GRÁCIE SPOLEČENSKOVĚDNÍ BÁDÁNÍ OSVĚTIM Po stopách lidských duší promarněných díky touze po moci Po stopách lidských duší promarněných díky touze po moci VÍRA NEJEN V BOHA STUDENTI 25S A 25G www.dgkralupy.cz KDYSI A NYNÍ BESKYDY ZAJÍMAVĚ Beskydská příroda, zajímavosti regionu a jeho obyvatel Beskydská příroda, zajímavosti regionu a jeho obyvatel Jak se svět kolem nás mění každým rokem Jak se svět kolem nás mění každým rokem Pohané mezi křesťany, osudné židovství i zpupný nacismus Pohané mezi křesťany, osudné židovství i zpupný nacismus ROZMANITÝ REGION Zajímavé životy i jazykové hříčky Zajímavé životy i jazykové hříčky
VLOG: TATRA RAP: !obsahuje vulgarismy! dlouhá verze
Pavlína Zemková, 2. S redaktorka časopisu Grácie krása a zážitek, to je něco, o čem často sníme, paradoxně ale méně dostáváme. Tento časopis sic tak moc filozofický nebude, nicméně při ohlížení se na náš společenskovědní výjezd, kterého se účastnily třídy 2. S, 6. G a paní profesorky Láchová, Krybusová a Němcová, mi došla zásadní věc. Zažili jsme opravdu mnohé, od obrazu pekla Osvětimi až po zámecký luxus ve Frýdku-Místku. Mnohé zážitky byly skvělé a zábavné, při jiných nám do smíchu ani zdaleka nebylo. Chvíli jsem se zamýšlela nad tím, proč bychom měli dobrovolně navštěvovat místa vyvolávájící rozličné, avšak hlavně nepříjemné pocity. Lidé přeci touží po tom dobrém a krásném. Například zájezd do Osvětimi krásný opravdu nebyl, ale počet emocí a pocitů, které rozvířil, to svým způsobem vynahradil. Všechny zážitky nemusí být pozitivní a příjemné. Komu by také bylo v Osvětimi do skoku? Při rozlišování zážitků je dle mého názoru důležité zaměřit se nejen na pozitivní pocity, ale i na intenzitu prožitku. Kvalitní zážitek nekončí odjezdem z místa, nýbrž emocemi a otázkami, které dodatečně vyvolá. A mimo Osvětim... díky mlze, která by se dala krájet, se před námi skryly vrcholky Beskyd. I přesto jsme si pěší túru včetně jízdy lanovkou na Radhošť graciózně užili. ÚVOD Drazí čtenáři, 3 redakce časopisu Grácie Ema Štětinová, Pavlína Zemková
OBSAH 5 společenskovědní výjezd 23' OBECNĚ 6 OSVĚTIM 10 o nadřazenosti i promrhaných lidských životech PŘESVĚDČENÍ 12 nástup nadutého nacismu OSUDY 13 konkrétní osudy místních Židů OBYVATELÉ 16 národnostní složení JAZYK A NÁŘEČÍ 18 valaština? To je jagživo! PETR BEZRUČ 21 problematika na severním pomezí Moravy a Polska NÁBOŽENSTVÍ 24 o křesťanství, židovství a pohanství i životě mezi sebou BESKYDY ZAJÍMAVĚ 25 atraktivní region i pověry na každém kroku EKOLOGIE V REGIONU 28 údržba nádherné beskydské přírody FOTO NYNÍ A DŘÍVE 31 co se na okolí změnilo? TATRA KOPŘIVNICE 34 Tatra a rap, tak to má swag
OBECNĚ Společenskověd a jak jsme si ho 6 Co jsme dělali? Před čtením časopisu vás uvedu do děje. Dle všech předpovědí se mělo jednat o suprově strávený květnový týden v malebných Beskydech za přívětivého počasí. Nutno podotknout, že predikce fandily do poslední chvíle. Datum odjezdu, tedy 22. května, přišel raketovou rychlostí a my se konečně mohli vydat na dlouho plánovaný výjezd. Ač jsme se dočkali luxusu LeoExpressu na sedadlech s výhledem na Economy+ třídu, cestu lze definovat přídavnými jmény úmorná či vysilující (ano, sezení několik hodin je opravdu velice únavná aktivita). Světlo na konci tunelu, zdálo se, moc sluníčkové nebylo. Když jsme přijížděli do Ostravy, začaly se objevovat pofidérní mraky. Zda se jednalo o matku přírodu či matku Ostravu a nespočet komínů, nechám na uvážení každého. V Ostravě jsme moc nepobyli, čekala nás totiž ještě cesta na konečný Frýdlant nad Ostravicí. Pro naše štěstí nám do kroku z frýdlantského nádraží svítilo sluníčko. Dvoukilometrovou cestu na ubytování v Rekreačním středisku Budoucnost s obřími batohy na zádech to ale rozhodně nezkrátilo. Po všech obavách z kvality ubytování jsme nakonec zůstali celkem udiveni. Zázemí vypadalo docela vkusně (přinejmenším jeho části). Více o ubytování můžete vidět ve vlogu po načtení QR kódu na straně 2. Ne všichni jsme měli sice luxus vlastní koupelny či třeba televize na pokoji. Ale myslím, že to všechno vylepšila dobrá nálada, která se s námi od začátku táhla.
