Historie rodů Pysk a Neumann - konečné

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1875 - * 18.01.1875 Týn 9, Antonie Neumannová - zavedeny podrobné pozemkové knihy (z fondů velkostatků
(8.2.), dcera Františka a Marie a tzv. gruntovnic)

- † poslední korunovaný český král, císař Ferdinand I.
(29.06.1875 na pražském hradě, kde žil od abdikace
v prosinci 1848)

1876 - -

1877 - * 14.02.1877 Týn 9, Josef Neumann (8.3.), -
syn Františka a Marie

- † 13.09.1877 Týn 9, Josef Neumann, * 1877
(8.3.), syn Františka a Marie, příčina úmrtí:
psotník

1878 - * 22.10.1878 Týn 9, FRANTIŠEK NEU- - vznik Československé strany sociálně demokratické
MANN (8.4.), syn Františka a Marie (07.04.1878)

- doplňující volby do říšské rady (2. a 5.10.)

1879 - - čeští politici vstoupili do říšské rady – zahájení aktivní
politiky

1880 - - Stremayerova jazyková nařízení190
- sčítání lidu

1881 - * 01.04.1881 Týn 9, Františka Neumannová - provizorní zavedení nové pozemkové daně

(8.5.), dcera Františka a Marie - horké, suché léto, nouze o vodu

- otevření a požár Národního divadla (12.08.1881) – celoná-
rodní sbírka vynesla během 4 týdnů přes milion zlatých

1882 - - rozdělení pražské university na německou a českou
- I. všesokolský slet – 1600 sokolů z Prahy a 76 venkovských

jednot (18.06.1882)
- v Čechách zahájeno veřejné telefonní spojení – Praha, 11

stanic (11.08.1882)

1883 - - novela školského zákona z roku 1869 - zdůrazněn nábo-
ženský princip výchovy, zkrácení dosavadní osmileté po-
vinné školní docházky o dva roky, řada úlev podle žádostí
obcí, řídící učitel musel být stejného náboženství jako vět-
šina žáků (19.04.1883)

- zákon o udržování evidence katastru daně pozemkové
(2.5.)191

- zákon o maximální délce pracovní doby (v hornictví
10 hodin denně, v podnicích nad 20 zaměstnanců
11 hodin, v malovýrobě délka pracovní doby neregulována)
(05.06.1884)

- po požáru znovuotevření Národního divadla (08.11.1883)

1884 - -

1885 - * 11.05.1885 Týn 9, Jan Neumann (8.6.), syn - zima až do května
Františka a Marie
- 2. novela živnostenského zákona, tzv. dělnická – nová
úprava „maximálního pracovního dne“ na 11 hodin s po-
vinnými přestávkami; pracovní doba dětí mezi 12-14 lety
stanovena na 8 hodin, práce dětí do 14 let v továrnách za-
kázána, o 16 let jen u prací „lehčích“ - pracovní doba ome-
zena na 11 hodin denně

1886 - - nebývalé množství sněhu, v červenci tropická vedra, pod-
zim mírný

1887 - -

190 správní úřady a soudy v Čechách a na Moravě měly na německá podání odpovídat německy a na česká podání česky;
korespondence mezi úřady růstala německá (Dějiny zemí Koruny české II/116)

191 Vedení evidence katastru se vztahovalo na změny hranic obce, držitelovy osoby, předmětů daně, způsobu užívání (kultur)
a změny způsobené chybami v psaní a počítání. Do katastru byly prováděny jen změny trvalého rázu, změny způsobu uží-
vání pozemku neměly vliv na pozemkovou daň.

201

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1888 - - zavedeno všeobecné nemocenské pojištění (netýkalo se
zemědělského dělnictva); povinný průměrný roční příspě-
vek činil na počátku 20. století 16,50 K, podpora ve výši
60 % obvyklé denní mzdy vyplácena od 1. dne nemoci po
dobu 20 týdnů. V témže roce přijat i zákon o úrazovém po-
jištění

1889 - - nový branný zákon směřující k modernizaci armády
- jediný syn císaře Františka Josefa, Rudolf Lotrinský, spá-

chal sebevraždu (30.01.1889), následníkem trůnu císařův
bratr Karel Ludvík
- vznik Zemské selské jednoty pro Království české, prvního
rolnického spolku v Čechách (16.05.1889)
- stávka horníků kladenského a slánského revíru (22.05.-
04.06.)
- sněmovní volby (02.-05.07.1889)
- špatné žně

1890 - - punktace (jednání staročechů s něm. liberály o národnost-
ním smíru)192

- založena Česká akademie Františka Josefa I. pro vědy,
slovesnost a umění, prvním předsedou J. Hlávka
(23.01.1890)

- 1. máj v Čechách poprvé slaven jako Svátek práce

- sčítání lidu

1891 - - vítězství mladočechů ve volbách (březen)

- 15.05.1891 zahájena jubilejní zemská výstava v Praze,
doplněná různými technickými atrakcemi (Křižíkova svě-
telná barevná fontána za Průmyslovým palácem, rozhled-
na na Petříně a vzduchoplavba v upoutaném a i volném
balonu)

- tuhá zima s množstvím sněhu, léto deštivé, žně velmi
špatné

1892 - - zákon zavádějící korunovou měnu v habsburské monarchii
(02.08.1892) nahrazující rakouský zlatý (zlatník) - rovnal
se 2 korunám nové měny; 1 koruna se dále dělila na
100 haléřů. Byly raženy 1, 2, 10 a 20 haléře, 1, 2 a 5 koruna
(stříbro) a 10, 20 a 100 koruna (zlato). Nová měna se
s obtížemi prosazovala, trvalo 8 let postupného stahování
starých mincí a papírových peněz, definitivně užívána od
1. ledna 1900

1893 -  14.11.1893, Tomáš Malý, obuvník ve Starči, -
syn Matěje a Marie roz. Čermákové a Marie
Neumannová, * 1872 (8.1.), dcera Františka a
Marie

1894 -  01.11.1894 Svatoslav, FRANTIŠEK PYSK * - založena Křesťanská sociální strana pro Čechy a Moravu
1861 (7.1.) tovární dělník, syn Františka a Fran- (09.09.1894, Litomyšl)

tišky a ANTONIE KRATOCHVÍLOVÁ, * - proces s Omladinou193
11.03.1869 Svatoslav, dcera Jana a Veroniky

roz. Cahové

1895 - - velké množství sněhu, hynula zvěř

- 15. května v Praze zahájena Národopisná výstava českoslo-
vanská; do ukončení 23. října t. r. ji navštívilo více než
2 miliony lidí (15.05.1895)

- v Praze se poprvé objevil automobil

192 Podstatou byla úprava veř. správy v Čechách (revize obvodů okres. a kraj. soudů, obchod. a živnost. komor, zeměděl. a
škol. rady) podle národnost. kritérií. Čes. veřejnost tyto návrhy zamítla, což přivodilo politický propad staročechů

193 Nově vzniklá radikál. skupina studentů navázala kontakty s děl. mládeží kolem časopisu Omladina a ostře se stavěla proti
rakouskému státu. V lednu 1894 bylo 68 stoupenců odsouzeno ve vykonstruovaném procesu a hnutí se rozpadlo.

202

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1896 - - mírná zima, deště od května do září, slabá úroda

- † následník trůnu Karel Ludvík onemocněl při návštěvě
Palestiny tyfem a zemřel. Korunním princem se stal jeho
syn František Ferdinand d'Este.

- v Karlových Varech první filmové představení v Čechách

- v Praze-Vysočanech byla založena ing. E. Kolbenem elek-
trotechnická továrna Kolben a spol. (09.06.1896); již
v listopadu t. r. začala vyrábět první elektrické přístroje
a stroje

- S. Kubr, statkář z Kněževsi, založil Sdružení českých ze-
mědělců - předchůdce agrární strany (1899), tiskovým or-
gánem se stal časopis Obrana zemědělců

1897 - - volby194

1898 - * 19.03.1898 Stařeč u Třebíče, JOSEF PYSK -
(8.2.), syn Františka a Antonie

-  27.08.1898, Josef Vondrák, * 27.05.1871
židovská obec Třebíčská, obuvník, syn obuvní-
ka Josefa a Antonie roz. Musilové a Antonie
Neumannová * 1875 (8.2.), dcera Františka a
Marie

1899 - - počátkem roku rozkvetly květiny, v březnu velká zima a
množství sněhu, škody na ovocných stromech

- vražda Anežky Hrůzové (29.3.) rozpoutala protižidovské
nálady, tzv. hilsneriáda

- na trhu se objevily první motocykly české konstrukce
značky Slavia od firmy Laurin a Klement

1900 - * 28.01.1900 Stařeč, Jan Pysk, syn Františka - z oběhu od r. 1892 stahovány staré mince a peníze, platná
a Antonie jen korunová měna (od 1.1.)

