PSYCHOLOGIE DNES
číslo 2, 27. ročník, cena 59 Kč, 2,99 eura, únor 2021
DOMÁCÍ NÁSILÍ
V DOBĚ COVIDOVÉ
Proč jsou vysoce
citliví lidé
unavenější?
Autenticita
a dobrý život
Jak žít v souladu sám
se sebou
Diskuze na sítích: Měníme se na Facebooku v neurotiky?
ZIAJA ŠAFRÁN ------------------------------------------
ZIAJA PŘINÁŠÍ SPECIÁLNÍ ŘADU Akreditovaný
ŠAFRÁN PRO ZRALOU PLEŤ 60+ interní
kouč
začínáme 23. 3. 2021
------------------------------------------
šafrán šafrán Roční komplexní výcvik v celkovém rozsahu 120 hodin
denní krém noční krém s akreditací MŠMT
160,- 160,- Rozsah:
10 dnů prezenční výuky (80 hodin)
Řada šafrán je určena pro zralou micelární mléko 10 tele-lekcí (každá 1,5 hod)
pleť 60+, která bojuje s vráskami, 109,- 9 hodin skupinového mentorinku (skupinové skupervize)
ochabování pleti, ztrátou pružnosti. 2 hodiny individuálního mentorinku (individuální supervize)
Produkty pleť vyživují, regenerují, 6 individuálních koučovacích sezení - peer coaching (sebezkušenostní
zlepšuje pevnost a pružnost. rozvojový program)
Intenzivně hydratují a snižují 20 hodin samostatné praxe s reálnými klienty
suchost. akreditace MŠMT dle standardů ICF (International Coach Federation)
www.ziajaprotebe.cz Pro koho je kurz určen:
HR manažer a manažer vzdě lávání
interní lektor a kouč
projektový manažer
team-leader
zájemce, který se chce stát profesionálním koučem s akreditací
lektor dalšího vzdě lávání (rozvojové kurzy, soft-skills tréninky)
každý, kdo má zájem o osobní rozvoj a rů st
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lektoř i: Adam Wojtovič, Jan Katolický
Podrobný obsah programu a reference absolventů kurzu
naleznete na -w--w--w---.-e-s--c-h--o--la--.-c-z--
kontakt: [email protected], tel. 734 100 769
Eschola, v.o.s., Spartakovců 6014/3, Ostrava
EDITORIAL
Foto: Zuzana Panská
I když bývá únor v západním světě již tradičně spojován se nedostatku. Láskou nás ale nikdy nemůže až po okraj naplnit
svátkem svatého Valentýna oslavujícím lásku a zamilovanost, někdo druhý, a pokud to očekáváme, pořád jen budeme
my jsme za ústřední téma druhého letošního čísla zvolili lít vodu přes cedník. Mira Fornay v souvislosti se svým
domácí násilí. Dlouhá karanténa nám ukazuje tento filmem také používá hezký příměr k pohádce O kohoutkovi
sociálně-patologický jev v nových souvislostech. Tam, kde a slepičce. Kohoutek leží v oboře, nožky má nahoře, v krčku
již před ní docházelo k týrání, se situace bohužel často ještě zrníčko a slepička musí pro vodu do kruhu podmínek. Za
zhoršuje a odchod oběti ze společné domácnosti je mnohem násilím se skrývá i neustálá touha napravit jakousi prapůvodní
komplikovanější. Podrobně o tom píše v článku Domácí násilí chybu. Stát se dokonalým. Či snad nezranitelným? A totéž
v době covidové policejní psycholožka Ludmila Čírtková. vyžadovat po druhých. „Můžeme si sebe samé představit
Myslím, že pandemie vůbec podrobuje zkoušce naše vztahy jako takové semínko, kterému se chce růst. Semínko, které
s nejbližšími a otevírá nám pohled do míst, která jsme možná by v dokonalých podmínkách rostlo dokonale rovně, ale…,“
nikdy nechtěli spatřit. Co když je ale právě teď prostor a čas píše ve svém článku o nalezení vnitřní autenticity a souladu
hluboké rány otevřít a vyčistit? Osobně v tom spatřuji naději. terapeut Adam Táborský. Tedy přijmout omezení svého
A právě na tomto místě je potřeba jasně říct, že s láskou tvaru a přitom neztratit víru v růst. Myslím, že tudy by cesta
nemůže mít násilí nikdy nic společného. „Za domácím násilím z bludného kruhu násilí mohla vést… Pokud jste se do něj ale
je strach,“ říká v rozhovoru k tématu režisérka Mira Fornay, zamotali, zde je několik tipů na organizace, u kterých najdete
která o něm natočila svůj film Žáby bez jazyka (mimochodem, odbornou i lidskou pomoc.
v den naší uzávěrky byl nominovaný na dva České lvy). Strach
z čeho? Z nepřijetí, z vlastní nedostatečnosti, z toho, že Veronika Štefanová
nejsme milováni. Snad jen tady se násilí lásky dotýká, jejího
Bílý kruh bezpečí ROSA ProFem – centrum pro oběti LOCIKA – pomoc pro děti
257 317 110 (nepřetržitě) Na Slupi 14 domácího a sexuálního násilí ohrožené domácím násilím
www.bkb.cz 128 00 Praha 2 V Luhu 715/6 Umělecká 6, 170 00, Praha 7
SOS linka: 602 246 102 Praha 4, 140 00 601 500 196
(po-pá 9-18) 608 22 22 77 www.centrumlocika.cz
www.rosacentrum.cz www.profem.cz
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 1
KNIHY
Donoghue Emma
VOLÁNÍ HVĚZD
Irsko bylo zpustošeno nadvakrát: válkou a epidemií španělské chřipky. Julie
Powerová pracuje jako zdravotní sestra v dublinské nemocnici na oddělení
pro nemocné nastávající matky. Do tohoto uzavřeného světa vstoupí dvě ženy:
doktorka Kathleen Lynnová, která je na útěku před policií, a mladá dobrovolnice
Bridie Sweeneyová. Během tří dnů se jim všem obrátí život vzhůru nohama...
Pevná vazba, 296 stran, 349,-Kč
Zakoupíte na www.grada.cz
David Fiedor
HAZARD V ČESKÉ REPUBLICE
Hlavním cílem knihy je analyzovat základní geografické aspekty hazardních her na území
České republiky, tj. zaměřit se na jejich rozvoj v čase a prostoru. Kniha je rozdělena do tří
nosných částí. Nejprve je čtenáři představena samotná motivace hráčů k hraní hazardních
her a popsány dopady hazardního hraní na jedince a společnost. Dále je zachycen
historický vývoj hazardních her s důrazem na území České republiky, opomenut však
není ani mezinárodní kontext. Nejrozsáhlejší část knihy je věnována samotné prostorové
diferenciaci hazardu na území České republiky a jeho dopadům na zaměstnanost a veřejné
rozpočty. Čtenář v knize získá komplexní představu o tom, co provozovatelé hazardních her
přinášejí/berou a jak se s regulací hazardu vypořádávají jednotlivé obce České republiky.
168 stran, doporučená cena 590 Kč
Zakoupíte na www.slon-knihy.cz
Pipherová Mary
ŽENY PLUJÍ NA SEVER
Proudem života k plodům zralosti
Sedmdesátiletá autorka Mary Pipherová úročí své zkušenosti dcery, sestry, matky,
babičky, pečovatelky, klinické psycholožky a kulturní antropoložky a píše pro ženy
o ženách v bodě životních proměn. „Když se nám podaří zachovat soudnost, vtip
a schopnost zacházet s emocemi, může to být nejradostnější období života. Pokud
jsme se na cestu dobře připravily a máme ty správné mapy a průvodce, tahle cesta
může mít velký přesah.“
Pevná vazba, 224 stran, 277,-Kč
Zakoupíte na www.alferia.cz
2 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
OBSAH
ROZHOVOR AUTORKOU NAŠÍ TITULNÍ STRANY A DALŠÍCH
FOTOGRAFIÍ K TÉMATU DOMÁCÍ NÁSILÍ JE
12 DOMÁCÍ NÁSILÍ V DOBĚ COVIDOVÉ FOTOGRAFKA JOHANA POŠOVÁ. JAK CELÁ
(LUDMILA ČÍRTKOVÁ) SÉRIE VZNIKLA?
Fotky vznikly v roce 2006, kdy jsem byla v druhém ročníku
VZTAHY na VŠUP, v reakci na školní zadání Detail, které jsme dostali
od vedoucího ateliéru Ivana Pinkavy.
24 FACEBOOKOVÁ NEURÓZA (JIŘÍ X. DOLEŽAL)
Co vám bylo inspirací?
TERAPIE Pamatuji si, že jsem se tenkrát často zabývala svými pocity
a stavy, které souvisely s velikým odpojením se od sebe
28 PŘIJÍT O ČÁST SVÉ IDENTITY: ROZHOVOR i od lidí a s vnitřní sklíčeností. Tehdy jsem nechápala, jak
S PSYCHOLOŽKOU PRO NESLYŠÍCÍ tyto stavy změnit, a zkoušela jsem je alespoň vyjádřit ve
(KRISTÝNA FÍLOVÁ) svých fotografiích.
32 ÚNAVA (NEJEN) U VYSOCE CITLIVÝCH LIDÍ Fotky se jemně, ale přitom s důrazem dotýkají tématu
(ONDŘEJ FAFEJTA) domácího násilí. Jak ho vy sama vnímáte, máte s ním
nějakou osobní zkušenost?
OSOBNÍ ROZVOJ Z fotek vyzařuje pocit spoutání, sevření a úzkosti. Něco
z toho znám ze svého dospívání a zároveň jsem to zažívala
34 ROZPTÝLENÍ DIGITÁLNÍ DOBY (ADAM TÁBORSKÝ) v tehdejším partnerském vztahu. Pamatuji si, že jsem měla
46 JAK ŽÍT AUTENTICKY A V SOULADU SE SEBOU pocit bezvýchodnosti, jako bych neměla sílu cokoliv na
své situaci sama změnit. A tak jsem čekala na zásah zvenčí.
SAMÝM (ADAM TÁBORSKÝ) Dnes vnímám, že tehdejší vztah ukazoval, jak moc jsem
si sama sebe nevážila, jak moc jsem se neměla ráda a jak
NA TĚLO jsem nedokázala začít jednat. Můj dnešní náhled zní jako
věty z příručky, ale v příručkách je spousta moudrých věcí,
42 ZIMNÍ AROMATERAPIE (VIOLA SOMOGYI, které jsem vůbec nechápala, dokud jsem je nepoznala na
EVA KLIMENTOVÁ) vlastní kůži. V domácím prostředí může být těžké rozlišit
a pochopit do hloubky všechny své pocity, ale pomáhá,
ČTENÍ když si položíme otázku:
Chová se můj přítel jako přítel, nebo jako nepřítel?
50 BROUCI V HLAVĚ – JAK SE ZBAVIT VTÍRAVÝCH Odpověď bývá jasná.
MYŠLENEK
Jak vás napadly jednotlivé motivy fotografií?
Často se mi vybaví nějaký výjev a tomu se pak věnuji.
Takže jsem například věděla, že chci použít gumičku, která
vyjadřuje něco běžného, obyčejného. A použila jsem ji ke
spoutání, k takovému běžnému spoutání.
Vydává: Portál, s. r. o., Klapkova 2, 182 00 Praha 8 • IČO: 49623354 • Redakce: Veronika Štefanová (šéfredaktorka), Kristýna Fílová (redaktorka), tel.: 283 028 404, e-mail: [email protected], www.
psychologiednes.eu • Spolupracovníci redakce: Jiří X. Doležal, Kateřina Kořínková Sobotková, Viola Somogyi, Ludmila Čírtková, Adam Táborský, Marie Těthalová, Ondřej Fafejta, Šárka Jakešová, Zuzana
Hekelová, Milan Petrák • Grafický návrh: Marek Farkaš • Grafická úprava: Filip Stránský • Korektury: Viola Somogyi • Inzerce: Richard Klimeš, GSM: 724 635 672, tel.: 283 028 402, [email protected]
• Redakční rada: Gabriela Dymešová, Radkin Honzák, Martina Klicperová Baker, Helena Klímová, Pavla Koucká, Petr Macek, Jiří Šípek, Jaroslav Šturma, Petr Weiss • Časopis vychází
měsíčně, číslo 2, 2. února 2021 • Foto na obálce a nesignované fotografie: www.shutterstock.com / © Shutterstock, www.unsplash.com • Cena výtisku: 59 Kč, roční předplatné
(11 čísel) 590 Kč • Nevyžádané příspěvky nevracíme. • Redakce si vyhrazuje právo texty krátit a upravovat. • Uveřejňované texty nemusejí vyjadřovat názory a postoje redakce a vydavatele.
• ISSN 1212-9607 • Evidenční číslo tiskoviny: MK ČR E 7591 • Tisk: Triangl, a. s. • Předplatné a reklamace: SEND Předplatné, s. r. o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9
– Horní Počernice, tel.: 225 985 225, fax: 225 341 425, e-mail: [email protected] • Objednávky SMS zprávou: 605 202 115 (uveďte název časopisu, počet kusů, adresu příjemce) •
e-mail: [email protected]; www.send.cz • Distribuce: PNS, a. s. • Distribuci pro nevidomé zajišťuje SONS. • Distribuce na Slovensku: Magnet press, Slovakia, s. r. o., Šustekova 8, 851 04
Bratislava, tel.: 02/672 019 31–3, e-mail: [email protected], www.press.sk • Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, P. O. Box 183, 830 00 Bratislava 3, tel.: 02/444 588 21,
fax: 02/444 588 19 • Distribuce do zahraničí (mimo SR): Suweco, s. r. o., Českomoravská 21, 182 21 Praha 9, tel.: 800 113 623, e-mail: [email protected]
AKTUALITY A OHLASY
PROJEKT PARAFILIK NOVĚ NABÍZÍ
MOŽNOST KRIZOVÉ INTERVENCE
A TERAPEUTICKÝCH SLUŽEB
Za jeden z nejvíce alarmujících dopadů pandemie týrání a násilí ve vztazích,“ popisuje Kateřina Klapilová, Ph.D.,
covidu-19 v oblasti sexuality je považován nárůst z Národního ústavu duševního zdraví. Sexuální násilí na
sexuálního násilí a problematického sexuálního chování dětech a ženách je podle nedávné meta-analýzy celosvětové
v on-line prostředí. Tým projektu Parafilik, který působí evidence výrazně rozšířeno: 19–20 % dívek a 8 % chlapců
v Národním ústavu duševního zdraví, se proto rozhodl mladších 18 let zažilo nějakou formu sexuálního zneužívání.
na současnou situaci reagovat dočasnou nabídkou „Ve společnosti často panuje představa, že se sexuálního
telefonických a on-line intervencí pro lidi s problematickým násilí dopouštějí výhradně jedinci s nějakou parafilní
sexuálním nastavením a jejich blízké, kteří se ocitli ve stavu preferencí, jako je například pedofilie nebo patologická
akutní krize a uvítali by podporu při zvládání své sexuality. sexuální agrese. Tak tomu ale není. Současná data ukazují,
Ke stejnému datu, 1. 12. 2020, projekt spouští také možnost že významná část sexuálních deliktů není spáchána lidmi
kontaktních poradensko-terapeutických služeb pro lidi s parafilní preferencí. Naopak se zdá, že přestože je lidí
s parafilní preferencí a jejich blízké. s parafilní preferencí v populaci nezanedbatelné množství,
Podle statistik Europolu došlo během pandemie většina z nich se protiprávního sexuálního jednání zřejmě
k signifikantnímu nárůstu sexuálního násilí a problematického nikdy nedopustí. Předsudky, které ve společnosti panují,
sexuálního chování v on-line prostředí. „V českém prostředí ovšem lidem s parafilií výrazně znesnadňují, aby se se svou
se krizový stav odráží například ve značném nárůstu využívání sexualitou vyrovnali,“ upozorňuje MUDr. Martin Hollý, MBA,
krizových linek, a to až o 350 %, v závislosti na druhu linky. metodik projektu Parafilik.
Vztahová tematika tvořila 20 až 30 % řešených hovorů, došlo Projekt Parafilik nabízí včasnou odbornou pomoc lidem,
i k nárůstu řešených problémů ohledně obtěžování, sextingu, kterým neobvyklé nastavení sexuality působí potíže
v oblasti duševního zdraví, a pomáhá se zvládáním
HESLO MĚSÍCE sexuálních tužeb v mezích zákona. V českém prostředí
tak nabízí unikátní pomoc v oblasti primární prevence.
ParaL3L76 Přístupnost této pomoci je zajištěna zejména bezplatností
a anonymitou klientů. Navazuje na úspěšné preventivní
Vstupte do on-line archivu na webových projekty a programy z celého světa, například na britský
stránkách www.psychologiednes.eu. Stop It Now! a StopSO, švédský Preventell či německý Kein
Täter werden, který funguje již od roku 2005. S týmy těchto
a dalších programů tým projektu Parafilik spolupracuje
a čerpá z jejich dlouholetých zkušeností prostřednictvím
odborných výcviků a konzultací. „Od 1. prosince nově
spouštíme kontaktní poradensko-terapeutické služby.
Komiks
4 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Ty zajišťuje tým vyškolených terapeutů – psychologů který má za cíl pomoci pěstounům lépe jejich přijatým
a sexuologů. V terapii bude možné sdílet své myšlenky dětem porozumět.
a obavy a naučit se zvládat své vlastní sexuální touhy Projekt terapeutického rodičovství přidává pěstounům
a chování, získat nové informace ohledně parafilií a hledat k intuitivní výchově ještě vědomou nadstavbu, metody
cesty, jak žít spokojený život i s neobvyklými sexuálními a přístupy, které jim pomohou lépe porozumět tomu,
preferencemi, aniž by se člověk dopouštěl protiprávního co dítě prožívá, a cíleně mu pomáhat traumata hojit
jednání,“ vysvětluje doktor Hollý. Informace o těchto a překonávat. Projekt využívá koncept „trauma-informed
službách i telefonických a on-line intervencích naleznou care“ (TIC), péči informovanou o traumatu.
zájemci na www.parafilik.cz. Projekt Parafilik také na příští V rámci projektu Terapeutické rodičovství školí SOS
rok připravuje mediální kampaň s ústředním mottem dětské vesničky jak pěstounské rodiče, tak doprovázející
„Nemůžete za své pocity, můžete za své činy“. Cílem pracovníky, kteří mají být pěstounům průvodci při
kampaně je kromě osvěty také prevence a pomoc. zavádění a dlouhodobém uplatňování principů
terapeutického rodičovství do každodenní praxe.
Zdroj: NUDZ Pomoci by jim v tom měla také dětská obrázková knížka
O chlapci, který si kolem sebe postavil zeď, která v rámci
PĚSTOUNSTVÍ JE VÍC projektu právě vyšla. Knížka ukazuje pomocí jednoduché
NEŽ „JEN“ NÁHRADNÍ metafory, jak se děti, jež v minulosti prožily bolestivé nebo
RODIČOVSTVÍ traumatické zážitky, mohou uzavřít před okolním světem.
Pomáhá dětem objevit vlastní pocity, podpořit jejich
komunikaci s pečující osobou a vybudovat vzájemnou
důvěru.
Redakce
„V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí Z dopisů čtenářů
děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky
a porozumění,“ píše se v mezinárodní Úmluvě o právech JXD neboli kolega Jiří X. Doležal napsal skvělý
dítěte, od jejíhož schválení uplynulo 20. listopadu článek. Tenhle člověk moc dobře a přesně ví, o čem
31 let. Ne všem dětem se ale poštěstí narodit se do mluví. Naprosto výstižné, trefné, přitom i odborně
takové rodiny, kde je to možné. Naštěstí existují lidé, kteří (psychologicky) věcné. Já bych jen doplnil, co mě při
těmto dětem vytvářejí náhradní domov a jsou odhodláni čtení napadlo – tyhle lidi (odpírače roušek) nespojuje
poskytnout jim štěstí, lásku a porozumění, na které mají snaha odlišovat se, ale podle mého názoru především
mít nárok. Být dobrým pěstounským rodičem bývá ale exhibice v podobě „provokovat“, a to za každou cenu.
někdy složitější, než se na první pohled zdálo. Proto SOS
dětské vesničky podporují pěstouny nejen v počátcích S pozdravem z Plzně
jejich cesty, ale i v průběhu jejich dlouhodobého úsilí PhDr. Jaromír Škopec, Ph.D.
vychovat přijaté děti. V letošním roce zahájily SOS dětské
vesničky dlouhodobý projekt Terapeutické rodičovství,
Předplaťte si Psychologii dnes
Každé číslo jen za 53 Kč až do schránky!
Roční předplatné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 590 Kč
Kombinované předplatné PLUS s e-verzí . . . . . . . 620 Kč
Dárek pro všechny nové předplatitele! Za roční předplatné Psychologie dnes
obdržíte kosmetikcký balíček Ziaja.
Dárek pouze do rozebrání zásob. Buďte mezi prvními!
Objednávejte na [email protected], www.send.cz, www.psychologiednes.eu
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 5
ZAJÍMAVOSTI
z traumatu násilného oddělení od své pravé matky,
trávila téměř veškerý čas přitulená k měkké matce. I když
mládě uslyšelo nějaký hluk a dostalo strach, tulilo se k ní.
K drátěné matce se přiblížilo pouze tehdy, pokud mělo hlad,
a netrávilo s ní čas delší, než bylo nutné. Harlowovy pokusy
ukázaly, že pro připoutání se dítěte k matce je zapotřebí
něčeho mnohem závažnějšího než získávání potravy. I když
jsou výsledky výzkumu důležité, v dnešní době by již byly
považovány za neetické a provedeny by být nesměly.
TERAPIE VIRTUÁLNÍ Vagína, či vakcína?
REALITOU
„Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde!“ je
V ětšina z nás nejspíš vnímá virtuální realitu věta, která bývá většinou používána v situacích zvláště
jako prostředek neobvyklého a vzrušujícího pikantních přeřeknutí. O přeřeknutí se mluví většinou
trávení volného času. Je také faktem, že při této v souvislosti s prací Sigmunda Freuda, který je řadí mezi
příležitosti se k ní dostaneme nejobvykleji. Již přes dvacet tzv. chybné úkony. Podle něj se tak projevují potlačené či
let je však využívána například kosmickou agenturou nevyřčené myšlenky a nevědomí. Mezi další chybné úkony
NASA při tréninku astronautů, v současné době se pak zařadil například přeslechnutí, zapomenutí či přepsání se.
používá pro simulované operace během chirurgického Už asi není překvapením, že Freud se zaměřoval především
výcviku lékařů, v armádě nebo při školení pilotů. Poměrně na chybné úkony spojené se sexuální tematikou.
novou oblastí využití virtuální reality je psychoterapie. S rozvojem psycholingvistiky se ale začalo pozorování
Během ní jsou klienti uvedeni do prostředí virtuální přeřeknutí využívat k něčemu docela jinému – získávaly
reality, ve kterém postupně plní určité úkoly a procházejí se z nich poznatky o produkci řeči. Dnes již víme, že
prostředím speciálně navrženým pro léčbu konkrétního přeřeknutí může vzniknout více způsoby. Prvním z nich je
psychického stavu. Využívá se také k rehabilitaci pacientů tzv. záměna a je to docela běžné. Každému se jistě někdy
s mozkovou mrtvicí a s její pomocí lze nacvičovat sociální stalo, že se návštěvy zeptal, jestli si dá čávu nebo kaj.
interakce u lidí s poruchou autistického spektra. Dále Vtipné i horké chvilky mohou nastat, pokud přeřeknutí
se využívá i v léčbě jedinců, kteří trpí posttraumatickou vznikne tzv. anticipací, během níž nějaký prvek, který má
stresovou poruchou. Ti mohou pomocí virtuální reality teprve následovat, nahradí část aktuálního slova. Pro
znovu prožít důležité traumatické situace. V tomto případě
se však odehrají v bezpečí a za doprovodu terapeuta, čímž
lze postupně snížit jejich intenzitu.