7 Ačkoliv jídlo naší školní jídelně nesahalo ani po paty, o hladu jsme (skoro) nezůstali. Vzhledem k tomu, že milované jídelně ve škole se jen tak někdo nevyrovná, naše rozmlsané jazýčky by toto hodnotit objektivně zcela jistě neměly. Každý večer se konal program, který jsme si sami připravili. Pro představu jsme si osvěžili znalosti v různých odvětvích od zeměpisu až po sport. Dále jsme měli možnost předvést své sportovní přednosti a také pantomimu. Po večerech jsme navíc plánovali následující dny a probírali témata, která najdete rozebrané více na následujících stranách. V úterý jsme hned ráno nastoupili do autobusu a odjeli na místo, které podle mě zůstalo uvězněno v čase. Jediné, co se na něm opravdu změnilo, jsou lidé. Je to místo, kde povyšující se monstra chladnokrevně rozhodla o osudu milionů nevinných lidských duší. Věřím, že je nyní všem jasné, že mám na mysli Osvětim. Tam jsme absolvovali prohlídku areálů Osvětim I. a Osvětim II., neboli Březinka. Průvodkyně nám představily, jak tam vše fungovalo, ale i osvětlily škody, které nacisté způsobili. Přečtěte si více o Osvětimi na straně 10. pokračuje na dalších stranách dní výjezd 23' o užili?
Další den nás čekal zámek ve Frýdku-Místku. Čekala nás prohlídka frýdeckého zámku, který čelil nízké návštěvnosti svých majitelů. Mnoho původního se na zámku nedochovalo, a proto jsme mohli spíše obdivovat vybavení, které bylo darováno jinými zámky a muzei. Původní nábytek byl odvezen a již víceméně nenavrácen. Zužitkovali jsme znalosti z dějin umění, při kterých se pilně učíme o různých architektonických slozích, které jsme mohli vidět na vlastní oči. Ve Frýdku-Místku jsme se pozdrželi ještě déle, abychom mohli navštívit baziliku Navštívení Panny Marie. Jedná se o římskokatolický kostel z druhé poloviny 18. století. Roku 1999 byl povýšený na basiliku minor. Pro obvyklé ateistické smrtelníky to je spíše nicneříkající titul, avšak pro katolíky to znamená větší propojení s biskupem a vyzdvihnutí významu místní stavby a náboženství pro okolí. Titul propůjčuje sám papež, tudíž je opravdová pocta, že takové kostely v ČR máme. Mimo křesťanství jsme se na výjezdu zabývali i jinými náboženstvími a jinak tomu nebylo ani ve Frýdku-Místku. Vzhledem k tomu, že někteří zkoumali židovství a dopad 1. poloviny 20. století na židovské rodiny, přišel nám vhod židovský hřbitov. Přístup na něj byl sic zcela pofidérní, nakonec jsme ale získali dostatek informací, díky kterým můžeme sledovat konkrétní příběhy rodin. O židovství v regionu a konkrétních příbězích si přečtěte na stranách 13 a 17. 8 pokračování z předchozích stran
Ve čtvrtek, tedy poslední celý den v malebných Beskydech, nás čekal výšlap na Radhošť. Popravdě jsme se ale vyvezli lanovkou na Pustevny a odtamtud došli jen k soše Radegasta, poté jsme se vraceli zpět na vlakovou zastávku ve Frenštátu, jednalo se tedy spíše o sešlap. Jízdu sedačkovou lanovkou si mnozí užili, někteří z ní mají naopak noční můry do dnešních dnů. Počasí nám onehdá moc nepřálo, výhledy tedy byly, jako by někdo rozlil mléko. Viděli jsme nejdále na lanovku před námi a ve chvíli, kdy zmizela v mlze také, měli jsme pocit, jako bychom dorazili do nebe (pro některé to byl spíše očistec). Na Pustevnách jsme snědli výborný oběd a ohřáli se. Poté jsme vyrazili na sochu Radegasta, která na nás z mlhy vykukovala tak, jak můžete vidět na obálce časopisu. Po krátkém focení nás čekala dlouhá štreka na vlak, přičemž již alespoň nebyla taková zima. Nicméně nachlazení se některým stejně nevyhnulo a pohanský zážitek si s sebou vzali i domu. O pohanství se více dočtete na straně 17. Poslední den jsme se vypravili na cestu do Kralup. Po několikahodinovém sezení v různých vlacích jsme konečně přivítali naše rodiče a kamarády. Tím ale naše bádání nekončí. Všechny získané informace prochází procesem zpracování, které povede k různým výstupům. 9 Na straně 2 si můžete načíst QR kód na vlog, díky kterému uvidíte, jak se nám na výjezdu dařilo a líbilo. Také si můžete poslechnout Tatra rap (!obsahuje vulgarismy!), neboli výstup z návštěvy muzea Tatry v Kopřivnici, kam zavítala skupina nadšenců z 6. G. Pavlína Zemková, 2. S redaktorka časopisu Grácie
Osvětim, známá také jako Auschwitz, je jedním z nejtemnějších a nejznámějších míst nacistického teroru za druhé světové války. Osvětim byla zřízena v roce 1940 a postupně se stala symbolem hrůzy a genocidy. Tisíce Židů, Poláků, Romů a dalších vězňů bylo drženo v nelidských podmínkách a byli zde systematicky vyvražďováni. Hlavní část tábora se skládala ze tří sektorů: Osvětim I, Osvětim II - Birkenau a Osvětim III - Monowitz. Osvětim I byl původní tábor, který sloužil jako pracovní tábor a centrální administrativní středisko celého komplexu. 10 OSVĚTIM AUSCH Osvětim II - Birkenau byl vybudován jako vyhlazovací tábor a byl místem, kde se prováděly hromadné vraždy plynovou komorou. Osvětim III - Monowitz byl pracovní tábor, kde byli vězni nuceni pracovat pro německé průmyslové firmy. Osvětim byla osvobozena sovětskou armádou v lednu 1945, ale její hrůzy nezůstaly zapomenuty.
