Historie rodů Pysk a Neumann - konečné

datum úmrtí / 26./28. září 1823 místo úmrtí Budíkovice 17
pohřbu
MARIA Eheweib des Jakob Neuman Bauers allhier (MARIE, manželka Jakuba Neumanna, sedláka
zemřelý/á odsud)
katol. – žen. – 52 let
příčina úmrtí
Abzährung (slabost)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11043 Z, fol. 22

2. sňatek Jakuba Neumanna a Marie ovd. Jurdové

datum sňatku 23. srpna 1829 místo sňatku Budíkovice 17 (ženich), Budíkovice 10 (nevěsta)

ženich JAKUB NEUMAN Wittwer und halblähnerin Budikowitz, Sohn nach dem † Georg Neuman Bauer in
Okržeschitz und den Mariana dessen Eheweib geb. Docžekal (JAKUB NEUMANN, vdovec a půlláník
v Budkovicích, syn po † Jiřím Neumannovi, sedláku v Okřešicích a Marianny, téhož manželky rozené
Dočekalové)
katol.- 52 let – vdovec

nevěsta MARIANA Wittwe nach dem † Jakob Jurda Inman in Budikowitz, Tochter des † Joseph Ennesch
Bauer in Slawjetitz daleschiter herrschaft und der Anna dessen Eheweib geb. Hajek (MARIANA,
vdova po † Jakubu Jurdovi, podruhovi v Budíkovicích, dcera † Josefa Enneše, sedláka ve Slavěticích,
dalešínského panství a Anny, téhož manželky roz. Hájkové)
katol. – 38 let – vdova

svědci Mateg Dočekal, Ganzlähner in Podsausow, Ján Wawra, chalupner in Budikowitz (Matěj Dočekal, celo-
láník v Pocoucově, Jan Vávra, chalupník v Budíkovicích)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11039 O, fol. 23

úmrtí Jakuba Neumanna

datum úmrtí / 4./6. listopadu 1842 místo úmrtí Budíkovice 16
pohřbu

zemřelý/á JAKOB NEUMAN, Viertlerlähner in Budikowitz (JAKUB NEUMANN, čtvrtláník v Budíkovicích)
katol. – muž. – 75 let

příčina úmrtí Alterschwäche (sešlost věkem)

151

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11043 Z, fol. 8



potomci

datum úmrtí / 21./23. května 1805 místo úmrtí Budíkovice 17
pohřbu
zemřelý/á JOSEPH Sohn des Jakop Neümann Bauers (JOSEF, syn Jakuba Neumanna, sedláka)
příčina úmrtí katol. – muž. – 10 let

na Blattern (neštovice)

matrika Třebíč – zámek (Předklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11043 Z, fol. 11



narození a sňatek Jakuba Filipa Neumanna, syna Jakuba a Mariany roz. Vávrové

datum narození 1. května 1797 místo narození Budíkovice 17

dítě JAKOB PHILIPP (JAKUB FILIP)
katol.- muž. – man.

otec Neüman Jakop Bauer (Neumann Jakub, sedlák)

matka Mariana geborene Wawrin (Mariana rozená Vávrová)

kmotr a svědci Johann Wotawa Bekenmeister Trebitsch, Margareta Hawlatin, Bekin und Bürgerin von Unterkloster
(Jan Votava, pekařský mistr z Třebíče, Markéta Havlátová, pekařka a měšťanka z Podklášteří)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1823, MZA Brno, sign. 11033 N, fol. 15

datum sňatku 24. listopadu 1833 místo sňatku Budíkovice 17 (ženich), Budíkovice 3 (nevěsta)
ženich
JAKOB NEUMANN Halblähner in Budikowitz, Sohn des Jakob Neumann, Halblähners in Budi-
kowitz und der Mariana dessen Eheweib geb. Wawra (JAKUB NEUMANN, půlláník v Budíkovicích,
syn Jakuba Neumanna, půlláníka v Budíkovicích a Mariany, jeho manželky roz. Vávrové)
katol. – 35 let - svobodný

152

nevěsta ROSALIE Tochter des Mathias Wawra Ganzlähners in Budikowitz und der Elisabeth dessen Ehewei-
svědci bes geb. Wawra (ROZÁLIE, dcera Matěje Vávry, celoláníka v Budíkovicích a Alžběty, jeho manželky
roz. Vávrové)
katol. – 22 let - svobodná

Mateg Dočekal, Ganzlähner in Podsaudsow; Mateg Hlauch, Ganzlähner in Budikowitz (Matěj Dočekal,
celoláník v Pocoucově; Matěj Hlouch, celoláník v Budíkovicích

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1830-1859, MZA Brno, sign. 11040 O, fol. 3



JAN NEUMANN, * 26.07.1799 Budíkovice 17, syn Jakuba a Mariany roz. Vávrové – představitel
následující generace rodu, u které je vložen matriční zápis



narození a sňatek Rozálie Neumannové, dcery Jakuba a Mariany roz. Vávrové

datum narození / 10./11. října 1801 místo narození Budíkovice 17
křtu

dítě ROSALIE
katol. – žen. – man.

otec Naümann Jakop Bauer (Neumann Jakub, sedlák)

matka Maria Anna des † Matheus Wawra Bauers von Budikowitz (Marie Anna † Matouše Vávry, sedláka
z Budíkovic)

kmotr a svědci Johan Wotawa, burgerlich. Bekenmeister von Trebitsch, Margareta Hawlatin Bekin und Bürgerin
von Unterklost. (Jan Votava, měšťan. pekařský mistr z Třebíče, Markéta Havlátová, pekařka a
měšťanka z Podklášteří)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1823, MZA Brno, sign. 11033 N, fol. 21

datum sňatku 10. února 1829 místo sňatku Trnava 1 (ženich), Budíkovice 17 (nevěsta)
ženich
JOHANN MOTACŽEK Ganzlähner in Trnawa, Sohn des Wenzel Motacžek Ganzlähners in Trnawa
und der Franziska dessen Eheweibs geb. Petzny (JAN MOTÁČEK, celoláník v Trnavě, syn Václava

153

nevěsta Motáčka, celoláníka v Trnavě a Františky, jeho manželky, rozené Pecné)
svědci katol. – 28 let – svobodný

ROSALIA Tochter des Jakob Neumon Ganzlähners in Budikowitz und der Mariana dessen Eheweib
geb. Wawra (ROZÁLIE, dcera Jakuba Neumanna, celoláníka v Budíkovicích a Mariany, jeho man-
želky rozené Vávrové)
katol. – 27 let – svobodná

Gán Caha, Ganzlähner in Budikowitz; Leonard Sedlaček, Ganzlähner in Trnawa (Jan Caha, celoláník
v Budíkovicích; Leonard Sedláček, celoláník v Trnavě)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11039 O, fol. 22



narození a úmrtí Františka Neumanna, syna Jakuba a Mariany roz. Vávrové

datum narození / 7./8. dubna 1804 místo narození Budíkovice 17
křtu

dítě FRANTZ DE PAULA
katol. – muž. – man.

otec Neüman Jakop Bauer (Neumann Jakub, sedlák)

matka Mariana nach dem † Matheus Wawra von Budikowitz (Marie po † Matoušovi Vávrovi z Budíkovic)

kmotr a svědci Johan Wotawa, burg. Bekenmeister; Margareta Hawlatin Bürgerin von Unterklost. (Jan Votava,
měšťan. pekařský mistr, Markéta Havlátová, měšťanka z Podklášteří)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1823, MZA Brno, sign. 11033 N, fol. 24a

datum úmrtí / 17./19. července 1804 místo úmrtí Budíkovice 17
pohřbu
FRANTZ Sohn des Jakop Neuman, Bauers (FRANTIŠEK, syn Jakuba Neumanna, sedláka)
zemřelý/á katol. – muž. – 2 měsíce

příčina úmrtí an Steck Kchatar (záškrt)

154

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11043 Z, fol. 11



narození Františky de Pauli Neumannové, dcery Jakuba a Mariany roz. Vávrové

datum narození / 7./8. dubna 1804 místo narození Budíkovice 17
křtu

dítě FRANZISKA DE PAULA (FRANTIŠKA DE PAULI)

otec Neüman Jakop Bauer (Neumann Jakub, sedlák)

matka Mariana ut supra (Marie viz nahoře)

kmotr a svědci Johan Wotawa; Margareta Hawlatin ut supra (Jan Votava; Markéta Havlátová, viz nahoře)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1823, MZA Brno, sign. 11033 N, fol. 24b



narození a úmrtí Františka Xavera Tomáše Neumanna, syna Jakuba a Mariany roz. Vávrové

datum narození / 2./3. prosince 1806 místo narození Budíkovice 17
křtu

dítě FRANTZ XAVIER THOMAS (FRANTIŠEK XAVER TOMÁŠ)
katol. – muž. – man.

otec Neüman Jakop Bauer von Budikowitz (Neumann Jakub, sedlák z Budíkovic)

matka Maria Anna Tochter Matheus Wawra Bauer von Budikowitz (Marie, dcera Matouše Vávry z Budíko-
vic)

kmotr a svědci Johan Wotawa, burg. Bekenmeister; Margareta Hawlatin Bürgerin von Unterklost. (Jan Votava,
měšťan. pekařský mistr, Markéta Havlátová, měšťanka z Podklášteří)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1823, MZA Brno, sign. 11033 N, fol. 28
155

datum úmrtí / 16./18. května 1809 místo úmrtí Budíkovice 17
pohřbu
FRANTZ Sohn des Jakop Neümann Bauers (FRANTIŠEK, syn Jakuba Neumanna, sedláka)
zemřelý/á katol. muž. 2 roky

příčina úmrtí na Frais (psotník)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11043 Z, fol. 14



narození Veroniky Neumannové, dcery Jakuba a Mariany roz. Vávrové

datum narození / 13./14. listopadu 1809 místo narození Budíkovice 17
křtu

dítě WERONIKA
žen. – man.

otec Neüman Jakop Bauer (Neumann Jakub, sedlák)

matka Maria Anna Tochter nach dem † Matheus Wawra Bauer von Budikowitz (Marie, dcera po † Matouši
Vávrovi z Budíkovic)

kmotr a svědci Johan Wotawa, burg. Bekenmeister; Katharina Wotawin, dessen Gemahlin (Jan Votava, měšťan.
pekařský mistr, Kateřina Votavová, jeho manželka)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1823, MZA Brno, sign. 11033 N, fol. 31

datum úmrtí / 9./11. prosince 1811 místo úmrtí Budíkovice 17
pohřbu
NEUMANN VERONIKA, Tochter des Jakob Neumann Bauers und Richters (NEUMANNOVÁ
zemřelý/á VERONIKA, dcera Jakuba Neumanna, sedláka a rychtáře)
katol. – žen. -1 ½ roku
příčina úmrtí
Blattern (neštovice)

matrika Třebíč – zámek (Podklášteří) 1785-1829, MZA Brno, sign. 11043 Z, fol. 16
156



rodina Jiřího Neumanna (Najmona) a Anny Dočekalové

sňatek Jiříka Neumanna a Anny Dočekalové

datum sňatku 12. listopadu 1758 místo sňatku

snoubenci GIRŽIK syn Giržika Nagmona sedlaka z Okržessicz, ANNA czera po neb. Mataussowy Docžekalowy,
sedlaku z Budikowicz

svědci Tomass Maress, sedlak z Okržessicz; Waczlaw Docžekal sedlak z Okržessicz

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790, MZA Brno, sign. 10965 O, fol. 446

narození Anny Dočekalové, dcery Matouše a Roziny

datum narození 7. března 1737 místo narození Budíkovice

dítě ANNA

rodiče Mathous Doczekal, Rosina

kmotr a svědci Thomas Hnisdil, Magdalena Semradin, amb. Okrzesch.

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1733-1769, MZA Brno, sign. 10956 N, fol. 66

úmrtí Jiřího Neumanna

datum úmrtí 9. října 1789 místo úmrtí Okřešice 11

zemřelý/á NEÜMANN GEORG Bauer von da (NEUMANN JIŘÍ, sedlák odsud – katol. – muž. – 58 let)

příčina úmrtí an Lungensucht (souchotiny – tuberkulóza)

matrika Červená Lhota 1785-1837, MZA Brno, sign. 10168 Z, fol. 179

úmrtí Anny Neumannové, manželky Jiřího

datum úmrtí 10. prosince 1786 místo úmrtí Okřešice 11

zemřelý/á NEÜMANNIN ANA Nachbrarin (NEUMANNOVÁ ANNA, sousedka – katol. – žen. 48 let)

příčina úmrtí an einer hichtigen Geschvache (na viditelnou slabost)

157

matrika Červená Lhota 1785-1837, MZA Brno, sign. 10168 Z, fol. 178



potomci:

narození a úmrtí Tomáše Neumanna, syna Jiříka a Anny

datum narození 26. října 1761 místo narození Okřešice

dítě TOMASS (TOMÁŠ)

rodiče Giržik Nagman sedlak; Anna z Okržessicz

kmotr a svědci Martin Wotawa saused, pekarž Tržebiczký; Zuzana, manželka geho

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1733-1769, MZA Brno, sign. 10953 N, fol. 550

datum úmrtí 9. března 1762 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
TOMASS sinacžek Giržika Nagmona sedlaka z Okržessicz – 3 mes.

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-1771, MZA Brno, sign. 10973 N, fol. 804



narození Josefa Neumanna, syna Jiříka a Anny

datum narození 01.02.1767 místo narození Okřešice

dítě JOSEF

rodiče Giržik Nagman sedlak, Anna z Okržessicz

kmotr a svědci Martin Wotava, saused pekarž Tržebcz.; Zuzana manželka

158

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1733-1769, MZA Brno, sign. 10953 N, fol. 716



narození Jiřího Neumanna, syna Jiřího a Anny

datum narození 8. března 1770 místo narození Okřešice

dítě GEORGIUS (JIŘÍ)

rodiče Georgius Neümann Rusticus Okržeschicens.; Anna (Jiří Neumann, sedlák z Okřešic; Anna)

kmotr a svědci Martinus Otava Incola & Pistor Trebitsch.; Susanna uxor ejus (Martin Otava, soused a pekař třebíč-
ský; Zuzana manželka jeho)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1770-1790, MZA Brno, sign. 10954 N, fol. 5



narození Kateřiny Neumanové, dcery Jiřího a Marie

datum narození 26. dubna 1771 místo narození Okřešice 11

dítě CATHARINA (KATEŘINA)

rodiče Georgius Neümann Rusticus; Anna (Jiří Neumann, sedlák; Anna)

kmotr a svědci Martinus Otawa Pistor; Catharina Josephi Drescher figuli uxor; ambo Trebitsch (Martin Otava,
pekař; Kateřina, manželka Josefa Dreschera, hrnčíře, všichni z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1770-1790, MZA Brno, sign. 10954 N, fol. 37

datum úmrtí 8. května 1771 místo úmrtí Okřešice 1
zemřelý/á
CATHARINA filia Georgii Neümann Rustici Inqilini
KATEŘINA, dcera Jiřího Neumanna, sedláka, souseda – katol. – 13 dní

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1771-1790, MZA Brno, sign. 10974 N, fol. 7
159



narození Marie Neumannové, dcery Jiřího a Anny

datum narození 12.04.1773 místo narození Okřešice 11

dítě MARIA

rodiče Georgius Neümann Rusticus; Anna (Jiří Neumann, sedlák; Anna)

kmotr a svědci Martinus Otava Pistor Trebitschen.; Susanna uxor ejus (Martin Otava, pekař třebíčský; Zuzana,
manželka jeho)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1770-1790, MZA Brno, sign. 10954 N, fol. 52a



18.05.1775 Okřešice, * JAKUB NEUMANN, syn Jiřího a Anny – představitel následující generace
rodu, u které je vložen matriční zápis



narození Marie Neumanové, dcery Jiřího a Anny

datum narození 06.01.1778 místo narození Okřešice 11

dítě MARIA

rodiče Georgius Neümann Rusticus; Anna (Jiří Neumann, sedlák; Anna)

kmotr a svědci Martinus Otava Pistor Civis Trebitsž.; Rosina uxor Joannis Epetauer Tinctoris civis Trebicž. (Martin
Otava, pekař a soused třebíčský; Rozina, manželka Jana Epetauera, barvíře a souseda Třebíčské-
ho )

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1770-1790, MZA Brno, sign. 10954 N, fol. 145



datum narození 23.01.1781 místo narození Okřešice 11
dítě
rodiče MATHIAS (MATYÁŠ)

kmotr a svědci Georgius Neümann Rusticus; Anna (Jiří Neumann, sedlák; Anna)

Martinus Otava Pistor Incola Trebitschensis; Catharina uxor ejus (Martin Otava, pekař a soused
třebíčský; Zuzana, manželka jeho)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1770-1790, MZA Brno, sign. 10954 N, fol. 203
160



rodina Jiřího Neumanna (Najmana, Neimanna) a Marie

sňatek Jiřího Neumanna a Anny

datum sňatku 11. listopadu 1715 místo sňatku

snoubenci Honestus Juvenalis GEORGIUS filius Mathia Naymon Okržessiczio, Honesta Vidua MARIANA post
defunctum Mathiam Toman Czihalinio
Poctivý mládenec JIŘÍ, syn Matěje Najmona z Okřešic, poctivá vdova MARIANA po zemřelém
Matěji Tomanovi, Čihalín

svědci Thomas Naymon; Mathaus Toman; ambo Czihalinio (Tomáš Najmon, Matouš Toman, oba Čihalín)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790, MZA Brno, sign. 10965 N, fol. 102

1. sňatek Mariany ovd. Tomanové

datum sňatku 18.11.1714 místo sňatku Bohdíkovice

snoubenci Pocztiwy Mladenecz MATAUSS Syn Lukasse Tomanna z Czyhalyna Pogal Sobie Pocztiwau diewecžku
MARŽENU czeru Jana Sspacžka z Bochdikowicz

svědci Pawel Jahoda, Gyržik Czech, oba z Bochdikowycz

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790, MZA Brno, sign. 10965 N, fol. 95

narození Jiřího Neumanna

datum narození 3. března 1694 místo narození Okřešice

dítě JYRŽYK

rodiče Matieg Nagmon, Salomena

kmotr a svědci Dobyass Hasek, Anna Netolycžkowa

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 14
161

úmrtí Marie Neumannové, manželky Jiřího

datum úmrtí 5. května 1759 místo úmrtí Okřešice

zemřelý/á MARIE manželka Giržika Nagmona sedlaka z Okřešic – na hr. filialniho kostela Lhotskýho – 67 let