Nejen nakrmit! příklad, jedním z nejznámějších přeřeknutí tohoto typu je
věta nejmenované moderátorky České televize: „Lékaři
A merický psycholog Harry Harlow provedl z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (…) do rány
na přelomu 50. a 60. let minulého století nasadili speciální larvy, které m*dkou… pardon, mrtvou
řadu výzkumů s primáty druhu makak rhesus, tkáň odstranily.“ Opakem anticipace je tzv. perseverace
aby – zjednodušeně řečeno – zjistil, jaká je podstata neboli ulpívání či také doznívání. To může vypadat třeba
mateřské lásky. Při jednom z mnoha experimentů bylo následujícím způsobem: Jak může někdo pojmenovat
mládě makaka téměř ihned po porodu odděleno od svoje jméno Kevin, to nechápu… Dalšími možnostmi jsou
matky a umístěno do klece, kde se nacházely dva umělé tzv. kontaminace, kdy jde o smíšení jazykových jednotek
modely matky. Jeden byl celý z drátu a byl na něm ovlivněné dvěma možnostmi, a substituce. U posledního
umístěn vývod, kterým mohlo mládě získávat potravu. případu se jedná o úplné nahrazení jednoho slova.
Druhý model sice neposkytoval výživu, ale byl vyroben Přeřeknutí tedy nejsou jenom vtipná, ale pomáhají také
z hebkého a měkkého materiálu. Harlow a jeho tým k rozšíření poznatků o fungování mozku.
sledoval, zda mládě upřednostní potravu, nebo bezpečí
zprostředkované měkkým modelem matky. Výsledkem Dvoustranu připravila Kristýna Fílová.
bylo, že poté co se mláďata v kleci vzpamatovala
6 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Látka z lysohlávek pro zdravý spánek
Deprese ovlivňuje mimo jiné oblasti života také kvalitu i délku spánku, který je pro fungování
lidského organismu nepostradatelný. Má vliv nejen na fyziologické procesy, ale i na psychiku.
Jako první na světě se výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví pustili do výzkumu,
v němž se pokoušejí mapovat vliv látky obsažené v lysohlávkách, psilocybinu, na strukturu
spánku.
Deprese ovlivňuje především podíl fází REM a non-REM.V REM fázi se nám zdají sny
a dochází v ní k obnově mozkových funkcí. Někdy je také nazývána paradoxním spánkem.
Non-REM fáze je pak nazývána synchronním spánkem, během nějž se regeneruje naše tělo.
V dospělosti převažuje non-REM spánek v poměru 4:1. Deprese však mění právě onu REM
fázi spánku – je mnohem delší a nastupuje mnohem dříve. Předpokládá se, že právě tyto
změny souvisejí s depresivními stavy. Pokud pacient užívá antidepresiva, tyto léky mu upravují
fáze REM a non-REM zpět do zdravé podoby.
Výzkumu v NUDZu se účastnilo dvacet zdravých dobrovolníků, u kterých byl sledován
průběh spánku po aplikaci psilocybinu.Výsledky ukazují, že látka psilocybin má prokazatelné
účinky na kvalitu a zdravý průběh spánku.Výzkumníci tak předpokládají, že psilocybin by
se při terapii depresivních pacientů mohl podávat do pěti let. Dále má NUDZ již schválený
výzkum, kde bude aplikován psylocibyn pacientům s depresí, na které již léčba antidepresivy
nezabírá. Celkově nyní žije v České republice přibližně půl milionu lidí s depresí. Proto držme
výzkumníkům z NUDZu palce.
Duchenneův úsměv
Jak poznáte, že se někdo směje upřímně a někdo jen tak „naoko“? Právě podle očí. V 19. století se francouzský
neurolog Guillaume Duchenne při svém výzkumu fyziologie obličejových výrazů zaměřil na oční okolí a aktivaci
jeho svalů během úsměvu. Podařilo se mu odlišit dva různé druhy úsměvů. Při skutečném a upřímném úsměvu se
stahuje jak hlavní lícní sval, který zvedá koutky úst, tak kruhový oční sval, který zvedá tváře nahoru, čímž vytváří kolem očí
malé vějířky. Tomuto úsměvu se říká Duchenneův úsměv. Oproti tomu při neupřímném či hraném úsměvu se aktivuje
pouze hlavní lícní sval a dojde jen k pohybu koutků úst. Tento falešný úsměv má také svůj název. Říká se mu tzv. botoxový
úsměv nebo (dříve) tzv. Pan Am úsměv. Druhé označení vzniklo v návaznosti na strojené úsměvy letušek a stewardů dnes
již zaniklé letecké společnosti Pan American World Airways. Existují výzkumy, ze kterých vyplývá, že dokážeme s velkou
pravděpodobností rozeznávat opravdové a falešné úsměvy jen na základě intuice, aniž bychom znali pravidla aktivace
různých svalových skupin. Pokud byste si chtěli ověřit, jak na tom se svou schopností jste, můžete si udělat krátký test. Po
otevření níže uvedené webové stránky a po vyplnění několika demografických údajů se vám zobrazí 20 úsměvů, jejichž
pravost máte uhádnout. Test (v angličtině) naleznete na stránce: surveymonkey.com/r/SmileRead
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 7
Foto: Johana Pošová
TÉMA
Často je těžké si připustit,
že bychom mohli být obětí
8 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Původcem domácího násilí Jak se proměnil výskyt domácího násilí v souvislosti se
může být podle psycholožky současnou epidemiologickou situací?
Veroniky Stočesové kdokoli. Lockdown, situace, ve které se nyní nacházíme, může být
Tvrdí, že důležitější než trest jakýmsi spouštěčem konfliktu. Pokud je jeden z partnerů
je systematická práce s tím, submisivnější a jiný dominantnější, mohou konflikty
kdo se násilí dopustil,  přicházet opakovaně a stupňovat se někdy až do fáze,
respektive s celou rodinou. Jen kterou už nazýváme domácí násilí. Mnohé organizace,
tak je možné poškozený vztah které se věnují obětem domácího násilí, zaznamenávají
uzdravit. v této době nárůst žádostí o pomoc.
Domácí násilí je smutný fenomén. Kolika lidí se dotýká? A co s námi vlastně lockdown dělá?
Ať uvedu jakékoli číslo, stejně půjde o nepřesný Lidé jsou během něj více pospolu, nemohou si od sebe
a značně zkreslený údaj. Mnoho lidí domácí násilí odpočinout, objevují se různé třecí plochy. A my jsme
nenahlásí, neřekne si o pomoc, mnoho konfliktů zůstane navíc od přírody sociální tvorové, kontakty potřebujeme.
nezaznamenaných. Zachycené případy tvoří špičku Najednou je nemáme a jsme „zavření“ jen v blízké rodině,
ledovce. Některé statistiky uvádějí, že takovéto problémy čemuž jsme odvykli, je to pro nás něco úplně nového.
má až každý pátý pár. Otázkou zůstává, co daná statistika Za běžné situace jsme zvyklí věnovat se mnoha věcem.
považuje za domácí násilí. Můžeme jít do kina, cestovat, jít si zacvičit, a to teď
nemáme. Musíme se vrátit ke kořenům a věnovat se sami
Můžete domácí násilí popsat na nějakém příkladu ze sobě. Komfort a luxus, který jsme měli, najednou zmizel.
své praxe? Někdy jde o život, může ale domácí násilí mít Kdybychom všechno mohli, možná bychom si na nějaké
i subtilnější, méně pozorovatelnou podobu? kino ani nevzpomněli, ale teď to máme „zakázané“, což
Jistěže může. Do zpráv se dostanou případy, kdy násilí v nás budí nějaké emoce. Je nám to líto, zažíváme vztek,
skončí fatálně, někdy i vraždou, ale nemluví se v nich pocity vyplavou na povrch. Pokud s emocemi neumíme
o těch, které nám jako násilí ani připadat nemusejí. pracovat, můžeme začít reagovat agresivně, nebo se
Jedním z původců domácího násilí byl muž, který naopak stáhneme a zažíváme pocity deprese.
se dopouštěl docela drsného psychického násilí ve
formě určitých výčitek, nadávek, vulgárního oslovování Co nám může pomoci?
a vyvolávání strachu. Tato nevypočitatelnost vedla ke Pomůže nám, když si nastavíme rytmus, rituály. Když jde
vzniku tzv. latentního násilí. o rodinu s dětmi, musejí si společně vytvořit jistý řád,
domluvit se na tom, kdo bude děti hlídat dopoledne
Co to znamená? a kdo odpoledne, komu více vyhovuje pracovat po obědě
Mnoho z nás neví, že k domácímu násilí patří i tato forma. a komu po ránu, které dítě bude mít k dispozici kterou
Latentní násilí je v probíhajícím cyklu domácího násilí ta místnost… Dětem bychom neměli rozvržení diktovat, ale
fáze, kdy ještě nedošlo k napadení, výčitkám a podobně, ptát se jich například, kdy se jim lépe pracuje, jestli by si
ale ohrožená osoba už ví, že to nastane, jen netuší kdy. někdy nechtěly, pokud to on-line výuka umožní, přispat.
Za pět minut? Za hodinu? Zítra? Oběť se pak bojí cokoli Musíme o tom spolu mluvit.
udělat. Chová se tak, aby partnera nějak nevyprovokovala,
aby mu ve všem vyhověla, aby k násilí nedošlo, ale přitom Co vlastně domácí násilí je? Jakou může mít podobu?
stejně ví, že to nastane. Strach plynoucí z latentního násilí Domácí násilí je pro Českou republiku nový, ještě ne úplně
má stejné následky jako násilí samotné. ucelený pojem, pod kterým si každý představí něco jiného.
Do našeho trestního zákoníku se dostal až v roce 2004.
Setkala jsem se s tím, že ženy, které zažívají sexuální Klasické domácí násilí poznáme podle daných kritérií
násilí, se v této fázi někdy začnou chovat sexualizovaně, a znaků. Je to dlouhodobý fenomén, dochází k němu za
aby si to „odbyly“ a měly to za sebou. „zavřenými dveřmi“ a role jsou striktně rozděleny, jeden
Ano, tohle se stává, a nejenom u sexuálního násilí. je původcem a druhý obětí. Postupem času se ale zjišťuje,
I u fyzického nebo psychického násilí ohrožená osoba že k tomu, abychom situaci nazvali domácím násilím,
někdy násilí vyprovokuje, aby nastaly „lepší“ fáze násilného nemusejí být nutně splněny popsané znaky. Mluví se už
cyklu, jako je například fáze „líbánek“. i o vzájemném domácím násilí a o tom, že striktní rozdělení
rolí může být zavádějící.
Existuje nějaké „univerzální“ domácí násilí, nebo známe
různé druhy tohoto chování?
Nejznámější je fyzické násilí, což je ale jen špička
ledovce. Mnozí lidé si myslí, že pokud nedojde na bití,
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 9
TÉMA
o domácí násilí vůbec nejde. To je ale pouze mýtus. setrvává. Je snadné říci: „Probůh, odejdi, vždyť tě bije,
Můžeme se setkat s psychickým, sexuálním, materiálním, fackuje!“ Není to ovšem tak jednoduché. V podobných
ekonomickým, sociálním a latentním násilím. případech se vytvoří ambivalentní vazba oběti k původci
násilí. Ten jí sice ubližuje, ale dělá také spoustu věcí, které
Kde v normálním vztahu nastane zlom, kdy dojde jí naopak neubližují. Navíc bývá počátek domácího násilí
k násilí? A jde vůbec o zlom? obvykle postupný, takže si oběť mnohdy násilí vůbec
Někdy jde opravdu o zlom, o reakci na nějakou nečekanou neuvědomuje. Je také těžké si vůbec připustit, že bychom
situaci, na změnu, kterou nečekáme nebo nám přinese byli obětí domácího násilí.
něco nového. Tou může být třeba ztráta zaměstnání
nebo někoho blízkého, která může vést k agresivnímu, Ono jde jistým způsobem o stigma, že?
násilnému až vulgárnímu chování. Podobně ale někdo Ano, a říkáme si také, že nám se něco takového prostě
může zareagovat i na příchod dětí. stát nemůže. Další bariérou může být sociální izolace, kdy
Většinou ale domácí násilí vzniká velmi postupně. A v tom nevíme, co bychom pak dělali. Nevíme, na koho bychom
je nejzákeřnější. Začíná docela nenápadně, nevinnými se obrátili, a možná nám ani nikdo nevěří. Člověk, který se
věcmi, které se dají vyložit jako projevy lásky. „On se doma dopouští násilí, totiž navenek vystupuje jako někdo
mnou chce trávit co nejvíc času. On je tak hodnej!“, což úplně jiný. Pro okolí to může vypadat, že nějaká chudinka
je ale spíše výraz kontroly toho druhého. „On mi pořád nebo chudáček se snaží říci, že je ten druhý bije, ale to
nosí dárky,“ což může být jistý předchůdce odpustků za přece není možné, vždyť je tak charismatický, v práci se
budoucí chování. Tyhle nenápadné projevy se postupně chová skvěle, to by přece nemohl dělat. Ve hře jsou také
mění v něco horšího. Z takovéto situace se dá navíc těžko ekonomické důvody nebo strach o to, že by děti nakonec
vymanit, vždyť je vlastně pěkné, pokud spolu pár chce zůstaly s násilníkem.
trávit co nejvíce času nebo pokud jeden druhého zahrnuje
dárečky. Tráví-li však spolu veškerý čas, dostává se oběť Pracujete s původci domácího násilí. Už samo slovo
až do sociální izolace a nemá pak nikoho, kdo by jí mohl původce je zajímavé, obvykle se setkávám s termínem
pomoci. pachatel. Proč volíte toto označení?
Označení pachatel je v dnešní době považováno již za
Před nějakou dobou jsem mluvila se ženou, která zažívala zastaralé, a je navíc velmi stigmatizující. Jako by z něj
docela sofistikované domácí násilí. Svou situaci ale plynulo, že se člověk už nedokáže změnit, že patří za mříže,
nechtěla opustit, protože měla neomezený zdroj peněz že si zaslouží trest. Slovo původce v sobě skrývá šanci, že
a zvykla si na vysoký standard. Vůbec jsem nechápala, je možné se změnit, že není nutné být původcem napořád.
proč neodejde. Navíc evokuje myšlenku, že původce není jako člověk celý
Bariér, které brání odchodu, je mnoho. Lidé, kteří něco špatný, ale že špatné je jenom jeho chování, které může
takového nezažili, jen těžko chápou, proč oběť ve vztahu změnit, pokud na něm bude chtít začít pracovat.
10 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 Jak je časté, že původcem je žena?
Stává se to, a možná i častěji, než máme zachyceno.
Muži se za svou roli oběti stydí, mají obavy vyjít s tím na
veřejnost. Žena navíc obvykle nesáhne po fyzickém násilí,
i když i takové případy známe. Volí spíše psychické nebo
i ekonomické násilí, kdy muži například pravidelně sebere
celou výplatu a nenechá mu nic na jeho potřeby. Muži
mnohdy nemají ani žádný důkaz pro to, co se jim děje,
nebo si prostě neuvědomují, že jde o domácí násilí. Také si
to mnohdy nechtějí připustit.
Existuje nějaký „prototyp“ původce domácího násilí,
nebo se k němu může uchýlit kdokoli? Třeba i já?
Žádný „prototyp“ neexistuje. I z výzkumů vyplývá, že
domácí násilí se neváže na žádné demografické ukazatele.
Původcem násilí může být člověk mladý i starý. Se
základním vzděláním i vysokoškolák. Z města i z vesnice.
I lidé, kteří jsou dobře zajištění a mají veškerý komfort, se
mohou uchýlit k násilnému chování.
U původců se obvykle mluví pouze o rizikových faktorech.
Tím může být například nezaměstnanost. Pak jsou to
typické patriarchální hodnoty. Rizikové může být i to, že násilí. Používá se stupnice vzteku, kdy se lidé učí
člověk zažíval násilí v primární rodině, buď byl svědkem, rozpoznávat jednotlivé fáze vzteku. Obvykle nezačneme
nebo dokonce obětí. Nic z toho ale k domácímu násilí na nule a nemáme hned nějaký velký výbuch, ale vztek
nevede absolutně, jde pouze o riziko. nastupuje postupně, plíživě. Různé stresory mohou vést
k tomu, že se v nás za celý den nastřádá vysoká hladina
Jak bych poznala, že se měním a mám tendenci jednat hněvu.
hrubě, násilně?
Podle mě by člověk, který by si položil tuto otázku, něco Jak konkrétně?
takového poznal. Má nějaký náhled svého chování, Ráno mě může naštvat, že kopnu do hračky, kterou si dítě
schopnost sebereflexe. Už by si sám uvědomil, že třeba večer neuklidilo. Potom se opařím čajem. Nejede výtah,
dnes potřetí řekl sprosté slovo nebo měl chuť někoho čili musím osm pater seběhnout po svých. Před nosem
zfackovat. mi ujede metro a já nestihnu důležitou schůzku v práci.
Pokud ale někdo podobný náhled a sebereflexi nemá, A nakonec mě v práci nadzvedne šéf. Přijdu domů a už
často ani neví, že se chová špatně. Pokud v chování pěním. A najednou zjistím, že děti neudělaly to, co jsem
původce násilí nenastane nějaký zlom, kterého se jim dala za úkol. To už pak vyvolá nějaký násilný čin, třeba
sám zalekne, což jsem ve svém výzkumu zaznamenala na ně začnu křičet nebo udělám něco horšího.
poměrně často, nic si neuvědomí. Je velmi důležité, aby Důležité je si toho všímat. Když ráno zjistím, že nejede
byly dostupné programy pro původce domácího násilí, výtah, a předtím jsem zakopla o hračku a opařila se čajem,
protože právě ve chvíli, kdy se dostanou na hranu svého měla bych se zamyslet, uvědomit si, že možná začíná
chování, si uvědomí, že by měli vyhledat pomoc. A pokud náročný den a ve mně se něco děje. Musím si dávat pozor,
ji nenajdou, mohou ve svém chování pokračovat dál. co bude dál, aby se večer nestalo, co bych nechtěla.
Tohle všechno se účastníci programu učí rozpoznávat,
Je na místě trest? a každý si svou stupnici vzteku šije na míru. Hodně se
Někteří původci násilí si pochopitelně zaslouží trest, pracuje s tělesnými pocity, které mohou signalizovat, že se
ale podle mého názoru je hlavně třeba, aby se s nimi něco děje. Svíráme pěsti? Cítíme napětí v oblasti žaludku?
pracovalo. Trest je sám o sobě nenapraví, nedovede je Máme napnutou šíji? Stupnice vzteku je základní nástroj,
k náhledu svého chování. jak tuto emoci zvládnout. Také hledáme, co může být
spouštěčem našeho vzteku, a způsoby, jak vztek proměnit,
Jak se s původci domácího násilí pracuje? pokud nemůžeme ovlivnit jeho spouštěče.
Měla by to být dlouhodobá práce, tři sezení
u psychoterapeuta to nespraví. Člověk musí především Je možné vztah, kde došlo k násilí, uzdravit, obnovit,
chtít provést nějakou změnu, a pokud se programu účastní nebo je vždy vše nenávratně ztraceno?
ze soudního rozhodnutí, musí se pracovat i na tom, aby Věřím, že ano, jinak bych se tímto tématem vůbec
k této motivaci dospěl, aby získal náhled na to, že dělá nemohla zabývat. A znám příběhy, kdy se to podařilo.
něco špatného. Měl by za to přijmout zodpovědnost. Změnu by ale měli chtít oba a stejně tak by na ní měli oba
V ideálním případě vycházíme z vnitřní motivace, ale pracovat, případně by se mělo pracovat s celým rodinným
využívá se i ta vnější, například připomenutí toho, že člověk systémem.
má děti a přece s nimi nechce ztratit kontakt. Na to mnozí
lidé slyší. Marie Těthalová
Foto: Johana Pošová
Co zvládání hněvu? My ho bereme jako něco
negativního, ale to tak není vždy, že? Veronika Stočesová se narodila v roce 1992.
U původců se obvykle mluví pouze o rizikových faktorech. Vystudovala jednooborovou psychologii.
Tím může být nezaměstnanost. Hněv s sebou nese velkou Pracovala v oblasti školní psychologie
energii, je to varovný signál, když se nám děje něco a spolupracovala s Ligou otevřených mužů
nespravedlivého, a může v nás podnítit změnu. Není to a Institutem pro kriminologii a sociální prevenci.
pasivní emoce a tuto energii můžeme použít více směry, V současné době je na rodičovské dovolené.
buď v podobě násilného chování, nebo zvolit alternativu.
Třeba se vztekáme kvůli něčemu, co nám nejde od ruky,
a vymyslíme něco, co bude mnohem užitečnější.
Hněv si také někdy neuvědomujeme, mám pocit...
To je také pravda, bereme ho jako negativní prožitek
nebo si jej nepřipouštíme. Na tom všem se pracuje
v terapeutických programech pro původce domácího
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 11
TÉMA
DOMÁCÍ NÁSILÍ
v době covidové
12 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 Foto: Johana Pošová
Již při první jarní vlně pandemie někteří experti
varovali před nárůstem domácího násilí. Média záhy
přinesla ze zahraničí i z domova zprávy o přibývajícím
počtu případů. O čem vypovídají tyto informace? Mají
skutečně covidová opatření vliv na soužití partnerů?
V teorii domácího násilí existuje tzv. Duttonův axiom. plnit preventivní funkci. Osoby ohrožené domácím
Podle něj představují podhoubí domácího násilí dvě násilím se měly dozvědět, že i v době nouzového
okolnosti: zavřené dveře a narušená osobnost násilníka. stavu platí zákony a fungují služby pomáhající obětem
Takže zavřené dveře samy o sobě nestačí ke vzniku domácího násilí. Jenže do zpravodajství médií pronikala
nových případů. Jenže Don Dutton mluvil o týrání, nikoli převážně jednostranná sdělení o dramatickém nárůstu
o konfliktech mezi partnery. A opakující se násilné konflikty případů. Z mediální prezentace tématu tak vznikl
v soužití mužů a žen patří také do obrazu domácího násilí. dojem, že domácí násilí v celé jeho šíři se dá vysvětlit
V tomto textu se pokusíme objasnit, zda a jak se covidová koncentrovaným soužitím partnerů za současné izolace za
doba podepisuje na domácím násilí. zavřenými dveřmi. Média tak přiživila další falešný mýtus
o domácím násilí: zavřené dveře obydlí vedou ke vzniku
Covidový stres a zavřené dveře jako domácího násilí. Jenže domácí násilí představuje daleko
příčina domácího násilí? komplexnější a složitější fenomén, který není postaven na
jedné příčině či jednom faktoru. Šíři pojmu domácí násilí
Nařízené omezování sociálních kontaktů vytvořilo pro se pokusíme stručně objasnit dále.
mnoho rodin a párů nový všední den. Zvýšilo se faktické
zatížení členů rodin. Home office bylo třeba sladit Domácí násilí včera
s domácím vyučováním potomků a se zajišťováním
chodu domácnosti. Dříve dostupné příležitosti pro Problematika domácího násilí „spala“ prakticky do 70. let
relaxování a aktivní odpočinek nebyly k dispozici. Proto minulého století. Doznívalo tradiční přesvědčení, že žena
také mezinárodní výzkumy ukazovaly, že tíha covidových je podřízena muži a muž má právo usměrňovat svou
opatření dopadá zejména na ženy v produktivním věku, manželku. Vyhrocené vztahy mezi manželi byly vnímány
které musí najednou sladit více rolí, matkou, domácí jako soukromá věc. V kontextu společenských změn v 60.
učitelkou a hospodyňkou počínaje a partnerkou konče. a 70. letech 20. století vznikají nová témata, která byla do
Nutnost trávit více času společně doma za zavřenými té doby tabu. Domácí násilí proniká do zájmu veřejnosti
dveřmi při současné redukci jiných (pracovních i odborníků díky zveřejňování zvláště krutých případů
a zájmových) kontaktů může nepochybně přispívat ke týraných žen.
vzniku třecích ploch a tím i konfliktů mezi partnery. Zvláště Pojmu domácí násilí vtiskla konkrétní obsah především
když se soužití odehrává na malé ploše bytu, členové průkopnice teorie tohoto jevu L. E. Walker. V 80. letech
rodiny nemají nikde soukromí a to vše je okořeněno 20. století přišla Walker s klíčovým termínem „syndrom
finanční nejistotou či dokonce hrozbou ztráty práce. Je bité ženy“ a s teorií kruhu domácího násilí. Již ze
zřejmé, že covidová doba vnesla do rodin více stresových samotného pojmu „bitá žena“ vyplývá, že pod domácím
situací. Ale reakce na stres mohou být různé. A od stresu násilím se skrývaly závažné případy opakovaného
nevede přímá linka k domácímu násilí. a hrubého fyzického násilí. Kazuistiky bitých žen, které před
násilníkem hledaly úkryt v azylových domech, pomohly
Propuknutí covidové pandemie zaměřilo pozornost prosadit názor, že domácí násilí je třeba stíhat jako
médií na domácí násilí. Média zareagovala na stanoviska trestný čin. Jinak řečeno, ve svých počátcích označovalo
expertů, že opatření přijatá v rámci nouzového stavu domácí násilí týrání ženy mužem založené dominantně na
(omezení volného pohybu a sociálních kontaktů) mohou fyzickém násilí. Tváří týraných žen se stal příběh Francine
zvýšit riziko domácího násilí. Toto konstatování lze opřít Hughes, která nakonec svého spícího exmanžela polila
o obecné poznatky, že sociální izolace rodiny vede hořlavinou a usmrtila. Její případ vyvolal značnou mediální
k „zavřeným dveřím“, které komplikují včasnou intervenci pozornost, soudní líčení s obětí domácího násilí, která
v případech probíhajícího domácího násilí. V době se změnila v pachatelku, bylo v centru zájmu veřejnosti.
pandemie mělo upozornění na rizika domácího násilí Podle skutečných událostí byl později natočen film „Hořící
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 13
TÉMA
postel“. Za ztvárnění Francine Hughes získala Farrah partnerském soužití jde. Na tuto otázku nabídlo odpověď
Fawcett nominaci na Emmy a Zlatý globus. tzv. interaktivní paradigma či interaktivní přístup.
