2_studijní opora - modul 14

Od začátečníka k mentorovi



(podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve

Zlínském regionu)











Modul č. 14



Rozvoj strategií na zlepšování


paměťových schopností učitele





STUDIJNÍ OPORA


Mgr. et Mgr. Alicja Ewa Leix, Ph.D.



Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠ

OBSAH


1 ÚVOD ......................................................................................................... 3
2 HLÁVNÍ TEMATICKÉ OKRUHY .................................................................... 5
2.1 Podmínky efektivní mentální práce – přehled základních souvislostí ....................... 5

2.2 Podmínky efektivní mentální práce – fyziologické podmínky práce mozku ......... 12
2.3 Podmínky efektivní mentální práce – role pohybu a doteku v procesu učení se 15
2.4 Zákony řídící zapamatovávání a zapomínání ............................................................. 19
2.5 Základní trénink tvořivosti a přehled paměťových technik ...................................... 20

2.6 Paměťové techniky pro studium cizích jazyků ............................................................ 23
2.7 Paměť jako kulturní fenomén .......................................................................................... 29

3 PŘÍKLADOVÉ ROZDĚLENÍ VÝUKOVÝCH BLOKŮ ...................................... 33
4 UKONČENÍ STUDIA .................................................................................. 36
5 ZÁVĚR ...................................................................................................... 37
6 SEZNAM LITERATURY ................................................................................ 38
7 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................... 40















































2
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

1 ÚVOD




Vážení studenti,

na reálných paměťových schopnostech Vás – učitelů se odráží nejen úroveň

znalostí a dovedností ohledně tradičních a moderních přístupů k paměťové
látce, ale také osobní zvyky a celkově životospráva. Tyto faktory zásadně

podmiňují efektivitu práce lidské nervové soustavy. Úloha paměti v učitelské praxi
je stěžejní, ale netýká se zdaleka pouze její role v samotném vyučovacím aktu

nebo přípravě na něj. Paměťové schopnosti učitele mají také přímou souvislost
s jeho celkovým self-efficacy jako osobně vnímanou zdatností, což je faktor

významně ovlivňující jeho celkový výkon.

Nabízené studium odráží potřebu komplexního přístupu k problematice

paměti v edukačních souvislostech. Je koncipováno podle klíče
multidisciplinárního, holistického pohledu na problematiku paměti

v pedagogické praxi; využívá poznatků z psychologie (kognitivní, vývojové,
pedagogické, sociální), neurologie, medicíny, pedagogiky, didaktiky (cizích

jazyků, dějepisu, odborných předmětů aj.) a klade zvláštní důraz na praktickou
aplikaci teoretických znalostí s ohledem na individuální potřeby posluchačů.

V rámci studia absolvujete rovněž řadu krátkých harmonizujících
seberealizačních tréninků, úzce navazujících na zvyšování efektivity mentální

práce.

Primárním cílem studia je tedy získání (popř. prohloubení a rozšíření)

odborných znalostí a dovedností využitelných pro zlepšování Vašich
paměťových schopností. Získáte odborné znalosti ohledně fungování paměti na

pozadí podmínek pro efektivní mentální práci vůbec, a procvičíte si jednotlivé
techniky napomáhající procesu učení se různých typů látek. Mezi sekundární cíle

studia patří získaní kompetencí se zřetelem na aktuální potřeby pedagogické
praxe, mj. udržování mentální hygieny, elementy prevence syndromu profesního

vyhoření a stimulace tvořivosti. Budeme zde také probírat otázku Vaší
připravenosti předat získané znalosti a dovednosti žákům.





3
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Vzhledem ke komplexnosti tematiky v rámci studia bude použita široká škála
vyučovacích metod. Tradiční slovní metody, jako jsou přednáška, či vysvětlování,

jsou podle možností nahrazeny interaktivními a inovativními pedagogickými
strategiemi vzdělávaní. Vzhledem ke specifice modulu se jedná především o

metody aktivizující, jakož i elementy komplexních metod jako jsou sugestpedie a
superlearning. Metody dovednostně-praktické budou využity zejména v rámci

tematických okruhů obsahujících nácvik konkrétních paměťových technik.