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-1771, MZA Brno, sign. 10973 Z, fol. 752



potomci:

narození a úmrtí Matouše Neumanna, syna Jiřího a Marie

datum narození 1. září 1717 místo narození Okřešice

dítě MATHEUS (MATOUŠ)

rodiče Georgius Najmon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Ludovicus Wajner, Maria Historikin, ambo Treb. (Ludvík Vajnar, Marie Historiková, oba z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 422

datum úmrtí 18. listopadu 1718 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
Mortuus est infans MATHEUS Filius Georgii Naimon, aetatis Sua 7 septimanorum. Sepultus Lhota ad
S. Laurentium
Zemřelo dítě MATYÁŠ, syn Jiřího Naimona, starý 7 týdnů. Pohřben ve Lhotě u sv. Vavřince

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-1771, MZA Brno, sign. 10973 Z, fol. 203



narození Alžběty Neumannové, dcery Jiřího a Marie

datum narození 19. září 1719 místo narození Okřešice

dítě ELISABETHA (ALŽBĚTA)

rodiče Georgius Najmon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

162

kmotr a svědci Ludovicus Wajner, Maria Historiková, ambo Treb. (Ludvík Vajnar, Marie Historiková, oba z Tře-
bíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 466



narození Josefa Neumanna, syna Jiřího a Marie

datum narození 14. března 1722 místo narození Okřešice

dítě JOSEPHUS (JOSEF)

rodiče Georgius Naimon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Ludovicus Wajner, Catharina Korandin, ambo Treb. (Ludvík Vajner, Kateřina Korandová, oba
z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 510



narození a úmrtí Jakuba Neumanna, syna Jiřího a Marie

datum narození 9. červenec 1724 místo narození Okřešice

dítě JACOBUS (JAKUB)

rodiče Georgius Naimon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Venceslaus Krska, Anna Wajnerin, ambo Treb. (Václav Krska, Anna Vajnerová, oba z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 565

datum úmrtí 25. dubna 1725 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
Mortuus infans JACOBUS Filius Georgii Naimon atatis Sua 9 Mensium Sepultus Lhota ad S. Lauren-
tium
Zemřelo dítě JAKUB, syn Jiřího Naimona ve věku 9 měsíců, pohřbené ve Lhotě u sv. Vavřince

163

matrika Třebíč – město (Sv. Martin), MZA Brno 1701-1771, sign. 10973 Z, fol. 72



narození Marie Neumannové, dcery Jiřího a Marie

datum narození 19. března 1726 místo narození Okřešice

dítě MARIA

rodiče Georgius Naimon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Venceslaus Kerska, Catharina Kerskin, ambo Treb. (Václav Krska, Kateřina Krsková, oba z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 613



narození Anny Neumannové, dcery Jiřího a Marie

datum narození 26. července 1728 místo narození Okřešice

dítě ANNA

rodiče Georgius Naimon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Joannes Hochhaifel, Catharina Kerskin, ambo Treb. (Jan Hochhaifel, Kateřina Krsková, oba
z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 683



narození Jiřího Neumanna, syna Jiřího a Marie

datum narození 13. dubna 1731 místo narození Okřešice

dítě GEORGIUS (JIŘÍ)

rodiče Georgius Neimann, Maria (Jiří Neumann, Marie)

164

kmotr a svědci Wenceslaus Kechka, Elisabetha Hochheihlin ambo Treb. (Václav Kechka, Alžběta Hochheilová, oba
z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 734



narození Kateřiny Neumannové, dcery Jiřího a Marie

datum narození 27. ledna 1734 místo narození Okřešice

dítě CATARINA (KATEŘINA)

rodiče Georgius Naimon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Joannes (Jan) Hochaifel, Catharina Kirschin (Kirschová), ambo treb. (oba z Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1733-1769, MZA Brno, sign. 10953 N, fol. 20



narození Roziny Neumannové, dcery Jiřího a Marie

datum narození 6. října 1736 místo narození Okřešice

dítě ROSINA

rodiče Georgius Naimon, Maria (Jiří Najmon, Marie)

kmotr a svědci Wenceslaus Krska, Elisabetha Hochaihlin, am. Treb. (Václav Krska, Alžběta Hochailová, oba z
Třebíče)

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1733-1769, MZA Brno, sign. 10953 N, fol. 59



rodina Matěje Neumanna (Najmona) a Salomeny roz. Černíkové

sňatek Matěje Neumanna (Najmona) a Salomeny Černíkové

datum sňatku 28. ledna 1681 místo sňatku Okřešice

snoubenci MATĚG syn Dobyasse Naÿmona z Okržessycz (MATĚJ, syn Tobiáše Najmona z Okřešic)
SALOMENA dczera po Neb. Matthaussowi Cžernýkowi s diediny Okržessycz (SALOMENA, dcera po
neb. Matoušovi Černíkovi z dědiny Okřešic)

svědci Jan Nowak, Wýth Smola

165

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1651-1704, MZA Brno, sign. 10964 O, fol. 164



narození a úmrtí Salomeny Neumannové, manželky Matěje

datum narození 14. Januarii 1662 místo narození Okřešice

dítě SALOMENA

rodiče Matauss Cžernik, Dorotha

kmotr a svědci Jyržyk ...., Anna Ptacžowska

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1651-1693, MZA Brno, sign. 10951 N, fol. 172

datum úmrtí 12. listopadu 1734 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
In Dno Reqvievit SALOMENA Vidua Post Dtum Matheam Naimon annorum 74 Provisus extremis
Sacramentis sepultus Lhota ad S. Laurentius
V Pánu zesnula SALOMENA, vdova po zemřelém Matěji Najmonovi stará 74 let zaopatřena svá-
tostmi umírajících, pohřebena ve Lhotě u sv. Vavřince

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-1771, MZA Brno, sign.10973 Z, fol. 481



potomci:

narození a sňatek Roziny, dcery Matěje Neumanna a Salomeny

datum narození 28. prosince 1684 místo narození Okřešice

dítě ROZYNA

rodiče Mateg Najmön, Salomena

kmotr a svědci Pawel Netolyczka, Katerzyna Gläzrowá

166

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1651-1693, MZA Brno, sign. 10951 N, fol. 596

datum sňatku 22. ledna 1706 místo sňatku Okřešice
snoubenci
svědci Pocztiwy Mladenecz MATEG syn Mikolasse Foltyna z Hostakowa pogal sobie pocztiwau diewecžku
ROSYNU czeru Matege Naymona z Wokržessycz

Gyržik Mykyska, Martin Wanoussek z Hostakowa

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790, MZA Brno, sign. 10965 O, fol. 10



narození Doroty Neumannové, dcery Matěje Neumanna a Salomeny

datum narození 25. února 1687 místo narození Okřešice

dítě DOROTHA

rodiče Matěg Nägmon, Salomena

kmotr a svědci Jirzik Bocžek, Anna Netolyczkowa

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1651-1693, MZA Brno, sign. 10951 N, fol. 641



narození a sňatek Jakuba Neumanna, syna Matěje a Salomeny

datum narození 10. července 1689 místo narození Okřešice

dítě JAKUB

rodiče Matieg Nagmon, Sala

kmotr a svědci Jan Belsky, Lida Horowa

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1651-1693, MZA Brno, sign. 10951 N, fol. 691
167

datum sňatku 28. října 1710 místo sňatku Okřešice
snoubenci
svědci Pocztiwy Mladenecz GAKUB Syn Matege Nagmona Pogal Sobie Pocztiwau diewecžku Lydmyllu
Czeru Prokopa Nechwatala z Wokržessycz

Gakub Kowanda, Mateg Prochaska, oba z wokržessycz

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1705-1790, MZA Brno, sign. 10965 O, fol. 57



narození a úmrtí Matouše Neumanna, syna Matěje a Salomeny

datum narození 30. srpna 1691 místo narození Okřešice

dítě MATAUSS

rodiče Matieg Nagmon, Salomena

kmotr a svědci P. Andreaa Ragzler, Anna Netolyczkowa

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1651-1693, MZA Brno, sign. 10951 N, fol. 733

datum úmrtí 20. února 1763 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
MATAUSS NAYMON sedlak z okržessicz, na kr. Filialniho kostelu lhotskiho – 71 let

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1701-1771, MZA Brno, sign. 10973 Z fol. 816


03.03.1694 Okřešice, * JIŘÍK NEUMANN (NAJMON) – představitel následující generace rodu,
u které je vložen matriční zápis



168

narození a úmrtí Justýny Neumannové, dcery Matěje a Salomeny

datum narození 3. června 1696 místo narození Okřešice

dítě JUSTYNA

rodiče Matěg Nagmon, Salomena

kmotr a svědci Ludwyk Wagner, Kateřyna Haskowa

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 45

datum úmrtí září 1696 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
Umržela dczera GUSTYNA Matiege Nagmona z Wokržessycz staržy 2 letha. Pochowana u S. Wawr-
zyncze we Lhotě

matrika Třebíč – město (Sv. Martin), MZA Brno, sign. 10972 Z fol. 411



narození Vavřince a Marie Neumannových, dětí Matěje a Salomeny

datum narození 27. července 1698 místo narození Okřešice

dítě VAVRZINECZ A MARYE (VAVŘINEC A MARIE)

rodiče Matěg Nagmon, Salomena

kmotr a svědci Dobyass Hassek, Lydmyla Nagknerka

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1693-1733, MZA Brno, sign. 10952 N, fol. 79

datum úmrtí 5. srpna 1698 místo úmrtí Okřešice
zemřelý/á
Umrželo ditie Matiege Nagmona w okrzessyczych starži 2 neděle pochowany u s. wawrzincze we lhotě

matrika Třebíč – město (Sv. Martin) 1663-1701, MZA Brno, sign. 10972 Z fol. 431
169



rodina Jakuba Neumanna (Nejmona)

potomci:

narození Petra Pavla a Davida Jakuba, synů Jakuba Naimana a Anny

datum narození 21. ledna 1645 místo narození

dítě PETR PAVEL; DAVID JAKUB

rodiče Jakub Naiman, Anna

kmotr a svědci Simon Bux; Zachariáš Kameniczki; Lucrecia Makowa

matrika Třebíč – město (sv. Martin) 1635-1651, MZA Brno, sign. 10950 NO, fol. 153



narození Matěje Neumanna, syna Jakuba a Kateřiny

datum narození 30. ledna 1647 místo narození

dítě MATTIEG (Matěj)

rodiče Jakub Naÿman, Catharina

kmotr a svědci Jan Poczancowski, Jindrzich Plaseczki, Lucrecia Manchowa

matrika Třebíč – město (sv. Martin) 1635-1651, MZA Brno, sign. 10950 NO, fol. 187

170

graf 2



Historie rodů Pysk a Neumann
v kontextu obecných dějin českých zemí

Časová osa událostí od třicetileté války (1618) do r. 2000

174

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1618 -
- sjezd nekatol. stavů (březen)95
1619 - - shromáždění nekatolické šlechty v pražském Karolinu
1620 -
1621 - (21.5.)96
1622 - - pražská defenestrace (23.5.)97
- stavovský sněm svrhl krále  zemská vláda 30ti direktorů,

mobilizace zemské hotovosti98
- počátek třicetileté války (válka česko - falcká 1618-23)

- † císař Matyáš (20.3.), na trůn nastoupil Ferdinand II.
- Morava se připojila k povstání českých stavů99
- generální sněm stavů zemí Koruny české (červenec)100
- obléhání Vídně stav. vojskem101

- sjednocená vojska Katolické ligy a protestantské Unie
vtrhla do Čech (polovina září)102

- bitva na Bílé hoře (8.11.)103
- první vlna emigrace

- poprava 27 čes. pánů na Staroměstském náměstí (21.6.)104
- patent vypovídající nekatolické kněží ze země a první

přestupy na katolickou víru (prosinec)

- smlouva císařské komory a soukromého mincovního
konsorcia (Vídeň 18.01. 1622)105

- zahájena činnost konfiskačního soudu v čele
s Lichtenštejnem a Adamem z Valdštejna (18.01.1622)

- rebelie proti rekatolizaci na Náchodsku (květen-červen)
- cís. vojsko plenilo okolí Lanškrouna, Litomyšle aj. měst106
- J. A. Komenský v Brandýse na panství Karla staršího ze

Žerotína (do r. 1624)
- neúroda107

95 zaslal císaři stížnost na porušování zem. svobod z Majestátu
96 představitelé král. měst se obávali postihu od král. rychtářů, účast odmítli. Druhého dne se radikální zástupci domluvili na

rázné akci proti místodržitelům
97 zástupci vzbouřenců z řad nekatol. šlechty přečetli místodržícím obvinění z porušování zem. svobod a nato svrhli místodr-

žitele Jaroslava Bořitu z Martinic, Viléma Slavatu a písaře Fabricia z oken do hradního příkopu. Oběti vyvázly s lehkými
poraněními.
98 S českým povstáním projevily souhlas jen obě Lužice a Slezsko. Morava a rakouské země se nepřipojily.
99 Po změně situace na Moravě se velitel stavov. vojska Thurn rozhodl k tažení na Vídeň, kde se připojila i vojska dolnorak.
stavů. Do oslabených Čech vtrhla císař. armáda gen. Buquoye, zvítězila nad stavovskými oddíly 10.6. v bitvě u Záblatí,
Thurn se musel stáhnout se do Čech.
100 Koruna česká má být napříště konfederací svobodně volící krále (podle nizozemského vzoru). Do nové ústavy přejaty
zásady Majestátu a předpokládalo se, že konfederace bude rozšířena o další země monarchie. Sněm zvolil českým králem
kalvína Fridricha Falckého, manžela dcery anglického krále Jakuba I.; stavové věřili v anglickou pomoc.
101 Ke stavov. vojsku se s připojil i Gábor Bethlen, který si dělal naděje na uherský trůn. Vojska byla ale špatně placena a
proto nejevila žádné bojové nadšení.
102 Gábor Bethlen vyžadoval za svoji pomoc vysoké sumy peněz, povstání v Horních Rakousích potlačeno, stavovský generál
Mansfeld v západ. Čechách zachovával po tajné dohodě s císařskými klid zbraní. Kristián z Anhaltu se stáhl přes Moravu
do Čech a zaujal strategicky výhodné postavení na návrší Bílé hory.
103 Síly nepřátel téměř vyrovnány (cca 20.000 mužů ve stavov. vojsku v lepších pozicích: 28.000 mužů katol. vojska). Asi po
dvou hodinách nepříliš disciplinovaná, unavená a špatně placená stavovská vojska poražena. Fridrich Falcký uprchl s ce-
lým dvorem ze země.
104 Popraveni tři příslušníci panského stavu, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů; celá řada dalších účastníků odboje postižena
rozsáhlými konfiskacemi majetku. Zabavená panství obdrželi většinou věrní katoličtí šlechtici a cizí důstojníci.
105 členové: Karel z Lichtenštejna, František z Dietrichštejna, Albrecht z Valdštejna, Pavel Michna z Vacínova, Hans de Witte
a Jakub Bassewi); to převzalo do své správy mincovnictví a zavázalo se, že odvede z mincoven v Čechách, na Moravě
a v Dolních Rakousích během jednoho roku 6 milionů zlatých. Konsorcium postupně stahovalo z oběhu hodnotnou stří-
brnou minci a nahrazovalo ji znehodnocenou mincí s nižším obsahem stříbra (tzv. dlouhou mincí). Smlouva vešla
v platnost 1. února t. r. a skončit měla 16. února 1623. Došlo k rozvrácení hospodářství, členové konsorcia se vydatně
obohatili.
106 Španělé a Bavoři v císař. službách drancovali okolí Lanškrouna i Litomyšle, za kořistí vyjížděli z posádek v Čáslavi, Skutči,
Heřmanově Městci i v Chrudimi. Nejvíc zkoušelo Litomyšlsko
107 korec ovsa se prodával za tři zlaté (Radovan Dvořák, Vysoké Mýto, Kruh 1974)

175

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1623 -
- ustavení samostatné české provincie Tovaryšstva Ježíšova
1624 - (23.02.1623)
1625 -
- krutá zima, hlad
1626 - - státní bankrot (kalanda)108 (28.12.1623)

1627 - * před 1627, JAKUB NEUMANN112 - patent proti nekatolíkům (duben)109, zřízení královských
protireformačních komisí  rekatolizace
1628 -
- v Chrudimském kraji povstání poddaných proti vojsku
1629 -
- válka dánská (1625 - 29)110
1630 - - zákaz svateb nekatolíků se sirotky a vdovami
1631 - - povstání poddaných na Litoměřicku Frýdlantsku a Jičín-

1632 - sku (léto, podzim)

- evangelíkům zakázáno uzavírání sňatků (leden)
- rok násilné rekatolizace  měšťané a ostatní lid měl do

dvou měsíců přestoupit ke katolickému náboženství; těm,
kdo do té doby nepřestoupí, bylo dovoleno statek prodat a
opustit zemi – ¼ ceny musela být odevzdána královské
komoře 111 (duben)
- porážky protestant. vojsk (u Dessavy 25.04.1626 a Lutteru
27.08.1626)

- 10.5. Obnovení zřízení zemské  vznik reformačních
komisí113

- vrchol emigrace nekatolíků
- povstání poddaných na Kouřimsku, Čáslavsku a Posázaví

(léto) - kněz Matouš Ulický - popraven 11.9., Čáslav

- povstání poddaných na Opočensku, Smiřicku a Novo-
městsku114

- Komenský odešel do polského Lešna (04.02.1628)

- mírová smlouva s Dánskem, rozpad protihabsburské
koalice

- nové bouře poddaných na Novoměstsku115

- válka švédská (1630 - 35)

- pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach nařídil refor-
mu církevní správy, v rozhodující většině farností se zaved-
ly matriky

- porážky císař. vojska u Breitenfeldu nedaleko Lipska
(17.09. 1631)

- saská vojska v Čechách, obsazení Prahy (listopad)116, obsa-
zení východních Čech (prosinec)