- ženy připuštěny k lékař. studiu (3.9.)
- tzv. neživé zápisy z doby př. r. 1900 uloženy v archívech

1901 - * 02.10.1901 Stařeč, Emil Pysk, syn Františka - sčítání lidu (v českých zemích 9.372.000 obyvatel)
a Antonie - premiéra opery Rusalka (31.3.)
- diskař František Janda-Suk překonal jako 1. český sporto-

vec světový rekord (39.42 m)
- založen Čes. fotbal. svaz (19.10.)

1902 - - neštěstí na dole Jupiter v Komořanech u Mostu (14.1.)
- sčítání průmyslových závodů, obchodních živností a země-

dělských podniků (3.6.)

1903 -  23.02.1903, FRANTIŠEK JOSEF NEU- - založení Agrární strany (27.12.)
MANN, * 1878 (8.4.), koželuh v Týně, záložník
14. pluku, syn Františka a Marie a VERONI-
KA PALÁTOVÁ, * 20.10.1874 Dolní Vilémo-
vice 50, dcera půlláníka Františka a Františka
roz. Kloudové; služka v Podklášteří

- * 02.06.1903 Týn 9, FRANTIŠKA NEU-
MANNOVÁ (9.1.), dcera Františka a Veroniky

-  26.10.1903, František Mézlík, * 05.08.
1879 Nový Telečkov, kovář v Týně, syn Václava
a Františky a Františka Neumannová
(8.5.), dcera Františka a Marie roz. Matyášové

1904 - - suchý rok, hlad, bída, nedostatek píce pro dobytek, vyschly
studny

194 volili jen muži rozdělení podle majetku resp. výši daní a sociálního postavení do skupiny kurií
203

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1905 - * 22.04.1905 Týn 9, Aloisie Neumannová - prudká vánice na Českomoravské vysočině, přerušení žel.
(9.2.), dcera Františka a Veroniky dopravy (17.1.)

- * 03.07.1905 Stařeč, Metoděj Pysk, syn - na Moravě se rozvodnila řeka Vlára195 (20.6.)
Františka a Antonie - prudké národnostní střety v Brně (30.9.-3.10.) a

v Olomouci (8.10.)
- schůze žen vyzvala k bojkotu německého zboží (Brno,

23.10.)
- demonstrace za všeobecné volební právo (Praha, 1.11. a 4.-

6.11) skončila krveprolitím

1906 - - na olympijských hrách v Aténách zvítězil v pětiboji Čech
Bohuš Honzátko196

- vznikla Strana katolického lidu v Čechách (17.6.)
- automobily přestávaly být raritou

1907 - * 12.04.1907 Týn 9, Marie Neumannová - všeobecné hlasovací právo (26.1.)
(9.3.), dcera Františka a Veroniky, později pro- - František Josef I. v Praze (15.-23.5.)
vdána za Bedřicha Uhlíře - V. všesokolský sjezd (27.6.-1.7.)
- dělnické demonstrace proti zdražování (Praha, 8.9.)
- velmi teplý rok

1908 - - připojení Bosny a Hercegoviny k Rakousku

- v Čechách a na Moravě vlna nacionálních občan. nepokojů
(18.10.-1.12.)  stanné právo v Praze

- založen Čes. svaz hokejový (8.11.)

1909 - * 28.11.1909 Týn 17, Marie Antonie Pysko- - zahájena sériová výroba vozů Praga (24.12.)
vá (8.5.), dcera Františka a Antonie

- * 13.12.1909 Týn 9, Anežka Neumannová
(9.4.), dcera Františka a Veroniky

1910 - - sčítání lidu
- zemětřesení - centrum v Harrachově
- Česká akciová mlékárna v Praze -Nuslích začala vyrábět

jogurt, známý v Čechách od r. 1906

1911 - - ing. J. Kašpar uskutečnil první dálkový přelet v českých
dějinách mezi Pardubicemi a Prahou (13.5.)

- protidrahotní dělnické demonstrace v Praze (17.9.)

1912 - - v Praze uspořádáno III. mistrovství Evropy v ledním hoke-
ji (2.2.)

- VI. všesokolský slet (25.6.-6.7.)

1913 - -

1914 - - Češi zvítězili na mistrovství Evropy v ledním hokeji (27.2.)

- Švihova aféra (4.3.)

- ceny před válkou: kůň střední velikosti 600 K, kráva 300 -
350 K, 1 g žita 20 K, 1 g ovsa 14 K, 1 kg másla 2,40 K, 1 l
mléka 14 hal., 1 kg cukru 84 hal., 1 kg mouky 44 hal., 1 kg
hovězího 1,20 K, 1 kg vepřového 1,80 K, 1 kg vepřového
živé váhy 1-1,20 K, 1 l piva 32 hal.

- atentát (28.6) na Františka Ferdinanda d´Este

- I. světová válka (28.7.)

- všeobecná mobilizace (31.7.)

195 strhala mosty, silniční a železniční náspy, zničila 42 domů
196 výsledky se dnes do oficiálních statistik nezahrnují, neboť hra byly později označeny za tzv. „mezihry“

204

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1915 -
- hromadné přebíhání českých vojáků z Rusům (jaro)
1916 - - první rakousko-uherská válečná půjčka (4.5.)
1917 - † 21.12.1917 Týn, Metoděj Pysk (8.5.), syn - Itálie vypověděla válku Rakousku-Uhersku (23.5.)
- zavedení potravinové lístky na základní potraviny a tabák
Františka a Antonie
1918 - (23.8.)
1919 - - na 1 osobu příděl jeden 2 kg bochník na týden za cenu 80
1920 -
1921 - haléřů
- lidé museli odevzdávat všechny mosazné předměty, hlavně
1922 -
1923 - hmoždíře, dostávali za ně hmoždíře válečné ze železa nebo
1924 - skla

- bitva u Verdunu (21.2.) a na Sommě (24.6.)
- † císař František Josef I. (21.11.), na trůn nastoupil Karel I.
- 20. 9. 1916 pro nedostatek drobných peněz nastalo dělení

papírových dvoukorun na poloviny a čtvrtiny, což trvalo do
vydání papírových korun k 1. lednu 1917

- zaveden letní čas (15.4.-15.9.)
- protihladová demonstrace v Prostějově - 23 mrtvých a 38

raněných (25.4.)
- demonstrace kovodělníků v Praze – m.j. požadavek na

samostatný čs. stát
- bitva u Zborova (2.7.)

- stávka pod heslem „Chceme mír, svobodu a chléb“
- vojenská vzpoura v Rumburku (21.5.)
- ustaven Národní výbor československý (13.7.)
- generální stávka (14.10.)
- vyhlášení samostatného československého státu (28.10.)

- založen Československý červený kříž (1.2.)
- protičeské demonstrace němec. obyvatelstva v pohraničí

(4.3.)
- zákon o pozemkové reformě (16.4.)
- komunální volby (15.—16.6.)
- dosažení zletilosti (dospělosti) ve věku 21 let

- založena církev československá (8.1.)
- schválena ústava (29.2.)
- vojenská povinnost pro muže 20-50 let, prezenční služba

18 měsíců (19.3.)
- Masaryk zvolen podruhé prezidentem (27.5.)

- založena Čs. obec legionářská (15.-17.1.)
- ustavující sjezd Komunistické strany Československa (14.-

16.5.)
- přijat zákon o podpoře v nezaměstnanosti (19.7.)
- částečná mobilizace proti pokusu excísaře Karla o návrat

na trůn (23.10.)
- velmi suchý rok  snížení stavu dobytka, drahota

- hornická generální stávka (3.2.)
- zavedení povinné osmileté školní docházky (13.7.)
- vznik Národ. hnutí, první fašistické organizace v ČSR

(18.11.)

- atentát na ministra financí Aloise Rašína (5.1., † 18.2.)
- pravidelné vysílání Československého rozhlasu (18.5.)
- generální hornická stávka (20.8.)

- zákon o sociálním pojištění dělníků a zaměstnanců (9.10.)

205

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1925 -  06.09.1925, JOSEF PYSK, * 1898 (8.2.), - protidrahotní demonstrace v Praze (10.2.)
syn Františka a Antonie a FRANTIŠKA NE- - 75. narozeniny T.G. Masaryka (* 07.03.1750)
UMANNOVÁ (9.1.), * 02.06.1903 Týn u Tře- - prudké lijáky, povodně (4.-6.8.)
bíče, dcera Františka Josefa a Veroniky - volby do Národního shromáždění (15.11.)

1926 - * 09.04.1926 Třebíč, JIŘÍ PYSK (9.1.), syn - zahájena činnost Osvobozeného divadla (8.2.)
Josefa a Františky - rozpad vlády Antonína Švehly (18.3.)

1927 - - novela branného zákona (70.000 nováčků, ostatní do
náhradní služby)

- T.G. Masaryk zvolen potřetí prezidentem (27.5.)
- reforma přímých daní (15.6.)

1928 -  18.11.1928, zámek Třebíč, Marie Antonie - volby do zemských zastupitelstev (2.12.)
Pysková, * 1909 (8.5.), dcera Františka a An-
tonie a Josef ...