Tomuto interaktivnímu pojetí výuky odpovídá studijní opora, kterou držíte

v rukou. Jako studijní pomůcka pro posluchače obsahuje:


- určení hlavních tematických okruhů;

- upřesnění výukových cílů a návrh ověřovacích otázek a úkolů pro každý
z navržených okruhů,

- uvedení externích materiálů, používaných ve výuce;
- určení témat pro samostatnou práci posluchačů;

- příklad modelového rozdělení tematických okruhů do výukových bloků.


Doufám, že Vám tato opora usnadní uspořádávání velkého množství informací,

které budete postupně získávat během studia, a že Vám tyto informace budou
posléze nápomocné (nejen) ve Vaší učitelské praxi – a že Vás bude učení se a

učení ještě více bavit a naplňovat.



Alicja Leix






















4
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2 HLÁVNÍ TEMATICKÉ OKRUHY





2.1 Podmínky efektivní mentální práce – přehled základních

souvislostí




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:




 charakterizovat tradiční přistup k učivu a učení a jeho meze;
 určit základní funkce pravé a levé mozkové hemisféry;

 vymezit vztah mezi pamětí a self-efficacy jako příklad potřeby
komplexního pohledu na problematiku paměti v edukačních

souvislostech;
 charakterizovat souvislost mezi efektivním time-managentem a

efektivním učením se;
 vysvětlit souvislosti mezi efektivitou práce paměti a syndromem vyhoření;

 uvést různá dělení typů paměti;
 charakterizovat zásady tvorby a podmínky funkčnosti paměťových

mapy jako příkladu inovativního přístupu k paměťové látce;

 samostatně tvořit paměťové mapy;
 charakterizovat roli pohybu, doteků a spánku v procesu
zapamatovávání;

 charakterizovat vliv různých typů hudby, prostředí, typu světla (slunce,

žárovky, zářivky) v procesu zapamatovávání;
 vysvětlit roli zvyku a typů motivace na efektivitu mentální práce;

 charakterizovat vliv alkoholu, tabáku a různých typů drog na paměť a
tvořivost;

 vymezit vliv televize a internetu jakožto zdroje mentálního přetížení
 charakterizovat osobní mentální bariéry a poukázat na cesty k jejich

odhalování a nivelování.



5
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Základní pojmy:


Levá a pravá mozková hemisféra, učitelovo self-efficacy, time-management,

syndrom vyhoření, paměť a její typy; paměťová mapa; faktory ovlivňující
efektivitu mentální práce.






































Obr. 1. Rozdělení funkci mezi pravou a levou hemisférou (zdroj: Buzan, 2007, s. 44)



Následují 3 příklady myšlenkových map, které analyzujeme v rámci výuky:






















6
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 2. Ukázka myšlenkové mapy – plánování týdne (zdroj: Buzan, 2007, s. 144)















7
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 3. Ukázka mentální mapy – stavba mm (zdroj: Szurawski, 2004, s. 37)














8
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 4. Ukázka myšlenkové mapy – konkrétní studijní předmět (zdroj: vlastní

výukové materiály – studentské práce)

















9
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 5. Příklad archu pro zápis a analýzu činnosti během dne v rámci time-
managentu (zdroj: vlastní materiály)






10
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Otázky a úkoly k individuálnímu studiu




1. Jaké jsou základní funkce pravé a levé mozkové hemisféry?

2. Popište vztah mezi pamětí a self-efficacy jako příklad potřeby
komplexního pohledu na problematiku paměti v edukačních

souvislostech;
3. Uveďte různé přístupy k dělení paměti

4. Popište souvislosti mezi efektivitou práce paměti a syndromem vyhoření

5. Co jsou to mentální mapy a paměťové mapy? Charakterizovat dějiny,
zásady tvorby, podmínky jejich funkčnosti

6. Vytvořte samostatně paměťovou mapu k relevantní paměťové látce
7. Charakterizujte roli pohybu, doteků a spánku v procesu zapamatovávání