- Valdštejnovo vojsko vyhnalo Sasy z Čech (do konce června
1632)

- bitva u Lützenu, † švédský král Gustav Adolf (16.11.1632)

108 v důsledku ražby tzv. „dlouhé mince“ s malým obsahem drahého kovu. Viz Mikuláš Dačický z Heslova: „A ti toho užili,
kteříž tou mincí nabytou a lehkou dluhy své platili a statků nakoupili. Skrze kteroužto minci .. ta přehrozná drahota roz-
máhati se nepřestávala...“ Mince znehodnoceny na desetinu dosavadní hodnoty

109 katol. náboženství vyhlášené za jediné povolené; lidé nesměli vyznávat nekatolickou víru, šlechta, hlásící se k jiné než
katolické víře nemohla volně disponovat majetkem

110 V Haagu vznikla silná protihabsburská koalice (Anglie, Nizozemí, Dánsko a dolnosaská knížata), proti nim stálo císař.
vojsko v čele s Albrechtem z Valdštejna a vojska katol říšských knížat pod vedením maršála Tillyho

111 Církev si pomáhala vojskem, vkládaným do ožebračených měst na tak dlouho, dokud měšťané nepřistoupili ke katolictví.
Poměrně záhy přinuceni k přestupu měšťané v Novém Bydžově, Poličce, Chrudimi a jiných městech. Násilná rekatolizace
vyvolala řadu nepokojů na venkově, protože poddaným nebyla dána možnost opustit z náboženských důvodů zemi

112 pro snadnější orientaci zapsána příjmení v dnešní podobě Pysk a Neumann
113 dědičné právo Habsburků na český trůn  zemské sněmy ztratily právo volby panovníka; povoleno jen katol. vyznání -

nekatol. šlechta se musela podřídit nebo emigrovat; zrovnoprávnění němčiny s češtinou
114 Vzbouření sedláci měli i důvody sociální. Zmocnili se Frymburka, Opočna i Nového Města nad Metují, ale při pokusu

zmocnit se Náchoda napadeni Valdštejnovou jízdou a u Nového Města poraženi.
115 Povstání poraženo, ale kraj se nepodařilo pokatoličtit
116 návrat velké skupiny emigrantů

176

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1633 - - tajná Valdštejnova jednání o svržení Habsburků (zapojeno
Švédsko, Sasko a Francie)

1634 - - Valdštejnovi důstojníci Gallas, Aldringen a Piccolomini
prozradili jeho konspirační plány císaři Ferdinandu II. 
Valdštejn zbaven hodnosti vrchního velitele (24.01.1634)

- † Albrecht z Valdštejna (25.2.1634, Cheb)
- sasko-švédský vpád do severních Čech (léto), Švédové

dobyli Nymburk a vyvraždili většinu obyvatel

- švédská vojska poražena u Nördlingen vojsky gen. Tillyho
(05.-06.09.1634)

1635 - - mír mezi Saskem a Ferdinandem II.117
- švédsko-francouzská válka (1635-1648)118

1636 - * okolo 1636, KRYŠTOF PYSK (1.)119 -

1637 - - † Ferdinand II. (15.2.1637) - na trůn nastoupil Ferdinand
III.

1638 - -

1639 - - švédská protestantská vojska gen. Banéra v Čechách (od
velikonoc)120

1640 - - usídlení piaristů v Litomyšli
- nástup císařských vojsk proti Švédům (na jaře vytlačeni

z Čech)

1641 - -

1642 - - boje švédské a císařské armády na Moravě (červen-srpen)

1643 - - další švédský vpád do Čech121, obsazení Olomouce (22.6.)

1644 - - zahájení jednání o ukončení války (prosinec)

1645 - * 21.01.1645, Petr Pavel (2.1.) a David Ja- - švédská vojska gen. Torstensona v Čechách122, porážka
kub (2.2.) Neumannovi, synové Jakuba a císařských vojsk v bitvě u Jankova na Benešovsku – nejkr-
Anny vavější bitva 30tileté války na našem území (6.3.)

- Švédové marně obléhali Brno (03.05.-23.08.1645)

1646 - - morová epidemie
- české korunovační klenoty odvezeny do Vídně (vrátily se

až r. 1791)

1647 - * 30.01.1647, MATĚJ NEUMANN (2.3.), syn - porážka švédských vojsk u Třeble (25.8.)  vyklizení
Jakuba a Kateřiny západ. Čech

- kapitulace Švédů v Jihlavě (7.12.)
- tuhá zima

117 Sasko získalo Hor. a Dol. Lužici, dosud součást zemí Koruny české
118 Francie pod vedením kardinála Richelieua uzavřela spojeneckou smlouvu s Nizozemím a Švédskem a vyhlásila válku

španělským Habsburkům
119 velkými písmeny zapsáni představitelé jednotlivých generací a jejich manželky
120 Z jara 1639 vtrhl do Čech švéd. generál Banér. Poč. roku upustil od obléhání Prahy, prošel Kutnou Horou a Čáslaví a

oblehl Pardubice, ale 17.6. s nepořízenou odtáhl. Zmocnil se na rok Hradce Králové a Jaroměře. Před chamtivostí Švédů
nebyla jistá pevná města ani venkov, kde poddané olupovali o věci denní potřeby, peníze, konopí i obilí. V říjnu a listopa-
du bylo lidem na východě země nejhůř - Švédové vyplenili Litomyšl, Vysoké Mýto, Svitavy, Chrudim, Čáslav a Německý
Brod. Příchod protestantských vojsk neměl v zemi kladný ohlas. Řádění soldatesky přehlušilo vzpomínky na možnost ob-
novení nekatolické vlády
121 Švédové znovu oblehli Pardubice, vykradli Chrudim, Heřmanův Městec a Litomyšl. Císař. oddíly soustředěné kolem Hr.
Králové se chovaly stejně; loupili na panstvích panovníka i církve, v zámcích i v kostelích.
122 Torstensonova švéd. vojska vstoupila do země z Moravy; cestu značila vyplundrovaná města Polička, Litomyšl a Vysoké
Mýto. Jejich pochodu na západ bránila pardubická pevnost. Švédové se pak obrátili k severu, kde s neúspěchem oblehli
Hradec Králové a přes Jaroměř, Jičín a Trutnov odtáhli do Slezska

177

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1648 -
- švédská vojska gen. Wrangela a Königsmarka v Čechách –
1649 - západní Čechy (červen), Praha123 (25.07.-31.10.1648), jižní
Čechy (srpen)
1650 -
- vestfálský mír (24.10.), konec třicetileté války124
1651 -
- část císařského vojska ponechána  základ stálé císařské
1652 - armády

1653 - - protireformační dekrety (25. a 28.09.1849) - nekatoličtí
1654 - kazatelé vypovězeni ze země, nekatolickým poddaným vy-
hrožováno přísnými tresty (vězením, vojenskými dragoná-
1655 - dami, konfiskací majetku a ztrátou hrdla), nepřihlásí-li se
do tří neděl ke katolické víře

- na mnoha místech mor

- 3. protireformační patent (01.02.1650)
- Moravu a Slezsko opustila poslední švédská vojska (červe-

nec)
- do Staré Boleslavi se z Vídně vrátilo tzv. staroboleslavské

paladium, posvátný mariánský obraz (7.9.)

- Soupis poddaných podle víry
- nová vlna rekatolizace mezi poddanými

- na panství litoměřického děkana v Týnci povstání podda-
ných proti robotám

- berní rula, zahájení prací (dokončeno 1656)125

- definitivní vytvoření University Karlo-Ferdinandovy
(23.02. 1654)126

- † Ferdinand IV., 21tiletý římskoněmecký a český král
(černé neštovice), následníkem trůnu 14tiletý bratr Leo-
pold (09.07. 1654)

- povinnost poddaných zúčastnit se 90ti bohoslužeb ročně
(22.10. 1654)

- povinné svěcení nedělí a svátků
- tuhá zima

- Leopold I. uher. králem (27.6.)

123 prudký odpor obyvatelstva. Když Švédové obsadili malou Stranu a Hradčany, vytvořily se dobrovolnické legie k obraně
praž. měst, mezi nimiž vynikali studenti a profesoři praž. vysokých škol. Prahu se podařilo uhájit, ale Švédové uloupili
část umělec. sbírek z pražského Hradu. (Dějiny zemí Koruny české I., str. 263, Praha 1992)

124 Zpráva o uzavření míru se rozšířila východními Čechami v polovině listopadu. Nikdo nechtěl věřit, že válka skončila,
poněvadž v zemi ležela obě vojska proti sobě - na Hradecku císařští, na Chrudimsku a Čáslavsku pak Švédové a úroda po-
sledního válečného roku padla opět v plen armádám. Venkovskému obyvatelstvu se nikterak neulevilo, protože Švédové
zůstali ve východních Čechách na Čáslavsku a Chrudimsku až do konce roku 1649. Z náb. hlediska určen za mezník rok
1624, tzn. co bylo k tomu datu katolické, zůstane římské církvi, kde panovala vyznání nekatolická, byla stvrzena. To zna-
menalo konec nadějí naší pobělohorské emigrace.
Kromě zničení nemovitostí, došlo vývozem cenností exulanty a působením cizích armád k úbytku mov. majetku; ztráty se
odhadují na 1/3 obyvatelstva; pustých zůstalo 20% poddan. půdy, rozmáhalo se lupičství (zběhlí vojáci - marodéři a agre-
sivní tlupy žebráků)

125 Pobělohorský rozvrat, útěky nekatol. poddaných, vylidnění vsí za 30tileté války atp. způsobily zmatek v berní evidenci.
Toho využívaly vrchnosti a vykazovaly jen zlomek skutečného stavu. Zem. sněm r. 1651 souhlasil s pořízením soupisu
poddanské půdy. Berní rula měla zachytit všechna poddan. hospodářství, k nim patřící pole a dobytek. Z toho měla být
stanovena berní kvóta pro obec, vyjádřená v počtu berních jednotek „osedlých“. Práci prováděly čtyřčlenné komise, každá
v několika krajích. Měly navštívit všechny vesnice a hospodářství. Komise se většinou spokojily jen s návštěvou dominia,
kde pořídily zápisy podle urbářů a dobrozdání úředníků. Z toho později vyplynuly četné námitky proti nepřiměřeně vel-
kým berním povinnostem. Viz katastrální reforma Kinského r. 1682 - 83

126 sloučením jezuitského Klementina a Karolinské akademie; na teologické a filozofické fakultě přednášeli jezuité, na práv-
nické a lékařské světští učitelé

178

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1656 -
- povinné vypracovávání zpovědních seznamů
1657 - - J.A. Komenský přišel při požáru Lešna o majetek a část

1658 - rukopisů (konec dubna), usadil se v Amsterodamu (pod-
1659 - zim 1656)
1660 - - Leopold I. korunován králem (14.9.1656)
1661 - - tuhá zima (XII. -V.)
1662 - - na Moravě začátek mapování lánové vizitace (obdoba
1663 - berní ruly v Čechách)

1664 - - † Ferdinand III. (2.4.1657), vládu převzal syn Leopold I.
- Leopold I. zvolen římským císařem (18.07.1657)
1665 - - 1. lánová vizitace (Morava)
1666 -
1667 - -
1668 -
1669 - * 02.07.1669 Chlum, Mariana Pysková -

(2.1.)128, dcera Kryštofa a Alžběty -

1670 - -

1671 - * 30.09.1671 Chlum, VÁCLAV PYSK (2.2.), -
syn Kryštofa a Alžběty
- válka s osmanskou říší (od dubna)127 – turecké nájezdy na
1672 - Moravu, schválena nebývale vysoká berně na vedení války
1673 -
- zřízení biskupství v Hradci Králové
1674 - - povstání nevolníků na panství Police u České Lípy – robo-

ta jim neumožňovala sklizeň vlastní úrody (léto)
- ukončení války s osmanskou říší (01.08.1664)

-

-

- 1667-1682 revizitace berní ruly

- povstání poddaných u Turnova (jaro)

- vypovězení Židů z Vídně129
- v Praze založeno vydavatelství tzv. Svatováclavské dědictví

- mělo nahradit „kacířskou“ předbělohorskou literaturu
novými českými knihami katolicky a protireformačně za-
měřenými (v letech 1670-1751 rozdalo více než 80.000
knih)
- 1669-1679 druhá lánová vizitace (Morava)

- tuhá zima (I.-V.)
- † Jan Ámos Komenský (15.11., Amsterodam)

- horké a suché léto, lesní požáry

-

- povstání poddaných na novozámeckém panství na Litomě-
řicku

- Leopold I. navštívil Čechy

-

127 trvala se značnou intenzitou i v dalších letech
128 identifikační znak jednotlivých osob
129 Židé obviněni z požáru tzv. Leopoldova traktu Hofburgu, zaviněného neopatrným truhlářským pomocníkem při vaření

klihu. Proti Židům vystupovala církev, obchodníci a zbožná císařovna. Leopold I. rozhodl o jejich vypovězení na Boží tělo
r. 1669, o několik týdnů později prvních 1.400 Židů ze 4.000 opustilo město. Když v zimě hrozilo úplné vyhnání Židů, ob-
rátili se na císaře s prosbou o povolení pobytu, petice byla zamítnuta. Oloupeni o nemovitý majetek odešli příslušníci ži-
dovské obce z města, každý s několika zavazadly na káře, do které se sami zapřáhli. Vyhnanci nalezli útočiště v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku. Padesát rodin získalo nový domov v Berlíně.

179

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1675 - -

1676 - - mimořádně chladný rok

1677 - - prudké větry, lesní polomy

1678 - - začátek čarodějnických procesů na Šumpersku

1679 - - mor. epidemie v Evropě (1679-1680) z Uher a Dol. Rakous
na Moravu a do středních Čech)

- přestěhování císař. dvora do Prahy (konec září)
- stížnosti českých sedláků  vojen. potlačení vzpoury130 -

Zbiroh, Poděbrady, Kolín, Pardubice

1680 - - v severovýchodních Čechách vzpoury poddaných131
- patent proti vzbouřeným poddaným132
- robotní patent (28.6.)133
- nové povstání poddaných na Frýdlantsku (podzim)
- dovršení 1. fáze rekatolizace
- mor. epidemie ( jaro - podzim), – zemřel např. Bedřich

Briedel, nejvýznamnější český barokní básník, Tomáš Pe-
šina z Čechorodu a dalších 23 pražských universitních pe-
dagogů a učenců

- v květnu velká horka, červen neobyčejně chladný, v létě
velké sucho, v 2. polovině roku přívaly dešťů

1681 -  28.01.1681, MATĚJ NEUMANN, * 1647 -
(2.1.), snad syn Tobiáše a SALOMENA ČER-
NÍKOVÁ, * 14.01.1662 Okřešice, dcera Ma-
touše a Doroty

1682 - 134 (2) KRYŠTOF PYSK * 1636 (1) a Alžbě- - katastrální reforma Kinského
ta Kopecká * 1659

1683 - - nová válka s Turky, turecké vojsko oblehlo Vídeň135 
tažení polského krále Jana Sobieského přes Moravu na
pomoc Vídni

1684 - * 28.12.1684 Okřešice, Rozina Neumannová -
(3.1.), dcera Matěje a Salomeny

1685 - -

1686 - -

130 Češ. sedláci se bránili vykořisťování od majitelů panství, kteří je nutili k robotě na pan. statcích, ale i k „službě ruční a s
potahy“ při stavbách zámků a hradů. V listopadu 1679 zaslali císaři výčet stížností s prosbou, aby odstranil největší křivdy.
Leopold vyslal proti poddaným, kteří se mezitím chopili zbraní, vojen. oddíly a několik vůdců nechal pro výstrahu popra-
vit. Vrchním velitelem byl gen. Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic. Ze Slezska povolán do Čech pěší pluk Granův
a jezdecký pluk Mercy de Billets. Harantův kyrysnický pluk rozdělen na dvě části - jedna měla pod velením Eneáše Silvia
Piccolominiho potlačovat povstání na severu Čech, druhá působila na Čáslavsku a Chrudimsku (velel jí hrabě Kueffstein).

131 Na Čáslavsku náznaky povstání již v lednu, znovu pak v březnu a dubnu, rozšířily se do krajů Chrudimského a Hradecké-
ho. Povoláno vojsko, které porazilo selské houfy v západ. Čechách; ve východ. Čechách svedena bitva u Čestína v kraji
Čáslavském. Kdo z nevolníků byl v této bitvě chycen se zbraní v ruce, toho pověsili. Stejně potlačeno i povstání na Brou-
movsku a Policku. Tři vůdcové popraveni na broumov. náměstí. Stejný osud stihl 13.8.1680 vůdce povstání na Litomyšl-
sku, kde „pro tak těžké a ohavné přečinění jiným ku příkladu a ostrachu Lukáš Pakosta kolem shůry dolů lámán a do ně-
ho vpleten, Matěj Abrahám a Jan Černý Uher mečem pokutováni, na kolo vloženi a všichni tři tak s koly po povětří
pozdviženi. Jíra Lorenců, Pavel Beybl a Jakub k provazem na hrdle trestáni“. Posledním dvěma dána milost na popravišti.

132 zakazoval podání stížnosti (petice) proti vrchnosti panovníkovi, odkazoval je na kraj. hejtmany. Rušil všechna poddan.
privilegia před rokem 1618, pokud nebyla nově potvrzena. Císař přísně zakázal jakékoliv srocování lidu.

133 max. 3 dny roboty v týdnu, vyšší roboty při sklizních, ohleduplnost k poddaným, omezení povinností při „dalekých
fůrách“, zákaz svévolného zvyšování platů. Práci navíc, musela vrchnost zaplatit. Robota měla trvat od východu do zápa-
du slunce s 2 hodinami odpočinku. Při vzdálených jízdách měl sedlák dostat pro koně 1 mírku ovsa a pro čeledína 7 kr.
s náhradou mýtného a noclehu.

