Časopis Rozsievač 11/2019

október–říjen
2019
ročník 88

Časopis Bratskej jednoty baptistov pre šírenie Dobrej správy






Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví


Aké nevyspytateľné sú Jeho súdy



Mluv pravdu






















































JA SOM HOSPODIN, TVOJ BOH




„Nevyslovíš krivé svedectvo proti svojmu blížnemu” (Ex 20, 16).







Rozsievač_11_2019.indd 1 18. 9. 2019 20:40:28

Reportáž





Oblastné stretnutie zborov BJB južnej oblasti




Začiatkom mesiaca jún, 2. 6. 2019, sa konalo oblastné stretnutie konní kňazi s úlo-
zborov BJB južnej oblasti Slovenska. Sálu Kultúrneho domu hou byť „staviteľ-
v Nesvadoch zaplnili bratia a sestry z Komárna, Svätého Petra, mi mostov“ medzi
Hurbanova, Nesvád, Nových Zámkov, Tekovských Lužian i Levíc. Bohom a člove-
Spolu sme uctievali nášho Pána chválami, modlitbami, svedec- kom, tak sa aj my
tvami, básňou, zbierkou či úvahami o Božom slove: „Vy však ste stávame kňazmi
vyvolený rod, kráľovské kňazstvo, svätý národ, ľud určený na vlastníc- odovzdaním svoj-
tvo, aby ste oznámili veľké skutky toho, čo vás povolal z temnoty do ho života Kristovi
svojho predivného svetla“ (1Pt 2, 9). a vyznaním svojich
Ústrednou témou stretnutia bola „identita cirkvi a jej poslanie“. hriechov. Kňazská
služba nebola len
V prvej časti hovoril brat povolaním, bola
Sergej Mereshan o tom, privilégiom.
ako nadobúdame výsa- Ako svätý národ
du považovať sa za sú- sme oddeleným, zvláštnym, výnimočným Božím ľudom, ktorý
časť vyvoleného rodu, po- žije podľa Jeho noriem a Jeho vôle.
kiaľ vyhlasujeme, že sme Ľud určený na vlastníctvo má v prísľube špeciálne dedičstvo –
súčasťou cirkvi Božej. večný život, Kristovu slávu a zároveň máme ako určení byť Božím
Sme Bohom vyvolení vlastníctvom výsadu patriť Bohu, čím nadobúdame mimoriadnu
cez vieru v Pána Ježiša, hodnotu. Prečo máme všetky tieto privilégiá? ...aby sme, majúc
napriek prenasledovaniu na zreteli tieto pravdy o našej identite a skúsenosti v živote s Bo-
– či fyzickému, alebo hom, oznámili veľké skutky toho, čo nás povolal z temnoty do svojho
kultúrnemu. predivného svetla.
Sme kráľovským kňaz- Akým životom žijú naše spoločenstvá?
stvom. Tak ako starozá-
V druhej časti brat Martin Tobák zreprodukoval ideu života
v kresťanských spoločenstvách na príklade koní. Kone choré/
umierajúce – neaktívne. Kone – bronzové sochy – navonok
krásne, no bez života. Kone v čistej, upratanej stajni – prijímajúce
starostlivosť iných, žijúce
len vo vlastnom boxe.
A kone behajúce na lúke
či ťahajúce bremeno
s ostatnými koňmi –
kone znázorňujúce bib-
lický obraz cirkevného
zboru. Ako byť takýmto
spoločenstvom? Potre-
bujeme ako zbor, tak
aj osobitne klásť dôraz
na štúdium biblických
právd, ktoré následne
uplatníme v rozhodnu-
tiach, postojoch, situá-
ciách života.
Vo všetkých okolnostiach žiť
s Kristom, uplatňovať naše
dary, financie, konštruktívne
riešiť konflikty.
Vzájomnou láskou potrebu-
jeme budovať priateľstvá
a zdieľať svoj život viery nie-
len v nedeľu a nielen s brat-
mi a sestrami vo viere. Nech
je našou túžbou bdieť a ne-
stagnovať, ale v Božom po-
žehnaní odvážne rásť, bežať,
spolupracovať a pripomínať
si všetky pravdy o identite
Jeho cirkvi.

Veronika Nagyová
2

Úvodník




Oblastné stretnutie zborov BJB južnej oblasti Obsah „Nevydáš křivé svědectví proti svému bližní-
mu!“ (Ex 20, 16).
Jeden kazatel řekl jednou svému sboru: Příští
týden budu kázat o hříchu lhaní. Abych vám
Oblastné stretnutie zborov BJB južnej pomohl porozumět kázání, chci, abyste si
oblasti..................................................................2 přečetli evangelium podle sepsání Marka, ka-
Mluv pravdu........................................................3 pitolu 17.
Deviate prikázanie.............................................4 Další týden, když začal svoje kázání, chtěl vě-
Desať veľkých slobôd dět, kolik lidí přečetlo Marka 17. Vyzval všech-
Čo s tým dnes? ny, aby zvedli ruku ti, kdo tuto kapitolu pře-
Nevydáš proti svému bližnímu křivé četli. Každý zvedl ruku.
svědectví..............................................................5 Kazatel se usmál a řekl: Evangelium podle
Božie dopravné značky.......................................6 Marka má jenom 16 kapitol a dnešní téma
Aké nevyspytateľné sú Jeho súdy kázání je deváté přikázání: „Nevydáš křivé
Odeni pláštěm spravedlnosti.........................7 Nick Lica svědectví proti svému bližnímu! Nelži o svém
Vieš kam? bližním.
Športové dni v Revúcej.......................................8 Jak by to dopadlo u nás, kdybychom dostali
Rádio 7................................................................9 takový úkol? Odpověď neznáme, dokud to
nezkusíme. Dr. Leonard Keeler se zabýval
Vyhodilo mě to z kabiny problematikou lži natolik, že vynalezl detektor lži. Na tomto aparátu zkoušel 25 000
Žiaľ, nie všetci...................................................10 lidí a zjistil, že lidé v podstatě podvádějí v nepoctivém světě. Někteří lidé jsou tak
Spomienka........................................................11 dobří v deformování pravdy, že přesvědčíi sami sebe... Chronický lhář učiní z lhaní
Četl jsem Bibli, abych ji vyvrátil...................12 natolik životní styl, že je pak pro něj obtížné chápat realitu... Mistr Jan Hus se zabý-
Moje cesta k Ježíši val pravdou a nechtěl žít ve lži.
100 rokov spolu – Baptisti v slovenskom Proto je jeho citát slavnější než detektor lži: „Protož, věrný křesťane, hledej pravdu,
štáte (1938–1945).........................................13 slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do
Poďakovanie zboru v Bernolákove..............15 smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od
Tieň smrti věčné.“
Štúdium je často nočnou morou... ...........16
Bangladéš – Burkina Faso – Filipiny... ......17 Mluv pravdu
Nebránit Mu
Nežná revolúcia v komunistickej armáde
Co je to láska?
Vystudovali jen díky lidem, kteří... ............18 Někdo řekl: Pravdu lze zvěstovat i lhářům – ale nemohou ji zvěstovat lháři. Lež ča-
Recenzie, témy časopisu a inzercia............19 sem ničí charakter, vztahy a rodinu. Přísloví 13, 17 říká: „Svévolný posel propadne zká-
J. Rečníková: Pokoj............................................20 ze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví.“
I když se zdá, že lhaním získáváš, nakonec ztratíš svobodu, dobrou pověst, důvěru,
rozsievač • rozsévač přátelství a nakonec svůj život. Lež má původ v ďáblu a ti, kteří jsou na jeho straně,
nikdy nakonec nezískají, ale ztratí svoji duši.
Časopis Bratskej jednoty baptistov To, co říkáme, je důležité.
pre šírenie Dobrej správy Proto máme v desateru přímo dvě
Predseda Redakčnej rady: Ján Szőllős přikázání, která se týkají toho, co „Proto zanechte lži
Šéfredaktorka: Marie Horáčková mluvíme: „Nezneužiješ jména Hos-
Redakčná rada: S. Baláž, D. Jersáková, M. Jersák, M. Kešjarová,
R. Orvošová, L. Podobná, E. Pribulová podina, svého Boha“ a „Nevydáš a mluvte pravdu
Grafická koncepcia časopisu: Ján Boggero křivé svědectví proti svému bližní-
Jazyková a redakčná úprava: J. Cihová, M. Horáčková,

L. Miklošová, E. Pribulová mu!“ každý se svým bližním”
Redakcia a administrácia: Bratská jednota baptistov, Nový zákon toto přikázání desate-
Rada v SR, Súľovská 2, 821 05 Bratislava, (Ef 4, 25).
tel./fax +421 902 815 188. E-mail: [email protected] ra obnovuje a říká: „Proto zanechte
Vychádza 11-krát do roka.
Cena výtlačku: Odberatelia v SR: predplatné 16,50 € na rok lži a mluvte pravdu každý se svým
(cena jedného výtlačku 1,50 €) + poštovné, prvopredplatitelia bližním“ (Ef 4, 25). To je slovo do
majú počas celého roka zľavu 50 % na predplatnom (nie na
poštovnom ). Poštovné - zbory: 3,-€ za kus a rok, jednotlivci: církve Ježíše Krista. Opak křivého
5,6 € za kus a rok svědectví je pravdivé svědectví - mluvit pravdu. V listu Efezským 4, 15 se píše, že
Odberatelia v ČR: Předplatné 430 Kč (cena jednoho výtisku
39,-Kč) +poštovné, prvopredplatitelia majú počas celého roka máme mluvit pravdu v lásce.
zľavu 50 % na predplatnom (nie na poštovnom). Poštovné - To je v kontextu duchovního růstu. Četl jsem někde myšlenku: „Vezme to okamžik,
zbory: 102,- Kč na kus a rok, jednotlivci: 39,- Kč + 252,- Kč
poštovné za kus a rok. aby člověk byl spasen, ale vezme to celý život, aby rostl v jemnosti.“ Pán Ježíš řekl: „Po-
Zahraniční odberatelia: predplatné 16,50 €, poštovné 29 €.
SR: IBAN: SK35 0900 0000 0000 1148  9120, do poznámky znáte pravdu a pravda vás vysvobodí“ (Jan 8, 32). On neřekl: Budete vlastnit pravdu
napísať meno odberateľa. Var. symbol: 888, ČR: Česká nebo se přít o to, kdo ji má; ale budete
spořitelna Praha, č.ú. 63112309/0800, var. symbol 911 840
Platby zo zahraničia: Názov účtu: Rozsievač – časopis ji poznávat. Jan 17, 17 říká: „Tvoje slo-
Brat. jed. baptistov Súľovská 2, 82105 Bratislava, Slovenská vo je pravda. Posvěť je pravdou.“
republika, číslo účtu: 0011489120, Kód banky: 0900 S.W.I.F.T.:
GIBASKBX Clearing: SLSP SC REUTERS: SVBR, SVBS, SVBT, Bible je plná Božích pravd o nás, ale
SVBU, IBAN SK 35 0900 0000 0000 1148 9120 Boží pravda nás nejen osvobozuje, ale
Objednávky: ČR: BJB, Výkonný výbor v ČR, Na Topolce 14,
140 00 Praha 4; SR: Bratská jednota baptistov, Rada v SR, také posvěcuje a proměňuje do podo-
Súľovská 2, 821 05 Bratislava by Ježíše Krista.
Uzávierka obsahu čísla 11/2019: 9. 10. 2019
Výroba: Bittner print s. r. o., Bratislava, náklad 1300 ks. „Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností,
SSN 02316919 – MK SR 699/92
Poznámka: Zveřejněné články nemusejí vyjadřovat názor redakce. kdežto zalíbení má v těch, kdo prosa-
Všechny články procházejí posouzením Redakční rady a ne všechny zují pravdu“ (Přísloví 12, 22).
jsou uveřejněné.
3

Já jsem Pán, tvůj Bůh, nevydáš křivé svědectví...







Desať veľkých slobôd


JA SOM tVOJ BOh, NEVySLOVíš KRiVé

SVEDECtVO PROti SVOJMU BLížNEMU


Nemusíš zradiť pravdu, či už preto, pohodlnosť alebo pohľad na tých,
aby si pošpinil česť svojho blížneho, ktorí robia to iste. Nemám dostatok
alebo preto, aby si zakryl vlastné odvahy priznať si svoju vinu.
Deviate zlyhanie. Nemusíš klamať kvôli Už som si zvykol na lož a poloprav-
dy a žijem medzi ľuďmi, ktorí kona-
vlastnej pohodlnosti, klamstvo pre-
mieňa spolužitie ľudí na trvalé pek- jú podobne. Nedôvera a faloš medzi
prikázanie lo. Ja, všemohúci Boh, ti dôverujem. nami naberá stále väčšie rozmery.

Aj ty môžeš vytvárať prostredie dô- Vyznávam, Pane, že sme si zaslúžili,
Starozákonní texty: very a pravdy. aby si nás nechal zahynúť v našom
„Nevyslovíš krivé svedectvo proti Chcel si, Pane, aby som mohol žiť klamstve a aby si navždy prerušil
svojmu blížnemu“ vždy v úprimnosti, ale ja som pod- s nami vzťah.
(Ex 20, 16; Dt 5, 20). kopal a postŕhal mosty, po ktorých Viem, že si sami nedokážeme po-
„Nevydáš křivé svědectví proti své- môže chodiť človek k človeku. Vždy môcť. Prosím, Pane, buď nám milo-
mu bližnímu!“ som si veľmi dobre zdôvodnil svoje stivý, aby sme mohli znova získať
(Ex 20, 16; Dt 5, 20). klamstvo. Aj keď to bola len moja dôveru sami k sebe.


Čo s tým dnes?


Deviate
Novozákonní texty: prikázanie:
„Ďalej ste počuli, že otcom bolo po-
vedané: Nebudeš krivo prisahať, ale
splníš Pánovi svoje prísahy.  „NEVySLOVíš KRiVé SVEDECtVO PROti
Ja vám však hovorím, aby ste vôbec
neprisahali; ani na nebo, lebo je Bo- SVOJMU BLížNEMU!“
žím trónom, ani na zem, lebo je
podnožkou jeho nôh, ani na Jeruza- Bol som vždy úprimný vo svojom konaní
lem, lebo je mestom veľkého Kráľa.
Neprisahaj ani na svoju hlavu, lebo a správaní?
nemôžeš ani jeden vlas urobiť bie- Je v mojom živote vedomá nevyznaná lož?
lym alebo čiernym. Vaša reč nech je: Zviedol som niekoho ku klamstvu?
‚Áno – áno, nie – nie.‘ Čo je navyše, Rozprávam sa s ľuďmi len povrchne?
pochádza od zlého“ (Mt 5, 33 – 37). Lichotím niekomu?
Nesnažím sa vyzerať lepšie, aký v skutočnos-
„Dále jste slyšeli, že bylo řečeno ti som?
otcům: Nebudeš přísahat křivě, ale Ctil som si vždy povesť svojich blížnych?
splníš Hospodinu přísahy své. Nehovoril som o niekom niečo zlé alebo do-
Já však vám pravím, abyste nepřísa- konca nepravdivé?
hali vůbec. Ani při nebi, protože ne- Načúvam klebetám a rozširujem ich?
be je trůn Boží. Ani při zemi, proto- Hovoril som bez závažných dôvodov o zlých
že země je podnož jeho nohou. Ani
při Jeruzalému, protože je to město povahových rysoch svojich blížnych?
velikého krále. Ani při své hlavě ne- Komu sa musím ospravedlniť?
přísahej, protože nemůžeš způsobit, Ujímal som sa ukrivdených?
aby ti jediný vlas zbělel nebo zčer- Pôsobil som vždy pokoj a usiloval som sa na-
nal. Vaše slovo buď ´ano, ano – ne, smerovať všetko k dobrému?
ne´. Co je nad to, je ze zlého“ (Mt, Bol som vždy ochotný odpustiť?
5, 33 – 37). Zachoval som vždy zverené tajomstvo?

4 4

Téma Desatoro







Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví (Ex 20, 16)


JA SOM tVOJ BOh, NEVySLOVíš KRiVé To je stejně jasné a jednoznačné jako ostatní přikázání. A přece
je tolikrát porušováno, žel i křesťany. Nebo snad ne? Co všechno
SVEDECtVO PROti SVOJMU BLížNEMU lze pod křivé svědectví zahrnout? Co to je vůbec svědectví? Jak
se dá svědectví deformovat, jestliže může být křivé, či podle 5M
5, 20 falešné? A proč je v přikázání řeč o bližním? Nestačilo by
to zkráceně: „Nevydáš křivé svědectví?“
Ten, kdo věrohodně vypovídá o nějaké závažné skutečnosti, kdo
vydává svědectví, je označen za svědka. Zvlášť důležitý je tzv.
„očitý svědek“. Tím je ten, kdo danou skutečnost viděl na vlastní Deváté
oči, slyšel svýma ušima, tedy byl při tom, kdy se to, o čem svědčí,
událo, a potvrzuje, že to je pravda.
Pán Ježíš říká svým učedníkům: „Budete mi svědky v Jeruzalémě přikázání
a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země“ (Sk 2, 8).
To je přímo příkaz. Toto svědectví má dosvědčovat, kdo je Ježíš
Kristus a co s Ním jeho učedníci prožili. Ale nejen to: Mají dos- a podvodu. Chtěli obelhat apoštoly. Apoštol Petr svou řeč
vědčovat, kým je, kým se stal pro ně a kým se stává pro ty, kdo k Ananiášovi končí slovy: „Nelhal jsi lidem, ale Bohu.“ Ananiáš
v Něj uvěří. Apoštol Jan na začátku 1. listu píše: „Co bylo od po- zemřel. Za tři hodiny po něm stejně lhala i Safira. Také hned ze-
čátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme mřela. Závěr? „Velká bázeň padla na celou církev i na všechny,
hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. kteří to slyšeli.“ Smluvenou lež, kterou Safira dosvědčila, Pán Bůh
Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstu- potrestal, a to dokonce smrtí obou! To se stalo v prvotní církvi!
jeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Co Z Nového zákona si ještě připomeňme soudní proces s Pánem
jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi po- Ježíšem. Evangelista Matouš (a obdobně Marek) uvádí: „Vele-
díleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježí- kněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby Ho
šem Kristem“ (1 Jan 1, 1–3). mohli odsoudit k smrti. Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mno-
Toto svědectví je pravé, kladné a mimořádně důležité pro každé- ho křivých svědků“ (Mt 26, 59–60). Nakonec byl odsouzen pro
ho, kdo se s ním setká. Vždyť otevírá člověku možnost spasení to, že na přímou otázku, zda je Mesiáš, Syn Boží, odpověděl
a věčného života v Boží slávě. I v dnešní soudní praxi je povin- kladně, pravdivě. Jeho pravé svědectví bylo považováno za rou-
nost toho, kdo byl přítomen u určité události, svědčit o tom, jak hání; proto byl odsouzen k smrti. Rozsudek smrti ovšem musel
danou situaci viděl, co slyšel, vnímal a podobně, tedy pravdivě potvrdit Pilát. Ten nakonec Ježíše vydal k ukřižování, i když na
vypovídat o tom, co se stalo, aby mohla být určitá událost – něm nenalezl žádnou vinu.
např. dopravní nehoda, patřičně a přesně objasněna a vyšetřena, Připomeňme si ještě něco ze středověké i novověké historie. Asi
případně, aby byl viník usvědčen nebo aby byla prokázána něčí každý z nás něco slyšel o procesech s čarodějnicemi. Na základě
nevina. jejich doznání při výsleších spojených
„NEVySLOVíš KRiVé SVEDECtVO PROti Normální stav je tedy ten, že svědek vydá- „Domnívá-li se kdo, že je zbožný, s krutým mučením svědčily o tom, co
nikdy nedělaly a kým nebyly. Při tom také
vá pravé, pravdivé, nedeformované svě-
SVOJMU BLížNEMU!“ dectví. Žel, setkáváme se i s křivým svědec- a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, jmenovaly další osoby, které údajně měly
spojení s ďáblem jako ony samy. Čekal je
tvím, tedy svědectvím, které se tváří jako
pravdivé, ale pravdivé není. Jeho cílem je klame sám sebe a jeho zbožnost je trest smrti, zpravidla upálením. To se dálo
někoho oklamat, pošpinit, obvinit nebo marná“ (Jk 1, 26). pod hlavičkou církve! Ale nemusíme jít
se ho zbavit. Může být úmyslné, vynucené tak daleko: Pamatuji si kazatele BJB, kteří
pohrůžkami či násilím, případně může jít byli v padesátých letech dvacátého století
o najaté křivé svědky. Někdy může jít i o omyl; i tam snad může- vězněni na základě vykonstruovaných procesů. Byli nuceni, aby
me mluvit o falešném svědectví – např. když si někdo splete u soudu „přiznávali“ svou vinu na základě toho, co se museli
osoby. I takovéto svědectví může přinést zlé následky. Pokud se pod psychickým i fyzickým nátlakem naučit. Někteří měli na zák-
nám to stane, snažme se omluvit a napravit to, co se napravit dá. ladě vynuceně naučených lživých materiálů také falešně svědčit
V Bibli se setkáváme s několika situacemi, kde se vyskytují falešní proti svým zatčeným kolegům kazatelům. Takto byli nespraved-
svědkové. Uveďme si příklady: Jákobovi synové se snažili zbavit livě vězněni nejen kazatelé BJB, ale i jiných církví, zvláště římsko-
svého bratra Josefa. Prodali ho do otroctví a otce přesvědčili, že katolické.
Josefa roztrhala divoká zvěř. Později byl Josef sváděn ženou své- Uvedené příklady z Bible, ze středověku i doby nedávno minulé,
ho pána, a když jí opakovaně nevyhověl, byl jí falešně obviněn, snadno odsoudíme a možná si řekneme, že se nás netýkají. Ale
že se s ní chtěl miliskovat, tak začala křičet a jako důkaz použila nehrozí falešné svědectví také nám? Nedopouštíme se ho někdy,
Josefův oděv. Lživé svědectví, doloženo „jasným důkazem“, abychom získali nějaký prospěch, povýšili se nad někoho nebo
v obou případech falešným (viz Gen 37. a 39. kapitola). Účel – někoho před někým shodili? A co dělat, jestliže se někdo provi-
pomsta. Josef však obstál a Hospodin mu požehnal a použil ho ní? Nejdříve je potřeba to projednat s tím, kdo se provinil, mezi
k záchraně jeho otce, bratrů a jejich rodin i Egypta. čtyřma očima. Teprve tehdy, když tohle nestačí, společně před
Ne vždy to však dopadlo jako s Josefem. Pomocí křivého svěde- svědky, aby byla zjednána náprava (čti Mt 18, 15–17). Setkával
ctví proti Nábotovi dosáhla Jezábel Nábotova ukamenování (viz jsem se s tím, že mi někdo ve sboru sděloval „důvěrně“ nějaké
1 Kr 21. kapitola). Pán Bůh ho zázračně nezachránil, ale skrze informace o jiných. Někdy to přišlo „důvěrně“ od více lidí. Vyzval
proroka Elijáše vynesl nad Jezábel i nad jejím manželem králem jsem informátory, ať to s viníkem řeší sami mezi čtyřma očima.
Achabem svůj přísný rozsudek, který se naplnil. Nechtěli. Tak jsem jim řekl, že to pomohu řešit, ale že půjdeme
V knize Skutků apoštolů, v 5. kapitole, od 1. do 11. verše, čteme spolu. Nikdo jít nechtěl. Během krátké doby se pomluvy téměř
o Ananiášovi a jeho manželce Safiře, jak se dohodli na určité lži zastavily, leccos se vyjasnilo a obnovila se vzájemná důvěra.
5 5

Téma





Uvedu ještě dva příklady, které se staly před desítkami let. Přesto mi nevymizely z pamě-
ti. Jeden sloužící rozšířil ve sboru o druhém sloužícím pomluvu, že měl poměr s jednou
cizí ženou. Sbor to nepřešel jen tak bez povšimnutí. Brzy se zjistilo, že tato „důvěrná in-
formace“ se nezakládá na pravdě. Pomlouvač se snadno našel, přiznal to, vyznal a prosil
o odpuštění. Proč zákeřně lhal? Měl za to, že ten druhý sloužící je oblíbenější, protože
lépe káže. Tak ho chtěl trochu snížit, aby ten „lepší“ byl on. Zdá se skoro nemožné, že
se tohle stalo. Slyšel jsem osobně jeho veřejné vyznání a prosbu o odpuštění. Díky Pánu
Bohu, že to dopadlo takhle.
Druhý případ se týkal mě osobně. Na stanici našeho sboru byla evangelizace. Po ní ve-
doucí stanice poděkoval sloužícímu evangelistovi a já jsem mu poděkoval také. Zane- Aké
dlouho na této stanici sloužil jeden laický kazatel z našeho sboru. Po návratu se mě
pověděl, že o ničem nevím. Doporučil mi, ať si příležitostně věci vyříkáme. Ten vedoucí nevyspytateľné
zeptal v tomto smyslu: „Co máte mezi sebou s bratrem X z té stanice?“ Já jsem mu od-
stanice mi nejdříve říkal, že jsem mu nijak neublížil, ale nakonec mi řekl asi toto: „Víš,
dotklo se mě, že jsi tomu bratrovi děkoval ještě znovu, když jsem jemu i tobě poděkoval sú Jeho súdy
já. Jako by to bylo málo.“ Ten bratr rozumově chápal, že vše je v pořádku, ale v té chvíli
mého děkování se citově cítil jaksi ponížen tím, že jeho děkování ještě doplňuji. Vysvětlil
jsem mu, že on děkoval za stanici a já jako kazatel za sbor. Přijal to. Měli jsme se rádi Apoštol Pavol je sprostredkovateľom zjave-
před tím, ale ještě více potom. Byl ného Božieho tajomstva. Aktuálna správa je,
jsem vděčný i tomu bratrovi, který mi že aj pohania sú spoludedičmi a spoluúčast-
taktně sdělil, ať si dáme náš vztah do níkmi zasľúbenia v Kristu Ježišovi skrze evan-
pořádku. Nikdo další se o této záleži- jelium. Milosť Božia spásonosná preberá ve-
tosti tehdy nedozvěděl. Vztahy se ne- denie, riadenie a výchovu spoločenstva.
narušily a pomluvy nevznikly. Ani tako- „Boh totiž všetkých spolu uzavrel do ne-
vé maličkosti nemají být přehlíženy. poslušnosti, aby sa nad všetkými zľutoval.
Falešným svědectvím se snadno stane Ó, hĺbka Božieho bohatstva, múdrosti
i pravdivá nebo neúplná informace, a poznania! Aké nepochopiteľné sú jeho
která je vytržená z kontextu. To snad súdy a aké nevyspytateľné jeho cesty!“
není nutno více rozebírat. (R 11, 32 – 33).
Falešné svědectví může mít různé for- Iné citáty: Gal 3, 22 – 23.
my a bývá spojeno s různými, nejčas- V istom zmysle sa tu nehovorí len o Izraeli,
těji nekalými úmysly. I drobné pomluvy ale aj o našej neposlušnosti. Neposlušnosť
či nevhodné narážky mohou přinést je realitou ľudského života. Pri niektorých
nedozírné následky. jasných, zrozumiteľných výzvach evanjelia
„Pamatujte, moji milovaní bratři: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý akoby bolo niečo v nás, naše telesné dispo-
k mluvení, pomalý k hněvu. Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uz- zície – povaha, mentálne nastavenie – blo-
dě svůj jazyk, klame sám sebe a jeho zbožnost je marná“ (Jk 1, 19 a 26). kované neposlušnosťou.
Nedokážeme zranenia správnym spôsobom
Dobroslav Stehlík vynulovať, ukončiť a nepokračovať so zlom.
Bezradnosť a nemohúcnosť navyše vedú
Božie dopravné značky k tvrdosti. Ak nám bolo ublížené, neodpúš-
ťame. Apoštol Pavol nás upozorňuje a varu-
je: „Nežite už viac, ako pohania žijú v már-
Keď sme sa minulý rok v auguste vrátili Písmo prirovnáva náš život všeobecne i ži- nosti svojej mysle, zatemnení na rozume“
zo zborovej dovolenky v Taliansku, mnohí vot viery k putovaniu z tejto časnosti do (Ef 4, 17).
bratia a sestry povedali, že bolo také úžasné večnosti. Náš Stvoriteľ nám zo svojej veľkej Život je spletitý, často hneď nepostrehneme,
byť spolu, že by sme si to mohli na budúci lásky, ako najvyšší Zákonodarca, dal vo svo- ako sme neposlušnosťou brzdení. Vstávame
rok zopakovať. A tak sme už v zime začali jom Slove „pravidlá cestnej premávky“. z modlitby, napriek tomu, že sme vyslovili: ...
s prípravami. Nebolo jednoduché nájsť uby- Realita je však taká, že človek odmietol tie- buď vôľa Tvoja, ako v nebi, tak i na zemi...,
tovacie zariadenie pre takú veľkú skupinu to Božie pravidlá poslúchať, opustil Božiu v srdci uznávame, že Božia vôľa je najlepšia.
(68 ľudí) v primeranej cene s podmienkou cestu a ide vlastnou cestou života, ktorá Ale potom otvoríme evanjelium, čítame si
väčšej zhromažďovacej miestnosti pre naše smeruje do záhuby. A tak sme sa spolu za- ho: „Dávajte a bude vám dané, dobrú mieru
spoločné stretnutia. Ale Pán bol verný a po- mýšľali, či je niečo, pred čím sa potrebujeme natlačenú a utrasenú a presypanú...“ Vtedy
žehnal nám pobyt v obci Drvenik v Chor- zastaviť; ako sa správne zaradiť na cestu ži- sa spamätáme, začína nám svitať: ak natla-
vátsku neďaleko Makarskej. vota; z čoho čerpá zdroje náš život; ako čím, ak dám zo svojho viac, zostane menej
Opäť sme si mohli vychutnávať týždeň od- von zo slepej uličky; kde hľadať pomoc, mne. Nie je Božia vôľa rozšafná a nešetrná
dychu pri mori, ale aj spoločenstvo na ve- keď sa život rúca; je možnosť vrátiť sa zo k môjmu majetku? Nie! Veď štedrého darcu
černých prechádzkach, pri spoločenských zlej cesty na cestu dobrú, cestu života? Na miluje Pán. Pri štedrom, dobrovoľnom dá-
hrách, rozhovoroch i potulkách v horách modlitbách i piesňami sme ďakovali Bohu vaní dáva plnosť a bohatstvo duchovného
nad Drvenikom. Každý večer sme sa stretli za to, že nás v Ježišovi povolal na cestu ži- zážitku. Presvedčíme sa, že Pán obohacuje
v „hornej dvorane“ – na veľkej zadnej tera- vota; vyznávali sme: „Na Božej ceste som vnútorného človeka neporovnateľne viac
se na druhom poschodí s výhľadom na mo- a nevrátim sa späť.“ Modlíme sa, aby aj táto ako všetky peniaze a poklady sveta. Prijať
re i vrchy. Chválili sme nášho Spasiteľa Ježi- dovolenka bola pre mnohých výzvou opus- a osvojovať si dobrú Božiu vôľu je vecou dô-
ša Krista spoločnými piesňami, ktoré sa tiť cestu širokú, cestu hriechu, a nastúpiť na very a vernosti.
rozliehali doširoka a priťahovali pozornosť cestu úzku, cestu života večného v nasledo- „Všetkých uzavrel do neposlušnosti, aby sa
ostatných turistov, ktorí sa dolu na ulici za- vaní Spasiteľa Ježiša Krista. Jemu nech je za nad všetkými zľutoval.“
stavovali a počúvali. Úvahy z Božieho slova všetko sláva a česť. Všetci sú pod hriechom. Oslovuje nás širo-
boli na tému „Božie dopravné značky“. Darko Kraljik, BJB Bernolákovo ký, univerzálny záber Božieho vzťahu a záuj-
6

Úvahy k téme






mu o človeka. Šírka veľkorysosti, až nepo- ak nie Golgota? Nie je jedno a to isté, či pod
chopiteľného Božieho univerzalizmu. My golgotským krížom len ľútostivo zaslzíme,
ľudia sa radi vymedzujeme. Poznáme výraz alebo sa učíme preniesť ducha Golgoty do
„spriaznené duše“. Je prirodzené, že niekto našich vzťahov. Zažiť a nechať sa premieňať
je pre nás príťažlivejší ako iný. Avšak aj na ro- hĺbkou Božej dobroty. Nielen, aby ma spolu-
vine duchovnej kvality radi uplatňujeme ľud- brat evidoval, ale aby bol mojou prítom-
ské hodnotenia. Božia láska k ľuďom však nosťou a mojím vstupom do jeho života
naše hranice a vylučovaciu metódu nepozná: premieňaný Božou dobrotou. Aby v milosti
Všetkých uzavrel do neposlušnosti, aby sa pokánia zažil a vychutnal moc Božieho od-
nad všetkými zľutoval. „Ak chodíme vo svet- pustenia. To sa nestane, ak človeka neprijme-
le, máme spoločenstvo medzi sebou a krv me celým srdcom a nezažijeme s ním hĺbku, v sebe zlosť. Nad našou vinou zvíťazila Božia
Ježiša, Jeho Syna nás očisťuje od každého moc a kvalitu Božieho odpúšťania. Aby sme dobrota.
hriechu.“ Každá, aj najmenšia prehra v drob- mohli spolu užasnúť nad bohatstvom múd- Zopakujme s apoštolom Pavlom: „Aké ne-
ných pokušeniach dňa nás láskavým spôso- rosti i známosti Božej. vyspytateľné sú Jeho súdy a nepochopiteľné
bom apoštola Jána usvedčuje, že potrebu- Naše súdy, to je pohroma, hrozba pre spo- cesty Jeho.“ Život spoločenstva v milosti od-
jeme jeden druhého. Spoločenstvom svetla ločné nažívanie! Porovnajme svoj súd so sú- púšťania sa nekončí, pokračujeme, napredu-
sme sa nestali, aby sme medzi sebou súťažili dom Božím: Čo zostane z nás, zo spoločné- jeme, rastieme milosťou.
a predbiehali sa, ale aby sme si vzájomne slú- ho života po našich súdoch? Nedokážeme dnes vystihnúť, kam nás vycho-
žili na ceste, ktorá nás vedie cez golgotský Koniec spoločenstva, rozchody! A Boží súd? vávateľka milosť dovedie. Naša vedomosť
kríž, k drahej milosti Pána Ježiša Krista. Dobrotou a plnosťou lásky nás privedie k mi- o budúcnosti, do ktorej nás Božie cesty ve-
Milosť, najsprávnejšia učiteľka, nás trpezlivo losti pokánia. V nás a nad nami sa rozjasní dú, je neúplná. Teraz poznávame z čiastky,
vychováva. Kto z nás si trúfne prežiť čo len deň, na jednej i na druhej strane vnímame ale potom poznáme dokonale. Žijeme náde-
jeden deň bez výchovy milosťou? Kresťan vo povzbudenie, ideme pracovať, náš hriech je jou, napredujeme, posväcujeme Božie meno,
svetle evanjelia rozpoznáva svoje povahové odpustený, vina zmazaná. Už si nemusíme dozrievame v bohatstve Božej milosti.
črty i svojvoľné konanie. zlo odplácať alebo nezmyselne pestovať J. Stupka
Svetlo evanjelia nás usvedčuje všade tam, kde
sme občas väzňami neposlušnosti.
V akom prístupe k ľuďom som ešte nezomrel Oděni pláštěm spravedlnosti
s Kristom? Alebo, v čom sa môj charakter us-
tálil v mínusových hodnotách? „Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rou-
Pri podobnom sebaskúmaní je dobre všim- chem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti“ (Iz 61, 10).
núť si dôležitú výstrahu evanjelia: „Preto nech Někteří lidé na tomto světě páchají hrozné věci na druhých, aniž by za to byli souzeni. K to-
si ktokoľvek, keď súdiš, nemáš ospravedl- mu lidé obvykle říkají: „Snad někde existuje vyšší soud, kde by tito zločinci byli potrestáni.“
nenie. Lebo v čom súdiš iného, v tom od- Boží slovo o tom mluví jasně: „A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud,
sudzuješ samého seba, veď ty, ktorý súdiš, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých“ (Ž 9, 27). Podle
robíš to isté“ (R 2, 2). tohoto Slova existuje jeden den, ve kterém se bude muset každý člověk objevit před spra-
Možno náš postoj nie je v rovine prísneho vedlivým Bohem. Ten, kdo učinil jen jeden hřích, bude za něj souzen. Tam už nepomohou
súdu, rozsudku, ale je tu myšlienka: takto by výmluvy a přesunování viny na druhé. Ten, kdo chce být od tohoto soudu osvobozen, musí
som ja nikdy nekonal, tak by som sa neza- vlastnit Boží spravedlnost. Ale jak může člověk přijít k takové spravedlnosti? Pouze vírou
choval. Niekedy ani nepostrehneme, že sú- v Ježíše Krista, který dostal Boží trest a musel zemřít za naše/moje zlé skutky, slova i myšlen-
denie sa môže stať krivým svedectvom proti ky, za všechny naše/moje hříchy. Jiná cesta neexistuje. Věř tomu, že na kříži byla Boží spra-
blížnemu. Prestupujeme Božie prikázanie: vedlnost naprosto uspokojena, pokud jde o naše hříchy. Bůh tuto spravedlnost daruje tomu,
Nevyslovíš krivé svedectvo proti svojmu kdo dnes složí svoji důvěru a naději do rukou Pána Ježíše Krista. Tato nabídka je však dočas-
blížnemu. ná. Nikdo z nás neví, jestli ji zítra ještě budeme moci přijmout. Proto je nutné přijmout ji
Súd je z pohľadu Písma predčasnou záleži- dnes. Dnes tě Bůh volá: „Pojď ke mně.“ Přijď k Němu zavčas, dokud trvá Boží milost. Zítra
tosťou, unáhlený a zbytočný čin. „... nič ne- může být pozdě. Kdo uvěří, bude oblečen pláštěm Boží spravedlnosti. Jsou to šaty bezpečí,
súďte predčasne, dokiaľ nepríde Pán, ktorý které před Bohem jistě obstojí.
osvieti to, čo je vo tme skryté, a zjaví úmysly Marie Horáčková
sŕdc“ (1K 4, 5). Ani na chvíľu nepodozrie-
vajme ľudí zo zlých pohnútok. Nikto z nás
nedovidí do srdca človeka. Niekedy nechá- Vieš kam?
peme ani sami seba. No svojmu bratovi pri-
vierame súdením dvere milosti. Ježiš jej povedal: „Ja som vzkriesenie a život. Kto verí vo mňa, aj keď zomrie, bude žiť. Nik neumrie
Súdenie nie je službou, nerieši život človeka, naveky, kto žije a verí vo mňa. Veríš tomu?“ Povedala mu: „Áno, Pane, ja som uverila, že ty si Kris-
ktorý potrebuje napomenutie. Písmo nás tus, Boží Syn, ktorý mal prísť na svet.“ J 11, 25 – 27
v podobnej situácii vedie k najhlbšej Božej
múdrosti a k Božej akcieschopnosti: „Či po- Na jednej starej rozpadávajúcej sa usadlosti visela tabuľa s takýmto veršom: žijem a neviem
hŕdaš bohatstvom Jeho dobrotivosti, trpezli- dokedy. Umriem, neviem kedy. idem a neviem kam! Prečo som taký veselý, neviem sám.
vosti, zhovievavosti a nevieš, že dobrota Bo- Vraj text tejto krátkej básničky koluje po svete už od 15. storočia. Dostala sa do rúk aj refor-
žia ťa vedie k pokániu?“ (R 2, 4). Nie sú to mátorovi Martinovi Lutherovi, ktorý ju nazval „bezbožným rýmom“, pretože kresťan dobre
skratové odmietnutia. Ani povrchné, unáhle- vie, že prichádza od Boha a ide k Bohu a že celý jeho život je v Božej ruke. Keďže sa mu tie-
né povyšovanie sa nad iných. Zostáva len to verše nepáčili, prebásnil ich: Žijem, dokiaľ bude Boh chcieť. Zomriem, kedy a ako bude
dobrota všemohúceho Boha, len On bude Boh chcieť. Idem a dobre viem, kam. Len sa čudujem, prečo nariekam!
riešiť zamotanú vec. Jediným riešením je mi- V poslednom riadku Luther vyjadruje, že aj kresťan má slabé chvíle v živote a že zoči-voči
losť pokánia. Nie je to naše racionálne, mož- smrti prežíva úzkosť. Prečo? Čo poradiť? „V obrátení a upokojení bude vaša záchrana, v stíšení
no celkom presné ohodnotenie človeka, a už a dôvere bude vaša sila...“ (Iz 30, 15a). „Ani oko nevidelo, ani ucho nepočulo a čo ani do ľudského
vôbec to nemôže byť moje dotknuté či ura- srdca nevstúpilo, to pripravil Boh tým, čo ho milujú“ (1Kor 2, 9). Nie je úžasné, čo nás čaká?
zené, sebecké ego. Prečo nariekať?
Čo lepšie vystihuje podstatu Božej dobroty, Podľa GBV Dillenburger GmbH – E.P.
7 7

Misia na Slovensku




Športové dni v Revúcej




Akciou roka nášho tímu je letný tábor pre pripravení na všetky možnosti. Sme si ve-
mládež. Počas celého roka hľadáme spô- domí, že každá tvár pred nami bola Bohom
sob, ako na tábor získať nových ľudí, necir- stvorená, utkaná v maternici našich matiek.
kevníkov, ľudí, ktorí nechodia do kostola. Chceme si to s úctou pripomínať počas
Áno, aj v našich príbehoch obrátenia sa ob- tohto dňa. Áno, zvlášť vo chvíľach, keď deti
javuje slovo tábor. Aj my sme na kresťan- nebudú poslušné, alebo sa nebudú chcieť
skom tábore ako deti počuli hudbu, zacítili zapájať. Študenti sú po triedach vedení na dú otázky. Keď sa ihrisko vyprázdni, v tichých
vôňu alebo sa dotkli niečo nadprirodzené- stanovištia, kde sa hrajú tradičné táborové modlitbách sa pochytáme za ruky a ďakuje-
ho. Túžime to šíriť ďalej. Neprosíme o malé hry, pre deti však veľmi netradičné – jadžent, me Pánovi ešte raz. Prehrávame si tváre, kto-
veci. Náš cieľ, získať dvadsať nových tábor- vodný volejbal, angličania proti škótom, stri- ré sme videli, spomínajú sa aj konkrétne me-
níkov z Revúcej, sa v máji zdá nedosiahnu- hanie, šatka, ringo, spikeball. Snažíme sa cit- ná detí, niekedy v modlitbách zaznie len
teľný. Koncom školského roka sme miest- livo reagovať na situáciu. Chceme, aby sa prosba za „toho chlapca, ktorý sa nechcel za-
nym školám ponúkli, že zorganizujeme deti cítili dobre, robíme im fotky, prihovára- pojiť“, alebo za „to dievča, ktoré bolo také ši-
športový deň pre študentov, na konci ktoré- kovné...“ Sme si istí, že Boh vie, koho máme
ho chceme každého žiaka pozvať na tábor. na mysli. Veď aj vlasy na ich hlave sú spočí-
Po hodinách strávených telefonovaním, tané. Po stretnutí ideme na spoločný obed
mailovaním a navštevovaním riaditeľov škôl a analyzujeme, diskutujeme, vypichujeme
sa nám otvorili dvere na dvoch školách – momenty a zdieľame sa s dojmami. Sami
ZŠ Hviezdoslavova a Gymnázium Martina vieme, že urobiť dobrú akciu nie je to isté
Kukučína. Obe v Revúcej. Nezaobíde sa to ako získať nových ľudí na tábor. Ďakujeme
bez dobrej organizácie ani osobnej obete. jeden druhému, lúčime sa a sme v očakáva-
Hoci školská dochádzka je stále povinná, je ní, či sa niekto prihlási. Ešte v ten večer som
po klasifikačnej porade. Študenti do škôl už dostal esemesku od riaditeľky školy:
poriadne nechodia. Pripravujeme rôzne va- ,,Ďakujeme veľmi pekne za dnešné aktivity.
rianty programu závislé od počtov zúčast- Mám veľmi dobré ohlasy od učiteľov aj od de-
nených. Okrem toho sú obe akcie počas tí. Vraj ste boli super. Tak vám držím palce,
me sa im, spoznávame sa, ale nadovšetko tú- nech sa vám darí. Teším sa na ďalšiu spoluprá-
žime, aby z nás bolo cítiť Kristovu lásku. cu.“ V tichu ďakujem Bohu za požehnanie
Niektorí učitelia neskrývajú prekvapenie a unavený si líham do postele. Pripomínam
z toho, ako deti, zvyčajne zakuklené v mobi- si výrok Ignáca z Loyoly: „Konaj, akoby všet-
loch, naše hry veľmi bavia. Tiež si to všímame ko záležalo na tebe, modli sa, akoby všetko zá-
a s letmým úsmevom sa na seba pozeráme, ležalo na Bohu.“
povzbudzujeme sa a v srdci ticho ďakujeme Urobili sme, čo sme mohli, a odovzdávame
Bohu za príležitosť slúžiť. to do rúk Bohu. Dnes je 6. augusta. O dva
Počas hier chodievam od učiteľa k učiteľovi, dni sa začína náš tábor. S údivom sa práve
predstavujem sa, pýtam a ďakujem za mož- pozerám na zoznam prihlásených a vidím
nosť a dôveru. V ich tóne počuť úctu a vďač- tam dvadsaťtri nových ľudí z Revúcej a oko-
pracovného dňa v doobedňajších hodinách. nosť. Zavaľujú ma otázkami, sú zvedaví. lia. S úctou zatváram notebook a odchá-
Niektorí z tímu si vybavujú v práci voľno. Iní Zisťujem, že o našom tíme, Kostol na Hrane, dzam do pracovne, kde chcem ďakovať za
po nočnej so šálkou kávy utekajú na dohod- mnohí už počuli. Niektorí vyjadrujú sympa- každého nového, menovite. Pripomínam si,
nuté miesto. Scenár oboch dní je rovnaký. tie a radosť z toho, že sme prišli do Revúcej. že každé meno v excelovskej tabuľke pred-
Stretnúť sa skoro ráno v obývačke, rýchlo Na konci hier, pred obedom, prichádza vy- stavuje nesmrteľnú dušu, jedinečnú, neopa-
sa najesť, dotiahnuť detaily, nakúpiť ceny hodnotenie dňa, odovzdávanie cien a po- kovateľnú. Že za každým dátumom naro-
a s modlitbou na perách prísť na školské ih- tom kľúčový moment, pozvánka na tábor. denia sa skrýva Boží dotyk, že nikto tu nie je
risko, pripraviť veci a čakať. Mám rád odovzdávanie sladkostí. Odkedy náhodou. Že tak, ako má každý iné rodné
Na obe stretnutia prichádzajú ľudia z nášho som v Revúcej, viem, že za každým darom, číslo, inú DNA, tak má každý aj iné sfarbenie
tímu, ako aj pomocníci zo zboru v Jelšave. ktorý niekomu darujeme, je obeť niekoho svätosti, že u každého z nás svätosť svieti
Počet pomocníkov presahuje naše očakáva- z nás. Každý keksík, každý hrnček, každú inými farbami dúhy.
nia. Kým jedna skupina uteká do Tesca na- pozvánku niekto musel vyrobiť, niekto mu- V našom tíme v Revúcej neprosíme o malé
kupovať ceny a druhá pripravuje hry, s oča- sel zaplatiť. Neviem to vysvetliť, ale tento veci. Prosíme, aby Boh na tábore oslovil tých-
kávaním klopem na dvere riaditeľne a ozna- akt mi príde čím ďalej, tým viac duchovnejší. to ľudí tak, aby mu odovzdali celý svoj život.
mujem, že sme prišli. Riaditeľstvo potvrdzu- Vidím za tým srdce Krista, ktorý dal seba sa- Aby ich hrivny, uložené v pokladniciach ich
je, že sme očakávaní, a učiteľský zbor sa pýta mého za nás, bez počítania nákladov. Vidím, duše, mohli priniesť dvojnásobný, trojnásob-
pár otázok. Medzi riadkami sa snažím zistiť, že ľudia v našom tíme prijali túto lásku, a tak ný, tisícnásobný úžitok. Richard Nagypál
koľko študentov do školy prišlo a esemes- môžu venovať svoje peniaze, talenty a čas
kou posielam dohodnutý signál vedúcim pre službu Bohu a ľuďom. Doteraz neviem,
hier. kto z nás zaplatil tie keksíky, ktoré sme roz-
Dolaďujeme detaily. O pár minút sa na ihris- dávali, kto dal vytlačiť toľko pozvánok a kto
ku objavujú prvé tváre detí. O niekoľko mi- nakúpil minerálky, hoci som o to zabudol
nút nato je stodvadsať detí nastúpených na požiadať. Vidím v tom Kristovu lásku.
ihrisku po triedach. Modlitby za dobré po- A mám nádej, že takéto detaily si môžu
časie boli vypočuté. Riaditeľ otvára športový všimnúť aj ľudia, ktorí ešte neodovzdali svoj
deň a odovzdáva nám réžiu. život Bohu. Každému dávame pozvánku na
Na oboch školách bola účasť menšia, ako sa tábor. Oznamujeme, že tu ešte chvíľu bude-
očakávalo. Vďaka skvelému tímu sme však me. Niektorí nám pomáhajú baliť veci a kla-
8 8

Svědectví pracovníka české redakce Rádia 7




Vyhodilo mě to z kabiny




Pocházím původně z České Lípy a moje du, začal jsem dělat na pile a opravdu jsem Rádio 7 je společný projekt internetové-
dětství bylo nádherné. Měl jsem rodiče, kte- si užíval práci s voňavým dřevem. ho a satelitního vysílání, za kterým stojí
ří mě milovali a vedli k víře. Prožíval jsem Vše krásné ale trvalo jen chvíli a to do 6. 6., česká a slovenská redakce tWR.
svou dětskou idylku. kdy jsem, jako tradičně, s vysokozdvižným V tomto seriálu představujeme skrze
Vcelku bezstarostný život trval do mých vozíkem převážel bedny dřeva. Vtom se svědectví pracovníky české redakce této
dvanácti let, kdy mi ze dne na den umřel v zatáčce začal vozík naklánět a mě to vy- stanice. Více o jejím vysílání na www.
taťka. Moc nerozumím důvodům, proč um- hodilo z kabiny právě na stranu, na kterou radio7.cz
řel zdravý člověk. Večer byl a ráno už ne. se chystal převrátit. Dopadl jsem na břicho
Pro mě to byla veliká rána. Přišel jsem o člo- a co nejrychleji se snažil zvednout, když
věka, který mě miloval, chodil se mnou na vtom na mě třítunový vozík dopadl. Snažil
procházky a byl tu pro mě. jsem se vykřiknout, ale nešlo to, pokoušel
Přišel jsem o vzor, čas puberty se blížil a já jsem se dostat ven, ale bez sebemenšího
neměl otce. Brečel jsem málo, s nikým jsem úspěchu. Zavíraly se mi oči, v dáli jsem sly-
o své bolesti nemluvil a jen jsem se jí užíral šel dobíhat těžké boty a slyšel nesrozumi-
a hromadil si smutek v srdci. telné volání, pak jsem upadl do bezvědomí.
Další rána přišla, když nám mamka řekla, že S velkým nádechem jsem se probudil a stá-
už do církve chodit nebude. Naštvalo mě le jsem ležel na zemi. Už na mě nic neleže-
to, celý život vás k něčemu vychovávají lo, jen se nade mnou sklánělo několik lidí,
a pak se to pár slovy zahodí. Na protest kteří mi vysvětlovali, že se jim to podařilo
a jako projev vzpoury jsem řekl, že já do ze mě sundat, a nesouvisle drmolili, že jsem
církve budu chodit dál. Nelákal mě tam v pořádku a záchranka je na cestě. To se br-
vztah s Bohem nebo lidé a jejich vztahy, byl zy potvrdilo, když jsem v dálce uslyšel zvuk
to pouze můj projev vzdoru. Tento postoj sirény. Čekání na sanitku mi připadalo jako je tento úraz v 99 % smrtelný. Stále jsem ale
mi však časem zachránil život. Hromadila věčnost. Jakmile přijeli, začali kolem mě po- necítil strach. Za celou dobu mého léčení
se ve mně další a další zranění, můj život se bíhat lékaři, ale nic moc jsem nevnímal. Na- mi byli lidé kolem mě velkou oporou a po-
stal nudným. Každý den byl pro mě smutně konec jsem uslyšel přistávat vrtulník. Přelo- vzbuzením, ať to byli členové mé rodiny
monotónní a neužíval jsem si život. žili mě na nosítka a dopravili do liberecké anebo moji přátelé. Po týdnu mě převezli
V té době jsem se stal závislý na pornogra- nemocnice. Asi jsem byl v šoku, protože na JIP, stále jsem se nemohl ani posadit.
fii. Nebyl nikdo, s kým bych to chtěl nebo jsem necítil žádnou bolest, ale zároveň jsem Neustále jsem bojoval s hanbou a pocitem
mohl řešit a tak jsem to neřešil. Ale rostl ve byl při vědomí. Moje největší starost při pře- méněcennosti, zejména, když se o mě mu-
mně odpor vůči sobě samému a neznal vozu byla ta, že nevidím z okýnka, vůbec mi sely starat sestřičky, sám jsem nemohl dělat
jsem svou hodnotu. To trvalo do mých pat- nedocházela závažnost mého úrazu. Měl nic. Pokaždé, když jsem začínal pociťovat
nácti let. Na jedné křesťanské akci jsem to- jsem rozdrcenou celou pánev, to mi potr- nejistotu, volal jsem k Bohu a on stál stále
tiž poznal kluka, který byl jiný. Měl něco, co halo močový měchýř a roztrhalo močovou u mě.
mě přitahovalo. Byl veselý a radost rozdával. trubici, zlomilo mi to žebra a ta poranila Bůh mě opravdu držel. Když mi potřebovali
Trávil jsem s ním čas a víc a víc mě štvalo to, plíce, díky vnitřnímu krvácení jsem ztratil tři udělat snímky na rentgenu, překládali mě na
jak žiji já. Jeden večer jsem se modlil: „Bože, litry krve. nějaké lehátko, jenže, jak jsem měl v sobě
už dál nemůžu takhle žít, nechci takhle žít. Probudil jsem se na ÁRO, kolem mě byla všelijaké železo a šrouby, sebemenší pohyb
Pomoz mi. Změň to.“ Změna přišla hned spousta hadiček a pípajících přístrojů. Při- opravdu bolel. Proto když mě překládali,
další den, já pocítil úlevu a po dlouhé době volal jsem sestřičku, která mi popsala, co se snažil jsem se zatnout zuby, co to šlo, ale
i velkou radost. Věděl jsem, že to způsobil stalo, ale moc jsem ji nevnímal, znovu jsem bolest byla k nevydržení. Jediné, na co jsem
Bůh a od té doby jsem ho začal vyhledávat usnul. Vzpomínám si, jak jsem se probudil, se zmohl, bylo natáhnout jednu ruku a říct:
Jeho blízkost. naproti mně byl pokoj, ve kterém starší pán „Bože, pomoc...“ Nevím, zda ta bolest odeš-
Moje změna byla natolik veliká, že i další zápasil s lékaři, a nakonec sestřička přiváže- la, ale já se na ni už nemusel soustředit a jen
dny ve škole za mnou chodili spolužáci a ří- la defibrilátor, ten pán zemřel. Cítil jsem se jsem cítil, že mě Bůh drží za ruku.
kali mi, že jsem se nějak změnil, proč jsem opravdu divně, když mě poté převezli do Měl jsem velikou radost, když jsem se mohl
tak hodný. Moje problémy a bolesti se ale toho pokoje. po třech týdnech posadit a tím pádem za-
nevyřešily hned. Nastal běh, při kterém jsem Když už jsem vydržel být nějakou dobu čít jezdit na vozíku. To jsem se radostí roz-
postupně Bohu odevzdával svá trápení, hří- vzhůru, modlil jsem se a snažil se číst Bibli. brečel. Najednou jsem mohl opustit postel,
chy a vše, co v mém životě bylo poničené. Zažíval jsem opravdu velkou Boží přítom- dojet si na toaletu a vysprchovat se, podívat
Začala cesta uzdravování, na které jsem nost, věděl jsem, že stojí u mé postele se z okna. Právě pohled z okna ven mi
mohl Boha poznat jako svého tatínka. Zažít a strach, ten jsem vůbec neměl. Postupně v těch třech týdnech neustálého ležení chy-
po několika letech opět otcovské objetí jsem se od lékařů dozvídal zprávy o mém běl.
a vědět, že mám u sebe parťáka. Odpustil fyzickém stavu, jak je to vážné. Podle nich Z Liberce mě pak převezli do České Lípy.
jsem své mamince a omlouval se jí. Moje Asi po měsíci jsem měl jet na kontrolu.
cesta ke svobodnému srdci byla zkropená Očekával jsem, že ze mě vyndají železa, já
slzami. Všechno trápení, které dříve ne- se postavím a začnu už pomaličku chodit.
spustilo ani slzičku, bylo najednou vyplavo- Velká rána pro mě ale byla, když jsem se do-
váno potoky slz. Věděl jsem, že už nikdy víc zvěděl, že to tak nebude. Řekli mi, že ještě
nechci zpět. Zde však můj příběh nekončí, minimálně dva měsíce budu muset strávit
i když by to byl krásný konec. na vozíku. Celou dobu jsem od lékařů po-
Čekaly mě prázdniny po úspěšné maturitě. slouchal samé negativní zprávy, ani jeden
Naplánoval jsem si spoustu věcí. Krátce po mi nikdy neřekl, že to bude dobré, ale ni-
maturitě jsem nastoupil na vysněnou brigá- kdy jsem si to nepřipouštěl. Tato poslední
9

Svědectví






zpráva mě ale dostala do kolen. Začal jsem že žádný z mých snů nevyjde. Kdykoli na zvládám, udělám pro to maximum, ale moje
Bohu vyčítat, jak to mohl dopustit. Proč mě potom přicházela sebelítost, hned jsem maximum nestačí na to, abych to udělal.“
zrovna já, když jsem v životě nikdy nikomu volal k Bohu. Už jsem věděl, kam až to mů- Stálo mě to hodně potu, ale první semestr
nic neudělal? Pokoj, který jsem dříve proží- že zajít, a já se tam už nikdy nechtěl dostat. jsem zvládl nad svá očekávání. Počátkem
val, byl pryč. Neustále jsem se ptal: „Proč?“ Asi po dvou měsících mě převezli z nemoc- nového semestru jsem šel na operaci do
Proč jsem to přežil? Vždyť když bych tam nice domů. Hradce Králové. Nechtěli mi slíbit dobré vý-
umřel, byl bych nyní v nebi, nic by mě nebo- Sice jsem stále jezdil na vozíku, ale přece je- sledky, ale „aspoň se pokusí o nemožné“.
lelo a měl bych se mnohem líp, tak proč jsi nom to bylo veselejší. Když mi pak lékaři říkali, jak to probíhalo,
mě zachránil? Moje výčitky přerostly v hněv, Často jsem sedával večer na verandě a pře- připadali mi velmi překvapeni tím, jak to šlo
řval jsem na celý pokoj. Po čase se moje zlo- mýšlel o tom, co se přihodilo. Stačí sekunda hladce, ale stále byli v pozitivních prognó-
ba zlomila do beznaděje, to jsem se ne- a všechno je jinak. Normální kluk, který žije zách velmi opatrní. Musel jsem dva týdny
zmohl na nic víc než pláč. Neustále jsem se život s Bohem, najednou sedí na vozíčku čekat. Nyní vše záleželo na mém zahojení,
užíral a připomínal si, co všechno jsem ztra- a nemá žádnou jistotu. Ale už jsem měl na- buď budu zdravý, nebo ne.
til, že už nikdy nebudu normální. Dostávalo ději. Byla prostá, ale tak nádherná... Vyzná- Za dva týdny jsem měl přijít na kontrolu.
mě to víc a víc do kolen, ta bolest byla ne- val jsem, že i kdybych měl být do konce ži- Ještě večer před tím jsem se modlil, aby vše
snesitelná. Když na to vzpomínám, nebojím vota na vozíčku a prožívat bolest, tak to bylo v pořádku, a poprvé za devět měsíců
se tvrdit, že bych radši znovu snášel všech- potrvá maximálně sto let a pak přijde věč- jsem uslyšel: „Jsi zdravý.“ Ohromně silný
nu tu fyzickou bolest, než tuto vnitřní. nost. Věčnost, která je věčná. Tam už nebu- moment. Doposud, když jsem se modlil,
Zkoušel jsem usnout, ale nešlo to, neměl de žádná bolest a nejistota. Spousta slz slyšel jsem: „Důvěřuj mi.“ Teď jsem poprvé
jsem klid. Celou tu dobu, co jsem nadával protekla a já věděl, že Bůh pláče se mnou, uslyšel, že jsem zdravý. Začal jsem radostí
Bohu, jsem ale věděl, že stojí u mě, věděl a zároveň jsem prožil mnoho silných oka- tančit. Další den, když ze mě vytahali po-
jsem to, i když jsem se utápěl v beznaději. mžiků, kdy mi Bůh dával sílu bojovat, mohl slední hadičky a řekli, že je vše v pořádku, se
Nakonec jsem řekl jen: „Bože, už nemůžu, jsem zažívat hrdost i radost. Poznal jsem, mi potvrdilo večerní slovo.
pomoz mi!“ A tehdy jsem prožil velkou co znamená přátelství, i to, jak je silné, když Nyní jsem zdravý, mám všechny orgány,
změnu. Zoufalství odcházelo a já si s Bo- pro vás někdo brečí. Zažil jsem, jak moc mi sportuji a funguji jako dřív. Rád porovná-
hem začal povídat o svých snech. Říkal jsem záleží na lidech kolem mě a co všechno pro vám zprávy, které jsem slýchával na začátku
mu, co všechno jsem chtěl mít, co všechno mě znamenají. Bůh proměňoval moje srdce, – že to nepřežiju, že nebudu moct chodit,
jsem chtěl dělat. Postupně jsem mu dal učil mě velké trpělivosti, oddanosti a víře. že nebudu vést normální život, ale teď je
všechny svoje sny a plány, dal jsem mu do S vírou jsem v posteli podepisoval přihlášku vše jiné. Bůh mě uzdravil a proměnil moje
rukou svou touhu znovu chodit, opět spor- na vysokou školu a spoléhal se na Boží moc. srdce, ukázal mi, jak moc Ho potřebuji. Vím,
tovat, nastoupit na vysokou školu, založit A On nejenže proměňoval moje srdce, ale na čem mi nyní opravdu záleží, a raduji se,
rodinu a chodit do práce. Věci, o kterých také mě uzdravoval. že můžu stát a pokračovat dál!
jsem si myslel, že na ně mám právo, jsem V září ze mě vyndali železa a já nastoupil na Když vyprávím svůj příběh, lidé často tvrdí,
odevzdal Jemu. Nebylo to lehké a každý rehabilitace. Za týden mi začínala škola a já že je smutný, ale není. Můj život je plný ra-
můj sen mě stál spoustu slz, protože jsem se ptal lékařů, zda mě pustí, ale jejich odpo- dosti a nové naděje.
věděl, že když Mu něco dám, tak už se mi vědi byly negativní. Další den mi však přišli Ondra Medřický
to nemusí vrátit. Nakonec jsem si mohl leh- říct, že mě nakonec do školy pustí.
nout a usínat s nádherným pokojem, s vě- A já jsem mohl, sice s týdenním zpožděním,
domím toho, že už mi nezáleží na mých díky Bohu nastoupit. Chodil jsem o berlích
snech, že mi je jedno, zda budu do konce a čekaly mě ještě další operace. Můj první
života na vozíku, ale to, co opravdu chci semestr byl opravdu náročný a říkal jsem:
a potřebuji, je, být s Bohem i za cenu toho, „Bože, díky Tobě jsem na škole, ale já to ne-

Žiaľ, nie všetci...



„Počúvajte, poviem vám tajomstvo: Nie všetci stať, že zabudneme na tento dôležitý úkon
zomrieme, ale všetci budeme premenení, naraz, a máme problém.
v tom okamihu, na posledný zvuk poľnice. Keď Neďaleko Frankfurtu nad Mohanom sa na-
zatrúbi, mŕtvi budú vzkriesení neporušiteľní chádza malé mestečko Mainflingen, ktoré
a my budeme premenení.“ je známe vysielačom časových signálov.
(1Kor 15, 51 – 52) Tento vysielač ovláda takmer všetky rádiové
Ťažko si zvykáme na zmeny času na jar a na hodiny v západnej Európe. Ak máme také-
jeseň, keď si čas na hodinkách prestavujeme to hodiny alebo budík, nemusíme sa starať
o jednu hodinu dopredu alebo dozadu. Tá o prestavovanie času. Toto zariadenie to naraz v jedinej chvíli budeme počuť z ne-
jesenná zmena je trochu príjemnejšia, lebo hravo zvládne a my nemáme problémy. bies zvuk poľnice vyzývajúcej na odchod
spíme o hodinu dlhšie. Ako vieme, čas sa Vyslaním signálu sa na všetkých rádiom ria- do nebeského domova.
presúva v noci. Mnohí z nás si prestavujeme dených hodinách zmení čas naraz. Naozaj všetci? Žiaľ, nie všetci, iba tí, ktorí
hodinky už večer, niektorí až ráno. Môže sa Túto technickú vymoženosť som si dala do prijali Božiu milosť, uverili v Pána Ježiša ako
súvisu s textom Písma: „... všetci budeme svojho Spasiteľa a kráčali a kráčajú životom
premenení, naraz, v tom okamihu, na posledný s Ním.
zvuk poľnice. Keď zatrúbi, mŕtvi budú vzkrie- Tí druhí, tí, ktorí nechceli prijať Boží dar mi-
sení neporušiteľní a my budeme premenení...“ losti a lásky v podobe Božieho Syna, nebu-
Podľa tohto biblického textu nebude jediné dú počuť nič. Zostanú na zemi v očakávaní
miesto na zemi, kde by sa nedal zachytiť Božieho súdu.
tento signál. Dokonca ho budú počuť aj Do ktorej skupiny patríš? Ešte je čas voľby!
mŕtvi a vstanú. To bude úžasné, keď všetci Elena Pribulová
10 10

Informácie Návraty




Spomienka




V minulom storočí sa hovorievalo, že keď štyri funkcie, ktoré sú v tanku.
sa stretnú dvaja chlapi, tak sa rozprávajú Čiže budeš aj nabíjačom.“
o ženách, futbale alebo o vojenčine. Dnes, „Pane, to naozaj aj ja?“ niekoľ-
keď vojenská služba už nie je povinná, roz- kokrát som vyslovil vo večernej
hovory na túto tému prestali. modlitbe. O dva dni boli nočné
Ja som si zaspomínal na dávne časy, keď jazdy.
sme si v auguste tohto roku pripomínali Pri pohľade na obrovské jamy v nekoneč- nohách. Bolesť bola taká veľká, že som si
vpád zahraničných vojsk na územie Česko- nom priestore tankodromu mi tuhla krv. ich ani nedokázal obuť. Začal som chodiť
slovenska v roku 1968. Pršalo a obloha bola úplne zatiahnutá, tak po lekároch, kde mi dávali liečivé obstreky
Dostal som povolávací rozkaz na jeseň v ro- som ani netušil, kde končí zem a začína ob- a nakoniec obe nohy do sadry. Nič nepo-
ku 1966 do južných Čiech, kde bolo treba loha. Ten terén som nikdy nevidel ani za máhalo, tak nakoniec veliteľ roty vyhlásil,
strážiť hraničnú čiaru s kapitalistickým Ne- svetla, tak som netušil, kade mám ísť. Veliteľ že môžem chodiť v poltopánkach. Ale keď
meckom. „Čo už so mnou ustrážia?“ po- ma upokojoval, že cesta je vyznačená ple- som v noci vybehol na bojový poplach
myslel som si. chovkami, v ktorých horeli v ľahkej obuvi, veliteľ sa zhrozil a o pár dní
Cestou vlakom som sa zozná- olejom nasiaknuté handry. Na- som už bol prevelený do Milovic pri Prahe.
mil s malou skupinkou starších vyše jeden tank pôjde predo Na novom mieste som bol poverený šíriť
vojakov, ktorí sa práve vracali mnou, tak stačí ísť za ním. kultúru medzi vojakmi. Knižky, filmy, hudba.
z „opušťákov“. Hneď som si vši- Posadil som sa do železnej Tie „kanady“ som si musel všade nosiť zo
mol, že jednému chýba posledný ozruty a začal sa oboznamo- sebou. Jedno ráno som sa na ne zahľadel
článok prostredníka na pravej vať s neznámym interiérom. a rozhodol sa znova vyskúšať, či mi budú
ruke. „Čo sa ti stalo?“ spýtal Nasadil som si kuklu a veliteľ ešte spôsobovať bolesť. Nielenže ma nič
som sa. Ochotne mi začal roz- sediaci na veži mi cez vysielač- nebolelo, ale od toho dňa som v nich vese-
právať, že je tankistom na pozícii ku dal pokyn na naštartovanie. lo vykračoval až do konca vojenčiny.
nabíjača. Keď išli na ostré streľby Motor zahučal, zakvílil a s ob- „Pane Bože, vidím, že Ty si ma sem dovie-
a vkladal do kanóna ťažký náboj, rovských rachotom sa rozbe- dol.“
strelec zavrel 30 kg ťažký záve- hol. Opatrne som zaradil rých- V lete roku 1968 bolo na území Českoslo-
rový klin skôr, ako on stačil odtiaľ losť a pustil spojku. Vôbec venska vojenské cvičenie vojsk Varšavskej
vytiahnuť ruku, tak mu odseklo nevadilo, že som nepridal zmluvy Šumava, ktoré malo demonštrovať
konček prsta. Len som sa nadýchol: „A ne- plyn. Železná opacha sa aj tak pohla a ja silu týchto vojsk.
chýba ti to?“ opatrne som sa opýtal. „Prečo som sa začal orientovať podľa tanku predo Mňa sa to dotýkalo tak, že práve v našich
by mi to chýbalo, veď všetky ostatné mám,“ mnou. Ten však naraz nabehol na horiacu kasárňach sa umiestnil generálny štáb so sa-
dodal so smiechom. „Aha, aj mne chýba,“ plechovku, ktorá na jeho tank vyprskla zvy- mými vysokými ruskými dôstojníkmi. Naša
zapojil sa do debaty šok oleja, tak to vyzeralo akoby horel. cvičná obrovská betónová plocha uprostred
vojak pri okne a ukázal O pár sekúnd však všetko zhaslo a nastala kasární sa postupne zapĺňala ruskými auta-
svoj nasilu skrátený prst. totálna tma. Môj tank bol zahádzaný bla- mi. Občas sme sa s Rusmi stretávali a roz-
„A tebe sa to kde sta- tom, tak som vôbec nevedel, či moje reflek- právali o našich krajinách a domovoch. Keď
lo?“ bol som zvedavý. tory svietia, alebo nie. Tank však išiel ďalej Šumava skončila, priateľsky sme sa rozlúčili
„Aj ja som tankista,“ ako Golem. Netušil som, či mám ísť rovno, a všetci pokojne odišli.
vyhlásil hrdo. či niekde zabočiť. Veliteľ mi niečo povedal Keď prišiel 21. august 1968, ráno nás budil
V hlave mi začali víriť do vysielačky. V tom hluku som ho nerozu- službu konajúci „dozorčí“: „Vstávajte, Rusi
myšlienky: Pane Bože, mel. Zopakoval to zvýšeným hlasom. Ja nás obsadili.“
to vari nie?! Veď ja som zopakoval, že nerozumiem, čo hovorí. My rozospatí so zalepenými očami: „Kde?
idem do tých istých ka- „ZASTAVTE!“ zakričal zúfalým hlasom. Akí Rusi? Nechaj nás spať!“
sární a tiež k tankistom. Našťastie to som už rozumel a dupol som „Veď sa pozrite von oknom!“ Presviedčal
Ale ja som muzikant na brzdu. Ostalo ticho, ak nepočítam ra- nás dozorca. Nemusel sa veľmi snažiť.
a mne bude chýbať chot tankového motora. V našom okne trčala obrovská hlaveň kanó-
každý článok na prste. „Choďte von a očistite si reflektory,“ vydal na ruského tanku.
Keď som prišiel do ka- rozkaz veliteľ. Preliezol som cez úzky vodi- V priebehu najbližších hodín a dní znova
sární, hneď som bol za- čov otvor a začal hľadať reflektory. Keď som prišli tí istí vysokí ruskí dôstojníci a tie isté
radený k tankistom. ich objavil, holými rukami som očistil teplé autá znovu zapĺňali našu veľkú betónovú
Našťastie ako vodič žiarovky. Chabé svetlo sa rozlialo po tmavej plochu. Len s tým rozdielom, že už ju neza-
tanku. Odľahlo mi. Ja zemi. Až mi stuhla krv v žilách. Niekoľko pĺňali postupne, ale každý prišiel na to isté
som tam prišiel asi tri týždne neskôr ako os- metrov pred tankom zízala na mňa asi tri miesto, kde stál pri cvičení Šumava.
tatní vojaci, ktorí už mali prvé zoznamova- metre hlboká čierna jama. Že by už vtedy vedeli, že sa sem vrátia?!
cie dni za sebou. Na izbe som hovoril, ako Ani som si nechcel predstaviť, kde by tank Bolo nám ľúto aj to, že zrazu sme si s tými
sa teším, že ma nedali k nabíjačom. Z kúta skončil, keby som veliteľov rozkaz: „Zastav- cudzími vojakmi nemali čo pekné povedať.
izby však niekto potichu povedal: „Síce bu- te!“, nerozumel ani po štvrtý raz. Keď tak rozmýšľam, vari bolo aj dobre, že
deš vodič, ale budeš musieť prejsť všetky „Pane Bože, naozaj si ma poslal sem?“ pýtal nás pri tom obsadzovaní nechali spať.
som sa neisto v modlitbe. Nechcem si predstaviť, ako by to dopadlo,
Každodenný výcvik bol veľmi náročný. keby bol v noci vyhlásený poplach a my by
V ťažkých bagančiach – „kanadách“ – sme sme sa im museli postaviť na ozbrojený od-
pochodovali, behali, ale aj obedovali a ve- por.
čerali. Nevyzuli sme ich celé dni. Nebol „Pán Boh ma má veľmi rád,“ bola moja prvá
som na to zvyknutý a o chvíľu som pocítil myšlienka.
bolesť v achilových šľachách na oboch Zaspomínal Slávo Kráľ
11 11

Svědectví
Představujeme




Četl jsem Bibli, abych ji vyvrátil




Narodil jsem se do nevěřící rodiny a v době mého dospívání jsem nou, byla skoro půlnoc, jsem dorazil k ukři-
přišel do styku s křesťanstvím jen zřídka. A když už, dojmy to necha- žování a vzkříšení. Jak jsem četl, srdce se mi
lo velice smíšené. Vybavuje se mi jedna nevšední, avšak nekonečná rozbušilo, celá místnost se jakoby rozjasni-
svatba a pohřeb, kde pan farář připomínal pana Beana ze známých la a mě polilo horko. Najednou jsem věděl,
britských komedií. že to, co stojí na stránkách Bible, je pravda.
Asi největší dojem na mě zanechala událost, kdy jsme s kapelou, s kte- Nedokázal jsem to rozumově zdůvodnit
rou jsme zkoušeli na jedné faře, byli požádáni, zda bychom nezahrá- a ani jsem to v tu chvíli nezkoušel. Prostě
li na mši vzkříšení. Ostatní kolegové z kapely se možná trošku pova- jsem se radoval, že Bůh existuje a že se mi dal poznat. Tenkrát jsem
žovali za katolíky a v tom kostele byli jako doma. Já nikoliv, ale byl se poprvé modlil, vyznával jsem Bohu své hříchy a On mi odpovídal.
jsem pro každou legraci, tak jsme na to kývli. Už přípravy byly ne- Zahrnoval mě láskou a radostí.
zapomenutelné. Pod oblečení, co jsem měl na sobě, mi farář vnutil Ten večer jsem Boha poprvé poznal, ale moje cesta za ním tím ne-
spodky, troje ponožky a dva svetry. Přes důkladnou přípravu jsme skončila. Začala dobrodružná cesta do země zaslíbené, plná po-
stejně mrzli jako rampouchy. Po většinu shromáždění jsme si od- žehnání i zkoušek. Bůh mi požehnal svatbou s Alenkou, ale před-
kapávali vosk ze svíček na ruce, abychom je alespoň trochu zahřáli. cházely tomu tři roky odloučení, kdy Alenka studovala v Plzni a já
Samotný program byl zvláštně tajemný. Ten, kdo někdy viděl někte- na biblické škole v Londýně. První rok po svatbě (můj poslední rok
rý s filmů Indiana Jonese, pochopí, o čem mluvím. Spousta záhad, na biblické) nám Bůh také nádherně požehnal, dal nám společný
tajemných šifer (jen zlomek mše byl v latině, avšak české obraty mi čas ve škole a krásný dům se zahradou. Nejdříve jsme však museli
nebyly o mnoho srozumitelnější), úžasné kostýmy a efekty, ale mizi- vykonat krok víry a vykročit navzdory nejistotě. Bůh nám požehnal
vá spojitost s realitou všedního dne. Celou dobu se mluvilo o „veli- synem Tobiáškem a také vírou, že budu mít práci, abych ho uživil.
konočním beránku“. Osobně jsem znal beránka jen jako velice chut- Práci jsem sehnal a ve sboru jsme našli domov a Boží rodinu. Opět
né sváteční pečivo, takže smysl kázání mi poněkud unikal. to však znamenalo předtím odmítnout jistou práci ve velkém městě.
Tím však nechci říct, že mě duchovno nezajímalo. Když jsem nedáv- Věřím, že Bůh má pro mě plán, jako má pro každého z nás, a stále
no zpětně poslouchal písničky, které jsme nahráli s mou tehdejší ka- mě pro něj připravuje. Možná trošku se strachem, avšak jistě s oče-
pelou, podivoval jsem se, kolik je v nich odkazů na Boha či nějakou káváním vyhlížím tu chvíli, kdy mě Bůh jasně povolá k dalšímu kroku
vyšší moc. víry. V takových zkouškách totiž nezbývá než věřit Bohu, a náš život
Uteklo pár let, psal se rok 2001 a já byl s Alenkou (mojí budoucí se stává opravdovým dobrodružstvím.
manželkou) v Anglii. Jeden kamarád, který s námi cestoval dva týdny Honza Daněk
po Skotsku, nás s Alenkou pozval na kurzy Alfa. Sám nebyl křesťan,
ale říkal, že se tam společně jí a povídá se o Bohu. Alenka chtěla jít,
já určitě ne. Představoval jsem si, že mě budou do něčeho nutit, za-
kazovat mi elektrickou kytaru nebo tak něco. No, ale nakonec jsem Moje cesta k Ježíši
šel.
Poprvé to bylo dobré. Na radu našeho kamaráda jsme s sebou při-
nesli dvě kuřata a kilo mrkve, takže na povídání o Bohu ani nedošlo. Když jsem se narodil jako páté dítě, nechali mne rodiče pokřtít v ka-
Dobře jsme si popovídali a všichni se zdáli moc fajn. Další týden tolickém kostele stejně jako všechny mé sourozence. Chodili jsme
jsme však koukali na video, a jelikož kurz byl již v plném proudu, při- do kostela až do doby, kdy mi bylo asi dvanáct nebo třináct let. Ale
šli jsme zrovna na otázku číslo 12, což bylo: Jak o křesťanství říct os- nezakoušel jsem vztah s Bohem a ani jsem neměl povědomí, že Bůh
tatním. To byla voda na můj mlýn. Hned jsem odhalil všechny takti- je osobní. Naopak jsem Boha považoval za něco vzdáleného a his-
ky, kterými mě chtějí dostat. K mluvčímu na videu jsem necítil žádné torického, co nemůže ovlivnit můj život.
sympatie, připadal mi sektářský a manipulativní (nyní si ho hluboce Proto se mi náboženství začalo jevit jako něco formálního. Přestal
vážím). jsem tedy chodit do kostela a ani mi to nechybělo. Podotýkám, že
Nicméně, ostatní na kurzu byli milí, a tak jsme příště přišli znovu, po- jsem vůbec nevěděl o Bibli. Pan farář na mši sice četl z „nějaké kni-
tom zas, a nakonec jsme kurz začali pěkně od začátku. Řeknu vám, hy“, ale já jsem znal jen modlitební knížky.
neměli to se mnou lehké. Bombardoval jsem je stejně záludnými Začal jsem se tedy chovat podle toho, co jsem viděl okolo sebe. Že-
otázkami, jakými mě teď občas bombarduje můj bratr. Například: ny šly z kostela domů vařit, muži šli do hospody.
Jak je možné tohle, jak vysvětlíte tamto... Když jsem se v diskuzi S odstupem času jsem začal kouřit, pít alkohol a žít se ženami. Je-
o vzkříšení ptal, jestli už někdy slyšeli, že někdy někdo vstal z mrt- den vztah, druhý vztah a oba skončily hádkami a nakonec rozcho-
vých, pořád dokola opakovali, že se to píše v Bibli a musí to tedy dem. Třetí vztah trval osm let. Jednou jsem šel s partnerkou do kina
být pravda. Četl jsem předtím spoustu knížek a nechápal jsem, co je na film Ježíš.
vedlo k přesvědčení, že zrovna těmhle pohádkám by měli věřit. A tehdy se něco stalo. Když jsem v duchu opakoval modlitbu spase-
Nicméně, řekl jsem si, že bych si mohl tuhle Bibli přečíst. Jen tak, spíš ní, Ježíš opravdově přišel do mého života, a já jsem Ho zakusil živé-
abych mohl moje skeptické argumenty lépe podložit. V té době ho, milujícího.
jsem pracoval jako V roce 1991 přijeli do Česka misionáři z USA a já chodil každý ve-
aupair. Rodina, u kte- čer na setkání. Partnerce to začalo vadit, ale přitom tam nechtěla
ré jsem pracoval, od- chodit. Jednou mi řekla: „Buď já, nebo Bůh.“ Já byl hladový po Bohu,
jela na dva týdny do ale přitom mi záleželo i na mé partnerce.
Karibiku, tudíž jsem Bylo to pro mne velice těžké, ale řekl jsem, že se Boha nikdy ne-
měl dostatek času na vzdám. Tak přišlo to, co jsem nechtěl: Rozchod. Dlouho to bylo
čtení. Přečetl jsem bolestivé, ale Bůh mne uzdravoval. Ukázal mi, že nemohu sloužit
něco z listů, přečetl dvěma pánům, Bohu i hříchu.
jsem Matoušovo Po deseti letech modliteb mi Bůh dal věřící manželku. Je to nejlepší
evangelium, potom v mém životě a jsem za to Pánu vděčný. Dnes vím, že když přene-
Markovo, Lukášovo chám Ježíši vedení svého života, On ho obrátí. Ďábel chce lidi zničit,
a začal jsem číst Jano- ale Ježíš přišel, abychom měli život.
vo evangelium. Jed- Zdeněk Kaděra – bratr v Kristu Ježíši

12

Z našej histórie







100 rokov spolu – Baptisti v slovenskom štáte (1938-1945)


Zrejme najťažším, ale tiež plným Božej mi- nia o striedmosti (nepiť, nefajčiť, nešíriť kle-
losti, bolo pre baptistov na našom území ob- bety, neholdovať zábave, prevencia násilností
dobie slovenského štátu, neskôr Slovenskej v rodine) aj na pomoc v hmotnej núdzi ľu-
republiky, v čase prebiehajúcej druhej sveto- ďom, ktorí trpeli biedu, a na vlievanie nádeje
vej vojny. Toto turbulentné obdobie plné do večnosti. Tvorili sa hudobné telesá a za-
zvratov prinieslo veľa prekvapení nielen pre kladali pouličné evanjelizácie mládeže, za-
bežných ľudí, ale upevnilo dôveru v Božiu sahujúce napr. roľníkov v čase zberu úrody
nemennosť, hoci sa celý svet rútil do záhuby so zvesťou o nádeji v Spasiteľa. Príležitostne
a slová o posledných dňoch pred druhým išlo dokonca aj o praktickú pomoc prena-
príchodom Krista zneli veľmi reálne. Vládna sledovaným, napr. pri návaloch utečencov
moc úplne zlyhala a zradila, aby sa človek z Rakúska po nacistickom „anšluse“. Oficiál-
ukázal ako nehodný a Božia záchrana ako ne sa napr. od Židov baptisti dištancovali
jediná istota veriacich. Väčšina sekulárnych (Rozsievač máj-jún 1938), ale v praktickej ro- Niekde boli zborové budovy (Lučenec, Jelša-
dobových novín je plná slov nádeje na mier. vine im opakovane pomáhali s emigráciou va) v Maďarsku, ale väčšina členov tamojších
Ale takmer všetky dochované slová našich a zabezpečením obživy či prístrešia v mod- zborov bývala na Slovensku, a tak sa zbory
bratov a sestier z tých čias sú nádejou duše litebniach i v rodinách. územne rozdelili a pôvodní členovia prešli
človeka na pomoc od Hospodina. Slovenský štát vznikol ako nárazníková zóna napr. do Uhorského, resp. do Muránskej Dl-
Najčastejším biblickým citátom boli slová nacistov. Prevažná časť slovenského obyva- hej Lúky. Klesol aj počet veriacich v košic-
Žalmu 124: „Keby s nami nebol býval Hospo- teľstva a aj nekatolíci ho rešpektovali, ale nik- kom zbore, kde ostala len jedna sestra Viola
din, keď povstal proti nám človek, ...“ dy ho masovo neoslavovali. Podobne to bo- Matečíková s deťmi. Ako odpoveď na nalie-
Pritom právne postavenie baptistov bolo už lo aj s osobou prezidenta Jozefa Tisa, ktorý havú žiadosť, ktorú poslala na Ústredie bap-
od čias Rakúsko-Uhorska veľmi nejasné. sa spočiatku tešil popularite aj medzi veriaci- tistickej cirkvi v Budapešti, prišiel brat kazateľ
Od roku 1905 boli baptisti v Uhorsku na zá- mi. Jeho popularita však vyplývala prevažne Béla Panonhalmi, ktorý vybavil otvorenie za-
klade výnosu ministerstva kultúry zákonom z toho, že bol kňaz. O to bola však jeho pečatenej modlitebne.
uznanou konfesiou. Po vzniku Českosloven- zodpovednosť väčšia. Bolo niekedy až šoku- Neskôr, až v roku 1941, prišli aj kazatelia V.
ska naďalej slobodne pôsobili pod hlavičkou júce, a pre mnohých úprimne veriacich ľudí Kőrősi a I. Szabó. V ďalších rokoch vojny sa
Bratskej jednoty (Chelčického) baptistov. nepochopiteľné, keď vo svojich verejných o košický zbor a o ďalšie zbory v Silickej Jab-
V apríli 1926 potvrdil ich uznanie výnos mi- prejavoch a článkoch presviedčal, že všetky lonici a Čučme starali kazatelia a misijní pra-
nistra s plnou mocou pre správu Slovenska. protidemokratické i antihumánne kroky štátu covníci z Maďarska, napr. Ján Béke z Debre-
V skutočnosti však v dôsledku rozdelenia a jeho režimu sú v úplnom súlade s kresťan- cína. Lučenský zbor navštevoval kazateľ Pa-
Uhorska prestali baptisti na Slovensku spĺňať ským učením a s kresťanskou morálkou. vel Barkóczi z Lucinej a jelšavského zboru sa
niekoľko administratívnych podmienok, hlav- Opäť sa raz potvrdili slová apoštola Pavla: ujali bratia z Budapešti.
ne ako neuznané náboženské obce bez hie- „... pretože hoci poznali Boha, neoslávili ho ako Členovia týchto zborov, ako aj maďarsky ho-
rarchickej správy a vedenia. A tak po vzniku Boha ani mu neprejavili vďačnosť. Vo svojom voriacich zborov Neded, Pribeta, Svätý Peter,
slovenského štátu boli úradmi skôr len tole- uvažovaní upadli do márnosti a ich nerozumné Marcelová a Čierna nad Tisou, mali kontakty
rovaní ako akceptovaní. Korešpondenčné srdce sa zatemnilo“ (Rm 1, 21). a boli zapojení do práce Baptistickej cirkvi
vzťahy s nemeckými baptistami im pomohli No došlo k vytriezveniu väčšiny populácie v Maďarsku. Najviac nepohody zakúsili bra-
pred úradmi k udržaniu formálnej identity, a túžbe po návrate slobody a k oddeleniu tia a sestry, ktorí sa museli vysťahovať z oku-
no žiaľ, prenasledovanie úradov vlády, kde duchovných a politických cieľov v spoloč- povaného územia.
7 z 8 ministrov Tisovho kabinetu presadzo- nosti. Vládu a prezidenta v období Sloven- Niektorí, ktorí predtým pomáhali utečencom,
valo potlačenie nekatolíckych denominácií, skej republiky niesli veriaci ďalej na svojich si zachránili iba holé životy. Predseda Jedno-
veľmi ťažko dopadalo hlavne na ich misijné modlitbách a zároveň podľa dobovej koreš- ty baptistov Ján Pavel Piroch odišiel do Chi-
aktivity. pondencie je úplne zrejmé ich triezve roz- caga a na jeho miesto nastúpil ďalší liptovský
Od čias založenia prvého slovenského bap- poznávanie situácie, keď im ľudácki predsta- kazateľ Michal Marko.
tistického zboru vo Vavrišove sa hnutie bap- vitelia ukradli nielen vlasť a slobodu, ale navy- V roku 1939 po zákaze činnosti niektorých
tistov rozšírilo do roku 1938 na všetky stra- še vlastné zlyhania opakovane maskovali za malých cirkví (Českobratská jednota, t. j.
ny: v okolí Liptova (Liptovský Sv. Mikuláš, kresťanské cnosti a označovali ich dokonca dnešná Cirkev bratská a Kresťanské zbory)
Liptovský Sv. Peter, Pribylina a Važec); v okolí ako Boží zámer pre Jeho ľud. ich baptisti prijali pod jednu strechu a spolu
Spiša (Kežmarok, Poprad, Batizovce, Mengu- Rok 1938 priniesol Mníchovskú dohodu sa podieľali na hľadaní možností pre ďalšie
sovce a Štôla); na Gemeri (Jelšava, Muránska a okyptenie územia Československa. Na pô- pôsobenie. Vďaka tomu počet členov podľa
Dlhá Lúka, Rožňava-Čučma a Klenovec); vodne slovenskom území, ale po novom roz- oficiálnych štatistík narástol na 3000. Napriek
v okolí Bratislavy (Miloslavov a Čeklís - dneš- delení hraníc už na pôde Maďarska, sa ocitlo rozdielnostiam v teológii i praktickému živo-
né Bernolákovo); v Novohrade (Lučenec); 11 našich zborov a ďalších 11 zostalo v Čes- tu došlo k zárodku ekumenických bohoslu-
na Podunajskej nížine (Neded, Pribeta, Svätý koslovensku, neskôr v Slovenskom štáte. žieb medzi týmito spoločenstvami, na ktoré
Peter, Marcelová) a na východe (v Košiciach potom voľne nadväzovali aj po páde naciz-
a Čiernej nad Tisou). Kolportéri a cestujúci mu.
kazatelia z Európy i z Ameriky niesli Svetlo Za obmedzených a úradmi regulovaných
evanjelia po celom území vtedajšieho Čes- možností sa práca sústreďovala na podporu
koslovenska. bratstva v rôznych oblastiach. Praktická služ-
Zvrat prišiel postupne v druhej polovici trid- ba sa prejavovala aj tým, že poskytovali
siatych rokov, keď sa s nástupom militarizmu modlitebne alebo ich časti bratom a sestrám,
v Európe spoločnosť ocitla v neistote. Misij- ktorí boli násilne vyhnaní zo svojich domo-
ná práca, zborový život i rodinné aktivity sa vov v okupovaných oblastiach, aby mali as-
zmenami v spoločnosti presunuli z vyučova- poň na istý čas kde bývať.
13 13

100 rokov spolu






Mnoho členov zborov sa muselo vysťahovať dome v Mengusovciach. Viedol ho predseda šími členmi zboru – hudobníkmi či mladými,
do Protektorátu. Brat kazateľ Marko navšte- mládeže brat Adam Kriška z Iľanova. Počas ktorí prišli pomôcť s prácou na modlitebni či
voval zbory na Slovensku a opakovane aj slo- zjazdu sa konali evanjelizačné zhromažde- na poli.
venské zbory v oblastiach, ktoré na základe nia. V roku 1944 už boli pomery pre Nemcov
Mníchovskej dohody pripadli Maďarsku. V septembri 1940 sa konala ďalšia konfe- a Maďarov na Slovensku natoľko nebezpeč-
Na ich zhromaždeniach sa mohlo slobodne rencia BJB na Slovensku, tentoraz na Chvoj- né, že došlo k masívnej evakuácii obyvateľ-
kázať Božie slovo a to aj v slovenskom jazy- nici. Kvôli vojnovým hrôzam a útrapám bola stva (najmä na juhu Slovenska a na Spiši)
ku. atmosféra oveľa ťažšia než pred rokom. Na a s ňou aj časti veriacich z našich zborov.
V auguste 1939 sa zo slovenského štátu sta- stretnutí pozdravil prítomných Paul Schmidt, Od augusta 1944 sa Slovensko stalo okupo-
la Slovenská republika s novou ústavou a zá- predseda nemeckých baptistov v Nemecku, vanou krajinou, kde prakticky o všetkých
konmi. Prvá konferencia baptistov na nacis- a prebehla tiež zbierka na utečencov z Ma- otázkach rozhodovali nemecké orgány.
tami riadenom Slovensku sa uskutočnila vo ďarska. Už počas Slovenského národného povstania
Vavrišove v novembri 1939. Aj proti nevôli Rok 1941 bol poznamenaný rastúcim prena- boli na Slovensku zrušené nemecké školy,
úradov mala vysokú účasť. Navzdory prena- sledovaním štátu voči židovskému obyvateľ- ktoré vznikli po Mníchovskom diktáte. Naria-
sledovaniu HSĽS (Hlinkova slovenská ľudová stvu. Politický tlak vlády Slovenskej republiky, denie Slovenskej národnej rady č. 6 zo dňa
strana tvrdo zasahovala na akciách veriacich, závislý od fašistického režimu, v Nemecku, 6. septembra 1944 sa týkalo vzdelávania
prenasledovala a zatýkala nekatolíckych du- kritizoval a následne v septembri pristúpil mládeže nemeckej národnosti (ale aj maďar-
chovných), konferencia zaznamenala rastúci k riešeniu židovskej otázky zbavením základ- skej) v ich materinskom jazyku, na základe
počet členov a delegátov zborov. Napriek ných práv pre etnikum a náboženskú komu- ktorého sa nemecké a maďarské deti mohli
ministerskému príkazu, aby všetci pracovníci, nitu Židov vydaním Židovského kódexu, čo učiť po nemecky a maďarsky v ľudových ško-
ktorí majú americkú príslušnosť, odišli (do spôsobilo, že zo Slovenského štátu bolo de- lách zriadených do 6. októbra 1938. Vzde-
15 dní v Maďarsku, do 30 dní na Slovensku), portovaných 57 837 Židov, z ktorých prežilo lávacie inštitúcie ostatných kategórií a stup-
rástol počet laických misijných pracovníkov. len okolo 7 000. Zvyšní zahynuli v koncen- ňov boli zrušené. Nariadenie č. 6 v § 2 ďalej
Napriek materiálnemu nedostatku evidovala tračných táboroch. Ešte pred vojnou úspeš- zakazovalo vykonávať bohoslužby v nemec-
Jednota 15 nedeľných škôl, 300 žiakov, 10 ne pracovala niekoľko desaťročí na pôde bra- kom a maďarskom jazyku v tých zboroch
združení mládeže s 220 členmi, 7 spevoko- tislavského zboru aj židovská misia. cirkví štátom uznaných a recipovaných, v kto-
lov a 5 hudobných zborov. Sirotinec Rodina Táto práca sa začala v roku 1924, keď z Ne- rých sa zaviedli po 6. októbri 1938, teda vrá-
v Čeklísi (Bernolákove) odchoval 105 detí mecka do Bratislavy prišiel úprimne veriaci tane niektorých nových zborov BJB. Bratia
bez rozdielu národnosti a náboženstva pod Žid Jakob Kohn s manželkou. Obaja boli a sestry sa preto naďalej stretávali po do-
vedením Adama Strapoňa a v Bratislave pô- v Bratislave pokrstení a mávali zvláštne zhro- moch a vzájomne si slúžili duchovne i prak-
sobil dobročinný spolok Samaritán. maždenia pre prebudených Židov, a to až tickými prácami.
Do polovice roka 1944 vychádzali časopisy do roku 1939. Práca židovskej misie znovu Obnovenie Československa v máji 1945 pri-
Rozsievač a pre mládež Nový úsvit (neskôr ožila po oslobodení v roku 1945. vítali predstavitelia baptistov s radosťou. Už
ako príloha Rozsievača). Redakcia sa presu- Rok 1942 bol rokom obratu vo vojne. V tom 4. mája 1945 poslali slovenskí baptisti Pove-
nula do Liptovského Mikuláša pod vedením období kulminovala aj misijná činnosť bap- reníctvu školstva a osvety memorandum,
Michala Marka. Karol Vaculík redigoval Slová tistov na Slovensku. Stavali a otvárali sa nové v ktorom pozdravovali obnovené Českoslo-
života – rozvrh k čítaniu Písma svätého na modlitebne. Mládeže zborov organizovali vensko a jeho vládu. Ich cieľom bolo dosiah-
každý deň a sirotinec Rodina vydával vlast- oblastné zjazdy. Napríklad len na zjazd mla- nuť, aby mohli v povojnovom období legál-
ným nákladom časopis Čisté náboženstvo. dých zo zborov Spiša a Liptova prišlo vyše ne pôsobiť, podobne ako to bolo v čase
Okrem toho vychádzali zborníky piesní, ma- 600 ľudí (!). Usporiadali ho v dvorane kultúr- Prvej ČSR. V ich prospech hrala skutočnosť,
teriály pre deti a výchovu detí pre rodičov. neho domu vo Važci, pretože na inom mies- že režim Slovenskej republiky proti nim vo
V roku 1940 pokračovali šiatrové a vozové te nebolo toľko priestoru. Mottom celej väčšej či menšej miere zakročil. Túto skutoč-
misie. Evanjelista Franz Lűllau z Berlína z po- slávnosti bol verš: „Aj, hľa, stojím pri dverách nosť neraz zdôrazňovali v komunikácii so
verenia ústredia baptistickej misie v Nemec- a klopem“ (Zj 3, 20). štátnymi orgánmi ako argument dokladajúci
ku bol poslaný na Slovensko, aby navštevoval Program bol obohatený o piesne spevoko- ich „pokrokovosť“ a opodstatnenosť ich
a slúžil tunajším zborom. Baptisti v Nemecku lov z Popradu, Mengusoviec, Vavrišova a Lip- existencie v nastupujúcom ľudovodemokra-
a Maďarsku mali úplnú náboženskú slobodu tovského Mikuláša a o slová a svedectvá tickom režime. Radostné vyhlásenia obdržal
a prisľúbili, že sa budú starať o zbory a čle- o spasení uprostred vojnového besnenia. a s vďakou na ne reagoval i americký prezi-
nov z bývalého Československa, čo v neskor- Rovnako aj na iných miestach prebiehali ce- dent Harry S. Truman.
šom období aj plnili. lorepublikové konferencie a misijné stretnu- Po prechode frontu sa časť nemeckého
Na konci júna a začiatkom júla 1940 sa ko- tia. Najväčšou bola februárová konferencia a maďarského obyvateľstva vrátila do svojich
nal zjazd baptistickej mládeže v kultúrnom v Bratislave. Misie v kasárňach, nemocniciach domovov na Slovensku. Návrat bol však len
a v sirotincoch boli na dennom poriadku dočasný, pretože od leta 1945 sa rozbehli
väčších baptistických zborov. prípravy ich masového odsunu z Českoslo-
Od roku 1943 začalo na Slovensku silnieť venska. V súvislosti s povojnovým presídľo-
odbojové hnutie, ktoré bolo orientované na vaním Slovákov z Maďarska sa vytvorili nové
anglo-amerických a sovietskych Spojencov. skupiny baptistov na južnom Slovensku ale-
Usilovalo sa o obnovenie ČSR. Návštevy mi- bo sa posilnili už dovtedy existujúce (Nesva-
sijných pracovníkov z Nemecka tým skončili, dy, Nové Zámky, Bohatá, Tekovské Šarluhy
keďže sa voľný pohyb na našom území stával – od roku 1948 Tekovské Lužany a Panické
pre nich nebezpečný. V súvislosti s obratom Dravce). Na druhej strane, v niektorých prí-
na frontoch druhej svetovej vojny sa nacio- padoch prišlo na južnom Slovensku v dô-
nálno-socialistické princípy z verejného živo- sledku vysťahovania obyvateľov maďarskej
ta postupne vytrácali a aj z verejných textov národnosti zo Slovenska k poklesu počtu
BJB a článkov v Rozsievačoch zmizli modlit- baptistov. Týkalo sa to napríklad obcí Neded
by za prezidenta a slovenskú vlasť. Pokračo- či Pribeta. Ďalší príklad, ako sa presuny oby-
vali návštevy kazateľov do zborov bez riad- vateľstva po druhej svetovej vojne dotkli
neho kazateľa a často boli sprevádzané ďal- baptistov, možno pozorovať na obci Veča
14 14

...vďaka za všetko Bohu






(dnes súčasť Šale), kde sa v súvislosti s osíd- na Morave. Zúčastnilo sa na nej vyše 300 zá- vojnových rokoch stál ako predseda výboru
ľovaním južného Slovenska prisťahovalo zo stupcov a hostí, z toho asi 100 zo Slovenska. Michal Marko. Vo funkcii načas zostal aj po-
Spiša (Mengusovce, Štôla) dvanásť rodín Za predsedu výboru bol zvolený Jan Říčař, tom, keď odišiel v lete 1946 na odpočinok.
a založili tak vo Veči novú misijnú skupinku. kazateľ z Pardubíc(bol do tejto funkcie zvo- Radosť zo slobody hlásania evanjelia však

Po vojne sa odčlenili českobratské a kresťan- lený aj na nasledujúcich povojnových konfe- nemala dlhé trvanie.
ské zbory, no došlo k radostnému spojeniu renciách). Február 1948 priniesol obdobie ďalších skú-
s bratmi a sestrami z Čiech, Moravy a Sliez- Prvá povojnová konferencia Jednoty baptis- šok a prenasledovaní, ale tiež ohromnej mi-
ska. Prvýkrát po vojne sa baptisti z Čiech tov na Slovensku sa uskutočnila v dňoch losti Božej a vystrojenia nových služobníkov
a Slovenska zišli na spoločnej konferencii 2. – 4. novembra 1945 vo Vavrišove. Na čele pre prácu na Božej vinici.
v dňoch 24.–26. augusta 1945 v Rokytnici Jednoty baptistov na Slovensku v prvých po- Zora Fedáková

Poďakovanie


zboru BJB v Bernolákove


Náš 1. bratislavský zbor BJB na Palisádach
rád organizuje zborové dni, kde sa nefor-
málne môžeme zdieľať, navzájom sa pote-
šovať i povzbudzovať a duchovne i telesne
posilňovať. Naša modlitebňa je v centre
mesta a to je spojené s množstvom tech-
nických problémov, preto hľadáme vhodné
miesta na túto akciu mimo nej.
Tentokrát nám ponúkli svoj nádherne vybu-
dovaný priestor vzácni bratia a sestry z náš-
ho blízkeho zboru v Bernolákove.
Chceme im aj touto cestou poďakovať.
Milujeme zborové dni,
keď sa všetci z nášho zboru
na obed i popoludní
môžme stretnúť a byť spolu. Tieň
Hľadáme vždy vhodné miesto,
u nás „doma“ sa to nedá. Obdivujem Mesiac, kedykoľvek sa naň poze-
Blúdime tak celým mestom, rám, a môže byť v ktorejkoľvek fáze.
lebo všetkých nás je veľa. V tomto roku si svet pripomenul pristátie pr-
vého človeka na Mesiaci.
Modlitebňa nám je malá, Bolo to pred päťdesiatimi rokmi, keď koz-
nejde zväčšiť ani trochu, mická loď Apollo 11 pristála na Mesiaci
prídu naši, prídu hostia... a astronaut N. Armstrong vstúpil na jeho po-
...vďaka za to Pánu Bohu. vrch. Pamätná je jeho veta, ktorú vyslovil:
Toto je malý krok pre človeka, ale veľký skok
Bratia sú však útočisko, pre ľudstvo. Neskôr to boli ďalší astronauti
ochotní sú ruku podať. a z misie Apolla 15 nám osobne vyrozprával
Bernolákovo je miesto, nezabudnuteľné zážitky astronaut James
v ktorom dá sa slávnosť konať. Irwin, keď bol na Slovensku. Vyslovil vetu,
ktorá síce nebola taká publikovaná ako Arm-
strongova, ale má stále aktuálny význam pre
Okolo ich modlitebne ľudstvo. Nie je dôležité, že človek chodil po
krásne miesto vytvorili Mesiaci, dôležitejšie je, že Boh chodil po ze-
a nech rastie dielo Božie, mi v osobe Ježiša Krista.
toto pre nás pripravili. Keď sa pozerám na Mesiac, pripomínam si
tieto slová. Pri priaznivom počasí sa poze-
Chceme vyriecť vďaky slovo, rám na Mesiac aj cez objektív. Tak to bolo aj
to, čo máte, nám ste dali, počas zatmenia 16. 7. 2019. Média už vo- cuje svetlo Božej tváre. A to sa nepáči diab-
aby nám tu dobre bolo, pred informovali, že keď sa naša zem dosta- lovi, ktorý predstavuje Zem a snaží sa Božie
navzájom sa spoznávali. ne takmer do spojnice SLNKO – ZEM – svetlo zakryť. My sa ocitáme v tieni a necíti-
MESIAC, budeme môcť tento jav dobre po- me či nevidíme jasne žiariť Božiu moc a slá-
Nech je Vám Boh milostivý, zorovať. Naša Zem postupne tienila slnečný vu. Chválim Boha za to, že tak ako Mesiac
láskou svojou nech Vás chráni. jas a vytvárala tieň na Mesiaci. nebol dlho v tieni, tak ani my nemusíme
Nabudúce by sme chceli Spolu s manželkou sme to pozorovali nie- v tieni diabla zotrvávať. Tak ako kolobeh ves-
prežívať tie chvíle s Vami. koľko hodín. Ale už niekoľko dní predtým míru riadi Jeho Stvoriteľ a aj naše životy sú
som sa zaoberal myšlienkou tieňa. Predsta- v Jeho réžii a moci, lebo On je mocnejší ako
Za všetkých prítomných voval som si, že Slnko je náš Boh. My sme diabol.
na zborovom dni 11. 8. 2019 – Slávo Kráľ v pozícii Mesiaca a tešíme sa, keď nás osve- V. Malý
15 15

Informácie a úvahy





Štúdium je často nočnou morou, správne štúdium však prináša veľké požehnanie


Premýšľala som, ako by som nazvala uplynulé mesiace roka 2019... silňuje.” Satan nás často presvedčí o našej neschopnosti, strachu, udr-
Najvýstižnejší sa mi zdá prívlastok študijné. Prečo? žiava v nás pocit viny. Ale Pán Boh nám dáva silu, odvahu a dokonalé
V posledných dňoch a týždňoch stále niečo študujem alebo sa pripra- odpustenie. Treba Mu len úplne dôverovať.
vujem na vyučovanie iných. V našom cirkevnom zbore sme sa tiež Všetko už bolo DOKONANÉ.
pustili do intenzívneho štúdia. Sestry pravidelne študovali pod vede- Okrem toho, že rada študujem, teší ma i vyučovanie iných. Keďže pra-
ním Clary Jones (manželky brata kazateľa), ako plne vložiť svoj život cujem v Detskej misii, mám veľa príležitostí učiť deti i dospelých. Úžas-
do Božích rúk a nájsť odpočinutie v Kristovom náručí. S manželom né na tom je, že pri príprave na vyučovanie sa najviac naučím ja sama.
sme rozbehli manželskú skupinku, kde sa spolu s ďalšími pármi snaží- Preto odporúčam nielen študovať Božie slovo, ale skúsiť ho aj vyučo-
me prelúskať úskalia manželskej lásky a úcty. vať iných – napríklad vlastné deti alebo vnúčence. Budete požehnaní
Štúdium je dobrá vec – ale uvedomujem si, že nemá zmysel, ak nado- vy i vaši žiaci. Prajem vám, aby ste mali veľa radosti zo zmysluplného
budnuté informácie zostávajú iba v hlave a nedostávajú sa do srdca štúdia!
človeka. To sa týka najmä štúdia Písma, ale i ďalších oblastí ľudského Mirka Kešjarová
života. Ak niečo viem, ale nežijem to, obvykle to má minimálny vplyv
na moje bytie. Pri sesterských stretnutiach sme okrem iného hovorili aj
o tom, že potrebujeme nahradiť satanove lži Božími pravdami.
Ak sa nechám oklamať a uverím tomu, že život s Bohom bude trápe-
ním a plný ťažkých skúšok, musím vytesniť toto klamstvo Božou prav-
dou: „Lebo ja poznám úmysly, ktoré mám s vami – znie výrok Hospo-
dinov – úmysly smerujúce k blahu a nie k nešťastiu: dať vám budúc-
nosť a nádej.” Ak sa mi zdá, že už nemám silu a nevládzem, môžem
sa oprieť o zasľúbenie: „Tomu však, ktorý pôsobením svojej moci v nás
a nad to všetko môže urobiť omnoho viac, ako my prosíme alebo ro-
zumieme...” Ak sa cítim nedostatočná a myslím si, že robím chybu za
chybou, Pán Boh mi hovorí: „Všetko môžem v Kristovi, ktorý ma po-

Bangladéš – Burkina Faso – Filipíny

– Indie – Nepál – Uganda



I Vy můžete mít v těchto zemích „svého“ školáka, když s námi podpoříte chudé dítě v prog-
ramu dálkové adopce.
Vyberte si k podpoře konkrétní dítě na www.dalkova-adopce.cz v části „Děti k dálkové
adopci“ a sledujte jeho vývoj: čtyřikrát za rok dostanete zprávu o dítěti včetně aktuální foto-
grafie, z některých zemí i vysvědčení.
„Učitelé jsou velice přátelští a učí nás dobře,“ píše
v dopise ugandský chlapec své české dárkyni.
„Maminka mi pomáhá s učením. Víme, že jedině
vzdělání nám dá lepší budoucnost“ (z dopisu filipín- Nebránit Mu
ského chlapce jeho dárci v dálkové adopci).
„Dědeček se na Vás vždy ptá a je velmi vděčný za vše, „Dříve než jsem tě vytvořil v životě mat-
co pro mě děláte,“ píše nepálská dívka české rodině, ky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna,
která ji na dálku podporuje. posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům
Filipínská rodina si čte dopis za proroka“ (Jer 1, 5). O Jeremiáši, Bohem
od české dárcovské rodiny. vyvoleném proroku, můžeme číst, že byl
Darujte chudému dítěti možnost chodit do školy. osamělý, často vystavován kritice okolí. Byl
Darujte vzdělání a duchovní hodnoty. ponižován, nerozuměli mu ani jeho blízcí
a dokonce usilovali o jeho život. Marně se
Hledáme také dob- bránil těžkému pověření, které se mu dos-
rovolníky: překlada- talo. To všechno mohl považovat za neú-
tele z angličtiny spěch své služby. My dnes někdy měříme
a francouzštiny svou službu druhým počtem lidí, kteří se
– napište nám. obrátili. Někdy podléháme tlaku na vysoký
Krátké texty jsou výkon. Úspěšný evangelista je přece ten,
často velmi zajíma- který přivádí ke Kristu hodně lidí. A my tou-
Chlapec z Bangladéše kreslí obrázek vé a příběhy Božího žíme přivádět lidi ke Kristu. Je nám jich líto,
pro své dárce. jednání v nich krás- že odcházejí a my nevíme kam. Je to k plá-
né a povzbuzující. Indické děti píší dopisy svým či, škoda jejich života. Někdy si říkám, že již
zahraničním dárcům. mnoho let sloužím lidem ve svém okolí –
Dálková adopce PLUS ® v ulici, v zaměstnání, na cestách – a stále se
Nadace Mezinárodní potřeby nikdo z nich neobrací. Čekám a přemýšlím:
www.dalkova-adopce.cz Je moje služba vůbec k něčemu dobrá? Ale
e-mail: [email protected] potom si vzpomenu na Blahoslavenství, na
tel. +420 732 373 573 Ježíšovo kázání na hoře. Je zde soupis bla-
16

Zamyslenie





Nežná revolúcia v komunistickej armáde


Od nežnej revolúcie, ktorá priniesla veľké bude dať dlho utajiť. Predpokladám, že
zmeny v našej spoločnosti, uplynulo už neu- o nás vedeli, ale už nestihli zasiahnuť. O pár
veriteľných 30 rokov. Mnohí z nás majú na týždňov prišla nežná revolúcia a niektorí
tie prevratné dni svoje spomienky. Ja som z nás sme boli už hneď od prvého dňa na
nežnú revolúciu prežíval ako vojak v armáde pulze diania. Každý večer, keď sa dalo, sme
komunistického režimu, ktorá sa honosne tajne počúvali vysielanie Hlasu Ameriky, tak
volala Československá ľudová armáda. sme sa hneď v piatok večer 17. 11. dozve-
hoslavenství, která nepřicházejí k úspěšným Pravdu povediac, nechcelo sa mi ísť „na voj- deli o násilnom potlačení demonštrácie
lidem podle světa. Nakonec zde Ježíš říká: nu“, ako sme to vtedy volali, lebo som bol v Prahe. Odvtedy sme intenzívne sledovali
„Blaze vám, když vás budou tupit a pronás- veriaci človek a zapojil som sa už hneď po správy a ďalšiu nedeľu po večernom nástu-
ledovat a lživě mluvit proti vám všechno zlé skončení vysokej školy na jeseň 1988 do di- pe sme zorganizovali to, že sme sa neroziš-
kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože má- sidentského Hnutia za občiansku slobodu.
te hojnou odměnu v nebesích“ (Mt 5, 11– Vyznával som Pánovi, že nemám síl odo-
12). Jeremiáš se poslušně podrobil Božímu prieť vtedy povinnú vojenskú službu a ísť
rozhodnutí a Bůh mu byl útočištěm. do väzenia, alebo ísť miesto nej pracovať
I když viděl, že lid nečiní pokání a neobrací na 10 rokov do bane. Bol som zdravý, a tak
se k Bohu, zůstal ve své službě věrný. Mohl som nemal nádej ani na získanie „modrej
to vzdát, ale neudělal to, zůstal věrný až do knižky“ – oslobodenia od vojenskej služby
konce. To ode mne žádá Bůh, když mě jed- zo zdravotných dôvodov. Nakoniec som
nou povolal. Pokud je Ježíš Kristus mým dostal aj ja povolávací rozkaz a v apríli 1989
útočištěm, nemám se čeho bát. Mám v srd- som nastúpil na ročnú vojenskú službu. Po
ci Jeho Ducha svatého a ten mi dává víc než príprave v Uherskom Hradišti som sa dostal
lidský úspěch. Co mi může udělat člověk, do Českého Krumlova. V kasárňach ma veľ-
když je se mnou Ten, kdo stvořil celý svět mi skoro po príchode kontaktoval jeden ka-
– ta obrovská tělesa i miniaturní živočichy, tolícky teológ. Cez neho som získal kontakt
které ani lidské oko nevidí. Při tom všem na skupinku veriacich vojakov, ktorá tam taj-
přemýšlení mě zalije obrovská milost Boží, ne fungovala. Stretávali sme sa po skladoch,
že se neštítil, když mě vyzvedal ze špíny. štyria z nás hrali na hudobných nástrojoch li, ale sme zaspievali štátnu hymnu a pripli
Moje povinnost a přání je, sloužit Mu tam, a vytvorili aj oficiálnu hudobnú skupinu, sme si trikolóry na znak podpory generál-
kam mě postavil. Nechci Mu bránit v Jeho ktorá reprezentovala náš vojenský útvar, no neho štrajku. Veliteľ útvaru si na druhý deň
práci se mnou, ale modlím se za moudrost a na našich stretnutiach nás sprevádzali pri dal zavolať nás organizátorov a povedal, že
a sílu, abych vydržela ve své službě až do chválach. Bolo to veľké požehnanie, že na ak sa protesty skončia neúspechom, tak nás
konce. mieste, kde som to nečakal, som našiel spo- dá postaviť k múru. Veliteľ tankového prá-
Marie Horáčková
ločenstvo bratov. Už som vedel, že nie som poru vyhlasoval, že nech mu dajú rozkaz
náhodou v tých kasárňach, že ma tam Pán a povolenie a on to tam na Letnej a na Vác-
Desať minút chce v tomto čase mať. laváku, kde sa konali demonštrácie, rozjazdí
tankami. Uvedomovali sme si vážnosť situá-
Ďalším prekvapením bolo, keď jednu sobo-
tu popoludní mi oznámili, že mám návštevu cie a intenzívne sme sa modlili, aby nás Pán
„Blázon si v srdci hovorí: Boha niet! Konajú na vrátnici. Nikoho som v tom meste ne- ochránil a nedovolil, aby sa strhlo násilie
skazonosne a ohavne, niet nikoho, kto by ko- poznal. Čakal ma tam brat z miestnej misij- a občianska vojna. Nakoľko som bol počas
nal dobro.“ Žalm 14, 1 nej stanice zboru Cirkvi bratskej aj so svojím nežnej revolúcie v komunistickej armáde,
synom, ktorý sa od svojho kazateľa z Čes- tak viem, že to, že tá veľká zmena prebehla
Istý kazateľ na verejných prednáškach vyhlá- kých Budějovíc dozvedel, že som tam. Hoci pokojne a bez násilia, nebola samozrejmosť,
sil: „Každému, kto neverí, že Boh existuje, do sme sa videli prvý raz, pripadalo mi to, ako- ale veľká Božia milosť.
desať minút dokážem, že je blázon.“ by sme sa už roky poznali. Celkom konkrét- Začiatkom decembra sme potom mohli
Na druhý deň ho na ulici zastavil muž, ktorý ne som zažil, čo to znamená, keď nás láska mať prvé oficiálne bohoslužby v nedeľu do-
počul jeho vyhlásenie a dožadoval sa, aby ka- Kristova spája. Do tej veriacej rodiny som poludnia v kasárňach, na ktoré sme si poži-
zateľ dokázal, čo tvrdil. Kazateľ videl, že sa potom chodil vo voľných chvíľach ako do- čali najväčšiu učebňu. Mohol som kázať Bo-
nedá vyhnúť tejto debate, tak sa ho opýtal: mov. V cudzom meste uprostred cudzích žie slovo na text Žalmu 133. Ďakovali sme
„Vy, ako ateista si myslíte, že viera v Boha je ľudí som našiel rodinu. Bohu, že nás a naše národy takým prediv-
naozaj nezmysel?“„Áno. Na túto tému som V auguste sme prežívali krušné chvíle, lebo ným spôsobom ochránil a viedol a že nám
už všetko preštudoval. Dvanásť rokov som režim sa pripravoval tvrdo zasiahnuť proti daroval slobodu.
cestoval a organizoval prednášky proti kres- prípadným demonštráciám na výročie oku- Za to môžeme a máme byť vďační Pánovi aj
ťanstvu. Môžem zodpovedne vyhlásiť, že pácie sovietskymi vojskami. Boli pripravení dnes po 30 rokoch.
Boh neexistuje a viera v Neho je nezmysel.“ vyslať „ľudovú armádu“ proti vlastným ľu- Ján Szőllős
„Ste si tým naozaj istý?“ „Samozrejme, som ďom. My sme rozmýšľali, ako by sme mohli
o tom presvedčený.“ dezertovať, lebo brániť komunistický režim
„Povedzte,“ pokračoval kazateľ, „ak niekto so zbraňou v ruke sme nechceli. Vďaka Bo- Co je to láska?
dvanásť rokov cestuje a organizuje prednáš- hu nás od toho Pán Boh uchránil a vypočul
ky proti niečomu, čo vôbec neexistuje, nie je modlitby, aby sa nestrhlo násilie. Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávi-
to úplný blázon?“ Ateista na to nemal čo po- Nie dlho pred revolúciou, keď nastúpili do dí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
vedať. Kazateľ pozrel na hodinky – ešte stále kasární začiatkom októbra nováčikovia, sa Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch,
mu zostávalo šesť minút. Jeho protivník tam u mňa už dvaja hneď hlásili, že sú veriaci nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se
však už nebol. Aj tí, ktorí tvrdia, že Boha niet, a chcú sa pripojiť k našej skupinke. Náš po- z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou.
hovoria o Ňom veľa. čet už vzrástol asi na 20 a už sme vedeli, že Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá,
Podľa Advet-Orion 2002 hoci sa stretávame tajne, tak sa to už ne- všechno vydrží (Bible 1 K 4 –7).
17

Zprávy





Vystudovali jen díky lidem, kteří jim dali vzdělání darem


Rozběhl se další školní rok, což je pro stu- ších dětí, které také touží jít za svým snem Bisarjan je z Nepálu, je už ženatý
denty příležitost naučit se snad něco uži- a naplnit jej, a vyznává, že jen díky adopci na a letos na jaře on i jeho manželka
tečného pro budoucnost či natrefit na dálku se to podařilo jí samotné. promovali na Biblické škole Doon
obor, kterému by se chtěli v životě věno- v severní Indii. Bisarjana podporo-
vat, nebo si přinejmenším ujasnit, čemu by val při studiu dárce z ČR, jeho man-
se rozhodně věnovat nechtěli. Přináším želku zase dárce z USA. Již před
vám několik příběhů z cizích zemí o mla- studiem Bisarjan pomáhal ve své
dých lidech, pro něž byl předchozí školní církvi při vedení bohoslužeb, jako
rok poslední, absolventský. vedoucí mládeže a zapojoval se
Školní rok ale v různých zemích znamená také do služby nevidomým a těles-
různé období, ne všechny země mají školní ně postiženým lidem. Ny-
rok rozvržen jako my v ČR. Ze zemí, kde Chlapci v dětské vesnici Bethany v Bangladéši při hře. ní se mladí manželé vrátili Bisarjan z Nepálu
ve slavnostním
s Nadací Mezinárodní potřeby můžete pod- domů do Nepálu a jejich promočním šatě.
porovat chudé děti v projektu Dálková adop- Mladý Lal žije v Bangladéši a od roku 2004 vizí, je otevřít Biblické pří-
ce PLUS , je nám v harmonogramu školního vyrůstal v Dětské vesničce Bethany, kterou pravné centrum, kam by
®
roku nejpodobnější západoafrická Burkina tam pro chudé děti provozuje organizace mohli přijít i lidé z odlehlých vesnic, kteří mají
Faso. Školní rok tu trvá od října do června International Needs. Jeho domov je však da- na srdci službu Bohu, ale nemohou si dovolit
(mají tedy jeden měsíc prázdnin navíc). leko v Čittágongských horách na jihovýcho- drahé studium. Zde by se mohli přihlásit na
Na Filipínách trvá školní rok od června do dě Bangladéše. Do určité vzdálenosti tam krátkodobý biblický kurz a připravit se tak
března, v Indii od července do května a v Ne- lze jet vozem, ale pak už jen pěšky. Jediným do služby dalším nově obráceným křesťanům
pálu od května do března. Hlavní velké prázd- zaměstnáním obyvatel této kopcovité oblas- v této hinduistické zemi.
niny mají tedy tyto země v období našeho ja- ti je pěstování plodin pro nadnárodní spo-
ra, u nich po období dešťů. Zcela obráceně lečnosti. Nemají žádné stroje a jedí pouze
než u nás je školní rok rozvržen v Bangladéši dvakrát denně, ale někdy ani to. Není tu ani
a v Ugandě. Tam jsou velké prázdniny během základní škola, lidé zde vůbec nepomýšlí na
ledna a února. to, že by posílali své děti do školy, není jak.
Všechny jmenované země se řadí mezi tzv. Když byl Lal malý, dostal se do Dětské ves-
rozvojové a panují v nich často velké spole- ničky Bethany, kde díky zahraničnímu dárci
čenské a ekonomické rozdíly mezi lidmi. Je získal vzdělání v tamní škole. V roce 2011
tu mnoho obyvatel, kteří neumějí číst a psát, složil závěrečné středoškolské zkoušky
neovládají žádné řemeslo a žijí ze dne na a odešel do většího města, aby mohl pokra-
den. Jejich výdělek či výnos z hospodářství čovat na vysoké škole. Na studium si vydělá-
stačí tak z ruky do úst a nemohou si proto val doučováním. Po škole absolvoval výcvik Owen z Ugandy připravuje motorku k opravě ve školní
dovolit posílat své děti do školy. Náklady v bangladéšské armádě, kde teď pracuje. dílně.
na dojíždění do školy, zakoupení uniformy, Ještě když byl na základní škole, přijal Pána Owen Muyingo je chlapec z Ugandy.
učebnic atd. jsou prostě nad jejich rozpočet. Ježíše jako svého Spasitele. Věří, že Ježíš je Když byl v roce 2015 žákem 6. třídy, ztratil
Naši kolegové v těchto zemích o takových jediný zachránce pro každého, a snaží se to otce. V následujícím roce podlehla viru HIV
rodinách vědí a my se snažíme na dálku spo- vyjadřovat svým chováním a postoji i ostat- také jeho matka. Pro Owena, nejstaršího ze
jit jednotlivé děti s dárci z České republiky, ním lidem v této muslimské zemi. sourozenců, bylo velice těžké pokračovat
kteří by byli ochotni přispívat konkrétnímu Melanie z Fili- ve studiu a zároveň uživit sebe a své mladší
dítěti na náklady na vzdělání. Poslechněte si pín, podporo- sourozence. Nakonec si vybral, že obětuje
příběhy několika mladých lidí, kteří se jako vaná ve studiu vzdělání, a bude pracovat na farmě, aby za-
děti dostali do programu dálkové adopce, dí- dárci z ČR, do- bezpečil rodině živobytí. Pracovníci naší part-
ky dárcům vystudovali a mohou se nyní sná- končila na jaře nerské organizace International Needs
ze postavit na vlastní nohy a uživit se. roku 2019 ba- v Ugandě se o vážné situaci Owena a jeho
Prianka žije v Indii kalářský obor sourozenců dozvěděli a podpořili ho, ať se
a je nejstarší ze čtyř Melanie z Filipín v r. 2008 masové komu- alespoň vyučí, aby si později mohl snáze vy-
dětí. Vždy se dobře s matkou a sestrami. nikace na uni- dělat na živobytí. Owen právě dokončil učeb-
učila a odmala tou- verzitě. Jako ní obor svářeč. Je vděčný za podporu dárců
žila pomáhat lidem. první absolvent v rodině by chtěla pomoci a věří, že budoucnost bude pro něj a jeho
Jejím mottem je „Bůh rodičům zaplatit vzdělání svých mladších sourozence lepší.
pro nás může udělat sourozenců. Jejím snem je být reportérkou
cokoliv, proč bychom zpráv či režisérkou. Melanie vyrostla v počet- Mnohé děti a studenti však ještě své dárce
tedy i my nemohli né křesťanské rodině spolu se šesti sestrami, nenašly. Bez dárců je jejich vzdělání nejisté
pomoci těm, kdo čtyři z nich ještě studují. Rodina žije v chu- a o tom, čím by jednou chtěly být, mohou
Její maminka a indický jsou v nouzi a strá- dinském slumu Balubad ve městě Marikina jen snít. I vy se můžete stát jejich osobními
tým International Needs dají, jsou to také děti (asi 15 km od hl. města Manily) na největším podporovateli a být tak součástí řešení je-
vyprovází Prianku jich nouze. Ujměte se na dálku některého
modlitbami před Boží.“ Díky podpoře filipínském ostrově Luzon. Lidé zde bydlí z nich prostřednictvím našich webových
nástupem do zaměstnání. ze zahraničí se jí po- v nuzných dřevěných domcích, ale i v chatr- stránek: www.dalkova-adopce.cz v části
dařilo vystudovat čích z odpadních materiálů.
obor bakalář medi- Otec Melanie je po operaci nezaměstnaný. Dálková adopce > Děti k dálkové adopci.
cíny a chirurgie. Od února 2019 již Prianka Matka je v domácnosti, přivydělává si výro- Ida Kadlecová
pracuje v jedné misijní nemocnici v Indii, kde bou a prodejem tradičních filipínských pokr- Nadace Mezinárodní potřeby
se léčí pacienti s tuberkulózou. Díky mnoha- mů před domem. Melanie dokončila studi-
leté podpoře svých dárců je již Prianka so- um s vynikajícími výsledky. Je aktivní i v církvi,
běstačná, ale ve svém závěrečném dopise chodí na biblické skupinky a je zapojená do
dárce prosí, aby pokračovali v podpoře dal- služby dětem.
18

Recenzie a rôzne...





Recenzie nia (od seba): ,,A keď ani Ježiš nemal stoper-
centnú úspešnosť svojho učeníctva, prečo by
som si ja mala myslieť, že to budem vedieť lep-
šie?” Do Anglicka sa vracia pravidelne (vždy
Nažité v žite s inou skupinou detí zo skupiniek), jej cesta
na štúdium v Cambridgei sa vďaka anglickým
priateľom pripravuje a v nej zatiaľ narastajú
Po siedmich rokoch žitia v žitnom poli sa pochybnosti, čo presne má robiť a kde pres-
Maruška Kožlejová, dnes Skonc, vrátila ne ju Boh chce mať: ,,Hviezdy nad lúkou po-
k peru a papieru a napísala ďalšiu prozaic- maly bledli a ja som sa uzimená vrátila do izby,
kú knihu ako voľné pokračovanie prvej kni- až keď vychádzalo slnko. Mám študovať literár-
hy Ako chytať v žite. nu komparatistiku v Cambridgei a byť svetlom
tam, alebo mám ja, introvert-netanečník, tanco-
vať sedemnásťkrát za týždeň KECY campdance
a vidieť, ako Pán Boh mení ľudí tu?”
Anglické plány doplnila ponuka pracovať na
plný úväzok v TC KOMPAS a Maruškin školi-
teľ diplomovej práce jej poradil veľmi jedno-
ducho a prekvapujúco: ,,Maruška, keď máte
možnosť čo i len jediného mladého človeka po-
sunúť hoci o centimeter bližšie ku Kristovi, stojí
za zváženie, či práve to nedáva najväčší zmy-
sel.” Knižka o tom, ako sa Maruška rozhodla
a aké prekvapivé dobrodružstvá zažila a čo Z knihy cítiť, že ide o autorkinu prvotinu
všetko videla len vďaka tomu, ako sa rozhod- a v niektorých pasážach je duchovné sme-
la. Stáť uprostred Božej vôle je to najlepšie, rovanie trochu umelo vložené. Napriek to-
čo sa nám v živote môže pritrafiť. mu ide o kvalitnú detektívku, ktorá čitateľa
prekvapí.
Ráchel Orvošová Igor Čonka
Názov knihy: Nažité v žite; Názov knihy: Pravidlá vraždy
Autor: Maruška Skonc; Autor: Julianne Deering
Vydavateľstvo: Porta libri; Rok vydania: 2017; Vydavateľstvo: i527.net
ISBN 978-80-8156-103-0 Rok vydania: 2018
Kresťanská detektívka
,,Pred siedmimi rokmi som zložila pero a vybrala Slova potěšení
sa žiť. Do žitného poľa, o ktorom som písala trochu inak
v prvej knihe. (...) A teraz je čas opäť zdvihnúť
pero a vydať svedectvo o nažitom. O jednom Keď sa v roku 1910 objavila na scéne po- Nemusíme se bát
živote plnom obyčajných aj čarovných dní a veľ- stava otca Browna, malého a nenápadného
kom dobrodružstve, ktoré diriguje On.” katolíckeho kňaza, ktorý vďaka svojmu poz- Apoštol Pavel píše Timoteovi: „Věz, že
Maruška pokračuje v príbehu tam, kde skon- naniu „hriechu a duše” úspešne rieši krimi- v posledních dnech nastanou zlé časy.
čila. Vrátila sa z Anglicka a nastúpila na ma- nálne prípady, znamenalo to pre literárnu Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví,
gisterské štúdium v Prešove, ktoré kvôli verejnosť šok. domýšliví, budou se rouhat, nebudou
Anglicku prerušila. Polovicu srdca nechala Detektívka bola považovaná za podradný poslouchat rodiče, budou nevděční, bez-
v Anglicku a plánuje sa tam vrátiť na dokto- žáner a autor otca Browna G. K. Chesterton božní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlou-
randské štúdium. Alebo taký je jej plán. musel napísať esej s názvom „Obrana de- vační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobré-
Cíti sa trochu stratená a hľadá si znovu svoje tektívky”. Netrvalo dlho a kresťanskí autori mu, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít
miesto v živote na Slovensku. V knižke sa začali písať detektívne príbehy. A tak vieme, raději rozkoš než Boha“ (2 Tm 3, 1 – 4).
prelínajú viaceré roviny. Jednou sú napríklad že Poirot alebo Lord Peter Wimsey majú
cestovateľské výlety s kamarátmi – vtipné aj blízko k cirkvi. Při různých příležitostech poznáváme, že to
vážne zážitky z Ríma, Barcelony, Paríža. V inej pozícii je Drew Farthering, hlavný hr- všechno se dnes děje. Proto připomínáme,
Často píše o ľuďoch zo skupiniek, ktorých dina románu Pravidlá vraždy od Julianny mimo jiné, i události z roku 1968 a 1989.
stretla a niečo ju naučili, prípadne, ktorí sa Deering. V knihe sa dostávame do medzi- Věříme, že Pán Bůh má všechno pevně pod
stali jej kamarátmi a naučili ju ešte viac. Píše vojnového Anglicka, ktoré sa pomaly, ale ur- kontrolou. Ať už procházíme čímkoliv, ne-
aj o prvom stretnutí so svojím manželom, čite stáva tieňom svojej slávy. Honosné síd- musíme se bát. Vždyť s námi je On – Pán
vtedy chlapcom, s ktorým sa nemali radi la sa stávajú majetkom podnikateľov, ktorí a Král. Pán Ježíš Kristus, který je na věky!
hneď, ako sa stretli. Fascinujúci príbeh! Ale sa ani netaja tým, že svoj majetok získali nie
najdôležitejšiu rovinu tvorí rozhodovanie sa, práve poctivým spôsobom. Do Drewovho Marie Horáčková
čo bude jej ďalšie smerovanie v živote – služ- života zasiahne zločin a on sa aj so svojou
ba na Slovensku, alebo doktorát v Cambri priateľkou pustí do pátrania. inzerát
dgei? Jej služba skupinkami sa mení a vyvíja. Jeho vedomosti sú založené na čítaní detek-
Zažíva zranenia a sklamania, s ktorými sa mu- tívok, ale čoskoro zistí, že svet nie je taký Nabízím ubytování v rodinném domě pro 6–8
sí vyrovnať, posunúť sa, nastaviť iné očakáva- jednoduchý, ako sa na prvý pohľad zdá. osob, v podhůří Jeseníků v obci Vikýřovice, na
vlakové trase Olomouc - Kouty nad Desnou.
Blízko do hor (lyže v zimě, turistika i cyklo v létě).
Témata/témy časopisu Rozsévač/Rozsievač 2020 Možnost parkování na pozemku.
Více informací na tel.: + 420 608 451 995,
Číslo 01 2020 – ...Prečo manželský zväzok? e-mail: [email protected]
Číslo 02 2020 – ...Prečo mať deti? Uzávierka 10. 11. 2019 Věra Jersáková 
19 19

POKOJ

Jarka Rečníková


Máš pokoj vždy vo svojom srdci?
- Takú som dostala otázku.


A odpoveďou na ňu bolo mlčanie.



Pokoj,
keď bolesť navštívi ťa,

keď priateľ opustí a povie posledné ti zbohom,
keď otca, matku, sestru, brata stratíš,

keď ten, koho miluješ, sa viac už nevráti?


Máš pokoj vždy vo svojom srdci?



Pane, Ty jediný vieš,
a preto prosím: Pomôž, pomôž mi!


Po noci prosenia i ďakovania,

po noci pokánia a vyznávania,

po noci úzkosti a hľadania
prišlo zmierenie.

POKOJ prišiel.

Pán Ježiš,
môj Pán a Kráľ vošiel do srdca.

Do každej komory a predsiene.

Jeho je celé moje srdce.


Máš pokoj vždy vo svojom srdci?


A na tú otázku je len jedna odpoveď:

Pán Ježiš,
On sám,

On je pokojom môjho života.






Za fotografie publikované v tomto čísle pekne ďakujeme. Ich autormi sú: Marie Horáčková, Vladimír Malý, Maroš Kohút, Toma Magda, Peter Orvoš
Foto: © Nadezda Grapes /Adobe Stock a archív redakcie.
Grafické riešenie obálky Lýdia Bodnárová.
20




Rozsievač_11_2019.indd 2 18. 9. 2019 20:40:28