8. Okomentujte vliv různých typů hudby, prostředí, typu světla na
efektivitu procesu učení se

9. Jaká je role zvyku v rámci time-managementu?
10. Vysvětlete roli zvyku a typů motivace na efektivitu mentální práce

11. Popište vliv alkoholu, tabáku a různých typů drog na paměť a tvořivost;
12. Definujte syndrom vyhoření a roli, jakou v něm hraje efektivita práce

paměti
13. Na konkrétních příkladech charakterizujte osobní mentální bariéry,

poukažte na zdroje jejich vzniku a cesty k jejich odhalování a nivelování





















11
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2.2 Podmínky efektivní mentální práce – fyziologické

podmínky práce mozku




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:

 uvést základní informace o lidské nervové soustavě;
 charakterizovat neuron, jeho stavbu a funkce;
 určit podmínky elektrického a chemického přenosu nervových impulzů;
 definovat neurogenezi a její podmínky (dějiny výzkumů a aktuální
poznatky).




Základní pojmy:

Centrální nervová soustava, periferní nervová soustava, neuron,
neurogeneze, nenasycené mastné kyseliny, glykemický index,

neurotransmiter










obr. 6. Neuron (zdroj: Slípka, Tonar,
2015, s. 94)




















12
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 7. Schematické znázornění
přenosu informací v mozkové

buňce (zdroj: Buzan 2007, s. 36)



















Obr. 8. Oligodendrocyd (zdroj:
Slípka, Tonar, 2015, s. 100)







































13
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Otázky a úkoly k individuálnímu studiu






1. Jak lze charakterizovat pojem „zdravá výživa“ ve vztahu k potřebám
nervových buněk?
2. Co je glykemický index a jaký má vliv na efektivitu mentální práce?

3. Co má vyšší GI – mrkev syrová, nebo vařená?

4. Jaké složení má myelinová vrstva?
5. Jaké jsou rostlinné a živočišné zdroje Omega 3?

6. Co jsou to antioxidanty?
7. Proč mozek potřebuje vodu?

8. Co jsou to neurotransmitery?





































14
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2.3 Podmínky efektivní mentální práce – role pohybu a

doteku v procesu učení se




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:




 charakterizovat základní souvislosti mezi efektivitou mentální práce a
práce svalů;
 charakterizovat základní způsoby dýchání a jejich vliv na emoce a
kognitivní schopnosti;
 chápat mechanismus fungování a aplikovat cvičení zaměřená na
stimulování práce pravé mozkové hemisféry;
 chápat mechanismus fungování a aplikovat cvičení zaměřená na
efektivní spolupráci obou mozkových hemisfér;
 chápat mechanismus fungování a aplikovat cvičení zaměřená na
redukci stresu, akutní redukci vzteku a zlepšení nálady;
 definovat pojem Jacobsonova progresivní relaxace svalů a aplikovat jej
na tzv. „stresové svaly“;
 vysvětlit roli doteku v ovlivňování emočního stavu;
 určit, jak stav svalstva v konkrétních oblastech těla ovlivňuje psychický
stav;
 chápat mechanismus fungování a aplikovat řízenou relaxaci;
 určit rozdíly mezi dětmi a dospělými ohledně práce s dotekem a řízenou
relaxací.



Základní pojmy:

Kineziologie, neurofyziologie, „stresové svaly“, Jacobsonova progresivní relaxace

svalů, horní zkřížený syndrom, dolní zkřížený syndrom, panika, vztek, řízená

relaxace











15
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 9. Svalstvo krku a šíje (zdroj: Alter, 1999, s. 190)









16
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 10. Svalstvo spodní části trupu (zdroj: Alter, 1999, s. 164)










17
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Otázky a úkoly k individuálnímu studiu






1. Čím se zabývají kineziologie a neurofyziologie?