1929 - - stávka severočeských textilních dělníků (7.-12.2.)
- první rozhlasová sportovní reportáž (18.8.)
- jmenována vláda v čele s Františkem Udržalem (7.12.)

1930 - * 20.01.1930 Třebíč – Podklášteří, Josef - dělnické stávky vyvolané hospodářskou a sociální krizí
Pysk (9.2.), syn Josefa a Františky - mohutné vichřice na Českomoravské vrchovině, polomy
- 1. čes. zvuk. film - Tonka Šibenice

1931 -  25.10.1931, Emil Pysk a Aloisie Neu- - smlouva o úpravě poměrů na hranicích mezi ČSR a Ně-
mannová, * 1905 (9.2.), dcera Františka a Ve- meckem (12.1.)
roniky
- prudký pokles průmyslové výroby v ČSR
- * 14.11.1931 Třebíč, František Pysk (9.3.),
syn Josefa a Františky

- † 29.11.1931 Třebíč – Podklášteří, František
Pysk (9.3.), syn Josefa a Františky

1932 - - stávka horníků a nezaměstnaných v severočeském uhel.
revíru - od 23.3.

- snížení vojenské prezenční služby na 14 měsíců (22.4.)
- odstoupení vlády Františka Udržala, nová v čele s Janem

Malypetrem (29.10.)

1933 - † 04.12.1933, Josef Pysk (9.2.), syn Josefa a - vrchol nezaměstnanosti – 920 tisíc osob
Františky - zákon o zastavení činnosti a rozpuštění polit. stran namí-

řený proti fašistům (25.10.)

1934 -  24.07.1934, Karel Terikl a Anežka Neu- - neštěstí na dole Nelson, 142 obětí
mannová, * 1909, dcera Františka a Veroniky - 04.03.1934 byla o jednu šestinu odhodnocena čs. koruna

1935 - - Německo považováno za hlavní nebezpeční pro ČSR
- volby do Národního shromáždění (19.5.)
- abdikoval prezident Masaryk (14.12.), zvolen Edvard

Beneš (18.12.)

1936 - - opatření na obranu státu

1937 - - němec. vlád. strany předložily návrh na úpravu postavení
čs. Němců (27.1.)  vláda začala s tzv. národním vyrov-
náním na zlepšení hospodářské a sociál. situace
v pohraničí

- † T.G. Masaryk (14.9.)

- v Německu rozpoutána protičeskoslovenská kampaň

206

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1938 -
- Německo anektovalo Rakousko (11. – 13.3.)
1939 - - Henleinovy autonomistické požadavky (24.4.), m.j. volné

1940 - šíření nacistické ideologie
1941 - - částečná mobilizace (20.5.)
- nepokoje v pohraničí (září)
1942 - - mobilizace (23.9.)
1943 - - Mnichovská dohoda (30.9.)  obsazení čs. pohraničí
- abdikace prezidenta Beneše (5.10.), emigrace (22.10.),
1944 -
1945 - † 11.09.1945 Týn, František Pysk (7.1.) prezidentem ČR Emil Hácha (30.11.)

- samostatný slovenský stát (14.3.), vstup němec. vojsk na
území ČR (14.3.), zřízení Protektorátu Čechy a Morava
(16.3.)

- zavření vysokých škol (17.11.), 1.200 vysokoškoláků depor-
továno do Sachsenhausenu

- lístky na textil a obuv (15.12.)
- 1939 – 1945 v odtrženém pohraničí v tzv. Sudetech byly

podle říšského zákoníku vedeny matriky u občanských
úřadů - tzv. standesamtů

- zavedeny tzv. lístky pro domácnost (podklad pro potravi-
nové lístky) – 5.8.

- 8.2.1941 se na školách německý jazyk povinným předmě-
tem

- pracovní knížky pro všechny občany od 14 let (26.6.)
- zákon na ochranu německé krve a německé cti vešel

v platnost i na území Protektorátu (5.7.)
- povinné označení Židů od 6ti let žlutou šesticípou hvězdou

s nápisem „Jude“ (15.9.)
- rozpuštěn Sokol (11.10.)
- první transport Židů (16.10.)
- 17. 11. 1941 bylo na školách zastaveno vyučování dějepisu a

dějin české literatury
- 21. 11. 1941 se musely odevzdat všechny obecní kroniky

zemskému úřadu v Praze

- Terezín změněn na ghetto (16.2.)
- atentát na Heydricha - 27.5., † 4.6.
- vyhlazení Lidic (10.6.)
- zaměstnavatelé mohli prodloužit pracovní dobu až na 60

hodin týdně
- 7.12.1942 byla upravena dávka mléka u samozásobitelů na

čtvrt litru denně a u nesamozásobitelů na 1/16 litru denně.
Podmáslí se mohlo prodávat jen na lékařský předpis.

- 3. – 7. února 1943 zakázána všechna divadla a biografy,
v rádiu se hrály smuteční písně v rámci nařízeného smutku
za padlé u Stalingradu

- vypálena obec Český Malín na Volyňsku, zavražděno 400
lidí

- na frontu nasazena 1. čs. samostatná brigáda v SSSR, ve
Velké Británii se zformovala 1 čs. samostatná obrněná bri-
gáda

- od 9. 10. 1943 zavedeny 50 minutové školní hodiny a
přestávky 10 a 20 minutové

- nařízení o nucených pracích pro muže od 18 do 50ti let
(23.1.)

- americká armáda překročila předmnichovské hranice ČSR
(18.4.), ROA – Vlasovci (24.4.)

- Pražské povstání (5.5.), kapitulace německých branných sil
(8.5.), první útvary ROA se dostaly do Prahy (9.5.) atd. viz
137

207

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1946 -
1947 - - měnová reforma (29.10.-4.11.)
1948 - † 17.03.1948 Týn, Antonie Pysková roz.
- první organizovaný odsun Němců (25.1.)
Kratochvílová, vdova po Františkovi - tzv. Benešovy dekrety (28.2.)
- K.H. Frank odsouzen k trestu smrti (21.5.) a popraven
1949 -
(22.5.)
1950 - - parlamentní volby (26.5.) věková hranice snížena na 18 let
1951 - - E. Beneš prezidentem (19.6.), do čela vlády Kl. Gottwald
1952 -
1953 - (2.7.)

- začátek akcí proti banderovcům (10.6.), kteří se snažili
probít přes ČSR do Rakouska

- ukončení dodávek UNRRA (30.6.)
- odmítnul tzv. Marschallův plán (10.7.)

- prezident Beneš přijal demisi nekomunistických poslanců
a Gottwaldův návrh na doplnění vlády (25.2.)

- † ministr zahraničí Jan Masaryk (10.3.)
- znárodňovací zákony – podniky nad 50 zaměstnanců

(28.4.)
- abdikace prezidenta Beneše (2.6.), † 3.9.
- nové zákony – na ochranu republiky, zřízení táborů nuce-

ných prací, ostrý postup proti živnostníkům (9.9.)
- převedení 65.000 veřejných zaměstnanců do výroby
- 1948 – zákonem č. 174/1948 Sb. bylo zrušeno i domovské

právo a tím zaniklo občanství obce

- zákon o jednotných zemědělských družstvech (22. – 23.2.)
- omezení živnost. podnikání (4.4.)
- vznik ČSM a PO ČSM (23.-24.4.)
- žádost vlády o vyslání sovět. poradců na vyšetření „mezi-

národního spiknutí“ (19.9.)
- zrušen vázaný prodej chleba, pečiva a mouky (1.10.)
- kampaň proti kulakům (19.11.)
- 7.12.1949 – zákon č. 268/49 Sb. o matrikách upravil jed-

notné matriční předpisy, povinnost vést matriky zcela pře-
vedena na stát (pověřené národní výbory, dozor)

- povinnost uzavírat manželství před orgány státní správy
(1.1.)

- zrušení muž. klášterů (20.4.), opatření proti žen. klášte-
rům (15.8.) – internace

- politické procesy (Horáková, čs. hokejisté)
- opatření proti mandelince bramborové (28.6.)
- dosažení zletilosti (dospělosti) dovršením věku 18 let

- úsporná opatření v zásobování pečivem a mlýn. výrobky
(22.1.)

- vázaný prodej mouky, chleba, pečiva a těstovin (6.3.)
- opatření proti mandelince bramborové (12.7.)
- přechod 77.500 úředníků do průmyslu (26.7.)
- regulační opatření v zásobování elektřinou, topnou parou

a vodou v zimním období

- vážné nedostatky v zásobování masem a masnými výrobky
- politické procesy s tzv. sabotéry
- nový způsob evidence obyvatel do tzv. domovních knih

(1.12.)

- † Klement Gottwald (14.3.), nový prezident Ant. Zápotocký
(21.3.)

- pokusné televizní vysílání (1.5.)
- politické procesy (Slánský)
- měnová reforma (30.5.)

208

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1954 - - povinný prodej valut a drahých kovů St. bance českoslo-
venské (1.1.)