HWITZ 11 Po válce se Osvětim stala muzejním a památným místem, aby se uchovala památka obětí holokaustu. Muzeum Auschwitz - Birkenau, které bylo založeno v roce 1947, slouží k vzdělávání a připomínání hrůz holokaustu. Návštěvníci mohou vidět původní budovy, vězeňské bloky, komíny a pozůstatky plynových komor. Na místě jsou také zachovány předměty, jako jsou osobní věci a fotografie obětí, aby připomínaly jejich lidské příběhy. Památník Osvětim je důležitým symbolem boje proti rasismu, nenávisti a nespravedlnosti. Přeživší vězni z Osvětimi a jejich svědectví hrála klíčovou roli při odhalování hrůz, které se v táboře odehrávaly. Díky nim svět lépe rozumí rozsahu a tragédii holokaustu. Osvětim připomíná světu, jak důležité je učit se z minulosti, abychom se vyhnuli předešlým chybám. Miroslav Gábor, 2. S
Ideologie německého státního socialismu je založena na představě o nadřazenosti árijské německé rasy nad ostatními národy. Židům byla v nacistickém myšlenkovém světě přisouzena role hlavního protivníka, kterého je potřeba v zájmu rozkvětu Německa zdolat. Židé byli v očích diktátora Adolfa Hitlera podřadný národ, neschopný vlastní tvůrčí aktivity a pouze parazitující na árijských národech. Židovské mezinárodní spiknutí má za účel ovládnutí všech ostatních národů, které se mají stát otroky v židovských rukách. Židé podle nacistů stáli za bolševickou revolucí v Rusku a využili ji k zotročení německého národa. Rasové myšlení stálo v jádru nacistického světonázoru. Podle něj byla německá rasa oprávněna k vládnutí ostatním národům. Německá rasa na rozdíl od židovské prý byla tvůrčí. Němci měli být ztělesněním mužnosti, odvahy a charakteru. Mnoho vědců podlehlo rasovým představám a snažilo se tyto skutečnosti doložit. V konečném boji na život a na smrt měl německý národ zvítězit a pod vedením vůdce založit novou neporazitelnou říši, v níž by se plně uplatňovaly tvůrčí schopnosti německého národa. Nacisté a s nimi též většina moderních nacionalistů a antisemitů sdíleli představu národu jako organismu, který musí být stmelen a zbaven všech parazitů. Nacisté se tak stavěli do pozice lékaře, který léčí německou společnost. Po první světové válce se v poraženém Německu sužovaném ekonomickou krizí šířila víra, že porážka byla způsobená zradou ze strany levice a Židů. Zároveň byli Židé odsuzování jako tvůrci demokratického systému tzv. Výmarské republiky. Nacismus - jak to začalo? PŘESVĚDČENÍ 12 Ema Štětinová, 2. S redaktorka časopisu Grácie
13 Naše dvojice badatelů zabývající se židovskými osudy se po celou dobu humanitního výjezdu snažila zmapovat historii tamější židovské komunity a popřípadě se zaměřit na jednotlivé osoby v případě, že se o nich dozvíme bližší informace a eventuálně i nějaké zajímavosti. Naše výzkumné metody byly různorodé, od komunikace s úředníky na úřadě ve Frýdlantu nad Ostravicí, rozhovoru s průvodkyní na zámku ve Frýdku-Místku až po zkoumání náhrobků na židovském hřbitově. Naše bádání šlo ve šlépějích jednotlivých židovských rodin a různých obyvatel těchto měst, jež byli židovského původu. Podle náhrobků objevujeme jednotlivé identity bývalých židovských obyvatel Frýdku-Místku a jejich spojitost s utvářením a chodem samotného města. OSUDY Většina naší urputné práce započala až ve škole, kde jsme všechny sesbírané a objemné textové materiály shrnuli do jednotlivých povídání. Detailně sledujeme rodiny Neumannů, Löwů, Landsbergerů, Priefů, Kohnů a Gottlieberů. Mezi jednotlivce, který se dostal pod naše badatelské oko, patří i Samuel Berger.