2. Vysvětlete souvislost mezi prací svalů a prací mozku

3. Vysvětlete vliv způsobu dýchání (místo nádechu, vztah mezi délkou
trvání nádechu a výdechu) na emoce a kognitivní schopnosti

4. Jaká znáte cvičení zaměřená na optimalizaci práce pravé mozkové
hemisféry a spolupráci obou mozkových hemisfér?

5. Jaká znáte cvičení zaměřená na redukci stresu, akutní redukci vzteku a
zlepšení nálady?

6. Jak stav svalstva pánevního dna ovlivňuje psychickou rovnováhu?
7. Co je to Jacobsonova progresivní relaxace ?

8. Jaká je role doteku v ovlivňování emočního stavu jedince?
9. Co je to řízená relaxace? Určete rozdíly mezi dětmi a dospělými ohledně

práce s dotekem a řízenou relaxací.























18
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2.4 Zákony řídící zapamatovávání a zapomínání




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:

 uvést základní, univerzální zákony řídící zapamatovávání, včetně způsobů

jejich využití v praxi;
 definovat pojem přeučení;

 definovat pojem interference proaktivní a retroaktivní, včetně uvedení
způsobů jejich redukce;

 diskutovat otázku počtu opakování;
 definovat dril a určit jeho přednosti;

 charakterizovat zákony ovlivňující dlouhodobou paměť, včetně uvedení
kazuistik ze školního prostředí;

 definovat chyby percepce a atribuce a jejich vliv na pozornost a paměť,
včetně uvedení příkladu ze školního prostředí.




Základní pojmy:

Efekt začátku a konce, efekt přeučení, interference retroaktivní, interferecne

proaktivní, konfabulace, dril, percepce, atribuce, pozornost.




Otázky a úkoly k individuálnímu studiu






1. Proč, když nefunguje žádná jiná paměťová technika, dril funguje vždy?

2. Jaké jsou základní zákony řídící zapamatovávání? Uveďte možnost jejich
využití v praxi.

3. Co je to přeučení? Uveďte příklad z vlastní praxe.

4. Co je to konfabulace a jak ji omezit?
5. Jak fungují chyby percepce a atribuce ve vztahu k pozornosti a posléze
paměti?



19
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2.5 Základní trénink tvořivosti a přehled paměťových technik




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:

 charakterizovat základní podmínky kreativity;

 poukázat na situace ze školního prostředí, kde dochází k brzdění
kreativního přístupu žáků k výukové látce;

 charakterizovat paměťové techniky záložkového typu;
 použit v praxi techniku obrázkové abecedy jako příkladu paměťové

techniky záložkového typu;
 uvést další příklady záložkových technik (pro děti, pro ty, kteří rádi tančí

apod.) a vybrané z nich odzkoušet v praxi;
 charakterizovat fonetickou abecedu jako příklad komplexní paměťové

techniky, vyzkoušet ji na vlastních paměťových úkolech;
 určit osobní preference v použití různých typů paměťových technik.




Základní pojmy:

Tvořivost, podmínky tvořivosti, paměťové techniky záložkového typu, komplexní

paměťové techniky.



Návrh hudebních klipů a pohádek, které lze využit v rámci nácviku tvořivosti:


 Fat Boy Slim: The weapon of choice
 Asaf Avidan: Over my head

 Melody Gardot: Baby I am a fool
 30 Seconds to Mars: Up in the Air

 Walt Disney: Steamboat Willy
 Walt Disney: Plane crazy











20
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 11. Podklad pro tvorbu vlastní obrázkové abecedy (zdroj: Szurawski, 2004, s.

134-137)







21
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Otázky a úkoly k individuálnímu studiu






1. Co je to tvořivost? Jaké jsou podmínky tvořivosti?
2. Jak je možné tvořivost stimulovat?
3. Jaký vliv na tvořivost má výchova a školní prostředí?

4. Vytvořte vlastní obrázkovou abecedu pro čísla od 0 do 20 a aplikujte ji

na vybrané číselné údaje; ohodnoťte práci s technikou
5. Aplikujte minimálně jednu další záložkovou techniku na vlastní paměťové

úkoly; ohodnoťte práci s technikou.
6. Aplikujte foneticko-číselnou abecedu na vlastní paměťovou látku –

minimálně 3 číselné údaje (telefonní čísla, čísla účtů apod.); ohodnoťte
práci s technikou.





