- politické procesy (Švermová)
- zavedení jednotné prodejní doby pro obchody a restaurace

(15.2.)
- zrušen poslední tábor nucených prací v Brně (únor)
- zavedeno přijímací řízení na vysoké školy (březen)
- zrušeny jednotky PTP (1.5.)
- volby do národních výborů (16.5.)
- regulace prodeje masa (červenec)

1955 - - tel. vysílání 5 dní v týdnu (1.1.)
- na trhu se objevilo auto Škoda - Spartak (květen)
- I. celost. spartakiáda (23.6.-5.7.)

1956 - - restaurace v ČR rozděleny do 5ti cenových skupin (28.8.)
- pracovní doba zkrácena na 46 hodin týdně (1.10.)

1957 - - snížena hranice důchodového věku na 60 let u mužů a 57
let u žen

- volby do národních výborů (19.5.)
- zřízen Tuzex – síť prodejen pro nákup ve valutách

1958 -  15.11.1958 (civilní), 17.11.1958 (církevní) - do oběhu dány 25tikorunové bankovky
Praha, kostel sv. Jakuba, JIŘÍ PYSK, * 1926
(9.1.), syn Josefa a Františky roz. Neumannové
a DAGMAR HOROVÁ, * 18.01.1929 Benešov

1959 - † 30.11.1959, FRANTIŠEK NEUMANN, * - v Praze mistrovství světa v ledním hokeji (5. – 17.3.)
1878 (8,4,), koželuh v Týně, syn Františka a - zahájena činnost Státní plánovací komise (září)
Marie - Jaroslav Heyrovský dostal Nobelovu cenu (10.12.)

1960 - - z vězení propuštěno 5.601 politických vězňů, 2.895 osob
vězněných za tzv. protistátní činnost zůstalo dále interno-
váno

- II. celostátní spartakiáda (23.6.)

- nová ústava (11.7.), státní znak (17.11.)

- školní docházka prodloužena na devět let (15.12.)

1961 - - v Československu první kosmonaut J. Gagarin (28.4.)
- oslavy 40. výročí založení KSČ (13.5.)
- letecká neštěstí CSA (28.3. u Norimberka zahynulo 44

cestujících a 8 čl. posádky, 16.7. u Casablanky přišlo o život
64 cestujících a 8 čl. posádky, 10.10. v Brně zemřelo 11 lidí)

- při požáru na dole Dukla v OKD zahynulo 108 horníků
(7.7.)

- značný nedostatek masa
- při železničním neštěstí u Vrbna p. Pradědem zahynulo 18

lidí (27.8.)

- o odstranění pomníků J.V. Stalina, přejmenování ulic,
závodů a institucí

1962 - - ropovodem ze SSSR protekla přes hranici ČSSR první ropa
(3.2.)

- Sourozenci Romanovi mistry světa v tancích na ledě, Karol
Divín získal stříbrnou medaili (16.3.)

- na amnestii prezidenta propuštěno 2.520 osob

1963 - - vysoké mrazy ochromily dopravu (18.1.)
- v Nové Roli na Karlovarsku zahájen provoz největší čs.

porcelánky (22.1.)
- rehabilitace nezákonně odsouzených funkcionářů KSČ
- v Praze první kosmonautka V. Těreškovová (15.8.)
- v celé republice pozorováno zemětřesení (2.12.)

209

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

- vznikla skupina Olympic

1964 - - zvýšení cen masa, ryb, sýrů (10.2.)
- vyrobena první očkovací látka proti spalničkám (21.3.)
- nový systém důchodů (nízké zvýšeny, vyšší zdaněny) – 1.4.
- zahájen prodej automobilu Škoda 1000 MB (29.5.)

1965 - - III. celostátní spartakiáda (1.7.)
- po Záluží u Mostu začala proudit potrubím ropa (6.10.)

1966 - * 10.12.1966, MARKÉTA PYSKOVÁ (10.1.), - každá druhá sobota byla napříště volným dnem (7.3.)
dcera Jiřího a Dagmar roz. Horové - XIII. sjezd KSČ (31.5.-4.6.)
- epidemie salmonelózy na Ostravsku (24.6.)

1967 - - Leonid Brežněv v Praze (4.2.)
- vichřice na Šumavě zničila 3000 ha lesů (16.3.)
- 10.4. nejvyšší teplota za posledních 200 let 250C
- ustaven Čs. svaz žen (7.7.)
- demonstrace vysokoškoláků na Strahově proti vypínání el.

proudu (31.10.)

1968 - - 1. tajemníkem ÚV KSČ Alexander Dubček (3.-5.1.)
- Ant. Novotný rezignoval (22.3.), novým prezidentem

Ludvík Svoboda (30.3.)
- demise vlády Joz. Lenárta (6.4.), v čele nové Oldřich Čer-

ník (9.4.)
- film J. Menzla Ostře sledované vlaky získal Oskara (10.4.)
- předsedou Nár. shromáždění Josef Smrkovský (18.4.)
- v ČSSR cvičení armád zemí Varšavské smlouvy „Šuma-

va“ (20.6.)
- prohlášení „2.000 slov“ (27.6.)
- první čs. transplantace srdce (Bratislava 9.7.)
- zvolena Česká národní rada v čele s Č. Císařem (9.7.)
- vojska Varšavské smlouvy překročila hranice ČSSR (20.8.

kolem 23 hod.), celé území obsazeno 21.8.
- na území SSSR násilně odvlečeni př. vlády Černík, 1. ta-

jemník ÚV KSČ Dubček a př. ÚV NF Kriegel
- čs. zástupci podepsali v SSSR protokol o „normaliza-

ci“ poměrů (23.-26.8.)
- smlouva o dočasném pobytu sovět. vojsk na území ČSSR

(18.10.)
- demise vlády (29.12.)

1969 - - Československo federativní republikou (1.1.)
- upálení Jana Palacha (16.1.)
- upálení Jana Zajíce (25.2.)
- oslava porážky hokejistů SSSR od čs. nár. týmu na MS ve

Stockholmu (28.3.)
- Alexandr Dubček odvolán z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ,

nahradil jej Gustáv Husák (17.4.)
- zahájena výroba vozů Škoda 100 a 110 (1.8.)

1970 - - předsedou vlády Lubomír Štrougal (28.1.)
- výměna členských legitimací KSČ  pohovory, čistky

(5.3.)
- v Peru zahynulo při zemětřesení 15 čs. horolezců (31.5.)
- založen Socialistický svaz mládeže (9.-11.11.)
- dokument „Poučení z krizového vývoje...“ (10.12.)

1971 - - zahájen provoz na prvním úseku dálnice mezi Prahou a
Mirošovicemi (12.7.)

- František Venclovský, první Čech přeplaval kanál La
Manche (30.7.)

210

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

- volby (8.-9.12.)
- † Jiří Grossmann, zpěvák, textař (5.12.)

1972 - - letadlo čs. aerolinií uneseno do Norimberka (18.4.)
- při únosu letadla z Karlových Varů do Prahy zastřelen pilot

Ján Mičica (8.6.)
- XX. letní olympijské hry v Mnichově (6.8.-11.9.)
- zákon o zvýšení pomoci rodinám s více dětmi a mladým

manželům (13.-14.12.)

1973 - - zahájen provoz na Nuselském mostě v Praze (22.2.)
- na 2. programu pravidelné barevné vysílání čs. televize

(9.5.)
- čs. tenista Jan Kodeš vyhrál turnaj ve Wimbledonu (6.7.)

1974 - - do provozu uveden první úsek pražského metra (trasa C) –
9.5.

- svět. organizace a osobnosti protestovaly proti vývoji
v ČSFR (27.11.)

1975 - - otevřen největší obchodní dům v ČSFR Kotva (20.2.) a Máj
(21.4.)

- V. Havel napsal dopis G. Husákovi o krizi ve společnosti
(8.4.)

- pravidelné barevné vysílání na 1. programu (9.5.)
- Gustáv Husák zvolen prezidentem republiky (29.5.)

1976 - † 24.11.1976, JOSEF PYSK, * 1898 (8.2.), syn - do ČSSR se vrátil důstojník čs. rozvědky kpt. Pavel Mina-
Františka a Antonie řík, jenž působil v Rádiu Svobodná Evropa (28.1.)  pro-
pagační akce proti emigrantům

- film Miloše Formana „Přelet nad kukaččím hníz-
dem“ získal 5 Oskarů (30.3.)

- ČS. hokejisté mistři světa a Evropy (25.4.)

- volby do zastupitelských orgánů (22.-23.10.)

1977 - - prohlášení Charty 77 (6.1.)
- počet obyvatel ČSSR překročil 15 milionů

1978 - - první čs. kosmonaut Vladimír Remek ve vesmíru (2.3.)
- Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) – 14.5.
- čs. družice Magion (24.10.)
- 1. díl televizního seriálu Nemocnice na okraji města (15.11.)

1979 - - mimořádné mrazy ochromily hospodářství (5.1.)
- zaveden letní čas (26.3.)
- † Ludvík Svoboda, bývalý prezident ČSSR (20.9.)

1980 - - v platnost vešly měrné jednotky vycházející ze soustavy SI
(1.1.)