134 genealogický znak pro sňatek
135 Císař, jeho dvůr a 30.-60.000 Vídeňanů opustilo 7. července sídelní město, 13. července dorazilo k Vídni turecké vojsko a

obklíčilo ji. Vídeň byla osvobozena až 12.9.1683, kdy byla turecká armáda poražena a stáhla se do Uher

180

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1687 - * 25.02.1687 Okřešice, Dorota Neumanno- -
vá (3.2.), dcera Matěje a Salomeny -

1688 -

1689 - * 10.07.1689 Okřešice, Jakub Neumann -
(3.3.), syn Matěje a Salomeny

1690 -  08.01.1690, Jáchym Pysk, * př. 1672 (2.3.), - tuhá zima
syn Kryštofa a Alžběty a Marie Jonášová,
dcera Ondřeje

1691 - † 23.05.1691 Radošov, KRYŠTOF PYSK, * -
1636 (1)136

- † 31.05.1691 Radošov, Alžběta Pysková roz.
Kopecká * 1659, vdova po Kryštofovi (1)

- * 30.08.1691 Okřešice, Matouš Neumann
(3.4.), syn Matěje a Salomeny

1692 - - chodské povstání (1692-95)

1693 - - chodské povstání vojensky potlačeno (17.07.1693)

1694 - * 03.03.1694 Okřešice, JIŘÍK NEUMANN -
(3.5.), syn Matěje a Salomeny

1695 - - povstání poddaných na panství Hukvaldy (26.06.-
18.07.1695)

- v Plzni popraven Jan Sladký řečený Kozina (28.11.), vůdce
chodského povstání

1696 - * 3.06.1696 Okřešice, Justina Neumannová -
(3.6.), dcera Matěje a Salomeny

- † září 1696 Okřešice, Justina Neumannová,
* 1696 (3.6.), dcera Matěje a Salomeny

1697 - -

1698 - * 27.07.1698 Okřešice, Vavřinec Neumann -
(3.7.) a Marie Neumannová (3.8.), děti Ma-
těje a Salomeny

- † 5.8.1698 dítě Matěje Neumanna (není
jasné, zda jde o Vavřince nebo Marii)

1699 - - podepsání míru mezi Svatou ligou v čele s Rakouskem a
osmanskou říší (26.01.1699), Turci se stáhli ze střední Ev-
ropy

1700 -  30.05.1700 Vržanov, VÁCLAV PYSK, * - vyrovnání populačních ztrát po 30leté válce
1671 Chlum (2.2.), syn Kryštofa a Alžběty a - válka o dědictví španělské mezi Rakouskem a Francií
DOROTA VOKÁLOVÁ, * 1663 Vržanov, dce-
ra Kryštofa (1700-1714), náklady Rakouska nesly především české ze-
mě
- * 10.08.1700 Vržanov, Matouš Pisek (3.1.),
syn Václava a Doroty

1701 - -

1702 - - mírné léto, žně se vydařily

1703 - * 03.04.1703 Smrčné, Salomena Pysková - provedeno první sčítání lidu (bez dětí) s cílem zjistit popu-
(3.2.), dcera Václava a Doroty lační data pro spotřebu soli

1704 - - stát. komise konstatovala úpadek královských měst137
- zahájení stavby chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v

Praze

136 doložen v Radošově (09.01.1718 sňatek syna Pavla)
137 Přes nižší počet gruntů a obyvatelstva zůstala kontribuce stejná. Měst. řemesla a obchod upadal, neboť řada vesničanů

vyráběla tajně pro sedláky i pro měšťany, krčmáři handlovali se zbožím a městečka konkurovala městům trhy. Nepřesné

181

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1705 - - † císař Leopold I. (5.5.1705), na trůn nastoupil reformně
smýšlející nejstarší syn Josef I.

- sochařská výzdoba Karlova mostu v Praze (1705-1714)

1706 - */† 13.01.1706 Číchov, Matěj Pysk (3.3.), syn - Kuruci vyplenili řadu vesnic a měst na jižní Moravě
Václava a Doroty

-  22.01.1706, Matěj Foltýn, syn Mikuláše
z Hostákova a Rozina Neumannová, * 1684
(3.1.), dcera Matěje a Salomeny

1707 - * 03.07.1707 Číchov, Jakub Pysk (3.4.), syn - vydán hrdelní řád sjednocující postup soudních řízení -
Václava a Doroty mj. podle něj čarodějnictví = „ohavnost spáchaná
s výslovnou aneb tajně podmíněnou pomocí ďáblovou“, za
něj jediný trest: smrt na hranici

- žádost českých nekatolíků z Litomyšlska (7000 podpisů)
švédskému králi o pomoc v otázce náboženské svobody;
nedostala se mu do rukou, zadržena vrchností - poslední
spojení nadějí českých nekatolíků se švédským jménem

- stavba kostela na Kuksu (1707-1717)

1708 - † 21.12.1708 Číchov, Salomena Pysková, * - Václav Kleych (původně sedlář z Litomyšlska) zřídil
1703 (3.2.), dcera Václava a Doroty v Žitavě nakladatelství, kde vydával špalíčky, české knihy,
slabikáře, modlitby a katechismy, které dopravoval do
Čech; nakladatelství vedl do roku 1737, kdy zemřel. Podnik
byl obnoven Martinem Horákem

1709 - - tuhá tzv. ledová zima, neúroda, hlad

1710 - * 12.03.1710 Číchov, Mariana Pysková (3.5.), - obce dostaly tzv. berniční knížky, v nichž by bylo uvedeno,
dcera Václava a Doroty jaká daň připadá na poddané a kolik už zaplatili. Toto na-
řízení nebylo však plně prováděno, proto bylo berním řá-
-  28.10.1710 Okřešice, Jakub Neumann, * dem z roku 1714 stanoveno, že od následujícího roku mají
1689 (3.3.), syn Matěje a Salomeny a Ludmila být berniční knížky obecně zaváděny (měly se zapisovat
Nechvátalová, dcera Prokopa z Okřešic berní povinnosti celé obce včetně jednotlivých splátek)

1711 - - † 17.4.1711 císař Josef I. (příčina úmrtí: neštovice), na trůn
nastoupil bratr Karel VI.

1712 - * 15.11.1712 Číchov, Karel Pysk (3.6.), syn - robotní patent pro markrabství moravské
Václava a Doroty

1713 - - přiznání zdaňovaného majetku všech berních stran - fase
(probíhalo až do r. 1716) 138

- nový nástupnický řád tzv. pragmatická sankce (19.04.1713)
- Karel VI. zajistil nástupnictví v habsburských državách
i v ženské linii  nedílnost monarchie i v případě vymření
mužské linie Habsburků; nejprve by se dědění vztahovalo
na jeho (tedy Karlovy dcery), teprve potom na dcery star-
šího bratra Josefa I. a až v třetí řadě na dcery otce Leopol-
da I.

- mor v Čechách – zejm. v Praze a okolí , zemřelo cca
100.000. lidí a téměř 2 miliony kusů dobytka (1713-1714)

- povstání poddaných na panství Červené Pečky na Kolínsku
proti zvýšení robotních povinností novým majitelem hra-
bětem Bredou (říjen)

měst. hospodaření vedené neschopnými konšely přispívalo k rozkrádání obecního majetku. Císař. rychtáři, příbuzensky
spjatí s konšelstvem, byli nespolehliví. Stát. komise podala návrh na zrušení vaření piva „individualiter“ a celá obec si
společnými várkami zajišťovala placení kontribucí. Hospodář. správu měli vést vzdělaní úředníci znalí vedení počtů.
138 vytvořeny 4členné komise - s úředními kancelisty navštěvovaly dominia a porovnávaly údaje v přiznání se skutečností a v
jinými doklady. Práce trvala 12 let - výsledkem vizitační nález a závěrečná zpráva o stavu dominia. V Praze zápisy kont-
rolovány komisemi a vizitační úředníci doplňovali podle jejich požadavků další fakta. Výsledkem r. 1748 katastr, nahrazu-
jící berní rulu.

182

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1714 - - reforma krajské správy (ze 14 bývalých 12 krajů)

- nařízena povinní lékařská prohlídka mrtvoly, povinnost
uvedení příčiny úmrtí, zaveden ohledací list zemřelého a
vydávání dokladu o příčině úmrtí

- podle berního řádu měly být od následujícího roku zavá-
děny tzv. obecní berniční knížky (berní povinnosti celé ob-
ce včetně jednotlivých splátek)

1715 -  11.11.1715, JIŘÍ NEUMANN, * 1694 (3.5.), -
syn Matěje a Salomeny a MARIANA, vdova
TOMANOVÁ139, roz. Špačková, * 1692

1716 - * 18.01.1716 Číchov, PAVEL PYSK (3.7.), syn - poddanské nepokoje v jižních a jihovýchodních Čechách
Václava a Doroty proti robotnímu zatížení při sezón. pracích

- Turecko vyhlásilo válku habsburské monarchii (léto)

1717 - * 01.09.1717 Okřešice, Matouš Neumann - druhý robotní patent pro Čechy (na Moravě vyhlášen
(4.1.), syn Jiřího a Mariany 02.09.1717) - potvrzoval třídenní robotu a podrobně upra-
voval způsob podávání poddanských stížností (nejprve
u vrchnosti, v případě nesouhlasu se mohli odvolat ke
krajským hejtmanům, pak k místodržitelství a nakonec ke
dvoru) (22.02.1717)

- nová vlna pronásledování tajných nekatolíků (vyvrcholila
ve 20.-30. letech) – patent proti nekatol. tiskovinám pašo-
vaným z ciziny a zahraničním emisarům (10.12.1717)

1718 - † 18.11.1718 Okřešice, Matouš Neumann -
(4.1.), syn Jiřího a Mariany

1719 - * 19.09.1719 Okřešice, Alžběta Neumanno- - vyšly první české periodické „Pražské poštovské noviny,
vá (4.2.), dcera Jiřího a Mariany z rozličných zemí a krajin přicházející“ (Český postilion)

(04.02.1719); tiskly se do roku 1772, kdy pro nedostatek

odběratelů (jen čtyři) zanikly, obnoveny po deseti letech

- při exhumaci těla Jana Nepomuckého nalezena relikvie,
považovaná za jazyk (ve skutečnosti zbytek mozkové tkáně
(15.4.)

1720 - - dlouhá zima s množstvím sněhu
- český sněm schválil habsburský nástupnický řád, tzv.

pragmatickou sankci (12.10.1720)

1721 - - na jaře a v létě pěkné počasí

- papež Inocenc XIII. prohlásil Jana Nepomuckého za bla-
hoslaveného (31.05.1721) – od té chvíle ostatky veřejně
vystaveny ve Svatovítské katedrále v Praze, po celé zemí
slouženy mše (během pěti let přes 350 tisíc)

1722 - * 14.03.1722 Okřešice, Josef Neumann - teplá zima, již v lednu nebylo třeba topit
(4.3.), syn Jiřího a Mariany
- vznik Herrenhutu (Ochranova) v Horní Lužici – středisko
čes. a mor. nekatol. emigrace

- poštovnictví převzato státní správou (01.07.1722); za
dodání půlarchového psaní byl stanoven poplatek
4 krejcary v rámci vnitrozemí, 6 krejcarů mimo země české
a rakouské; stoupal váhou zásilky

1723 - - korunovace císaře Karla VI. čes. králem a jeho manželky
Alžběty Kristiny čes. královnou (5. a 8.9.)

1724 - * 09.07.1724 Okřešice, Jakub Neumann - květen - rakouská vláda nařídila konání generálních vizita-
(4.4.), syn Jiřího a Mariany cí, při nichž byli chytáni tuláci a žebráci; byli pak umístěni
ve zvláštních sběrných táborech, kde byli podle místa na-
rození tříděni a odesíláni do svých bydlišť. Při první vizita-
ci v Čechách bylo v deseti krajích chyceno na 2 tisíce tulá-
ků a žebráků

- patent k podpoře průmysl. výroby a obchodu v Čechách 
omezení výsad cechů (30.5.)

139 1. sňatek Mariany Špačkové 18.11.1714, manžel Matouš Toman, syn Lukáše z Čihalína
183

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1725 - 04.02.1725 převzal JIŘÍ NEUMANN (3.5.) - vydaný exekuční řád znovu trval na vydávání berničních
grunt v Okřešicích v hodnotě 120 kop od svého knížek, ve kterých mělo být uvedeno stanovení berního
otce MATĚJE NEUMANNA (2.1.) podílu pro každou obec i obnos, který obec odváděla. Na
základě tohoto řádu byla zavedena každoroční revize ber-
- † 25.04.1725 Okřešice, Jakub Neumann, * ničních knížek přímo krajskými úřady
1724 (4.4.), syn Jiřího a Mariany
- pro Moravu vydán císařský reskript o trestání kacířství140

1726 - * 19.03.1726 Okřešice, Marie Neumannová - krutá zima, neúroda obilí a lnu
(4.5.), dcera Jiřího a Mariany - stanoven tzv. numerus clausus - počet sňatků mezi Židy:

vyvrcholilo úsilí o redukci židovského obyvatelstva
(25.09.1726)

1727 - - špatná úroda obilí
- zahájena stavba první císařské silnice z Brna do Vídně

a Olomouce
- celozemský soupis židovských domů a jejich obyvatel i s

plánky měst a městeček s vyznačením židovských obydlí

1728 - * 26.07.1728 Okřešice, Anna Neumannová - edikt k podpoře továren a manufaktur – snaha o zvýšení
(4.6.), dcera Jiřího a Mariany konkurenční schopnost domácích výrobků na vnitřním
trhu. U některých druhů zboží, např. u hrubých suken výše
dovozního cla až 100 %, při vývozu do ciziny domácí vý-
robky zatíženy vývozním clem pouze ve výši 1/4 %
(11.06.1728)

1729 - - Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající (Koniáš)

- svatořečení Jana Nepomuckého (19.03.1729)

- v Praze mohutné oslavy svatořečení Jana Nepomuckého za
účasti statisíců lidí z celé země; ve Svatovítském chrámu
na čtyři sta mší, podáno přes 200 tisíc svatých přijímání
(9.-16.10.1729)

1730 -  24.10.1730 Číchov, Mariana Pysková, * - na podzim velké mrazy, zmrzly okopaniny
1710 (3.5.), dcera Václava a Doroty a Barto-
loměj Hazuka, syn Jana z Luk

1731 - * 13.04.1731 Okřešice, JIŘÍ NEUMANN - neúroda, hlad
(4.7.), syn Jiřího a Mariany
- generální cechovní patent omezující dosavadní pravomoc
cechů a jejich privilegia (počet mistrů jednotlivého řemesla
i počet tovaryšů stanovily úřady, bylo umožněno, aby se
z cechovního mistra, který zaměstnával větší počet tova-
ryšů, stal majitel manufaktury) (16.11.1731)

1732 - - povstání tajných nekatolíků na Opočensku – 32 účastníků
odsouzeno k nuceným pracím a tělesným trestům (září)

1733 - † 27.12.1733 Číchov, Karel Pysk (3.6.), syn - 1733-1735 válka o tzv. dědictví polské v Itálii mezi Rakous-
Václava a Doroty (* 1712) kem a Francií

1734 - * 27.01.1734 Okřešice, Kateřina Neuman- -
nová (4.8.), dcera Jiřího a Mariany

- † 08.09.1734 Číchov, Jakub Pysk, * 1707
(3.4.), syn Václava a Doroty

- † 12.11.1734 Okřešice, SALOMENA NEU-
MANNOVÁ, roz. Černíková, * 1662, manželka
Matěje (2.1.)

140 za tajné nekatolictví byli poddaní odsuzováni na 1 rok nucených prací, při opakovaném provinění na 3 roky a pak do
vyhnanství do Uher nebo Sedmihradska. Nekatoličtí učitelé a kněží, kteří byli chyceni a usvědčeni, že přešli tajně hranice,
měli být souzeni podle hrdelního řádu. Současně byla vypsána odměna 100 tolarů pro udavače. Kdo přinášel z ciziny za-
kázané knihy a rozšiřoval je mezi lidem, měl být uvězněn a pak popraven. Rodičům, o kterých bylo známo, že nejsou
upřímnými katolíky, měly být odňaty jejich děti a dány na výchovu do pravověrných katolických rodin. V Čechách byl vy-
hlášen tento reskript 28. prosince 1725. Zákonná opatření vídeňské vlády proti nekatolíkům vyvrcholila patentem
z 29. ledna 1726.