22
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2.6 Paměťové techniky pro studium cizích jazyků




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:



 uvést přehled základních přístupů k učení a vyučování cizích jazyků;
 charakterizovat vybrané paměťové strategie a techniky;

 uvést faktory (v tom osobnostní) ovlivňující efektivitu studia u studenta;
 uvést faktory (v tom osobnostní) ovlivňující efektivitu výuky ze strany

lektora;
 určit vliv vstupních znalosti (nejen) jazykových studenta na efektivitu

učení se cizího jazyka;
 určit vliv charakteristiky jazyka na optimalizaci učení se a vyučování;

 podat příklady tradičních a méně tradičních pomůcek využitelných
v rámci studia cizího jazyka;

 provést analýzu vlastního dosavadního stylu studia cizích jazyků;

 naplánovat optimalizaci vlastního stylu studia cizích jazyků.



Základní pojmy:

Jazykové školy, dril, opakování, native speaker, pexeso, flash cards, optimalizace

stylu učení.




























23
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 12. Příklad práce s barvou a grafikou při studiu gramatiky češtiny pro cizince

(zdroj: vlastní přípravy)











24
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 13. Příklad práce s grafikou a hledání souvislostí při studiu latiny (zdroj:

vlastní přípravy)




25
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 14. Ukázka pexesa pro výuku cizího jazyka (zdroj výběru: pexeso pro výuku
češtiny pro cizince, Jihomoravské Centrum na podporu integrace cizinců,

Mezírka 1, 602 00 Brno; spoluautor návrhu A. L. )




26
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 15. Ukázka víceúčelového pexesa (zdroj výběru: pexeso od vydavatele

LEKO CZ s.r.o. – dle údajů na archu)



27
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Otázky a úkoly k individuálnímu studiu






1. Jaké znáte přístupy k učení a vyučování cizích jazyků?
2. Jaké znáte paměťové strategie a techniky? Ke každé prosím uveďte
příklad.

3. Jaké faktory ovlivňují efektivitu studia u studenta?

4. Na co by neměl zapomínat dobrý lektor cizího jazyka?
5. Kdy je vhodný native speaker, a kdy „našinec“ jako lektor cizího jazyka?

6. Proveďte analýzu vlastního dosavadního stylu studia cizích jazyků;
7. Naplánovat optimalizaci vlastního stylu studia cizích jazyků.








































28
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

2.7 Paměť jako kulturní fenomén




Cílem studia v rámci tematického okruhu je, aby studenti byli schopni:



 definovat, jak je chápaná paměť ve společenských vědách;

 definovat pojmy kulturní paměť, individuální vs. kolektivní paměť, tradice,

kolektivní nevědomí aj.
 charakterizovat pohled na problematiku paměti ve výuce a chápání
dějepisu (jako vyučovacího předmětu) jako praktický příklad holistického

přístupu k problematice paměti;

 určit vztah mezi politickým diskurzem a obsahem učebnic;
 charakterizovat vliv Wikipedie a moderní výpočetní techniky

ve formování kolektivní paměti.



Základní pojmy:

kulturní paměť, individuální vs. kolektivní paměť, tradice, kolektivní nevědomí,

nová media.




Následuje ukázka jednoho hesla z Wikipedie, ve dvou jazykových verzích:





























29
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 16. Heslo Oranžová revoluce z Wikipedie – česká verze (staženo dne
18.6.2015 z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oran%C5%BEov%C3%A1_revoluce)





30
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Obr. 17. Heslo Oranžová revoluce ve Wikipedii – slovenská verze (staženo dne
18.6.2015 z:

https://sk.wikipedia.org/wiki/Oran%C5%BEov%C3%A1_revol%C3%BAcia)

















31
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

Otázky a úkoly k individuálnímu studiu






1. Co znamenají pojmy kulturní paměť, individuální vs. kolektivní paměť,
tradice, kolektivní nevědomí?
2. Jaký je Váš názor na vztah mezi politickým diskurzem a obsahem

učebnic (nejen) dějepisu? Podejte příklad z vlastní učitelské praxe.