14 Rodina Neumannů Tato židovská rodina je nejen vlastníkem největšího pomníku na frýdlantském židovském hřbitově, ale také vlastnila nejimpozantnější přádelnu široko daleko, a to jak po stránce architektonické, tak i po stránce výkonnostní. U tohoto rodu jsme se zaměřili na dvě důležitá jména, a to Julius Neumann a Leopold Neumann. Právě tito dva bratři přinesli jménu NEUMANN celoregionové uznání. I potomci těchto dvou znamenitých mužů si nevedli v provozu rodinné přádelny nejhůře. Ale jak je známo, kde se daří, tam přijde válka… Rodina Löwů Tato židovská rodina byla ve Frýdlantu nad Ostravicí známá primárně alkoholem. Ano, vidíte správně, protože rodina Löwů již od konce 17. století vyráběla a distribuovala alkohol nejen do všech šenků ve Frýdlantu nad Ostravicí, ale také zásobovala okolní obce. Není divu, že rodina Löwů, v této oblasti známá jako palírenská rodina, povýšila jak výrobu, tak prodej alkoholu na vyšší úroveň, v čemž byl klíčový rok 1905. Ovšem osud této rodiny končí tam, kde osud mnohých židovských rodin, v koncentračním táboře Osvětim. Hermann, který byl nejen majitelem rodinné palírny, ale také čestným občanem židovské osady KOLOREDOV, a Fanny byla prezidentkou charitativní židovské organizace Jüdischer Frauen Wohltätigkeitsverein. Tato židovská rodina byla ve Frýdlantu nad Ostravicí známá vlastnictvím nechvalně známého hostince, kterému místní přezdívali „Lapač“. Proč Lapač a jak se rodina k vlastnictví tohoto hostince dostala? To se dočtete v přiloženém dokumentu. Rodina Priefů U této rodiny se naše bádání zaměřilo hlavně na tragický osud této rodiny. Nejzajímavější je příběh Otta a Emila, synů Adolfa Kohna. Oba bratři, jako jediní z rodiny, přežili masovou deportaci Židů do koncentračních táborů a včas opustili protektorát Čechy a Morava. Jejich cesta je zavedla až do SSSR, kde se jejich život stal dobrodružnějším, než sami čekali... Rodina Kohnů Celé příběhy naleznete po načtení QR kódu na další straně.
Židovská rodina Landsbergerů je jedna z rodin, která svou cestu na vrchol začínala u samotného dne. Filip Landsberger začínal jako hostinský a prodejce zemědělských strojů v Koloredově, nakonec se z něj po přestěhování (i s jeho rodinou) do Frýdku stal podnikatel v soukenictví. Ovšem ve městě a v regionu je nejznámější jeho syn Adolf (nositel šlechtického titulu Edler von Freideck a držitel Řádu železné koruny III. třídy), který je považován za tahouna textilního průmyslu ve Frýdku (léta 1868 - 1878) a základní kámen rozvoje a rozkvětu tohoto města. Jeho textilní firma nejen, že poskytovala práci místním lidem, ale také byla jednou velkou továrnou na slušné peníze. Po smrti Adolfa se firmy ujaly jeho děti, které ovšem nezajímal rozvoj samotné firmy, ale prahly spíše po zisku. Rodina Landsbergerů 15 Samuel Berger byl židovský obyvatel a majitel hotelu ve Frýdlantu nad Ostravicí, na jehož dvoře stáčel pivo do lahví. Byl to poslední židovský vlastník frýdlantského hostince tzv. Harcovny. Poté, co Berger hostinec prodal byla tato transakce okomentovaná redaktorem týdeníku Frýdecký kraj, přičemž právě z tohoto komentáře jde cítit silný antisemitský podtext. Josef Gottlieber byl majitelem hostince Harcovna, který předtím patřil již zmíněnému Samuelovi Bergerovi, který byl posledním doloženým židovským majitelem tohoto hostince. Členové této rodiny zahynuli v koncentračním táboře Osvětim. Rodina Gottlieberů Samuel Berger Více informací o židovských rodinách: Rudolf Balog, Dominik Diviš; 2. S badatelé židovských osudů
OBYVATELÉ Národnostní složení Maďaři Sudety Při prvním sčítání lidu po založení Československé republiky se k maďarské národnosti v českých zemích přihlásilo cca 7 000 občanů. Jejich počet se výrazně zvýšil po 2. sv. válce, kdy na základě tzv. Benešových dekretů bylo deportováno cca 46 000 osob z jižního Slovenska na české území. Jistá část těchto osob se v roce 1947 vrátila zpět, ale přesto tady většina zůstala. Další velká vlna příchozích Maďarů nastala v 50. letech minulého století. V té době se do Moravskoslezského kraje, především díky rozmachu těžkého průmyslu v tomto kraji, dostala nejpočetnější skupina Maďarů. Největší maďarská menšina žije v Moravskoslezském kraji. Dnešní Moravskoslezský kraj je také území někdejších Sudet a Hlučínska, což jsou oblasti, které byly v minulosti obydleny většinou německy mluvícím obyvatelstvem. Po skončení 2. světové války pak bylo, zejména z oblasti Sudet, vysídleno více než 90 % původního německého obyvatelstva. česká moravská slezská slovenská polská německá maďarská vietnamská romská 800 000 600 000 400 000 200 000 0 16