Zhruba od přelomu století zaznívají silněji hlasy o nutnosti
Domácí násilí dnes zkoumat oba partnery a také dynamiku vývoje jejich
vztahu, jestliže chceme pochopit a správně vyhodnotit
Případ F. Hughes názorně demonstroval povahu soužití, momentální stav (obraz), se kterým je konfrontována
kterému se přiřazovala v minulém století „diagnóza“ justice, sociální služby či intervenční centra. Je třeba
domácí násilí. Domácí násilí bylo v době počátků objasnit, jak domácí násilí vznikalo a jakými podobami
definováno jako „zneužívání“ partnerky (partner abuse, procházelo. Pro interaktivní přístup je tedy charakteristické,
domestic abuse), tedy v češtině týrání či zneužívání. že pro stanovení typu domácího násilí je důležité
Tento jednolitý obraz domácího násilí se však mění. objasnit jeho historii, tj. jak se násilí projevovalo a vyvíjelo
Postupem doby se pojem domácí násilí naplňuje širším v průběhu trvání vztahu, a dále popsat chování obou
obsahem, zastřešuje širší škálu jevů. Jak k tomu došlo? partnerů před incidenty, během jejich průběhu a po nich.
Četné studie přinesly detailnější poznatky o obětech. Interaktivní přístup vnímá soužití partnerů jako dyádu,
Rozběhlo se rovněž zkoumání domácích násilníků. která prochází určitým vývojem od fáze dvoření
Badatelé doložili, že existují různé profily mužů, kteří a namlouvání přes konstruování a etablování vztahu až po
ubližují partnerkám a používají k tomu různé, nejen jeho rutinizaci či eventuální dekonstrukci. V každé z těchto
fyzické podoby násilí. Empirické výzkumy poskytly etap probíhají specifické interakce mezi partnery.
podrobnější vhled do rozmanitosti násilím postižených
partnerských vztahů. Vedly k poznání, že neexistuje Posouzení násilných vztahů zahrnuje tři kroky:
jedno přesně vymezitelné domácí násilí. Tím se otevřela • p osouzení relevantních charakteristik obou partnerů při
otázka utřídění či diferenciace domácího násilí. Již
na přelomu tisíciletí vznikají první typologie vzorců vstupu do vztahu a v průběhu soužití,
domácího násilí. Začíná platit věta: nemá smysl mluvit • p opis a charakteristiku vývoje a dynamiky vztahu,
o domácím násilí, jestliže současně neupřesníme, o jaký • p opis a charakteristiku domácího násilí (projevy násilí,
typ či vzorec domácího násilí se jedná. Navíc výzkumy
potvrzují, že ve vztazích existuje jak jednostranné, tak popis incidentů, kontextuální faktory ovlivňující domácí
oboustranné (duální) domácí násilí. Bylo doloženo, že násilí, motivace násilné osoby, spouštěče incidentů,
i muži se mohou stát obětí, a ženy naopak agresivním, reakce na incidenty u obou partnerů).
ofenzivním členem páru. Interaktivní přístup razí i nový pohled na posuzování
Zjištěné poznatky měly zásadní dopad na řešení případů samotného násilí. Intenzita a četnost incidentů s násilím
domácího násilí v praxi, ať už soudní, poradenské, či již není primární. Interaktivní přístup vychází ze zásady,
sociálně právní. Původní výchozí pozice, že „každé že stejné násilí není vždy totéž násilí. Záleží na kontextu,
domácí násilí je vždy také týrání“ a tím i trestný čin, se ve kterém se např. fyzické násilí anebo verbální agrese
ukázala jako neudržitelná. Z dnešního úhlu pohledu je uplatňují. Určujícím znakem je povaha vztahu mezi
dokonce považována za hlavní překážku, která zbrzdila partnery. Základní rozdíl pak spočívá v tom, zda k násilí
rozvoj sofistikovanějších nástrojů pro diagnostikování typů dochází v konfliktních situacích mezi soupeřícími partnery,
domácího násilí, ale i pro rozvoj diferencovaných přístupů anebo zda je násilí spojeno s extrémním kontrolováním
intervence včetně terapeutických programů pro oběti druhého a vytváří evidentně asymetrický vztah. Stejná
i pachatele domácího násilí. Novinky v teorii domácího facka do tváře může mít různou váhu či dopad podle
násilí vystihují dva pojmy: diferenciace a interaktivní toho, zda je výrazem kontrolování a moci, anebo zda k ní
přístup. Dále je blíže objasníme. došlo v rámci konfliktního střetu partnerů. Týrání na straně
jedné a partnerské konflikty s násilím na straně druhé
Jak se vyznat v domácím násilí reprezentují dva základní rozlišitelné rámce pro probíhající
formy násilí.
Hlavní poučení z více než 40 let trvajícího zkoumání lze Interaktivní přístup vnesl také lepší vhled a systematiku do
shrnout do tvrzení, že v případě nálepky „domácí násilí“ psychického týrání. Při něm obklopuje oběť prostředí, ve
je třeba vždy upřesnit, o jaký typ či vzorec jde. Tato „zlatá kterém dostává jasně najevo, že je lidsky bezcenná, má
věta“ teorie domácího násilí poukazuje na zásadu či mnoho chyb a je tady proto, aby uspokojovala potřeby
princip diferenciace. Samotná diagnóza „domácí násilí“ již druhých. Jako psychické násilí se označuje veškeré
nestačí, protože násilí ve vztahu mezi intimními partnery jednání, které vyvolává psychické strádání, emocionální
může nabývat různých podob na ose od konfliktního utrpení a strach. Paleta nástrojů psychického násilí je
soužití až po týrání. Správně diagnostikovat domácí násilí obsáhlá: verbální útoky a agrese, zastrašování a výhrůžky
je důležité, abychom uměli správně pomoci. Pro teorii, ale z úst partnera, přikazování a nucení, omezování osobní
i pro praxi se tak otevřel nový problém – jak postupovat svobody, manipulativní postupy, záměrné navozování
při zjišťování, o jaký typ domácího násilí v daném pocitů viny, zesměšňování na veřejnosti, osočování
a vulgární nadávky před dětmi a podobně. K základním
14 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 formám psychického násilí se řadí:
Foto: Johana Pošová
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 15
TÉMA
• nepřátelské odmítání (ponižování, zostuzování), Jak lze konkretizovat obecně přijatou tezi, že v rámci
• zneužívání, pandemie se zvyšuje riziko domácího násilí? Jak se promítá
• terorizování, šikanování, heterogenita domácího násilí do odhadů jeho dynamiky
• sociální izolování, v době covidové? Podle současné teorie domácího násilí
• neposkytování emocionální odezvy, jsou pravděpodobné následující souvislosti mezi domácím
• výhrůžky a zastrašování. násilím na straně jedné a covidovými změnami v životě
Pro výzkumné účely byl vytvořen dotazník (Emotional rodin a párů na straně druhé.
Abuse Questionnaire), který se zaměřuje na čtyři
empiricky rozlišitelné kategorie emocionálního zneužívání: Týrání s covidem
ničení věcí a ubližování mazlíčkům, sexuální nátlak,
sociální izolování a ponižování, degradace. Každá Týrání je označováno jako „charakterologické násilí“.
z vyjmenovaných strategií způsobuje emocionální Představuje totiž vzorec domácího násilí, který je více
rány. Ničení věcí slouží k psychickému zraňování oběti. ukotven v „charakteru“ násilníka, tj. ve zvláštnostech jeho
Sadistické chování vůči domácím zvířatům signalizuje osobnosti. Chování tyrana je méně závislé na vnějších
lhostejnost k bolesti živých bytostí. Sexuální nátlak situačních faktorech. Je proto nepravděpodobné, že
a manželské znásilnění spadají do kategorie psychického by covidové změny vyvolaly vznik, anebo dokonce
týrání, jestliže se oběť bojí odmítnout a jestliže ji má sex dramatický nárůst nových případů této nejtěžší podoby
bez intimity ponížit a zahanbit. domácího násilí. Současně však platí riziko, že týrání může
v některých případech nabrat na obrátkách. Právě u tohoto
Domácí násilí s covidem a bez covidu typu domácího násilí může sociální izolace rodiny vytvářet
pro oběť rizikovou situaci, protože oběť je odstřižena
Covidová pandemie a opatření s ní spojená nepochybně od okolí a tím i od pomoci. Záleží pak na copingových
poznamenala i domácí násilí. Otázkou je však „jak“. strategiích, které si oběť utvořila v průběhu soužití
Současné průzkumy o výskytu domácího násilí v době s tyranem. Oběti týrání dlouho mlčí. Jejich mlčení se láme
covidu nabízí nepřehledný až rozporuplný obraz. Některé právě v situacích, které teorie označuje jako body zlomu.
země (např. Francie, Itálie či Čína) vychází z až 30% nárůstu Oběť má subjektivní pocit, že její trápení překročilo určitý
případů. Ve SRN proběhla řada dílčích studií. Zatímco práh, což ji motivuje k hledání pomoci a také k hledání
data získaná v Berlíně a Hamburku dokládají téměř 30% řešení. Organizace poskytují pomoc ohroženým ženám
nárůst, v Dolním Sasku evidují téměř 12% pokles, jiné v zahraničí, ale i u nás doma očekávaly nárůst těchto
spolkové země žádné změny ve výskytu domácího násilí případů a zcela správně burcovaly k tomu, aby i v době
nezaregistrovaly. I u nás upozorňovaly některé organizace restriktivních covidových opatření byla pomoc pro oběti
pomáhající obětem domácího násilí na jeho enormní dostupná.
„covidový“ nárůst. Jiná místa pomoci však tento trend
nepotvrzovala. Konfliktní soužití s covidem
Zatím dostupné údaje je třeba brát s rezervou. Jejich
výpovědní hodnota je nejistá. Čísla si nepamatují, jak Stresy spojené s covidovými změnami mají potenciál
vznikla. Metodika získávání dat ani definice domácího vyhrotit rovněž varianty domácího násilí označované
násilí není vždy jednotná, může se tudíž v jednotlivých jako konfliktní soužití. Může vzrůst četnost, ale i intenzita
studiích lišit. Některé studie vypovídají pouze konfliktních incidentů mezi partnery, ať už při nich dochází
o případech, které byly oznámeny, ať už na policii, nebo k duálním, či jednosměrným formám násilí. Příkladem
u jiných úřadů. Jiné se opírají o údaje z azylových domů může být žena, která volala na linku 116 006 kvůli
nebo poraden. Všeobecně se předpokládá, že v době vzrůstající agresivitě muže, který nemůže podnikat a bojí
pandemie mohla vzrůst také latence domácího násilí, se bankrotu. V jiném případu žena na lince konzultovala
protože oběti mlčely a současně ubylo vnější sociální zhoršující se manželské soužití. Dříve s manželem
kontroly ze strany příbuzných, přátel, školy či lékařů. navštěvovali psychologa, ale ten byl v době nouzového
K určité opatrnosti při interpretaci dat nabádá i další stavu nedostupný. To jsou konkrétní, jednotlivé případy.
hledisko. Veřejně dostupné odborné studie sice Je však otázkou, zda se vyšší pravděpodobnost rizika
porovnávají výskyt domácího násilí v době covidu se domácího násilí skutečně překlopila v reálný trend.
srovnatelnými měsíci předchozího roku. Nezjišťují však V tomto ohledu přinesl zajímavé údaje průzkum Asociace
historii domácího násilí, tedy zda do vztahu proniklo již pracovníků intervenčních center, který monitoroval situaci
dříve, před vznikem pandemie. Nelze tudíž prokázat, zda v první vlně pandemie. Na otázky po dopadu covidových
teprve covidová opatření vedla opatření na domácí násilí odpovídalo
k „infikování“ vztahu domácím násilím, anebo naopak 375 klientů intervenčních center. Výsledkem bylo zjištění,
ovlivnila již probíhající násilí. Jinak řečeno, kvantitativní že covidová opatření nezvedla razantně výskyt (nového)
výzkumné sondy neumí zatím odlišit domácí násilí, které domácího násilí v ČR a ani nevedla k výrazným změnám ve
se odehrává s covidem a bez covidu. vztazích s pokračujícím domácím násilím. 80 % uživatelů
16 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
služby intervenčních center soudilo, že se chování násilí u vztahů již předtím zatížených domácím násilím.
násilníka v průběhu nouzových opatření příliš nezměnilo. V zájmu ochrany ohrožených osob, především žen,
V uvedeném čísle jsou zahrnuty i ojedinělé případy, kdy byla navrhována konstruktivní i diskutabilní opatření.
dokonce došlo k lepší spolupráci mezi partnery např. Připomeneme jen ideu zapojit do prevence domácího
v péči o domácnost a děti. 20 % respondentek pak násilí profese, které se i v době pandemie dostávaly
popisovalo změnu k horšímu (např. agresor plival na do kontaktu s občany, např. poštovní doručovatele či
ženu a vyhrožoval přitom, že ji nakazí covidem). Zhoršení rozvozce on-line objednaných potravin.
domácího násilí se tedy týkalo menšiny sledovaných párů. Jak lze shrnout poznatky o domácím násilí v době
Průzkum Asociace pracovníků intervenčních center ukazuje, covidové? Jak lze okomentovat dosavadní nejednotné
že covidové efekty dopadající na domácí násilí mohou výsledky průzkumů? Opatření spjatá s covidovou
být rozmanité. Vnější tlaky a stresy nevedou automaticky pandemií dopadají na rodinný a partnerský život.
k nárůstu ani ke vzniku násilí mezi partery. Společné V kombinaci s finančními a existenčními stresy mohou vést
problémy mohou vztah partnerů i stmelit. Dále je třeba k partnerským konfliktům a krizím, které však nemají znaky
rozlišovat mezi opakujícím se násilím a konstruktivními domácího násilí. Mohou také nepříznivě ovlivnit soužití
konflikty bez násilí, které se vyskytují i v jinak celkem zatížená již předem domácím násilím. Je však třeba vyvrátit
harmonickém soužití partnerů. Na linku 116 006 volala falešný mýtus, že covidový stres a zavřené dveře obydlí
například žena, které muž vytýkal, že chodí do zaměstnání vedou automaticky ke vzniku domácího násilí ve vztazích,
a tím ohrožuje rodinu. Z obav z nákazy ji nepříjemným kde doposud žádné násilí neprobíhalo. Diagnóza domácí
způsobem nutil k přehnanému dezinfikování. Popsané násilí je dlouhodobý problém, vztahuje se na složitější
chování manžela nepochybně vnáší do vztahu napětí fenomény narušeného partnerského soužití.
a emocionálně náročné momenty. Domácí násilí však Dopady covidových opatření na domácí násilí mohou být
představuje fenomén odlišného kalibru. Jde o dlouhodobý proto různé: od extrémního ohrožení žen v případě týrání
vztahový problém podmíněný více faktory a okolnostmi. až po přechodné zmírnění konfliktního násilí ve vztahu.
Diskuze, o kolik procent narostlo či kleslo domácí násilí K tomu sdělení ženy z výše uvedeného výzkumu Asociace
v době covidové, je možná atraktivní námět. Momentálně pracovníků intervenčních center: „Když byly zavřené
je však důležitějším tématem, jak zajistit pomoc obětem hospody a on nemohl tolik konzumovat alkohol a pobývat
domácího násilí a přizpůsobit ji aktuálním podmínkám. tam až do noci, byl trochu klid, po znovuotevření mě
fyzicky napadl.“
Závěr Mediální přítomnost tématu v době pandemie oživila
pocit, že společnost bere domácí násilí vážně, že ho
Pro současnou pandemii neexistuje v akademické vnímá jako znepokojující problém. Nezbývá než si
literatuře o domácím násilí vhodný precedens. K dispozici přát, aby tento zájem neopadl s návratem ke všedním
jsou pouze určité zprávy o následcích převážně přírodních dnům. Je mnoho pádných důvodů pro to, aby téma
katastrof. V době poté referovali sociální pracovníci na domácího násilí dál upoutávalo pozornost odborníků
místech nouze o zvýšeném výskytu domácího násilí. i veřejnosti. Je to důležité už kvůli tomu, že ve společnosti
Například po hurikánu Katrina stoupl počet žen, které stále přetrvávají mýty o domácím násilí, které poškozují
si stěžovaly na psychické násilí, o 35 % a fyzické násilí oběti a koneckonců brání i účinné intervenci vůči jeho
vzrostlo téměř dvojnásobně. Tyto poznatky však nejsou na pachatelům.
krizi vyvolanou pandemií přímo přenositelné. Podstatný
rozdíl spočívá mimo jiné v tom, že zmíněné údaje byly Ludmila Čírtková
získány v době po ukončení ohrožující situace a popisují
následky katastrof, zatímco v případě současné pandemie Literatura:
modelujeme domácí násilí v průběhu přetrvávajícího
ohrožení a řešíme bezprostřední dopady přijatých Amarel, S., Endl-Geyer, V., Rainer, H., & Amaral, S. Familiäre Gewalt und die Covid-19-
opatření. -Pandemie. Leibniz-Institut für Wirtschaftsforschung an der Universität München,
Při predikci trendů domácího násilí v době covidové München, 2020, 73 (7), 52–56.
musíme tudíž vycházet z poznatků nashromážděných Čírtková, L. Domácí násilí. Nebezpečné rodinné vztahy ve 21.století. Plzeň:
o tomto jevu v běžných podmínkách. Protipandemická Aleš Čeněk, 2020.
opatření uzavřela členy rodin do jejich soukromí. Oběti
domácího násilí se tedy ocitly s tyrany či násilníky za Kofman, Y. B., Garfin, D. R. Home Is Not Always a Haven: The Domestic Violence Crisis
zavřenými dveřmi a v izolaci od okolí. Kromě toho čelí tyto Amid the COVID-19 Pandemic. Psychological Trauma:Theory, Research, Practice, and
rodiny vyšší zátěži, musí se adaptovat na nové podmínky Policy, 2020, Vol. 2, No. 999. ISSN: 1942-9681 http://dx.doi.org/10.1037/tra0000866.
a četná omezení. Stresy i v běžných podmínkách obvykle Paprsteinová, L. Domácí násilí v době jarních pandemických opatření. Zpravodaj Bílého
přihřívají průběhy domácího násilí. Právě z těchto faktů
bylo odvozeno tvrzení, že covidová opatření zvyšují kruhu bezpečí, 2020, 4, 10–11.
rizika domácího násilí. Jde primárně o rizika eskalace Riebel, M. Die Corona-Krise als Ursache häuslicher Gewalt? Neue Kriminalpolitik, 2020,
32(3), 304–320.https://doi.org/10.5771/0934-9200-2020-3-304.
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 17
TÉMA
ABSDoUmáRcí nDásilNí jeÍ
Málokterá režisérka žijící v Česku Proč jste se rozhodla tématem domácího násilí
má takovou kariéru jako Mira zabývat?
Fornay. Debutovala na festivalu Vždy se zabývám tématy, která chci pochopit. Už
v Benátkách, další film Můj pes dávno před natáčením jsem kolem sebe měla několik
Killer získal cenu na festivalu kamarádek, které si ve svých vztazích neuměly nastavit
v Rotterdamu. Její poslední hranice. Upřímně, šokovalo mě to, protože sama jsem
snímek Žáby bez jazyka, který se člověk, který to běžně dělá, a nerozuměla jsem tomu, že si
věnuje tématu domácího násilí, někdo vymezit hranice neumí.
je aktuálně nominovaný na cenu
Český lev v kategoriích nejlepší Ve filmu je ale hlavní postavou muž, ne žena. Jak jste se
celovečerní film a nejlepší režie. dostala od zkoumání obětí k agresorovi?
Když jsem zkoumala ženy, velmi mě to zraňovalo za ně
18 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 a otevíralo to ve mně spoustu věcí, až jsem je začala
hodnotit. A to bylo špatně. Proto jsem se rozhodla jít na
toto téma přes muže, protože s nimi se nedokážu tolik
ztotožnit. V tu chvíli se mi ulevilo, zbavila jsem se zrcadla,
které mě rozčilovalo. A najednou jsem dokázala pochopit
i ty ženy.
Během vývoje filmu jste podnikla opravdu poctivou Váš film nakonec načrtává jistou naději. Ta nicméně
přípravu… nespočívá v terapii, ale v radikální proměně hlavní
Tři roky jsem každý čtvrtek trávila tři hodiny v terapeutické postavy v někoho emotivnějšího.
skupině agresorů, většinou mužů. Pak jsem také několik Domácí agresoři se podle mě velmi kontrolují, svoje
měsíců chodila navštěvovat prvovrahy. A co jsem zjistila? problémy řeší hlavou. Pak ale vybuchnou, stanou se z nich
Že za domácím násilím je strach. Strach z toho, že mě většinou jejich matky, následně se své citové reakce leknou
partner nebo partnerka opustí. Během příprav jsem a opět svoje emoce skryjí. Takhle se opakovaně dostávají
vyslechla spoustu absurdních příběhů, které jsem do filmu do stejných situací, na stejné místo. Ostatně proto svůj film
promítla. Třeba jsem potkala muže, který říkal, že jeho vyprávím jako počítačovou hru, Jari, hlavní postava, se stále
žena jeho násilí schvaluje, že si myslí, že je to normální. vrací do stejných situací. Já ale vidím naději ve vnímání
S takovými absurdnostmi jsem se střetávala neustále. vlastních emocí a smíření se s možností, že racionální
kontrolu lze ztratit. Nejdřív to bolí, ale pak to pomůže vyřešit
Když zmiňujete termín „absurdní“, napadá mě, že i váš nezdravou situaci. Vztahy jsou přece o emocích, nejsou
film je často popisován jako absurdní. byznysem ve smyslu „já uvařím a ty za to uklidíš“.