- ukončen provoz parních lokomotiv (1.6.)
- XXII. letní olympijské hry v Moskvě (19.7.-3.8.)
- zahájen provoz na dálnici Praha – Brno – Bratislava (8.11.)

1981 - - otevřen Palác kultury v Praze (2.4.)
- v Polsku výjimečný stav (13.12.)

1982 - - do ČSSR vráceno 18,4 tuny zlata ukradeného za 2. svět.
války nacisty (20.2.)

- úplný nebo částečný zákaz publikování pro 230 čs. autorů
(3.4)

- v ČSSR první dítě „ze zkumavky“ (4.11.)

1983 - † 11.07.1983 Moravské Budějovice, FRAN- - první transplantace jater v ČSSR (2.2.)
TIŠKA PYSKOVÁ roz. Neumannová, * 1903, - v Angole uneseno 66 čs. občanů (12.3.)
dcera Františka a Veroniky - teplotní rekord 40,2oC (27.7.)

211

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1984 -
1985 - - rozhodnuto o rozmístění sovět. jader. zbraní na čs. území
1986 - (24.10.)
1987 -
1988 - - Rok české hudby
1989 - - první úspěšná transplantace srdce ve východní Evropě

1990 - (Praha 31.1.)
- posledních 20 unesených čs. občanů se vrátilo z Angoly

(23.6.)
- Matka Tereza v Praze (listopad)
- Jaroslav Seifert získal Nobelovu cenu za literaturu (10.12.)

- MS v ledním hokeji (Praha 17.4.-3.5.)
- oslavy 40. výročí osvobození (9.5.)
- silné povodně v okr. Třebíč, Jihlava, Žďár n.S., Chrudim a

Břeclav
- výtržnosti fanoušků Sparty při cestě vlakem na lig. utkání

do Banské Bystrice (viz film Proč ?) – 18.6.
- národní pouť na Velehradě na oslavu 1100. výr. úmrtí sv.

Metoděje (7.7.)

- havárie jader. elektrárny v Černobylu (26.4.)  zasaženo i
území ČSSR

- zásah bezpečnostních orgánů proti Jazzové sekci (2.9.)
- emigrace zpěváka Waldemara Matušky do USA (6.9.)

- první informace o „perestrojce“ (4.2.)
- novým předsedou vlády Ladislav Adamec (20.3.)
- gen. tajemník ÚV KSSS M.S. Gorbačov v ČSSR (9.-11.4.)
- tajemníkem ÚV KSČ Milouš Jakeš (17.12.)

- 2000 věřících v Bratislavě demonstrovalo za náb. svobodu
(25.3.)

- 4000 lidí demonstrovalo v Praze k 20. výročí sovět. oku-
pace (21.8.)

- oficiální oslavy 70. výročí vzniku ČSR i demonstrace opo-
zičních sil (27.-28.10.)

- vznik občanské iniciativy Hnutí za občanskou svobodu
(říjen)

- demonstrace k 20. výročí smrti Jana Palacha (15.-22.1.)
- opatření umožňující výraznější perzekuci demokratických

sil (14.2.)
- prvomájové oslavy narušeny demonstracemi kritiků reži-

mu (1.5.)
- petice Několik vět (29.6.)
- demonstrace opozice k 21. výročí sovětské okupace (21.8.)
- stovky uprchlíků z NDR na velvyslanectví SRN v Praze

(září-říjen)
- demonstrace nezávislých iniciativ k 71. výročí vzniku ČSR

(28.10.)
- svatořečení Anežky Přemyslovny (12.11.)
- zásah proti studentům na Národní třídě (17.11.)
- založení Občanského fóra (19.11.)
- začátek demonstrací na Václavském náměstí v Praze i

v dalších městech (20.11.)
- do čela ÚV KSČ zvolen Karel Urbánek (24.11.)
- odstoupil Gustáv Husák (10.12.), novým prezidentem

Václav Havel (29.12.)
- rozpuštěny Lidové milice (20.-21.12.)

- rozsáhlá amnestie prezidenta republiky (1.1.)
- zkrácení vojenské služby z 24 na 18 měsíců (18.1.)
- v Praze papež Jan Pavel II (21.4.)
- zrušení trestu smrti (2.5.)

212

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1991 - - exploze bomby na Staroměstském náměstí v Praze, pacha-
1992 - tel neznámý (2.6.)
1993 -
1994 - - ceny potravin stouply cca o 24% (9.6.)
1995 - - bomba u přehrady v Praze-Hostivaři (2.8.)
- schválení restitučního zákona (2.10.)
- předsedou Občanského fóra ministr financí Václav Klaus

(13.10.)
- prezident USA G. Bush v Praze (17.11.)
- komunální volby (24.11.)
- zákon o malé privatizaci (1.12.)

- liberalizace cen spotřebního zboží (2.1.)
- Listina zákl. práv a svobod (9.1.)
- chřipková epidemie (14.2.)
- Občanské fórum rozděleno na Občanskou demokratickou

stranu a Občanské hnutí (23.2.)
- demonstrace za samostatnost Slovenska (14.3.)
- vznik Hnutí za demokratické Slovensko (27.4.)
- z ČSSR odjeli poslední sovětští vojáci (21.6.)
- zrušení Varšavské smlouvy (1.7.)
- zahájení 1. vlny kupónové privatizace (16.9.)
- lustrační zákon (11.10.)

- roční míra inflace pod 10% (16.5.)
- volby do FS, ČNR a SNR (5.-.6.6.)
- dohoda ODS a HZDS na zániku společného státu (22.7.)
- havaroval A. Dubček († 7.11.)
- konec hnutí Charta 77 (3.11.)
- zánik ČSSR (31.12.)

- vznik České republiky (1.1.)
- prezidentem ČR Václav Havel (26.1.), předsedou ČSSD

Miloš Zeman (28.2.)
- jednání o dělení federál. majetku
- vojenská služba zkrácena z 18ti na 12 měsíců (15.-17.6.)
- předsedou KSČM Miroslav Grebeníček (25.6.)
- 2. vlna kupón. privatizace (1.10.)
- Občan. hnutí se změnilo ve stranu Svobodní demokraté

(17.10.)
- sněhová kalamita (22.11.)

- vysílání 1. soukromé TV Nova (4.2.)
- jednání o splácení dluhu SSSR vůči ČR
- krach banky Bohemia (15.4.)
- orgán nad územím ČR (3.6.)
- 50 nemocných AIDS v ČR
- konec kupón. privatizace (14.11.)
- komunální volby (18.-19.11.)
- zemětřesení mezi Chebem a Kraslicemi (5.12.)
- většinovým vlastníkem Škodovky koncern Volkswagen

(19.12.)

- dohoda o přidružení ČR k Evropské unii (1.2.)
- kanonizace Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka (20-

22.5.)
- zákon o státní sociální podpoře (26.5.)
- stávka na železnici (15.6.)
- zrušení regulace mezd a platů (12.7.)
- krach České banky (23.10.)
- Křesťanskodemokratická strana se sloučila s ODS (19.11.)

213

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1996 - - žádost ČR o vstup do Evropské unie (23.1.)
1997 - - † Olga Havlová, manželka prezidenta (27.1.)
- demonstrace lékařů proti nízkým platům a nepořádkům ve
1998 -
zdravotnictví (25.3.)
1999 - - král. Alžběta II. v ČR (27.-29.3.)
- zákon o zpřístupnění svazků StB (26.4.)
2000 - - parlamentní volby (31.5.-1.6.)  koalice ODS, KDU-ČSL a

2011 - † 24.07.2011 Teplice, DAGMAR PYSKOVÁ ODA
roz. Horová, * 1929, manželka Jiřího Pyska - krach První slezské banky (1.7.), za ní mnoho dalších
(9.1.) - obnovení povinné devítileté školní docházky (1.9.)

- prezident Václav Havel se oženil s Dagmar Veškrnovou
(4.1.)

- stávka učitelů za vyšší platy (28.1.)
- stávka železničářů (4.2.)
- Svěrákův film Kolja získal Oskara (25.3.)
- tzv. ekonomické balíčky
- katastrofální povodně (5.7.)
- demonstrace 70.000 odborářů proti hospodářské politice

vlády (8.11.)
- demise vlády Václava Klause (30.11.)  úřednická vláda

Josefa Tošovského (17.12.)

- vznik Unie svobody (17.1.)
- zlaté medaile hokejistů na XVIII. zimních OH v Naganu

(22.2.)
- prodej Investiční banky japonské Nomuře (4.3.)
- předčasné volby do Poslanecké sněmovny (19.-20.6.) 

opoziční smlouva ČSSD, ODS

- sněhová kalamita (12.-14.2.)
- vstup ČR do NATO (12.3.)

- nové územně správní celky – kraje

-

214

Poznámky k historii rodů Pysk a Neumann











irodina

222

223

224

225

226

227

228

229

230

231

232

Slovníček genealogických pojmů

A
ascendentní – v genealogii od potomků k předkům

augšpurské vyznání – Augšpurská konfese (Confessio Augustana) – základní výklad luterství, předložený roku
1530 na říšském sněmu Karlu V. Autorem byl P.Melanchton, text schválil M.Luther. Šlo o první oficiální refor-
mační vyznání. První část (21 článků) stručně naznačuje základní principy víry, druhá část (7 článků) zdůvodňuje
výkladové odlišnosti reformace od katolické církve.

