OBČASNÍK PLNÝ POLITICKÉHO A SPOLEČENSKÉHO KRESLENÉHO HUMORU A SATIRY JIŘÍ RIKI ŘEHÁČEK TO CHCI Z HUSITSKÉHO TÁBORA Kořením života je humor, ne smích... Jsem o tom přesvědčený, a tak podle toho jednám, řeším většinu problémů, možná i myslím... Docela jsem s touto definicí spokojen. A abych to všechno stihl, tak bych potřeboval tady být nej- méně do stovky. Chudáci blízcí a stát- ní pokladna. Snažím se na svět dívat z nadhledu... Ze všeho negativního, ošklivého nebo hnusného se snažím doslova vykroutit, přeměnit na humor, satiru, ale právě tohle je pro některé mé blízké prý doslova utrpením. Při vý- tkách si vždy vzpomenu na svého taťku, kterému nesahám ani po kotníky, právě on, jako rozšafný, roztomilý, zapálený stařík pro skauting a múzou políbený důchodce, měl takové satiristické nazí- rání na svět, na všechno a všech kolem sebe. Přiznávám, že i takovéto chvilky mám (asi se to dědí, a tak se další gene- race mohou na co těšit) a je mi mnoh- dy mého okolí hodně líto, užijí si to se mnou plnými doušky a já si to většinou ani neuvědomuji a užívám si to. Taťko- vo jednání nebylo nikdy míněné ve zlém nebo v nepřátelském duchu, ani moje, spíše lehce potouchlé, potměšilé, potu- telné, ale nikdy úskočné, záludné nebo zlomyslné. Bylo to vždy jen na poši- mrání bránice. Takové jemné popích- nutí, které nám opepří, ale i osladí, náš mnohdy zcela ne zcela příjemný život. Svými kresbičkami se snažím dotk- nout běžného každodenního života, ně- kdy i v ostřejším satiristickém pohledu na věc, vyzvednout myšlenku a poslat ji dál k zamyšlení, ale také k potěšení ostatních. Někdy se daří, jindy ne. Ně- kdy vytvořím dvě až tři momentky za den, jindy je to otázka týdne... Myšlen- ka musí uzrát, musím si ujasnit, co chci ostatním, ale i sobě sdělit. Myšlenka je jedna věc a ztvárnění druhá. Navíc to nesmí být moc ukecané, ale ne zase taková zkratka, že to pochopím jen já sám a ostatní dolsova „čumí“. Není to se mnou vůbec lehké... Dobře vám tak. Smích je kořením? Blbost... DŮCHODCI SOBĚ PODNIKÁNÍ A RÁJ tentokr at L eTO 2023 i i
2 Jan Werich: „Humor je nejúčinnější zbraň proti blbcům.“ TIP NA DÁREK NEMUSEJÍ BÝT ZROVNA VÁNOCE NEBO NAROZENINY, DÁREK KRESLENÉHO HUMORU SE HODÍ VŽDY, VŠUDE KDE JSOU DOBŘÍ LIDÉ. KAŽDÝ SI URČITĚ VYBERE A CENA JE LIDOVÁ. Většinou jde o čtyřicítku kreslených vtipů A5, které můžete mít za stovku našich korun. Témata jsou pořád aktuální... Můžete si objednat - počet kusů + poštovné /zpětně odpovím), na e-mailu [email protected] FESTIVAL HUMORU Organizátoři letošního Mezinárodního festivalu kresleného humoru a vedení klubu kreslířů a humoristů mělo situaci zcela kritickou, protože vedení města Františkovy Lázně, těsně před podepsáním smlouvy, organizátorům festivalu oznámila, že město letos nepočítá s touto akcí... To byla od nového vedení města doslova podpásovka kreslenému humoru, a tak začalo nové hledání v době když všechna města už měla schálené rozpočty. Nabídka byla organizovat festival jako putovní, a to ve třech západočeských městech, pak další byla ve zcela omezeném rozsahu v jednom severočeském kulturním domě a na Moravě zatím začaly pouze námluvy. Nic nebylo dotažené. Předběžně se počítalo, že vedení města tohle udělá až příští rok, protože na letošní rok už vše bylo dojednané, schválené, kresby přišly z celého světa a vše bylo stoprocentně zařízené. Maličkost, jen jeden podpis chyběl. Ale nakonec severočeský Most se ukázal, že to umí, je schopen umožnit kreslířům se prezentovat v čase slavností vína... představitelé města jsou kreslenému humoru hodně nakloněni. Heuréka! Pokračuje tradice kreslířů humoru v Mostě! Také mne osobně mrzí, že se takhle nešikovně pošoupnul termín festivalu na červen, a tak nejen já, ale i mnozí z kreslířů nemohli přijet, také porotci Ivo Šmoldas a Jirka Werich Petrášek sice se v Mostě mihli, ale většinu času museli být na jiných akcích, které byly dlouhodobě domluvené. V RESTAURACI Nabídka kresleného humoru Ještě letos připravujeme další publikaci..., uvidíme podle financí... Tak tohle je vděčné téma. Restaurace, hospody, pivnice, vinárny... a jejich personál i hosté to vždy s humoristy a vtipálky nemají jednoduché. Vždy se najde nějaký rýpal, kterého okamžitě napadne nějaká ta zlomyslnost, vtípek, který právě k tomuto specifickému prostředí, někdy moc nóbl, neodmyslitelně patří.