Nejsem expert, jsem filmařka, která něco tři roky
pozorovala. Po čase, který jsem tím strávila, můžu říct, že Zdá se mi, že díky rokům, které jste se svým filmem
domácí násilí pro mě není pochopitelné. Nemůžete čekat, strávila, byste se mohla začít věnovat i terapii...
že s někým budete mít lepší vztah, když ho zmlátíte. To je To určitě ne. Ale je pravda, že mám mediátorskou povahu.
přece absurdní. Proto jsem se rozhodla, že ten film podám Jsme hodně impulzivní rodina a já mám funkci mediátora.
jako absurdní, abych tu absurditu ještě zdůraznila. Spousta Nehodnotím lidi a možná je nehodnotí ani terapeuti,
filmů o domácím násilí jde po psychologii postav, aby ji nevím. Jako režisérka nemůžu mít hodnotící postoj ani na
vysvětlily. V takovém přístupu ale cítím nebezpečí, že když začátku, ani v průběhu práce, možná se může dostavit až
násilí vysvětlíme takto, legitimizujeme ho. Když si všechno na jejím konci. Kdybych si na začátku řekla, že muži jsou zlí
odůvodníme, spokojíme se s tím porozuměním. Ale já a ženy hodné, jaký film bych natočila?
domácí násilí nechápu. Dá se pochopit jedině tak, že je
nepochopitelné, a tím vlastně říkám, že je špatné. Kateřina Kořínková Sobotková
Foto: CineArt TV Prague
Ve vašem filmu vlastně neexistuje jediný zdravý vztah.
Není tam zdravý vztah. Není. Ale představte si, že vám Mira Fornay je režisérka
ochrne levá ruka. To přece změní systém celého těla. a scénáristka. Narodila se
Stejně jako v rodině. Když v ní máte jednoho nemocného v Bratislavě, dnes žije v Praze.
člena a rodina s tím nic nedělá, dotyčný se neléčí, Krátké filmy začala točit
postupně onemocní celá rodina. Samozřejmě chápu, v 18 letech, FAMU absolvo-
že někdo může mít víc důvodů k tomu být agresivní než vala snímkem Malá nesdělení,
jiní, každý si ze svého dětství neseme nějaké křivdy, které který obletěl mezinárodní
se můžou v dospělosti projevit nějak nezdravě. Ale když festivaly. Film studovala také ve Velké Británii.
jsme dospělí, jsme za to zodpovědní, měli bychom s tím Film Žáby bez jazyka bude vidění v kinech hned
něco udělat. V rodině s domácím násilím není jen jeden po jejich znovuotevření.
člověk, který na sobě musí pracovat. Když má žena velmi
agresivního partnera, musí se léčit i ona. Ve skupině, kam
jsem docházela, byl muž, který na sobě zamakal, pak ho
ale jeho žena opustila. Byla zvyklá na bití a nemohla si
zvyknout na to, že už bita není. Žena dalšího muže chodila
na terapii spolu s ním a dnes jsou spolu a klape jim to.
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 19
TÉMA
BARIÉRY ODCHODU
od původce domácího násilí
Nejznámější a nejrozšířenější Foto: Johana Pošová
představou vztahující se
k domácímu násilí bývá přílišná potomka, a proto po zjištění gravidity ve vztahu zůstává.
nerozhodnost ohrožené osoby Jinou bariérou je finanční nezajištěnost v období
opustit původce násilí. Oběť těhotenství či čerpání rodičovské dovolené, jež přiměje
je vykreslována jako zbytečně oběť setrvat. Ukončení vztahu rovněž brání přítomnost
váhavá, nejistá a opětovné návraty nezletilých dětí, ohrožený/á např. zastává názor, že
k násilnému partnerovi se považují rozdělení rodiny je nepřípustné (děti potřebují oba rodiče
za slabost a nejsou veřejností apod.), nebo má strach, že by děti musely (z jakéhokoli
přijímány příliš pozitivně. důvodu) zůstat u násilné osoby a druhý by s nimi nemohl
být v kontaktu, v jakém by chtěl.
Přinejmenším se lidé zvnějšku zoufale ptají: „Proč už
konečně neodejde?“ Věřte však, že odejít ze vztahu PŘESVĚDČENÍ, ŽE ZA AGRESI MŮŽE ZÁVISLOST –
narušeného násilím není tak snadné, jak se nám ohrožená osoba mnohdy věří, že partner se chová násilně
nezasvěceným může zdát. Na ohroženou osobu čeká pouze v důsledku nadužívání alkoholu či jiných omamných
při zvažování odchodu několik velmi složitých a těžko látek. Poté stačí příslib abstinence ze strany původce
překonatelných překážek. a oběť znovu podlehne a přece jenom to ještě zkusí (čímž
věří ve dvojí zázrak, tedy ve zdrženlivost k návykovým
FÁZE „LÍBÁNEK“ – jednou z charakteristických bariér je látkám a zároveň v urovnání vztahu).
cyklické střídání násilných ataků s obdobím klidu, usmíření,
omluv a mnohdy i hezkých zážitků (dárků, odpustků). NEDOSTATEK INFORMACÍ O DOMÁCÍM NÁSILÍ –
Díky tomu, že partner projeví výčitky svědomí a snahu vše mezery ve veřejném přístupu k informacím o domácím
napravit a věnuje oběti někdy až nebývalou pozornost násilí mohou rovněž bránit opuštění násilného vztahu,
(srovnatelnou s počátkem období zamilovanosti), dochází protože oběť ani nemusí tušit, že se jedná o tento
k utváření protichůdných postojů k dotyčné osobě fenomén. Nedokáže takové jednání identifikovat,
a ohrožený jedinec znovu uvěří, že tentokrát to bylo pojmenovat, popsat a adekvátně zhodnotit. Považuje
skutečně naposled (že to byl jen chvilkový a ojedinělý to tudíž buď za přijatelnou normu, či za něco, o čem se
exces). nahlas nemluví.
AMBIVALENTNÍ CITOVÁ VAZBA – právě fáze „líbánek“ LEGITIMIZACE DOMÁCÍHO NÁSILÍ – dokud společnost
vytváří ambivalentní citovou vazbu k ohrožující osobě. bude „tiše tolerovat“ domácí (ale i jiné) násilí, bude oběť
Oběť má na jednu stranu strach z dalšího incidentu narážet i na tuto překážku, protože proč řešit něco, co je
(cítí vztek, smutek, bezmoc atd.), na druhou k původci vlastně považováno za naprosto přirozený jev (v hlavách
chová vřelé city, a proto hledá a najde (ne)logické
vysvětlení, proč se druhý chová tak, jak se chová. Někteří
dokonce věří, že násilného jedince změní díky své lásce,
dobrotivosti a laskavosti, a domnívají se, že čím více
mu budou dávat najevo svou oddanost, poslušnost
a nehynoucí obdiv, tím snáz se násilí zmírní, až zcela zmizí.
TĚHOTENSTVÍ ČI NEZLETILÉ DĚTI – ohrožená osoba
často věří, že partner/ka změní své jednání narozením
20 PSYCHOLOGIEDNES únor 2018
lidí se pak nezřídka objevují myšlenky typu: Nebudu druhého člověka) a dochází u ní ke zkreslení skutečných
nakonec vypadat já jako ten, kdo je „nenormální“?). událostí a ke ztrátě přiměřeného nadhledu. Objevuje se
tendence k obhajování původce („On to tak nemyslel“),
STIGMATIZACE OHROŽENÝCH OSOB – stigmatizací je ke zlehčování události („Je to jen malý škrábanec, to by
myšleno jakékoli nemístné očerňování (nebo dokonce nikoho nezajímalo“), k sebeobviňování („Jsem neschopný,
obviňování) ohrožené osoby, znevažování jejích názorů zasloužil jsem si to“), k iracionálním myšlenkám, ke ztrátě
a výpovědí, zpochybňování důvěryhodnosti, zlehčování důvěry v sebe samého i v okolní svět, k neschopnosti
činů, netaktní podceňování subjektivních pocitů oběti hledat řešení, k nepřiměřenému strachu z moci partnera
atd. Všechno tohle staví nepřekonatelnou barikádu mezi („On si mě najde kdekoli, domluví se s policií, podplatí
ohroženou osobu a snahu řešit nastalou situaci. soudce, zmanipuluje úřady a pak mě zabije“) a mnoho
dalšího. V konečné fázi ohrožená osoba dochází k závěru,
NADRŽOVÁNÍ OHROŽUJÍCÍ OSOBĚ – v řadě případů je že se s tím nedá nic dělat a musí to prostě vydržet.
původce násilí velmi charismatická, důstojně vyhlížející
a čestně působící osoba, od níž by člověk nečekal ani OBAVA Z „NEJISTOTY“ ČI „ZTRÁTY“ – věty o tom, že
špetku zla. Ohrožený na druhou stranu působí nejistě, by dotyčný měl ze vztahu vycouvat, se řeknou velmi
nesebevědomě, zanedbaně a celkově budí ambivalentní snadno, ale na prahu odchodu stojí jako přízrak nejistota
dojem. Osoba ohrožující tak velmi snadno dokáže z budoucnosti a následuje ji hrozba ztráty, k níž zákonitě
přesvědčit přivolanou policii či sociální pracovnici, že se dojde při opuštění partnera. Člověk z ničeho nic přichází
vlastně nic nestalo. Rodina navíc o případných návštěvách o menší či větší část materiálního (finančního) zázemí,
z OSPOD ví předem a dokáže se na ně připravit (případně o společné přátelské vazby, případně o společenský status
partner není doma, když kontrola probíhá, protože (sociální roli) a mnohdy i o střechu nad hlavou. Odchodem
takovéto inspekce se obvykle odehrávají v hodinách, kdy (rozvodem) to tedy rozhodně nekončí, osoba je najednou
musí být v práci). postavena před řadu praktických problémů, které musí
řešit a jež jsou pomyslným kamenem překážejícím jí na
NEGATIVNÍ ZKUŠENOST S INSTITUCEMI – nejčastěji cestě životem.
k tomu dochází v případě, že se ohrožená osoba
rozhodne ohlásit spáchaný čin, ale situace se nezmění, ABSENCE PODPŮRNÝCH ZDROJŮ – jednou z největších
nedojde k žádným opatřením, nejsou jí doporučeny těžkostí se stává obava ze samoty a nedostatek
adekvátní (alternativní) možnosti řešení, nebo se situace kompenzačních prostředků. Stává se, že ohrožená osoba
dokonce zhorší a otočí se proti ní (původce se např. dozví nemá rodinné vazby, přátelské kontakty ani možnost
o ohlášení a ještě razantněji partnera potrestá). Oběť tak samostatného bydlení. Chybí jí zaměstnání s adekvátním
ztrácí ochotu zkoušet „štěstí“ znovu a raději to nechá tak, výdělkem. Zůstala ve své situaci osamocena. A co je hlavní,
jak to je (rezignuje na jakoukoli nápravu). nemá pochopení vnějšího okolí. Pak je téměř nemožné
se od stávajícího vztahu oprostit. Ovšemže je tu možnost
NEDOSTATEK DŮKAZŮ – negativní zkušenost azylového bydlení. To je však pro mnohé velkým krokem
s institucemi může pramenit z rozhodnutí státních orgánů, do neznáma a pochopitelně to není trvalé řešení.
že neexistuje dostatek relevantních důkazů, které by
ukazovaly na domácí násilí, a v důsledku toho je zamítnuto ZLEPŠENÍ VZTAHU PO ROZCHODU – v neposlední řadě
vykázání osoby, nejsou provedena předběžná soudní vede k opětovným návratům nepřehlédnutelný paradox,
opatření a případ je odložen. Překážkou může být i falešná že po ukončení vztahu (opuštění společné domácnosti)
domněnka, že dokud nebudu mít v ruce dostatek důkazů, se třeba zlepší komunikace mezi partnery, nedochází
nikdo mi neuvěří. k nátlaku, neprobíhají žádné šarvátky a vše se jeví v jiném
světle. Ohrožená osoba tak znovu zvažuje a bilancuje
ODMÍTNUTÍ ROLE OHROŽENÉ OSOBY – pro ženy a muže, prožitý vztah a možná se i vrátí. Pokud však neproběhne
kteří zažili (zažívají) domácí násilí, bývá obtížné přijmout změna (např. v podobě absolvování programu
nálepku ohrožené osoby, či dokonce oběti. Nezřídka je zaměřeného na zvládání vzteku a agrese), zvyšuje se riziko,
těžké připustit si, že člověk, s kterým sdílíme intimní vazbu, že se vše opět navrátí do zajetých kolejí, čímž se vztah ještě
je schopen takového hrubého jednání, a domníváme se, více zacyklí a „zakonzervuje“.
že jde jen o omyl, jednorázový zkrat, vyhrocenou situaci
apod. Odmítnutí pozice oběti taktéž plyne z výše popsané Ukázka z knihy
stigmatizace či z obavy, jak bude reagovat okolí. Veroniky Stočesové a Davida Čápa
Psychoterapeutická práce s původci
DLOUHODOBÁ „ZKRESLENOST“ REALITY – vzhledem
k tomu, že domácí násilí je zpravidla dlouhodobou domácího násilí, Portál 2020
záležitostí, ohrožená osoba postupem času ztrácí
kontakt s běžnou realitou (např. v důsledku sociální PSYCHOLOGIEDNES únor 2018 21
izolace nebo dlouholetého nátlakového působení
SPOLEČNOST
COVID HROU
Žijeme už rok s koronavirem.
Jak je možné, že tuto náročnou
dobu zvládá někdo s lehkostí
a jiný se utápí v úzkostech?
Netýká se to lidí, kteří těžce
onemocněli nebo umřeli, ale
lidí, kteří žijí celkem normálně,
jsou zdraví, mají příjem a jsou
omezeni „pouze“ vládními
nařízeními.
Ve své psychologické praxi se setkávám s pacienty, kteří názor, potřebuje hledat ve věcech smysl. To je v pořádku,
se snaží se současnou situací vyrovnat, a každý z nich na ovšem nepříliš příjemným rysem většiny lidí je bohužel
ni reaguje zcela odlišným způsobem. Jak je možné, že potřeba hlásat svůj názor do světa dostatečně hlasitě
někteří lidé tutéž realitu dokážou zvládat s přehledem, bez ohledu na to, jaký je. Covid-19 představuje zvláštní
a jiní ji nezvládají vůbec? Během minulého roku jsem paradox. O většině společenských problémů a velkých
si prošla řadou emocí, názorů a přístupů k celé situaci výzvách 21. století existuje spousta informací, které však
a tento proces zřejmě ještě zdaleka nekončí, tak jako většinu lidí, ani naši vládu, příliš nezajímají. O covidu-19
nekončí náš příběh s touto nemocí. se toho naopak ví velmi málo, existuje povědomí
Když mi minulý leden volala moje starostlivá maminka, například o příznacích nemoci nebo o počtu pozitivně
že se na nás valí nějaká příšerná čínská pandemie, která testovaných, ale naopak skoro žádné ověřené informace
zabíjí i zdravé, silné lidi, jen jsem nad tím mávla rukou. Pak o hlubších příčinách, souvislostech nebo dlouhodobých
se virus dostal i k nám, média začala chrlit katastrofické důsledcích. Zatímco o většině problémů dnešní doby toho
zprávy, vláda vyhlásila celorepublikový lockdown. Tehdy velká část společnosti příliš neví, na covid-19 má názor
mě zachvátila opravdová úzkost. Odstěhovali jsme se na každý. V rodinách, médiích a v politice se řeší především
šest týdnů z Prahy k rodičům na Vysočinu, odřízli se od koronavirus, desítky ostatních problémů se odsouvají
civilizace a uzavřeli za plot naší zahrady a do on-line světa. do pozadí a mimo naše zorné pole, prohlubují se však
Učili jsme se s covidem-19 žít, hodně jsme o něm četli, navzdory tomu nebo právě proto vesele dál, narůstá jejich
diskutovali jsme o celé situaci, snažili jsme se v tom všem intenzita a mohou nás o to více překvapit v příštích letech,
hledat smysl. A pak přišlo léto, rozvolnění a naděje. Ta kdy už nebude možné je nadále přehlížet.
začala vyhasínat s podzimem, neustálým nekoncepčním Musela jsem se usmívat, když jsem zaslechla šéfa místních
utahováním pravidel, jejich následným rozvolňováním popelářů, jak poučuje své podřízené o tom, jak jednají
a s vidinou, že to všechno jen tak neskončí. Měla jsem politici, co by měla dělat hygiena a zda se nechat či
pocit, že to celé musím nějak uchopit a udělat si jasný nenechat očkovat. Někteří lidé se nijak nezneklidňovali
názor, abych v tom mohla žít, zkrátka abych měla jasno. a nad čínským nepřítelem mávli rukou, jiní byli rozezlení,
Časem jsem pochopila, že to není možné, protože stále báli se vycházet z bytu a varovali okolí před hrozícím
přesně nevíme, jak tato nemoc vznikla a proč ani jak se z ní nebezpečím, další se snažili hledat pravdu v konspiračních
můžeme poučit coby jednotlivci a jako lidstvo. teoriích a ještě jiní zase slepě důvěřovali všem vládním
Pozorovala jsem, že se v nově vzniklé a neznámé situaci prohlášením. Nemalý počet lidí upadl do skepse, depresí
snaží zorientovat každý. Člověk si potřebuje na věci dělat a mluvil o zkáze světa.
22 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Také jsem si sama v průběhu roku vyzkoušela různé A tím se začala rodit možná odpověď na moji otázku, jak
postoje a s nimi spojené chování. Někdy jsem si rebelsky je možné, že jsou reakce na současnou situaci tak odlišné.
nasadila roušku jen na půl žerdi, jindy jsem úzkostně Řada z mých klientů se uzavřela doma a úzkostlivě začala
rozmlouvala s kamarádkami o tom, jak ochránit naše odmítat jakýkoliv kontakt s vnějším světem. Jiní se sice
děti, pak jsem zase byla naštvaná na vládu a vzápětí mi báli, ale do ordinace přišli, velká část mých klientů naopak
došlo, že ani ona neví, co dělat. Uvědomila jsem si, že dlouho odmítala nosit roušku i v ordinaci. A většina
důležité pro mě bylo nějaký názor mít, ať už je jakýkoliv. z nich se mě ptala na to, jak mají se vzniklou situací
Cítila jsem se silnější, když jsem se za něco mohla postavit, naložit a ochránit nejen své fyzické, ale i psychické zdraví.
být si jistá, ukázat, že vím. A následně mi také došlo, jaká Odpovědí je tzv. resilience, kterou Pavel Hartl ve svém
je to hloupost. Že to na situaci kolem koronaviru a s ní psychologickém slovníku definuje jako souhrn činitelů,
spojených změnách v našich životech, na naší bezpečnosti, které člověku pomáhají přežít v nepříznivých podmínkách.
a vůbec na nemoci jako takové nic nemění. Že jde Mezi tyto činitele pak autor řadí zdravé sebepojetí
zejména o tlak společnosti, že bych měla mít ve věcech a sebeúctu, kritické myšlení a schopnost odolávat
jasno. Protože kdo neví, je zranitelný. A tak jsem si zkoušela nátlaku. Ráda bych mezi ně zařadila, kromě chuti hledat
dovolit si to, nevědět. Vždyť přece nikdo doopravdy za věcmi hlubší souvislosti a smysl, i humor a hru. Jedná
nevěděl a neví, jaká je realita, nakolik jde o masáž médií se o způsoby, jak nakládat s realitou, a zároveň možnost,
a kalkul vlády, jaké má nemoc a celá situace dlouhodobé jak svoji resilienci, tedy schopnost zvládat tíživé situace
následky, co způsobí očkování. Jsme zvyklí v životě počítat a překonávat krize, posilovat.
s tím, že alespoň někdo ví. Že nám alespoň některý lékař, Hra je mimo jiné kreativním procesem, o němž Carl
hygienik, politik či vědec řekne, jak se věci doopravdy mají Rogers říká, že je zároveň terapeutický. Podle tohoto
a co máme dělat. A ona nám to také celá řada autorit říká. vlivného amerického psychologa se kreativita, umění
Jenže každá trochu jinak. A z toho mi vyplývá, že opravdu a terapie prolínají. Hra totiž probíhá ve sféře „jakoby“ a její
upřímný názor musí být právě a jenom ten, že prostě úlohou je nabídnout jedinci příležitost projevit nejhlubší
a hluboce nevíme. Že nejsme to nezlomné, omnipotentní, pocity, rozvinout jeho osobnost, najít směr v případech,
vševědoucí a vždy vědoucí lidstvo, které vždy vše ve kterých to skrze vážné činy nejde, jak o tom píše
pokoří. Jasně se mi ukázalo, jak se každý z nás a všichni švýcarský lékař Édouard Claparède. Lidé ve hře nacházejí
dohromady bojíme ukázat, že jsme vlastně zranitelní zdravý odstup i výraz pro své pocity, mohou si volně
a nevědoucí. A tehdy se mi ulevilo. Došlo mi, že mohu experimentovat bez požadavku zabývat se skutečností, ale
hledat pravdu, ale nemusím vědět. A jestliže nemusím jejím odrazem. Eugen Fink ve své knize Oáza štěstí chápe
vědět, mohu si hrát s tím, že, co a jak vím. hru jako životní impuls se svébytnou hodnotou, dokonce
Vždy si vzpomenu na oči lidí, které se na mě jako lék proti civilizačním škodám novodobé technokracie,
s neskrývaným pohrdáním dívaly na jaře, když jsem jako život obnovující sílu. A tu si myslím, že v této době
si v tramvaji nasadila roušku. Byla jsem za tu, která šíří potřebujeme ještě více než kdy jindy.
paniku. A mohly to být stejné oči, které se na mě s výrazně Jak upozorňují ve svých rozhovorech např. Jaroslav
nadzvednutým obočím upíraly, když jsem si na podzim Dušek či Anna Hogenová, covid-19 není naším jediným
roušku po cestě na tramvaj občas zapomněla nasadit. Ty a možná ani hlavním problémem, ač se to tak ze
samé oči, jiný postoj, jiná role, jiný kostým, jiná herecká zpráv médií jeví. Jako jednu z velkých výzev, která je
úloha. Napadlo mě, že si s těmito postoji začnu také hrát. s koronavirovou dobou spojena, vnímám doprovodný
Začala jsem si jen tak zkoušet, jaké to je, když jste v roli proces digitalizace všeho možného, a pokud to mohu
bojácného nebo hrdiny, úzkostného člověka, nebo naopak nazvat „odlidštěním lidstva“, technologizaci myšlení,
nezodpovědného flinka. Úlevu mi poskytovala možnost zhoršení schopnosti komunikovat a být spolu. Nyní ještě
si danou roli vyzkoušet, zase z ní volně vystoupit a znovu více než kdykoliv předtím vnímám jako důležité, aby si
si uvědomit, že opravdu nevím, co je správné, a že to, jaký lidé nepřestali hrát, tvořit, stýkat se, co to jde, pěstovali
postoj k realitě a k ostatním právě mám, ještě neznamená, v sobě vše lidské s o to větší důsledností a vědomím,
že realitu zásadně ovlivňuji. Vnější realita se totiž naším že tím působí proti silám autoritářského vládnutí,
přístupem mění mnohem pomaleji než ta vnitřní. technokratické manipulace, tupé komerce a odumírání
Vzpomněla jsem si na již klasickou knihu Ervinga lidských kvalit. Dovolím si říct spolu s americkým
Goffmanna Všichni hrajeme divadlo. Představuje v ní tzv. básníkem W. H. Audenem: „Přeji vám, abyste pochopili
dramaturgický přístup k vnímání reality a zastává názor, smysl divadla; neboť jen ti, kteří milují iluze a ví o tom, se
že člověk má celou řadu motivů pro to, aby mohl ovlivnit dostanou dál.“ Hrajte si, pomůže vám to získat nadhled
dojem, jaký z něj okolí má. Zároveň každému velmi záleží nad současnou situací, zkoušejte si obhajovat různé
na tom, aby jej okolí bralo vážně a uvěřilo v jeho herecký pohledy na svět, blázněte v tom nejlepším slova smyslu,
výkon. Rozdíl je v tom, nakolik jsme se svojí rolí ztotožněni protože je to vážně potřeba.
a nakolik se naše role liší od našeho opravdového,
autentického Já. Lucie Essenza
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 23
VZTAHY
nFAeCEuBOrOóKzOVaÁ
24 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Facebook způsobil explozi hlouposti ve veřejné diskusi. Je
to vidět v příspěvcích pod články na serverech médií, která
diskuse umožňují přes Facebook. A ještě lépe jsou projevy
neurózy vidět na Facebooku samotném. Projevují se díky
němu neuroticky i zdánlivě zdraví lidé?