B
baráčník – viz domkař

berně – platy státu (panovníkovi), odváděné jako součást feudální renty. Jako přímá pozemková daň byla
po zpřesnění v roce 1849 včleněna do soustavy daní jako jeden z druhů daně (viz. „berní“ úřad, „berňák“).

berní rula – (staročeské berně = daň) představuje první úplný soupis a popis všech obcí, vesnic, městeček i měst
podle jednotlivých panství a tehdejších krajů sloužící pro daňové účely v Čechách z roku 1654 (evidovala podle
krajů, panství a lokalit všechny poddanské usedlosti a měšťanské domy, jejich vybavení polnostmi, dobytkem,
zaměstnání držitelů i údaje o svobodnících a židech). Berní rula vznikla na základě usnesení Českého sněmu
z roku 1652 a navazuje na Soupis poddaných z roku 1651. Obdobný soupis pro Moravu se nazývá lánový rejstřík.

C
cechy – (staroněmecky Zeche [ceche] = řád, pořádek), původně volná řemeslnická sdružení chránící práva mistrů.
U nás se řemeslníci organizují do cechů od počátku 14. století. Jako organizace ochranářské svými hospodářskými
a sociálními opatřeními brzdily rozvoj výroby, Proto se na počátku 18. století staly terčem zásahu úřadů (v roce
1739 byly vyhlášeny generální cechovní artikule, které sjednotily cechovní předpisy v českých zemích). Působení
cechů bylo postupně omezováno, na konci 18. století ztratily vůbec na významu a definitivně zanikly až vydáním
patentu o živnostenském řádu 20. 12. 1859.

Církev československá husitská – nová církev vzniklá po vzniku samostatného Československa v roce 1918.
Jejím základem se stal český reformní katolicismus s důrazem na sociální a demokratickou rovnost. Po zamítnutí
reformních požadavků – odstranění celibátu, používání latiny a církevní hierarchie – papežem došlo ke vzniku
nové církve. Byla vyhlášena provoláním „Národu československému“ datovaným 10. ledna, které bylo veřejně
čteno při bohoslužbách 11. ledna roku 1920 v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Dne 15. září
roku 1920 získala nová církev státní schválení pod názvem Církev československá. Přídomek husitská byl k názvu
doplněn až v 70. letech minulého století. V obřadech používá církev československá husitská národního jazyka
a zavedla přijímání podobojí. V současnosti má církev pět diecézí spravovaných církví ordinovanými biskupy
(Praha, Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Brno).

Č
čeledín (pacholek, Knecht) - zaměstnanec ve služebném postavení. Za práci bral stravu a ubytování, případně
i plat. Většinou se rozlišovaly dva “hodnostní stupně”: Tzv. Velký čeledín (Knecht) a Malý čeledín (Megt). První
byl služebně starší, druhý mu musel být k ruce.

česká konfese (lat. confessio [konfesyjo] = vyznání) – dohoda nekatolíků v českých zemích (luteránů, jednoty
bratrské a utrakvistů). Byla dohodnuta na sněmu v březnu až květnu 1575. Jejím základem bylo augšpurské vy-
znání s prvky utrakvismu a ideologie českých bratří. Nebyla císařem Maxmiliánem II. potvrzena, jen ústně přijata,
písemně ji stvrdil Rudolfův majestát 9. 7. 1609. Toleranční patent Josefa II. nepovolil vznik církve řídící se českou
konfesí, to se stalo až po vzniku Československa, kdy Českobratrská církev evangelická prohlásila Českou konfesí
ze jeden ze základů své víry.

čtvrtláník – držitel zemědělské půdy o ploše 1/4 lánu (tj. více než cca 4 ha), na které hospodařil. Čtvrtina lánu
byla hranice mezi sedlákem a chalupníkem. Kdo měl méně než 1/4 lánu polí, nebyl vesnickou komunitou vnímán
jako sedlák.

D
descendentní – v genealogii směr od předků k potomků

dominikál – panská půda, kterou vrchnost obdělává na vlastní náklady, pomocí dvorské čeledi a robotní práce
poddaných. Tato půda nebyla až do dob Marie Terezie (vydání tereziánského katastru 1748) zdaňována

domkář (domkař) – majitel domku a malé výměry půdy (malého hospodářství do výměry cca 4 ha), která ne-
stačí k obživě. V pozdějším období majitel domku bez půdy. Hlavním zdrojem obživy domkařů bylo řemeslo nebo
námezdní práce.

domovské právo – představovalo právo na nerušený pobyt v dané obci a na důchodové nebo chudinské zaopat-
ření. Jednalo se o právní institut, který spojoval osobu s konkrétní obcí. Toto právo bylo možno získat povětšinou
dědičně – dle místa narození, sňatkem, udělením obecním úřadem (např. po delším trvalém pobytu v místě),
získáním úředního postu (např. četník). Institut vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samo-
správy v roce 1849 a platil do konce roku 1948.

domovský list – úřední doklad dosvědčující domovské právo k určité obci

233

E
erb – znak. Heraldické štítové znamení složené ze štítu, přilby a klenotu s přikrývadly. Erby vznikly z praktických
důvodů v době křížových výprav jako rozpoznávací znamení. Staly se dědičnými a rodovými znaky. V průběhu
středověku se právo na erb značně rozšířil na nižší šlechtu, duchovní osoby, cechy, města a další instituce. Původní
dodržování základních pravidel heraldiky se časem rozmělnilo a vznikaly nové erby, které tato pravidla nectí.

F
familiant – v době pozdního feudalismu slovem označován nájemce panské půdy (nebo drobné usedlosti), který
má na půdu dědičné právo. Označení vzniklo v 18. století rozdělením panských dvorů (za raabizace) v dědičný
nájem.

florén – zlatá mince ražená ve Florencii od roku 1252 v hmotnosti 3,6 gramu. Na jedné straně byla vyražena
stylizovaná lilie, znak města (lat. flos = česky květ, odtud název). V Čechách nechal razit florény Jan Lucemburský
jako první zlatou minci u nás. Původní název byl nahrazen výrazem „zlatý“ (gulden). Zkratka pro zlatý však zůstala
původní – fl.

fojt – viz rychtář

G
genealogie – (řec. génos, lat. genus = rod) je pomocná věda historická o vztahu mezi lidskými jedinci, který vy-
plývá z jejich společného rodového původu a o důsledcích příbuzenských vztahů.

generace – (lat. generare = plodit, rodit) skupina lidí přibližně stejného stáří. Délka 1 generace je dána délkou
časového úseku (v rocích) mezi narozením jedince a okamžikem narození jeho potomka. Průměrná délka trvání
jedné lidské generace je proměnná a trvá cca 25 let.

grešle – (něm. Gröschel [grešl], zdrobnělina od Groschen [grošn] = groš). Drobná mince ražená za Marie Terezie
a Josefa II. od roku 1760 jako 3/4 krejcaru, jinak tolar = 84 grešlí. Ražena byla z mědi, proto stala se symbolem
nevalné hodnoty. Odtud rčení „Nestojí ani za zlámanou grešli“. Její ražba byla ukončena na počátku 19. století.

grunt – (německy grunt = pozemek nebo půda) slovem označován selský statek (usedlost)

gruntovní kniha – pozemková kniha, ve které se zaznamenávaly především nemovitý poddanský majetek. Zača-
ly vznikat v 15. století a vedly se až do r. 1849. Knihy byly vedeny vrchnostenskými kancelářemi jako knihy veřejné.
Knihy byly vyhotovovány pro celá panství, později podle jejich rychet, samostatných obcí nebo i pro jednotlivé
usedlosti. Zachycují jména držitelů gruntů, jejich manželek, rodičů, dětí, sourozenců, částečně charakterizují hos-
podářství a uvádějí velikost povinných plateb a závazků. Objevují se v nich často také zápisy svatebních smluv,
kšafty, záznamy o darech kostelům či placení záduší, zápisy o trzích s usedlostmi – koupě, prodej, převod, apod.