3 Jan Werich: „Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.“ V MOSTĚ Zástupci našich kreslířů ocenili v Mostě spojením mezinárodního festivalu kresleného humoru s festivalem vína, protože humor a víno patří k sobě. Je to vidět...., jen já chyběl... Já jsem se prezentoval těmito kresbičkami „humoru“ mě vlastní, ale festivalovou cenu jsem žádnou nezískal (ani jsem to nečekal), ty získali ti lepší, úspěšnější a s větším vtipem, nebo důvtipem... To je jedno, protože podle ohlasů to byla opět velká bomba humoru!
4 Jan Werich: „Humor je nejúčinnější zbraň proti blbcům.“ EROTIKA A ŽENA ACH TY ŽENY... ÚHEL POHLEDU...
5 Jan Werich: „Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.“ EROTIKA Pátý erotický zážitek Erozastavení šesté Puberťák, období nezralých malin - jen je utrhnout - ale se žádnou dívkou jsem momentálně „dlouho“ nechodil, ale o kamarádky jsem nikdy nouze neměl. Scházeli jsme se v kavárně. Smažák s hramolkama a dvoudecka červeného za patnáct kaček, pak ještě kafíčko... a děvčata se mi svěřovala se svými problémy i radostmi se svými kluky. Vštšinou hovořili zcela bez obalu o všem. Fakt úplně o všem i s podrobnostmi. Byl jsem takovou vrbou, a ony mnohdy chtěly i nějak poradit, abych jim řekl svůj názor. Já jsem byl právě po ruce, který je chápal, vyslechnul je a snažil se s nimi nějak soucítit, nějak jim i poradit, hlavně je povzbudit. Upřímně? Co já věděl? Teorie, kterou jsem měl vyposlechnutou z jejich zpovědí? Mnohdy jsem si připadal jako poradna nebo farář. Prostě kamarád, který byl po ruce a byl ochotný je vyslechnout. Mnohé tvrdily, že jim moje „rada“ pomohla. Já se tak dovídal spoustu zajímavých věcí, o kterých jsem si nemohl nikde přečíst. Sorry, dneska to není problém, ale tehdy velký a získat nějaké informace šlo jen s velkým úsilým. Ale nejhorší byla jedna kamarádka, kamarádka z vedlejší ulice. Ta měla podle povídání mnoho a mnoho zkušeností, že by to mohla fundovaně vyučovat nebo si otevřít erotickou poradnu. Mě by mohla toho hodně, hodně naučit, ale právě tady byl jeden velký problém. Většinou ona dávala klukům kopačky, ale tentokrát to bylo opačně a ona to těžce nesla. Rozešel se s ní kluk, do kterého se ona šíleně „zabouchla“. Dohrou bylo, že něťastná vyskočila z druhého poschodí z okna (do trávy a keřů - nic se jí nestalo). Tak tu jsem také, ve vší počestnosti, utěšoval. Tady ale musím kápnout božskou, že to jinak nešlo. Ona chtěla utěšovat, vyžadovala hlazení, laskání, a tak jsme spolu několikrát takhle leželi, já ji utěšoval až to bylo k nevydržení. Ale vzhledem k tomu, že jsem byl slušně vychováván ke kavalírství a nikoho k ničemu nenutit, tak jsem si více nedovolil. Přesto přiznávám, že to dalo hodně přemáhání. Já blbec odolal (po letech jsem se dozvěděl, že chtěla..., ale nevěděla, jak mi to říci). Zamiloval jsem se na první pohled. Byla stejně stará jako já. Bylo nám necelých šestnáct. Měla hodně ženské tvary, dlouhé blonďaté vlasy, až na zadek, nádherně vytvarované nohy, ty boky... nádherná prsa, měla trojky (tehdy šestnáctky měly většinou vyrážku nebo maximálně jedničky, výjimečně dvojky), byla milá, nádherné modré velké oči. Jarmilka byla andělem na mé cestě za poznáním. Byla na tom stejně, vlastně