Sleduji patologické projevy na sítích asi rok a půl anonymní profil. To vede k chování typickému pro
a závěrem mých pozorování je velké tučné NEVÍM. „člověka s maskou“. Člověka, který za své výroky a činy
Vím zcela jistě, že většina facebookových diskusí není nenese zodpovědnost.
komunikace, ale neurotická rivalizace plná regrese. Ale • S ociální komunikace probíhá na nějakém konkrétním
nevím, zda internet ta kvanta neurotiků vytvořil, nebo teritoriu. Vnímání teritoriality na Facebooku je
zda jen našli platformu, kde svou neurózu ventilovat u většiny uživatelů zcela rozmazané. Na svém účtu,
v plné nádheře. Anebo zda se díky povaze internetové který mám pronajatý od Zuckerberga, mám svou
komunikace začali neuroticky projevovat i lidé, kteří jsou zeď. Na ni například doma na svém iPadu, ve vlastní
v realitě v rámci širší normy duševně zdraví, ale zlákala je posteli, napíšu, že veverky smrděj. Byl jsem kdysi
svůdnost regrese na anonymním facebookovém účtu. v útulku pro veverky, a smrděly. Milovnice veverek má
zapnuté sledování mých veřejných příspěvků a kdysi
Neurózu, mohu-li básnicky, Freud definoval jako mě požádala o přátelství. Beru všechny ženy, ale o její
hluboký vnitřní rozpor mezi chtěným a povoleným. existenci vůbec nevím. Ona však najednou vidí, že u ní
A díky své osobnostní struktuře viděl za tímto rozporem doma, na jejím gauči, má ve svém mobilu na své main
sexuální motivy. Já, pouhý sociální psycholog, nejsem page číst, že veverky smrděj?!? Napíše mi tedy, že to
kompetentní je hledat – a tak zůstávám u analýzy už nikdy nesmím říkat, jinak mě zablokuje. Chová se,
produktu, písemného projevu. V několika bodech shrnu jako bych byl nezvaná návštěva u ní doma.
rozdíly mezi sociální komunikací v reálném životě a na
internetu, nejčastěji na Facebooku. Jev, kterému se již neříká hysterie
V čem je internet jiný? Raboch, Pavlovský a Janotová ve své práci Psychiatrie –
minimum pro praxi považují disociativní poruchy
• S ociální komunikace Homo sapiens se vždy (F 44) za klasický výraz freudiánského konceptu,
odehrávala mezi jedinci, kteří si byli na dohled a na za vybujelý behaviorální novotvar z tlaku, který
doslech, a většinou mluvili s jinými, sobě známými generují protichůdná nutkání id a superega, za
jedinci. Značná část facebookové komunikace však odštěpení nepříjemného obsahu, jeho vytěsnění
probíhá mezi jedinci, kteří se vzájemně neznají, z vědomí či jeho zatlačení někam na samý okraj
nevidí, nejsou ve fyzické blízkosti a nikdo z nich paměti. Osobnost trpící histrionskou poruchou (F
nemůže být bezprostředně ohrožen následky svého 60.4, infantilní, hysterická) dává najevo přehnané,
agresivního sdělení. Pohled do obličeje osoby, se divadelní a zcela falešné emoce. Je naprosto labilní
kterou komunikujeme, je základní zpětnovazební kanál a nejistá. Umí myslet jen na sebe a je mimořádně
v komunikaci. Na Facebooku chybí. závislá na ocenění okolí. Takoví lidé se neustále
předvádějí, chtějí být v centru pozornosti. Intrikují,
• Nošení masky bylo v naší kultuře vždy považováno lžou a manipulují. Jejich vztahy – nejen partnerské
za něco buď svátečního, spojeného s rituálem – jsou provázeny výčitkami, ponižováním druhého
(masopust), anebo za cosi děsivého. Maskovali a prudkými zvraty od lásky k nenávisti, vyznačují se
se lupiči, a kápi zakrývající obličej nosili i kati. udáváním, pomlouváním a anonymními dopisy či
V internetové komunikaci je naprosto normální
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 25
VZTAHY
vzkazy. Zatím všeobecně neuznaná (bez kódu F) je a promítnout více ze svého ideálního já na Facebook
narcistická porucha osobnosti, pro niž je typické než osoby neurotické méně.
přeceňování vlastní důležitosti, schopností, znalostí,
dovedností a jedinečnosti. Takoví lidé se považují za Neposkytujte nevyžádané rady
nejchytřejší v celém okolí, pochopí je jen veleduši.
Jsou díky permanentní úzkosti a strachu z vlastního Neurotické rysy osobnosti jsou úzce spojeny
selhání přecitlivělí na kritiku – reagují agresí a hněvem, s negativním prožíváním. U řady probandů badatelé
trpí pocity ponížení. Jsou zcela bez empatie, ochotni ale také zjistili, že negativní prožívání jednotlivců, kteří
kdykoliv vykořisťovat okolí. Ale hysterici a hysteričky už se vyznačují vysokou mírou neuroticismu, se zvyšuje po
to dnes nejsou, není to politicky korektní označení. návštěvě Facebooku. Tato studie naznačuje, že závislost
na Facebooku částečně funguje jako prostředník ve
Objevil jsem však i v moderních termínech jednu starou vztahu mezi neuroticismem a negativními afekty. Přesná
dobrou diagnózu, které se za nás říkalo normálně příčina zhoršení nálady je neznámá; může jít o sociální
„neuróza“: F40.1 Sociální fobie. Strach ze zkoumavých či informační přetížení, závist, žárlivost či nespokojenost
pohledů, který vede ke strachu ze styku s jinými lidmi. ve vlastním vztahu – to vše je v budoucím výzkumu
Souvisí s nízkým sebevědomím a strachem z kritiky. nutno prozkoumat jako potenciálně relevantní faktory.
Průvodními symptomy jsou zrudnutí, třes, strach ze
zvracení, nucení k močení. Teprve Facebook histrionským neurotikům umožnil
oslovovat neznámé lidi, aniž by jim hlouposti museli
Impozantní výzkum Microsoft Research a Cambridge říkat do očí. Plácání se v této komunikaci stalo normou,
(n = 180 000) zjistil, že pouhá kvantitativní analýza chování rivalizace na základě nulových argumentů je natolik
uživatele Facebooku (počet lajků, počet sdílených obvyklá, že tito lidé získávají pocit davu. Facebook
fotografií, počet tagů a podobně) měří osobnost stejně možná tyto rivalizující neurotiky nevytvořil, ale pouze
dobře jako pětifaktoriální osobnostní testy. zviditelnil jejich projevy. Obrazovka zpětnou vazbu
Velká americká studie (n = 742) zjistila, že jedinci neposkytuje a u méně sebevědomých jedinců se stává
s vysokou mírou neuroticismu, kteří zažívají negativní posezení u Facebooku příležitostí k hypertrofii ega
pocity typické pro sociální úzkost při setkávání s lidmi a kompenzaci všech křivd a ústrků, které v reálném
(úzkost, stud, zakřiknutost), upřednostňují on-line světě jako správní neurotici pociťují. Jejich ego stále
komunikaci. Vykreslují na sítích svou fiktivní identitu, narůstá – protože své oponenty nevidí a protiargumenty
kterou by rádi měli, idealizovaný obraz sebe sama, přicházejí jen písemně –, až do té míry, že se začnou
jehož smyslem je získat sociální souhlas a podporu domnívat, že jsou nejchytřejší, nejvzdělanější,
a který z reakcí na své posty čerpá pozitivní emoce. To nejvýkonnější, a především kompetentní k poskytování
u takových jedinců vede k většímu využívání sociálních nevyžádaných rad.
sítí a závislosti na nich. Studie uživatelů Facebooku,
většinou v USA, zjistila, že vysoký neuroticismus, Obvyklý průběh komunikací na Facebooku až nyní
závislost na Facebooku a negativismus spolu vysoce zviditelnil, jak obrovské množství spoluobčanů trpí
korelují. neurózou, neukojenými ambicemi a úzkostí. Tyto
své pocity na internetu generalizují do celkové
Interakce tváří v tvář u těchto uživatelů vyvolává úzkost, komunikační neurózy, která zde vládne. Hádají se
strach z kritiky, sociální izolaci, plachost, rozpaky a strach a hašteří jako na pavlači, protože jim absence zpětné
z odmítnutí. Lidé s vysokým neuroticismem využívají vazby a nepřítomnost partnera v diskusi dovolí
Facebook často k sebeprezentaci, konkrétně potřeby upadat do regresí takové úrovně, jaké jsou v realitě
nepravdivě vykreslit různé pozitivní aspekty sebe sama. zatím nepřijatelné a následovala by za ně sociální
Seidman to ve své studii zjistil už v roce 2013 a za sedm sankce – výsměch, pobavení či degradující odpovědi.
let se fenomén samozřejmě prohloubil spolu s tím, jak Na Facebooku se neurotikovi jeho vlastní obrazovka
větší a větší část sociální interakce probíhá elektronicky. nevysměje. Skokově narostla rovněž informační
Nicméně už tehdy byli vysoce neurotičtí probandi entropie, neurčitost, v celé společnosti. Panuje doba
náchylní odhalit více informací o svém soukromí postfaktická. Stačí si přečíst pár tweetů odcházejícího
26 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slova ztratila víceméně kompenzovaní – facebookové regrese
význam a váhu, můj včerejší výrok není podstatný, stále běžnější, normálnější a přijatelnější. A tak se
pravda je jen jeden z možných názorů. Přesně to, co pomalu, plíživě a nezadržitelně přesunou i do reálné,
nás o hysterické neuróze učili ve škole. Pravda je pro nezprostředkované komunikace tváří v tvář. Takže za
neurotika s histrionskými rysy zkrátka to, co se mu právě pár let budou na ulicích běžné hlasité hádky, urážení
hodí do krámu. A generace dnešních dvacetiletých už a nadávání přesně toho stylu, který prvorepubliková
ve světě Facebooku vyrostla a je v něm vnořena více než literatura připisovala hloupým pavlačovým
my staří. drbnám. Proto mohu tento neveselý text zakončit
optimistickým zvoláním: ZÍTŘEK PATŘÍ HISTRIONSKÝM
Musíme se však smířit s dalším vývojem. Jak se sociální NEUROTIKŮM!
interakce stále více a více přesouvá na Facebook,
budou pro neurotiky – i ty, kteří jsou v realitě zatím Jiří X. Doležal
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 27
TERAPIE
Přijít o část
své identity
28 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
S psycholožkou Marií kompetenci ve znakovém jazyce většinově nemám
Bendovou, která jako jedna informace.
z mála odborníků v Čechách
pracuje s neslyšícími Chodí to tedy v praxi tak, že si neslyšící člověk s sebou
klienty, nahlédneme do na setkání s psychologem přivede tlumočníka?
světa, ve kterém mohou být I když já sama s tím zkušenost nemám, tato možnost
nerealizovatelné i zdánlivě existuje. V rámci jiných zařízení však záleží na
běžné činnosti. Jak lidé prožívají konkrétním psychologovi. Někomu to nemusí být
ztrátu sluchu? Dají se vyjádřit příjemné, někomu to naopak nevadí a je schopen
znakovým jazykem stejné pracovat i s tlumočníkem. To je jedna strana věci.
nuance jako v češtině? Je zde však i druhá stránka. Asi si umíte představit,
že někdy může být těžké říct o svých problémech
Říká se, že sluchové postižení je z hlediska dopadu na jednomu člověku, natož když jsou v té místnosti lidé
společenský život člověka nejtěžší. Je tomu tak? dva. I tlumočníků je však poměrně málo, zvláště těch
Je to pravda. Na druhou stranu si myslím, že tato doba špičkových.
je vůči neslyšícím a nedoslýchavým lidem mnohem V Čechách ale například nevím o psychiatrovi, který by
vstřícnější než dříve. Máme velké možnosti, třeba psát ovládal znakový jazyk. A bylo by to potřeba. Neslyšící
si zprávy nebo se dozvídat informace na internetu. klient nemá jinou možnost než jít s tlumočníkem.
Když někdo neslyší, neznamená to, že nemůže přijímat Bohužel někteří psychiatři nejsou ochotní tímto
a poskytovat informace v jiné formě. způsobem pracovat. Setkala jsem se třeba i s tím,
že psychiatr diagnostikoval klienta po textových
Kdo jsou vaši klienti? Dospělí i děti? zprávách…
Je velmi málo psychologů, kteří by uměli znakový jazyk.
Takže ať se na mě obrátí kdokoli, třeba neslyšící rodič To zní až neproveditelně…
s dítětem nebo rodič, kterého zajímá něco, co se týká Na jednu stranu jsem tenkrát byla ráda, že byl ochotný
znakového jazyka, tak se v rámci svých možností snažím s tím člověkem vůbec komunikovat. Jiní psychiatři jej
pomoct. odmítli rovnou.
Kontaktují vás tedy lidé neslyšící i slyšící? Zdá se mi, že kvalita pomoci, které se může dostat
Mohou přijít klienti, kteří mají problém se sluchem – slyšícímu a neslyšícímu člověku, je ve velkém
jsou neslyšící, nedoslýchaví, mohou mít kochleární nepoměru…
implantát. Také ale může přijít slyšící člověk, který má Nedostatek psychiatrů je opravdu velmi problematický.
někoho neslyšícího ve svém blízkém okolí a chce se Chybí mi tu člověk, kterému bych mohla předávat
v problematice lépe zorientovat, lépe ji pochopit. klienty, u nichž to vypadá na něco závažnějšího.
A především aby to byl člověk, který by mohl neslyšící
Máte přehled o tom, kolik u nás existuje klienty zhodnotit v jejich přirozeném projevu, což
psychoterapeutů, kteří by uměli používat český s tlumočníkem není úplně proveditelné.
znakový jazyk?
Já bych řekla tak tři. Možná čtyři… V tomto případě asi neexistuje možnost akutní
hospitalizace, kdyby ji někdo potřeboval?
Tak málo? Já myslela, že ten počet bude třeba Myslím si, že obzvlášť v koronavirové situaci, kdy jsou
v desítkách… zakázané návštěvy – tedy i tlumočníků –, by to bylo
Ne, v Praze a v jejím okolí jsou to myslím opravdu tři, v řadě případů snad i kontraproduktivní. Ale i mimo tuto
čtyři. Potom samozřejmě existují psychologové, kteří situaci je to opravdu komplikovaná problematika.
pracují na školách pro sluchově postižené. Ale o jejich
Vraťme se ještě k českému znakovému jazyku. Zajímalo
by mě, zda se jím dá vyjádřit všechno, např. co do
pocitů, pokud to srovnáte s českým jazykem.
Rozhodně! Znakový jazyk je velmi, velmi bohatý. Jde
spíš o to, že forma vyjádření je trochu jiná. To, co čeština
může vyjádřit různými slovy, je ve znakovém jazyku
tak, že jeden znak má různé formy, anebo může řečník
pozměnit důraz či kontext. Takže já myslím, že ano. Lze
vyjádřit vše.
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 29
TERAPIE
V tomto ohledu je také důležité, jak je znakový jazyk Vyrábí se už nějaké speciální roušky, které by měly
dotyčného rozvinutý. Dnes jsou již možnosti jiné, ale odhalený ústní otvor, aby byla možnost odezírat?
existuje určité procento neslyšících lidí, jimž je dnes Občas se někde taková rouška objeví. Ale když
třeba kolem čtyřiceti, padesáti let, kteří v dětství a mládí odezíráte, hraje v tom roli celý obličej, není to jen
neměli plnohodnotný přístup ke znakovému jazyku, o té puse. Význam vytváříte třeba i výrazem obličeje.
anebo třeba neměli přístup k žádnému jazyku. Začali Nějaká část informace se tedy v každém případě
komunikovat až později – takže celý jejich jazykový vývoj ztrácí. V současné situaci pracuji s většinou klientů
byl opožděn. on-line nebo máme rozestupy, nesaháme na sebe.
Ale je to náročnější (rozhovor se uskutečnil ještě před
Existují nějaké společné problémy nebo témata, se opětovným vyhlášením nouzového stavu – pozn. red.).
kterými neslyšící přicházejí?
To je těžká otázka. Je to hodně různé. U neslyšících, Když k vám například přijde klient, který se dozvěděl,
kteří znají hodně dobře znakový jazyk, a tedy jsou třeba že během několika měsíců ztratí sluch, a vlastně
neslyšící od narození, nevnímám, že by měli jeden nebyl od narození neslyšící, jak s ním celý ten proces
dominantní problém nebo něco, co se opakuje. prožíváte? To musí být velmi náročné…
Zvláště dnes, kdy čelíme koronaviru, to ale může Abych mohla klientovi porozumět a pomoct mu, musím
být třeba téma omezeného přístupu – pro neslyšící se do něj vcítit. Ale profesionál si musí zároveň držet
a nedoslýchavé ve slyšícím prostředí může být odstup. Protože když s někým spadnete na dno, tak mu
komplikovanější se účastnit nějakých pracovních nemůžete pomoci vytáhnout ho zase nahoru. Myslím, že
on-line konverzací. Tématem je také nutnost nosit roušky je důležité se klienta snažit nějakým způsobem podpořit
a jiné ochranné pomůcky – to může totiž velmi ztěžovat tak, aby on sám zvládl jít dál. Speciálně téma ztráty
komunikaci. To všechno jsou ale spíš takové sekundární sluchu je velmi obtížné, protože to znamená velkou
dopady daného hendikepu. změnu životního stylu. Je důležité, aby terapeut citlivě
Potom ale existuje skupina lidí, kteří byli v dospělosti provedl svého klienta celým procesem.
slyšící a následně ohluchli nebo přišli nějakým Řada lidí, kteří přišli o sluch, to popisuje tak, že přišli
způsobem o část sluchu. Tam pak vnímám poměrně o část své identity. Byli zvyklí, že se domluví, že běžně
společný průběh procesu vyrovnávání se s tím, fungují, že nemají s ničím větší problém. Ale najednou
že najednou neslyší a mají zhoršenou možnost jsou v úplně nové situaci. Musejí si najít úplně nové
komunikace. způsoby zvládání, také to poznamená či změní jejich
vztahy. Už jen třeba taková běžná věc, že pokud před
Mgr. Marie Bendová vystudovala psychologii ztrátou sluchu byli sami doma a potřebovali probrat
na FF UK, studium zakončila rigorózní zkouškou něco, co je trápí, mohli vzít do ruky telefon a tři hodiny si
z klinické psychologie tamtéž. V současné o tom s někým povídat.
době pokračuje ve studiu na 3. LF UK (obor
Neurovědy), dokončuje výcvik v kognitivně Co by mohl udělat každý člověk pro to, aby se lidé
behaviorální terapii u prof. Jána Praška. s nějakým sluchovým deficitem cítili ve společnosti
Pracovala ve Speciálně pedagogickém centru příjemněji? Co myslíte, že je důležité?
při Jedličkově ústavu a škole jako psycholožka. Já si myslím, že je důležité především to, aby se spolu
Aktuálně pracuje pod vedením dr. Yuliye lidé snažili komunikovat, je vlastně jedno jak. I přes to,
Zaytsevy v Národním ústavu duševního že to samozřejmě někdy může pro obě strany znamenat
zdraví jako výzkumná asistentka, poskytuje opuštění komfortní zóny. Nebát se pátrat po informacích
krátkodobé psychoterapeutické poradenství při a používat kritické myšlení. A zároveň akceptovat to,
Centru Carolina na Univerzitě Karlově a kromě jak neslyšící nebo nedoslýchavý člověk přistupuje sám
vlastní praxe zaměřené na psychoterapeutické k sobě, jakou komunikaci preferuje, jaká témata jsou pro
poradenství vede i Speciální psychologickou něj v pořádku a která už třeba ne. Vzájemný respekt mi
poradnu pro osoby se sluchovým postižením při přijde zvláště důležitý.
Centru pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Je zcela
neslyšící, většinu svého života se ale pohybovala To je asi všeobecně platný postřeh…
v integraci a mezi slyšícími osobami. Její rodný Ano, určitě to není izolovaný problém. Nicméně vnímám
jazyk je český jazyk, českému znakovému jazyku velký pozitivní posun a jsem ráda za to, že je to alespoň
se věnuje přibližně 10 let. tak.
30 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 Kristýna Fílová
SLOUPEK MILANA PETRÁKA
covTiedsetm mě působí, že chce víc prosadit sebe. Viditelně převažuje
úsilí ukázat, jak je skvělý.“ Z covidu si toho příliš nedělají ani
Mezi diskutovanější otázky loňského roku patřila ta, Václav Klaus a Donald Trump a do té doby, než skončil na
jak zjistit nakažení koronavirem. Ale pozor – lze se ptát jednotce intenzivní péče, do tohoto seznamu patřil i Boris
i obráceně: Co lze covidem testovat? Johnson.
Režiséra a spisovatele Jana Tománka přiměla covidová
krize k založení iniciativy Zdravé Fórum. Ta se specializuje V červenci loňského roku byly publikovány výsledky
na bagatelizaci nebezpečí nákazy, kritizuje přijatá opatření výzkumu vedeném Magdalenou Żemojtel-Piotrowskou
a razantně varuje před očkováním. Když Jan Tománek z Mezikulturního psychologické centra při varšavské
na svém blogu zveřejnil text o tom, že je pandemii univerzitě, který proběhl během jarní covidové vlny.
věnována zbytečně velká pozornost, redakce serveru Ukázalo se, že mezi těmi účastníky výzkumu, kterým více
aktualne.cz odpověděla videem, v němž jeho tvrzení vadila opatření (jako mytí rukou či omezení vycházení),
vyvracela. Zakladatel Zdravého Fóra zareagoval na blogu byl vyšší podíl jedinců se znaky tzv. „temné triády“, tedy
kromě jiného stížností, že byl videem prezentován jako narcismu, psychopatie a machiavellismu (viz také článek
„uživatel Jan Tománek“. Píše: „Bylo by blbé napsat třeba J. X. Doležala v lednovém čísle Psychologie Dnes).
‚režisér a spisovatel MgA. Jan Tománek – autor divácky
nejúspěšnějších českých animovaných filmů Kozí příběh, za Na varšavský výzkum navázala studie týmu vedeného
který získal řadu zahraničních cen. Jeho filmy na YouTube psychologem Pavlem Blagovem z Whitman College
ve všech jazykových mutacích vidělo po celém světě ve Washingtonu, která byla publikována v časopisu
přes 30 milionů lidí, je autor několika knih a člen Mensy Psychology Today. Dotazníkový průzkum ukázal, že
České republiky‘.“ Takto by si přál být představen v diskusi opatření byla vstřícně přijata lidmi, kteří jsou spíše
o covidu. svědomití či úzkostní. Naopak jedinci se sklonem
Velké úsilí věnoval popírání závažnosti onemocnění Roman k bezohlednosti neměli problém s činy, které mohly zdraví
Šmucler. Hlasová lektorka Jana Postlerová zhodnotila pro jejich okolí ohrozit. Podle Blagova narcističtí jedinci těžko
deník Blesk jeho moderátorské schopnosti: „Šmucler na snášejí, když je něco omezuje.