184

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1735 - - konec války o dědictví polské; císařská vojska poražena
v Itálii, vídeňským mírem (1735) ztratila habsburská mo-
narchie Neapolské království a Sicílii (náhradou za Parmu
a Piacenzu). Budoucí císařův zeť František Štěpán ode-
vzdal Lotrinsko Stanislavu Lesczynskému a přijal za to ná-
hradou Toskánsko

1736 - * 6.10.1736 Okřešice, Rozina Neumannová - ∞ František Štěpán a Marie Terezie (12.02.1736)
(4.9.), dcera Jiřího a Mariany
- deště zničily úrodu (26.6.1736 skrze veliké deště trvající
byly tak veliké vody škodlivé, že lidem veliké škody činily,
jak v Slezsku, v Moravě a v Čechách, že žádného pamět-
níka nebylo, aby takové škody pamatoval... pořád 4 nedě-
le to trvalo a 4 dni)141

1737 -  27.10.1737 Třebíč, PAVEL PYSK, * 1716 - jednotný celní řád
(3.7.), syn Václava a Doroty a MARIE SEVE-
ROVÁ, * 31.03.1714 Sokolí, dcera Františka a - neúroda, drahota
Kateřiny
- 16. prosince světlost ne obloze nebeské se jest ukázala,
takže takřka hned časně z večera celý svět od 9 až do 10
hodiny červený byl, jakoby hořelo a země nejináče byla,
než jakoby ji krví polil... o půlnoci se to zase přihodilo po
druhé a po čtvrtej hodině stalo se to po třetí.“ 141

1738 - * 15.12.1738 Číchov, Jan Pysk (4.1.), syn Pavla - robotní patent Karla VI. - stanovil délku robotního dne na
a Marie deset hodin, ale připouštěl, aby byla prodloužena v době
senoseče a žní; uváděl povinnost robotovat i na jiném pan-
- † 18.12.1738 Číchov, Jan Pysk, * 1738 (4.1.), ství, přičemž dvůr neměl být vzdálen více než půl druhé
syn Pavla a Marie míle, tj. 11 km; opakoval přísné zákazy srocování a bouření
nevolníků, navíc vrchnostem doporučoval zavádět úkolové
roboty místo časových, aby se zvýšila produktivita práce
(27.01.1738)

- vznik divadla „V kotcích“

- poddanské hnutí za snížení robotních povinností; nejvíce
bylo zasaženo Bechyňsko, Prácheňsko, Berounsko a Chru-
dimsko, dostalo se i na Moravu - zachvátilo na sto panství,
postupně potlačeno vojskem

1739 - * 24.12.1739 Číchov, Jan Pysk (4.2.), syn - generální cechovní artikule sjednocující cechovní předpisy
Pavla a Marie v českých zemích; pravomoc cechů omezena, jejich činnost
podřízena státnímu dozoru, mistrům zakázáno usnášet se
o cenách výrobků, zejména o jejich zdražování
(05.01.1739)

- na přelomu roku 1739/40 tzv. sibiřská, laponská a grónská
zima (1.11.-4.5.), jedna z nejdelších a nejstudenějších zim
posledního tisíciletí (Hned časně před sv. Martinem veli-
ká a potom neobyčejná zima jest byla, že jak lidí, tak do-
bytka mnoho jest pomrzlo, lidé mnozí se oznobili, dobytku
špík jest přemrzl..“)141

1740 - 21.11.1740 Pavel PYSK (3.7.) koupil za 140 - počátek rozvoje manufaktur v českých zemích
kop grunt v Číchově od svého otce Václava
(2.2.), na gruntě měli podíly po 15 kopách 7 gr. - † císař Karel VI. (20.10.), na trůn jeho dcera Marie Terezie
Pavlovi sourozenci Matouš (3.1.) a Marie (korunována 20.11.)
(3.5.)
- tuhá zima do 4. května (z jara - ačkoliv ledva ku konci
máje roku 1740 na pastvu vyhnán býti mohl – mnoho do-
bytka, obzvláště ovčího pohynulo)141

- nedostatek obilí, ozimy nedorostly, hojnost ovoce

- pruský král Bedřich II. vtrhl bez vypovězení války do
Slezska (16.12.1740)  začátek 1. války slezské (1740-
1742)

1741 - - obsazení velké části Čech francouzsko-bavorskou armádou
a sev. Moravy prus. a saskými vojsky142

- saská a bavorsko francouzská vojska dobyla Prahu (26.-27.
listopadu 1741)  kurfiřt bavorský Karel Albrecht v Praze
veřejně vyhlášen za českého krále jako Karel III. (ke koru-
novaci nedošlo, nárokoval si korunu jako přímý potomek
dcery Ferdinanda I. Anny) (07.12.1741)

141 Paměti žamberské – text na některých místech pro přehlednost a kvůli místu zkrácen a rozdělen podle dat
142 většina české aristokracie přijala za svého krále Karla Alberta Bavorského (pozdějšího císaře Karla VII.)

185

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

- vznik první zednářské lóže v Čechách (konec prosince)

1742 - * 10.04.1742 Číchov, Jiří Pysk (4.3.), syn - bitva u Chotusic u Čáslavi – vítězství Prusů nad rakouskou
Pavla a Marie armádou (17.05.1742)

- † 16.04.1742 Číchov, VÁCLAV PYSK, * 1671, - dílčí mírová smlouva s Pruskem - postoupení většiny
syn Kryštofa a Alžběty Slezska a celého Kladska pruskému králi Bedřichovi II.
(11.06.1742)

- Karel III. vydal Osvobozovací patent - vyzval obyvatelstvo
Čech, aby se zbraní vystoupilo proti rakouskému vojsku; za
účast v selském povstání sliboval osvobození z nevolnictví
a daňové úlevy - ohlas jen na Kouřimsku a Boleslavsku
(05.07.1742)

- obléhání Prahy habsburskou armádou (od 5. srpna po
několik měsíců – ve městě hlad)

- za krutých mrazů kapitulace a ústup francouzských vojsk
z Prahy (17.12.1742), vypuzení bavorských vojsk z Čech 
konec vlády Karla III.

1743 - † 26.09.1743 Číchov, Jiří Pysk * 1742 (4.3.), - v Praze korunovace Marie Terezie českou královnou
syn Pavla a Marie (12.05.1743)

- † 23.10.1743 Chlum, DOROTA PYSKOVÁ - dobrá úroda
roz. Vokálová, * 1663, vdova po Václavovi
(2.2.)

1744 - - pruská vojska opět v Čechách (polovina srpna)  druhá
válka slezská (1744-1745)

- ústup pruských vojenských jednotek z Čech od Prahy před
Hradec králové, Trutnov a Broumov do Kladska (konec
listopadu- polovina prosince 1744)

- velké množství sněhu

1745 - - porážka habsbursko-saské armády u Hohenfriedbergu
v Dolním Sasku (04.06.1745) – rakouské jednotky ustou-
pily do Čech k Hradci Králové, pruské vojsko se rozložilo
v pohraničním území severovýchodních Čech

- 28.12. podepsání míru s Pruskem; potvrdil Prusku držbu
Slezska a Kladska, uznal Františka Štěpána Lotrinského za
římskoněmeckého císaře a uložil Sasku válečné odškodně-
ní ve prospěch Pruska  ve střední Evropě mír, nadále se
válčilo na italském a nizozemském bojišti

1746 - * 04.02.1746 Číchov, IGNÁC PYSK (4.4.), syn - velké sucho, špatná sklizeň obilí („dokonalejšího deštíčka
Pavla a Mariany roz. Severové nebylo od jara až ten den před sv. Václavem, kde celej den
jest pršeti počalo, ale ani i ten dešť ... vyprahlejm studni-
- † 06.04.1746 Číchov, Jan Pysk, * 1739 (4.2.), cím a řekám neb potokům nic neprospěl, takže skrze dra-
syn Pavla a Marie hotu, tak nedostatek mletí (lid) hlad a bídu náramnou tr-
pěti jest musel... Okolo měsíce října obilí již takřka jako
před žněma platilo, totiž žito 1 korec malej po 5 zl., pšeni-
ce po 6 zl., hrách po 8 zl., ječmen po 5 zl., oves po 3 zl.“)

1747 - -

1748 - - tereziánský katastr (1. verze) (01.05.1748)143

- základ. měn. jednotkou 1 zlatý ve stříbře (= 1/2 tolaru nebo
30 krejcarů)144

- Marie Terezie podepsala smlouvu o tzv. desetiletém recesu
umožňující panovníkovi vybírat berni po dobu 10 let bez
každoročního schvalování stavovskými zemskými sněmy;
rozhodla, že Rakousko musí mít i v míru armádu o síle
108 tisíc mužů  zajištění ročního příjmu 14 milionů zla-
tých. Čechy měly přispívat částkou 4,6 milionu, Morava
1,5 milionu a Slezsko 245 tisíc zlatých (06.07.1648)

143 soupis poddanské půdy; kontribuční zatíženost poddanských usedlostí až 42% výtěžku. Kvůli námitkám proti berní
kalkulaci, určování bonity a výnosu polí nová revize - vytvořeny 2členné vizit. komise, každá měla na starost 2 kraje. V l.
1751-53 znovu objely dominia a soustředily se zejm. na zjištění půdních výnosů. Komise kontrolovaly i vrchnostenské
nemovitosti. Výsledkem byla revize katastru, která vstoupila v platnost vojenským rokem 1757, tzn. 1.11.1756.

144 do počátku sedmileté války ještě úředně zaveden jednotný systém měr a vah a jednotné celní tarify pro jednotlivé země
monarchie

186

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

- konec války o dědictví rakouské (18.10.1748)

1749 - - změna státoprávního postavení Koruny české v rámci
habsburské monarchie145

1750 - * 04.04.1750 Číchov, Filip Pysk (4.5.) a Ja- - patent o výrobě příze a plátna v Českém království;
kub Pysk (4.6.), synové Pavla a Marie v patentu se poukazovalo na to, že se v Čechách vyrábí
nestejnoměrná příze, proto byly stanoveny technologické
- † 08.06.1750 Číchov, Filip Pysk * 1750 (4.5.), postupy (03.08.1750)
syn Pavla a Marie
- zavedena jednotná (zlatková) měna, jejímž základem se
- † 30.08.1750 Číchov, Jakub Pysk * 1750 stala vídeňská marka stříbra, rovnající se 12 tolarům
(4.6.), syn Pavla a Marie (24 zlatým) (07.11.1750)

1751 - * 11.07.1751 Číchov, Anna Pysková (4.7.), - postátnění krajských úřadů, čímž se staly druhou hlavní
dcera Pavla a Marie instancí veřejné správy. Z krajských hejtmanů (jako sta-
vovských hodnostářů) se stali státní úředníci (23.01.1751)

- v srpnu dlouhotrvající deště

1752 - * 04.08.1751 Číchov, Marie Pysková (4.8.), - v pražském Klementinu byla založena meteorologická
dcera Pavla a Marie stanice, která od roku 1775 denně měří a zapisuje počasí

- nařízení o prodeji nebo pronájmu veškerého obecního
majetku (19.02.1752)

1753 - - císařský dekret o konskripci nařizující sečtení všeho oby-
vatelstva (13.10.)

- patent M. Terezie stanovil nedospělost jako překážku
uzavření manželství na 24 roků

- v Praze první škola pro porodní báby

1754 - † 05.05.1754 Číchov, Anna Pysková, * 1751 - Marie Terezie předložila papeži Benediktu XIV. žádost
(4.7.), dcera Pavla a Marie na zrušení 24 svátků; přijatý edikt připouštěl konat v tyto
dny bohoslužby, ale současně dovoloval pracovat

- zaváděn jednotný systém měr a vah na základě dolnora-
kouské soustavy

- Prokop Diviš zkonstruoval první bleskosvod v čes. zemích
(Přímětice u Znojma)

- první tah státní loterie (12.10.)
- první sčítání obyvatel (Čechy 1,97 milionu obyvatel, Mora-

va a Slezsko 1,04 milionu

1755 - * 09.09.1755 Číchov, Polexina Pysková - domácí tkalcovství prohlášeno necechovním řemeslem
(4.9.), dcera Pavla a Marie

1756 - - začátek tzv. sedmileté války (29.06.1756) – pruská armáda
vtrhla do Saska

- rakouská vojska se shromažďovala u Kolína a u Olomouce
(září)

- tereziánský katastr český - 2. verze (1.11.)

1757 - - pruská vojska vpadla ze severu do Čech (duben-červen)

- bitva u Štěrbohol (06.05.1757), vítězství Prusů  následné
obléhání Prahy (07.-20.05.1757)

- rakouský rezervní armádní sbor postupoval z Moravy
k Praze (červen)  bitva u Kolína (18.06.1757), Prusové
poraženi, stáhli se do Slezska

1758 - 06.10.1758 předal JIŘÍ NEUMANN (3.5.) - pruská vojska na Moravě, neúspěšné obléhání Olomouce,
grunt v Okřešicích v hodnotě 120 kop gr. míš. odtud před Českou Třebovou k Hradci Králové a přes
synu JIŘÍMU NEUMANNOVI (4.7.) Broumov do Slezska

-  12.11.1758, JIŘÍ NEUMANN * 1731 (4.7.),
syn Jiřího a Mariany a ANNA DOČEKALO-
VÁ, * 07.03.1737 Budíkovice, dcera Matouše a
Roziny

1759 - † 5.5.1759 Okřešice, MARIANA NEUMAN- - vpády pruských vojsk na území severních Čech a Moravy –
NOVÁ roz. Špačková, * 1692, manželka Jiřího vyplenění napadeného území a ústup (15. a 16. dubna)
(3.5.)

145 nejnižší instance = kanceláře jednotlivých panství nebo městské rady
187

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1760 - † cca 1760 PAVEL PYSK * 1716 (3.7.), sedlák, - boje ve Slezsku
syn Pavla a Doroty, vdova Marie se podruhé
provdala za Ondřeje Dočekala - ražba drobných mincí z mědi (krejcary, grešle, půlkrejcary
a feniky)  reálná hodnota kovu poprvé nahrazena pouze
-  04.05.1760, vdova MARIE PYSKOVÁ a symbolem
ONDŘEJ DOČEKAL
- zavedena jednotná latinská forma matričního zápisu (ne-
- Ondřej Dočekal převzal Pyskův grunt do dodržovalo se, objevuje se i čeština či němčina), byla dopl-
dospělosti syna Ignáce něna o poddanskou příslušnost rodičů křtěných a odda-
ných

1761 - * 26.11.1761 Okřešice, Tomáš Neumann - přezimování c.k. vojska ve Slezsku
(5.1.), syn Jiřího a Anny - vydání nového hrdelního zákoníku

1762 - † 09.03.1762 Okřešice, Tomáš Neumann, * - do oběhu první papírové peníze – bankocetle (15.06.1762)
1761 (5.1.), syn Jiřího a Anny – hodnota 5,10,25,50, a 100 zlatých, později 500 a 1000 zl.

- c.k. armáda vyklidila Slezsko, Prusové pronikli do sever-
ních Čech (říjen)

1763 - † 20.02.1763 Okřešice, Matouš Neumann * - konec sedmileté války (15.2.1763)
1691 (3.4.), syn Matěje a Salomeny - zahájena stavba pevnosti Josefov
- deštivý rok

1764 - - Josef II. zvolen římským císařem (12.3.)
- dlouhá zima, sněhem zapadlo kvetoucí obilí

1765 - - Patent Marie Terezie zavedl dolnorakouské míry
a váhy pro Čechy (01.01.1765), když na Moravě již platily
od 6. února 1758

- restrikce hrdelních soudů v Čechách (15.07.1765) - většina
zrušena, stanoveno, že v Čechách jich bude (mimo Prahu
a Cheb) celkem 24, a to tak, že ve větších krajích budou po
dvou, v menších jen jeden; při každém hrdelním soudu
musí zasedat zkušený právník – platnost od 1. ledna 1766

- Josef II. spoluvladařem Marie Terezie (18.8.)

- zákaz provozování školských her, nejčastější formy barok.
dramatu

- tovaryši získali povolení vykonávat živnost i bez cechovní
příslušnosti

1766 - - Marie Terezie zavedla židovské matriky

1767 - * 01.02.1767 Okřešice, Josef Neumann - studená zima
(5.2.), syn Jiřího a Anny - porodním bábám nařízeno hlásit faráři nastávající svobod-

né matky

1768 - 28.10.1768 převedl Ondřej Doležal grunt po - nově vedení vojenských matrik podle pluků
Pavlu Pyskovi v hodnotě 140 kop na nevlastní- - v praž. sirotčinci poprvé očkování proti pravým neštovicím
ho syna IGNÁCE PYSKA (4.4.); na gruntě
získali podíly po 12 kopách 14 gr. Ignácovi sou-
rozenci Josef (?), Rozina (?)146, Mariana
(4.8. a Polexina (4.9.)

-  30.10.1768, IGNÁC PYSK (4.4.) * 1746, syn
Pavla a Mariany z Číchova a POLEXINA JO-
NÁŠOVÁ, * 12.01.1749 Kouty, dcera Jiřího a
Anny

1769 - - neúroda, drahota

1770 - * 08.03.1770 Okřešice, Jiří Neumann (5.3.), - nařízen každoroční soupis obyvatelstva a taž. dobytka
syn Jiřího a Anny (10.3.)  očíslování domů a zákaz změny příjmení (20.10.)

- * 28.03.1770 Číchov 31, Marie Anna Pysko- - vydán zdravotní řád  orgány st. zdrav. správy
vá (5.1.), dcera Ignáce a Polexiny
- od jara do podzimu téměř denně déšť, žně se opozdily až
do sv. Václava, luštěniny a oves se sklízely až o sv. Martině

- do matrik narozených nově zapisováno jméno nemanžel-
ského otce, důsledný zápis ustáleného rodového příjmení
otce (dříve přezdívky, jména po chalupě)

146 zápisy narození Josefa a Roziny Pyskových nebyly v prostudovaných matrikách nalezeny
188

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1771 - * 26.04.1771 Okřešice, Kateřina Neuman- - neúroda, jeden z posledních hladomorů v čes. zemích147
nová (5.4.), dcera Jiřího a Anny
- zahájení práce urbariální komise (přerušeno povstáním r.
- † 08.05.1771 Okřešice, Kateřina Neuman- 1775)
nová, * 1771 (5.4.), dcera Jiřího a Anny
- první číslování domů148, evidence obyvatelstva, vojen. po-
vinnost i pro syny měšťanů

- matriční zápisy se začaly psát do předepsaných rubrik, za
zápis o křtu dítěte do matriky narození se přestalo platit,
zaznamenávalo se datum ohlášek před sňatkem (dříve
snoubenecký protokol – rapulář)

1772 - † 10.03.1772 Číchov 33, Marie Anna Pysko- -
vá, * 1770 (5.1.), dcera Ignáce a Polexiny

1773 - * 12.04.1773 Okřešice 11, Marie Neumanno- - zrušení jezuitského řádu
vá (5.5.), dcera Jiřího a Anny - vánoce bez sněhu

- * 13.06.1773 Číchov 31, Rozina Pysková
(5.2.), dcera Ignáce a Polexiny

1774 - - Všeobecný školní řád (povinná škol. docházka pro děti od
6 do 12 let)

1775 - † 29.05.1775 Číchov 30, Rozina Pysková * - povstání poddaných v severovýchodních Čechách
1772 (5.2.), dcera Ignáce a Polexiny - robotní patent 149
- jednotný celní řád pro čes., alpské a polské země
- * 15.08.1775 Okřešice 11, JAKUB NEU- - na školách změny: veřejné zkoušky na konci škol. roku;
MANN (5.6.), syn Jiřího a Mariany roz. Doče-
kalové škol. rok 15.9. - 15.7.; vánoční prázdniny 24.12. - 1.1.
- nařízení o povinném zkoušení porodních bab

1776 - - zákaz tortury při vyšetřování od 2.1.

1777 - - patent upřesňující každoroční sčítání obyvatel (26.5.)

1778 - * 06.01.1778 Okřešice 11, Marie Neumanno- - válka o bavorské dědictví
vá (5.7.), dcera Jiřího a Anny - pruská armáda v severovýchod. Čechách
- v Brně zřízena druhá škola pro porodní báby
- * 17.07.1778 Číchov 31, Anna Pysková (5.3.),
dcera Ignáce a Polexiny

-  01.11.1778 Číchov, Tomáš Milostný, syn
Jakuba a Mariana Pysková, * 1752 (4.8.),
dcera Pavla a Marie

1779 - - ukončení války o bavorské dědictví, mír podepsán v Těšíně
(13.5.)