hůř, protože já jsem už věděl, kde co děvčata mají, teoreticky (co jsem se dozvěděl od kamarádek) jsem i něco věděl o milování, souložení i ostatním sexu. Vždyť většina mých kamarádek byla ode mě starší o rok až tři roky. Byly to už ženské, které měly svou vrbu a Sally v kalhotách. Žádnou z nich by ani ve snu nenapadlo, že je mi tak málo a navíc, že nemám vůbec žádné zkušenosti, že jim intuitivně radím, většinou, k čemu samy došly. Začalo to chozením s Jarmilkou, až jsme byli k sobě na dotek, lehké doteky, rozklepanýma rukama jsme si prohlíželi jeden druhého, až jsme o sobě všechno znali. V obou případech to bylo něco jiného, zajímavého, vzrušující, neznámého... Hlazení, laskání, hledání to, co se druhému líbí nebo nelíbí. Trvalo to dost dlouho. Zjistili jsme, že nám stačí hodně málo, abychom toho druhého trochu „zašpinili“. Poznali jsme něco jiného. Pak jsme se vždy těšili, až se dostaneme tam dolu, tam, odkud se pak linula ta nádherná slast, něco nepopsatelné, co jsme doposud oba neznali. Blížily se mi šestnácté narozeniny, ona byla ještě o měsíc mladší. Tentokrát mě šla ona vyprovodit. Skončili jsme v prádelně (to bývalo v každém domě – velké kamenná vany, pračka a ždímačka). Tam bylo čisto. My jsme se neudrželi. Jeden doslova šel po druhém. Vášnivé polibky, hlazení, laskání až jsme ani nevěděli jak se to stalo. Já byl uvnitř. Jarmilka mi ještě špitla do ucha: „Lááásko, prosím tě, dej si pozor…“ Oba jsme byli rudí. Milovali jsme se! Oba rozpačití, oba doslova nadržení, chtiví toho druhého. Vůbec jsem nevěděl, kdy to přijde, aby včas opustil, bez následků, nádhernou jeskyňku, kde jsem byl poprvé v životě a cítil jsem nádherné nepopsatelné teplo, stahování… Nádherně voněla, náš pot splýval v jeden, rytmus srdíček nešel už vůbec zaznamenat, protože to byl maratón. Doslova jsme nevěděli o světě. Náhle — rychle ven! Oba jsme byli v šoku. Celí rozklepaní. Bylo to nádherné, ona byla ještě o něco dříve než já. Bylo to prý hodně slyšet (to mi až za dva roky přiznal mladší bráška, který byl ve svých čtrnácti teoreticky na tom o mnoho lépe než my, ale asi i prakticky…). Byly to chvíle, když jsme byli jedno tělo, které mělo mnoho práce tuto slast přerušit. Zastavit to, co se nám v tu chvíli zdálo jako něco nespravedlivého. Vy mladší děkujte době, že už od patnácti vám lékař předepíše antikoncepci. Tehdy ji dostaly pouze zasloužilé matky a ještě k tomu měla spoustu nežádoucích vedlejších dopadů. Kondom bylo jediné, co bylo. Pak byla bezvadná kamarádka Máňa. Ta měla stále nějaký problém, ale opačný, protože už ve svých šestnácti letech měla zajímavý koníček – s nikým nešla dvakrát! Pardon, výjimku udělala u mého kamaráda Edy. S tou jsem takhle vysedával mnohokrát v naší milované kavárně při červeném nebo kafíčku. Nikdy by mě nenapadlo, že by byla lehká děva nebo něco podobného. Ona prostě hledala. Vím, hodně často... Po letech jsem se dozvěděl, ale to už jsem byl ženatý, ona šťastně vdaná, že pokaždé „měla na mě chuť“, ale nikdy si nedovolila po mě vyjet. Nevím, zda to bylo dobře nebo špatně, i když ta by mě bezpochyby převedla od panictví velmi lehce a dokázala mi vysvětlit i ty nezáludnější taje, které jsem, přiznávám, nepochopil dodnes.