Slováci Romové Slováci přicházeli na Ostravsko v 50. - 60. letech. K největší koncentraci Slováků došlo na Karvinsku. Při sčítání obyvatelstva v roce 1991 byla v Moravskoslezském kraji nejpočetnější slovenská menšina v celorepublikovém měřítku - 69 011 Slováků, z toho v Ostravě 17 508, v okrese Karviná 23 774 a v okrese Frýdek - Místek 9 689. Židé Přítomnost Romů v českých zemích potvrzují historické záznamy již od 15. století. Romové žijící na území naší republiky před 2. sv. válkou byli v průběhu okupace vyvražděni v koncentračních táborech. Po roce 1945 se Romové přistěhovali převážně ze Slovenska. S usazováním příslušníků židovského vyznání se na území dnešního Moravskoslezského kraje můžeme setkat již od 13. století. V roce 1939 žilo na Moravě a ve Slezsku více než 25 000 Židů, v roce 1948 jejich počet nedosáhl ani 4 000. Koncem 40. let a v průběhu 50. let 20. století docházelo v rámci ČSR k dalšímu významnému početnímu oslabování židovské komunity v důsledku vystěhování těch, kteří přežili období holocaustu, do Palestiny, západní Evropy či Ameriky. 17 na 1 205 834 obyvatel je 51,4 % žen a 48,6 % mužů 20 8 20 9 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 202 1 500 000 1 000 000 500 000 0 Tereza Zajacová, Tereza Šlemrová; 2. S
18 JAZYK A NÁŘEČÍ Oblast, do které Frýdlant nad Ostravicí spadá, je v naší zemi známá zejména zkracováním slov. Říká se, že Moravané a Ostravané neznají čárky nad samohláskami. Je tomu opravdu tak, nebo je to pouhá fáma, kterou se baví většina republiky? Frýdlant nad Ostravicí se nachází v severovýchodním cípu Moravy. Na tomto území se již po několik staletí vyskytuje nářečí známé jako lašské. Lašsko se vyznačuje velkým bohatstvím lidových písní. Lašská taneční píseň, charakteristická svou zádumčivostí, melodickou krásou a bohatostí tvoří podstatnou část hudebního folklóru Moravy. Lašsko je považováno za kraj zpěvu kostelního, kraje bohatého na písňové legendy, koledy a také básně. Právě jednu z básní, kde se uplatňuje lašské nářečí v praxi, si můžete přečíst níže. Autorkou básně je Františka Pituchová, lidová vypravěčka, lašská básnířka, výtvarnice a národopisná pracovnice, která sbírala místní nářečí pro Akademii věd. Spisovatelka přezdívaná tětka Fanka se narodila roku 1928 a zemřela v roce 2012. Kury Pokluzala Hanka kravu, něměla potuchy, že s hambalka štyry kury spadly ji do luchy. Jak ich Hanka v te tmě zhlidla, bylo ji to divne, či to kury, lebo šťury, litaju po chlivě? Aby ji něpostipaly, drygotaly se zimu, Hanka spala na stolečku a kury pod peřinu. Tětka Franka / Františka Pituchová
Už jen z této krátké ukázky lašského nářečí je patrné, že ke zkracování samohlásek v této oblasti opravdu dochází. Mezi další znaky tohoto nářečí patří například rozlišování i - y ve výslovnosti. Když je tedy slovo s tvrdým „y“ na konci slova, lidé z těchto oblastí na to ve výslovnosti kladou důraz. To samé naopak, když je na konci slova „íčko“ měkké. Stejně jako u jiných moravských nářečí se pak „sh“ a „s“ vyslovuje jako „zh“ a „z“. Například místo „shodit“ říkají frýdlantoostravičtí „zhodit“ a místo pro nás známého „sebrat“ uslyšíme v této oblasti „zebrat.“ Mezi další znaky patří například to, že sloveso být ve 3. osobě množného čísla a 1. osobě jednotného čísla má tvar „su.“ Příklad: „Oni su poctiví“ nebo „Já su rád.“ Dalším atributem tohoto nářečí je to, že přízvuk leží vždy na předposlední slabice slova nebo slovního celku. Dále bychom také neměli zapomenout na tzv. nestažené skloňování slov můj, tvůj, svůj. To znamená, že lidé v těchto oblastech říkají místo mého, svého a tvého „mojeho“, „svojeho“, „tvojeho.“ 19 V praxi to tedy pak vypadá nějak takto: „Dáš mi toho mojeho psa?“ nebo „Dej mi toho svojeho psa.“ Stejné je to i v případě, bavíme-li se o věci ženského rodu. To pak vypadá nějak takto: „Dáš mi svoju halenku?“ nebo „Mám rád tvoju sestru.“ V neposlední řadě stojí za zmínku také vyjadřování slovesa chtít v 1. osobě jednotného čísla a 3. osobě množného čísla. To znamená „Já chcu, oni chcou.“ Lašské nářečí má jako každé jiné také svá vlastní pojmenování pro některé děje a objekty, kterým lidé z jiných oblastí mnohdy vůbec nerozumí. O tom jsme se na vlastní uši přesvědčili i my, když jsme na ulici oslovili neznámou mladou ženu, která nám prozradila velice zajímavé označení pro trychtýř. Věřte, nebo ne, ale trychtýři se ve Frýdku-Místku, konkrétně v ulici Tiché, říká „lejík.“ Při našem putování po Frýdlantu a okolí jsme se tedy přesvědčili nejen o jiném způsobu vyjadřování v podobě skloňování a nových slov, ale i o tom, že to slavné a známé zkracování zde používá drtivá většina obyvatel. Označení „kratke zobaky“ je tak zcela relevantní.