3. Jaký je Váš názor na roli Wikipedie a moderní výpočetní techniky ve
výuce?

4. Myslíte si, že Wikipedie dokáže ovlivňovat kolektivní paměť?

























































32
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

3 PŘÍKLADOVÉ ROZDĚLENÍ VÝUKOVÝCH BLOKŮ



1. Úvod k problematice

Práva a levá mozková hemisféra a jejich základní funkce. Tradiční přistup k učivu

a učení a jeho meze. Vztah mezi pamětí a self-efficacy jako příklad potřeby

komplexního pohledu na problematiku paměti v edukačních souvislostech.
Efektivita práce paměti a syndrom vyhoření. Různá dělení typů paměti.

Paměťové mapy jako příklad jiného přístupu k paměťové látce. Dějiny, zásady
tvorby, podmínky funkčnosti, nácvik tvorby paměťových map.




2. Podmínky práce mozku

Fyziologické podmínky mentální práce: základní informace o lidské nervové

soustavě, neuron (nervová buňka), jeho stavba a funkce. Podmínky elektrického
a chemického přenosu nervových impulzů (kyslík, voda, glukóza, omega 3,
omega 6, antioxidanty, mikro- a makroelementy). Neurogeneze a její podmínky

(dějiny výzkumů a aktuální poznatky).




3. Podmínky práce mozku II

Fyziologické podmínky práce mozku – shrnutí. Role pohybu, doteků a spánku

v procesu zapamatovávání, různé typy hudby, prostředí, typ světla (slunce,
žárovky, zářivky), role zvyku, typy motivace. Potravinové doplňky. „Mám špatnou
paměť“ – osobní mentální bariéry, cesty k jejich odhalování a nivelování. Alkohol,

cigarety, drogy a jejich vliv na paměť a tvořivost. Televize, internet a jiné zdroje

mentálního přetížení.



4. Podmínky efektivní mentální práce: role pohybu a doteku

Souvislosti mezi efektivitou mentální práce a práce svalů; základní způsoby

dýchání a jejich vliv na emoce a kognitivní schopnosti; cvičení zaměřená na
stimulování práce pravé mozkové hemisféry; cvičení zaměřená na efektivní



33
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

spolupráci obou mozkových hemisféry; cvičení zaměřená na redukci stresu,
akutní redukci vzteku a zlepšení nálady; Jacobsonova progresivní relaxace a

aplikace na tzv. „stresové svaly“; role doteku v ovlivňování emočního stavu;
řízená relaxace; rozdíly mezi dětmi a dospělými ohledně práce s dotekem a

řízenou relaxaci.



5. Zákony řídící zapamatovávání a zapomínání; nácvik klíčových

dovedností pro práci s paměťovými technikami

Výběr (pokud možno) univerzálních zákonů řídících zapamatovávání. Pojem

přeučení, otázka počtu opakování, dril. Paměť v čase – kazuistiky ze školního
prostředí. Základní poznatky sociální psychologie relevantní k tématu (chyby

percepce a atribuce).

Trénink aktivit vycházejících z činnosti levé mozkové hemisféry; trénink tvořivosti.



6. Paměťové techniky záložkového typu


Úvod do paměťových technik záložkového typu. Prezentace, nácvik
a vyzkoušení „obrázkové abecedy“ jako příkladu komplexní paměťové techniky

záložkového typu. Další příklady záložkových technik (pro děti, pro ty, kteří rady
tančí apod.).




7. Komplexní paměťové techniky

Prezentace, nácvik a vyzkoušení komplexních paměťových technik, vybraných

na základě individuálních potřeb účastníků.



8. Paměťové techniky pro studium cizích jazyků


Přehled základních přístupů k učení a vyučování cizích jazyků; vybrané
paměťové strategie a techniky; vliv vstupních znalostí na efektivitu učení se cizího

jazyka, vliv charakteristiky jazyka na optimalizaci učení se a vyučování. Příklady
z praxe.