H
helvétské vyznání – Confessio Helvetica prior (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reforma-
ce. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství. Vyznání bylo vypracováno z podnětu Curychu, Bernu,
Basileje a dalších švýcarských měst. Confessio Helvetica posterior (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně
shrnutím učení švýcarského teologa H. Bullingera (1504–1575). Je to kalvinistická obrana proti luterství
a římskému katolictví, kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly
i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.

heraldika – (starofrancouzsky heralt = hlasatel, z germ. hariwald = velitel vojska, Heer = vojsko, waldan = vlád-
nout), pomocná věda historická, nauka o erbech (znacích) a jejich užívání. Odvozena od heroldů, kteří
při rytířských turnajích zkoumali znaky jejich účastníků a rozhodovali, zda mohou rytíři k turnaji být připuštěni.
Heroldové určili základní pravidla i stanovili odborné názvosloví. Praktické využití heraldiky později doplnily
i teoretické snahy o původu a oprávnění užívat znaky. V 19. století se heraldika dostala na vědeckou bázi.

hofer – podruh, nájemník

CH
chalupník – drobný zemědělec – majitel chalupy a 1/4 lánu (čtvrtinový osedlý); držitel menší usedlosti než sed-
lák; usedlost nebyla vybavena potahem. Podle Ottova slovníku naučného: „Chalupník sluje u nás usedlík, mající
chalupu a nejvýše 20 korců polí výsevku na rozdíl od sedláka nebo domkaře.“

I
indikační skica – katastrální mapa obce v měřítku 1:2 880

J
josefínský katastr – soupis půdy pro berní účely nařízený císařem Josefem II. v roce 1785. Měl vstoupit
v platnost 1. 11. 1789, po smrti Josefa II. se však berně vybírala podle tereziánského katastru. Od předchozích
katastrů vycházel z přesného vyměření pozemků a zdaňoval nejen půdu poddanskou (rustikál), ale i půdu vrch-
nostenskou (dominikál)

K
katastr (ital. catastro [katastro], něm. Kataster = soupis pozemků) – zakreslení a soupis pozemkového majetku,
původně pro vyměření pozemkové daně. Nejstarším je berní rula (Čechy) a lánové rejstříky (Morava) ze 17. století.
Na ně navázaly dva tereziánské katastry a josefínský katastr v 18. století. Přesné měření pozemků dalo vzniknout
v letech 1826 – 1843 stabilnímu katastru, jež je dodnes základem pro evidenci pozemků.

234

katastrální obec – nová územní jednotka zavedená Josefem II. v roce 1785 při vypracování josefínského katast-
ru. I když josefínský katastr nepřežil svého iniciátora, systém se udržel dodnes a termín katastrální obec je
i v současnosti používaný.

konskripce – obecně soupis. První konskripce obyvatelstva byla provedena za vlády Marie Terezie. Čechy
i Morava tehdy měly přibližně 3 miliony obyvatel. Od roku 1762 probíhaly konskripce každoročně. V roce 1857
bylo provedeno první sčítání obyvatel k jednomu dni, od roku 1869 probíhá v přibližně desetiletých intervalech až
do současnosti moderní sčítání.

kontribuce (lat. contributio [kontrybucijó] = přispívat) – obecně všechny dávky a daně vůbec, V Rakousku reál-
ná daň (výdělková od r. 1812 a domovní od r. 1824), která se tak stala vlastně daní pozemkovou.

korec – staročeská dutá míra (93,36 litrů) nebo plošná míra nazývaná též jitro (0,285 hektaru)

kšaft – poslední vůle, závěť, testament, pořízení pro případ úmrtí

kvitance – listina, kterou věřitel potvrzuje dlužníkovi, že od něho dostal plnění v plném rozsahu nebo určitou
jeho část.

L
lán – stará plošná míra. Její velikost byla různá. Zemský lán činil cca 18,3 ha. Základní plošná míra pro určování
rozlohy usedlosti. Jedná se o míru s proměnlivou rozlohou – vždy záleží na kraji a době, kde a kdy se vyskytuje.
Selský lán měl přibližně 18,5 hektaru (přesněji 18,6 ha), dále existovaly lány panský nebo kněžský. Od lánu se
odvozují i názvy pro jednotlivé usedlosti (např. láník, 1/2láník, 3/4láník, 1/4láník apod.).

láník – nebo také sedlák – držitel zemědělské půdy, na které hospodařil. Plošná velikost 1 lánu odpovídá cca 18,5
ha. Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky, čtvrtláníky.

lánový rejstřík – obdoba české berní ruly. Je to nejstarší dochovaný moravský katastr poddanských usedlostí
a pozemků (vznikl během tzv. druhé lánové vizitace v letech 1669-1679) z nichž se platila berně nebo kontribuce.

M
matrika – (z lat. matrix, matice, kmen) je úřední kniha sloužící k evidenci narození, sňatků a úmrtí lidí. Vedení
matrik nařídil tridentský koncil r. 1563. V Čechách bylo o vedení matrik rozhodnuto na pražské synodě roku 1605,
na Moravě na olomoucké synodě již roku 1591.

mrtvý bod – rodopisný výraz pro hranici, za kterou se nelze dostat dál z důvodu nedostatku pramenů.

N
nedíl – základní instituce feudálního rodinného a majetkového práva. Rodinné společenství, v němž majetek
náležel všem zúčastněným, ale nemohli sami disponovat žádnou jeho částí (na rozdíl od spoluvlastnictví). Nedíl
nebyl jen záležitostí šlechty, týkal se i svobodného držení majetku, např. i u dědičného vlastnictví drobných svo-
bodných rolníků. právo rozlišovalo otcovský (resp. dědkovský), bratrský a strýcovský nedíl. Nedíl byl zrušen pro
Čechy v roce 1627 a pro Moravu v roce 1628 Obnoveným zřízením zemským.

nevolnictví – právní i faktická závislost poddaných na feudálovi. Je symbolizováno přímým podřízením, natu-
rální rentou i rentou v úkonech (robotou). Poddaní se nemohli bez souhlasu vrchnosti volně stěhovat z panství,
svobodně se ženit a vdávat, dávat děti na řemesla či studia. Bylo zrušeno patentem Josefa II. z 1. 11. 1781.

O
obecná zemská berně (lat. Collecta generalis [kolekta generalis] – daň vybíraná pro panovníka se svolením
šlechty (prostřednictvím zemských sněmů) od jejich poddaných. Za Ferdinanda I. se systém ukládání a vybírání
berně zbyrokratizoval a přes dílčí úpravy se udržel až do zrušení poddanství. Berní povinnost pak byla přenesena
od roku 1850 ( obecní řád) na katastrální obce.

odúmrť – právo odkázat majetek cizí osobě (nepříbuzné), právo feudální vrchnosti dědit po svém v lenní hierar-
chii podřízeném majetek, pokud dotyčný zemře bez mužských potomků. Pro poddané představovala jednu
z největších metel, celý rod mohl pozbýt práva na majetek, který vytvářel po několik generací. Platila až do konce
nevolnictví.

ohlášky – svatební ohlášky – byly zavedeny nařízením 4. lateránského koncilu. Jedná se o institut zjišťování, zda
neexistují překážky uzavření sňatku mezi ženichem a nevěstou. Byly překážky nepřekonatelné (např. existující
manželství snoubenců nebo příliš blízké příbuzenství) a překážky překonatelné (např. pokrevní nebo švagrovská
spřízněnost) pomocí církevního (zpravidla biskupského) dispenzu tzn. prominutí. Ohlášky snoubenců se zapisova-
ly do zvláštních knih – knihy ohlášek. Před svatbou byly předepsány troje ohlášky (při třech nedělních nebo svá-
tečních bohoslužbách za sebou jdoucí ve farním kostele).

osedlý – základní jednotka pro vyměřování kontribucí v rámci berní ruly a lánového rejstříku. Osedlý, který
většinou vlastnil celý lán půdy (60 korců), odpovídal čtyřem chalupníkům nebo osmi zahradníkům (domkářům)

P
patent – úřední a vrchnostenská veřejná vyhláška obvykle zveřejňující rozhodnutí vydavatele (zpravidla panov-
níka – u nás např. patenty Josefa II. o zrušení nevolnictví či toleranční patent)

235

podruh – nebo také čeledín byl námezdní zemědělský pracovník bez nemovitého majetku, který bydlel v nájmu
u sedláka. Nájemník, poddaný, slouha, najímaný na různé práce, od pomoci na poli přes službu u panského dvora
apod.

podsedník – podsedek – označení člověka, který měl pronajatý kousek pozemku (zahrady) u většího sedláka za
což mu platil nájem. Chalupník usídlený na pozemku většího sedláka.

pokolení – skupina osob vzájemně spjatá dobou, ve které žijí a odvozující svůj původ od společného předka.
Délka 1 pokolení je dána délkou časového úseku (v rocích) mezi narozením jedince a okamžikem narození jeho
potomka. Průměrná délka pokolení je proměnná a trvá cca 25 let.

poplužní dvůr – vrchnostenský statek, stojící na dominikální půdě, který byl spravován přímo vrchností. Zde
odváděli poddaní robotu (např. orba, zásev).

příjmení – příjmení se vyvíjela od cca 14. století. Mnohdy se vyvinula z příjmí. V rakouské říši vč. českých zemí
povinné používání druhého jména (příjmení) zavedl císař Josef II. patentem vydaným 1.11.1786, kterým ustálil
užívání druhého jména. Druhé jméno se tím stalo povinné a dědičné. Manželka měla nabývat příjmení
po manželovi a děti po otci, čímž se mělo zabránit svévolnému a chaotickému pozměňování jmen.

příjmí – neboli přízvisko je označení jednotlivých osob se stejným křestním jménem v době před zavedením
příjmení. Příjmí nebylo dědičné, ustálené ani závazné. Jedna osoba mohla mít během života několik příjmí. Rov-
něž v jeden okamžik mohla jedna osoba užívat více příjmí najednou. Z příjmí se mnohdy vyvinulo příjmení.

půlláník – držitel zemědělské půdy o ploše 1/2 lánu (tj. cca 9 ha), na které hospodařil.