Frýdlant nad Ostravicí se nachází v pohraniční oblasti blízko polských hranic. To je důvodem, proč se zde nachází několik málo pomníků obsahujících polské nápisy v kombinaci s češtinou. Dodnes můžeme ve Frýdlantu najít také dvojjazyčné cedule. V souvislosti s tím je také důležitým faktem to, že na zdejší farnosti dodnes působí pouze polští faráři. Zda-li je tato skutečnost v souvislosti s výskytem polštiny ve Frýdlantu nad Ostravicí zásadní, se můžeme pouze dohadovat. 20 Matouš Vránek, Barbora Pojkarová; 2. S
21 PETR BEZRUČ Bernard Žár Báseň byla první uveřejněna v roce 1899 v novinách Duch času. Postava, o které báseň pojednává a po níž je i pojmenována, Bernard Žár, je pravděpodobně skutečnou postavou Valentina Žára (či Žaara). Ten žil mezi lety 1840 a 1908 (tehdy ještě jen) ve Frýdku. Oba jeho rodiče byli původem Češi a uznávaní vlastenci. V básni se vyskytují dvě oslovení. Pan Žár, původní a používané jméno, a pan Žor. To z toho důvodu, že na Těšínsku se "á" vyslovovalo jako "o". Mluví-li tedy o Bernardu Žorovi, snaží se autor poukázat na jeho české kořeny a nejspíš dát do kontrastu jeho proněmecké chování a český původ. (báseň naleznete na další straně)
Z Frýdku je Bernard Žár. Proto svůj zapírá národ — Bernard Žor. Má rád svoji ženu, má rád svoje děti, do kostela chodí a neděle světí, k dobrému vede svůj kmen, dbá, aby prokletých páriů řečí dům nebyl znesvěcen, jí aby nemluvil krom pacholka tvor, tak to poroučí Bernard Žor. Z Frýdku je Bernard Žár. Proto svou zapírá matku — Bernard Žor. Když hosti do domu si k hostině pozve, ven z domu s matkou! Ráda se ozve prokletých páriů řečí — Nemluví, neumí lepších řeč lidí, do krve Bernard Žor za ni se stydí — Což věčně žít bude, což věčně znít bude prokletých páriů řeč v domě na rynku, kde cností je sbor a kde je pánem Bernard Žor? 22 Zlý host přišel do domu. Na loži zmítá jím horečka těžká a fantas ho chytá, nadarmo mužové moudří jej léčí, u lože žena a děti mu klečí (na dvoře matička pláče); v horečce prokletých páriů řečí zpovídá, loučí a modlí se chor Bernard Žor! Zvoní a hlaholí Frydecké zvony, do země spouštějí rakev . . . a řečí panskou modlí se sbor. Kříž řečí panskou lže mrtvého slávu, po skončené pouti tam mdlou složil hlavu Bernard Žor. Kdo v zadu stojí a pláče a klečí u hrobu, pánů když odešel sbor? Tichounko modlí se bázlivým retem matička prokletých páriů řečí, (nemůže jinak, není to vzdor, nemluví jinak, kdo z Bezkyd a z hor!) aby se nevzbudil, nehněval v hrobě její syn dřímající Bernard Žor. BERNARD ŽÁR
Jak báseň naznačuje, měl Bernard (Valentin) celkem vysoké postavení. Dlouho zastával funkci zastupitele města a později také funkci starosty. Jako mladší působil na radnici pod vlivem vlastenecké výchovy svých rodičů. Později se ovšem nechal více ovlivňovat svou manželkou, respektive svými manželkami, první Emmou a druhou Mathildou. Obě zapříčinily pomalou změnu Valentinova postoje a poněmčení jeho domácnosti. Právě v této době mluvili úředníci pouze německy a proto lidé neměli jinou možnost, než se německy také naučit. 23 V básni se vyskytují dva termíny. Označení "řeč prokletých pariů" má znamenat českou řeč, řeč buranů. Druhým termínem je "panská řeč", již z toho je očividné, že jí mluvili výše postavení a vážení lidé, jedná se o němčinu. a v rámci zachování vysokého postavení začal úřadovat v němčině. Tuto kritiku ještě zveličuje přirovnáním Čech k Bernardově matce, který se za ni stydí a neukazuje ji veřejnosti, čili neukazuje veřejnosti svou českou stránku. Ani ve třetí strofě, kdy Bernard umírá, nepustí svou matku k sobě. Přestože "v horečce prokletých pariů řeči zpovídá, loučí a modlí se..." umírá jako Němec a pouze z nemoci blouzní a mluví česky. Rozloučení s váženým panem Žárem z vysoké společnosti probíhá samozřejmě v němčině. Jen po ukončení pohřbu se ukazuje plačící matka. Netouží po ničem jiném, než se se synem rozloučit. Nezazlívá mu, že ji celé roky ignoroval a ponižoval. Chce mu jen dát sbohem a ještě s pokorou šeptá, aby ho snad svou nekultivovanou mluvou nerozčílila. Se znalostí výše uvedených informací, už není obtížné si báseň vyložit. Petr Bezruč kritizuje Valentina Žára za to, že se odklonil od své vlasti Ema Jandová, Adéla Solárová; 6. G
24 NÁBOŽENSTVÍ V dokumentu o křesťanství a pohanství ve Slezsku se dozvíte na úvod o křesťanství a pohanství obecné informace a poté projevy těchto dvou vír v samotné oblasti našeho výzkumu, tedy ve Slezsku. Z pohledu pohanství jsou to např. pověsti oplétající vrcholy Tanečnice a Radhošť, na kterém se nachází symbol pohanství u nás – socha slovanského boha Radegasta. Dále dokument obsahuje sekci o střetu křesťanství a pohanství v podobě příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863, který se projevil např. stržením sochy Radegasta na Radhošti. Dále v dokumentu najdeme výčet všech církví, které působí ve Frýdlantě nad Ostravicí. Jedná se o římskokatolickou farnost, řád karmelitánů, církev adventistů sedmého dne, sbor církve bratrské a křesťanská akademie mladých. Nakonec pak zmiňujeme dvě velmi výrazné budovy ve Frýdlantě nad Ostravicí, kterými jsou kostel sv. Bartoloměje a středisko sociálních potřeb, jež bylo v minulosti klášterem. Práce na pohanství a křesťanství: Rudolf Balog, 2. S
25 BESKYDY ZAJÍMAVĚ Nacházíme se na severu Moravy, kde se rozpíná na území tří států (Česká republika, Slovensko a Polsko) pohoří zvané Beskydy. Pokud byste chtěli navštívit nejvyšší bod, museli byste zavítat na Slovenskou část Babie hory s výškou 1725 m n.m.. Co se týče nejvyššího vrcholu Beskyd na území České republiky, je řeč o Lysé hoře pyšnící se výškou 1323 m n. m., která též stojí za návštěvu. Máte chuť navštívit jeden z nejzajímavějších regionů nejen České republiky? Ukážeme vám, proč je tato oblast tak atraktivní a proč je opředena tolika pověstmi! Region Beskyd je zajímavý také svou různorodou faunou a flórou. Pokud se tedy do beskydské přírody vydáte, je možné, že narazíte na nevšední živočichy jako jsou například rysi, vlci nebo medvědi. Přírodní krásy Beskyd na vás číhají na každém rohu, není tedy od věci říci, že beskydská příroda je jedna velká zelená zahrádka, která skrývá spousty jedinečných úkazů.