34
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

9. Paměť jako kulturní fenomén

Paměť ve společenských vědách, kulturní paměť, individuální vs. kolektivní

paměť, tradice, kolektivní nevědomí aj. Pohled na problematiku paměti
ve výuce a chápání dějepisu (jako vyučovacího předmětu) jako praktický

příklad holistického přístupu k problematice paměti. Politický diskurz a obsah
učebnic, nová media, role Wikipedie a moderní výpočetní techniky

ve formování kolektivní paměti aj.



10. Paměťové strategie – shrnutí


Opakování probraných teoretických okruhů a paměťových technik, komentáře
účastníků, rozbor vlastních analýz a strategií, reflexe účastníků, ukázky použití, ev.

další techniky, zpětná vazba účastníků k formě a obsahu školení.














































35
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

4 UKONČENÍ STUDIA



1. Analýza a vyhodnocení vlastního dosavadního přístupu k mentální

hygieně a podmínkám mentální práce.


2. Analýza vlastních schopností, dovedností, preferencí ohledně využití
jednotlivých paměťových technik. Vypracování návrhu osobní strategie

pro zlepšování paměťových schopností a zlepšení podmínek pro mentální
práci.




























































36
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

5 ZÁVĚR




Znalosti a dovednosti v oblasti práce paměti, prezentované během kurzu,
jsou bezpochyby užitečné pro každého mentálně pracujícího člověka, ovšem

potřeby učitelů jsou zde mimořádné.

Učitelská profese je zatížená obzvláště velkými nároky na efektivitu práce

paměti (a zároveň mentálních schopností vůbec) a rozhodně vyžaduje
odpovídající školení v této oblasti. Získání či prohloubení vědomostí ohledně

podmínek mentální práce, a praktický nácvik dovedností vázaných na použití
rozmanitých paměťových technik je zde velmi žádoucí. Kromě zvýšení míry

vlastních schopností a dovedností je zde předpoklad, že takto proškolení učitelé
budou schopni předávat tyto znalosti a dovednosti svým žákům, a tímto zvyšovat

rovněž i jejich paměťové schopnosti a celkově efektivitu učení.

Po absolvování kurzu byste tedy měli:


 mít komplexní znalosti o komplexních podmínkách mentální práce,

zahrnující podmínky práce lidské nervové soustavy, vliv diety,
potravinových doplňků, prostředí, fyzické aktivity, spánku, motivace aj.,

 dokázat provést kritické vyhodnocení své vlastní dosavadní životosprávy
ohledně splňování podmínek pro efektivní práci paměti,

 dokázat použít několik různých typů paměťových technik, určených pro
různé typy paměťové látky a rozumět mechanismům jejich fungování,

 dokázat naplánovat svou vlastní, individuální strategii pro zlepšování

paměťových schopností.



Děkuji Vám za společnou výuku


Alicja Leix










37
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

6 SEZNAM LITERATURY ANEB KDE HLEDAT DALŠÍ INFORMACE



1. ALTER, M.J. (1999). Strečink. Praha: Grada.
2. ASSMANN, A. (2012). Cultural Memory and Western Civilization:
Functions, Media,
3. Archives. Cambridge: Cambridge University Press.
4. BADDELEY, A. (1997). Human memory. Theory and practice (revised
edition). Hove: Psychology Press.

5. BREDENKAMP, J. (1998). Lernen, Erinnern, Vergessen. München: Verlag
C.H. Beck.

6. BUZAN T., GELB M. J. (1994). The art of juggling. London: Aurum Press.
7. BUZAN, T. (2007). Mentální mapování. Praha: Portál.
8. BUZAN, T. (1974). Use Both Sides of Your Brain. New York: Dutton.
9. CASSILHAS, R. C., et al. (2012). Spatial memory is improved by aerobic
and Resistence exercise through divergent molecular
mechanisms. Neuroscience 202, pp. 309-317.
10. CETINKAYA, C. et al. (2013). Positive effects of aerobic exercise on
learning and memory functioning, which correlate with hippocampal
IGF-1 increase in adolescent rats. Neuroscience letters 549, pp 177-181.
11. DOMJAN, M. (1998). The principles of learning and behavior. Pacific

Grove, CA: Brooks/Cole Publishers.