R
raabizace – metoda vypracována F. A. Raabem (dvorním radou za panování Marie Terezie), podle níž byla pro-
vedena poddanská a pozemková reforma. Metoda byla založena na rozdělení (parcelaci) vrchnostenské půdy mezi
poddané, kteří byli na pozemku v dědičném nájmu (sedláci byli často nazýváni familianty). Tím odpadla robota
a sedláci místo ní odváděli vrchnosti peněžité dávky. Reforma byla vyzkoušena nejdříve v Čechách (zahájeno r.
1775), kde byla provedena celkem na 105 panstvích. Po té byla provedena v dalších zemích v Dolním Rakousku
(1775), na Moravě (1777), ve Štýrsku (1778) a v Haliči (1782).

reluice (lat. reluitio [relujicijo] = náhrada) – vykoupení robotních a dalších povinností poddaných za přesně
stanovenou finanční částku. Na Moravě se dělo již před rokem 1848, definitivně po zrušení poddanství.

renta (lat. pův. reddita [redýta] = re = znovu, dare = dávat) – zisky plynoucí vrchnosti z práce rolníků, nejdříve
měla podobu naturální (poplatek v obilí, vejci, drůbeži apod.), postupně převážila forma peněžní (pololetní platby,
většinou o sv. Jiří 23.4., o sv. Václavu 28.9. nebo sv.Havlu 16.10.), i když naturální renta byla definitivně zrušena
až v roce 1848.

robota – v době feudálního systému bezplatná práce poddaných pro vrchnost. V pozdější době byla nahrazována
peněžními nebo naturálními platy.

rodokmen – sleduje všechny potomky (syny a dcery) výchozí osoby (zakladatele) pouze v mužské linií (po meči),
pokud jsou manželskými potomky mužů pocházejících z manželství zakladatele. Společným znakem je příjmení
a pokrevenství. Patří sem rovněž: potomci neprovdaných dcer, potomci mužů, kterým byla povolena změna pří-
jmení a nebo přijali příjmení nevěsty. Do rodokmenu nepatří: nemanželské děti synů, děti vdaných dcer, adoptivní
děti, nemanželské děti do rodu vdaných žen.

rodopis – genealogie

rozrod – obsahuje všechny potomky výchozí osoby (resp. společného páru). Do rozrodu jsou zařazeni všichni
potomci (muži i ženy) v přímé linií pokrevenství jak po meči tak po přeslici (bez ohledu na příjmení) k výchozímu
předku (zakladateli rodu). Rozrod poskytuje přehled o genealogických vazbách v rámci rodu. Do rozrodu patří
i nemanželské děti (syni i dcery) a jejich potomci. Nepatří sem však děti adoptované.

rustikál – poddanská půda, rozparcelované pozemky obhospodařované jednotlivými poddanými, ale jejichž
vrchním vlastníkem je feudál.

rychtář – v době středověku soudní a správní úředník města nebo vesnice. Do své pozice mohl být dosazen vrch-
nosti resp. panovníkem nebo mohl být volen popřípadě se mohlo jednat o dědičnou pozici v jednom rodě. Rychtář
mohl mít na starosti zároveň i několik vsí. Mezi práva a povinnosti rychtáře patřilo nižší soudnictví, správní funk-
ce, ručil za dodržování práva a příkazu vrchnosti, vybírání daní, poplatků, atd.. Rychtáři drželi rychtu – dům
s různými hospodářskými především berními úlevami. V některých oblastech se pro rychtáře užíval výraz : richter,
šoltys (Slovensko), fojt (Valašsko).

Ř

S
stabilní katastr – soupis všech pozemků na území Předlitavska za účelem zdanění na základě čistého výnosu
parcel. Práce na něm byly zahájeny počátkem 19. století, veškerá půda byla trigonometricky vyměřena a přesně
sepsána, zmapována i popsána. Stabilní katastr se tvořil dlouho (Čechy 1826 – 1843, Morava a Slezsko 1824 –
1835) a celkem bylo věřeno 12 696 katastrálních obcí (každá dostala indikační skicu – mapu o měřítku 1:2 880).

236

Pro ověření spolehlivosti v roce 1869 v podobě tzv. reambulovaného (znovu zaměřeného) katastru byly provedeny
jisté změny.

Š
šafář – (z německého der Schaffer) označení pro správce na zemědělském hospodářství feudálního panství, který
organizoval a dozíral na práce čeledi na panském dvoře.

T
tereziánský katastr – nahradil berní rulu i lánové rejstříky, vstoupil v platnost 1. 5. 1748, i když práce na něm
započaly o několik desetiletí dříve. Katastr evidoval nejen půdu, ale i měšťanské domy, řemesla i Židy. Po revizi byl
v roce 1757 nahrazen tzv. druhým tereziánským katastrem, který již obsahoval soupis panské půdy i veškeré další
vrchnostenské užitky z podnikání, platů poddaných a roboty, také i příjmy církve a městského hospodaření. Platil
až do zavedení stabilního katastru (s krátkou přestávkou, kdy ho nahradil josefínský katastr)

testament – viz kšaft

toleranční patent – legalizace augšpurského, helvetského i pravoslavného vyznání v habsburské říši. Vydán
Josefem II. 13. 10. 1781. Občansky zrovnoprávnil evangelíky s katolíky. Evangelíci mohli svobodně vlastnit maje-
tek, získávat měšťanské právo, provozovat živnost, nabývat akademických hodností i vykonávat veřejné funkce.
Katolíkům ovšem zůstalo privilegované postavení v oblasti kultu, církevní správy a školství.

U
urbář – (lat. urbarium = výnos, přes něm. urbar = výnosný) – je soupis povinností poddaných vůči vrchnosti
(soupis poddanských peněžních a naturálních dávek a robotních povinností). Po dlouhou dobu měly urbáře různé
formy, v 17. a 18. století se urbáře dále zdokonalovaly, jejich nejednotnost odstranil až robotní patent Marie Tere-
zie z 13. 8. 1775. Definitivně svůj hospodářský význam ztratily v roce 1848 se zánikem poddanstvím. Zůstaly však
cenným historickým pramenem.

V
vejrunek – pravidelná splátka gruntu

vruby – zářezy na holi, které byly používány jako evidence vejrunkových splátek

výminkář (výměnkář) – v dnešní terminologií důchodce; člověk žijící v části domu vymezené pro staré rodiče –
na výminku

vývod – zahrnuje všechny předky výchozí osoby (střena), tzn. rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů, atd., kteří jsou
v přímé linií pokrevenství po meči i po přeslici. Při vytváření vývodu se postupuje ze současnosti zpět do minulosti
po všech jeho liniích a to jak mužských tak ženských. Vývod zaznamenává rodičovské dvojice přičemž sňatek párů
není podmínkou pro zařazení do vývodu. Počet osob se každou zařazenou generací zvětšuje geometrickou řadou
(1-2-4-8-16-32-64-128-atd.)

W

X

Y

Z
zahradník - k chalupě obhospodařoval pouze malý díl pole, zahrady. Živil se nájemnou prací nebo řemeslem.

závdavek (závdanek) – peníze složené přímo při nákupu gruntu (statku, chalupy), v podstatě záloha

zrušení poddanství – definitivní osvobození poddaných na závislosti na vrchnosti. Poddanství zrušil ústavo-
dárný říšský sněm 31. 8. 1848, zákon o zrušení poddanství vstoupil v platnost 9. 9. 1848. Rolníci se stali plnopráv-
nými občany a vlastníky půdy, kterou obdělávali, již nebyli zatíženi robotními povinnostmi, naturálních
i finančních břemen včetně církevního desátku. Přesto museli za pro zbavení dosavadních závazků zaplatit jistou
finanční náhradu – tzv. reluici.

ztráta předka – je stav, kdy badatel v určitém bodě „ztratí“ jednu linii pra (pra pra …) rodičů (předků), tím, že
narazí na stejného předka ve více liniích. Tento stav je způsoben tím, že sňatek uzavřou příbuzní (i velmi vzdálení
příbuzní). Může se jednat např. o bratrance a sestřenici nebo také o 4x prabratrance a 3x prasestřenici.

Ž
živá matrika – je označení pro matriku, do které se stále zapisuje nebo matrika, která obsahuje záznamy mladší
100 let (matriky narozených) nebo 75 let (matriky oddaných a zemřelých). Tyto matriky jsou uloženy na matrič-
ních úřadech a nejsou veřejně přístupny. Do takové matriky je přístup omezen a umožněn pouze osobám dle pří-
slušného zákona.

Zdroj: L. Vykoupil: Slovník českých dějin, Georgetown, Brno 1994, ISBN 80-901604-17 a vlastní doplňky

237

238