Jedním z nich je Kněhyňská jeskyně, která je z důvodu přezimování netopýrů uzavřena. Mezi netopýry přezimující v jeskyni patří i vzácný vrápenec malý. Ochránci přírody se snaží regulovat přirozené prostředí v Beskydech právě takovými kroky, jako je ponechání jeskyně v původním stavu a zabránění poškození návštěvníky. 26 Není tedy divu, že se na území Beskyd nachází 7 národních parků a zároveň se jedná o největší Chráněnou krajinnou oblast v České republice. Ze zmiňovaných sedmi národních parků se dva nachází na Slovensku a pět v Polsku. I přes některé neprostupné rezervace můžeme v Beskydech navštívit několik přírodních krás. Jednou z nich je například Hranická propast, která je se svou hloubkou dosahující 274 m nejhlubší propastí v České republice. Další zajímavou destinací je vodopád “Na Mazáku” (17 m), který je největším vodopádem v Beskydech a zároveň nejvyšším vodopádem komplexu Satinských vodopádů.
27 Pokud by se mezi vámi našel někdo, kdo by rád spatřil i krásy architektonického umění v beskydském regionu, tak ve Frýdku - Místku naleznete původně gotický, dnes už renesančně barokní zámek. Ten nabízí prohlídky interiéru včetně návštěvy Muzea Beskyd, které je v prostorách zámku umístěné. Atraktivitu kraje zvyšují i pověsti s ním spojené. Jednou z nejznámějších je pověst o pohanském bohovi slunce, války a vítězství Radegastovi, jehož socha zdobí horu Radhošť. Tato hora je taktéž jednou z největších turistických lákadel v Beskydech. Beskydy jsou nepochybně krásným a zároveň velmi dostupným regionem, kde si každý najde to své. Ondřej Mára, Johana Malíková; 6. G
EKOLOGIE V REGIONU 28 Moravskoslezský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější regiony v ČR, jelikož je významným průmyslovým centrem. Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů regionu. V minulosti byly poškozeny všechny složky životního prostředí. Znečištění V současné době patří mezi nejzávažnější problémy staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových podniků, kontaminace půdy, následky těžby uhlí a jejího útlumu a také znečištění ovzduší a zvyšující se intenzita dopravy. Došlo však k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí v důsledku poklesu průmyslové výroby a značným investicím do environmentálních opatření. Likvidace odpadů je zajišťována převážně ukládáním na skládky. Znečištění odpadních vod se snížilo v důsledku intenzifikace stávajících a výstavby nových čistíren odpadních vod, čištění a odvádění odpadních vod je však stále nedostatečné. Vodní toky mají přes značné zlepšení nadále vysoký stupeň znečištění. Hlavním faktorem, který se vymyká celkovému zlepšování stavu životního prostředí, jsou vlivy narůstající automobilové dopravy, zejména ve velkých městech a při hlavních silničních tazích. V kraji vzniká velké množství průmyslových a komunálních odpadů. V posledních letech se zvyšuje povědomí o důležitosti ochrany životního prostředí a snaha o udržitelný rozvoj.
29 Na druhou stranu je tento krásný kraj také bohatý na přírodní krásy a unikátní krajinné útvary. Nachází se zde množství chráněných oblastí, jako jsou národní parky a přírodní rezervace, čímž se zde ochraňuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi nejvýznamnější krajinné oblasti patří Jeseníky a Beskydy. V Jeseníkách lze vidět například nejvyšší horu Moravy - Praděd, neuvěřitelné skalní útvary či vodopády. Beskydy nabízejí panoramatické výhledy na horské scenérie a také se zde nachází řada turistických tras. Příroda Na území Moravskoslezského kraje máte také šanci se setkat s velkým množstvím živočišných druhů, například s rysem, vlkem, tetřevem, kosem černým či množstvím druhů ryb, které žijí v řekách Odra nebo Opava. Flóra kraje nabízí taktéž řadu zajímavých druhů rostlin a stromů. Významnou horou moravskoslezského kraje, kterou jsme měli možnost navštívit, je hora Radhošť. Územní národní přírodní rezervace Radhošť představuje komplex listnatých i jehličnatých lesních porostů, které zaujímají velmi prudké podhřebenové severní svahy nejznámější beskydské hory Radhoště. Tato národní rezervace se nachází na území Trojanovic v CHKO Beskydy a rozléhá se na 144,93 ha. Rezervace se nachází v centrální části Radhošťské hornatiny, v nadmořské výšce 660 až 1120 m n. m. mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Frenštátem pod Radhoštěm.