- zahájení opevňovacích prací v Hradci Králové a Olomouci,
výstavba pevnost. měst Terezína a Josefova

- ve velkém pěstování brambor
- 29.12.1779 vydán zákaz měnit příjmení

1780 - * 07.01.1780 Číchov 31, Václav Pysk (5.4.), - suché léto, slabá úroda

147 úryvky z knihy „České lidové kronikářství“, O. Nahodil, Ant. Robek, Praha 1960:
Kronikář V. Hodek z Vepřeku píše: Roku 1770 na sv. Josefa napadlo tolik sněhu, že ho na rovinách celý loket bylo. Ležel
celých 14 dní, takže ozimní obilí, zvláště žito, vyležel a strávil. Pak na to následovala drahota, že od 2 zl. až do 10 a mís-
tem i na 12 zl. žito vystoupilo. Přišla taková bída, že chudý lid mdlobou po cestách padal, všelikou potravou, kopřivami
a svařenou travou, plackami pečenými z otrub a mlýnského prachu hlad zaháněl.

Fr. Velebil z Městce Králové: Roku 1771 byla drahota, neboť obilí mokrem vyhynulo. Strych pšenice byl za 16 zl., žita za 15
zl., ječmene za 12 zl., ovsa za 10 zl., vikve za 12 zl., hrachu za 18 zl. , jáhel za 24. Dne 20. března napadlo nad loket sněhu,
který zůstal po 18 dní ležeti, zima byla veliká, ptáci mrzli v povětří. ... Na jaře byl mandel slámy až za 3 zl.. Lid v nouzi
trhal ze střech došky, které po 20 let na střeše byly ležely a řezal z nich dobytku řezanku. Vypukl hrozný hlad po Če-
chách. Lidé pekli chléb z otrub (1 strych po 4 zl.) nebo z prachu mlynářského (1 strych za 6 zl.), také ze žaludů se mlela
mouka a ještě jí nebylo.
František Goll, Paměti města Nové Paky: ... hlad se více a více rozmáhal, lidi byli přinuceni z hladu psy a kočky jísti ...
ano co ještě horšího jest, na draha když pohodný mrchu scíplou vyvez, než to byl kůň neb kráva aneb cokoliv jiného,
houfem tam lidé běželi a z takové mrchy maso řezali ...
Matěj Šádek z Nové Paky: ... jeden každý den více nežli dvě a tři sta žebráků do domu přišlo a za sousto prosili ...

148 v rakousko-uherské monarchii se započalo používat číslování domů, připojení popisných čísel domů do matrik přineslo
zpřesnění osobních údajů, číslování prováděli od října 1770 vojáci zápisem čísla křídou na vrata či dveře

149 patent Marie Terezie stanovil robotu pro sedláky v počtu 3 dnů v týdnu s potahem o 1-3 kusech dobytka. Sedláci povozni-
čili pro potřebu města, sváželi dříví z lesů, prkna z pily, písek, vodu a dřevo do cihelny. Zahradníci a chalupníci povinni
ruční robotou

189

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

syn Ignáce a Polexiny - podle zákona zavedeny u okresních úřadů civilní matriky
(pro osoby bez vyznání)

1781 - * 02.01.1781 Okřešice 11, Matyáš Neumann - duben - některým pěším plukům c.k. armády v Čechách
(5.8.), syn Jiřího a Anny přiděleny pevně stanovené doplňovací odvody (dosud jen
verbování)

- 1.5.1781 – dekretem císaře Josefa II. získaly matriky právní
platnost veřejných listin, nově se zapisovalo datum naro-
zení a úmrtí místo data křtu a pohřbu

- toleranční patent150 (13.10.)
- evangeličtí duchovní museli vše hlásit katolickým duchov-

ním, kteří zapisovali úkony do katolických matrik

- patent o zrušení nevolnictví (člověčenství)151 – platil od
1.11.

1782 - * 08.10.1782 Číchov, MARTIN PYSK (5.5.), - samostatné vedení matrik evangelíky augšpurského a
syn Ignáce a Polexiny kalvínského vyznání

- † prosinec 1782 Číchov 31, Václav Pysk *
1780 (5.4.), syn Ignáce a Polexiny

1783 - - reorganizace justiční správy
- sektáři z Hradecka, odmítající se přihlásit k tolerovaným

náboženstvím deportováni na hranice s osmanskou říší
- krutá zima s množstvím sněhu
- škola pro porodní báby přesunuta z Brna do Olomouce

1784 - - na všech universitách monarchie vyučovacím jazykem
místo latiny němčina

- němčina celozemskou úřední řečí (18.5.)

- 20.2.1784 – patent císaře Josefa II. nařídil - vést odděleně
matriky narozených, oddaných a zemřelých - zavedeny po-
vinné rubriky v matrikách od konce 80. let. 18. st. – v ka-
tolických matrikách zavedeny speciální rubriky pro evi-
denci katolického nebo protestantského náboženství

1785 - - zahájeno sestavování josefínského katastru (patent 20.4.)
- městské rady nahrazeny tzv. regulovanými magistráty,

složenými ze školených právníků
- dlouhá zima

1786 - * 1786 Rozina Pysková (5.6.), dcera Ignáce a - zřízení Králov. - císařského vlasteneckého divadla v Boudě
Polexiny na Koňském trhu

- † 10.12.1786 Okřešice 11, ANNA NEUMAN- - uzákonění dědičnosti příjmení (manželka po svém muži,
NOVÁ roz. Dočekalová, * 1737, manželka Jiří- manželské děti po otci, nemanželské po matce)
ho (4.7.), příčina úmrtí: slabost
- špatné žně

1787 - * 23.12.1787 Číchov 31, Štěpán Pysk (5.7.), - válečné tažení proti Turecku152
syn Ignáce a Polexiny - Josefínský trestní zákoník153
- v Praze premiéra Mozartovy opery „Don

Giovanni“ (29.10.)
- 23.06.1787 zařízeno židům přijetí německých jmen ze

schváleného seznamu

1788 - † 09.02.1788 Číchov 31, Rozina Pysková, * - 1788/89 velmi dlouhá zima od 25. listopadu do 3. března.
1786 (5.6.), dcera Ignáce a Polexiny Průměrná teplota zimní sezóny -4.34 C

1789 - † 09.10.1789 Okřešice 11, JIŘÍ NEUMANN, * - Berní a urbariální patent154
1731 (4.7.), sedlák, příčina úmrtí: tuberkulóza - počátek Velké francouzské revoluce
- zavedeny formuláře křestních, oddacích a úmrtních listů
- † 10.10.1789 Číchov 31, Štěpán Pysk * 1787
(5.7.), syn Ignáce a Polexiny

150 vyhlášení některých nekatol. vyznání za povolená, oficiální uzavření rekatol. úsilí, vydán 13. října 1781
151 umožňoval poddaným uzavírat sňatky, stěhovat se, dávat děti do učení a na studie bez souhlasu vrchností
152 těžké ztráty v císařské armádě, ztráta popularity Josefa II.
153 odstranil libovolné výklady trestního práva a umožňoval soudit podle týchž sazeb všechny občany bez rozdílu stavu
154 převáděl (s výjimkami) robotu na peněžní plat (reluici), daňové zatížení poddanských usedlostí nesmělo překročit 30%

hrubého výnosu pozemků - po smrti Josefa II. odvoláno

190

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1790 - * 05.05.1790 Číchov 31, Jan Pysk (5.8.), syn - † Josef II. (20.2.) na trůn nastoupil Leopold II.
Ignáce a Polexiny - V.M. Kramerius zřídil v Praze nakladatelství Česká expedi-

ce
- matriky se měly opatřit indexem
- proměnlivé počasí s velkými výkyvy teplot
- nařízeno vést k matrikám také jmenné seznamy osob

(indexy)

1791 - * 17.06.1791 Číchov 31, Petronila Pysková - průmyslová výstava v pražském Klementinu155
(5.9.), dcera Ignáce a Polexiny - korunovace Leopolda II. na českého krále (6.9.)

1792 - - † Leopold II. (1.3.), na trůn nastoupil František II.
- nařízení o cenzuře tisku
- tereziánsko-josefínský katastr156
- zima bez sněhu
- nařízeno foliování matrik

1793 - - ve Francii popravena Marie Antoinetta, manželka sesaze-
ného francouz. krále Ludvíka XVI., dcera Marie Terezie

1794 - - patent o deskách zemských
- teplá zima, lidé chodili do konce února naboso, hezké,

suché léto

1795 -  (1) 17.05.1795 Budíkovice, JAKUB NEU- - úrodný rok, 3.11. napadlo velké množství sněhu, v prosinci
MANN, * 1775 (5.6.), syn Jiřího a Mariany a roztál, znovu teplé počasí
MARIANA VÁVROVÁ, * 30.06.1771 Pocou-
cov 6, dcera Matouše a Anny

- * 1795, Josef Neumann (6.1.), syn Jakuba a
Mariany

1796 - -

1797 - * 01.05.1797 Budíkovice 17, Jakub Filip - „Helvetsko-frajmaurské rebelie“ - povstání poddaných
Neumann (6.2.), syn Jakuba a Mariany proti odvodům a válečným daním 157 (jaro – podzim)

- zákaz všech neoficiálních sešlostí158
- málo sněhu

1798 - - na Nový rok velké množství sněhu, pobořeny střechy na
domech, hodně lidí umrzlo

1799 - † 02.01.1799 Číchov 31, IGNÁC PYSK, * 1746 - ruská vojska postupovala přes Moravu, východ., střed. a
(4.4), sedlák, syn Pavla a Marie již. Čechy do Bavorska (léto 1799), od prosince přezimova-
la v západ., již. a středních Čechách
- * 26.07.1799 Budíkovice 17, JAN NEUMANN
(6.3.), syn Jakuba a Mariany

-  19.11.1799, František Novotný, sedlák
z Číchova a Anna Pysková * 1778 (5.3.), dce-
ra Ignáce a Polexiny

1800 - - krutá zima kolem Nového roku, úrodný rok
- poslední ruská vojska se po delším odpočinku v Čechách

vydala na cestu domů (červen)
- horké léto

1801 - * 10.10.1801 Budíkovice 17, Rozálie Neu- - od jara až do poloviny září takřka denně pršelo
mannová (6.4.), dcera Jakuba a Mariany

155 u příležitosti korunovace Leopolda II.
156 daně šlechty se vybíraly podle tereziánského, poddaných podle josefínského katastru
157 frajmaurské = zednářské
158 zaměřeno zejména proti svobodným zednářům

191

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1802 -  09.11.1802 Číchov, MARTIN PYSK, * 1782 - nařízeno vyhotovení dodatečných indexů pro staré matriky
(5.5.), syn Ignáce a Polexiny a KATEŘINA - mimořádné sucho, úroda zaschla, drahota, nouze
ZIMOLOVÁ, * 14.10.1786 Kouty 1, dcera To- - dočasný úřad starostů (purkmistrů a rychtářů) změněn na
máše a Kateřiny
doživotní
- 16.11.1802 Matouš Dočekal předal grunt
v Budíkovicích v hodnotě 220 kop gr. míš. na - zrušení doživotní vojen. služby (4.5.)  pěší pluky, voza-
19 let zeti JAKUBU NEUMANNOVI (5.6.) tajstvo – 10 let, jezdectvo – 12 let, dělostřelectvo, ženisté –
14 let, zrušeno nošení copů u vojáků a důstojníků

1803 - - krutá zima, velké množství sněhu
- vydán nový trestní zákoník (3.9.)

1804 - * 17.01.1804 Číchov 31, Josef Pysk (6.1.), syn - Plán obecných škol
Martina a Kateřiny - vyhlášení Rakouského císařství (císařem František II.)

- * 07.04.1804 Budíkovice 17, František de
Pauli Neumann (6.4.) a Františka de Pau-
li Neumannová (6.5.), děti Jakuba a Mariany

- † 17.07.1804 Budíkovice 17, František de
Pauli Neumann * 1804 (6.4.), příčina úmrtí:
záškrt

- † 10.08.1804 Číchov 31, Josef Pysk * 1804
(6.1.), syn Martina a Kateřiny, příčina úmrtí:
psotník

1805 - † 21.05.1805 Budíkovice 17, Josef Neumann, - povinná školní docházka u dětí 6-12tiletých (11.8.)
* 1795 (6.1.), syn Jakuba a Mariany - francouzská vojska v Čechách
- patent upřesňující sčítání obyvatelstva (25.10.)159
- bitva u Slavkova (5.12.)
- zahájeno přečíslování (druhé číslování) domů ve městech

(postupně až do r. 1815)

1806 - * 27.06.1806 Číchov 31, Mariana Pysková - mírná zima
(6.2.), dcera Martina a Kateřiny - František II. se vzdal titulu císaře Svaté říše římské a začal

- * 02.12.1806 Budíkovice 17, František Xaver používat titul František I., císař rakouský
Tomáš Neumann (6.7.), syn Jakuba a Mari-
any

1807 - -

1808 - - zřízení zem. obrany (Landwehr) – 12.5., zálohy pravidelné
armády, muži od 18 do 45 let

1809 - * 14.01.1809 Číchov 38, Josef Pysk (6.3.), syn -
Martina a Kateřiny

- † 16.05.1809 Budíkovice 17, František Xaver
Tomáš Neumann, * 1806 /6.7.), syn Jakuba
a Mariany, příčina úmrtí: psotník

- * 13.11.1809 Budíkovice 17, Veronika Neu-
mannová (6.8.), dcera Jakuba a Mariany

- † 09.12.1811 Budíkovice 17, Veronika Neu-
mannová, * 1809 (6.8.), dcera Jakuba a Ma-
riany, příčina úmrtí: neštovice

1810 - - Napoleon se oženil s Marií Luisou, dcerou Františka II.

159 upravil m.j. požadavky na věkové roztřídění mužské části obyvatelstva, nově rozlišil jejich upotřebitelnost pro vojenské
účely. Patentem nařizoval, aby se stejně přesně jako muži evidovaly i ženy a do konskripcí byly zahrnuty i děti do jednoho
roku. Teprve tímto okamžikem soupisy obsáhly skutečně všechno obyvatelstvo.

192

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1811 - 02.01.1811 Číchov, MARTIN PYSK (5.5.) - státní bankrot (15.3.)160
převzal grunt po zemřelém otci IGNÁCOVI
(4.4.) v hodnotě 140 zlatých; dědicům připadly - Všeobecný občanský zákoník (1.6.)
podíly: vdově APOLENĚ 24 kop 1gr., Vero- - sucho, nouze o vodu

nice (?), Anně (5.3.) a Petronile (5.9.) po 23 - pro všechny druhy vojsk stanovena doba služby na 14 let
(11.6.)
kopách 58 gr.

- † 08.07.1811 Číchov 31, Mariana Pysková, *
1806 (6.2.), dcera Martina a Kateřiny, příčina
úmrtí: psotník

- * 21.12.1811 Číchov 31, Františka Pysková
(6.4.), dcera Martina a Kateřiny

1812 - - v matrikách se povinně zapisovalo datum narození dítěte

- dobrá úroda, na přelomu srpna a září na mnohých místech
povodně

- říjen byl teplý, listopad poněkud chladnější a prosincové
teploty byly výrazně podnormální – odlišnost teplot od
průměru: říjen +2,70C, listopad -1,60C, prosinec -4,50C

1813 - † 13.03.813 Číchov 31, Františka Pysková * - velmi tuhá zima 1812/13
1811 (6.4.), dcera Martina a Kateřiny, příčina - vypovězení války Francii, povolen vstup ruským a pruským
úmrtí: katar
vojskům do Čech161
- Napoleonova armáda poražena v bitvě u Lipska (16.-

19.10.)
- v zápise o narození dítěte se uvádělo i jméno porodní

asistentky (porodní báby)

1814 - * 11.02.1814 Číchov 31, František Pysk (6.5.), - zvýšení daní162
syn Martina a Kateřiny
- mrazy přišly velmi brzy (v září), trvaly do května 1815

1815 - - 18. června 1815 bitva u Waterloo
- ruská vojska se vracela přes Čechy z tažení proti Francii

(duben – červen, polovina října - prosinec)
- počátek průmyslové revoluce a změn v zemědělství163
- přečíslování domů v některých menších městečkách
- mrazy zničily úrodu a ovocné stromy

1816 - * 28.10.1816 Číchov 31, Martin Pysk (6.6.), - založení rakouské národní banky
syn Martina a Kateřiny

1817 - - objeveny Rukopis královédvorský a zelenohorský (1818)
- silné mrazy, špatné počasí s povodněmi po celý rok, velká

neúroda

1818 - † 16.11.1818 Číchov 31, František Pysk * 1814 - od července velká vedra

(6.5.), syn Martina a Kateřiny, příčina úmrtí: - zavedeny první poštovní schránky v českých zemích
psotník

1819 - * 01.05.1819 Číchov 31, Veronika Pysková - velmi horké léto
(6.7.), dcera Martina a Kateřiny

1820 - - přepočet papírové měny, tzv. šajnů, na zlatý konvenční
měny v poměru 2,5: 1

- velká zima

160 hodnota papír. oběživa (bankocetlí) snížena na 1/5, zahájeno vydávání nových papír. peněz (šajnů), nejvíce postiženo
obyvatelstvo odkázané na pravidelnou mzdu a věřitelé

161 rychtář z Kněžic: ... nastaly veliké marše vojenské po české zemi, že nikdo podobných nepamatuje. V naší vsi přišlo do
každé chalupy po pěti i po šesti mužích: jedni odešli, druzí přišli a to trvalo až do žní. Pak přišli Prusové ... po nich přišli
Rusové, Kozáci.... Všechno nám sebrali, snědli, pole pošlapali. Lidé byli povinni péct jim chléb a vozili jej za armádou. O
dobytek, vozy přišli a některý soused ani se nevrátil....
Paměti Jana Špringara z Jeníkovic: Od měsíce září celý podzimek stále pršelo. Lidé skrze ustavičné trampoty a zlé cesty
mnoho o svůj dobytek přišli, poněvadž stále za armádou magacín a jiné potřebné věci vozit museli. V ten čas hospodář
nic jinýho dělat nemohl, jen na transportu byl a hospodyně s čeládkou jen obilí na magacín mlátit a krmení musela a
pole větším dílem nevzdělané ležet muselo, avšak druhého roku hojné boží požehnání bylo.