6 Jan Werich: „Humor je nejúčinnější zbraň proti blbcům.“ DIETA A VODA INSPIRACE A ŽENY NEDOSTATEK ŽELEZNICE A MY Tááááááááááák, kamarád Dežo vyrazil z Jičína do Tábora... zjistil, že některé vlaky jsou zrušené, ostatní se zpožděním, jiné ujeli, a tak ho čeká čekání na další.... prostě a jednoduše - od té doby co on odešel od Českých drah je to čím dál horší... Minule jsme měli společnou cestu na Slovensko, a to se zpoždění 2,5 hodiny, v Expresu nebyl jídelní vůz, pojízdný osvěžovací vozík neměl vodu (až od České Třebové), ale také nás navečer někde vyhodili z vlaku (nikdo nic nevysvětloval), že máme přesedat. Pak přistavěli na vzdálené koleji nějaký náhradní vlak, ale nikdo neřekl kam máme jít, a tak jsme se přesouvali za davem... asi normální... LÉKAŘ A TAJNOSTI DANĚ, DALI JSME SI Daňové balíčky jsou stále populární, za každé naší pravicové, levicové nebo středové vlády, stejně jako utahování opasků, odklánění, tunelování, zneužívání dotací, zakleknutí... rozdávání peněz a přiklepnutí dotací těm nejmajetnějších nebo cizímu kapitálu, který většinu zisků odvádí do zahraničí... Jsme doma!
7 Jan Werich: „Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.“ PŘEKVAPENÍ HUMOR, SATIRA... LÉKARNY Teorie humoru hovoří o tom, jak a proč nás něco baví. Existuje několik teorií, kte - ré lze vysvětlit, proč něco považujeme za vtipné a co vtipné už vůbec není. Teorie nadsázky tvrdí, že humor vzniká, když se něco zdá být přehnané až absurdní. Další teorie, jako je teorie kontrastu nebo teorie překvapení, se zaměřují na to, jak se humor vytváří pomocí neočekávaných situací. Kreslíři humoru a satirici se často zamě - řují na zesměšňování společenských pro - blémů nebo nedostatků. Tím, že poukazují na tyto problémy a zobrazují je v humorné formě, mohou pomoci lidem vidět věci z ji - ného úhlu a podnítit diskusi o těchto tématech. Kreslíři humoru a satirici také často využívají nadsázku a přehánění, aby zesíli - li své poselství a zaujali pozornost diváků. Humor intuitivně chápeme jako vnímá - ní nebo vytvoření něčeho zábavného nebo směšného. Smích však nemusí být jasným indikátorem humoru. Příčinou smíchu mo - hou být i jiné emoce a naopak na humor můžeme reagovat i jinak než smíchem. Tradičně se teorie humoru člení na různé psychoanalytické teorie, podle nich je hu - mor nástrojem pro uvolnění napětí. Další je teorie superiority, kde podstatou humoru je získání převahy nad druhým. Teorie in - kongruity hovoří o podstatě rozporu mezi užitými elementy humoru, nebo kognitivní teorie se zaměřuje na mentální zpracování humoru, která nás nutí se podívat na humor úplně z jiného úhlu. Humor zpracovává spojení neočekáváného a překvapivého, ve kterém může být i prvek agrese, zároveň může fungovat jako ventil pro nahromadě - né negativních emocí, nebo spojení něčeho nesmyslného, třeba i překvapujícího či šo - kujícího. Prostě humor je různý.
STARÁ PRAVDA Občasník TO CHCI číslo 4/2023 Vydává: Jiří Riki Řeháček, Dr.h.c. Adresa: Leskovická 2668/22, 390 03 Tábor, mobil: +420 728 511 557 web: https://rehacek-tabor.webnode.cz/ Facebook: https://www.facebook.com/Rehacek1957 https://dikobraz.cz/jiri-riki-rehacek https://e-tapir.cz/2021/05/24/virtualni-vystava-jiri-riki-rehacek/#gsc.tab=0 http://www.kkh-tapir.cz/nasi-kresliri/rehacek-jiri-riki/ http://e-tapir.cz/author/rehacek-jiri Rozhovor: https://e-tapir.cz/2022/03/21/rozhovor-jiri-riki-rehacek/#gsc.tab=0 Fiobank 2001139345/2010 BEZPLATNÁ REKLAMA JSOU TU VEDRA PROFESI NEOŠIDÍŠ HRÁTKY, NE S ČERTEM