30 Předmětem ochrany je rozsáhlý komplex porostů vrcholových partií Radhoště, vystavený v hřebenových polohách severních a severovýchodních svahů nepříznivým klimatickým vlivům, zejména sněhu a námraze. Smrky v hřebenové části jsou poznamenány drsným horským klimatem, tudíž je pro ně charakterictický zakrslý vzrůst, četné zlomy a vývraty. Bylinnému patru horských smrčin vévodí papratka horská, najdeme zde i druhy horských vysokobylinných niv, jako kamzičník rakouský, kýchavice zelenokvětá a mléčivec alpský. Nejjedovatější rostlinou rezervace je oměj tuhý moravský. Hluboké lesy poskytují útočiště mnoha vzácným ptákům a chráněným druhům živočichů. Zajímavostí je, že se zde také vzácně vyskytuje pamětník doby ledové - myšivka horská. Sára Kontrová, Ema Kontrová; 2. S
FOTO NYNÍ A DŘÍVE Osvětim - zeď smrti Osvětim - plynová komora Osvětim - plynová komora zevnitř 31
Osvětim - postele Osvětim - Březinka - plynová komora Osvětim - Březinka 32
33 Frýdlant nad Ostravicí - kláštěr Kaple sv. Cyrila a Metoděje Frýdlant nad Ostravicí - nádraží
34 TATRA KOPŘIVNICE Studenti 6.G a 2.S se nedávno vydali na nezapomenutelný výlet na Moravu, který měl nejen rekreační charakter, ale také se stali součástí unikátního projektu spojujícího mladou energii a podnikový duch. Skupina nadšených studentů se rozhodla vytvořit rapovou píseň jako oslavu slavného automobilového výrobce Tatra Kopřivnice a jejího bohatého dědictví. Během pětidenního výletu měli studenti možnost navštívit malebné Pustevny, významnou turistickou lokalitu s historickým významem. Zde, v příjemném horském prostředí, začali pracovat na svém projektu, který měl propojit hudbu, kreativitu a tradice Tatry. Studenti, kteří se zapojili do tohoto projektu, byli vybráni na základě jejich talentu, vášně pro hudbu a schopnosti pracovat v týmu. Společně tvořili text, který přetextoval známou píseň Půl Nádrže od Smacka, aby vyjádřili obdiv a respekt k dlouholetému úspěchu společnosti Tatra Kopřivnice. Cílem bylo vytvořit píseň, která by oslavila inovativní duch firmy a zároveň připomněla historii značky. Průběh práce byl intenzivní, studenti se nejen zabývali psaním textů, ale také komponováním zpěvu. Vytvářeli zajímavé rýmy, které vystihují příběh Tatry Kopřivnice a jejího úspěchu. Inspiraci hledali ve významných milníkových okamžicích z historie společnosti a také v moderním designu a technologii, kterou Tatra reprezentuje. Během výletu na Pustevny se studenti ponořili do kreativního procesu a nádherného prostředí, které je obklopovalo.
35 Využili atmosféru horského údolí a vlnících se hor jako zdroj inspirace. S texty na mysli začali nahrávat skladbu, která postupně nabírala svou podobu. Po intenzivní dvoudenní práci na Pustevnách byla rapová píseň hotová. Studenti byli nadšeni výsledkem své práce a představili ji ostatním studentům na společném táboráku. Dnes si píseň můžete poslechnout na youtube kanálu Myšok studios pod názvem Půl nádrže - sukowach remix(real). PŮL NÁDRŽE Slunce, úžeh, novej whip, kůže Její hebká kůže Stovkou ve vesnici může Stačí mi jen půl nádrže Ne jak tvůj benz ona nevrže A už to přestává dávat Moje tatra ho lehce přemůže (real) A když přijde prů**r (co?) Ona mi pomůže (vždycky) J*be na embargo Doveze každý cargo Rozbitá spojka už ne Za jejím volantem nikdy neusneš Víš že pro rally dakar si lepší auto prostě vybrat nemůžeš Je perfect, pro ní snesu modrý z nebe A jede dálnicí 200 Zm**i s mercedesem kde jste Jedu, ona jede, věř mi pí*o, předjedem tě A její zvuk, next level Čtyřválec boxer je fakt extrém Hezký kola, ne mr**y Převálcuje všechny krtky Badass mašina, ne žádná ku**a Tatru nezastaví ani průrva (x2) Nedissuj Tatru z Kopřivnice, Zm**e pošlem tě do nemocnice, Krásný motor, železný srdce Z Kopřivnický porodnice (x2) ! obsahuje vulgarismy !
GRÁCIE SPOLEČENSKOVĚDNÍ BÁDÁNÍ Tento výtvor mohl vzniknout díky: entuziasmu studentů a studentek tříd 25s a 25g pevnému vedení paní profesorek (alias našich grácií) Láchové, Krybusové a Němcové předmětu Oborová praktika