162 50% přirážka k dani živnostenské; třídní a osobní daň se zvýšila z 30 kr. na 2 zl. z hlavy
163 nárůst počtu obyvatel  zvýšená poptávka po potravinách a surovinách  zintenzivnění zeměděl. výroby (rušení pastvin,

stájový chov dobytka, náhrada trojpol. systému střídavým hospodářstvím, výraznější pěstování brambor a jetelovin) 
osvěta od vesnická inteligence (kněží a učitelé)

193

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1821 - - po pár týdnech krásného počasí velmi studený květen

1822 - * 19.01.1822 Číchov 31, FRANTIŠEK PYSK - mimořádně teplé počasí, žně začaly neobvykle brzo
(6.8.), syn Martina a Kateřiny

- † 19.11.1822 Číchov 31, POLEXINA PYSKO-
VÁ roz. Jonášová, * 1749, vdova po Pavlovi
(4.4.), příčina úmrtí: sešlost věkem

1823 - † 26.09.1823 Budíkovice 17, MARIANA NE- -
UMANNOVÁ roz. Vávrová, * 1771, manželka
Jakuba, příčina úmrtí: slabost

1824 - - povodeň v Praze (17.7.)
- nízké ceny obilí (očekávána dobrá úroda)
- proti neštovicím v Čechách očkováno 118 tisíc dětí

1825 - - na vánoce velké teplo, kvetly fialky

1826 - */† 19.11.1826 Týn 8, František Neumann - počátkem roku velké mrazy, mnoho sněhu, květen studený
(7.1.), syn Jana a Marie, příčina úmrtí: psotník a deštivý

- milostivé léto

1827 - - mrazy a vichřice, neúroda obilí
-

1828 - - Niccolo Pagganini koncertoval v Praze
- deštivé léto, špatné žně

1829 -  10.02.1829, Jan Motáček, * 1801, syn - deštivé jaro, pozdní setba, oves nedozrál, velká krutá zima,
Václava a Františky z Trnavy 1 a Rozálie Ne- množství sněhu
umannová, * 1801(6.4.), dcera Jakuba a Ma-
riany z Budíkovic 17 - slavnosti 100. výročí kanonizace sv. Jana Nepomuckého
(19.3.)
-  (2) 23.08.1829, JAKUB NEUMANN, *
1775 (5.6.), půlláník v Budíkovicích a Mariana - vznik pohraniční stráže
vdova Jurdová roz. Ennešová ve Slavěticích,
dcera Josefa a Anny - 26. listopadu - dekret dvorské kanceláře udělil nekatolic-
kým duchovním oprávnění vést matriky narozených, od-
- * 20.09.1829 Týn 8, Václav Neumann (7.2.), daných i zemřelých (vedli o své újmě už dříve)
syn Jana a Marie

1830 - - školní prázdniny přeloženy na srpen a září (10.1.)
- konec 1. fáze průmyslové revoluce v Čechách (do r.

1848)164
- Polské listopadové povstání165
- z polského krakováčku se vyvinul nový tanec – polka

1831 - - založení Matice České (1.1.)166
- epidemie cholery - viz zápisky kronikářů 167 (od 20.9.)

1832 - * 04.12.1832 Týn 8, FRANTIŠEK NEU- - Pražské noviny varovaly před užíváním tzv. svědomoku
MANN (7.3.), syn Jana a Marie roz. Hovězové (vodu ředěný vitriol) proti choleře

- v červenci a srpnu vedra

164 strojová výroba ovládala textilní a potravinářský průmysl, rozvoj výroby strojů a budování železnic
165 první krize čes. slovanství (boj Poláků proti Rusku, boj za svobodu)
166 nakladatelství rozšiřující původní uměleckou i vědeckou literaturu
167 učitel v Chrástu u Plzně: V předpověděným času od vyšších nemoc přišla, lidé počali stonati, do ustanovených špitálů se

nosili a náramně mřeli, a sice že přes 24 hodiny žádný na tu nemoc stonající člověk nevydržel.
V. Vorlíček z Hostína: Bylo však při tom mnoho předsudků, neb se veřejně mluvilo, že to je lidským nástrojem, že ty lidi
byli od lékařů trávený. Ačkoliv se to veřejně mluvilo, však pro to předce žádný trestán nebyl. Bylo to ovšem kupodivu,
poněvadž nikde slyšeti nebylo, aby byl nějaký pán, paní nebo kněz aneb bohatý sedlák zemřel, a vůbec jen chudé spros-
té lidi umírali, a v některém stavení třebas tři neb čtyři mrtvá těla ležely
humorná epizoda ze smutné doby... Podle výpisu z Schwarzeckera to bylo v době cholery v r. 1831, když byli nemocní cho-
lerou ubytováni v Rychnově č. 25. Nemoc již odezněla a nemocní opustili dům. Kontrola a povinnost hlášení však nebyla.
Z toho měli prospěch jiní... Vplížili se stejné noci do domu, s očerněnými obličeji se nechali vidět v oknech, aby tak vzbu-
dili dojem, že dům je ještě obýván nemocnými. Řezníci tak dávali dál na práh polévku a další jídlo, zaplacené obcí a zvo-
nili, načež tyto potraviny vždycky zmizely v domě. Toto zaopatření mělo po delší dobu nerušený průběh. Cholera byla
všude už vymýcena, jen v Rychnově nebrala konce. Tak přišel jednoho dne krajský lékař z Mladé Boleslavi s panským
úředníkem ze Svijan na kontrolu, vnikli do domu, který byl z vnitřku uzamčen a objevili celý podvod. Tohoto dne vymize-
la cholera i v Rychnově.

194

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1833 -  24.11.1833, Jakub Filip Neumann, * 1797 - mokrý rok, špatná úroda
(6.2.), syn Jakuba a Mariany, půlláník v Budí- - ve všech kostelích okázalé oslavy císařových narozenin
kovicích a Rozálie Vávrová, * 1811, dcera
Matěje a Alžběty z Budíkovic (23.9.-7.10.)

1834 - - příznivé počasí, dobrá úroda
- premiéra Tylovy frašky Fidlovačka (21.12., Stavovské diva-

dlo, Praha) – poprvé zazněla píseň Kde domov můj

1835 - * 10.03.1835 Týn 8, Josef Neumann (7.4.) a - † František I. (2.3.) na trůn nastoupil slabomyslný Ferdi-
Marie Neumannová (7.5.), děti Jana a Ma- nand I. (Dobrotivý), vládu vykonávala „státní konference“,
rie tj. Metternich a hrabě Kolovrat

- † 29.03.1835 Týn 8, Josef Neumann, * 1835
(7.4.), syn Jana a Marie, příčina úmrtí: psotník

1836 - † 15.03.1836 Týn 8, Marie Neumannová, * - v Praze vyšla báseň K.H. Máchy Máj (23.4.)
1835 (7.5.), dcera Jana a Marie, příčina úmrtí:
slabost - korunovace Ferdinanda I. čes. králem (7.9., Praha) – po-
slední čes. korunovace, o tři dny později korunovace Marie
Anny savojské

- zahájena stavba Sever. dráhy Ferdinandovy (Vídeň –
Bohumín)

- dobrá úroda

1837 - - dekret ukládající továrníkům hradit v případě úrazu či
nemoci dělníkovi pobyt v nemocnici po dobu nejdéle 4
týdnů

1838 - * 26.01.1838 Týn 8, Josef (7.6.), Matěj (7.7.) - zima až do května
a Karel Neumannovi (7.8.), synové Jana a - polka vytlačila z parketů téměř všechny staré tance
Marie

- † 07.02.1838 Týn 8, Matěj Neumann, * 1838
(7.7.), syn Jana a Marie, příčina úmrtí: psotník

- † 18.03.1838 Týn 8, Karel Neumann, * 1838
(7.8.), syn Jana a Marie, příčina úmrtí: slabost

1839 - - V Hor. Rokytnici v Krkonoších živelná vzpoura čtyř
set domácích tkalců bavlny a rozbilo místnímu podnikateli
J. Grossmannovi nově instalovaný stroj na vodní pohon
(1.-2.12.)

1840 - - první český veřejný ples (5.2., Praha)168

1841 -  26.01.1841 Přibyslavice, Martin Pysk, * - mírná zima téměř bez sněhu, v létě velká vedra
1816 (6.6.), syn Martina a Kateřiny a Františ-
ka Uhlířová, * 1820, dcera Josefa a Josefy z
Přibyslavic

1842 - † 04.11.1842 Budíkovice 16, JAKUB NEU- - zahájení prací na stavbě Sever. stát. dráhy Olomouc -
MANN, * 1775 (5.6.), čtvrtláník, příčina úmrtí: Praha
sešlost věkem
- dekret povolující zaměstnání dětí až od 9 let (pokud na-
- * 07.12.1842 Týn 8, Mariana Neumannová vštěvovaly alespoň 3 roky školu) a od 12 let (když školu
(7.9.), dcera Jana a Marie nenavštěvovaly). Pracovní doba pro děti do 12 let -
10 hodin, pro děti od 12 do 16 let – 12 hodin (11.6.)

- velké sucho a neúroda169

1843 - -

168 V konvikt. sále na Starém Městě v Praze se konal první veřejný český ples; myšlenka vzešla z řad ml. čes. měšťanů, organi-
zátorem J. K. Tyl se svými přáteli (J. B. Pichl, V. B. Nebeský, K. Sabina). Druhý ples 3. února 1841 na Barvířském ostrově
(dnes Slovanský) za účasti 2.500 lidí; největší účast (3 tisíce lidí) na třetím českém bále r. 1842 v Stögrově redutním sále
v Růžové ulici. Čes. plesy probíhaly i v dalších letech. Postupně pronikaly i do jiných měst

169 Kronika Herálce: V roce 1842 se znamenat musí, že každý pamětník ... se nevynacházel, aby takový sucho pamatoval,
jak toho vejš napsanýho roku bylo, a sice tak to sucho velké bylo, že zřídka studně v Herálci byla, která by vodu držela.
Ten rok bylo obilí drahý ...
Jan Špringar z Jeníkovic: Vláha sněhová vyschla, jenom dvakráte něco málo pršelo a pak na začátku žní přišel déšť a od
toho času až zase v měsíci září, ale nikdy více než tak na dva coule zem promokla, a proto nastal hrozný nedostatek,
poněvadž erteple, kterými nynějšího času lid nejvíce živ jest, se neurodily, a kde vyrostly, od brouků sežrány, takže je-
nom šlupky z nich ostaly. Obilí, zvláště jař, se velmi málo urodilo, takže se na místě obilí trhati muselo, tak po jednom
konci vejsevku jen pár snopů se sklidilo. Sena vyrostlo málo a otavy žádné a ani pastva na lukách nenarostla...

195

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1844 -
- nepokoje domácích tkalců vlny na Tanvaldsku
1845 - - bouře tiskařů kartounu v Praze (17.-24.6.), zásah vojska
- bouře ve stroj. přádelnách vlny na Liberecku (3.6.)
1846 - - bouře železničních dělníků v Praze (8.-10.7.)170
1847 - - dělnické bouře v Merlíně u Karlových Varů, České Úpě,
1848 -
Soběslavi, Turnově …
- mírná zima téměř bez sněhu

- protirobotní hnutí na opočenském panství (březen)171
- v březnu začal padat sníh, léto a podzim studené a mokré
- 27.-29. března povodeň v Praze
- první velká dělnická stávka (květen) – Thomasova souke-

nická továrna v Kraslicích
- v Dol. Adršpachu zřízena 1. přádelní škola v čes. zemích

(10.5.)
- otevření stát. dráhy Praha - Olomouc (20.8.)
- špatný rok, brambory hnily v zemi, nať uschla dříve než

vyrostly hlízy

- vznik Měšťanské besedy (31.1.)172
- povstání poddaných na slapském panství173
- neúrodný rok, hladomor (1846-1847)
- zřízena telegrafní linka z Vídně do Brna, později prodlou-

žena přes Olomouc do Prahy
- dvorský zákon o výkupu z roboty (18.12.)174

- protirobotní hnutí na Bílovecku a na šenovském panství
(březen)

- hladové bouře praž. nezaměstnaných tiskařů (březen), na
jaře i jinde v Čechách i na Moravě (Šumperk, Šternberk,
Svitavy, Uher. Brod, Bruntál, Albrechtice, Třešť atd.)175

- pařížská revoluce (24.2.)
- protimetternichovské povstání ve Vídni (13.3.)
- čes. jazyk., státoprávní a liberální požadavky (11.3.)176
- svatodušní bouře v Praze (červen)
- protičeské zákroky
- zápisky kronikářů o konstituci 177
- vytvoření nových správ. celků – 7 krajů, okresy
- zrušení roboty
- František Josef I. (2.12.) císařem

170 Před Poříčskou (Špitálskou) branou v Praze srážka železničních dělníků (pracujících na stavbě Sever. stát. dráhy)
s vojskem; dělníci chtěli přednést stížnosti na mzdy podnikatelům stavby, bratřím Kleinům. Při střetu s vojáky došlo ke
střelbě, čtyři dělníci zabiti, další zraněni. Následné výtržnosti ve středu Prahy přerostly v útoky na Židy a v rabování jejich
obchodů. Ke srocení želez. dělníků došlo i v okolí Prahy - Úvalech, Tuklatech a Škvorci a na stavbě Sev. dráhy Ferdinan-
dovy u Hranic

171 14 vesnic odmítlo robotovat. Jen za přítomnosti vojska se podařilo "revoltu" do srpna 1846 zlikvidovat
172 polit. středisko čes. liberálů, podle ní vznikaly besedy v dalších městech
173 13 vesnic na slap. panství přestalo vykonávat tzv. povinné práce pro vrchnost; vojsko nepokoje potlačilo
174 vycházel ze zásady dobrovolné dohody mezi poddanými a vrchností (obsažené již v patentu z roku 1798). Zákon připouštěl

různé způsoby výkupu: její reluicí v peněžní poplatek nebo obilní dávku; výkupem v hotovosti; odstoupením části pozem-
ků vrchnosti. Též upraven postup při výkupu z roboty u celých obcí najednou. Praktická účinnost zákona minimální.
175 Davy hladové chudiny přepadávaly obilní skladiště, povozy s obilím, pekař. krámy a kradly potraviny
176 (vypracoval F. A. Brauner), v 11 bodech požadavek na vytvoření jednotného státoprávního celku ze zemí České koruny,
zrovnoprávnění Čechů a Němců ve všech oblastech veřejného života, všeobecný výkup z roboty a zrušení poddanství, za-
vedení obecní samosprávy, svobodu tisku a shromažďování, náboženského vyznání, zřízení nezávislých soudů
a občanských gard. K petici podepsané tisíci podpisy Pražanů a četných měst (Liberec, Litoměřice) se Morava a Slezsko
nepřipojily. Definitivní redakcí petice byl pověřen 24členný zvláštní petiční (Svatováclavský) výbor.
177 Josef Dlask, Paměti: V revolučním roce 1848 panovala planeta Saturnus neb Smrtonoš a byl to rok strašlivý, všichni
lidé byli poděšený, bylo mnoho strachu a lží a žádné bázně; neb jak o konštituci, o svobodě zaslechli a knížky s paten-
tem sobě koupili, tak hned od té doby, totiž od měsíce března, na robotu nejel ani nešel. Kdežto měla robota trvat až do
roku 1849, tak tento rok celý změnil, žádný se nic nebál a skoro hned napořád všechny zajíce sedláci na svých polích
pobili...
V Chládek, Nové Město n. Mor.: ... byly dovoleny hony, každej moh honit a střílet, kdo chtěl, žádnej mu nesměl poroučet.
Tady vokolo města taky drželi ten hon; většího dílu bylo jich moc u toho, že neuměli ani flintu vzít do ruky, ale předci se

196

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové
1849 -
- odhalení májového spiknutí
1850 - † 28.07.1850 Číchov 31, KATEŘINA PYS- - volby do obec. zastupitelstev178
KOVÁ roz. Zimolová, vdova po Martinovi - gruntovní knihy nahrazeny pozemkovými (u okr. soudů)
(5.5.), příčina úmrtí: sešlost věkem - vznik četnictva (08.06.1849)
- stanovení zásad pro výpočet náhrady za zrušenou robotu
1851 -
1852 - (27.06. 1849)
1853 - - porážka italské revoluce v čele s G. Garibaldim (červenec,

1854 - Řím) a uherské revoluce (13.8., Világoš)
1855 - - do čela vlády Alexandr Bach - absolutismus (28.07.1849)
1856 - - provizorním obecním řádem zavedeno domovské právo
1857 -
1858 - - počátek obchod. a živnostenských komor179
1859 - - zřízena okresní hejtmanství, soudy a četnické stanice

(21.05. 1850)
- vydány první poštovní známky v habsburské monarchii

(01.06. 1850)

- rozpuštění a odzbrojení národních gard (22.08.1851)
- silvestrovské patenty180

- vrchol. období vystěhovalectví do Ameriky
- nový trestní zákoník (připouštěl tělesné tresty) – 27.5.

- vyvazování gruntů z roboty za finanční náhradu
- atentát na Františka Josefa I. – 18.02.
- poprvé zazněla rakouská hymna „Zachovej nám, Hospodi-

ne...“

- redukce výuky češtiny na školách
- dlouhá zima, pak sucho

- konkordát mezi Sv. stolicí a rakouskou vládou181
- vznik okresních hejtmanství
- špatné žně, drahota, od listopadu tuhá zima se sněhem

- † K. H. Borovský (29.7.), pohřeb manifestací proti režimu
- † Josef Kajetán Tyl (* 31.10.1821, † 31.7. 1856)
- mrazy do června, neúroda, drahota

- nová měnová soustava (24.1.)
- zákon o sčítání lidu na území rakouského soustátí (23.3.)
- světová ekonomická krize (1857-59)

- málo srážek, sucho, nedostatek píce, dobytek prodáván
pod cenou

- nový živnostenský řád – každý občan měl volný přístup ke
všem živnostem kromě koncesních (20.12.1859) propuštěn
ministerský předseda Bach

- válka francouzsko-sardinská proti Rakousku, porážky rak.
vojsk u Magenty (4.6) a Solferina (24.6.)

žádný neštěstí nestalo ... Tak se nesměl ten čas ani žádnej zloděj bít ani žádnej věšet ani se na žádnýho páni nesměli vo-
bořit. („České lidové kronikářství“, O. Nahodil, Ant. Robek, Praha 1960)
178 Voliči rozděleni do tří tříd. První tvořili nejvyšší poplatníci, druhou stát. a veřejní úředníci, třetí ti, kdož platili nejméně 10
zlatých daní. Velká většina osob z voleb. práva vyloučena, ženy mohly volit jen pomocí plnomocníků. Volilo se na 3leté
období, později výše daní, rozhodující pro voleb. právo snížena na 5 zl.. Tak se volilo cca až do 1. světové války.
179 = sdružení průmyslníků určitého regionu
180 pokus o obnovení absolutismu (Alexandr Bach), zrušení ústavy, omezení samosprávy, zavedení zásad organického řízení,
po experimentech se ustálil systém: samosprávná obec - politický okres s čele s hejtmanem složený s několika menších
okresů soudních - místodržitelství - ministerstvo vnitra). Bez větších změn se udržel až do r. 1950. Ze svobod dosažených
r. 1848 zachována jen rovnost občanů před zákonem, náboženská svoboda a zrušení
181 značná privilegia pro církev - zbavení se státního dohledu, vrácení pravomoci biskupům v církevní správě, vliv církve na
školství a na rodinné právo i v případech nekatolíků

197

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1860 - - nově zřízený katastr tzv. stabilní (v Čechách, na Moravě už
roku 1851)

- velmi chladný rok

1861 - † 07.01.1861 Týn 8, JAN NEUMANN *1799 - únorová oktrojovaná ústava182
(6.3.), čtvrtláník – výměnkář, příčina úmrtí: - čes. polit. program (Rieger)183
tuberkulóza plic - zrovnoprávnění náboženství (jediní jinověrci v českých

- * 23.08.1861 Řípov 5, FRANTIŠEK PYSK zemích Židé)
(7.1.), nemanželský syn Františka a Františky
Vochyanové

1862 - - † Božena Němcová (21.1.1862)

- založena tělocvičná organizace Sokol (16.02.1862)

- zákon na ochranu osobní a domovní svobody – zatčení
osoby a domovní prohlídka jen na základě soudního příka-
zu (27.10. 1862)

1863 -  16.08.1863 Třebíč, FRANTIŠEK PYSK, * - polské povstání proti carské nadvládě
1822 (6.8.), syn Martina a Kateřiny a FRAN-
TIŠKA VOCHYANOVÁ, * 30.11.1823 Řípov - 5. červenec ustanoven papežem Piem IX. svátkem sv.
8, dcera Tomáše a Anny roz. Vostalové Cyrila a Metoděje, na Velehradě mohutné oslavy 1000. vý-
ročí jejich příchodu na Moravu (05.06.1863)

1864 - - rozdělení střed. škol na české, německé a smíšené

- v českých zemích zaváděna obecní samospráva
- teplý, suchý rok, nedostatek píce

- čes. obec. zřízení (zákon č. 7/1864 z.z.)  osoby mající
domovské právo mají také občanství obce (ostatní lidé byli
tzv. přespolní)

1865 - - velké množství sněhu
- Johann Gregor Mendel formuloval tři základní zákony

dědičnosti, objev zapadl

1866 - - po mnohaletých rekonstrukcích zprovozněn staroměstský
orloj doplněný o sošky dvanácti apoštolů s Kristem a ka-
lendářní deskou J. Mánese (01.01.1866)

- česká deputace tlumočila panovníkovi projevy věrnosti a
přivezla do Vídně české korunovační klenoty (24.05.1866)

- válečné operace na čes. území, okupace pruskou armá-
dou184 - rakousko-pruská válka (od 17.05.1866)

- porážka rakouské armády u Sadové (3.7.)185

- pruské vojsko v Praze (08.07.-18.09.1868)

- epidemie cholery

- mírová smlouva mezi Pruskem a Rakouskem (23.08.1866)
 do konce září opustila pruská vojska monarchii

182 zákonodárná moc svěřena říšské radě složené ze dvou komor (panská a poslanecká sněmovna). Přijetí nového zákona vy-
žadovalo souhlas obou komor a panovníka. Pravomoc zemských sněmů byla omezená a při jejich volbě byly z hlasování
vyloučeny ženy a osoby ekonomicky závislé. Zbytek voličů se členil do volebních kurií podle výše majetku

183 nastíněný v Národních listech, schválený říš. radou až na požadavek uznání svébytného postavení zemí Koruny české 
čeští poslanci se na protest odmítli zúčastnit dalších jednání rady

184 Rakouské vedení myslelo, že Prusové zaútočí přes Slezsko a Moravu na Vídeň. Proto byla Severní armáda u pevnosti
Olomouc a v Čechách stály předsunuté jednotky, které se měly spojit se Sasy. Jelikož přicházely zprávy, že pruské tažení
povede přes Čechy, 17.6. byl v Olomouci vydán rozkaz k přesunu do východních Čech.
Labská armáda vtrhla do Čech 22.6. přes Rumburk a o den déle ji následovala 1. pruská armáda přes Liberec. K prvním
srážkám došlo 23. a 24. 6. u Chrastavy a Dlouhého Mostu. Dva dny poté 26.6. došlo ke střetu u Sychrova, Kuřích Vod a
Českého Dubu, v noci se strhla první velká bitva o most v Podolí. Zde se poprvé ukázala výhoda pruských jehlovek, když
po skončení boje byl poměr ztrát 1:5. Rakušané ztratili přírodní linii Jizery a 27.6. se stáhli k Mnichovu Hradišti. 28.6.
přišel rozkaz přemístit se k Jičínu, kde proběhlo jedno z nejvážnějších střetnutí úvodní fáze války. Pruská strana zde ztra-
tila nejvíce mužů z celé války - 1556, ovšem Rakušané téměř 4900 vojáků. Dne 30.6. tak Prusové dosáhli prvního důleži-
tého cíle - Labská a První armáda se spojily a přestala existovat jizerská část prusko-rakouské fronty.
Ve dnech 25.-27.6. se ve třech směrech - na Trutnov, Broumov a Náchod - dostala i 2. pruská armáda. Prusové 26.6. ob-
sadili Náchod a příští den Rakušané ustoupili směrem k České Skalici. Rakouské ztráty se tu dostaly na nejvyšší číslo -
5700, zatímco pruské byly "pouze" 1100 mužů. Téhož dne zaznamenala rakouská vojska jediné vítězství v bitvě u Trut-
nova, když se jim podařilo za cenu ztráty 4700 vojáků zatlačit Prusy až do výchozích pozic. Hned 28.6. byli vyčerpaní Ra-
kušané poraženi u Starého Rokytníku a Stříteže a donuceni ustoupit. Týž den se odehrála další velká bitva u České Skalice.
Rakušané i Prusové zde zaznamenali druhé nejvyšší ztráty - 5600 a 1400 mužů. Pruské vojsko neodpočívalo, a tak 19.6.
dobylo Dvůr Králové n. L. a Svinišťany.

198

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1867 - - pouť českých politiků na Rus – demonstrativní akce proti
rakousko-uherskému dualismu (20.05.-15.06.1867)  ná-
sledná vlna rusofilství v Čechách

- z Vídně do Prahy převezeny české korunovační klenoty
(28.-29.08.1867)

- prosincová ústava186
- zrušení církevního dohledu nad školami
- patent o tzv. svobodné dispozici půdou (umožňoval jak její

sdružování, tak drobení) (01.12.1867)

- rakousko-uherské vyrovnání (21.12.) – vznik Rakousko-
Uherska

1868 - † 25.05.1868 Týn 8, MARIE NEUMANNO- - položení 7 základních kamenů ke stavbě Národního diva-
VÁ, *28.01.1799 Týn 4, vdova po Janovi (6.3.), dla (16.05.1868)
příčina úmrtí: tuberkulóza plic
- císař František Josef I. v Praze (21.-23.06.1868)
-  10.11.1868, Josef Neumann, * 1838 (7.6.), - zákon o svobodné děditelnosti a dědičnosti rolnické půdy
čtvrtláník, syn Jana a Marie a Marie Jouro-
vá, * 1845 Pocoucov, dcera celoláníka Františ- (27.06.1868)
ka a Alžběty roz. Hutařové
- rok úrodný na obilí i ovoce
- nový branný zákon – všeobecná branná povinnost, délka

vojenské služby 3 roky, početní stav armády celé monar-
chie stanoven za 800.000 vojáků (05.12.1868)

- povoleny občanské sňatky i pro katolíky (1.7.)

Benedek věděl, že nezabrání spojení všech pruských sil a 30.6. zrušil připravený přesun k Jičínu a soustředil celou Se-
verní armádu v prostoru Miletín - Hořice - Josefov. Dne 1.7. byl donucen ustoupit k Hradci Králové, a proto odeslal císaři
Františku Josefovi telegram, ve kterém navrhoval uzavřít mír. Tento návrh nebyl přijat. Benedek se proto rozhodl pro
bitvu severozápadně od Hradce Králové u obce Chlum. (Autor Martin Kejklíček)
185 Přípravy na bitvu byly večer 2.7. dokončeny. Severní armáda stála v 12tikilometrové linii. Velitelské stanoviště bylo na vý-
šině mezi Chlumem a Lípou. Pruské velitelství se domnívalo, že Severní armáda se nachází na levém břehu Labe mezi Jo-
sefovem a Hradcem Králové. V momentě zjištění skutečných pozic byl vydán rozkaz zaútočit na rakouské postavení na
říčce Bystřici. Labská armáda umístěná na jihu začala boje 3.7. v 8 hodin u Nechanic. Po menších bojích se do 11. hodiny
zmocnila Lubna, Jehlice a Hrádku a Sasové ustoupili. Uprostřed útočila 1.pruská armáda od 7,30 na Benátky, Sadovou,
Mžany a Zavadilku. Kolem 11. hodiny dorazila na čáru Dohaličky - Horní Dohalice - les Holá. Mohutná palba rakouského
dělostřelectva zastavila další postup a situace se stávala i kritickou, což vyústilo v částečné stahování některých pruských
oddílů. Na severní straně od 8. hodiny útočily pěší divize 1.p.a. od obce Benátky. Rakouské sbory určené k hlídání pravé-
ho křídla se daly do boje o bezvýznamný Svíbský les. Prusové nejdříve vytlačili Rakušany jižně od Máslojed a k Chlumu,
ale poté vyrazily rakouské sbory k protiútoku a obsadily Čistěves. V 11,30 za dělostřelecké podpory zaútočily a po krva-
vých bojích muže proti muži, dobyly Svíbský les zpět. Rakušané byli zanedlouho staženi do postavení Chlum - Neděliště -
Lochenice, protože po 11.hodině zahajovala útok 2.pruská armáda (2.p.a.). Přesun sborů na ochranu pravého křídla se
zdržel a nebyl dokončen do 13. hodiny, kdy začala 2.p.a. s náporem. Hořiněves, Sendražice, po 14. hodině Máslojedy zís-
kali Prusové a Rakušané se stáhli k Předměřicím, Lochenicím, část zaujala postavení u Neděliště a u Chlumu. Ve stejnou
dobu zaútočili Prusové na Chlum od Máslojed a donutili rakouské oddíly ustoupit k Rozběřicím, kam v 15 hodin pruská
garda také pronikla. Ani dělostřelectvo tentokrát nepomohlo k dobytí Chlumu a Rozběřic zpět. Zatím 2.p.a. úspěšně do-
byla Čistěves, Lípu, Neděliště a Lochenice. Labská armáda zaútočila kolem poledne na Horní Přim a Probluz přes Popo-
vice. Ve 14 hodin se Prusové zmocnili Horního a Dolního Přimu i Probluze. Po 15. hodině bylo jižní (levé) křídlo prolo-
mené a ústupové cesty k Hradci Králové ohroženy. Veškeré zoufalé pokusy Benedeka dobýt zpět Chlum byly odraženy.
1.p.a. se dostala na úroveň Dlouhé Dvory - Střezetice - Rozběřice - Světí. V 16 hodin Benedek vydal rozkaz k celkovému
ústupu k Hradci Králové. Pruské jezdectvo začalo v 16,30 pronásledovat prchající vojsko, jež zastavilo u Dlouhých Dvorů
a Střezetic jezdectvo rakouské. Ve zmatku mnoho vojáků utonulo v rozvodněném Labi. Trosky Severní armády a saského
sboru se shromažďovaly u Třebechovic, Vysokého Mýta, Holic a Pardubic. Prohraná bitva u Hradce Králové znamenala
rozdrcení Severní armády a vlastně rozhodla o osudu války. Nepředstavitelné ztráty materiální, ale hlavně na životech po-
tvrzují tato čísla: 42000 mrtvých, raněných a zajatých vojáků, 6010 koní, 187 děl a 641 povozů. Saský sbor vykazoval ztrá-
tu 1500 mužů. Pruské ztráty byly, jak už se to stalo zvykem, přibližně pětkrát menší: 9000 mužů a 939 koní. (Autor Mar-
tin Kejklíček)
186 = celek zákonů (svěření zákonodárné moci říšské radě, rovnost před zákonem, nedotknutelnost majetku, volnost pohybu,
právo na shromažďování, svoboda slova, svědomí a vyznání atd., nezávislost soudců - zřízení říšského soudu)

199

rok události v rodech Pysk a Neumann události regionální, celostátní a světové

1869 - - nový říšský zákon o sčítání lidu (29.3.) stanovil desetiletou
periodicitu sčítání

- v Praze zahájena činnost Živnostenské banky pro Čechy a
Moravu (01.03.1869)

- v platnost vstoupil zákon o všeobecné povinné školní
docházce; prodloužil ji na 8 let a zřizoval školy všude tam,
kde „v okruhu jedné hodiny po dobu nejméně 5 let žije více
než 50 dětí“, zlepšení postavení učitelů po stránce jejich
přípravy i materiálního zabezpečení, náklady na provoz
obecné školy se přesunuly na obec a za vzdělávání učitelů
zodpovídal stát (14.05.1869)

- zákon „O revizi katastru daně pozemkové“ (24.5.)187

- studený, deštivý rok

- zrušen zákon zakazující dělení gruntů

1870 - - nové školské instituce: školní okres, okres. školní rada a
okresní školní fond

- svárovská stávka (trvala deset týdnů, několik tisíc stávkují-
cích), 31.03.1870 střelba do dělníků

- vydán koaliční zákon – umožňoval sdružování dělníků a
právo na stávku (dosud trestný čin, za organizování 8 dní
až 3 měsíce vězení) (07.04.1870)

- vedení matrik osob bez vyznání
- sčítání lidu
- v září a říjnu bylo vidět vícekrát polární záři. Lidé si mysle-

li, že je to nebeské znamení trestu

1871 -  09.05.1871, FRANTIŠEK NEUMANN, * - vyhlášení němec. císařství (18.1.)
1832 (7.3.), domkař, syn Jana a Marie a MA- - v monarchii zaveden jednotný metrický systém měr a vah
RIE MATYÁŠOVÁ, * 06.02.1847 Šebkovice
90, dcera půlláníka Matěje a Marie roz. Krulo- (23.07.1871)
vé - jednání mezi vládou a představiteli čes. měšťanstva a

šlechty - fundamentální články188
- tuhá zima, množství sněhu komplikovalo dopravu

1872 - * 14.11.1872 Týn 9, Marie Neumannová - pasivní rezistence liberálních poslanců vůči zemskému
(8.1.), dcera Františka a Marie sněmu

- mírná zima

1873 - - čeští politici přestali obesílat zemský sněm - zahájení
pasivní politiky (Palacký, Rieger)

- hospodářská krize (pokles akcií na vídeňské burze
09.05.1873, oživení kolem roku 1879)

- položen základní kámen nové části Svatovítské katedrály
v Praze na Hradčanech (01.10.1873, dokončeno r. 1929)

1874 -  (2) 17.05.1874 Podklášteří, Václav Neu- - opoziční politici se po 16ti letech vrátili do zem. sněmu

mann, * 1829 (7.2.), syn Jana a Marie, domkař (volby 3.-26.7.)

a nádeník a Kateřina, vdova Svobodová roz. - - rozdělení Národní strany (staročeské) - vznik Národní
Čechová, dcera Jiřího a Mariany strany svobodomyslné (mladočeské)189

- velmi dobré žně

187 Reambulace měla doplnit katastr změnami nastalými od původního měření a následné provedení nového, tzv. všeobecné-
ho vcenění a vtřídění pozemků. Dani podléhaly pozemky zemědělsky a lesnicky užívané nebo schopné zeměděl. zpraco-
vání. (Zastavěné plochy a nádvoří byly nově zařazeny mezi plochy nepodléhající zeměděl. dani.) Základem daně byl čistý
výnos v závislosti na druhu obdělávání (kultuře) a bonitě pozemků. Nově upravené kultury: role, louky, zahrady (chmel-
nice), vinice, pastviny, alpy, lesy, jezera (rybníky, močály), parifikáty a neplodná půda. Bonitu pozemků vyjadřovalo 6 až
8 tříd. Změny se v mapách vytahovaly rumělkou, neplatná parcelní čísla a názvy se škrtaly, změněné hranice se pře-
škrtávaly dvěma krátkými čárkami.

188 Nehledě na záležitosti spojující celou monarchii (armády, měna, zahraniční politika) mělo České království dobrovolně
postoupit své kompetence v daňové a celní politice, správě pošt a telekomunikací atd. společným orgánům všech rakous.
zemí. Ve zbývajících oblastech stát. správy měl rozhodovat zem. sněm a zem. vláda. Nakonec však k českému vyrovnání z
rozhodnutí císaře nedošlo. (Dějiny zemí Koruny české II/111-112)

189 staročeši = zejm. honorace čes. měst, mladočeši = začínající podnikatelé, bohatí sedláci, antiklerikálně smýšlející inteli-
gence; požadovali prohloubení občan. práv, všeobecné hlas. právo a rozvoj vzdělanosti; prezentace v Národ. listech, před-
stavitelé: Julius Grégr, Jan Neruda, Jakub Arbes atd. (Dějiny zemí Koruny české II/113)

200