Uvedená zjištění příliš nepřekvapí. S narcistickými jedinci
intuitivně spojujeme postoje jako: Mně nebude nikdo
říkat, co mám dělat! Já vím sám nejlíp, jak se zachovat!
Ovšem právě proto, že jsou to narcisté, chtějí mít sami
o sobě dobré mínění (a ještě více chtějí, aby ho mělo jejich
okolí). Proto svou sníženou empatii a ohleduplnost balí do
zvučných vět jako: „Bojuji za svobodu nás všech!“ Tito lidé
se snaží získat pozornost ostatních, derou se do vysokých
funkcí, případně zakládají sami o sobě hesla na Wikipedii,
aby zdůraznili svou „důležitost“.
Je nutno dodat, že ne každý popírač závažnosti pandemie
musí být narcista (mohou sem patřit i lidé, kterým loňské
jarní uzavření hranic zkomplikovalo život). A také naopak –
že někdo doceňuje zdravotní nebezpečí, ještě nutně
neznamená, že není narcista (například může patřit do
názorové bubliny, ve které je „cool“ brát covid vážně).
Díky tomu, že narcistní jedinci neradi korigují své názory
a rádi sami sebe vnímají jako bojovníky za dobro, mají
větší sklon k ideologickému myšlení. Proto nepřekvapí,
že z českých politických stran vadí proticovidová opatření
těm nejvíce radikálním: Okamurově SPD a Dělnické straně
sociální spravedlnosti. Třešničkou na koronavirovém
dortu je běloruský diktátor Lukašenko, který chtěl covidu
předcházet prací, sportem a vodkou.
Co vzkázat těm, kteří tento text čtou a na závažnost covidu
či účinnost očkování nevěří? Nebojte, nejste narcisté. Jste
jedničky!
Autor je datovým analytikem a spisovatelem, zajímá se o fenomén skupinové iracionality.
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 31
TERAPIE
ÚNAVA
(NEJEN) U VYSOCE
CITLIVÝCH LIDÍ
V září zahájila svou činnost nebo čaje, abychom ji utišili. Pro nikoho asi není taková
nezisková organizace Institut pro žízeň morální problém. Zkuste se touto optikou podívat
vysokou citlivost. Jednou z jejích i na únavu. Žízeň i únava jsou potom ochranné signály,
prvních akcí byla moderovaná abychom neubližovali svému tělu, a tím i sami sobě.
diskuse Únava vysoce citlivých Morální břímě, které je pro některé spojené s únavou, je
lidí. V době tolika podnětů v takovém případě absurdní.
a možností, jako je ta naše, jsme
více než jindy náchylní k pocitu Nesrovnávejte se
zahlcení a únavy. Jak z toho ven?
Jedna hluboká moudrost říká, abychom se s nikým
Tento článek je založen na informacích, které jsme si nesrovnávali. Patrně vždycky najdeme někoho, kdo je
kvůli této akci připravili, ale i na těch, jimiž nás obohatili krásnější, vzdělanější, úspěšnější, obětavější či bohatší než
její účastníci (jejich jména jsme v textu změnili a osobní my. Nemusí být kvůli tomu ještě šťastnější. Navíc může být
údaje upravili). Má pomoci nejen všem vysoce citlivým, ale takovou hvězdou jen v našich představách.
vůbec všem lidem, kteří se cítí na pokraji svých duševních „Mám šéfa, který může pracovat celý den bez přestávky. Já
i tělesných sil. Náš typický klient se na počátku ptá: „Proč bych si nejradši udělala pauzu po každé hodině. Bojím se,
nedokážu svou únavu zvládat jako jiní lidé?“ Vnímá tedy že se na mě bude dívat divně, když si mu řeknu o pauzu,“
únavu jako vadu. A porovnává se s jinými lidmi, u kterých říká Jana. Zeptali jsme se Jany: „Co byste cítila, kdybyste
má pocit, že mají větší výdrž. si mu o pauzu řekla?“ Jana se zamyslela a přišla na to, že
nad studem z toho, že není tak výkonná jako šéf, možná
Únava jako ochranný signál převáží radost z toho, že se odvážila odhalit mu, jaká ve
skutečnosti je. Pokud se Jana nebude srovnávat se šéfem,
Doktor Martin Nouza z Centra klinické imunologie říká, zjistí třeba, že její únava je signál, který ji chrání před tím,
že únava je „ochranný signál našeho těla, který nás varuje aby se nezhroutila a aby vydržela ne jeden pracovní den
před přetížením a je důraznou výzvou k odpočinku, v tempu svého vedoucího, ale aby svou práci zvládala
vypnutí a přerušení dosavadní činnosti“. Připodobněme dlouhodobě. Prostě je taková. A možná se ukáže, že
si to k pocitu žízně. Máme-li žízeň, většinou se z ní s odpočinkem zvládne práci lépe.
neobviňujeme, ale prostě se napijeme, třeba vody
Naplánujte si únavu
32 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Některé druhy psychoterapie (nejčastěji v rámci
systemického přístupu) pracují s paradoxem v tom smyslu,
že to, co normálně neovládáme vůlí, pojímají jako něco,
co si můžeme naplánovat. Tak může třeba manželský
pár dostat příkaz, aby se hádal jen každý druhý den. hluk, stálé dotazy našich dětí, několikahodinové zírání
Když je hádka plánovaná, najednou ztrácí své zlé kouzlo. do modrého světla obrazovky. A tak v kurzu s oblibou
V našem kurzu patří mezi nejoblíbenější otázka: „Je někdy odkazujeme na to, co se osvědčilo jiným: Pro omezení
vhodná chvíle, abych byl unavený?“ Zdánlivě je to divná zvuku na sluchátka s funkcí aktivního potlačení zvuku
otázka, protože vhodná chvíle není nikdy. Jenže člověk (ANC), kdy se zvukové podněty zvenčí ozývají jako z velké
není stroj, a když se naši klienti zamyslí, zjistí zpravidla, dálky; a pro omezení zrakových informací na jednoduchou
že bez odpočinku to prostě nezvládnou. Markéta má masku na oči, která se používá třeba v letadle. Někdy
takto nastaveno, že v neděli nikdy nepracuje. Podobnost samozřejmě stačí jen z dané situace odejít nebo si v mysli
s tradiční křesťanskou nedělí od slova „nedělat“ ji až do představit stěnu, od níž neblahé podněty odrážíme.
našeho kurzu nenapadla. Lenka a spousta dalších klientů
díky této otázce přišli na to, že si mohou lépe strukturovat Odpočinek
den. „Ve středu večer se o děti postará manžel a já se
půjdu projít.“ – „Každý den budu ráno půl hodiny cvičit Jako nejobyčejnější lék na únavu se samozřejmě nabízí
jógu.“ Dana má dohodu s rodinou, že když už toho na ni odpočinek. Umíte tedy odpočívat? Americká psycholožka
bude prostě moc, zvedne ruce, odebere se do ložnice Elaine Aron, která termín „vysoká citlivost“ vytvořila,
a čtvrt hodiny z ní nevyjde. zdůrazňuje něco, co bychom označili jako jakousi velkou
čtveřici správného odpočinku. Sem patří spánek či alespoň
Přijměte únavu jako fakt odpočinek se zavřenýma očima; čas na hru a zábavu; čas
na nečinnost; a čas na rozjímání. Všechny tyto činnosti nás
Hitem se v našem kurzu stala otázka: „Dokážu únavu vytrhávají z běžného režimu a mozek se díky nim dostává
rozpoznat, už když přichází?“ Je to ještě důležitější než do odlišného stavu. Prosíme vás zdvořile, zkuste spát
otázka: „Podle čeho únavu poznám?“ Ten, kdo přijímá fakt, osm či devět hodin, pokud máte pocit, že to potřebujete.
že by mohl být unavený, obvykle nemusí nijak hloubat A naplánujte si čas, kdy se prostě budete jen flákat. Třeba
nad zjištěním, že to, co se objevilo, je únava. Funguje pro Václava takové flákání znamená možnost přemýšlet
to tak s mnoha jinými duševními jevy, jako je například o vlastním životě a nechat myšlenky svobodně plynout.
hněv. Když si uvědomíme, že se zlobíme, zpravidla se
dokážeme zastavit ještě předtím, než vzteky vybuchneme. Vaše rozhodnutí
Tím se zabývá přístup zvaný mindfulness, který pracuje
s uvědoměním všeho, co se kolem nás i v nás děje, Na závěr bychom rádi dodali, že závisí na vás, jestli
a klidným přijetím těchto dějů. Na začátku je vlastně to, chcete dokončit seminární práci, a přitom snesete bolest
že dáme únavě šanci, že s ní počítáme. A z toho plyne hlavy, nebo jestli práci dokončíte později. Většina našich
schopnost poznat, že na nás přicházejí její první projevy, rozhodnutí není jen dobrá, nebo jen špatná. Různé
a ještě lépe schopnost říct nahlas a bez hodnocení: „Jsem věci mají prostě různé důsledky a závisí na vás, co vám
unavený.“ Únava nad námi poté jako zázrakem přestane přináší větší benefit. A tak nakonec nevíme, co je pro vás
mít svou moc. A to jen tím, že jsme ji přijali a udělali z ní dobře, nebo špatně. Víme jen, že stížnosti nešťastných
prostý fakt, a nikoli známku selhání. vyčerpaných lidí obvykle nikdo moc poslouchat nechce.
A tak zkuste vzít život do vlastních rukou nebo si řekněte
Únava jako opak flow o vhodnou pomoc a staňte se takovými, jakými chcete
být. Patří do vaší vize vás samých i únava? My, autoři
Americký psycholog Mihaly Csikszentmihalyi vytvořil tohoto článku, si myslíme, že únava je nedílnou součástí
koncept flow čili schopnosti být tak pohlcen činností, našeho života, ale chceme jí dát jen tolik prostoru, kolik je
kterou děláme, že zapomeneme nejen na čas a prostor, nezbytně nutné – ani víc, ani míň.
ale i sami na sebe. Lidé ve flow typicky neprožívají únavu.
Pro někoho to může být věc, která ho prostě „hrozně Ondřej Fafejta, psycholog a terapeut, redaktor odborné
baví“, pro jiného zase něco, co vyžaduje všechny jeho literatury v nakladatelství Portál, spoluzakladatel Institutu pro
schopnosti. Pro Annu je takovou činností jízda na koni. vysokou citlivost, doktorand na Institutu sociálního zdraví při
Pro Martina hledání na internetu. Alena se dokáže na Univerzitě Palackého v Olomouci a vysoce citlivý muž.
hodiny ponořit do přebírání a třídění fotografií. Opakem
je duševní únava z toho, když děláme činnost, která Jitka Háková, koučka a terapeutka, spoluzakladatelka
nás moc nebaví. Csikszentmihalyi ale upozorňuje, že a předsedkyně Institutu pro vysokou citlivost, matka čtyř
z každé činnosti se může stát něco, co navozuje naše dětí a vysoce citlivá žena.
flow. Podstatné je pojmout to jako hru nebo jako výzvu
k vlastnímu sebezdokonalování. Doporučená a použitá literatura:
Přestimulování Martin Nouza: Únava známá i neznámá.
Praha: Centrum klinické imunologie, 1999.
Únavu někdy nelze odlišit od stavu, kdy je toho na Elaine Aron: Vysoce citliví lidé. Olomouc: Fontána, 2020.
nás moc, protože na nás útočí příliš mnoho podnětů: Mihaly Csikszentmihalyi: Flow. Praha: Portál, 2015.
Gary Hennessey: Mindfulness pro každý den. Praha: Portál, 2019.
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 33
OSOBNÍ ROZVOJ
ROZPTÝLENÍ
DIGITÁLNÍ DOBY
Zažíváme vyčerpání z digitálního zničilo. A vás to může zničit taky.“ Nedaří se nám ponořit do
života? Co s tím? Digitální věk vykonávaných činností. Ztrácíme trpělivost. V posledních
efektivně mění naše mozky. letech spatřujeme znatelný pokles empatie u mladých lidí.
Soustředění a kritické myšlení jsou Empatie se netýká pouze soucitu s ostatními, ale je také
dnes v ohrožení. Jak to zařídit, o hlubokém porozumění druhému. Pokles empatie lze
abychom se dokázali ukotvit z velké části připsat neschopnosti mladých lidí orientovat se
v nekončící bouři podnětů a nestali v on-line světě, aniž přitom ztratí přehled o svých skutečných
se jejich bezmocnými otroky? vztazích v reálném čase. Když se nám nedaří orientovat ve
světě, tak ani neporozumíme druhému. Technologie tak
Neudržíme pozornost déle, než trvá video na Instagramu. způsobují odloučení. Mění se to, kým jsme jako jednotlivci,
TikTok nám s udržením pozornosti příliš nepomáhá. ale také kým jsme jeden druhému.
Dennodenně jsme vystaveni neustálému přísunu
informací. Může se stát, že se ztrácíme sami sobě i druhým. Kouskujeme svoji pozornost na stále menší intervaly. Toto
Můžeme se sami sobě odcizit, jak píše Andrew Sullivan kouskování hloubkovému myšlení nijak neprospívá. Dalo
ve svém článku „I used to be a human being (Býval jsem by se říci, že nás digitální doba připravuje o smysluplnost
lidskou bytostí)“, který vyšel v časopise New York Magazine. a spokojenost v zaměstnání i v osobním životě. Proto je
„Nikdy nekončící bombardování novinkami, drby a obrázky současný vztah k technologiím neudržitelný. Stáváme
v nás vyvolalo maniakální závislost na informacích. Mě to se digitálně vyčerpanými. O to více v době náročných
společenských situací, jako je ta dnešní, kdy jsme neustále
34 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 bombardováni informacemi. Nejen zprávami o současném
stavu a jaká opatření můžeme sami podniknout, ale
také nepřeberným množstvím názorů, komentářů,
videí a konspiračních teorií. Informace námi procházejí.
Zmatek z přesycenosti zůstává. Dochází tak k významným
kognitivním změnám, a tak se jen můžeme ptát: „Změní se
charakter naší pozornosti? Co když budeme konzumovat
informace pouze z médií, která staví na bezprostřednosti?
Na rychlém přecházení od jedné úlohy ke druhé?
Na neustálém sledování rozptylujících prvků místo
vědomějšího upření naší pozornosti? A jaký dopad budou
mít důsledky koronavirové doby na pozornost?“ Může
se zdát, že ztrácíme nejvzácnější komoditu dnešní doby,
kterou je pozornost a soustředěnost.
Vztah naší kultury k digitálním médiím je komplikovaný.
Míchá se škodlivé s užitečným. Unavuje nás pocit, že jsme
se stali otroky svých zařízení. Ocitáme se v prostoru plném
smíšených emocí. Radujeme se nad možností objevování
inspirujících fotek na Instagramu. Zároveň se užíráme, jak
nám notifikace nabourávají večery s přáteli nebo knihou.
Čeká nás digitální úklid. Digitální úklid nám poskytne
prostor pro ujasnění našich hodnot, co skutečně chceme.
Rozšiřování digitálních médií proměnilo způsob, jakým soustředění, které nás nutí využívat náš kognitivní
konzumujeme média. Změnu způsobu konzumace ale potenciál na maximum. Taková činnost vytváří nové
můžeme vidět také jako výzvu, nikoliv jako ohrožení. Čtení hodnoty, zlepšuje naše schopnosti a je obtížně
delších textů nás vede k rozjímání, k hlubokému zamyšlení. replikovatelná. Na mnoha osobnostech, počínaje Carlem
Jedná se o projev odolnosti v krajině plné rozptylování. Jungem a konče Billem Gatesem, ukazuje Carl Newport
ve své knize Hluboká práce na důležitost ponoření se
Na druhou stranu s sebou digitální doba přináší do tématu, do činnosti, do sebe, čímž se dostaneme ke
nejmasivnější explozi tvořivosti, vynalézavosti kvalitním výsledkům, k věcem, které přetrvají. Schopnost
a objevování v dějinách lidstva. Abychom nezůstali vykonávat hlubokou práci je stále vzácnější a současně se
explozí zavaleni, je dobré si uvědomit, co pro to stává stále cennější na pracovním trhu. Dařit se tak bude
můžeme udělat: těm několika, kteří si tuto dovednost pěstují a poté z ní
vytvoří jádro svého pracovního života.
1MAXIMALIZUJME PŘÍNOSNÉ INFORMACE
A ODFILTRUJME ODPAD Hluboká práce nás vytrhává z roztěkanosti a usazuje
Důležité tedy je nepodléhat tzv. novelty bias do „tady a teď“, do soustavné činnosti, která nás ve
(primárnímu zaujetí vším novým). Neprojíždět srovnání s mělkou prací tolik neunavuje a která nás činí
všechny nové příspěvky nebo zprávy. Uvědomit si, spokojenými, jelikož se nám dostává kýžené odměny.
že je v pořádku, když nám utečou nějaké maličkosti,
a že je mnohem horší postrádat velké věci, o nichž 5ZAMĚŘME SE NA SEBEKONTROLU
s jistotou víme, že nám zlepšují život. Sociální média Známý „marshmallow experiment“ ukázal, jak
nabízejí skvělou příležitost něco opravdu získat a růst. je těžké nepodléhat aktuálnímu pokušení. Pokud
Je to jako chodit po laně… většina z nás potřebuje však vydržíme, výsledek stojí zato. Nejenže můžeme
najít rovnováhu. Maximalizovat přínosné informace dostat místo jednoho bonbonu dva, ale také můžeme
a odfiltrovat odpad. pozitivně ovlivnit své rozpoložení i rozpoložení našeho
okolí. Sebeovládání má vliv na budoucí spokojenost
2CO MŮŽEME UDĚLAT V REÁLNÉM SVĚTĚ, v životě. Čím větší sebekontrole se naučíme, tím
NEPŘESOUVEJME DO SVĚTA DIGITÁLNÍHO lépe se nám daří ve vzdělávání, práci i vztazích. Když
Když přestaneme trávit tolik času na sociálních sítích se zaměřujeme na rozvahu a když chválíme, tak se
a odfiltrujeme odpad, tak posílíme vztahy. Pro všechny vydržíme déle kontrolovat. Když jsme smutní, tak
zúčastněné, včetně kolegů, je lepší, když se jich se nám příliš kontrolovat nedaří a trávíme více času
zeptáme osobně, než když píšeme e-maily. v digitálním světě.
3DOPŘEJME SI DIGITÁLNÍ ODPOČINEK 6ŽIJME PŘÍTOMNOSTÍ (BUĎME TADY A TEĎ, NEJEN
Můžeme si každý týden vytvořit digitální „neděli“ – V INSTASTORY)
jen jeden den, ve kterém žijeme 24 hodin, aniž bychom Věnujme se aktivitám, u kterých zapomínáme na
museli kontrolovat své telefony. Nebo jednoduše digitální svět. Můžeme si například s přáteli zahrát
vypneme oznámení. deskovou hru nebo vyrazit do přírody, kde se ponoříme
do šepotu lesa.
4SOUSTŘEĎME SE DELŠÍ ČAS NA JEDNU ČINNOST
Můžeme vyměnit neposedné večery s telefony Ze všech podnětů a názorů a celého digitálního světa,
a sociálními sítěmi za soustředěné večery s knížkami. do kterého jsme tak nějak nevědomky spadli, se
Stejně jak přeskakování z tématu na téma přepisuje můžeme cítit zmateni. Možná i kvůli tomu, že si mnoho
naše neuronové dráhy a téměř znemožňuje soustředění věcí vztahujeme na sebe. To může být důvodem, jak říká
na jednu věc, tak dlouhodobé intervaly čtení posilují Friedrich Nietzsche, proč „jsme tak rádi v přírodě. Nic si
dráhy soustředění a představivosti. Je tedy důležité, co o nás nemyslí“. V přírodě, mimo digitální svět, můžeme
čteme (konkrétní písmo a obsah) a jak čteme (konkrétní jen tak být. Nerušeně si užít chvíli pro sebe. Není nutné
médium – tištěný text nebo digitální displej – a vliv hned vytvářet hnutí za obranu pozornosti. Digitální
média na způsob čtení). V případě, že přeskakujeme média nejsou zlo. Ale s dávkováním raději opatrně.
z aktivity na aktivitu a nedaří se nám soustředit, tak je Přece jenom nám formují dráhy mozkové sítě. A jak se
lepší odložit telefony, tablety, počítače a vzít si starou říká, štěstí přeje připraveným. Připravme si třeba knihu
dobrou knihu. na večerní čtení.
Soustředění na jednu činnost po delší čas se také nazývá
hluboká práce. Dostáváme se do stavu nerušeného Adam Táborský
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 35
V HLAVĚ
PHAAVDOI,UCI,
INFEKCE A ZNECHUCENÍ
36 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Hadům, pavoukům, stonožkám a podobným tvorům říkám
pištíci. Pištíci proto, že při jejich spatření většina žen piští.
Sigmundu Freudovi had (stejně jako cokoliv jiného, co mu
nepřipomínalo vagínu) připomínal penis. Dnes však už
víme, že strach z pištíků je vrozený a přínosný.
Více než na babičku, u které jsem jako dítě trávíval pudy v hlubokém podvědomí (jehož objev je Freudovou
v Jindřichově Hradci letní prázdniny, se pamatuji na zásluhou a které skutečně existuje) fungují tak, jak mají,
pavouka u branky na zahradu jejího domečku. Byl to a chrání vyššího primáta před zraněním a infekcí. Toto
křižák a s končícím létem si tam mezi brankou a plůtkem podvědomí má mnohem více vrstev a je mnohem
do předzahrádky každoročně utkal obří, monumentální komplikovanější, než mohl Freud tušit. Ale než začnu
pavučinu. Sledoval jsem jako dítě z paneláku tu krásu bez vyprávět – píšu o „normálním“ strachu z hadů, když se
dechu – křižák se rok po roce kolem půlky srpna objevil, běžný člověk na lesní pasece lekne při spatření hada nebo
a po dešti byla jeho pavučina zdobena blyštivými kapkami pavouka. Můj text se vůbec netýká fobií – chorobného
vody. Myslím, že díky němu mám v podobných tvorech strachu –, které se jako projev nemoci, nejčastěji neurózy,
celoživotní zálibu a chovám je. mohou soustředit na libovolné zvíře či předmět, třeba na
Žebříček nejneoblíbenějších a největší strach vyvolávajících veverky nebo perleťové knoflíčky.
zvířat je zcela racionální: podle pořadí to jsou pavouci, hadi, Nejprve několik faktických údajů. Primáti se v Africe vyvinuli
vosy, myši a psi. A tento strach je generalizován i na tvory z předka, který připomínal vzhledem i velikostí nejspíše
podobné – stonožky, sršně, mnohonožky, drobné korýše dnešní tanu, menšího králíka, a byl loven hady. Takže
a kdeco podobného. Když se podíváme objektivně na kdesi hluboko, v nejzazším koutě podvědomí, dosud
možnost přijít k újmě při kontaktu s nějakým zvířetem, se tento adaptivní strach z hadů přebývá. A sdílíme jej se
kterým skutečně přicházeli naši předci a dnes přicházíme šimpanzi. Dokud byli naši společní předci malí, byl strach
i my do styku, nestačíme se divit. Mezi obávanými zvířaty z krajty královské plně adaptivní. Je evolučně výhodnější
není tygr či žralok, s tím se naši předci nesetkávali. Ale nebýt sežrán. Když naši předci povyrostli, stal se tento
v Africe, kde náš rod i druh vznikl, je opravdu dobré nesahat strach reliktním pudem, který už neměl žádnou evoluční
na zvířata v přesně tom pořadí důležitosti nesahání, jak hodnotu, neposkytoval výhodu. Ale ani nevýhodu. Tak
je uvedeno výše. Pavouci a pavoukovci (štíři), hadi, vosy v tom podvědomí zůstal jako slepé střevo. A k němu naši
(a i divoké včely) nás mohou pocuchat opravdu zle. Od předkové získali ještě jiný typ strachu z hadů, který je
myší se jak dnes, tak před půl milionem let může hominid relevantní dodnes. Oni totiž někteří hadi, zvlášť v Africe,
opravdu snadno nakazit kdejakou infekční nemocí, a od jsou dost jedovatí. A hominid, který neměl strach z kobry,
krysy či potkana dvojnásob. A konečně psi – jako by do do další generace tyto geny nepředal. Strach z hadů je
výčtu „neseděli“, vždyť jde o zvíře domestikované! S těmi vývojem získaný a plně adaptivní, prospěšný pud. Freudova
se předkové nesetkávali! Není to pravda. Spolupráce teorie, že se bojíme hadů pro jejich podobnost s penisem,
člověk – pes je téměř s jistotou prokázána i na našich v palbě etologických poznatků neobstojí. Krajty královské,
gravettienských nalezištích na jižní Moravě. Slavné lebky metr a půl dlouhého nejedovatého hada lovícího kořist
„malých vlků“ ze sídlišť lidu, který stvořil Věstonickou do velikosti králíka, se panicky bojí i šimpanzové bonobo,
Venuši, jsou známé dlouhá desetiletí. Prohlásit je za „psy“ kterým tato krajta nemůže nic udělat. A jestli někdo opravdu
ale bude na vědecké úrovni možné po genetické analýze, nemá strach z penisu, tak to jsou bonobové.
ne dřív. Na popularizační úrovni je však možné ty „malé Časopis Behavioural Processes v roce 2010 publikoval
vlky“ pokládat za domestikované a s tlupou Gravettienců výzkum slovenských a tureckých vědců, kteří výše popsaný
koexistující psy bez výčitek svědomí. Pětadvacet tisíc evoluční pohled zastávají. A vysvětlují jím i další emoce
let je dostatečně dlouhá doba, aby se něco v genech spojené s hady a bezobratlými – znechucení, štítění se.
zapsalo. Takže ten „pes“ na páté příčce žebříčku zvířat I emoce byly formovány přirozeným výběrem a jejich
vyvolávajících strach je také plně adaptivní hodnocení. primární funkcí je chránit lidi před ohrožením. Tedy před
Vždyť zvířetem, obratlovcem, který způsobí vůbec nejvíc predátory a ohrožením chorobami. Slovensko-turecká
zranění člověku, je právě pes. studie zkoumala interkulturní a interpersonální rozdíly
Tato zvířata nevyvolávají jen strach – u některých je to v chování imunitního systému měřeného znechucením,
i znechucení. V řadě subtropických a tropických zemí se strachem a vnímaným nebezpečím u účastníků z oblastí
to vztahuje i na toulavé psí párii. Když jsem je v Indii, ale s vysokou prevalencí patogenů (Turecko) a nízkou
i v jižním Bulharsku někdy zahlédl, bylo prašivinu vidět (Slovensko). Nejde o diskriminaci Turků, ale o to, že
i na sto metrů. Bez ohledu na Freuda je i toto znechucení v Turecku je jak výskyt nebezpečných hadů, tak riziko
vrozené a nemá nic společného s anální fází. Jen naše infekce vyšší, neboť v Turecku je výrazně tepleji. Vědci
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 37
V HLAVĚ Na „míru strachu z různých pištíků“ se zaměřila studie
publikovaná v Evolution and Human Behavior. Jsou
zjistili, že behaviorální imunitní systém po spatření všichni členovci hodnoceni podobně, nebo nebezpeční
podnětu byl u tureckých účastníků aktivován více než členovci (pavouci, včely / vosy) vyvolávají srovnatelné
u slovenských účastníků. Štítění se a strach z těchto zvířat reakce jako pavouci? Nebo jsou pavouci hodnoceni
byly přímo úměrné riziku nákazy či úrazu, které v daném jedinečným způsobem? Výzkumníci prezentovali
místě tato zvířata představují. Zcela konkrétně – když na probandům obrázky členovců (15 pavouků, 15 brouků,
Slovensku kousne člověka zmije, bude to Vipera berus, 15 včel / vos a 15 motýlů / můr). 76 studentů každý
naše zmije obecná, po jejímž kousnutí dospělý zdravý obrázek hodnotilo z hlediska zvířetem vyvolaného strachu,
člověk pravděpodobně nezemře. Kousne-li člověka zmije znechucení a z hlediska nebezpečnosti, kterou zvířeti
v Turecku, bude to nejspíš Macrovipera lebetina, po jejímž probandi přisuzují. Pavouci ale vyvolávají výrazně větší
kousnutí zdravý člověk pravděpodobně zemře. A pozitivní strach a znechucení než kterákoli jiná skupina členovců
vliv teploty na možnost nákazy nějakým svinstvem asi a byli hodnoceni jako nebezpečnější. Autoři studii končí
netřeba zdůrazňovat. V tropech hnisá každé škrábnutí. tím, že samotná potenciální nebezpečnost konkrétního
Na serveru psychologicalscience.org publikovaný zvířete nedokáže vysvětlit, proč se lidé tolik bojí právě
výzkum s tím, že je strach z hadů adaptivní reliktní pavouků. Možná by na to přišli, kdyby rukou pohladili
pud, už počítá a jde dál. Lidé a ostatní primáti se třeba i mrtvou „tarantuli“ – velkého chlupatého sklípkana –
snadněji než jiným věcem učí většímu strachu z hadů a pak si tou rukou sáhli do oka. Velmi složité bílkovinné
už klasickým podmiňováním v dětství na základě reakcí jedy, kterými jsou pavoučí „chlupy“ sloužící jako ochrana
matky. Lidé navíc mají tendenci vnímat iluzorní korelace zvířete napuštěné, umějí oslepit i vyvolat celoživotní alergii.
mezi hady a averzivními podněty. Ve složitém vizuálně Takže na pavouky si museli naši předci v Africe dávat
komplikovaném poli – třeba hromadě listí a klacků – je pozor, i když byli ti pavouci mrtví. Mrtvá vosa ale neublíží,
lidská pozornost automaticky zaměřena primárně na a mrtvou štěnici (která jako zdroj infekce ohrožuje i po
hady. Tento modul chování – detekce hadů – je selektivně smrti) nezahlédnete, takže těch se můžete bát míň.
a automaticky aktivován při spatření ohrožujícího podnětu – Facta ethologica publikovaly práci od dvou dnes
tedy „něčeho, co trochu připomíná hada“. „Selektivní klíčových jmen v tomto oboru – Pavla Prokopa a Jany
vnímání hadů“ je relativně zapouzdřený modul chování Fančovičové. Ti v úplnosti zastávají teorii evolučního
a poznávání a probíhá ve specializovaných nervových vysvětlení znechucení. Znechucení nechápou jako
obvodech. naučenou sociokulturní konvenci, ale vrozený ochranný
Jiná studie, ve Frontiers in Psychology, potvrdila, že behaviorální mechanismus. Předpokládají, že znechucení
lidé a další primáti mohou detekovat hady rychleji než je adaptací, která pomáhá snížit pravděpodobnost infekce
neškodné předměty. Vědci nalezli neurony v konkrétních patogeny. Zkoumali lidský strach, znechucení a nebezpečí
partiích mozku primátů, které selektivně reagují na vizuální
obrazy hadů. Ve srovnání se třemi dalšími kategoriemi
podnětů (opičí tváře, opičí ruce a geometrické tvary) vyvolali
hadi nejsilnější a nejrychlejší odezvy. Autoři studie, nejspíš
oprávněně, píšou, že jejich zjištění integrují neurovědu
s evoluční biologií, antropologií, psychologií, herpetologií
a primatologií. V souladu s evolučními zákony konstatují,
že hadi dlouho de facto spoluformovali mozky a chování
naší linie primátů, hrdého rodu Homo. Ale nejen hadi, i jiní
pištíci se podíleli na genezi lidského chování. Průměrná
dilatace zornice jako reakce na viděný stresující podnět je
statisticky významně odlišná pro pavouky a pro květiny.
British Journal of Psychology loni publikoval výsledky
online průzkumu, ve kterém nezkoumal jen hady. Probandi
si prohlédli 25 snímků zvířat a řadili je podle toho, nakolik
v nich vyvolávají strach a znechucení. K tomu vyplnili čtyři
psychometrické dotazníky. Vědci nalezli (předvídatelně)
souvislosti mezi strachem ze zvířat a neuroticismem, ale
i něco zajímavějšího. Zvířata lze podle jejich implicitní
ohavnosti přisouzené člověkem rozdělit do pěti odlišných
clusterů či stupňů: neslizcí bezobratlí; hadi; myši, krysy
a netopýři; lidští endo- a exoparaziti (střevní hlísty a vši);
hospodářská zvířata / zvířata v zájmovém chovu. Pouze
hadi, pavouci a paraziti vyvolávají v populaci psychicky
zdravých lidí intenzivní strach a znechucení. Ale vědci zjistili
i tendenci ke generalizaci obav na jiné a neškodné druhy
vizuálně připomínající ty nebezpečné či infekčně relevantní.
Podvědomí mezi pavoukem a pavoukovcem rozdíl nevidí.
38 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
vnímané jako reakci na pištíka na barevných fotografiích stejný a rozeznatelný napříč kulturami a etniky. Stejně tak
bezobratlých. Zjistili, že je relevantní rozdíl mezi zhnusením transkulturní a transetnické je distancování od objektu
z nějakého infekčně relevantního bezobratlého (třeba znechucení nebo jeho upuštění. Kmen Fore na Nové
štěnice) a znechucením z infekčně nezávadného zvířete, Guinei, který praktikoval koprofágii, byl také kanibalský.
třeba brouka tesaříka (vzhledově brouk Pytlík). Ženy vždy Obojí je protievoluční chování – proto Fore také trpěli
dosáhly vyššího skóre než muži. Kromě toho existovala děsivou nemocí kuru způsobenou konzumací mozků
souvislost mezi mírou strachu, znechucení a lidským svých bližních. Jejich společenská pokročilost a odolnost
chováním vztaženým k možnosti nákazy parazity. Tedy byla tak vysoká, že po prvních kontaktech s naší civilizací
především k doteku. Výsledky potvrdily hypotézu, de facto zanikli a ve své původní podobě neexistují. Byly
že lidské emoce a chování směrem k pištíkům není to přežívající slepé větve sociokulturního vývoje, protože
nějaká změkčilost městské paničky, ale jde o adaptivní hnus nad výkaly, pavouky a hady má transkulturně spojené
behaviorální reakci (či její absenci – to chování je reakcí na i pregnantně měřitelné změny. Je to snížený krevní tlak,
povel „nesahat!“) na ohrožení jedem či infekcí. Přirozenou galvanická reakce kůže a mnohdy i fyzická nevolnost.
dodnes prospěšnou reakcí zformovanou evolucí. Naše láska a odpor ke zvířatům jsou tedy z velké míry
Philosophical Transactions of the Royal Society – snad vrozené, mají pudový základ, a i mnoho požadavků
díky slůvku „filozofie“ v názvu a zaměření časopisu – morálky – nežít promiskuitně a nenavštěvovat nevěstince –
publikoval z mnoha výzkumů čerpající studii chápající je přirozeným, evolucí vyvinutým mechanismem
znechucení jako základní součást „lidské přirozenosti“. behaviorální imunity, obrany před možnou nákazou
„Lidská přirozenost“ (nejsem filozof, proto píšu tento spočívající ve změně vlastního chování. Zbývá se ptát
více než sporný termín do uvozovek) transkulturně na mého oblíbeného křižáka z babiččina domečku.
a celoplanetárně odmítá celou řadu substancí a entit, Časopis Insects v roce 2018 publikoval výzkum vědců
které jsou zdrojem infekce, zásobníkem parazitů, z University of Texas v El Pasu, jenž zkoumal, jak aktivity
a vyhýbá se kontaktu s nimi. Jsou to tělesné výměšky, se živými pavouky ovlivnily emoce a postoje k pavoukům
vnitřnosti, nemocní, deformovaní, mrtví nebo špinaví lidé, u učitelů přírodopisu na střední škole. Před aktivitami
špinavé prostředí, zkažené potraviny – a výše jmenovaná s pavouky cítily testovaná i kontrolní skupina mírný až
zvířata. Kontakt, dotyk s něčím výše uvedeným bývá extrémní strach z pavouků a znechucení z nich. Učitelé,
také transkulturálně nechutný. Návštěva nevěstince, sex kteří se při výzkumu poté věnovali činnostem s pavouky
s prostitutkou – „nemorální čin“ – bývá také často chápán (krmení, čištění terária), měli po ukončení experimentu
jako nechutný. I to je evolučně adaptivní. Málokde se mnohem nižší úroveň strachu a znechucení z nich než
něco chytí lépe než v provozovně sexuálních služeb. kontrolní skupina, která se činností s pavouky neúčastnila.
Kontakt s některou z výše jmenovaných odporností je Kontrolní skupina měla po celou dobu vůči pavoukům
spojen s charakteristickým výrazem obličeje, který je stejně zvýšenou úroveň strachu a znechucení jako zbytek
populace, ač probandi učili přírodní vědy. Před aktivitami
s pavouky ani jedna skupina neplánovala začlenit
informace o pavoucích do své výuky ve škole. Ti učitelé,
kteří se s pavouky „seznámili“, začali v hodinách biologie
o pavoucích učit mnohem více než dřív. Byli na tom
jako já v dětství u té pavučiny u branky. Moje seznámení
s jindřichohradeckým křižákem mě pudového strachu
zbavilo už v dětství. A stejně jako oni zkoumaní učitelů
přírodopisu jsem po kontaktu s pavoukem nahlédl, jak
fascinující je svět všech těch drobných a zavrhovaných
zvířat, pištíků. Takže mě provázejí celý život. Proto mě nyní
prosím omluvte, jdu krmit hady.
Jiří X. Doležal
Literatura:
Culpepper, Paxton D., Havlíček, Jan, Leongómez, Juan D., Roberts,
Craig S. (2018). Visually Activating Pathogen Disgust: A New
Instrument for Studying the Behavioral Immune System. Frontiers in
Psychology. 9. 1397. 10.3389/fpsyg.2018.01397, ISSN 1664–1078
(Culpepper et al., 2018)
Curtis, Valerie & de Barra, Micheal & Aunger, Robert. (2011). Disgust
as an Adaptive System for Disease Avoidance Behavior. Philosophical
transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological
sciences. 366. 389-401. 10.1098/rstb.2010.0117. (Curtis, de Barra,
Aunger 2011)
Gerdes, Antje & Uhl, Gabriele & Alpers, Georg. (2009). Spiders are
special: Fear and disgust evoked by pictures of arthropods. Evolution
and Human Behavior. 30. 10.1016/j.evolhumbehav.2008.08.005.
(Gerdes, Uhl, Alpers 2009)
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 39
NA TĚLO
Zdravé stravování
V ZIMĚ
40 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Jak se stravovali naši předkové? Jejich den byl
díky chybějícímu světlu kratší, trávili více času
aktivně venku, zima byla větší než dnes a výběr
potravin jen omezený. Jejich jídelníček byl dán
dostupností potravin, aktivitou a délkou dne, ale
i potřebou trochu obalit tělo tukem na zimu.
Ačkoliv nám geny velí vytvořit si na zimní měsíce zásobu zelenina, cibule a pórek, obvyklé druhy masa. Jedná se
tuku, není ho zase třeba tolik, protože máme mírnější zimu o běžně dostupné potraviny, které i v minulosti tvořily
a netrávíme venku tolik času. Díky umělému světlu je naše základ jídelníčku.
denní aktivita delší, navíc trávíme více času pohodlněji, V jídelníčku mějte pravidelně zastoupeny všechny
ve vytopených místnostech. I když žijeme trochu jinak druhy masa – vepřové, hovězí, drůbež. Pravidelně jezte
a v obchodech lze celoročně koupit sezonní potraviny, luštěniny – čočku, hrách, fazole, cizrnu. Dále pak různé
tak našemu tělu prospívají podobné potraviny jako našim druhy obilovin, nejen pšenici, žito a rýži, ale i oves, jáhly
předkům. a pohanku. Pro obsah zdraví prospěšných tuků každý
Na rozdíl od našich předků jíme příliš mnoho cukru, den snězte malou hrst ořechů, u nás jsou tradiční vlašské
pšeničné mouky a více masa. Pohybu ale máme bohužel ořechy. Část porce v jídelníčku by měla vždy tvořit
méně, spoustu času trávíme sezením. Když už sportujeme, zelenina nebo ovoce. Nezapomeňte na mléčné výrobky,
tak častěji v teplém vnitřním prostředí než venku. hlavně sýry a tvaroh. Jídelníček si můžete zpestřit
i houbami, které jsou zdrojem vlákniny, minerálních látek
Jak se tedy v zimě správně stravovat? a stopových prvků.
Důležitý je nejen výběr potravin, ale i jejich příprava. Zelenina zimního jídelníčku
Vašemu tělu udělají dobře klidně i dvě teplá jídla
denně. Vybírejte si výživná jídla, spíš vařená než pečená. Do zimního jídelníčku patří spíš zelenina vhodná pro
Upřednostňujte kvalitu před kvantitou, abyste zbytečně tepelnou úpravu. Vybírejte z kořenové zeleniny, jako je
nepřibrali. Inspiraci hledejte u českých klasických jídel mrkev, celer, petržel, červená řepa, dále pak zelí, kapusta,
nebo v indické kuchyni. Mezi koření, které vás zahřeje, cibule, česnek a pórek. Cibuli, pórek a česnek používejte
patří zázvor, skořice, chilli, kardamom, česnek a křen. pravidelně a klidně ve větším množství.
Den začněte teplou snídaní, ke které si připravíte obilnou Kromě běžné zeleniny zařazujte také kvašenou zeleninu
kaši s medem a ořechy. Do kaše si přidejte sušené ovoce, (pickles) nebo kysané zelí. Kvašenou zeleninu si můžete
které v zimě pojídali i naši předci. Na teplý oběd je většina doma jednoduše vyrobit i sami. Její výhodou je dodání
z nás zvyklá a den můžete ukončit večeří v podobě husté bakterií mléčného kysání, které jsou prospěšné pro náš
luštěninové polévky se zeleninou. trávicí trakt a imunitu. Zelenina navíc vlivem enzymatických
procesů získává i vitaminy, kterých máme v zimě
Jaké nápoje bychom měli pít v zimě? nedostatek. Čerstvou zeleninu do zimního jídelníčku
dodáte klíčením. Sami si můžete doma naklíčit výhonky
Preferujte spíš vlažné až teplé nápoje, které tělo řeřichy nebo dalších bylinek a zeleniny, jako jsou třeba
v chladném počasí přijme lépe než nápoje studené anebo ředkvičky.
horké. Zkrátka teplota nápoje by se měla co nejvíce blížit
teplotě těla. Můžete pít různé čaje, zařaďte fermentované Jak o sebe v zimě pečovat
jako třeba pu-erh nebo rooibos, nebo pro zahřátí odvar
z čerstvého zázvoru. Studený džus nahraďte ohřátým I v zimě zůstaňte fyzicky aktivní, nejen abyste zbytečně
jablečným nebo hruškovým moštem, do kterého přidáte nepřibrali kilogramy navíc, ale také pro udržení těla
skořici. Posílí a zahřeje vás i zeleninový nebo masový vývar. a imunity v kondici a psychické pohodě. Pro celý rok
Občas neuškodí ani svařené červené víno se skořicí. se věnujte vhodně zvolenému pravidelnému pohybu,
nejlépe venku v přírodě. Zima volá po zklidnění,
Jaké vybírat potraviny proto čas věnujte i relaxaci. Pokud to situace dovolí,
imunitnímu systému prospěje otužování, sauna nebo
V zimě jsou lepší spíš sytá jídla, a proto mezi nejvhodnější plavání.
suroviny patří ty, které budete tepelně upravovat. Jsou
to mj. obiloviny, luštěniny, brambory, batáty, kořenová Šárka Jakešová
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 41
NA TĚLO
aZriommnaíterapie
Bergamot a spol.
Pokud si chceme dopřát jemný a zcela přírodní způsob, jak si v temném
zimním období zlepšit náladu a vykročit do nového dne posíleni
na duchu i na těle, je dobrou volbou některá forma aromaterapie.
Vyzkoušejte éterické oleje z citrusů, třeba jeden opravdu zajímavý
původem z Kalábrie!
K aromaterapii používáme éterické oleje, nejlépe éterických olejů také působí antibakteriálně. Každý z nich
v biokvalitě, které můžeme buď inhalovat (stačí nakapat má navíc další příznivé účinky na tělo i na psychiku.
pár kapek do skleněné či keramické misky a umístit Citron má mimo jiné svíravé účinky, příznivě ovlivňuje
poblíž zdroje tepla), nebo je přidat do koupele či otoky a zlepšuje koncentraci, grapefruit čistí a zbavuje
olejové masážní směsi. Když pokožku po masáži na přebytečných tekutin, limetu využijeme při nachlazení
chvíli zakryjeme, molekuly účinných látek se do ní nebo problémech s trávicím traktem, mandarinka výborně
vstřebají snáze. Případně si můžeme provonět ovzduší zklidňuje např. při nespavosti či nadměrné duševní
v bytě či kanceláři doma připraveným sprejem. stimulaci. Podobné účinky i má i nádherně vonný vzácný
olej neroli, který se získává z květů pomerančovníku, či
Ke vzpružení se báječně hodí éterické oleje z citrusů – tzv. petitgrain (éterický olej z pomerančovníkového listí),
třeba pomerančový, grapefruitový, citronový, limetový, jenž skvěle harmonizuje nervový systém při přepracování.
mandarinkový či bergamotový. Svěží citrusová vůně Sladký pomeranč dokáže svou radostnou vůní odlehčit
přináší radost a zlepšuje náladu a většina citrusových těžké stavy způsobené nedostatkem slunečního svitu.
42 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Slovo bergamot si mnozí z nás spojují primárně Sprej k provonění ovzduší
s příchutí známého čaje Earl Grey, případně s jednou
z důležitých složek tradiční kolínské vody. Využití této • 1Lžíce čistého alkoholu
velmi užitečné rostliny je však mnohem širší. Bergamot • 8 kapek éterického oleje z bergamotu
neboli citroník bergamotový (Citrus bergamia) je vyšší • 500 ml vlažné vody
strom s tmavě zelenými oválnými listy a nádherně • V še dejte do čistého rozprašovače. Před každým
voňavými květy. Převážná většina bergamotového
éterického oleje pochází z italského jihu. použitím směs dobře protřepejte.
Bergamot byl známý už na dvoře Ludvíka XIV., kam bylo Masážní směs na zklidnění
z Kalábrie přivezeno několik sudů tzv. bergamotové
vody. Pronikavě vonící tekutina si záhy získala oblibu • 5 ml mandlového oleje v biokvalitě
vzhledem ke svým výrazným dezinfekčním vlastnostem • 7 kapek éterického oleje z bergamotu, 3 kapky
a začala být přidávána do pitné vody, která byla
v tehdejší době často kontaminovaná a způsobovala éterického oleje z geránia, 4 kapky éterického oleje
onemocnění. z šalvěje muškátové.
• V šechny éterické oleje smíchejte a použijte 2–5 kapek
Kapitola sama pro sebe je šťáva z plodů bergamotu, směsi v 5 ml mandlového oleje.
která je nahořklá a ještě mnohem kyselejší než šťáva
z citronu, ale díky vysokému obsahu flavonoidů Zdroje:
nesmírně prospěšná zdraví – podporuje zdravou
hladinu cukru i cholesterolu v krvi a potlačuje volné Noe, Marie. Aromaterapie do kapsy. Malá encyklopedie éterických olejů.
radikály. Má též vysoký obsah vitaminů skupiny B Praha: One Woman Press 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
a vitaminu C a usnadňuje vstřebávání železa a vápníku,
takže se doporučuje jako podpůrný prostředek při Worwood, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press 2009.
anémii a osteoporóze. Obsah kyseliny citronové ISBN 978-80-86356-47-1.
podporuje trávení a dezinfikuje trávicí trakt.
http://www.consorziodituteladelbergamotto.it (navštíveno 12. 1. 2021)
Éterický olej se získává z kůry plodů a tradičně se
používá jako antiseptický, antivirový a tonizující
prostředek. Uklidňuje při rozčilení, únavě a úzkosti,
zmírňuje projevy kandidózy, působí podpůrně při
nespavosti a patří mezi tzv. adaptogeny. Mnozí
zaznamenávají i antidepresivní a protiúzkostné
účinky. Pozor – ve větší koncentraci je (stejně jako
ostatní citrusové éterické oleje) fototoxický, proto po
aplikaci není vhodné navštívit například solárium nebo
vystavovat pokožku slunci na horách. K sehnání je však
i varianta bez furokumarinů (FCF), která fotosenzitivitu
nezpůsobuje.
