DĚTI DĚTEM A PICC OČIMA PETI
AHOJ! Jmenuju se Péťa Čánecký a je mi sedmnáct. Jsem úplně normální kluk a rád se směju nebo si povídám s kámošema. Mám rád spoustu věcí, a některý zas rád nemám. Jako každej. Mám rád třeba modrou barvu. Mám rád Vánoce a narozeniny. Nebo dobrý jídlo. Třeba kuře s rýží od Vietnamců je úplně super. Večer taky mívám hroznou chuť na zmrzlinu, nanuk nebo ledovou tříšť. Miluju všechno, co je studený. Moc mi taky chutnají gumový bonbóny nebo čokoláda. Komu by to taky nechutnalo, že jo? Hrozně mě baví dělat fotky. Fotím na mobil. Někdy fotím i na foťák. Občas si pak ještě s fotkama hraju na mobilu, trochu je upravuju. A dělám taky videa. Dávám k nim písničky a pak sdílím na YouTube nebo na TikToku. Rád bych byl populární hvězdou. To je můj sen. Chtěl jsem být fotbalista, ale radši bych byl tiktoker. Miluju písničky Evy Burešové nebo od Miraie. Oba jsem potkal a bavil se s nima. Jsou hrozně fajn. Oběma jsem dal i obrázek, co jsem nakreslil. Moc se jim líbil. Potkal jsem se i s dalšíma slavnejma lidma. Třeba když jsem si zahrál v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Tam to bylo super. A mám rád podzim a taky zimu. To proto, že mám narozeniny. Narodil jsem se totiž v listopadu. A teď se na narozky těším ještě víc než dřív. Budu mít osmnáct! To bude velký! Co bych si přál? Nejradši bych se ještě jednou potkal s Evou Burešovou. Zašel bych na její koncert. Škoda že to má všechno daleko…
Něco taky rád nemám. Asi bych to neměl moc říkat, ale nebaví mě škola. Uf, to už radši jdu s mou milovanou mamkou na procházku. Ale proč vám to všechno vykládám? Jsem sice normální kluk, ale taky jsem nemocnej a v nemocnici mně, mamce a taťkovi vysvětlili, že pro mě bude dobrý, když mi zavedou centrální žilní katetr. Co to je? No, vlastně je to takovej maličkej otvor s hadičkou, přes kterou pak dostávám léky. Jestli jsem se toho bál? Jasně, trochu jo, nebudu si hrát na hrdinu. Nevěděl jsem moc, jaký to bude. Bolesti jsem se ani tak nebál, jenom jsem nevěděl, co mě čeká. A proto nás s kamarádama z nemocnice napadlo, že uděláme knížku s fotkama, ve který ti ukážeme, jaký to bylo. Můžu ti ale říct, že nakonec to bylo všecko v pohodě. Taky proto, že jsem se na to nemusel dívat a mohl jsem být na mobilu. Je teda pravda, že to zavedení úplně příjemný nebylo. Když mi tu malou ranku dělali, cítil jsem to. Ale nijak hrozný to nebylo, to zas ne. Asi jsem to cítil i proto, že pan doktor mi chtěl dát ještě jednu injekci, abych to necítil, ale já jsem mu říkal, že to nechci, že to zvládnu. Tak kdyby ti náhodou chtěli takovou injekci dát, klidně si ji vem. Teď už ale jenom jezdím na převazy a na kontrolu, jestli je všechno v pořádku. Na sestřičky, co mi katetr kontrolujou, se těším. Jsou moc hodný. Zkoušejí dělat srandy. Někdy se jim to povede, někdy ne. Ale to neva. I tak jsou dobrý. Tak pojď za mnou. Ukážu ti, jak to celý probíhá a všechno ti popíšu.
ZAVÁDĚNÍ Ahoj, dnes mi tady mají zavést hadičku na léky, které potřebuji kvůli srdíčku. Moc rád fotím, tak vám to všechno ukážu. Tak jdeme na to. Sestřičky už znám, pana doktora taky. Holky mi už dopředu říkaly, co mě čeká. Mám slíbeno, že se pak můžu dívat na svůj oblíbený seriál. Teď mě napojili na monitor, který mě hlídá. To je ten červený, žlutý a zelený drátek. A ještě mi změřili tlak.
Přišel pan doktor, už ležím a bude mi prohlížet žíly. Jen to studí, ale nebolí. Ještě mně zkontroluje na krku a na hrudníku. Na ruku mi dali speciální krém, aby mě první píchnutí nebolelo. A jak vidíte, jsem úplně v pohodě. Ta černá obrazovka nalevo, to je ultrazvuk, přes něj jde vidět žíly. No konečně – koukám na slíbený seriál. A zatímco se dívám, pan doktor si oblíkl plášť a rukavice, natřel mi ruku dezinfekcí. Zakryl mě taky celého rouškou, prý abych nedostal infekci. A je to tady. Ta injekce vypadá strašidelně, prý to štípne.
A štíplo. A taky tlačilo. ALE DAL JSEM TO!!! Co bylo dál, jsem úplně neviděl, jenom jsem cítil, že mi pan doktor na ruce něco dělá. Tak – ještě kontrola na ultrazvuku. Ty kolečka, to jsou prý žíly. Já teda úplně nevím, co tam vidí, vy jo? Super, už se mi ulevilo. Mám to za sebou. Už jen pan doktor dokončí svou práci a bude všechno, jak má být. Teď ještě sestřička zalepí… Máme hotovo.
A je úplně hotovo, zalepeno. Ještě si na to plácneme... Tak vidíte, dá se to v pohodě zvládnout.
PŘEVAZ Tak – a jdeme převazovat! A pěkně vleže, není se čeho bát. Odlepování. Trochu to tahá, i když mají sestřičky speciální čtverečky na odlepování, ale dá se to zvládnout. Stačí chvilku vydržet a je to. Hurááá! Máme odlepeno! No, trochu tam mám modřinu, ale to se stává, může tam někdy být, nebolí mě to. A kam zmizela sestřička? Dezinfikuje si ruce a oblíká si sterilní rukavice. Do katetru se mi nesmí dostat infekce. Teď mi sestřička podložila ruku rouškou a jdeme dezinfikovat. Nejdřív místo, odkud mi katetr vychází, a pak katetr a kůži. Uf, studí to, ale neštípe. A hlavně to musíme nechat dobře zaschnout, aby to pak neškrábalo.
Tak – a už tam mám nové krytí a za chvíli jsme hotoví. A takhle se nalepí na krytí fólie. Drží fakt dobře. Sestřička mi ještě katetr propláchne a dá na něj spojku a klobouček s dezinfekcí. Ještě konec katetru zabalíme, ať to pak pod rukávkem netlačí. A máme hotovo! Uvidíme se zase za týden.
DIAGNÓZA Petr se narodil se srdečním onemocněním, které i přes časnou léčbu vedlo ke změně v plicních cévách. Tato přestavba plicních cév významně zatěžuje srdce. Dlouhodobá zátěž pravé části srdce postupně vedla k jeho selhávání. Od roku 2020 je Péťovi podávána speciální léčba, kterou je nutné aplikovat nitrožilně. Tato terapie bohužel onemocnění nedokáže vyléčit, ale zpomalí průběh onemocnění. Proto mu byl zaveden centrální žilní katetr, do kterého je nutné 24hodinové podávání léku. S postupujícím časem však nastaly situace, kdy tento žilní přístup nebyl dostatečný. Při zhoršení onemocnění bylo nutné aplikovat další nitrožilní léky do samostatné žíly. Nejprve byly zaváděny kanyly na krátkodobé použití do malých žil na rukou a nabízeno zavedení dalšího centrálního žilního katetru (PICC). Každá anestezie je pro Petra velmi riziková. Nejméně rizikovou možností proto bylo provedení výkonu v lokální anestezii, ke kterému se Petr nakonec odhodlal. Zavedený PICC odbourává nutnost opakovaného zavádění a píchání krátkodobých cévních vstupů. Navíc v případě nefunkčnosti druhého centrálního katetru může být PICC jeho plně funkční alternativou.
Vydala Fakultní nemocnice Olomouc v roce 2023 Zpracovali: Petr Bielesz (text), Dalibor Janeček (grafika) Fotografie: Petr Čánecký, Dalibor Janeček Odborný dohled: Mgr. Martina Douglas, MUDr. Martin Wita Tisk a vazba: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci
WWW.FNOL.CZ