12. ENGELKAMP, J. (1990). Das menschliche Gedächtnis: Das Erinnern von
Sprache, Bildern und Handlungen. Göttingen: Hogrefe.

13. HAVLŮJOVÁ, H., NAJBERT, J. a kol. (2014). Paměť a projektové výučování
v dějepise. Praha: Ústav pro studium totalitních režímů.
14. HIGBEE, K. L. (2001). Your Memory : How It Works and How to Improve It.

Boston: Da Capo Press.

15. KUPKA, I. (2007). Jak úspěšně studovat cizí jazyky. Praha: Grada Publishing.
16. MONTI, M., BAYM, C.J., AND COHEN, N.J. (2014). Identifying and
Characterizing the Effects of Nutrition on Hippocampal
Memory. Advances in Nutrition: An International Review Journal 5, 3, pp
337S-343S.
17. Oranžová revoluce. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online].
Wikimedia
18. Foundation, 2003. Stránka naposledy edit. 3.4.2015 v 15:39. [vid. 2015-6-
18]. Česká verze. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oran%C5%BEov%C3%A1_revoluce



38
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

19. Oranžová revolúcia. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online].
Wikimedia Foundation, 2003. Stránka naposledy edit. 16.93.203 v 02:17.
[vid. 2015-6-18]. Slovenská verze. Dostupné z:
https://sk.wikipedia.org/wiki/Oran%C5%BEov%C3%A1_revol%C3%BAcia
20. PERRIG, W.J., WIPPICH, W. & PERRIG-CHIELLO, P. (1993). Unbewußte

Informationsverarbeitung. Bern: Huber.

21. SHORS, T. J., et al. (2012). Use it or lose it: how neurogenesis keeps the
brain fit for learning. Behavioural brain research 227, 2, pp 450-458.
22. SLÍPKA, J.; TONAR, Z. (2015). Základy histologie. Praha: Karolinum.
23. STERNBERG, R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.
24. SUCHÁ, J. (2012). Cvičení paměti pro každý věk. Praha: Portál.
25. SZURAWSKI M. (2004). Pamięć - trening interaktywny. Łódź: Ravi.
26. WIEGEROVÁ, A. a kol. (2012). Self-efficacy (osobne vnímaná zdatnosť) v
edukačných súvislostiach. Bratislava: Slovenské pedagogické
nakladatelstvo SPN.


Pexesa, údaje vydavatelů uvedené na arších:
Pexeso pro výuku češtiny pro cizince, Jihomoravské regionální centrum na
podporu integrace cizinců, Mezírka 1, 602 00 Brno (pexeso je neprodejné)

Pexeso „safari“ LEKO CZ s.r.o., www.leko.biz






































39
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

7 SEZNAM OBRÁZKŮ


Obr. 1. Rozdělení funkci mezi pravou a levou hemisférou s. 6

Obr. 2. Ukázka myšlenkové mapy – plánování týdne s. 7

Obr. 3. Ukázka myšlenkové mapy – stavba mm s. 8

Obr. 4. Ukázka myšlenkové mapy – konkrétní studijní předmět s. 9


Obr. 5. Příklad archu pro zápis a analýzu činnosti během dne

v rámci time- managentu s. 10

Obr. 6. Neuron s. 12


0br. 7. Schematické znázornění přenosu informací v mozkové

buňce s. 13

Obr. 8. Oligodendrocyd s. 13

Obr. 9. Svalstvo krku a šíje s. 16


Obr. 10. Svalstvo spodní části trupu s. 17

0br. 11. Podklad pro tvorbu vlastní obrázkové abecedy s. 21

Obr. 12. Příklad práce s barvou a grafikou při studiu gramatiky češtiny

pro cizince s. 23


Obr. 13. Příklad práce s grafikou a hledání souvislostí

při studiu latiny s. 25

Obr. 14. Ukázka pexesa pro výuku cizího jazyka s. 26


Obr. 15. Ukázka víceúčelového pexesa s. 27

Obr. 16. Heslo Oranžová revoluce z Wikipedie – česká verze s. 31

Obr. 17. Heslo Oranžová revoluce z Wikipedie – slovenská verze s. 32













40
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT