datum sňatku 1. listopadu 1894 místo sňatku Svatoslav
ženich
FRANTIŠEK PYSK, tovární dělník v Řípově č. 8, manž. syn katolických již zemřelých rodičů Františ-
nevěsta ka Pyska, dělníka v Horních Radslavicích a Františky roz. Vochyán
svědci katol. – 33 let – svobodný
ANTONIE KRATOCHVÍLOVA, nových rodičů mž. dcera, katolických žijících rodičů Jana Kratochví-
le, domkaře v Svatoslavě č. 45 a Veroniky roz. Caha
katol. – 25 8/12 – svobodná
František Stoklasa, domkař v Řípově č. 8; Jan ... hajný ve Svatoslavě; Jan Vidlák č. 32, oba katolíci
matrika Benetice 1839-1911, MZA Brno, sign. 10039 O, fol. 95
Po svatbě se manželé přestěhovali do Starče, kam se přesunu-
la obuvnická továrna, v níž František 10 až 12 hodin denně
pracoval. Není jasné jak žil a bydlel, ale jeho život se asi příliš
nelišil od běžného standardu.
Dělnický byt se obvykle skládal z kuchyně a jednoho pokoje.
Kromě sporáku umístěného v rohu stál v kuchyni stůl se žid-
lemi, almárka na běžné potraviny, police na nádobí, později i
kredenc a ,,technička“ na hrníčky (prkno opatřené háčky).
Všední den dělnické rodiny začínala jako první žena. Zatápěla
a chystala jídlo. Pokud si přivydělávala ranní posluhou nebo
úklidem, musela své povinnosti dohánět po nocích nebo mu-
sely ranní úkoly zastat starší dcery. K ženiným obvyklým pra-
cím patřila péče o děti, vaření, nákupy, praní, žehlení a šití.
Jídlo se většinou vařilo den dopředu, a to pak děti nosily o po-
lední přestávce otci.
Muž v domácnosti zastával jen fyzicky náročné práce jako
posekání a uložení palivového dříví. Nepřipadalo ale v úvahu,
že by nosil např. vodu. To bylo zpravidla úkolem synů.
ženich a nevěsta z roku 1894 Součástí dělnického života byla i účast na národním životě, na
ilustrační foto
táborech lidu a aktivita v dělnických svépomocných spolcích a
vzdělávacích besedách. Společenské kontakty dělníků probí-
haly v rámci rodiny, sousedství, spolupracovníků především v hospodě a v rámci spolků.
Necelé dva roky po svatbě, dne 17. dubna 1896 porodila Antonie syna. Táta si asi přál, aby se jme-
noval po něm, tak mu dali jméno František (8.1.). Za tři měsíce natočila americká společnost
v Karlových Varech první film v Čechách, samozřejmě němý, věnovaný pašijovým hrám v Hořicích
na Šumavě. V téže době se odehrály i první projekce francouzských filmů.
51
19. března 1898 se Stařeč rozrostla o dalšího obyvatele. V Neumannově rodině přišel na svět Josef
(8.2.), kterým pak dále pokračuje sledovaná linie rodu37.
29. března 1899 byla v Polné zavražděna Anežka Hrůzová. Násilný čin byl přiřčen židovskému mla-
díkovi Leopoldu Hilsnerovi, jenž byl následně odsouzen na osmnáct lét žaláře. Ve společnosti se
kvůli neověřeným zprávám, které se bleskem šířily od úst k ústům, vzedmula vlna protižidovských
nálad. Proto se z židovské komunity čítající 500 rodin, valná část z Polné vystěhovala. Vražda neby-
la do dnešních dnů uspokojivě vysvětlena.
28. ledna 1900 se po světě poprvé rozhlédl Jan (8.3.). Toho roku se poprvé začaly odevzdávat „ne-
živé“ matriky do archivů.
Čas se překlopil do nového století. 31. března 1901 měla premiéru opera Rusalka, probíhalo sčítání
lidu a diskař František Janda-Suk překonal hodem 39,42 m jako první český sportovec světový
rekord. Potom dne 2. října porodila Antonie ve Starči čtvrtého syna pokřtěného jménem Emil
(8.4.).
Na dalšího potomka si František s Antonií museli počkat až do roku 1905, kdy se 3. července poko-
jem rozezněl pláč novorozeného syna Metoděje (8.5.). Někdy v následujících letech se Pyskovi
přestěhovali do Týna číslo 17. Tam se 28. listopadu 1909 narodila jediná dcera jménem Marie An-
tonie (8.6.). Jejím příchodem na svět se počet Pyskových dětí uzavřel.
Jeden měsíc střídal druhý a když se v kalendáři ukázal 13. květen 1911, uskutečnil se první dálkový
přelet v českých dějinách. Podnikl jej průkopník české aviatiky, inženýr Jan Kašpar. Jeho letadlo
uletělo za 92 minut vzdálenost 121 km mezi Pardubicemi a Prahou. Nadšení nad jeho úspěchem
zakrátko vyprchalo a už na podzim se v Praze konala mohutná protidrahotní demonstrace, na kte-
rou přišlo čtyřicet tisíc lidí. „Rozvášněné davy počaly
řáditi nejinak než jako by byla v hlavním a sídelním
městě vznikla revoluce“, vylíčila pražská Národní politi-
ka a pokračovala: „V celé řadě veřejných budov byla
vytlučena okna, velký počet veřejných místností sou-
kromých byl spustošen a vydrancován. Staveny i ba-
rikády, které zapáleny, učiněn pokus o zapálení tra-
mwayových vozů. Ani škol nešetřeno. Policii musilo
přispěchati na pomoc vojsko, došlo ke krvavým sráž-
kám, bylo i stříleno. Jedna osoba byla zabita, velký
počet těžce i lehce raněných jest na straně demonstran-
tů i policie a vojska.“
Když se začal psát rok 1914, Thomas Alva Edison paten-
toval gramofonovou desku a 15. června založil Antonín
Benjamín Svojsík spolek Junák – český skaut. Posléze, v
neděli 28. června navštívil synovec císaře Františka
Josefa I. a dědic rakousko-uherského trůnu František
Ferdinand d’Este Sarajevo, hlavní město Bosny a Her-
cegoviny. Doprovázela jej manželka Žofie Chotková.
Shodou náhod došlo k tomu, že se oba stali obětí při-
pravovaného atentátu. Žofie zemřela pod střelami Gavrila Principa okamžitě a následník trůnu o
něco později.
Vražedný útok působil jako rozbuška. Po měsíci už četli lidé na nárožích provolání císaře Františka
Josefa I. začínající slovy „Mým národům“. Panovník volal své poddané do zbraně proti Srbsku.
Františkovi Pyskovi (7.1.) bylo na počátku války padesát tři let, takže do armády už kvůli věku povo-
lán nebyl. Zcela jistě byl ale odveden jeho nejstarší, devatenáctiletý syn František (8.1.), kdežto
ostatní sourozenci strávili válku s rodiči v zázemí.
Na stranu Srbska se okamžitě postavilo Rusko. Hned potom zaútočilo Německo na Francii, kterou
podpořila Británie. Do války vstupovaly další a další země včetně Spojených států. Lokální konflikt
přerostl ve světovou válku.
V Rakousko-Uhersku s dlouhým válčením nikdo nepočítal. První příznaky kolapsu se proto objevily
poměrně brzy. „Nařízeny byly rekvisice, tj. dodávky dobytka, obilí, sena, slámy, uhlí, dříví, látek
oděvních, kůží atd. Žně z roku 1915 byly státem zabaveny, krmivo pro dobytek i palivo… Zrní bylo
zemědělci vypočteno pro vlastní osobu, zbytek musel dát na rekvisici. I brambory byly mu ode-
37 Žádost o fotokopie matričních zápisů byla odeslána na matriku do Třebíče, ale matrikářka poslala jen napsaná data.
52
čteny a odebírány,“ píše se v kronice Jesenice. Zásobování se nakonec zhroutilo docela. Do života
lidí proto zasáhlo významným způsobem přídělové hospodářství, kdy si člověk mohl koupit životně
důležité potřeby pouze pokud měl poukázky (tzv. lístky), stanovující množství, které si mohl měsíč-
ně opatřit. Nebylo nijak velké a v průběhu války se dál snižovalo. V pozdější fázi války nebylo často
možné sehnat ani tento stanovený příděl. Kronikář situaci popisuje takto: „Obyvatelstvu vypočteno,
kolik denně smí jísti, na všechny potřeby vydávány lístky s výpočtem denní dovolené potřeby, tzv.
„-enky“, tedy chlebenky, cukřenky, mýdlenky, šatenky, petrolejenky, kávenky, uhlenky atd. U
obchodů postávaly mnoho hodin
denně dlouhé řady utrápených,
v zimě promrzlých lidí, s „-enka-
mi“ v rukách a čekaly, až se na
ně dostane. Obyčejně zboží bylo
málo, tak mnoho lidí strádalo a
klesalo až do hrobu hladem a
bídou...“
21. prosince 1917 zemřel i Fran-
tiškův syn, dvanáctiletý Metoděj
(8.5.).
Především městské obyvatelstvo
trpělo nedostatkem jídla a snaži-
lo se je tajně přivážet z venkova
Fronta na chléb před domek Bohumila Hejny na Komenského nám. 59 od sedláků, kteří potraviny scho-
v Jičíně roku 1917
vávali před rekvizicemi. Jesenic-
ká kronika o tom říká: „Blaze by-
lo měšťákovi, který měl přátele
ve vsi, hladem netrpěl. Venkované celkem obětavě vydržovali městské obyvatelstvo za války, než
přece našli se mezi nimi jednotlivci, kteří využitkovali tísně a prodávali jim potraviny za vysoké
ceny.“ Obstarávání potravin na vsích se snažili zabránit četníci a finanční stráž kontrolující zavaza-
dla na nádražích a na silnicích.
Podle kroniky z chlumeckého farního kostela stáva-
la před válkou kráva 3 až 4 tisíce korun, na jejím
konci desetkrát tolik. Metrák brambor stál před
válkou 30 K, v roce 1918 200 K, litr mléka zdražil z
50 haléřů na 3 koruny, kilo cukru z 80 haléřů na 14
korun, kilo hovězího masa z necelých dvou korun
na 16 korun atd. Metrák uhlí stál před válkou něco
málo přes 3 koruny, na jejím konci téměř 10 korun.
Desetinásobně zdražily dokonce i obyčejné zápalky.
Stranou válečného úsilí nezůstaly ani děti a studenti,
tedy i Pyskova Marie Antonie (8.6.). Museli povinně
sbírat kovy, navštěvovat oslavy různých jubileí a
válečných vítězství a po každé mši povinně zpívat
rakouskou hymnu. Později přibylo třeba sbírání
ostružiníkového listí na čaj nebo kopřiv na výrobu
tkanin nebo pletení rukavic. Studenti museli stejně
jako jejich učitelé pomáhat při žních. I malé děti
vyráběly cupaninu z bavlny a vlny. Školy také posí-
laly vojákům různé baličky s knihami, společen-
skými hrami nebo kuřivem.
V uniformách rakousko-uherské armády bojovalo
kolem 1.400.000 českých vojáků. Přes 130 tisíc z
nich se domů nevrátilo. Hodně jich z rakousko-
uherské armády dezertovalo. Vstupovali do Československých legií, které se připojovaly k vojskům
vítězných mocností. Legionáři významně přispěli ke vzniku samostatného Československa v roce
1918.
Jeho vznik se ještě v průběhu první světové války snažila prosadit pětice českých a slovenských
politiků v čele s T. G. Masarykem. Pomohly jim především dvě události – smrt rakousko-uherského
císaře Františka Josefa I. a existence československých legií. Když začalo být ke konci války jasné, že
53
Rakousko-Uhersko a Trojspolek nezvítězí, přiblížil se i vznik nezávislého československého státu.
Císař Karel I. se ještě 16. října 1918 pokusil vyhlásit federaci, ale Rakousko-Uhersko se již prakticky
rozpadlo. Dne 18. října 1918 byla vydána Washingtonská deklarace – prohlášení československé
nezávislosti exilovou vládou, podepsané Masarykem, Štefánikem a Benešem. Rakousko-Uhersko se
27. října rozhodlo přistoupit na mírové podmínky USA. Lidé si to vyložili jako kapitulaci starého
mocnářství. 28. října 1918 vypukly živelné demonstrace. Večer Národní výbor vydal zákon o zřízení
samostatného státu Československo a vše se stalo oficiálním. O dva dny později se podepsáním
Martinské deklarace připojilo Slovensko, za rok se připojila také Podkarpatská Rus. Podpisem pří-
měří v Compiegne 11. listopadu 1918 skončila první světová válka. Tentýž den podepsal císař Karel I.
abdikační listinu a tím definitivně zaniklo Rakousko-Uhersko. Tomáš Garrigue Masaryk byl 14. lis-
topadu 1918 zvolen prvním prezidentem samostatného československého státu.
Bylo silně znát, že země prožila válku. Pole zůstala neoseta, průmysl se pozvolna rozjížděl, mnohé
rodiny byly zdevastovány, protože
ztratily hodně mužů. Mnozí muži se
z fronty vrátili těžce zranění. Takže
vznikla vrstva velmi chudých lidí. Z
tehdejších statistik se dochovaly mimo
jiné pozoruhodné údaje, např. že na
sto lidí připadlo jen šedesát dva postelí,
že zhruba 50 procent rodin obývalo jen
jednu místnost a přes 22 procent ne-
mělo v bytě tekoucí vodu. V zemi bylo
jen 200 dětských lékařů, z tisíce novo-
rozenců jich 48 zemřelo.
Hořké zklamání zažíval ten, kdo si
myslel, že První republika rázem od-
straní všechny problémy. V porovnání
s rokem před válkou činily v létě 1919
dělnické mzdy jen 37,4 %! Cena zboží
přitom neklesala, naopak, byla často až o 90 % vyšší. Docházelo přitom k paradoxní situaci: chyběly
pracovních sily a přitom panovala nezaměstnanost. Československo ale bludný kruh ekonomické
krize díky výhodným půjčkám ze zahraničí prorazilo a do dvacátých let už vstupovalo jako relativně
stabilní země, počítaná do první světové dvacítky. Jenže Československo nepatřilo, pokud šlo o
výdělky jednotlivců, mezi právě rovnostářské státy. V podstatě se s každým dalším rokem více a více
rozevíraly nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími. Pokud se někdo narodil do sociálně slabší rodi-
ny, tak jej pravděpodobně ani ta největší píle nevynesla na vrchol. A z potomků prozíravě investují-
cích boháčů se zatím stávali jen větší boháči.
V letech 1918-1920 byly vydány různé předpisy: o práci dětí a žen, o placené dovolené, o ochraně
minimálních mezd či kolektivních smlouvách. Například po roce práce měli dělníci nárok na šest
dnů dovolené, a po patnácti letech osm volných dní. Ženy a děti do 16 let už nesměly vykonávat
noční práce. U čtrnáctiletých byl stanoven maximální hodinový práh počtu hodin, které mohou
pracovat, a zakázána byla práce dětí pod deset let věku. Respektive, mohly být zaměstnány „jen“ u
lehkých pracích v zemědělství a domácnosti. Ve skutečnosti se ale předpisy nijak striktně nedodr-
žovaly.
První československá republika měla po první světové válce skvěle našlápnuto. V takovém prostředí
se otevřel příběh následující generace.
54
8. generace – Josef Pysk38
V roce 1918 vznikla Československá republika a JOSEFU PYSKOVI (8.2.) bylo právě dvacet let.
S rodiči Františkem a Antonií žil v Týně u Třebíče v čísle 17. Už následujícího roku se stal právně
dospělým, protože 23. července 1919 Národní shromáždění snížilo hranici plnoletosti z 24 na 21 let.
Ale jen o pár dní unikla možnost hlasovat v komunálních volbách, které se konaly 15.-16. června
1919. Josef už počítal dny, které mu zbývají v odchodu
na vojnu. Ale československá armáda měla mnoho pro-
blémů. Největší slabinu představovala její nesourodost.
Sešly se v ní útvary domácího vojska, francouzských,
italských a ruských legií, domobranecké prapory z Itálie
a plejáda dobrovolnických jednotek lišících se mezi se-
bou organizací, výcvikem, stejnokroji i výzbrojí. Jed-
notlivé skupiny doprovázela nežádoucí řevnivost a na-
pětí. Zlepšení nastalo na podzim 1919 demobilizací a
rozpuštěním všech „nesystémových“ dobrovolnických
jednotek i domobraneckých praporů z Itálie. Počátkem
roku 1920 vojenská správa zahájila tzv. unifikaci armá-
dy, kdy se domácí vojsko sloučilo s legionářskými útva-
ry. Nové československé pluky se staly nositeli bojové
tradice legionářských pluků, a proto převzaly jejich
označení a symboliku. Na program Národního shro-
máždění se nový branný zákon dostal 19. března 1920.
Stanovil všeobecnou brannou povinnost pro všechny
muže československé státní příslušnosti a určil délku
pravidelné vojenské prezenční služby na dva roky. Ná-
ročná reorganizace vojenských záležitostí
v Československu představovala dlouhodobý proces, a tak o vskutku sjednocené armádě lze hovořit
až na podzim roku 1920, kdy k plnění vojenské prezenční služby nastoupili nováčci povolaní na
základě nové branné legislativy. Domnívám se, že mezi nimi byl i Josef Pysk. Po příchodu do civilu
na podzim 1922 si musel zajistit práci, což v té době nebylo nijak jednoduché. Ministr financí Alois
Rašín totiž provedl hned po založení republiky měnovou reformu. Jeho deflační politika sice po
čase zpevnila korunu, ale zpočátku měla pro ekonomiku zhoubné následky – nezaměstnanost bě-
hem dvou let stoupla trojnásobně, což nahrávalo sociálním nepokojům. 5. ledna 1923 byl na Rašína
spáchán atentát. Následkům střelného zranění ministr podlehl.
Je pravděpodobné, že Josef Pysk (8.2.) si práci našel. Jinak by se neopovážil uzavřít manželství.
Slovo dalo slovo a po nějakém čase si 6. září 1925 vedl k oltáři dvaadvacetiletou FRANTIŠKU
NEUMANNOVOU (9.1.39), dceru Františka a Veroniky z Týna. Její otec byl dělníkem. Podle všeho
pracoval v třebíčské továrně na obuv a tam byl snad zaměstnán i Josef Pysk. Zdá se, že po svatbě žili
se ženou v Třebíči – Podklášteří.
9. dubna 1926 se jim tam narodil syn Jiří (9.1.), zástupce sledované linie rodu. Když měl dva a půl
roku, vzali jej rodiče patrně 8. listopadu 1928 na svatbu Josefovy sestry Marie Antonie (8.5.).
Sotva se světová ekonomika zotavila z následků první světové války, otevřela se cesta pro „zlatá
dvacátá léta“, jak se toto období všeobecného rozmachu vzletně označovalo. Na jejich konci. zjara
roku 1929 se ve Spojených státech objevily známky počínající recese. Když se v pátek 25. října 1929
zhroutila newyorská burza, odstartovala velkou hospodářskou krizi.
Do Československa přišla se zpožděním, takže když 20. ledna 1930 se v Pyskově bytě poprvé roz-
plakal novorozený Josef (9.2.), rodina asi neměla závažné finanční potíže. Ovšem, když hospodář-
ský úpadek dopadl i mladou republiku, důsledky byly hrozivé. Přinesl sebou bídu a hlad - zvláště do
nejnižších vrstev společnosti. Je pravděpodobné, že těžkosti dopadly i na rodinu Josefa Pyska. Krizí
byly postiženy především pohraniční oblasti s velkým množstvím německého obyvatelstva. To vedlo
k veliké společenské radikalizaci a národnostnímu pnutí, které přerostlo v nevraživost mezi Němci
a Čechy, což vedlo až k německé okupaci.
Pyskovi se 25. října 1931 zúčastnili svatebního obřadu, při němž si Josefův bratr Emil (8.4.) bral za
manželku Františčinu sestru Aloisii. Tou dobou už byla Josefova žena ve vysokém stupni těhoten-
38 O jeho životě se mohu jen dohadovat. Věřím, že jeho potomci můj text upraví a dále rozšíří.
39 Neumannovo číslování
55
ství. 14. listopadu přivedla na svět třetího syna, jehož pokřtili jménem František (9.3.). Svíčka mu
však dlouho nehořela, už 29. listopadu zemřel. Znovu se smrt vypravila k Pyskům 4. prosince 1933,
kdy si sebou odvedla skoro čtyřletého Josefa (9.2.).
Jak to bylo s jeho rodinou dál, už nechám dokončit pamětníky...
56
Fotokopie a přepis matričních záznamů rodu Pysk
vysvětlivky ke čtení textu:
cz = c někdy č; cž, čz = č; rz, rž = ř; ss = š; g = j; y = y, někdy j; j = í; v na začátku slov = u; ie = ě; au = ou; w = v
zpracované matriky: Kamenice 1767-1836, MZA Brno 6614 O
Benetice 1839-1911, MZA Brno, sign. 10039 O Kamenice 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N
Benetice 1839-1887, MZA Brno, sign. 10032 N
Kamenice 1767-1802, MZA Brno, sign. 6604 N
Třebíč – zámek (Podklášteří) 1895-1914, sign. 11037 N Kamenice 1767-1836, MZA Brno, sign. 6619 Z
Třebíč – město (Sv. Martin) 1826-1868, sign. 10967 O Třebíč (Sv. Martin) 1705-1790, sign. 10965 O
Třebíč – město (Sv. Martin) 1808-1825 N Třebíč (Sv. Martin) 1693-1733, sign. 10952 N
Třebíč – město (Sv. Martin) 1861-1878 N
Kamenice 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z
Chlum 1785-1836, MZA Brno, sign. 10298 O Kamenice 1767-1836, MZA Brno, sign. 6614 O
Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N Kamenice 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO
Chlum 1832-1906, MZA Brno, sign. 10302 Z Kamenice 1663-1715, MZA Brno, sign. 6601 NOZ
Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z Kamenice 1706-1716, MZA Brno, sign. 6613 O
Přibyslavice 1839-1901, MZA Brno, sign. 10791 O
Obsah:
rodina Františka Pyska a Antonie Kratochvílové ...................................................................................................58
rodina Františka Pyska a Františky roz. Vochyanové ............................................................................................59
rodina Martina Pyska a Kateřiny roz. Zimolové..................................................................................................... 61
rodina Ignáce Piska a Polexiny Jonášové ...............................................................................................................68
rodina Pavla Pyska a Mariany ................................................................................................................................. 74
rodina Václava Pyska a Doroty Vokálové .............................................................................................................. 80
rodina Kryštofa Piska a Alžběty ..............................................................................................................................84
57
rodina Františka Pyska a Antonie Kratochvílové
sňatek Františka Pyska a Antonie Kratochvílové
datum sňatku 1. listopadu 1894 místo sňatku Svatoslav
ženich FRANTIŠEK PYSK, tovární dělník v Řípově č. 8, manž. syn katolických již zemřelých rodičů Františ-
ka Pyska, dělníka v Horních Radslavicích a Františky roz. Vochyán
katol. – 33 let – svobodný
nevěsta ANTONIE KRATOCHVÍLOVA, nových rodičů mž. dcera, katolických žijících rodičů Jana Kratochví-
le, domkaře v Svatoslavě č. 45 a Veroniky roz. Caha
katol. – 25 8/12 – svobodná
svědci František Stoklasa, domkař v Řípově č. 8; Jan ... hajný ve Svatoslavě; Jan Vidlák č. 32, oba katolíci
matrika Benetice 1839-1911, MZA Brno, sign. 10039 O, fol. 95
narození Antonie Kratochvílové, dcery Jana a Veroniky roz. Cahové
datum narození 11. března 1869 místo narození Svatoslav 45
dítě ANTONIA
žen. – man.
otec Kratochvíl Ján, domkář ve Svatoslavě, syn Jána Kratochvíle, domkaře tamtéž a jeho manželky Fran-
tišky roz. Kopečná
matka Veronika, dcera Matouše Cahy, domkáře v Kameničce a manželky jeho Rozalii roz. Maštera Tomas
kmotr a svědci František Vochian, ½ láník ve Svatoslavě; Františka , jeho manželka; Fr. Hons jmena podpisovatel
matrika Benetice 1839-1887, MZA Brno, sign. 10032 N, fol. 119
58
potomci:
narození Marie Antonie Pyskové, dcery Františka a Antonie
datum narození 28./28. listopadu 1909 místo narození Týn 17
MARIE ANTONIE
dítě žen. – man. – confirm. 28/9 1909
oddána v Třebíči zámku 18. listopadu 1928 s Josefem ....
František Pysk, dělník v Týně, manželský syn Františka Pyska, dělníka v Horních Radslavicích a
otec Františky roz. Vochyan
Nar. 23/8 1861
Oddáni v Beneticích 11. listopadu 1894
matka Antonie, manželská dcera Jana Kratochvíla, domkaře ve Svatoslavi a Veroniky rozené Caha
Nar. 11/3 1869
kmotr a svědci Stoklas František, domkař v Řípově; Marie jeho manželka
matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1895-1914, MZA Brno, sign. 11037 N, fol. 22
rodina Františka Pyska a Františky roz. Vochyanové
sňatek Františka Pyska a Františka Vochyanové
datum sňatku 16. srpna 1863 místo sňatku Čihalín 1 (ženich), Řípov 8 (nevěsta)
ženich Franz Pysk dienstknecht in Cihalin nach Čichan zu stundig, ehelicher Sohn der katholisher verstor-
benen Eheleute Martin Pysk, Halblahners in Čihan und der Katharina geborene Zimola
František Pysk, čeledín v Cihalíně do Čihaně příslušný, manželský syn katolických již zemřelých
manželů Martina Pyska, půlláníka v Čihani a Kateřiny roz. Zimolové
katol. – 41 let - svobodný
Franziska Vochyan, dienstmagd in Řipov, ledige Tochter der katholischer verstorbenen Eheleute
Thomas Vochyan Taglöhners in Řipov und der Anna geborene Jakob Vostal
nevěsta Františka Vochyanová, služka v Řípově, svobodná dcera katolických zemřelých rodičů Tomáše
Vochyana, čeledína v Řípově a Anny z rodu Jakuba Vostála
katolička – 39 let – svobodná
svědci Karel Krska, Fleischer in Trebič; Pawel Rimeš, Taglöhner in Řipow; beide katholisch
Karel Krska, řezník z Třebíče; Pavel Rimeš, čeledín z Řípova; oba katolíci
59
matrika Třebíč – město 1826-1868, MZA Brno, sign. 10967 O, fol. 237
narození Františky Vochyanové, dcery Tomáše a Anny
datum narození / 30. listopadu / 1. prosince 1823 místo narození Řípov 8
křtu
dítě FRANZISKA (FRANTIŠKA)
katol. – žen. – man.
Thomas Wohyjan Handlanger
otec
Tomáš Vochyjan, nádeník
matka Anna, Tochter des † Jakub Wostal ½ lahners in Ržipov
Anna, dcera † Jakuba Vostála, půlláníka v Řípově
kmotr a svědci Jakub Wostal, Bauer von Ržipow; Mariana sein Eheveib
Jakub Vostál, sedlák z Řípova; Mariana, jeho manželka
matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1808-1825, MZA Brno, sign. 10957, fol. Řípov 9
potomci:
narození Františka Pyska, syna Františka a Františky
datum narození 23. srpna 1861 místo narození Řípov 5
dítě FRANCISCUS (FRANTIŠEK)
katol. - nemanželský
otec František Pysk, dělník v Horních Raclavicích, syn Martina Pyska, rolníka v Číchově a Kateřiny roz.
Zimolové
matka Franziska, Tochter des † Thomas Vochian, Taglöhners in Řipov und der Anna geborene Vostal,
kathol. – bekannt
Františka, dcera † Tomáše Vochiana, čeledína v Ŕípově a Anny rozené Vostálové, katolička - zná-
má
60
kmotr a svědci Franz Šůla, Müller in Řipov (mlynář v Řípově), Anna dessen Gattin (jeho žena)
Sňatkem Františka Pyska s Františkou Wochianovou v kostele města Třebíče uzavřeným dne 16.
srpna 1863 jest dítě legitimováno
Zde zapsaný faráři a svědkům dobře známý František Pysk uznal dítě Františka za své vlastní a žádal
by co otec do matriky bal zapsán; František Pysk, Aug. Kleveta, svědek; jména otce podpisatel Josef
Dvořák, svědek
matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1861-1878, MZA Brno, sign. 10959, fol. Řípov 1
rodina Martina Pyska a Kateřiny roz. Zimolové
sňatek Martina Pyska a Kateřiny Zimolové
datum sňatku 9. listopadu 1802 místo sňatku Číchov
ženich MARTIN PISK Bauer v. Čzichow
MARTIN PISK, sedlák z Čihova
katol. – 20 let – svobodný
KATHARINA ZIMOLIN N1 v.Kouty
nevěsta KATEŘINA ZIMOLOVÁ č. 1 z Koutů
katol. – 17 let – svobodná
svědci Thomas Czaha Rychter v. Kauty; Johann Lopatař, Rychter v. Cžichow
Tomáš Caha, rychtář z Koutů; Jan Lopatář, rychtář z Číchova
matrika Chlum 1785-1836, MZA Brno, sign. 10298, fol. Číchov 7
narození a úmrtí Kateřiny Zimolové
datum narození 14. října 1786 místo narození Kouty 1
dítě KATHARINA ZIMOLIN (KATEŘINA ZIMOLOVÁ)
katol. – žen. – man.
otec Thomas Zimola (Tomáš Zimola)
matka Catharina Zimolin (Kateřina Zimolová)
61
kmotr a svědci Martin Kratochwil v. Swatoslaw, Anna Kratochwilin
Martin Kratochvíl ze Svatoslavi, Kateřina Kratochvílová
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294, fol. Kouty 3
datum úmrtí / 29./31. července 1850 místo úmrtí Číchov 31
pohřbu
KATHARINA Witwe nach Martin Pisk Ausgedinger
zemřelý/á KATEŘINA, vdova po Martinu Piskovi, výměnkáři
katol. – žen. – 62
příčina úmrtí Alterschwäche (sešlost věkem)
matrika Chlum 1832-1906, MZA Brno, sign. 10302, fol. Číchov 10
potomci:
narození a úmrtí Josefa Piska, syna Františka a Kateřiny
datum narození / 17./18. ledna 1804 místo narození Číchov 31
křtu
dítě JOSEPH (JOSEF)
katol. – muž. – man.
otec Martin Pisk Bauer (sedlák)
matka Katharina Zimolka (Kateřina Zimolka)
kmotr a svědci Joseph Nawrkal Bauer; Anna, sein Eheweib; beyde v. Chlum
Josef Navrkal, sedlák; Anna, jeho manželka; oba z Chlumu
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 22
62
datum úmrtí / 10./12. srpna 1804 místo úmrtí Číchov 31
pohřbu
JOSEPH, Sohn des Martin Pisk, Bauer
zemřelý/á
JOSEF, syn Martina Piska, sedláka
příčina úmrtí katol. – muž. – půl roku
Freiβ (psotník)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 11
narození a úmrtí Mariany, dcery Martina a Kateřiny
datum narození / 27./29. června 1806 místo narození Číchov 31
křtu
dítě MARIANA
katol. – žen. – man.
otec Martin Pisk
matka Katharina Zimolin (Kateřina Zimolová)
kmotr a svědci Joseph Nawrkal Bauer von Chlum und Anna Gattin
Josef Navrkal, sedlák z Chlumu, Anna, jeho manželka
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 24
datum úmrtí / 8./10. července 1811 místo úmrtí Číchov 31
pohřbu
MARIANA Tochter des Martin Pisk Bauer
zemřelý/á
MARIANA, dcera Martina Piska, sedláka
příčina úmrtí katil. – žen. – 5 Jahr (5 let)
Fraiβ (psotník)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 14
63
narození a sňatek Josefa Piska, syn Martina a Kateřiny
datum narození / 14./15. leden 1809 místo narození Číchov 38
křtu
dítě JOSEPH (JOSEF)
katol. – muž. – man.
otec Martin Pisk Bauer (sedlák)
matka Katharina Zimola
kmotr a svědci Joseph Nawrkal, Bauer von Chlum und Anna sein Gattin
Josef Navrkal, sedlák z Chlumu a Anna, jeho manželka
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 26
datum sňatku 22. listopadu 1831 místo sňatku Číchov 31 (ženich) Číchov 29 (nevěsta)
ženich
JOSEPH ehelicher Sohn des Martin Pisk halblahners in Czichau und der Katharina geborene Zymola
nevěsta Viertler in Cžichau No 31
svědci
JOSEF, manželský syn Martina Piska, půlláníka v Číchově a Kateřiny rozené Zimolové, čtvrtláníka
v Číchově č. 31
katol. – 22 let – svobodný
JOSEPHA, eheliche Tochter des Franz Hamza Viertlers in Čzichau und der Katharina geborene Kou-
dela No 29
JOSEFA, manželská dcera Františka Hamzy, čtvrtníka v Číchově a Kateřina rozená Koudelová č. 29
katol. – 29 let – svobodná
Jakub Pesstal; Jakob Senda, Bauers leüte in Cžichau
Jakub Peštal, Jakub Senda, sedláci v Číchově
matrika Chlum 1785-1836, MZA Brno sign. 10298 O, fol. Číchov 15
64
narození a úmrtí Františky Piskové, dcery Martina a Kateřiny
datum narození / 21./22. prosince 1811 místo narození Číchov 31
křtu
dítě FRANZISKA
katol. – žen. – man.
otec Martin Pisk Bauer (sedlák)
matka Katharina Zimola
kmotr a svědci Joseph Nawrkal, Bauer von Chlum und Anna sein Gattin
Josef Navrkal, sedlák z Chlumu a Anna, jeho manželka
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 28
datum úmrtí 13./15. února 1813 místo úmrtí Číchov 31
zemřelý/á
příčina úmrtí FRANZISKA Tochter des Martin Pisk Bauer v. Czichow
FRANTIŠKA, dcera Martina Piska, sedláka z Číchova
katol. – žen. – 17 Monath (17. měsíců)
Karkar (katar?)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 15
narození a úmrtí Františka Piska, syna Martina a Kateřiny
datum narození / 11./13. února 1814 místo narození Číchov 31
křtu
dítě FRANC PISK
katol. – muž. – man.
otec Pisk Martin Bauer (Pisk Martin, sedlák)
matka Katharina geb. Somolin (Kateřina roz. Somolová)
kmotr a svědci Joseph Nawrkal ... von Chlum, Anna sein Eheweib (Josef Navrkal ... z Chlumu, Anna, jeho žena)
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 29
65
datum úmrtí / 16./18. listopadu 1818 místo úmrtí Číchov 31
pohřbu
FRANC Sohn des Martin Pisk Bauer (FRANTIŠEK, syn Martina Piska, sedláka)
zemřelý/á katol. – muž. – 5 Jahr (5 let)
příčina úmrtí am Fraisen (na psotník)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 17
narození a sňatek Martina Piska, syna Martina a Kateřiny
datum narození / 28./29. října 1816 místo narození Číchov 31
křtu
dítě MARTIN
katol. – muž. – man.
otec Pisk Martin Bauer (Pisk Martin, sedlák)
matka Katharina geb. Sinkolin Bauer Von Kouty
Kateřina roz. Sinkolová, sedláka z Koutů
kmotr a svědci Joseph Nawrkal Bauer von Chlum, Anna sein Eheweib
Josef Navrkal sedlák z Chlumu, Anna, jeho manželka
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 33
datum sňatku 26. ledna 1841 místo sňatku Přibyslavice (ženich z Číchova 31, nevěsta z Přibyslavic 9)
ženich
MARTIN PISK Ganzlähner von Čzichau, Sohn des † Martin Pisk, Bauers in Čzichau und der Kathari-
nevěsta na geb. Zimola dessen Eheweib
svědci
MARTIN PISK, celoláník z Číchova, syn † Martina Piska, sedláka v Číchově a Kateřiny roz. Zimolo-
vé, jeho manželky
katol. – 24 let - svobodný
FRANZISKA ehel. Tochter des † Joseph Uhliř Ganzlähners in Přibislawitz und der Josepha geb.
Maschek von Petrowitz dessen Eheweib
FRANTIŠKA, manželská dcera † Josefa Uhlíře, celolaníka v Přibyslavicích a Josefy rozené Maškové
z Petrovic, jeho manželky
katol. – 21 let – svobodná
+++ Nawratil Martin, Richter und Ganzlähner in Přibislawitz, +++ Anton Wodinsky, Halblähner in
Čzichau, Thomas Nentwich Coop. Namensfertiger
+++ Navrátil Martin, celoláník v Přibyslavicích, +++ Anton Vodinský, půlláník v Číchově, Tomáš Nen-
twich, kooperátor, podepsal
66
matrika Přibyslavice 1839-1901, MZA Brno, sign. 10791, fol. 54
narození a sňatek Veroniky Piskové, dcery Martina a Kateřiny
datum narození / 1./2. května 1819 místo narození Číchov 31
křtu
dítě VERONNA
katol. – žen. – man.
otec Pisk Martin Bauer (Pisk Martin, sedlák)
matka Katharina geb. Simolin Bauer Von Kouty
Kateřina roz. Simolová, sedláka z Koutů
kmotr a svědci Joseph Nawrkal Bauer von Chlum, Anna sein Weib
Josef Navrkal sedlák z Chlumu, Anna, jeho manželka
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 34
narození Františka Pyska, syna Martina a Kateřiny
datum narození / 19./20. ledna 1822 místo narození Číchov 31
křtu
dítě FRANCZ (FRANTIŠEK)
katol. – muž. – man.
Martin Pisk, Bauer allda
otec
Martin Piska, sedlák odsud
matka Katharina geborene Zimola, Nro 31 Allda
Kateřina rozená Zimolová, č. 31 odsud
kmotr a svědci Joseph Nawrkal, Bauer von Chlum; Anna dessen Weib
Josef Navrkal, sedlák z Chlumu; Anna, jeho manželka
67
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. Číchov 36
rodina Ignáce Piska a Polexiny Jonášové
sňatek Ignáce Piska a Polexiny Jonášové
datum sňatku 30. října 1768 místo sňatku
snoubenci Honestus Adolescens IGNATIUS filius post def. Paulum Pisk, rusticum Czichovio cum honesta Ancila
POLEXINA filia Georgii Jonass rustici Kautio
Poctivý mládenec IGNÁC, syn po zemřelém Pavlu Piskovi, sedlákovi z Číchova s poctivou děvečkou
POLEXINOU, dcerou Jiřího Jonáše, sedláka z Koutů
svědci Wenceslaus Docžekal rusticus, Jacobus Novotni rusticus Czichovio uterq.
Václav Dočekal, sedlák; Jakub Novotný, sedlák, z Číchova všichni
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1836, MZA Brno, sign. 6614 O, fol. 243
narození Polexiny Jonášové
datum narození 12. ledna 1749 místo narození Kouty
dítě POLEXINA
rodiče Georgius Jonasch, Anna, Kautis (Jiří Jonáš, Anna, Kouty)
kmotr a svědci Thomas Chlumskeg Kautis, Catharina Hegmalicžkova Kautis
Tomáš Chlumský, Kouty; Kateřina Hejmalíčková, Kouty
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 395
68
úmrtí Ignáce Piska
datum úmrtí 2. ledna 1799 místo úmrtí Číchov 31
zemřelý/á IGNATZ PISK Bauer v. Cžichov (IGNÁC PISK, sedlák z Číchova)
katol. – muž. – 45 let
příčina úmrtí gewöhnlich (obvyklá)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 8
úmrtí Polexiny, vdovy po Ignáci Piskovi – omylem zapsáno Apolonie
datum úmrtí / 19./21. listopadu 1822 (nar. 1747) místo úmrtí Číchov 31
pohřbu
zemřelý/á APPOLONIA Witwe nach dem abgelebten Ignaz Pisk Bauer allda
APOLONIE, vdova po zemřelém Ignáci Piskovi, sedláku odsud
katol. – žen – 75 let
příčina úmrtí alter salbern (sešlost věkem)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 19
potomci:
narození a úmrtí Marie Anny Piskové, dcery Ignáce a Polexiny
datum narození 28. března 1770 místo narození Číchov 31
dítě MARIA ANNA
rodiče Ignatius Pisk, Agricola; Polexina uxor; Cžichovio
Ignác Pisk, rolník; Polexina, manželka; Číchov
kmotr a svědci Mathaus Burian, Agricola; Anna uxor; Joannis Czaha Agroc. Smercžna utg.
Matěj Burian, rolník; Anna, manželka; Jan Caha, rolník; ze Smrčné všichni
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1802, MZA Brno, sign. 6604 N, fol. 18
69
datum úmrtí 10. března 1772 místo úmrtí Číchov 33
zemřelý/á
příčina úmrtí MARIA ANNA filia Ignatii Pisk rustici, cath., 2
MARIE ANNA, dcera Ignáce Piska, sedláka, katol., 2 roky
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1836, MZA Brno, sign. 6619 Z, fol. 201
narození a úmrtí Roziny Piskové, dcery Ignáce a Polexiny
datum narození 13. června 1773 místo narození Číchov 31
dítě ROSINA
rodiče Pisk Ignatius Rusticus; Polexina (Pisk Ignác, sedlák; Polexina)
kmotr a svědci Burian Mathaus Molitor et uxor Maxmiliani Kratochvil Sartoris Juliana ambo Kasněnicio
Burian Matouš, mlynář a manželka Maxmiliána Kratochvíla, krejčího, Juliana; oba z ...
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1802, MZA Brno, sign. 6604 N, fol. 260
datum úmrtí 29. května 1775 místo úmrtí Číchov 30
zemřelý/á
příčina úmrtí PISK Ignatii Rus. Filia ROSALIA, 1 – 10
Piska Ignáce, sedláka, dcera ROZÁLIE; 1 rok, 10 měsíců
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1836, MZA Brno, sign. 6619 Z, fol. 221
narození a sňatek Anny Piskové, dcery Ignáce a Polexiny
datum narození 17. července 1778 místo narození Číchov 31
dítě ANNA
rodiče Pisk Ignatius Rus., Polexina (Pisk Ignác, sedlák; Polexina)
kmotr a svědci Sedlak Mathias Rus. Chlumio et Anna uxor Joannis Czaha Rus. Smrtschnio
Sedlák Matěj, sedlák z Chlumu a Anna, manželka Jana Cahy, sedláka ze Smrčné
70
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1802, MZA Brno, sign. 6604 N, fol. 210
datum sňatku 19. listopadu 1799 místo sňatku Číchov
ženich
nevěsta FRANTZ NOWOTNÝ Bauer v. Cžichov
katol. – 44 let – svobodný
svědci
ANNA PISKYN (PISKOVÁ) v. Czichov N. 31
katol. – 19 let – svobodná
Johann Lopatař, Rychtář v. Cžichov, Jakob Pesstial, Bauer v. Cžichov
Jan Lopatář, rychtář z Číchova; Jakub Peštal, sedlák z Číchova
matrika Chlum 1785-1836, MZA Brno, sign. 10298 O, fol. 6
narození a úmrtí Václava Piska, syna Ignáce a Polexiny
datum narození 7. ledna 1780 místo narození Číchov 31
dítě WENCESLAUS (VÁCLAV)
rodiče Pisk Ignatius Rusticus et Polexina (Pisk Ignác, sedlák a Polexina)
kmotr a svědci Sedlak Matthias Rusticus Chlumio et Anna Joannis Czaha Rust. Smržny
Sedlák Matěj, sedlák z Chlumu a Anna Jana Cahy, sedláka ze Smrčné
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1802, MZA Brno, sign. 6604, fol. 294
datum úmrtí prosinec 1782 místo úmrtí Číchov 31
zemřelý/á
Pisk Ignatius Rust. filius WENCESLAUS; 3
Piska Ignáce, sedlák, syn VÁCLAV; 3 roky
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1836, MZA Brno, sign. 6619 Z, fol. 256
71
narození Martina Piska, syna Ignáce a Polexiny
datum narození 8. října 1782 místo narození Číchov 31
dítě MARTINUS (MARTIN) – katol.
rodiče Pisk Ignatius Rust., Polexina (Pisk Ignác, sedlák; Polexina)
kmotr a svědci Sedlak Mathias Rust. Chlumio et Anna Jacobi Novotny inquil. uxor Smržovio
Sedlák Matěj, sedlák z Chlumu a Anna Jakuba Novotného, podruha, manželka ze Smržova
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1802, MZA Brno, sign. 6604 N, fol. 322
narození a úmrtí Štěpána Piska, syn Ignáce a Polexiny
datum narození 23. prosince 1787 místo narození Číchov 31
dítě STEPHAN (ŠTĚPÁN)
katol. – muž. – man.
otec Pisk Ignac
matka Polexina Piskin (Polexina Pisková)
kmotr a svědci Mathias Sedlak .... v. Chlum, Anna ... v. Smrcžni, Nachbar
Matěj Sedlák ... z Chlumu, Anna ... ze Smrčné, sousedé
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294, fol. 3
datum úmrtí 19. října 1789 místo úmrtí Číchov 31
zemřelý/á
STEPHAN des Ignatz Pisk Bauers Sohn (ŠTĚPÁN, Ignáce Piska syn)
katol. – muž. – 1 rok 10 měs.
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 3
72
narození a úmrtí Jana Piska, syna Ignáce a Petronily
datum narození 5. května 1790 místo narození Číchov 31
dítě JOHAN (JAN)
katol. – muž. – man.
otec Ignatz Pisk Bauer (Ignác Pisk, sedlák)
matka Polexina Piskin geborene Jonashin (Polexina Pisková rozená Jonášová)
kmotr a svědci Jakub Nowotný z Smrcžný; Mariana Sedlakin (Sedláková) z Chlumu
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. 6
datum úmrtí 12. května 1790 místo úmrtí Číchov 31
zemřelý/á
příčina úmrtí JOHANN des Ignatz Pisk Sohn (JAN, Ignáce Piska syn)
katol. – muž. – 8 dní
gewöhnlich (obvyklá)
matrika Chlum 1785-1831, MZA Brno, sign. 10301 Z, fol. 3
narození Petronily Piskové, dcery Ignáce a Petronily
datum narození 17. června 1791 místo narození Číchov 31
dítě PETRONILA
katol. – žen. – man.
otec Ignatz Pisk Bauer (Ignác Pisk, sedlák)
matka Polexina geborene Jonashin (Polexina rození Jonášová)
kmotr a svědci Mathias Sedlak Bauer v. Chlum; Anna des Jakob Novotny Eheweib, Bauerin v. Smrcžni
Matěj Sedlák, sedlák z Chlumu; Anna, manželka Jakuba Novotného, selka ze Smrčného
matrika Chlum 1785-1823, MZA Brno, sign. 10294 N, fol. 7
73
rodina Pavla Pyska a Mariany
sňatek Pavla Pyska a Marie Severové
datum sňatku 27. října 1737 místo sňatku Sokolí
snoubenci Honestus Juvenis PAULUS filius Wenceslai Pisk Czichovio, honesta Puella MARIA Filia post dftum
Franciscum Sewera ex pago Sokoly
Poctivý mládenec PAVEL, syn Václava Piska z Číchova, poctivá děvečka MARIE, dcera po zemřelém
Františku Severovi ze vsi Sokolí
svědci Josephus Dokulil Sokolio, Josephus Hagek Cžichovio
Josef Dokulil Sokolí, Josef Hájek, Číchov
matrika Třebíč (Sv. Martin) 1705-1790, MZA Brno, sign. 10965 O, fol. 268
narození Marie Severové
datum narození 31. března 1714 místo narození Sokolí
dítě MARIE
rodiče Francz Sewera, Cateržina (František Severa, Kateřina)
kmotr a svědci Honβ Gyrg Epetaur, Cateržina Komarkova (Hans Jirg Epetauer, Kateřina Komárková)
matrika Třebíč (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 364
2. sňatek Marie Pyskové a Ondřeje Dočekala
datum sňatku 4. května 1760 místo sňatku Číchov
snoubenci Honestus Adolescens ANDREAS DOCŽEKAL cum honesta Vidua MARŽENA post defunctum
Paulum Pisk Cžichowio omnes
Poctivý mládenec ONDŘEJ DOČEKAL s poctivou vdovou MAŘENOU po zemřelém Pavlu Pyskovi,
z Číchova všichni
svědci Wenceslaus Docžekal, Georgius Lopatarž, Cžichovio (Václav Dočekal, Jiří Lopatář, Číchov)
matrika Kamenice u Jihlavy 1706-1766, MZA Brno, sign. 6613 O, fol. 198
74
potomci:
narození a úmrtí Jana Piska, syna Pavla a Marie
datum narození 15. prosince 1738 místo narození Číchov
dítě JOANNES (JAN) †
rodiče Paulus Pisk, Maria (Pavel Pisk, Marie)
kmotr a svědci Joannes Matiegka, Mariana Buryana, Smrcžnio (Jan Matějka, Mariana Burianová, Smrčná)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 315
datum úmrtí 18. prosince 1738 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
usnulo w Pánu dite JAN Pawlowi Piskowi stare 3 dny. Pochowano z S. Waczlawa na Chlumě
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 425
narození a úmrtí Jana Piska, syna Pavla a Mariany
datum narození 24. prosince 1739 místo narození Číchov
dítě JOANNES (JAN)
rodiče Paulus Pisk, Mariana (Pavel Pisk, Mariana)
kmotr a svědci Joannes Matiegka, Mariana Burianka, Smrcžnio (Jan Matějka, Mariana Burianová, Smrčná)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 323
datum úmrtí 6. dubna 1746 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
příčina úmrtí JOANNES Pauli Pisk atatis Sua 6 Anno ad S. Wenceslaum
JAN (syn) Pavla Piska starý 6 let (pohřbený) u sv. Václava
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 431
75
narození a úmrtí Jiřího Piska, syna Pavla a Mariany
datum narození 10. dubna 1742 místo narození Číchov
dítě GEORGIUS (JIŘÍ)
rodiče Paulus Pisk, Mariana (Pavel Pisk, Mariana)
kmotr a svědci Joannes Matiegka, Mariana Buryanowa, Smrcžnio (Jan Matějka, Mariana Burianová, Smrčná)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 329
datum úmrtí 26. září 1743 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
GEORGIUS Pauli Pisk filius atatis Sua 1 Anni. Sepultus ad S. Wenceslaus
JIŘÍ, Pavla Piska syn starý 1 rok. Pohřbený u sv. Václava
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 423
narození Ignáce Piska, syna Pavla a Marie
datum narození 4. února 1746 místo narození Číchov
dítě IGNATIUS (IGNÁC)
rodiče Paulus Pisk, Maria (Pavel Pisk, Marie)
kmotr a svědci Joannes Novotneg, Maria uxor Georgii Burian, uterq. Smrcžná (Jan Novotný; Marie, manželka
Jiřího Buriana, oba ze Smrčné)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 362
narození Roziny, dcery Pavla a Mariany
datum narození 20. února 1748 místo narození Číchov
dítě ROSINA
rodiče Paulus Pisk, Maržena (Pavel Pisk, Marie)
kmotr a svědci Joan. Matiegka, Maržena Burianka ex Smrcžný (Jan Matějka, Mariana Burianová ze Smrčné)
76
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 383
narození a úmrtí Filipa Piska, syna Pavla a Mariany
datum narození 4. dubna 1750 místo narození Číchov
dítě PHILIPUS (FILIP)
rodiče Paulus Pisk, Maržena (Pavel Pisk, Marie)
kmotr a svědci Joan. Matiegka Smrcžnio, Maržena Burianka Smrcžnio (Jan Matějka Smrčná, Mariana Burianová
Smrčná)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 414
datum úmrtí 8. června 1750 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
Obiit PHIILIPUS filiolus Pauli Pisk Czichovio atatis Sua duorum mensium
Zemřel FILIP, synáček Pavla Piska z Číchova starý dva měsíce
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 451
77
narození a úmrtí Jakuba Piska, syna Pavla a Mariany
datum narození 4. dubna 1750 místo narození Číchov
dítě JACOBUS (JAKUB)
rodiče Paulus Pisk, Maržena (Pavel Pisk, Marie)
kmotr a svědci Joan. Matiegka Smrcžnio, Maržena Burianka Smrcžnio (Jan Matějka Smrčná, Mariana Burianová
Smrčná)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 414
datum úmrtí 31. srpna 1750 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
JACOBUS filiolus Pauli Pisk atatis Sua 11 hebdomad. Czichovio
JAKUB, synáček Pavla Piska starý 11 týdnů z Číchova
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 456
narození a úmrtí Anny Piskové, dcery Pavla a Mariany
datum narození 11. července 1751 místo narození Číchov
dítě ANNA
rodiče Paulus Pisk, Mariana, Cžichovio (Pavel Pisk, Mariana, Číchov)
kmotr a svědci Joannes Novotneg, Mariana Burianka, Smrcžnio (Jan Novotný, Mariana Burianová, Smrčná)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 432
datum úmrtí 5. května 1754 místo úmrtí a Číchov / Chlum
zemřelý/á pohřbu
ANNA Pauli Pisk Judicis Cžichoviensis Filia
ANNA Pavla Piska, rychtáře číchovského, dcera – 3 roky
78
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 470
narození a sňatek Marie Piskové, dcery Pavla a Mariany
datum narození 4. srpna 1752 místo narození
dítě MARIA
rodiče Paulus Pisk, Mariana, Cžichovio (Pavel Pisk, Mariana, Číchov)
kmotr a svědci Joannes Novotneg, Mariana Burianka, Smrcžnio uterq. (Jan Novotný, Mariana Burianová, ze
Smrčné oba)
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 435
datum sňatku 1. listopadu 1778 místo sňatku Číchov
snoubenci
svědci MILOSTNY THOMAS honestus Juvenis Filius post def Jacobum Milostny Casarium cum honesta
Virgine MARIANA Filia post def. Paulum Pisk Rust. ambo Czichov
MILOSTNÝ TOMÁŠ poctivý mládenec, syn po zemřelém Jakubu Milostném, chalupníku s poctivou
pannou MARIANOU, dcerou zemřelého Pavla Piska, sedláka, obou z Číchova
Milostny Mathias et Lopatarz Mathias ambo Rus. Czichov
Milostný Matěj a Lopatář Matěj, oba sedláci z Číchova
matrika Kamenice u Jihlavy 1767-1836, MZA Brno, sign. 6614 O, fol. 278
narození Polexiny Piskové, dcery Pavla a Mariany
datum narození 9. září 1755 místo narození Číchov
dítě POLEXINA
rodiče Paulus Pisk, rusticus Cžichovensis Maria
Pavel Pisk, sedlák číchovský, Marie
kmotr a svědci Joannes Novotneg, rust. Smeczensis; Anna Mathei Burian rustici pariter Smrcžen. uxor
Jan Novotný, sedlák smrčenský; Marie Matěje Buriana, sedláka smrčenského manželka
79
matrika Kamenice u Jihlavy 1731-1766, MZA Brno, sign. 6603 N, fol. 437
rodina Václava Pyska a Doroty Vokálové
sňatek Václava Piska a Doroty Vokálové
datum sňatku 30. května 1700 místo sňatku Radošov (ženich), Vržanov (nevěsta)
snoubenci WACZLAW syn po Neb. Krystofowi Piskowi z Radoβowa z DOROTAU dczerau Krystofa Wokala
z Wržanowa
svědci Pawel syn Prokopa Peβkara; Ondržeg syn Ssymona Smegkala, oba z Vržanova
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 247
úmrtí Václava Piska
datum úmrtí 16. dubna 1742 místo sňatku Číchov
zemřelý/á Usnul w Pánu WACZLAW PYSK swatostmi opatržen stary 70 leth. Poch. u Sho Waczlawa na Chlumu
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766. MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 9
úmrtí Doroty Pyskové roz.Vokálové
datum úmrtí 23. října 1743 místo úmrtí Chlum
zemřelý/á Usnula w Pánu DOROTA PYSKOWA opatržena swatostmi stara 80 leth. Pocho. u Sho Waczlawa na
Chlumu
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 20
80
potomci:
narození Matouše Piska, syna Václava a Doroty
datum narození 10. srpna 1700 místo narození Vržanov
dítě MATAUβ (MATOUŠ)
rodiče Waczlaw Pissek, Dorota
kmotr a svědci Pawel Petak, Zofie Kukβowa, oba z Radoβowa
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 421
narození a úmrtí Salomeny Piskové, dcery Václava a Doroty
datum narození 3. dubna 1703 místo narození Smrčné
dítě SALOMENA
rodiče Waczlaw Pisk, Dorota
kmotr a svědci Waczlaw Matiegka ze Smrcžnýho; Kateržina Taufarowa z Radossowa
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 443
datum úmrtí 21. prosince 1708 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
Umrželo diewcžatko SALOMENA Waczlawowi Piskowi z Cžichowa stare 3 leta na Chlume pochowano
matrika Kamenice u Jihlavy 1663-1715, MZA Brno, sign. 6601 NOZ, fol. 166
úmrtí Matěje Pyska, syna Václava a Doroty
datum úmrtí 13. ledna 1706 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á Umrželo ditě MATĚG Waczlawa Pyska z Cžíchowa od babky pokržtěne na Chlume pochováno
matrika Kamenice u Jihlavy 1663-1715, MZA Brno, sign. 6601 NOZ, fol. 158
81
narození a úmrtí Jakuba Pyska, syna Václava a Doroty
datum narození 3. července 1707 místo narození Číchov
dítě JAKUB
rodiče Waczlaw Pisk; Dorota
kmotr a svědci Mikolass Czaha z Smržnyho, Salomena Matiegkowa z Smrcžnyho
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 12
datum úmrtí 8. září 1734 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
Usnul w Pánu JAKUB syn Waczlawa Piska Swatostmi zaopatržen weku sweho 25 leth. Pochowan gest
u S. Waczlawa na Chlumě
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 389
narození a sňatek Mariany Piskové, dcery Václava a Doroty
datum narození 12. března 1710 místo narození Číchov
dítě MARYANA
rodiče Waczlaw Pisk, Dorota
kmotr a svědci Waczlaw Mategka z Smrcžnyho, Margana Czachowa z Smrcžnyho
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 25
datum sňatku 24. října 1730 místo sňatku Luka (ženich), Číchov (nevěsta)
snoubenci
svědci Copulatus est honestus Juvenis BARTHOLOMEUS filius Joanis Hazmuka ex Luk cum honesta MA-
RIANNA filia Wenceslai Pisk ex Czichow
Oddán jest poctivý mládenec BARTOLOMĚJ, syn Jana Hazmuky z Luk s poctivou MARIANOU,
dcerou Václava Piska z Číchova
Jakobus Kolepl, Jozef Lochowsky ambo ex Luk (oba z Luk)
82
matrika Kamenice u Jihlavy 1706-1766, MZA Brno, sign. 6613 O, fol. 441
narození a úmrtí Karla Piska, syna Václava a Doroty
datum narození 15. listopadu 1712 místo narození Číchov
dítě KAREL
rodiče Waclaw Pysk, Dorota
kmotr a svědci Waczlaw Nowotneg z Smrcžnyho, Margana Czahowa z Smrcžnyho
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 38
datum úmrtí 27. prosince 1733 místo úmrtí Číchov
zemřelý/á
Usnul w Pánu KAREL Waczlawa Pyska syn z Cžichowa S. zaopatržen stary 16 leth. Pochowan gest Prži
Chramu Panie S. Waczlawa na Chlumě
matrika Kamenice u Jihlavy 1715-1766, MZA Brno, sign. 6618 Z, fol. 314
narození Pavla Pyska, syna Václava a Doroty
datum narození 18. ledna 1716 místo narození Číchov
dítě PAWEL
rodiče Waczlaw Pysk, Dorota
kmotr a svědci Gyržyk Buryán, Salomína Matěgkowa, oba ze Smrcžniho
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 56
83
rodina Kryštofa Piska a Alžběty
2. sňatek Kryštofa Piska a Alžběty
datum sňatku 8. dubna 1682 místo sňatku Radošov
rodiče KRYSSTOF PISK wdowecz. ALZBIETA po nebss. Kopeczkim z dgedyny Chlumu
svědci Jan Czaha z Radossowa; Gyržyk Parizek z Radossowa;
w chramu Panye kamenyczkym Potwrzený
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 204
úmrtí Kryštofa Piska
datum úmrtí 23. května 1691 místo úmrtí Radošov
zemřelý/á Pochowan gest KRYSTOF PYSK saused radossowský mage leth wieku sweho 55, u s. Waczlawa odpo-
čziwa
matrika Kamenice u Jihlavy 1663-1715, MZA Brno, sign. 6601 NOZ, fol. 102
úmrtí Alžběty Pyskové
datum úmrtí 31. května 1691 místo úmrtí Radošov
zemřelý/á Pochowana gest BIETA PYSKOWA z Radossowa mage leth wieku sweho 32, odpocžywa u Sv. Wa-
czlawa na Chlumě
matrika Kamenice u Jihlavy 1663-1715, MZA Brno, sign. 6601 NOZ, fol. 102
potomci:
narození Mariany Piskové, dcery Kryštofa a Alžběty
datum narození 2. července 1669 místo narození Chlum
dítě MARYGANA (MARIANA)
rodiče Krysstow Pisk, manželka geho Alžbieta z Chlumu
kmotr a svědci Jachym Sladek Štěchtina; Zandowa ... s Lhoty
84
matrika Kamenice u Jihlavy 1648-1670, MZA Brno, sign. 6601 NOZ, fol. 15
narození Václava Piska dcera Kryštofa a Alžběty
datum narození 30. září 1671 místo narození Chlum
dítě WACZLAW
rodiče syn Krystofa Pyska, mateře Biety
kmotr a svědci Matieg Hofman z mesta Tržebycže saused; Dorota Lamentzowa, ktera na swem mistie dostawyla
Juditha Koktacžkowa, obe z Mestis stare raddny Kamenicze
matrika Kamenice u Jihlavy 1670-1731, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 278
sňatek Jáchyma Piska, syna Kryštofa a Alžběty
datum sňatku 8. ledna 1690 místo sňatku Radošov
snoubenci Odevzdan gest žienich JACHYM syn wlastni Krysstofa Piska z MAŘENAU dcerau Wondry Jonasse
svědci Jiržik Czaha Rychtarž Radossowsky; Waczlaw Docžekal Saused radossowsky
matrika Kamenice u Jihlavy 1671-1705, MZA Brno, sign. 6602 NO, fol. 224
85
86
graf 1
87
88
89
90
Základní genealogická data rodu Neumann
1. generace40
1. JAKUB NEUMANN (Naimon, Neÿmon), * před 162741, úmrtí v matrikách Třebíč –
město (Sv. Martin) 1663-1701, MZA Brno, sign. 10972 Z a Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-
1771, MZA Brno, sign. 10973 Z neuvedeno
1. sňatek př. 1645, Anna, † př. 1629, † 1645-1646
2. sňatek 1646 (v indexu Třebíč - město (Sv. Martin) 1635-1682 sign. 10980 NO není uveden
žádný sňatek v němž by ženich nesl příjmení Najmon apod.)
KATEŘINA, * př. 1630
děti:
2.1. Petr Pavel Neumann (Naimon)
2.2. David Jakub Neumann (Naimon)
2.3. Matěj Neumann (Nayman, Najmon)42, * 30.01.1647 (10950/187)
2. generace
2.3. MATĚJ NEUMANN (Nayman, Najmon), * 30.01.1647 , † před 1734, úmrtí v matrice
Třebíč – město (Sv. Martin) 1663-1701, MZA Brno, sign. 10972 Z a Třebíč – město (Sv. Mar-
tin) 1701-1771, MZA Brno, sign. 10973 Z neuvedeno
sňatek 28.01.1681 (10964/164)
SALOMENA ČERNÍKOVÁ, * 14.01.1662 Okřešice (10951/172), dcera Matouše a Doroty, †
12.11.1734 Okřešice (10973/481)
děti:
3.1. Rozina Neumannová (Najmonová), * 28.12.1684 Okřešice (10951/596),
sňatek 22.01.1706 (10965/10), Matěj Foltýn, syn Mikuláše z Hostákova
3.2. Dorota Neumannová (Najmonová), * 25.02.1687 Okřešice (10951/641) –
sňatek v matrice Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790 sign. 10965 O do
konce roku 1720 neuveden
3.3. Jakub Neumann (Najmon), * 10.07.1689 Okřešice (10951/691), sňatek
28.10. 1710 (10965/57), Ludmila Nechvátalová, dcera Prokopa z Okřešic
3.4. Matouš Neumann (Najmon), * 30.08.1691 Okřešice (10951/733) - sňatek
v matrice Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790 sign. 10965 O neuveden, †
20.02.1763 Okřešice (10973/816)
3.5. Jiřík Neumann (Najmon), * 03.03.1694 Okřešice (10952/14)
3.6. Justýna Neumannová (Najmonová), * 03.06.1696 Okřešice (10952/45),
† září 1696 Okřešice (10972/411)
3.7. Vavřinec Neumann (Najmon), * 27.07.1698 Okřešice (10952/79), † 05.08.
1698 Okřešice (10972/431) – v zápise je psáno „dítě“ není jasné, zda jde o
Vavřince nebo Marii
3.8. Marie Neumannová (Najmanová), * 27.07.1698 Okřešice (10952/79) –
sňatek v matrice Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790 sign. 10965 O do
konce roku 1720 neuveden, není jasné, zda se jí netýká úmrtí 05.08.1698
40 Příčiny chybějících dat. Vynechání zápisu v zásadě mohlo být trojího druhu:
1) „Náhodné vynechání způsobeno nejrůznějšími příčinami, jako nemocí faráře, případně válečnou událostí ap.”
2) „Zvyklost zapisovat do matrik s delším časovým odstupem na základě konceptních lístků, které se mohly ztratit. Výběrové
vynechání postihovalo hlavně časně zemřelé děti, žebráky a tuláky ap.”
3) „Někdy bývají tyto kategorie vynechávány systematicky (např. děti zemřelé bez křtu).”
Velmi pracná kontrola spočívá v tom, že rekonstruujeme na základě matrik jednotlivé rodiny a pak doplňujeme chybějící
údaje z jiných pramenů (soupisů, gruntovních knih apod.) nebo na podkladě sekundárních dat matrik (např. chybějící
údaj o narození doplníme z matriky zemřelých)”.
41 V případě, že není známo datum narození, odhaduji, že muži bylo min. 18 let při sňatku nebo 20 let při narození prvního
dítěte, u ženy předpokládám 16 a 18 let
42 podtržením jsou označeny osoby z přímé linie
91
3. generace
3.5. JIŘÍ NEUMANN (Najmon, Naimon, Neimann), * 03.03.1694 Okřešice (10952/14),
syn Matěje a Salomeny, úmrtí po 1759 (v matrice Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-1771,
MZA Brno, sign. 10973 Z neuvedeno, není zapsán ani v indexu Třebíč – zámek (Podklášteří),
1785-1890, MZA Brno, sign. 11050 Z)
sňatek 11.11.1715 (10965/102)
MARIANA ŠPAČKOVÁ ovd. TOMANOVÁ, * 1692 (v indexu Třebíč – město (Sv. Martin)
1683-1745, MZA Brno, sign. 10981 Ni neuvedeno), † 05.05.1759 Okřešice (10973/752)
1. sňatek Mariany 18.11.1714 (10965/95), Matouš Toman, syn Lukáše z Čihalína
děti: (v matrice Červená Lhota 1785-1837, MZA Brno, sign. 10164 O není uveden žádný
sňatek níže uvedených dětí)
4.1. Matouš Neumann (Najmon), * 01.09.1717 Okřešice (10952/422), †
18.11.1718 Okřešice (10973/203)
4.2. Alžběta Neumannová (Naimonová) * 19.09.1719 Okřešice (10952/466)
4.3. Josef Neumann (Naimon), * 14.03.1722 Okřešice (10952/510)
4.4. Jakub Neumann (Naimon) * 09.07.1724 Okřešice (10952/565), †
25.04.1725 Okřešice (10973/72)
4.5. Marie Neumannová (Naimonová), * 19.03.1726 Okřešice (10952/613)
4.6. Anna Neumannová (Naimonová), * 26.07.1728 Okřešice (10952/683)
4.7. Jiří Neumann (Neimann), * 13.04.1731 Okřešice (10952/734)
4.8. Kateřina Neumannová (Naimonová), * 27.01.1734 Okřešice (10953/20)
4.9. Rozina Neumannová (Naimonová), * 06.10.1736 Okřešice (10953/59)
4. generace
4.7. JIŘÍ NEUMANN (Najman), * 13.04.1731 Okřešice (10952/734), syn Jiříka a Mariany, †
09.10.1789 Okřešice 11 (10168/179), příčina úmrtí: souchotiny
sňatek 12.11.1758 (10965/446)
ANNA DOČEKALOVÁ, * 07.03.1737 Budíkovice (10956/66), dcera Matouše a Roziny, †
10.12.1786 Okřešice 11 (10168/ 178), dcera Matouše
děti: (úmrtí ani svatby nejsou ve farnostech Třebíč – město (Sv. Martin) a Červená Lhota
uvedeny) - vzal si snad děti po úmrtí rodičů některý ze starších sourozenců nebo příbuz-
ných mimo sledovanou oblast?
5.1. Tomáš Neumann (Najman), * 26.11.1761 Okřešice (10953/550), †
09.03.1762 Okřešice (10973/804)
5.2. Josef Neumann (Najman), * 01.02.1767 Okřešice (10953/716), převzal
grunt v Okřešicích po otci Jiřím
5.3. Jiří Neumann, * 08.03.1770 Okřešice (10954/5)
5.4. Kateřina Neumannová, * 26.04.1771 Okřešice 11 (10954/37), † 08.05.1771
Okřešice 1 (10974/7)
5.5. Marie Neumannová, * 12.04.1773 Okřešice 11 (10954/52a)
5.6. Jakub Neumann, * 15.08.1775 Okřešice 11 (10954/91)
5.7. Marie Neumannová, * 06.01.1778 Okřešice 11 (10954/145)
5.8. Matyáš Neumann, * 23.01.1781 Okřešice 11 (10954/203)
5. generace
5.6. JAKUB NEUMANN, * 15.08.1775 Okřešice 11 (10954/91), syn Jiřího a Mariany roz. Doče-
kalové, † 04.11.1842 Budíkovice 16 (11043/8), příčina úmrtí: sešlost věkem, sedlák
1. sňatek 17.05.1795 (11039/2)
92
MARIANA DOČEKALOVÁ roz. VÁVROVÁ, * 30.06.1771 Pocoucov 6 (10954/41), vdova
po Janu Dočekalovi a dcera Matouše a Anny, † 26.09. 1823 Budíkovice 17 (11043/22), příčina
úmrtí: slabost; měla čtyři děti z prvního manželství
2. sňatek 23.08.1829 (11039/23), Mariana Ennešová ovd. Jurdová, * 1791 Slavětice, dce-
ra Josefa a Anny roz. Hájkové
děti:
6.1. Josef Neumann, * 1795 (v matrice Třebíč – Zámek (Podklášteří) 1785-1823,
MZA Brno, sign. 11033, část Budíkovice neuvedeno), † 21.05.1805 Budíkovice
17 (11043/11), příčina úmrtí: neštovice
6.2. Jakub Filip Neumann, * 01.05.1797 Budíkovice 17 (11033/15), sňatek
24.11.1833 (11040/3), Rozálie Vávrová, * 1811 Budíkovice, dcera Matěje a
Alžběty roz. Vávrové
6.3. Jan Neumann, * 26.07.1799 Budíkovice 17 (11033/18)
6.4. Rozálie Neumannová, * 10.10.1801 Budíkovice 17 (11033/21), sňatek
10.02.1829 (11039/22), Jan Motáček, * 1801 Trnava 1, syn Václava a Fran-
tiška roz. Pecné
6.5. František de Pauli Neumann, * 07.04.1804 Budíkovice 17 (11033/24a), †
17.07.1804 Budíkovice 17 (11043/11), příčina úmrtí: záškrt
6.6. Františka de Pauli Neumann, * 07.04.1804 Budíkovice 17 (11033/24b),
úmrtí nebo sňatek po 1820 (v prostudovaných matrikách nenalezeno)
6.7. František Xaver Tomáš Neumann, * 02.12.1806 Budíkovice 17 (11033/
28), † 16.05.1809 Budíkovice 17 (11043/14), příčina úmrtí: psotník
6.8. Veronika Neumannová, * 13.11.1809 Budíkovice 17 (11033/31), †
09.12.1811 Budíkovice 17 (11043/16), příčina úmrtí: neštovice
6. generace
6.3. JAN NEUMANN, * 26.07.1799 Budíkovice 17, syn Jakuba a Marie roz. Vávrové, † 07.01.
1861 Týn 8 (11044/18), příčina úmrtí: tuberkulóza plic; domkař, pak čtvrtláník, v domě úmrtí
již výměnkář
sňatek
MARIE HOVĚZOVÁ, * 28.01.1799 Týn 4 (11033/13), dcera Matěje a Mariany roz. Dokuti-
lové, † 25.05.1868 Týn 8 (11044/23), příčina úmrtí: tuberkulóza plic
děti:
7.1. František Neumann, * 19.11.1826 Týn 8 (11034/3), † 20.11.1826 Týn 8
(11043/23), příčina úmrtí: psotník
7.2. Václav Neumann, * 20.09.1829 Týn 8 (11034/5), 2. sňatek 17.05.187443
(11041/ 12), Kateřina Svobodová roz. Čechová, * 1828, dcera Jiřího a Ma-
riany, vdova po Janu Svobodovi, nádeníku v Třebíči
7.3. František Neumann, * 04.12.1832 Týn 8 (11034/8)
7.4. Josef Neumann, * 10.03.1835 Týn 8 (11034/11), † 29.03.1835 Týn 8
(11044/4a), příčina úmrtí: psotník
7.5. Mariana Neumannová * 10.03.1835 Týn 8 (11034/11), † 15.03.1836 Týn 8
(11044/4b), příčina úmrtí: slabost
7.6. Josef Neumann, * 26.01.1838 Týn 8 (13), sňatek 10.11.1868 (11041/8),
Marie Jourová, * 1845 Pocoucov, dcera celoláníka Františka a Alžběty roz.
Hutařové
7.7. Matěj Neumann, * 26.01.1838 Týn 8 (13), † 07.02.1838 Týn 8 (11044/5a),
příčina úmrtí: psotník
7.8. Karel Neumann, * 26.01.1838 Týn 8 (13), † 18.03.1838 Týn 8 (11044/5b),
příčina úmrtí: slabost
7.9. Mariana Neumannová, * 07.12.1842 Týn 8 (11034/16), úmrtí nebo sňatek
v prostudovaných matrikách nenalezeny
43 1. sňatek v prostudovaných matrikách nenalezen, Václav se patrně ženil mimo sledovanou oblast
93
7. generace
7.3. FRANTIŠEK NEUMANN, * 04.12.1832 Týn 8 (11034/8), syn Jana a Marie roz. Hovězové,
domkař, pak čtvrtláník, úmrtí mezi 1898-1903 (matriky úmrtí farnosti Třebíč – zámek
(Podklášteří) uložené v MZA Brno končí rokem 1881, matrikářka v Třebíči požadovaný zá-
pis nenašla)
sňatek 09.05.1871 (10022/181)
MARIE MATYÁŠOVÁ, * 06.02.1847 Šebkovice 90, (10014/224), dcera půlláníka Matěje a
Marie roz. Krulové, úmrtí po 1885 (matriky úmrtí farnosti Třebíč – zámek (Podklášteří)
uložené v MZA Brno končí rokem 1881, matrikářka v Třebíči požadovaný zápis nenašla)
děti:
8.1. Marie Neumannová, * 14.11.1872 Týn 9 (11035/38), sňatek 14.11.1893
(11041/23), Tomáš Malý, obuvník ve Starči, syn Matěje a Marie roz. Čermá-
kové
8.2. Antonie Neumannová, * 18.01.1875 Týn 9 (11035/41), sňatek 27.08.1898
(11041 /25), Josef Vondrák, * 27.05.1871 židovská obec Třebíčská, syn
obuvníka Josefa a Antonie roz. Musilové, obuvník
8.3. Josef Neumann, * 14.02.1877 Týn 9 (11035/43), † 13.09.1877 Týn 9 (11044/
26), příčina úmrtí: psotník
8.4. František Josef Neumann, * 22.10.1878 Týn 9 (11036/1)
8.5. Františka Neumannová, * 01.04.1881 Týn 9 (11036/4), sňatek 26.10.1903
(11041/29), František Mézlík, * 05.08.1879 Nový Telečkov, syn Václava a
Františky roz. Strádalové, kovář v Týně
8.6. Jan Neumann, * 11.05.1885 Týn 9 (11036/10), úmrtí nebo sňatek nenaleze-
ny, patrně se oženil mimo sledovanou oblast (matriky úmrtí farnosti Třebíč
– zámek (Podklášteří) uložené v MZA Brno končí rokem 1881)
8. generace
8.4. FRANTIŠEK JOSEF NEUMANN, * 22.10.1878, syn Františka a Marie roz. Matyášové,
koželuh v Týně, záložník 14. pluku, † 30.11.1959 (informace zadavatele)
sňatek 23.02.1903 (11041/299)
VERONIKA PALÁTOVÁ, * 20.10.1874 Dolní Vilémovice 50 (11056/443), dcera půlláníka
Františka a Františky roz. Kloudové, služka v Podklášteří, † 19.08.1941 Týn (matrika Třebíč)
děti:
9.1. Františka Neumannová, * 02.06.1903 Týn 9 (11037/13)
9.2. Aloisie Neumannová, * 22.04.1905 Týn 9 (11037/15), sňatek 25.10.1931,
Emil Pysk (uvedeno v zápise narození)
9.3. Marie Neumannová, * 12.04.1907 Týn 9 (11037/18), sňatek 04.06.1931 Týn,
Bedřich Uhlíř (informace zadavatele)
9.4. Anežka Neumannová, * 13.12.1909 Týn 9 (11037/22), sňatek 24.07.1934,
Karel Terikl (uvedeno v zápise narození)
9. generace
9.1. FRANTIŠKA NEUMANNOVÁ, * 02.06.1903 Týn u Třebíče, dcera Františka a Veroniky
roz. Palátové, † 11.07.1983 Moravské Budějovice
sňatek 06.09.1925 Třebíč
JOSEF PYSK, * 19.03.1898 Stařeč u Třebíče, syn Františka a Anny roz. Kratochvílové, †
24.11. 1976
94
Příběh Neumannova rodu
95
96
1. generace – Jakub Neumann, podruh
8. listopadu 1620 se na Bílé hoře nedaleko Prahy střetla vojska českých stavů s císařko-ligistickou
armádou. Za necelé dvě hodiny bylo po bitvě a vítězství katolických sil znamenalo definitivní poráž-
ku českého stavovského povstání i celkovou změnu politiky v našich zemích. Důsledky potupného
debaklu pocítili všichni obyvatelé Čech a Moravy. Část povstalců uprchla a chtěla pokračoval v boji
proti císaři v zahraničí, část stavů prosila po porážce o milost a chtěli zachování svých privilegií,
doufající v císařovu shovívavost. Marně. Hlavní vůdce rebelů čekal trest v podobě propadnutí hrdel
a majetku, 21. června 1621 se odehrála poprava 27 českých „pánů“ na Staroměstském náměstí. Ta
byla provedena dle přesného scénáře a měla sloužit odstrašujícím dojmem. Většině odbojných sta-
vů v Čechách i na Moravě byl konfiskován majetek, který následně připadl císaři věrným šlechti-
cům.
Také na venkově šlo do tuha. „Po vsích začíná první rabování ze strany hrstky katolíků, kteří be-
rou skrovný majetek svým sousedům. Přijíždí houfy žoldnéřů českých i cizích a chalupy rovněž
drancují. Chtějí peníze, zlato, šaty, potravu i krmení pro koně a dobytek, který berou sebou. Žold-
néři švédští a polanští jsou nejhorší, kradou, co vidí. Přitom ti Švédi jsou ... spojenci církve protes-
tantské.... Zapalují chalupy v domnění, že tam jsou katolíci, co velké zlo učinili. Nikdo jim nero-
zumí a tak většinou o všechno přijdou ti nevinní. Chytají muže a uvazují je na provaz a za sebou
na koních vláčí. Po chalupách chytají ženy bez rozdílu věku a hned na místě je znásilňují. Vždy
několik žoldnéřů se na jedné ženě vystřídá a ta když o pomoc volá, nikdo jí nejde pomoci, protože
hned by přišel o hlavu. ... To pak všelijací pancharti cizí se rodit budou, ale člověk nic činiti nemů-
že. Do života žádné chuti není.“44
Za takového nehezkého času přišel na svět na blíže neurčeném místě JAKUB, jemuž později připo-
jili příjmí Neumann. Dá se předpokládat, že nebyl pokřtěn po katolicku. Na severozápadě třebíč-
ského panství se totiž koncentrovali evangelíci. Už roku 1609 se málo materiálně zajištěné fary Be-
netice, Chlum a Červená Lhota spojily, aby mohly mít faráře. Poté, co musel roku 1624 odejít, zůsta-
la farnost mnoho let bez duchovního pastýře.
10. května 1628 vydal Ferdinand II. Habsburský pro Moravu Obnovené zřízení zemské, jež sta-
novilo panovníkovu výlučnou politickou moc v zemi a katolické náboženství za jediné povolená
vyznání. Znamenalo konec stavovských svobod a na tehdejší dobu značné náboženské tolerance a
zůstalo v platnosti s menšími úpravami až do roku 1848.
Karel z Žerotína spolu s bratrancem Ladislavem Velenem byli největšími nekatolickými magnáty
v zemi. Vlastnil mimo jiné i třebíčské panství s 637 poddanými. Po vydání Obnoveného zřízení zem-
ského odmítl přestoupit ke katolicismu a roku 1629 emigroval. Třebíčské panství postoupil za po-
platek 6.000 zlatých moravských manželčině bratrovi, nejvyššímu pražskému purkrabímu Adamovi
z Valdštejna45, jenž správou pověřil syna Rudolfa.
Nové nařízení se dotklo i pod-
daných. Bez povolení vrchnosti
se nemohli stěhovat. Potřebo-
vali její souhlas i k uzavření
sňatku a zrovna tak, když jejich
děti chtěly studovat nebo se
vyučit řemeslu. Zvláštní usta-
novení platilo i pro sirotky 46.
Jakmile některý dosáhl desíti
let, musel být předveden před
vrchnost a ta rozhodla, jestli si
ho na tři léta vezme ke službě
ve dvoře nebo na zámku.
Jako by lidem nestačila bída a
trápení, roku 1633 vypukla
v zemi morová epidemie. Nedlouho potom začala poslední fáze třicetileté války, obvykle zvaná
švédsko-francouzská. Byla to etapa nejdelší a nejkrutější. Trvala třináct roků. Postupně se proměni-
44 Flesarova kronika, rodové zápisy pod názvem „Kořeny věků“ vydal Václav Flesar, 2013 vlastním nákladem (dále jen KV)
45 třebíčské panství drželi Valdštejnové až do roku 1945
46 za sirotka bylo považováno každé dítě, které ztratilo otce
97
la v nekonečný sled loupeživých tažení za kořistí. Armády všech zúčastněných zemí se naučily „živit
samy“, totiž udržovat svou bojeschopnost tím, že plenily zabrané území, a bylo přitom úplně lhos-
tejné, jestli šlo o území nepřátelské nebo vlastní. Když už v Čechách nebylo co brát, vpadli Švédové
na Moravu. Počínaje rokem 1639 se naše země staly na mnoho let jedním rozlehlým válčištěm.
Den po dni rostla urputnost, surovost a četnost válečných střetů. Obyčejný sedlák už nevěděl,
kdo je kdo. Chlap v uniformě byl prostě nepřítel a potencionální vrah. Viděna očima prostého
člověka, válka dávno ztratila jakýkoli smysl a cíl. Byla jenom strašným božím trestem.
Jakub oženil s dívkou jménem ANNA, která mu 21. ledna 1645 porodila dvojčata; chlapce Petra
Pavla (2.1.) a Davida Jakuba (2.2.).
datum narození 21. ledna 1645 místo narození
dítě
rodiče PETR PAVEL; DAVID JAKUB
kmotr a svědci
Jakub Naiman, Anna
Simon Bux; Zachariáš Kameniczki; Lucrecia Makowa
matrika Třebíč – město (sv. Martin) 1635-1651, MZA Brno, sign. 10950 NO, fol. 153
Zdá se, že porod nedopadl dobře. Anna i děti patrně zemřely. O dva roky později, když přišel na svět
další syn Matěj (2.3.) už byla Jakubovou manželkou jakási KATEŘINA.
datum narození 30. ledna 1647 místo narození
dítě
rodiče MATTIEG (Matěj)
kmotr a svědci
Jakub Naÿman, Catharina
Jan Poczancowski, Jindrzich Plaseczki, Lucrecia Manchowa
matrika Třebíč – město (sv. Martin) 1635-1651, MZA Brno, sign. 10950 NO, fol. 187
Pak, jako by se stal zázrak, rozneslo se Evropou: „Mír! Byl uzavřen mír!“ Ale jak uvěřit? Podepsá-
ním tzv. vestfálského míru 24. října 1648 totiž klid zdaleka nenastal. Švédové zůstali mnohde až do
začátku roku padesátého, dokud jim nebyla vyplacena válečná náhrada 5 milionů tolarů.
Na Moravě po nich zůstala děsivá spoušť. Vypáleno a zničeno bylo 63 zámků, 22 měst a 332 vesnic
a země přišla o více jak třetinu obyvatel. Kam se člověk podíval, všude bída, sešlé grunty... zesláb-
lým lidem nezbylo, než napnout všechny síly a pustit se do práce. Ale nebylo to jednoduché. Proti
lidské snaze se postavilo počasí. Ve čtyřiapadesátém mrzlo, až praštělo, „léto bylo velmi mokré a
v klasech obilí jsou všelijací brouci a zrno vyžírají a na polích zůstává jenom sláma“. Pak přišlo
deštivé léto šestapadesátého, podzimek byl krátký, zima se vlády ujala obzvlášť brzy a dlouho ne-
chtěla přepustit její otěže jaru. „V každé chalupě je potřeba hodně kůží ovčích na malé i velké koži-
chy na beranice, rukavice, a na zakrývání při spaní.47“ Ještě v květnu 1657 byly mnohde velké sně-
47 „Z kůží bez chlupů se nohavice mužům dělají, které se nazývají poctivice a jsou jenom pod kolena. Kůže se natírají všeli-
jakou barvou, nejvíce bývají však žluté. Chudí lidé to však nemají a nosí suknice uvázané okolo pasu a jsou z plátna cvi-
98
hové vánice. Ač uběhlo devět let od skončení války, hospodáři dosud nesvezli do stodol pořádnou
úrodu.
Stejně jako v Čechách i na Moravě probíhala vizitace poddanských pozemků, na jejímž základě ví-
deňská dvorská kancelář stanovovala nové daňové zatížení gruntů a vsí. Vyhotovený elaborát nese
název „Lánové rejstříky“. Na třebíčském panství je v nich uveden jen jediný Neumann jménem To-
biáš. Jeho chalupu bez pozemků v Okřešicích měl ještě roku 1657 v držení Václav Korák, takže se
sem přistěhoval až později. Ve vsi dále žili další dva domkaři a deset sedláků, kteří hospodařili na
60 stryších, tj. cca 17 ha půdy.
Lánové rejstříky obce Okřešice (výtah) – Tobiáš Neumann (Nejmon) uveden jako domkář bez půdy
Není jasné, kam přesně jej v genealogii Neumannova rodu zařadit. Může být Jakubovým otcem,
bratrem nebo člověkem docela cizím.
A kde tedy hledat Jakuba? Patřil k nejchudším z chudých, žil s rodinou v podruží u některého ze
sedláků a také pro něj pracoval. A jak to asi vypadalo na takovém statku ve druhé polovině 17. stole-
tí?
„Ve velké jizbě je hliněná podlaha a na ní sláma. Máme dvě lože vystlané suchou travou, režnou
slámou. Tu každý rok novou dáváme. Na té slámě je lněná plachta a nebo vydělaná ovčí kůže a
vlna sestříhána na krátko, aby se dala čistit. Velkou šubou se při spánku zakrýváme. Pod hlavou
máme polštář z obilních plev zašitých do režného plátna. Na vaření máme pec a na pečení masa a
pečení chleba i vdolků je jiná pec. Nad ohništěm je zavěšený na kruhu kotel. Jinak máme hliněnou
pec a na ní jsou železné pláty, na kterých se pečou placky a vdolky. .. U pece je špalek na dřevo a
sekyra velká i malá. Dřeva suchého musí být dostatek po ruce. Také křesadlo, ocílka a troud na
rozdělávání ohně, vše musí být suché a dobře uložené. Jinak ještě máme dlouhou lavici vedle stě-
ny. Před ní stůl se zkříženýma nohama a lavice s lenochem.
linkového. Ty suknice chlapi do půl lýtek mají a ženské je mají až na zem. ... V létě od jara do podzimu chodí každý bosý,
jak bohatší tak chudí. V zimně se nosí dřeváky, do nich se dává ovesná nebo ječmenná sláma a tak se chodí.“ (KV)
99
Také sušíme býlí zavěšené nad pecí. V trámoví na stěně je zatlučený železný skřipec, do kterého se
vsazuje smolná louč, ta se zapaluje a od ní světlo je, louče ze smolného dřeva jsou vzácné. Když
uhlíky odpadávají od louče, tak musí padnout do bečice s vodou.
Také máme v jizbě bečici se zelím, spižírnu na mouku a jiné pokrmy. Něco je pověšené na ham-
bálku u stropu, aby to myši nesežraly. Tam jsou sýrové homolky v malém košíku, v zavíracím
větším koši je kámen48 sýra. Uzené maso a špek míváme
zavěšené na povale49. Většinou koše prázdné bývají. Máslo
roztopené máme v lochu50 i řepu a zeleninu. Také mléko,
tvaroh a čerstvé máslo, někdy i sádlo sviňské. Také tyto věci
se dávají do haltýře51 u rybníka a nebo potoka, hlavně v létě.
Ty haltýře jsou ze dřeva postavené a zavřené. Med máme
také v jizbě u okna, kde je chladno. Všechno uschováváme
do hliněných nádob, na kterých musí být poklice, protože
myši, brouci, mravenci a všelijaká pakáž všechno sežere.
Také truhlici na šatstvo máme. ... Když máme peníze, větši-
nou do hliněné nádoby je dobře uschováme a uložíme na
suchém a bezpečném místě.
... V chlévu máme koně, krávy, kozu, kury, husy, kačeny a
králíky52. Ovce, ty tuze smrdí, tak jsou za chalupou v ohradě.
Vozy a nářadí máme v kůlnici. Kšíry venku u chléva jsou a
sedla doma před naší jizbou.
Seno je na povale, sláma v kůlnici na patře, obilí na povale
v truhlicích. Okolo chalupy je plot z vrbových prutů i z hloží,
na ráhna zapletený. U chalupy máme svoji studnici na pit-
nou vodu. Také máme několik ovocných stromků, jabloň, blumu a plané trnky. Na zahrádce u
chalupy roste zelenina...53
Život plynul ve svém jednotvárném rytmu. Jen tu tam vytrhla lidi ze všednosti nějaká neobyčejná
událost. Jako tenkrát na podzim 1679. Dobové záznamy popisují, že se na západní obloze objevila
velká kometa s ohonem, který ukazoval na sever. V lednu 1680 se k ní prý přidala na severní obloze
ještě jedna, menší a oba jejich ohony se zkřížily. Není divu, že se lidé báli a viděli v tom předzvěst
války a moru. Stalo se. Propukla jedna z velkých morových epidemií a v severovýchodních Čechách
největší selská rebelie 17. století.
Mor za humny, všude plno strachu a do toho všeho zhoršující se podmínky na gruntech. Výrazný
pokles počtu obyvatelstva přinutil vrchnosti, aby využívaly k obhospodařování svých pozemků pod-
dané v daleko větší míře než dříve - v průměru se na robotu chodilo 3 dny v týdnu, mnohdy i častěji,
zvláště při sezónních pracích. Přesto nebyly šlechtické velkostatky ekonomicky tak výnosné jako v
předbělohorském období. Nešlo jen o to, aby se vyprodukovalo co nejvíc, ale důležité bylo produkci
panských dvorů výhodně prodat ve velkých městech. Proto se zvedal počet tzv. dalekých fůr, při
nichž byli sedláci se svými povozy i několik dní mimo domov. Daňové zatížení poddanských used-
lostí vystoupalo až na 70 % výnosů. Není se co divit, že vzrůstala nespokojenost. V Čechách to vřelo.
Na 160 panství se zdvihlo v zoufalém odporu, ale až na Moravu rebelie patrně nedosáhla.
Kdy se Jakub a Kateřina Neumannovi rozžehnali se životem není jasné. Jejich úmrtí není v mat-
rikách Třebíč – město (Sv. Martin) 1663-1701, MZA Brno, sign. 10972 Z a Třebíč – město (Sv. Mar-
tin) 1701-1771, MZA Brno, sign. 10973 Z neuvedeno. Proto nezbývá, než pokračovat další generací
rodu.
48 kámen = 10,3 kg
49 poval = nosná plocha z polotrámů, kulatin či půlkulatin
50 loch = sklepení hloubené ve skále
51 haltýř = rybářské zařízení (rybí sádka - nádržka s průtokem vody)
52 Až do 19. století byl chov králíků spíše živelný a jaksi trpěný. Běžnou praxí například bylo, že se nechávali králíci polodivo-
ce žít ve stájích, kde se krmili na zbytcích koňské a dobytčí píce, a dospělí se jen odchytávali k jídlu či na kožešiny.
53 KV, str.285, 286
100