Kulatý zelený až zelenožlutý plod s vrásčitou kůrou je
dodnes botanickou záhadou – badatelé se rozcházejí
v názoru na jeho původ. Někteří jej považují za
genetickou mutaci citronu, hořkého pomeranče či
limety, jiní tvrdí, že se jedná o zcela odlišný druh či
o poddruh hořkého pomeranče. V každém případě nám
jeho vůně připomene krásné, slunné dny letní dovolené
na břehu moře a přinese do dnešní reality trochu
radosti a povzbuzení.
Viola Somogyi & Eva Klimentová
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 43
NA TĚLO
Schultzův
autogenní trénink
Tato relaxační metoda využívá některých prvků jógy a také poznatků
získaných prováděním hypnózy. Jejím autorem je německý psychiatr
a psychoterapeut Johannes Heinrich Schultz, který se stal světově
proslulým právě díky vytvoření tohoto systému autohypnózy. Vymyslel
ucelený systém cvičení, během nichž člověk dosáhne podobných
fyziologických odezev, jaké by se u něj objevily při hypnóze.
Základní kameny autogenního tréninku jsou dva: relaxace svalů
a koncentrace na určitou myšlenku. Uvolněné svalstvo ovlivňuje i naše
prožitky, čímž se nám toto uvolnění projeví ve zklidnění mysli. Dalším
bodem je koncentrace na určitou představu, která může při relaxovaném
stavu dále ovlivňovat tělesné i duševní pochody. Cvičení má dva stupně: nižší a vyšší. Nižší obsahuje šest cvičení – nácvik
pocitu tíhy, pocitu tepla v končetinách, klidného dechu, pravidelného tepu srdce, tepla v břiše a chladu na čele. Vyšší stupeň
je již složitější a je doporučováno, aby vás touto variantou autogenního tréninku doprovázel odborník.
Cvičení je dobré provádět vleže v klidné a dostatečně teplé místnosti. Než se přistoupí ke koncentraci na myšlenky navozující
žádoucí stav, musí být celé tělo odpočaté a uvolněné. Poté co tohoto stavu dosáhneme, přistupuje se postupně k šesti
bodům, během nichž si opakujeme konkrétní věty, které dopomáhají k vyvolání pocitů tepla, tíhy a chladu. Podrobnější návod
na provádění relaxace je běžně dostupný v literatuře či na speciálně zaměřených webových stránkách.
Autogenní trénink je tradiční relaxační technikou, která dokáže při pravidelném praktikování přispět k odstranění příznaků
napětí a neklidu. Využívá i autosugestivních praktik, takže s jejich pomocí a zvolením správné formulky můžeme dosáhnout
i postupného odstraňování nežádoucích návyků.
Nechte se zmrazit!
Kryoterapie neboli terapie mrazem je účinná léčebná metoda, během které se
tělo na krátkou dobu vystaví extrémním teplotám, až -150 °C. Zmrazení probíhá
pomocí tekutého dusíku ve speciálních kabinách, které jsou nazývány kryosauny
a kryokomory. V kryosaunách nedochází ke snížení tělesné teploty, ale k drastickému
ochlazení povrchu těla, čímž nastává intenzivní prokrvení a urychlení metabolických
procesů. Chlad působí především na naše receptory – zpomalí se vedení nervových
vzruchů a do těla se nám začne vyplavovat mnohem více endorfinů. Princip
kryokomory je trochu odlišný, neboť proces ochlazování se skládá ze dvou fází.
V předkomoře se tělo dostane do prostředí o teplotě -40 až -60 °C, kde dotyčný
stráví 1 až 2 minuty. V hlavní komoře pak klesne teplota ještě až na neuvěřitelných
-110 až -150 °C a návštěva tohoto místa obvykle trvá 1 až 3 minuty.
Vliv řízeného působení extrémního chladu na organismus je příznivý. Dochází
k intenzivnímu prokrvení povrchových částí těla, což nastartuje procesy regenerace
a vyplavování rozličných prospěšných látek. Ale nejen těch – odplavují se i toxiny.
Po návštěvě kabiny s tekutým dusíkem totiž musí následovat mírná pohybová aktivita (jízda na rotopedu či lehké cvičení
v posilovně), která nastartuje procesy, s jejichž pomocí tyto toxické látky lépe odcházejí. Kryoterapie je hojně využívána
i u revmatických pacientů a při rehabilitaci ortopedických onemocnění.
Historie kryoterapie sahá až do starověkého Egypta a Řecka, kde samotný Hippokratés zkoumal analgetické účinky nízkých
teplot na lidské tělo. Za doby napoleonských válek se využívalo především znecitlivujících účinků chladu. U rozsáhlých
zranění, kdy bylo nutné přikročit k amputaci, byly končetiny vojáků znecitlivovány sněhem a ledem.
Doufejme, že již brzy budeme moci kryokomory navštěvovat a utužovat tak své zdraví, které je zvláště v těchto dobách tak
důležité.
44 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Už máte svého terapeuta
nebo kouče?
PSYCHOTERAPEUTI MGR. JIŘÍ DANÍČEK, MBA – SPECIALISTA STŘEDOČESKÝ KRAJ
NA ROZVOJ TÝMŮ
MOJRA.CZ – PRVNÍ PSYCHOLOGICKÁ Koučování, online koučování. Terapie. PSYCHOTERAPIE SATROVA™
PORADNA ONLINE Konzultace firemních strategií. MGR. ŠÁRKA ŠATROVÁ - psychoterapeut
Možnosti konzultace z domova: Manažerské výcviky. Supervize koučů, a kouč. Psychoterapie individuální, párová
Skype, WhotsApp, Viber, telefon, e-mail manažerů. Práce s týmy. EEG tréninky i rodinná. Program podpory a pomoci
tel.: 731 226 690 mozku pro manažery a sportovce. zaměstnancům. Krizová intervence a práce
[email protected], www.mojra.cz Mobil: 736 776 966. s traumatem. Krizové situace a vyjednávání.
Mail: [email protected]. Koučink – člen mezinárodní federace ICF.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Web: jiridanicek.cz Mentoring. Supervize pro pedagogy.
PSYCHOLOGICKÉ SLUŽBY Soukromá praxe v Praze, Jičíně a Mladé
VLADIMÍR MARČEK, PH.D., KLINIKA AMBULANTNÍ PSYCHIATRIE Boleslavi.
Brno-město, Sukova 49/4, A PSYCHOTERAPIE Podrobnosti a kontakt na www.satrova.cz
tel.: 775 028 771, [email protected], komplexní léčba širokého spektra
www.psychsluzby.cz psychických poruch a s nimi souvisejících ÚSTECKÝ KRAJ
obtíží. Tychonova 44/3, Praha 6 PSYCHOLOGIE A PSYCHOTERAPIE, S. R. O.,
THERAPLAY Tel: 730 513 343 Email: hradcanska@ MGR. HANA CONVOY,
Dětská psychologická poradna kappa-praha.cz www.kappa-praha.cz Třída T. G. Masaryka 989, 41301 Roudnice
Brno-střed, tel.: 604 542 305 nad Labem, Ústí nad Labem, Pasteurova
www.Theraplay.cz PSYCHOLOGIE U ORLOJE S. R. O., 1767/12, Praha, Bělohorská 48/1404
MGR. ERIKA BENICKÁ, tel.: 732 125 951, [email protected]
PRÁCE SE STRESEM A OSOBNÍ ROZVOJ, Jana Želivského 18, Praha 3;
Satori dýchání – REBIRTHING Karlovy Vary, Bezručova 10, tel.: 773 332 323, KOUČOVÉ
Mgr. Bc. Martin Bartošek e-mail: [email protected],
Poporodní trauma, úzkost, strach, deprese, www.psychologieuorloje.cz UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE
vztahové problémy... PO MATEŘSKÉ DOVOLENÉ
Opletalova 6, Brno, www.satoridychani.cz, PSYCHOTERAPIE ANDĚL – psychologická PhDr. Milana Čížek Hrubá
www.martinbartosek.cz pomoc pro děti i dospělé, Kariérové poradenství a mediace
Ženské domovy, Ostrovského 253/3, Telefon: 724 404 644
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Praha 5 – Smíchov, tel.: 608 178 543, E-mail: [email protected]
PSYCHOLOGICKÁ A MANŽELSKÁ www.psychoterapie-andel.cz, www.mediaceplus.cz
PORADNA ORLOVÁ. [email protected]
PHDR. ANTONÍN BRYKS A KOL. Mgr. Monika Razímová - profesionální
Provádíme i akreditovaná školení a supervi- PRÁCE SE STRESEM A OSOBNÍ ROZVOJ, kouč, kouč osobního rozvoje
ze. Orlová-Lutyně, Na Olmovci 1155, Satori dýchání – REBIRTHING Koučování manažerů, obchodníků,
tel.: 604 115 995, [email protected] Mgr. Bc. Martin Bartošek jednotlivců, práce s týmy
Poporodní trauma, úzkost, strach, deprese, Konzultace - osobní, Skype, WhatsApp
PLZEŇSKÝ KRAJ vztahové problémy... Vilová 3, Praha 10, Telefon: 739 319 832
PSYCHOTERAPIE POROZUMĚNÍ - www.satoridychani.cz, www.martinbartosek.cz e-mail: [email protected]
poradenství v oblasti mezilidských vztahů, www.monikarazimova.com
těžkých životních situací a rozvoje osobnosti Centrum SANTEA
Mgr. Tereza Chodlová psychoterapie, koučink, dětský psycholog,
Plzeň, 301 00, Částkova 74 rodinné a párové poradenství,
tel.: 702 062 307 pomoc v krizi, SKYPE konzultace,
[email protected] hypnoterapie, bodyterapie, Praha 1
www.psychoterapie.iplace.cz www.seberozvijeni.cz tel. 728 515 894
PARDUBICKÝ KRAJ DOPLŇTE SVŮJ KONTAKT!
PH.DR. MGR. LEONA DOLEJŠOVÁ,
Nedirektivní psychoterapeut, supervizor. Tel.: Chcete oslovit nové klienty, nabídnout jim svou pomoc?
608 335 160, [email protected], Půl roku se váš inzerát bude objevovat na této stránce.
Pardubický kraj, obec Býšť.
Bližší informace: Richard Klimeš,
PRAHA e‑mail: [email protected]
SDRUŽENÍ CMP, PHDR. JOSEF VAŠKO
Psychologické poradenství, trénování
paměti, tanečně-pohybová terapie,
Praha 5, Elišky Peškové 17,
tel.: 724 242 489, 776 721 519,
e-mail: [email protected],
www.sdruzenicmp.cz
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 45
OSOBNÍ ROZVOJ
SOULAD
46 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021
Těžké časy jsou součástí Dá se tedy říct, že dobrý lidský život vyžaduje, abychom
života a chvíle smutku, naplnili svůj vrozený potenciál. Každý z nás má jedinečnou
truchlení, zoufalství směs silných stránek, schopností, nadání. Jako rostlina, která
a beznaděje k němu patří. Ať dostává právě tu správnou dávku vody a slunečního svitu
už se jedná o traumatickou (podmínky), i my budeme vzkvétat, jsou-li naše základní
ztrátu, nemoc, či karanténu, potřeby zajištěny. Tím nechci říct, že pro každého z nás je
někdy nám život do cesty zde předem určen plán, ale že pokud jsou naše základní
položí pořádný oříšek. potřeby naplněny, budeme mít volnost růst a rozvíjet se tak,
Rozlousknout ho můžeme abychom se stali tou nejlepší podobou sebe samých, jakou
pomocí odolnosti a souladu. jen můžeme být.
Autenticita a dobrý život Soulad
Autenticitu lze chápat jako proces vyvažování individuality I přesto, že Rogers zmiňuje, že je soulad „jako cesta, ta, která
a vztahovosti. Význam autenticity spočívá v procesu, v žití, je ve vás“, bychom se tak mohli domnívat, že stejně jako
kdy se stáváme více a více autentickými, kdy se stáváme život sám, i kongruence je dynamická, je to proces, který
autory našeho života (Rogers, 2015). Je to náročný proces nemá konce. Proces, který má jako sinusoida vrcholy, kdy
stálé snahy o rovnováhu mezi realizací vlastních potřeb kongruentní jsme, a naším cílem je její pomyslné vrcholy
a naplnění potřeb vztahů s lidmi, s nimiž žijeme. Jako vyrovnávat do přímky v rovině sedla – nejvyššího bodu.
taková autenticita od každého vyžaduje, aby si sám sobě Být v souladu je však stav. Stav zde neznamená nehybnost.
porozuměl, aby si byl vědom svých vnitřních emočních Jedná se o dynamický, trvající okamžik, který se nestará
stavů a měl schopnost otevřeně vyjádřit tyto stavy jiným o minulost ani budoucnost, protože víme, že bychom pak
osobám. Autenticita je tedy schopnost dokázat žít nemohli vidět věci, tak jak jsou, ale jak bychom si přáli, aby
„kongruentním“ způsobem, který směřuje k „dobrému byly nebo nebyly. Když jsme v souladu, tak jsme otevření
životu“, tedy žít cílevědoměji a smysluplněji a hledat ještě a uvolnění.
větší autenticitu v každém okamžiku. V souladu buď jsme, anebo nejsme. Jsme tedy buď
I přesto, že jsou autenticita a kongruence / soulad mnohdy opravdoví, integrovaní, úplní, nebo chcete-li ryzí. To
užívány a překládány zaměnitelně, tak jsou rozdílné. Když neznamená, že bychom takoví byli vždy. Nejedná se tak
vás bude někdo něčím otravovat a po chvíli ho pošlete o pomyslný piedestal, který se tyčí nad ostatní, ale o vrchol,
do háje, budete autentičtí. Ale kongruentní (v souladu) ke kterému na své cestě směřujeme, od kterého se můžeme
nikoliv. Autenticita je jedním z aspektů kongruentního stavu. vzdálit, ale který zůstává přítomný.
Podobně jako je ruka součástí těla, ale není tělem celým. Kongruentní pro mě znamená být takový, jaký jsem, spíše
O souladu později. než jednotlivé aspekty, pro mě kongruence ztělesňuje
Jak říkal Carl Rogers (2014), dobrý život není něco, čeho klienta objímající (jinak všeobjímající) lidskost. To však
dosáhneme. Je to způsob života. Dobrý život je proces, neznamená, že se nemůžeme naštvat… Znamená to,
nikoli stav bytí. Je to směr, nikoli cíl. Tento proces nebude že s klientem nenakládáme jako s objektem, ale jako
vždy přinášet pocity štěstí, spokojenosti a blaženosti s člověkem. Odvažujeme se vstoupit do vztahu, porozumět
a může dokonce někdy způsobit bolest a zármutek. S tímto přirozenosti, referenčnímu rámci.
vědomím je dobré chápat i dnešní dobu a žít v ní. „S lidmi se mi nejedná lehce. Nosím téměř
Člověk je autentický, když si zachovává rovnováhu v procesu neproniknutelnou masku. Skrz ni se nedostane nic, co by
uvědomění si vlastních hodnot a potřeby, své individuality mě mohlo zranit, ale ven také ne. Potlačil jsem v sobě tolik
a jedinečnosti, zatímco zároveň žije společně s druhými, se emocí, že jsem na pokraji citové prázdnoty. Nejsem z toho
světem a naplňuje potřeby a výzvy těchto vztahů solidárně šťastný a nevím, co s tím mám dělat. Možná by pomohlo,
a nezávisle (Joseph, 2018). Když žijeme neautenticky, tak kdybych mohl nahlédnout, jak mě vidí druzí“ (Rogers, 2014,
žijeme s maskou, jak říkával Erving Goffman (1999) ve s. 26). Tato zpráva z „vnitřního vězení“ až jako by na nás
Všichni hrajeme divadlo. křičela: „Taková je skutečnost, trpím, mám strach masku
odložit, i když po tom toužím, nevím jak.“ Pomáháme tedy
klientovi dostat se k sobě, k jeho emocím, k jejich vyjádření,
k jejich posílení, aby emoce už nemusel potlačovat, ale
mohl se osvobodit z „vnitřního vězení“ a byl tím, kým
skutečně je.
Rogers kongruenci uvádí jako stav mysli, kdy je naše
prožívání přítomného okamžiku obsahem našeho vědomí
a kdy je obsah vědomí také obsahem naší komunikace.
Při protnutí uvedených rovin jsme integrovaní, celiství,
jsme v jednotě (Rogers, 2014). Kongruence je tak pro naši
PSYCHOLOGIEDNES únor 2021 47
OSOBNÍ ROZVOJ
komunikaci nejdůležitější. Po většinu času pak vykazujeme Ledy, které byly dosud pevné, stabilní, se najednou hýbají,
i jistou míru inkongruence. klient cítí větší volnost, pohyb. Nebo si zkusme představit,
V terapii se snažíme rozpoznat zkreslení. To je ohrožující. že jak se dostáváme k sobě, tak se líhneme jako pomyslné
Hledáme svou pravdu, abychom ji mohli naplňovat. kuřátko. Když praská skořápka a kuře začíná vykukovat ven,
Terapie je situace, kdy klient, který není v souladu, přichází dochází k uvolnění energie, k pohybu.
za terapeutem, který v souladu je. Terapeut tak vidí klienta Zároveň je kuře také patřičně zralé, protože tento pohyb
nezkresleně. Klient sám sebe vidí zkresleně, jako přes vychází z kuřete. Stejně jako pohyb, aby se měl klient lépe,
zašpiněné sklíčko. Při terapii toto sklíčko pročišťujeme. aby byl víc sám sebou, vychází z klienta. Terapeut klienta
Pokud vidíme zkresleně, tak se nám samotnému pročišťuje netlačí tam, kde klient ještě není. Může mu být nápomocen
obtížně, a proto je důležité pročišťovat ve vztahu, o který se při ukazování a klestění cesty, ale nikoliv při táhnutí klienta
mohu opřít, i protože je člověk společenský tvor. za sebou. V metafoře kuřete by tak plod nebyl dostatečně
vyvinutý a kuře by se nevylíhlo. Klient by si v takovém
Být v souladu případě s největší pravděpodobností natloukl nos anebo
aneb cesta k sobě – proces se ozval. Příkladem může být staré známé měl bych,
nemám, nemůžu, možná, asi a na druhé straně chci, dělám,
Být v souladu se sebou samým neznamená, že jsme vytvořím, z kterých čiší odhodlání. Když klient prohlásí:
v souladu se vším a se všemi. Když jsme v souladu s někým „Neměl bych už každý večer trávit doma sám. Myslím, že mi
jiným, tak to může znamenat, že nás někdo pěkně rozčiluje to neprospívá,“ tak ho netlačíme do: „Chcete si vyrazit ven
a že mu řekneme, že takhle se k nám chovat nebude, že si s přáteli. Říkáte, že to pro vás bude dobré.“ V takovou chvíli
vytyčíme hranice. Jak se však postupně stále více otevíráme je terapeut o krok před klientem a není bezpodmínečně
svému prožívání, jak stále více dokážeme žít svobodněji přijímající.
v procesu svého cítění, tak se v našem přístupu začnou Uvedené „načasování“ můžeme také popsat jako teplo
objevovat podstatné změny. Začneme si osvojovat mnohé v případě omrzlin. Zmrzlé tkáně potřebují teplo, přehnané
charakteristiky, které jsme měli v dětství. Kruh se uzavře. a příliš rychlé zahřátí je ale poškodí a způsobí nepříznivý
Když posloucháme zpěv sboru, čeho prvního si všimneme? dopad. Lowen také uváděl teplo jako slibné, ale zároveň
Kromě libozvučných hlasů je to plynulost zpěvu. Jako by se nebezpečné, protože tání může způsobit povodeň, která se
všechny hlasy spojily a zpívaly jednotně, z jednotné pozice. přelije přes břehy.
Když se člověk rozhodne žít v souladu se sebou, rozhodne Důležité je, aby rozhodnutí bylo vědomé – „takto to
se přijmout všechny aspekty své osobnosti. Nechá všechny chci“, „takto to nechci“. Pokud rozhodnutí není vědomé
vlastnosti spolupracovat na vytvoření opravdového, a nejsme s ním v souladu, tak v nás narůstá napětí, úzkost.
jedinečného člověka. Kvůli společenskému nastavení, závazkům, životní cestě
Přestože život v souladu se sebou samým zní snadno, tak a podobně děláme věci, které dělat nechceme, v takové
s sebou přináší spravedlivý podíl výzev. Pokud máme nízké míře, že můžeme hovořit o pandemii úzkosti. Úzkost je tak
sebehodnocení nebo sebeúctu, tak si je třeba vážit každé výsledkem nesouladu mezi tím, co by pro nás bylo dobré,
své části a přijmout ji. Dovolíme si, aby nás některé naše a tím, co činíme. Pokud k takové situaci dochází, tak je
části srazily, rozesmutnily, vytvořily nerovnováhu a pomohly nejlepší variantou, když si na to v klidu při terapeutické práci
nám si uvědomit, že jsou naše, že to jsme my. Abychom přijdeme. Nejhorší varianta je, když si přijdu na to, že „za
mohli přijmout všechny aspekty své osobnosti a začít žít nic nestojím“, a nic s tím nejde dělat. Terapeut v takovém
v souladu se sebou, musíme být ochotni se do toho pustit. případě posiluje rozpoznání toho, co chceme, a s jeho
Můžeme si sebe samé představit jako takové semínko, pomocí se tak vyplétáme z onoho „za nic nestojím“.
kterému se chce růst. Semínko, které by v dokonalých Friedrich Nietzsche píše, že náš život, to, jak se k němu
podmínkách rostlo dokonale rovně, ale… Již od útlého postavíme, stejně jako uspokojení potřeb, je jen na nás:
dětství náš růst ovlivňují různé podmínky, takže se kroutíme Nikdo vám nemůže postavit most, po kterém vy a jen vy
a rosteme do pozice, v které se nacházet nechceme. musíte překročit řeku života. Může existovat nespočet
Vzniká tak nesoulad, napětí nebo diskrepance. Příkladem stezek a mostů a polobohů, kteří by vás rádi přenesli; ale
může být, že v domácnosti musí být vždy plná lednička pouze za cenu zástavy a vzdání se. Na světě existuje jedna
a že i nyní, přestože mi je třicet let a žiji sama, jdu v devět cesta, po které nemůže chodit nikdo kromě vás. Kam to
večer nakoupit, i když doma nějaké potraviny mám, jsem vede? Neptejte se, jděte! Podobně mluví i Martin Buber,
nesnesitelně unavená a vůbec se mi nakupovat nechce. který nepřijímal předurčenost: Jak žijeme, rosteme a naše
přesvědčení se mění. Musí se změnit.
Metafory Takže si myslím, že bychom měli žít s tímto neustálým
objevem. Měli bychom být otevření tomuto dobrodružství
I přesto, že člověk se v metaforách může snadno ztratit, ve zvýšeném povědomí o životě. Měli bychom vsadit celou
jich na následujících řádcích pár zmíním, snad budou svou existenci na naši ochotu zkoumat a zažít.
mít zamýšlenou názornost. Zkusme si představit, že když
terapeutický proces postupuje zdárně, tak praskají ledy. Adam Táborský
48 PSYCHOLOGIEDNES únor 2021