Časopis Rozsievač 1/2021

január/leden
2021
ročník 91

Časopis Bratrské jednoty baptistů pro šíření Dobré zprávy








































Vymeniť šatník




Byť kazateľom



Vzpomínka na bratra Pavla Titěru














BIBLICKÝ ŠATNÍK KŘESŤANA



Svleč ze sebe (svůj hříšný charakter) – obleč Krista (Jeho charakter)

„Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce“ (Mt 11, 29).








Rozsievač_01_021_press.indd 1 16. 11. 2020 14:34:22

Reportáž... a svedectvá





Krst v košickom zbore




Korona ani zlomená noha nemohli
zabrániť krstu
na osobné vyznanie viery


V dňoch 27. 9. a 4. 10. 2020 sa uskutočnil v našom zbore krst
na osobné vyznanie viery.
V prvú nedeľu bolo pokrstených päť osôb a hneď ďalšiu nedeľu
tri osoby, ktoré sa pre karanténu nemohli zúčastniť prvého krstu.
Určitou zvláštnosťou bol krst mladého futbalistu s dvojitou frak-
túrou nohy a krst staršieho brata. Radostnou skutočnosťou boli
svedectvá krstencov.
Niesli sa v znamení Ducha Svätého. Boli pre nás poslucháčov, ale
aj divákov cez internet vzácnym povzbudením na ceste za Pá-
nom Ježišom. Boli vážnou výzvou pre náš zbor, ale aj pre našu
cirkev. Ak chceme duchovne prežiť budúcnosť v tomto prevráte-
nom svete, musíme sa viac otvoriť moci Ducha Svätého.
Nech je pre nás povzbudením slovo z 2. kapitoly Listu Rimanom
– Stav človeka v Kristu.
Rasťo Štepita, najstarší člen košického zboru

Z krstu v Košiciach... Tamara Šarkőziová, Ema Bodnárová a Benjamín Smolník


S krstenými sa modlili bratia (zľava)... Dalibor Smolník, Róbert Hanyus a Peter Jurčo
















Svedectvá bratov...
Vyznal som aj tie najtajnejšie...


Dovoľte mi predstaviť sa. Pre tých, ktorí ma nepoznajú, volám sa Sestra Katarína Javorská
Miro Telepčák a spolu s mojimi rodičmi a dvoma súrodencami býva- a krstení bratia 4.10. 2020 – Jaroslav Trepáč a Miroslav Telepčák....
me v mestskej časti Košice-Krásna. Mám pätnásť rokov a navštevu- ...brata Jaroslava Trepáča krstí brat Dalibor Smolník
jem druhý ročník strednej školy. Som tu dnes, aby som vám povedal
svedectvo o mojej záchrane a obrátení sa k Bohu.
Mal som tú milosť, že som sa narodil do rodiny, kde sa o Ježišovi
a o tom, čo pre nás urobil, rozprávalo pomerne často. Kresťanské
spoločenstvo navštevujem s rodičmi už od malička, ale nikdy som
neprikladal veľký význam tomu, čo pre mňa Ježiš Kristus urobil.
Navštívil som veľa kresťanských táborov, ale nebolo to pre mňa živé
a osobné. Počul som, že odplatou za hriech je smrť, ale kto by chcel
počúvať také veci? Takže som na to nemal čas, čo bola v skutočnosti
iba výhovorka. Mojím skutočným a najhorším žráčom času boli hry.
Bol som od nich závislý. Každú chvíľu som bral do ruky mobil alebo
notebook a zabíjal drahocenný čas, ktorý sa už nikdy nevráti. Každú
oslavu, rodinné stretnutia a návštevy som využíval, pretože rodičia sa
venovali hosťom. Boli dosť zaneprázdnení na to, aby si všimli, ako
som potichu vybehol hore na poschodie, kde som trávil hodiny hra-
ním hier, pozeraním videí, pornografie a skrátka konzumovaním všet-
kej špiny, čo je na internete...
(Dokončenie na strane 15)
2

Úvodník




Obsah Január, začiatok roka nie je obdobím, keď me-
níme svoj šatník. Takýto čas nastáva vo väčši-
ne rodín zvyčajne dvakrát ročne, na jar a na

čistiť a odkladáme do horných poličiek zimné
Krst v košickom zbore......................................2 jeseň a u niekoho ešte aj v lete. Na jar dávame
Vymeniť šatník...................................................3 kabáty, bundy a topánky a vyťahujeme tie jar-
Oblékli sme Krista.............................................4 né a letné kusy oblečenia a obuvi a na konci
Biblický šatník kresťana jesene naopak. Stáva sa mi, že potrebu zme-
Novoroční pozdravy.........................................5 ny šatníka si uvedomím až po týždni alebo
Milý čitateľ Rozsievača,... po dvoch, keď zistím, že je mi v tom zimnom
Přání čtenářům, Rozsévače do roku 2021 oblečení teplo, alebo v letnom zima.
Drahé sestry Vymeniť či upraviť šatník je potrebné aj pri
Drahí čitatelia,... ................................................6 zmene zamestnania, ak sa v novej práci vyža-
Milé sestry,... duje iný štýl obliekania ako v predchádzajúcej
(to som mal možnosť tiež zažiť).
Stretnutie odborov sestier SR a ČR Tento rok sa v našom časopise chceme veno-
Vyzleč seba – obleč Krista................................7 Ján Szőllős vať práve výmene nášho šatníka. Nie, nebojte
Vyzlečť seba,... sa, nemeníme Rozsievač na časopis o móde
Velkolepá mozaika a obliekaní. Chceme sa v jednotlivých témach
Byť kazateľom – Zoltán Kakaš.......................8 venovať tomu biblickému, duchovnému šatní-
Rádio 7/ Aby ste šli a ovocie niesli...............9 ku a potrebe jeho obmeny. Božie slovo totiž na viacerých miestach používa tento
Neshody novokřtěnců v Mikulově..............10 pre nás z každodenného života zrozumiteľný obraz vyzliekania a obliekania, aby
Pred odchodom.............................................13 sme lepšie a ľahšie porozumeli nevyhnutnosti úplnej zmeny nášho života, keď sa
Začíná být horko?...........................................14 staneme kresťanmi. Samozrejme, môžete namietať, že zmena oblečenia nestačí, je
Boží přítomnost je tvá kotva potrebné úplné znovuzrodenie. O tom Písmo hovorí a zdôrazňuje to ako základ
Krst v košickom zbore – 2. časť..................15 nášho nového života v Kristu. Starý človek sa nedá „opraviť“, zlepšiť. Musíme sa
S Ježíšem v kuchyni.........................................16 znovuzrodiť, zdôrazňuje sám Pán Ježiš (J 3, 3 – 7).
Zaměř se na to, co přetrvá do věčnosti Nový človek však musí postupne rásť a je potrebné ho aj obliecť do nového duchov-
Nenávisť.............................................................17 ného šatníka. O tom nám Písmo hovorí v tých textoch o obliekaní. Nový človek ne-
Být schopen přetrhnout řetěz nenávisti môže nosiť oblečenie starého človeka. Ak sme sa znovuzrodili, musíme odložiť tie
Dvě vzpomínky................................................18 staré ohyzdné kúsky šatstva, tie charakterové vlastnosti a zvyky, ktoré na prvý po-
Tu som ja, pošli mňa
Recenzia............................................................19
Vymenili mi šaty Vymeniť šatník
Pane Bože,...
Redakční oznamy a inzerce
P. Kondač: Labyrint sveta ...............................20 hľad nie sú pekné a dobré (napr. hnev, zlosť, rúhanie). Sú tu však aj kusy šatstva
(napr. bielizeň), ktoré sú neviditeľné, ale sú veľmi dôležité, lebo ich nosíme stále
rozsievač • rozsévač a priamo na tele. Tie v duchovnom zmysle (charakter, spravodlivosť) tvoria základ
Časopis Bratskej jednoty baptistov a musíme neustále strážiť
pre šírenie Dobrej správy ich čistotu. Stali sme sa
súčasťou Božej rodiny, ...máme sa podobať
Predseda Redakčnej rady: Ján Szőllős sme Boží synovia a dcéry
Šéfredaktorka: Marie Horáčková
Redakčná rada: S. Baláž, D. Jersáková, M. Jersák, R. Orvošová, a podľa toho sa máme aj prvorodenému Božiemu Synovi,
L. Podobná, E. Pribulová
Grafická koncepcia časopisu: Ján Boggero obliekať, máme sa podo- Pánovi Ježišovi a máme si vlastne
Jazyková a redakčná úprava: J. Cihová, M. Horáčková, bať prvorodenému Božie-
E. Pribulová Jeho obliecť (R 13, 14).
Redakcia a administrácia: Bratská jednota baptistov, mu Synovi, Pánovi Ježišo-
Rada v SR, Súľovská 2, 821 05 Bratislava, vi a máme si vlastne Jeho
tel./fax +421 902 815 188. E-mail: rozsievac@baptist.sk
Vychádza 11-krát do roka. obliecť (R 13, 14). Hoci
Cena výtlačku: Odberatelia v SR: predplatné 18,- € na rok vieme, že pri štarte nového života musíme urobiť výmenu šatníka a Boh nám vo
(cena jedného výtlačku 1,64 €) + poštovné.
Poštovné - zbory: 3,- € za kus a rok, svojej milosti tie nové šaty dal do daru, nie vždy chceme ten nový šatník, nové vlast-
jednotlivci:
cena výtlačku 1,64 € + 5,50 € poštovné za kus a rok. nosti, ktoré nám Boh dal nosiť. Niektoré „staré kúsky“ oblečenia sú ešte celkom
Odberatelia v ČR: předplatné 484,- Kč na rok pekné, páčia sa nám a nechceme ich odložiť. Božie slovo nám veľmi jasne hovorí, že
(cena jednoho výtisku 44,- Kč) + poštovné.
Poštovné - sbory: 102,- Kč na kus a rok, tie staré veci máme odložiť, vyzliecť, dať preč a obliecť si máme tie nové, ktoré sme
jednotlivci: dostali od Boha.
cena výtisku 44,- Kč + 252,- Kč poštovné za kus a rok.
Odber v zahraničí: predplatné 18,- €, aktuálne poštovné 29,- €. Tak ako sa v telesnom živote každý deň rozhodujeme, čo si ráno oblečieme, tak sa
SR: IBAN: SK35 0900 0000 0000 1148  9120, do poznámky aj v duchovnej oblasti rozhodujeme, čo si v konkrétnej situácii oblečieme, či tie staré
napísať meno odberateľa. Var. symbol: 888, ČR: Česká
spořitelna Praha, č.ú. 63112309/0800, var. symbol 911 840 šaty hnevu, vášnivosti, kriku..., alebo nové šaty dobrotivosti, milosrdenstva, pokory...
Platby zo zahraničia: Názov účtu: Rozsievač – časopis Písmo nám nezamlčuje ani fakt, že znovuzrodením sme sa stali súčasťou Božej
Brat. jed. baptistov Súľovská 2, 82105 Bratislava, Slovenská
republika, číslo účtu: 0011489120, Kód banky: 0900 S.W.I.F.T.: armády a vedieme duchovný boj so silami temna. Preto si k tomu adekvátne máme
GIBASKBX Clearing: SLSP SC REUTERS: SVBR, SVBS, SVBT, obliecť aj duchovnú výzbroj svetla. Aby sme si ju však mohli obliecť, musíme najprv
SVBU, IBAN SK 35 0900 0000 0000 1148 9120
Objednávky: ČR: BJB, Výkonný výbor v ČR, Na Topolce 14, odložiť skutky tmy (R 13, 12). No a nakoniec, po víťaznom boji, si budeme môcť vy-
140 00 Praha 4; SR: Bratská jednota baptistov, Rada v SR,
Súľovská 2, 821 05 Bratislava zliecť smrteľnosť a obliecť nesmrteľnosť (1Kor 15, 53 – 54).
Uzávierka obsahu čísla 1/2021: 25. 11. 2020 Verím, že aj články v tomto ročníku Rozsievača nám pomôžu a budú nás inšpirovať
Výroba: Bittner print s. r. o., Bratislava, náklad 1300 ks.
SSN 02316919 – MK SR 699/92 pri tej celkovej výmene nášho starého telesného šatníka za nový duchovný šatník,
Poznámka: Zveřejněné články nemusejí vyjadřovat názor redakce. ktorý nám dáva Pán, a aj pri tom každodennom rozhodovaní sa, aký duchovný šat si
Všechny články procházejí posouzením Redakční rady a ne všechny
jsou uveřejněné. oblečiem.
3

Oblékli jsme Krista





Biblický šatník Základné oblečenie


kresťana



Vyzleč seba (svoj hriešny charakter)

– obleč Krista (Jeho charakter)




Starozákonný text: Možno niektorí z ľudí neuvažujú nad svo-
„Ten povedal tým, čo stáli pred ním: jím konaním, nad tým, čo a ako hovoria,
Vyzlečte ho z tých špinavých šiat! Jemu ako reagujú na rôzne životné situácie.
povedal: Pozri, sňal som z teba tvoju vi- No mnohí hodnotia neraz svoje konanie
nu a oblečiem ťa do slávnostného rú- ako nesprávne a nenáležité, trápi ich to
cha“ (Zach 3, 4). a nevedia si s tým rady, tak to ospravedl-
ňujú asi takto: „Čo robiť? Už som raz ta-
„Dám im srdce, aby ma poznali, že ja ký/á, je to môj charakter a toho sa nezba-
som Hospodin; budú mojím ľudom a ja vím. Dostal/a som to do vienka pri svo-
budem ich Bohom, lebo sa celým srd- jom narodení ako dedičstvo predchádza-
com obrátia ku mne“ (Jer 24, 7). júcich pokolení. Som v tom zahalený/á
ako v plášti od hlavy až po päty. Musím
Starozákonní text: s tým žiť do posledného dychu, už sa ne-
„Hospodin se obrátil k těm, kteří tu zmením.“ Pozor! To, čo nás sužuje a obopína, čo sme považovali za svoj nezmeniteľ-
ný charakter, je môj a tvoj hriech – hriešne konanie a zmýšľanie. Zmena je možná!
před ním stáli: Svlékněte z něho ten špi- Je tu ponuka chopiť sa podávanej ruky v podobe evanjelia – radostnej zvesti o Zá-
navý šat. Jemu pak řekl: Pohleď, sňal chrancovi, Ježišovi Kristovi: „Oblečte sa v Pána Ježiša Krista a nevyhovujte telu...“
jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem (Rim 13, 14). Áno, v pokání a vo viere treba vyznať svoje hriechy – zobliecť ich ako
tě obléci do slavnostního roucha“ (Za ohyzdné rúcho a položiť pod Kristov kríž. On, jedine On si vie s tým poradiť, ak Mu
3, 4). to dovolíme. Pokánie a vyznávanie hriechov, to je zobliekanie starého človeka – zba-
vovanie sa svojho charakteru a hriešneho konania. Viera a dôvera v Božiu moc, odo-
„Dám jim srdce, aby mě poznali, že já vzdanie sa pod nadvládu nebeského Otca, to je odev nového človeka oblečeného
jsem Hospodin. Budou mým lidem a já do Kristovho charakteru. O tejto premene človeka obrazne hovorí aj krst ponore-
jim budu Bohem, neboť se ke mně na- ním – v hrobe vody zomiera človek so starým hriešnym charakterom a povstáva člo-
vrátí celým srdcem“ (Jr 24, 7). vek, ktorý túži s každým prichádzajúcim dňom získavať charakter svojho Záchrancu
a Spasiteľa, Pána Ježiša Krista: „Veď všetci, čo ste boli pokrstení v Krista, Krista ste
si obliekli“ (Gal 3, 27). Aká to radosť, že to staré špinavé je už z nás preč! Naše srd-
ce je naplnené láskou a vďačnosťou. Ale čo ďalej? Ako si obliekať Krista každý deň?
Odpoveď dáva sám Pán Ježiš: „Vezmite na seba moje jarmo a UČTE SA ODO MŇA,
lebo som tichý a pokorný srdcom, a nájdete odpočinutie pre svoje duše. Veď moje
jarmo je príjemné a bremeno ľahké“ (Mt 11, 29).



Čo s tým dnes?






Novozákonný text:
„Veď ktorí ste boli pokrstení v Krista, Čo s tým dnes? Je ti ľúto, že v toku času si občas siahol/la po niečom, čo nie je
Krista ste si obliekli“ (Gal 3, 27). z Kristovho „šatníka“, a tým sa v tvojom srdci znova začínajú zahniezďovať znaky
starého charakteru a hriechu? Vďaka Božej milosti a nekonečnej láske nie je zatiaľ
„Učte sa odo mňa, lebo som tichý a po- nič stratené. Ešte stále platí Božie pozvanie k návratu so zasľúbením: „... odstránim
korný v srdci“ (Mt 11, 29). kamenné srdce z ich tela a vložím im srdce z mäsa, aby chodili podľa mojich ustano-
vení, aby zachovávali moje nariadenia a plnili ich. Oni budú mojím ľudom a ja budem
Novozákonní text: ich Bohom...“ (Ezech 11, 19). Hospodin
„Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtě- znovu podáva svoju milujúcu a láskavú
ni v Krista, také jste Krista oblékli“ (Gal ruku. Treba sa jej chytiť a nechať sa viesť
3, 27). nariadeniami obsiahnutými v Božom slo-
ve. Len tak nebude starý človek a zvodca
„Učte se ode mne, neboť jsem tichý – satan – víťazom nad nami. Neváhajme!
a pokorného srdce“ (Mt 11, 29). Čas milosti sa kráti.
4 4

Novoroční pozdravy





Milý čitateľ Rozsievača,




je za nami náročný rok. Pred rokom by nikomu z nás nenapad-
lo, čo všetko budeme v tomto období riešiť.
Od ohrozenia osobného zdravia, cez zákazy bohoslužieb, až
po dlhodobé ekonomické dopady pandémie. Jednoducho, ži-
jeme v post-covidovom svete.
Ako v ňom obstáť ako kresťania? Ako môžeme hľadieť vpred
bez obáv, strachu a pochybností? V prvom rade si potrebuje-
me pripomínať, že od Božej lásky nás neodlúči ani pandémia,
ani choroba, ani zákaz spoločných bohoslužieb (Rim 8, 35 nn).
Od Božej lásky nás však vždy oddeľuje náš hriech (Iz 59, 2)!
Aj v tomto post-covidovom roku platí, že Božia milosť a bez-
pečie Jeho náruče sú nám na dosah.
Pristúpme teda s dôverou k trónu milosti, aby sme dosiahli milosrdenstvo a našli milosť a po- On drží ve svých pevných rukách celý svět,
moc v pravý čas (Heb 4, 16). A nezabúdajme, že rastúca tma je príležitosťou, aby svetlo i svoji církev a život každého z nás. Buď-
nášho svedectva a dobrých skutkov mohlo svietiť ešte jasnejšie a prinášať požehnanie me věrní v tom poslání, které nám dal.
všetkým, s ktorými zdieľame túto planétu (Mt 5,14 – 16). Náš úkol, nést evangelium světu, ještě ne-
Prajem nám všetkým, aby sme každý deň roka 2021 prijali ako novú výzvu a príležitosť! skončil. Hledejme stále nové cesty k lidem
Ben Uhrin, predseda Rady BJB v SR okolo nás. Stůjme jeden při druhém a po-
vzbuzujme se navzájem k lásce a dobrým
Přání čtenářům Rozsévače do roku 2021 skutkům.
Modlím se za nás všechny, ať v Česku ne-
bo na Slovensku, aby Ten, který začal dob-
Milí přátelé, bratři a sestry v Kristu, dovol- je doslova, že to ré dílo mezi námi, ho v letošním roce ješ-
te mi, abych vás na prahu roku 2021 všech- Slovo „rozbilo tě víc a více rozvinul ke své slávě!
ny pozdravil a popřál vám Boží pokoj a po- stan“, nebo „pře-
žehnání do nového období, které se nám bývalo ve stanu“ Pavel Coufal
otevírá. Ať Pán Ježíš, který je Pánem nade mezi námi. předseda Výkonného výboru BJB v ČR
vším, chrání vaše kroky a vede vás cestou Čtenáři Bible si
k našemu společnému cíli. jistě vzpomenou Drahé sestry
Paradoxem při psaní tohoto novoročního na putování
pozdravu je to, že zatímco vy ho čtete starozákonního
v období Nového roku 2021, já ho píšu Božího lidu po „Stvoření, opírající se o tebe, chráníš po-
20. října 2020. Zkuste si vzpomenout, co poušti po dlou- kojem, neboť v tebe doufá“ (Iz 26, 3).
jste asi prožívali ve druhé polovině října. hých 40 let, na
Titulky říjnových novin a zpravodajských jejich přebývání Prožily jsme zvláštní čas, kdy jsme byly
serverů plní zprávy o narůstající druhé ve stanech a na více než jindy sevřené tím, co je opakem
vlně koronavirové epidemie. Strmě roste Boží přítomnost, která se jim zjevovala pokoje, a to je strach. Strach kráčel ulice-
počet nakažených, narůstá počet pacien- skrze oblakový a ohnivý sloup. Ani my nej- mi. Strach se plížil v nemocnicích, ve ško-
tů v nemocnicích i množství lidí, kteří umí- sme na té naší životní pouti sami. Náš Pán lách, v rodinách. Čas plný zvratů a změn.
rají. Zesilují se protiepidemická opatření, je před námi, vede naši víru, a dokonce je Kdo z nás před rokem tušil, co se bude
omezuje se vzájemné scházení a osobní uprostřed nás, přebývá (stanuje) mezi ná- odehrávat na jaře? Víme, že se nedělo nic,
kontakty. Sbory opět přecházejí na on- mi. Je nám tak blízko! Ujišťuje nás: „já jsem o čem by Pán Bůh nevěděl. Něco nám to
-line vysílání bohoslužeb, video setkání s vámi po všechny dny, až do skonání tohoto mělo říci. Věřícím i nevěřícím. Lidé se báli
přes zoom nebo skype. Přál bych si, aby věku“ (Mt 28, 20). nepatrného viru a nebáli se Pána Boha,
v době, kdy budete tento článek číst, to Do chaosu tohoto světa, do lidské bídy, který má moc oživovat mrtvé, uzdravovat
vše bylo již za námi a život se vracel zpět slabostí a nemocí, přišel ten Slavný a Moc- chromé, proměňovat životy lidí.
do normálního stavu... ný, aby tady byl s námi. Ta hloubka jeho Stojíme na začátku nového roku.
Rok 2020 bude asi trvale zapsán v našich sklonění se k nám lidem nám bere dech. Před námi je nepopsaný list. Čím jej popí-
myslích jako rok koronaviru. Nejprve při- Jak úžasná láska to musí být! Přišel, aby žil šeš ty, čím jej popíši já? Budou to stránky
šel jarní šok z neznámé nemoci, uzavření s námi. Ve všem nám byl podobný, kromě plné strachu, nebo radosti a pokoje?
společnosti do izolace, pak letní radostné našeho hříchu. Na vlastní kůži ví, co to je, V úvodním verši Izajáš píše, že ten, kdo ži-
vydechnutí a nakonec podzimní druhá vl- být člověkem. Zná naše nejistoty a proží- je s Pánem Ježíšem Kristem, opírá se o Něj,
na, mnohem silnější než ta jarní. Ovlivnilo vá je s námi. Vydal se všanc, stal se zrani- ten bude prožívat po-
to život každého z nás i život církve. Mno- telným, jako jsme my. V podobě člověka koj. Je to pokoj, který
ho se změnilo a asi se změní i nadále. se ponížil, nesl naše viny až na kříž... Je-li nenajdeme nikde jinde
O to víc je pro nás velikou posilou ta živá tento Bůh s námi, kdo je proti nám? než v těsné Boží blíz-
naděje, kterou máme v Pánu Ježíši Kristu. Kéž i v tom letošním roce vnímáme oči- kosti. Svět ho nezná.
On je „Immanuel“, Bůh s námi. ma víry našeho Boha jako toho všemo- Ve světě najdeme jen
Nebyli jsme sami a nejsme sami ani dnes. houcího a svrchovaného Pána celého ves- krátkodobé náhražky.
O Vánocích jsme si připomínali tu slavnou míru a zároveň milujícího a blízkého Otce, Originální pokoj mohu
skutečnost, že se Slovo stalo tělem a pře- našeho Zachránce i věrného Přímluvce. prožívat jen díky tomu,
bývalo mezi námi (J 1, 14). V řeckém textu S touto posilou hleďme do příštích dní. že Pán Ježíš Kristus při-
5

Novoročné pozdravy






šel na tuto zem jako Smírce mezi nebem a zemí. Díky Bohu, že máme jistotu na začátku roku, Drahí čitatelia,
že nestojíme samy, ale s Tím, který ví, co, kdy a proč se má stát. Pravda, někdy nerozumíme
tomu, co se v našem životě odehrává a nebudeme tomu možná rozumět ani letos. Víme však,
že patříme Velikému, Mocnému Pánu Bohu, který chrání své věrné. Díky Němu můžeme prožít za posledný rok sa život
kvalitně i tento nadcházející rok. Kvalita našeho života bude spočívat v tom, čím se budeme v našej spoločnosti radikálne
živit. Nemyslím tím dobroty na talíři, ale čím se budeme zabývat v myšlenkách. To, čím se po- zmenil. Všade dookola počú-
stupně stáváme, jak duchovně rosteme, úzce souvisí s tím, čím sytíme své srdce a svoji mysl. vame o prírodných katastro-
Jak jsme na tom se čtením, studiem Bible. Není naše víra podvyživená proto, že si vybíráme jen fách, nepokojoch, no najviac
pamlsky místo syté stravy? Rády někdy stavíme Pána Boha do role milého pánaboha, který je asi o pandémii COVID-19
shovívavý ke všemu, všechno odpouští. Takové ,,sladké milování“. Biblický Bůh však také soudí, a s ňou spojeným strachom,
napomíná, nenávidí hřích, to vše je zapsáno v Božím slově. On vidí do našeho srdce, zná naše ktorý ovládol celý svet. Svet sa
myšlení a chce nás připravit na to, abychom se podobaly Pánu Ježíši Kristu. Chce nás učit, na- zmieta v chaose a v neistote.
pravovat, těšit, povzbuzovat, abychom žily, jak Bohu se líbí. Kéž by ta naše stránka života neby- My však môžeme stáť na pevnom základe,
la samá kaňka a škrtanec. Boží slovo je mocné, vdechnuté Duchem svatým – v Něm není žádný ktorým je Pán Ježiš, a na Jeho zasľúbeniach:
omyl. Omyl může být jedině v nás. Ne, že my bychom měly posuzovat Bibli, ale ona posuzuje „A hľa, ja som s vami po všetky dni až do
nás. Nemusíme se bát. Jsme chráněny pokojem, jestliže se opíráme o Toho, který přišel na zem skonania sveta“ (Lk 28, 20).
jako Záchranář lidských trosek. Drahé sestry, chci vás i sebe povzbudit k přemýšlení a zaměře- „Nezanechám ťa, ani ťa neopustím“ (Žid
ní se na důležité okamžiky v našem životě. Není nic vzácnějšího než poznávat Toho, který nás 13, 5).
miloval dříve, než my jsme mohly milovat Jeho. Růst do Jeho podoby a více Ho milovat. Sytit se Uprostred toho všetkého, čo sa vo svete
Božím slovem. O každé situaci rozmlouvat s Nebeským Otcem. To nejsou novoroční předse- deje, my máme istotu a nádej v našom
vzetí, která v únoru končí. Před Pánem Bohem se nemůžeme ani vymlouvat, ani schovat. Bohu. Pokiaľ žijeme uprostred Božej vôle
Zná dobře naše úkryty. Ví, za co nebo za koho se schováváme. Volá nás na cestu, která se nám, a v poslušnosti Jemu samému, je to pre nás
ne vždy bude líbit, ale je to zaručeně cesta pokoje. Nespoléhejme na vlastní navigaci, která nás to najbezpečnejšie miesto, kde môžeme
může zavést do slepé ulice. Nechme se vést Tím, který dokáže utišit každou bouři, uzdravuje byť ukrytí.
v nemoci, přináší pokoj do tvého uspěchaného a nenaplněného života. V tejto dobe, keď možno hmatateľne vní-
Nechme plynout bohatství Božího pokoje do našeho života jako připomínku nebe. Boží pokoj mame, ako sa zväčšuje temnota nad týmto
je pro tebe DAREM i pro letošní rok, ať přinese cokoliv, zůstaň pevně stát, s pohledem stále svetom, svetlo verných a oddaných Božích
upřeným na Něho. Kéž i na našem obličeji je patrné, že žijeme opravdový život s Kristem, jde- detí bude svietiť čoraz jasnejšie.
me za Ním a věrně chceme sloužit na všech místech, kam nás Pán Bůh staví. „Svou cestu svěř Očakávajúc blízky príchod Pána Ježiša, maj-
Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat“ (Ž 37, 5). me bedrá opásané a sviece horiace.
V Jeho lásce, která převyšuje vše lidské s vámi spojená vaše Zo srdca všetkým želám, aby sme každý deň
boli plnení Duchom Svätým, aby sme vzras-
Helena Včeláková, předsedkyně OS BJB v ČR tali v láske a v známosti nášho Pána, aby na-
še svetlo jasne svietilo do týchto temných
Milé sestry, odhodlané oslavovať Ježiša, pretože jazvy dní.
nie sú iba záznamom o našich ranách, sú aj
Ruth Maďarová
dôkazom uzdravenia. za Európsky odbor sestier
rok 2020 bol úplne iný,
ako sme si vôbec vedeli Za OS BJB na Slovensku Ľ. Sýkorová (European Baptist Women United)
predstaviť. Život, aký
sme poznali len z apo- Stretnutie odborov sestier SR a ČR
kalyptických filmov, sa
stal skutočnosťou. Pan- Začiatkom októbra, v čase veľkej neistoty Pán Boh dá, bude v Košiciach, kde je zbor
démia ovplyvnila život a dynamických zmien, keď sa exponenciálne ochotný konferenciu pripraviť hneď v dvoch
každého človeka. Muse- zvyšoval počet nakazených Covidom v obi- variantoch. Veľkou výhodou je, že majú kva-
li sme dodržiavať opatrenia a obmedzenia, dvoch našich krajinách, sa stretol český a slo- litné technické vybavenie, takže keby pod-
ktoré nám nariadila vláda, nemohli sme isť venský výbor odboru sestier. Nie v Kroměří- mienky na cestovanie a zhromažďovanie ne-
na spoločné bohoslužby, stretávať sa. Do- ži, ako sme mali pol roka vopred naplánova- boli priaznivé, konferencia sa môže uskutoč-
konca sa nemohla uskutočniť ani naša ses- né, ale virtuálne v online priestore z troch niť online.
terská konferencia. rozličných miest – Prahy, Bratislavy a Banskej Sme veľmi vďačné, že aj v tomto nás Pán
Na druhej strane sme mohli vyskúšať niečo Bystrice. Boli sme veľmi vďačné za techno- predchádzal. Počas spoločného stretnutia,
nové – online bohoslužby, skupinky, mod- lógie 21. storočia, vďaka ktorým sme mohli zdieľania a modlitieb sme sa zhodli, že Boh
litby, chvály a takýmto spôsobom osloviť aj byť spolu a dokonca sa aj po dlhom čase vi- nás pozýva do nových foriem spolupráce,
ľudí, ktorí by možno do modlitebne nikdy dieť. ako aj praktickej služby a podpory žien v na-
neprišli. Nevieme, aký bude tento rok, čo Spoločné stretnutie výborov sa pravidelne šej cirkvi. Máme pocit, že pandémia narušila
nám prinesie, čo nám dopraje, čo nám vez- koná vždy na jeseň, aby sme mohli plánovať naše plány, ale nebeskému Otcovi nič nie je
me. Myslím si, že do tohto roka ideme s iný- Konferenciu odboru sestier BJB. V dôsledku nemožné.
mi očakávaniami ako roky predtým. koronavírusovej pandémie bola v roku 2020 Hľadáme preto pokorne Jeho vôľu.
Prajem vám, aby ste počas roka 2021 mohli konferencia zrušená. A hoci dúfame, že na Drahé sestry, obdobie, ktoré prežívame, je
stále cítiť prítomnosť nášho Pána, aby ste ve- začiatku mája 2021 sa už budeme môcť časom skúšky, ale aj príležitostí. Našou zbra-
deli, že za všetkým, čo príde do nášho živo- stretnúť bez rúšok a bez obáv objímať, nik ňou proti strachu môže byť pevná dôvera
ta, je On sám a všetko sa deje z určitého dô- z nás nevie predvídať, ako sa všetko naozaj v Božiu lásku a ochranu, a keď zápasíme
vodu. Nie vždy tento dôvod poznáme, hoci vyvinie. Sestra Helenka Včeláková sa s nami s pocitmi neistoty, nespokojnosti s obme-
sme zvedavé. Buďme vďačné nielen za to, čo podelila s inšpirujúcim výrokom Martina dzeniami a netrpezlivosťou, určite nám po-
Pán pre nás urobil, ale najmä za to, kým je. Luthera: „Keby som vedel, že zajtra sa svet môže precítiť vďačnosť  Bohu za Jeho pre-
Deň čo deň môžeme kráčať s Kristom a spo- rozpadne na kusy, aj tak by som zasadil jab- mnohé dary. 
lu so žalmistom vyznávať: „Ale ja Tebe dôve- loň.“ A tak vo viere v Božiu zvrchovanosť, mi- „Vieme, že všetky veci slúžia na dobro tým,
rujem, Hospodine. Hovorím: Ty si môj Boh“ losť a lásku chceme byť pripravené a urobiť čo milujú Boha, ktorí sú povolaní podľa jeho
(Ž 31, 15). Prajem vám, aby ste aj napriek všetko, aby sa konferencia mohla uskutoč- predsavzatia“ (Rim 8, 28).
okolnostiam, ktoré sa okolo vás dejú, boli niť. Nebude však v Nových Zámkoch. Ak JC
6 6

Téma roka 2021






Vyzleč seba – obleč Krista (Rim 13, 12;14)

Apoštol Pavol vo svojich listoch často pou- na to, že keď sme s Kristom zomreli, zomre-
žíva slová a obraz vyzliekania a obliekania la naša stará prirodzenosť, naše staré ja
(Ef 4, 24 a 6, 11; Kol 3, 10;12;14; 1Tes 5, 8; a s ním aj všetky staré ambície života, zomre-
Gal 3, 27; Rim 13, 12;14). Tento obraz totiž li sme starému hriešnemu spôsobu života, nom oblečení. V Kristovej obeti na golgot-
v sebe skrýva veľké a hlboké tajomstvo živo- ktorý nás držal v otroctve. Božím zásahom, skom kríži sa stali slobodnými ľuďmi, svojím
ta, a tým aj života viery. Už i naša skúsenosť skrze vieru v Spasiteľa Ježiša Krista, Boh mo- životom však dokazujú, že nie sú slobodní
nás učí, že to, ako sa obliekame, často závisí cou Ducha vymieňa naše staré srdce za no- od mnohých hriechov, a tak vlastne behajú
buď od úlohy, ktorú plníme, od postavenia, vé. Pavol to obrazne vyjadruje tak, že starú po tomto svete v oblečení väzňov... Čo sa
ktoré zastávame, alebo od konkrétnej prí- „kožu“ toho starého JA sme vyzliekli, tak ako deje? Nezabudli sa prezliecť?
ležitosti. Keď ideme napríklad na svadbu, ju vyzlieka zo seba had. Vyzliekli sme skutky Ak takto žijeme svoj život viery, niečo nie je
máme na sebe určitý druh oblečenia; keď temna, skutky starého človeka (Rim 13, 12). v poriadku: buď sa v našom živote nič ne-
ideme na pohreb, máme iný druh obleče- Ale tým, že sme s Kristom vstali z mŕtvych zmenilo, a potom je oblečenie skutočným
nia. Platí teda všeobecný zvyk, že prispôso- (Kol 2, 12), zmenilo sa naše postavenie, vyjadrením nášho stavu a toho, kým sme,
bujeme oblečenie danej príležitosti. Vieme, zmenila sa príležitosť... musíme zmeniť aj ob- napriek tomu, že deklarujeme, že sme niek-
že oblečenie mnohých ľudí je určované ich lečenie. Kristus je naším životom (Kol 3, 4). to iný; alebo nekráčame životom viery ako
zamestnaním či postavením. Kráľ nosí krá- Pavol hovorí, že už nežije moje staré JA, ale tí, ktorí si Krista obliekli: v Kristovom cha-
ľovské oblečenie; vojaci a polícia majú svoje žije vo mne Kristus. Boh mi daroval Kristov raktere, v jeho svätosti, v poslušnosti jeho
uniformy; sudca má svoj talár. To isté platí aj život, ktorý skrze Ducha prebýva vo mne slovu, s Kristovým srdcom pre stratených
o väzňoch. Pri tejto odevnej symbolike ide (Ef 3, 17). Vyzliekol som seba, svoje staré JA ľudí, s Kristovou láskou k jeho Neveste
o „oblečenie“, ktoré mení svojho nositeľa a obliekol som si Krista (Rim 13, 14). Cirkvi... Aj dnes sú okolo nás ľudia, ktorí sú
na to, čo predstavuje. Keď si sudca oblečie Obliekol som si Kristov život, Kristov cha- Božou milosťou priťahovaní ku Kristovi
talár alebo vojak uniformu, je to viac ako rakter... Tak ako ľudia vidia na nás oblečenie, a chcú vidieť Ježiša (J 12, 21). Preto nás ve-
len odev. Tým je naznačený nový stav a no- tak teraz potrebujú vidieť na nás „oblečené- riacich v Krista Boh slovami Pavla napomí-
vá skutočnosť. Keď títo ľudia menia svoje ho“ Krista. na, aby sme žili ako tí, ktorí si vyzliekli svoje
poslanie alebo postavenie, menia aj svoje Je veľmi zarážajúce, že mnohí kresťania ig- staré JA a ktorí si obliekli Krista, tak aby sme
oblečenie. Keď sú väzni prepustení z väzby norujú tento všeobecný princíp ľudského sa stali listom Kristovým. Nech nám Pán dá
a stávajú sa slobodnými občanmi, vymenia života. Vyznávajú, že ich postavenie pred milosť a odvahu viery žiť v tomto svete v na-
si oblečenie. Bohom sa zmenilo, takže ich život, pre obeť šej generácii ako tí, ktorí si Krista obliekli
Pavol v slovách Rim 13, 12;14 používa tento a zásluhy Spasiteľa Ježiša Krista, nesmeruje a ktorých oblečenie svedčí, že patria Kristo-
obraz, aby nám poukázal na určité skutoč- do hrobu, ale na svadbu Baránkovu, oni vi. Na slávu nášho Spasiteľa Ježiša Krista.
nosti duchovného života. Poukazuje nám však pobehujú životom v starom – pohreb- Darko Kraljik

je každý z nás živým kamínkem, který rozu-
Vyzleč seba – svoj hriešny charakter (Mt 16, 29) mí svému vlastnímu místu a chápe ho, zná
místo těch ostatních a je si vědom svého
Začnem poznámkou, že charakter nachá- sa v nás napĺňať Pánov prísľub:  „Ak zostane- vlastního významu v rámci celku.
dzame aj u ľudí, ktorí nechodia do kostola. te v mojom slove, ste v pravde moji učeníci. Ano, dokonce jasně vidí, že má význam je-
Nie sú kresťanmi, no pevným charakterom A poznáte pravdu a pravda vás vyslobodí“ nom v rámci celku. Zároveň je mu jasné, že
budia úctu.  (J 8, 31; 32). Keďže Božie slovo nie je len li- kdyby chyběl, mozaika by zůstala neúplná.
Avšak len vzťah živej viery v Boha má moc terou, môžeme sa modlitbou v Duchu Svä- Samozřejmě, že ne všechny kamínky naší
preklenúť najväčšie prekážky a napriek nim tom presvedčiť o jeho moci.  mozaiky jsou stejné. Jeden z nás jakoby
meniť povahu a charakter človeka. Priblížim Božia moc sa nás zázračne ujme a začne mohl být zeleným kamínkem, další modrým,
to na konkrétnej výzve Božieho slova: „Vez- meniť aj najtvrdšiu povahu. Plní sa slovo: jiný zlatým, bílým. Každý má svou vlastní
mite na seba moje jarmo a učte sa odo mňa, „Premeňte sa obnovením svojej mysle, aby ste úlohu, místo a poslání. Nikdo, jako kamínek
lebo som tichý a pokorný srdcom...“ Božie slo- rozsudzovali, čo je vôľa Božia, totiž, čo je dob- v mozaice, se nemůže přemístit ze svého
vo žijeme vierou ako dennú osobnú výzvu. ré, milé a dokonalé.“ místa. A to je vzájemnost a jednota té ne-
No spomaľme na chvíľku a postojme pri pr- Áno, Božia vôľa je dobrá, za každých okol- smírné a nádherné mozaiky Božího díla.
vom zážitku nezdaru: Nechápeme hneď, čo ností! Aj naše myšlienky a charakter budú  Buďme si vědomi toho, že jsme živými ka-
sa to s nami v istej chvíli deje. Z ničoho nič v akcii Božej vôle premieňané dobrom, lás- mínky Božího díla a že jsme všichni mezi
sme sa k blížnemu vedľa seba zachovali ne- kou a rešpektom k Božej dokonalosti. Mô- sebou propojeni a každý má účast na celku.
citlivo a povýšenecky. Vieme, že Pán by tak žeme na zemi nájsť krajší charakter človeka Jestliže chybí jeden kamínek, chybí něco
za žiadnych okolností neurobil. Nadchádza ako ten, ktorý mení Božia moc? Ak chceme k plnosti celku.
príležitosť k spamätaniu sa! Ak neposlúch- presvietiť tmu okolia, spojme srdcia modlit- Proto je třeba, abychom se pevně drželi
neme a zostávame v povýšeneckých posto- bou za pokojný život v našej spoločnosti. svého úkolu. Pak vychutnáme svobodu
joch, naša duša začne blúdiť, necítime sa J. Stupka ducha, typickou pro děti Boží, a sám Duch
dobre, lebo už nie sme Jeho jarmom spoje- Boží nám poví, jak důležité je to, co děláme,
ní. Ocitáme sa v protivenstvách zla a nežije- Velkolepá mozaika a jak je to prospěšné pro nebe.
me milosťou. Ľudské riešenie by bolo uro- Ch. L.
biť za podobnou duchovnou prehrou vý- „Viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý
raznú bodku a nechať čas plynúť ďalej po Představuji si Boží království jako velkolepou kůň, a na něm seděl ten, který má jméno
 
svojom. Ale živá viera pôsobením Svätého mozaiku. Mozaiky jsou, jak víte, složeny Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spra-
Ducha nám tento postup neumožní a po- z velkého množství kamínků. A každý z nás vedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě
hne v pokání naším svedomím. může být považován za jeden kamínek této množství královských korun. Na plášti
Mocou viery, na modlitbe uchopíme oslo- mozaiky. Kamínky Božího království ale nej- a na boku má napsáno jméno: Král králů
bodzujúcu pravdu Božieho slova a začne sou bez života, bez duše. V mozaice Boží a Pán pánů“ (Zj 19, 11–12.16).
7 7

Byť kazateľom – rozhovor





Zoltán Kakaš Uhrin. Knihy mám rád od autorov ako Bill Hy- krízu, ešte pred nástupom do služby, na kaza-
bels, Anselm Grϋn, Timothy Keller…
teľskej praxi v Poprade, ako som už spomínal.
(BJB Komárno) Koľko rokov si už kazateľ a v ktorých zbo- Stratil som vtedy pochybnosť, či to vôbec má
zmysel. Počas toho obdobia mi Boh dával
roch si túto funkciu vykonával?
Kazateľom som v Komárne od roku 2006 až množstvo textov z Písma, ktoré hovorili o tom,
Stať sa kazateľom je veľké rozhodnutie. doteraz a zároveň to je môj prvý zbor. Žije sa kto som v Kristovi. Kto je Kristus. Z krízy som
Aspoň v mojich očiach. Ako si prežil povo- nám dobre s ľuďmi zo zboru, vzájomne sa úspešne vyšiel. Pomáha mi to dodnes pri tých
lanie do služby? dopĺňame, pomáhame si. Predtým som laicky menších krízach. Väčšiu som odvtedy nemal.
Viedol ma k tomu sled udalostí v mojom ži- slúžil v Tekovských Lužanoch a bol na kaza- Máš rodinu. Ako to vnímajú a čo je pre nich
vote. Po obrátení v roku 1992, vojne v roku teľskej praxi v Poprade. ťažké?
1993 a krste v roku 1994 som začal čítať kni- Čo máš na tejto práci najradšej, alebo čo ti Moja rodina – manželka Katy, tri deti – Rebe-
hy, hoci som to predtým nerobil. Čítal som dáva ten pocit, že má zmysel? ka, Ema a Viliam. Teraz máme už aj psa, jaz-
kresťanské knihy elementárneho charakteru Práca kazateľa ma napĺňa a baví. Mám rád to, večíka Joy. V začiatkoch som mával zvláštne
a potom štúdie Základy kresťanského života. že ráno vstávam s pocitom, že sa teším do ro- pocity viny, že som s vlastnou rodinou, ale
Táto kniha ma viedla do Biblie a začal som sa boty, a nie s tým, že sa mi nechce, alebo že mal by som byť s inými ľuďmi. Pamätám si na
viac zaujímať o teológiu. Zároveň, ako išiel čas, nenávidím to, čo robím. Povzbudzuje ma, keď moment v Poprade, keď mi doma povedali:
som sa dostal do niektorých zložiek v zbore mi ľudia dôverujú a dovolia mi sprevádzať ich ,,Tati, ty sa viac hráš s deťmi na sídlisku ako
v Tekovských Lužanoch, viedol som napr. mlá- životom, pomáhať im a oni rastú. Najradšej s nami.” Najťažšie je pre nich, keď som často
dež. Neskôr to bola modlitebná chvíľka, vede- na tejto práci mám chvíle ako napr. posledný preč. Katy je potom na veľa vecí sama. Vedieť
nie zhromaždenia, potom kratšie kázne, po- večer na tábore, keď vidím radosť, slzy mladých žiť vyvážený život medzi službou a rodinou je
obedné zhromaždenia... Starší bratia mi dali ľudí. Počúvam, že čas na tábore im niečo dal obrovská výzva. Museli sme spolu nájsť vyvá-
najavo, že považujú môj prejav za zmysluplný a odchádzajú iní, hlbší, s niečím, čo sa v nich žený model fungovania. Katy mi je obrov-
a oslovujúci ľudí. Ako sa moja služba v zbore udialo. Vtedy znovu intenzívne cítim, že to, skou pomocou, zvláda to perfektne. Veľmi
rozširovala, začal som cítiť potrebu ísť hlbšie. čo robím, má zmysel. Ale najväčší zmysel mi nám pomáhajú aj rodičia, svokrovci, švagrov-
Preto som sa prihlásil na teológiu v Banskej dáva ,,moja kotva pre dušu”, ktorú som získal ci. Bez pomoci širšej rodiny a nastavenia mo-
Bystrici. Popri tom som mal civilné zamestna- na praxi v Poprade počas krízy, ktorú som mal. jej vlastnej by to pre mňa bolo ťažké. Našim
nie. V tej dobe som ešte stále neuvažoval To ma v službe drží dodnes. Boh mi tam po- deťom dávame dostatok slobody, nikdy sme
o kazateľskej službe, prichádzalo to postup- tvrdil moje povolanie, nie je to moje či naše na nich nerobili tlak, že musia byť vzorové
ne a pomaly. Posledný zlomový okamih bol, rozhodnutie, ale je za tým On, ktorý ma po- a ukážkové deti kazateľa. Celé to asi uľahčuje
keď podnik, kde som robil, začali rušiť a vtedy veril touto službou. fakt, že žijeme dlho na jednom mieste, sme
som sa ocitol pred dilemou, čo ďalej. Začali Čo je pre teba najťažšie? tu kvôli práci/službe, zároveň to je náš do-
sme s manželkou uvažovať nad tým, že by sme V sekulárnom zamestnaní som prišiel ráno mov. Ťažšia je niekedy náročnosť toho, keď je
vstúpili do kazateľskej služby. Viacerí ľudia na siedmu, pracovali sme v skupine. Tu ráno veľa služby a málo priestoru na osobný život.
nám dali pozitívnu spätnú väzbu. Tiež som vstanem, deti aj manželka odídu a ja som do- Deti sme brávali všade so sebou, hlavne keď
si uvedomoval, že to začínalo byť náročné ma. Preto mať systematický a štruktúrovaný boli menšie, teraz sa im snažíme dávať viac
– pracovať, mať rodinu a ešte aj duchovne čas a tempo v týždni je niečo, čo ma stojí viac priestoru, formujú si už aj samy svoj život, čas.
slúžiť. To zásadné rozhodnutie, keď som sa námahy, ako by to bolo v sekulárnom zamest- Čo je pre teba ako kazateľa v týchto dňoch
rozhodol, že by som chcel robiť kazateľa, sa naní, a musím si to pripomínať. Potom je pre najlepšie a najťažšie?
udialo na konferencii v Nových Zámkoch. mňa ťažké, keď vidím ľudí, kde nie je zmena Medzi najlepšie patrí, že som súčasťou nie-
Jeden večer bola výzva ísť do služby a tam a progres, ale frustrácia a bolesť z ich pretrvá- čoho, čo sa tvorí a môže mať vplyv na ľudí.
som prežil povolanie na základe 138. a 139. vajúcich problémov. Či už pre ich okolnosti, Tiež to, že v rámci práce sa môžem vzdelávať
žalmu. Potom sme oslovili Radu BJB, absol- alebo nich samých. Nie je to pre mňa obrov- a čítať. Je veľmi oslovujúce a inšpirujúce, keď
vovali sme modlitebné stretnutia a rozhovory ské bremeno, ale niekedy je to ťažké spraco- vidím, ako Boh mení životy ľudí okolo mňa.
a v roku 2005 som skončil svoj pracovný po- vať. Tiež potrebujem lepšie vedieť, čo je moje Tých štrnásť rokov v Komárne je pre mňa
mer. V marci toho istého roku som nastúpil a čo nie, učím sa veci delegovať, aby som sa obrovským požehnaním. Je pre mňa vzácne
na kazateľskú prax do popradského zboru. mohol viac a systematicky venovať tomu pod- byť v tomto zbore, ako z pohľadu služby, tak
Kto z ľudí ťa najviac ovplyvnil na ceste stať statnému. aj osobného života. Ťažké je, keď ma ľudia
sa kazateľom? Mal si niekedy krízu a chcel si si nájsť iné oklamú, podvedú, zvlášť ak sa im snažím po-
Dôležití ľudia boli: môj terajší svokor, brat povolanie? Ak áno, čo ti pomohlo zotrvať? môcť. Alebo keď vidím, ako idú niektoré veci
Milan Píš (teraz kazateľ), brat kazateľ Vladko Ak by si nebol kazateľ, aké zamestnanie by dolu vodou, a cítim pri tom výčitky, ako na-
Čáni (vtedy zastupujúci kazateľ v lužianskom si mal? príklad: je to moja vina, bol som prekážkou,
zbore), Tomáš Valchář, niektorí bratia z lužian- Pred kazateľskou službou som bol štrnásť ro- mal som urobiť viac, zlyhal som; otázky, pre-
skeho zboru, Katy (manželka), ktorá podpo- kov v civilnom zamestnaní. Robil som v Slo- čo to nejde, a pocit – nespravil si dosť.
rovala moje rozhodnutie. venskej energetickej strojárni v Tlmačoch, bol Vysporiadať sa s takýmito pocitmi viny (zvon-
Kto je tvojím vzorom teraz (kazateľ, učiteľ, som zvárač, neskôr aj majster. Túto prácu som ka alebo v mojom vnútri) či obviňovaním nie
filozof v zmysle, od koho rád čerpáš, aké nechcel robiť dlhšie ako do mojich 35 rokov. je pre mňa úplne jednoduché.
knihy rád čítaš, čie kázne rád počúvaš)? Popritom som vyštudoval teológiu a Boh to Práca s ľuďmi je vyčerpávajúca. Ako oddy-
Kázne nezvyknem počúvať systematicky, skôr zariadil tak, že v mojich 33 rokoch som na- chuješ a akú psychohygienu si si našiel?
keď potrebujem niečo k mojej téme. Vtedy si stúpil do kazateľskej služby. Mám to preto Momentálne som po pätnástich rokoch služ-
zvyknem vyhľadať kázne viacerých kazateľov, naopak, teraz robím to, čo by som chcel ro- by na sabatikale. Sabatikal som si rozdelil na
aby som mal vyvážený pohľad. Tak isto to biť najviac. V poslednom čase robím rád tri časti: prvá bol čas s rodinou, druhá fyzické
mám pri knihách, nečerpám vyslovene od jed- s drevom. Ak by som nebol kazateľ, asi by som aktivity a tretia vzdelávanie. Počas bežného
ného človeka. Knihy čítam postupne a k číta- chcel robiť tento typ práce, kde vidím, ako mi pracovného fungovania potrebujem aktívny
nému sa vraciam. Najčastejšie počúvam brata niečo rastie pod rukami. Mal som jednu veľkú fyzický pohyb. Hrával som futbal, nohejbal,
Paľa Hanesa (mám ho rád kvôli hĺbke a roz- behával som. Teraz bicyklujem. Veľkou psy-
hľadu, bol pre mňa aj vzorom, hlavne na za- chohygienou sú pre mňa hory. Tiež vyhľadá-
čiatku) a maďarských kazateľov. Počúval som vam fyzickú prácu. Dovolenku si zvyknem
aj kazateľa Milana Píša, počas kazateľskej pra- brávať na viac ako desať dní, pretože len tak
xe ma veľmi inšpiroval Tomáš Valchář. si viem efektívne oddýchnuť.
Z dnešných mladých kazateľov ma inšpirujú Rozhovor pripravila
napr. Miloš Masarik, Richard Nagypál, Beno Ráchel Orvošová
8 8

Svědectví pracovníka české redakce Rádia 7





Abyste šli a ovoce nesli




„Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem si známé rčení, že protiklady se přitahují. Za- Rádio 7 je společný projekt internetové-
vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli čalo hlubokým přátelstvím, ze kterého se ho a satelitního vysílání, za kterým stojí
a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; jen pozvolna vyvinula láska. Jsme opravdu česká a slovenská redakce TWR. V tomto
a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém snad ve všem odlišní a naše různost je pro seriálu představujeme skrze svědectví
jménu“ (J 15, 16). nás požehnáním a obohacením jen tehdy, pracovníky české redakce této stanice.
když my přidáme svůj podíl. Od začátku Více o jejím vysílání na www.radio7.cz
Verš, který své pubertální a nejistotou zmí- našeho vztahu víme, že harmonie a soulad
tané vnučce přinesla babička z vánočního nepřichází zadarmo, že za něj musíme bo-
shromáždění v roce 1989. V té době jsem jovat. Bez našeho úsilí, komunikace, ochotě
ještě Bohu nepatřila a veršík někam odloži- naslouchat, bez úcty k druhému, tolerance
la. Patřit „někam“ jsem ale zoufale toužila. a lásky prostě nemáme šanci.
Mé dětství i dospívání bylo zatíženo před- Dříve, než jsem se pro mého muže rozhod-
stavou, že pro tento svět nejsem ani dost la, jsem velmi toužila po potvrzení, že on je
hezká, ani dost dobrá. Že není důležité, co opravdu ten pravý. Volala jsem tenkrát k Bo-
si myslím nebo přeju, co prožívám, ale to, hu mnohem usilovněji, než kdy dřív, a Pán
abych se chovala podle nějakých pravidel, Bůh mi odpověděl. Nedělá to takto jasně
kterým jsem ani dobře nerozuměla. a zřetelně často, vlastně jen velmi zřídka.
A hlavně, že navenek musí všechno vypadat Tehdy to ale udělal. Odpověděl mi. Řekl, že
správně. mi na mou otázku nikdy odpověď nedá. Že
O Bohu mi vyprávěla právě tato babička. mi dal všechno, co potřebuji k tomu, abych
Jezdívala jsem k ní na prázdniny a ona mě se rozhodla. Že bude se mnou, i když se roz-
brávala do křesťanského shromáždění. hodnu pro něj nebo ne. Muselo to ale být
Věřila jsem jí a vlastně ani v pubertě, kdy moje rozhodnutí, za které jsem nesla plnou
jsem se snažila Boha vytěsnit z mého života zodpovědnost jen já sama. A já už teď moc
a hlavně z mé mysli, jsem věřit nepřestala. dobře vím proč. Není to vždy snadná cesta.
Představa, že je nade mnou někdo vyšší, Ale postupně jsme se naučili využívat naše dnes bydlíme, pozorovali překrásnou, do
někdo, kdo řídí tento svět, mi byla velmi při- rozdílné povahy, pohledy, zázemí a zvyky zlatova se barvící scenérii a říkali si, že by-
rozená a já jen čekala na správný impulz. jako dar. Nebojujeme, ale spolupracujeme. chom na takovém místě rádi bydleli. Proč
A ten přišel prostřednictvím mé kamarádky A jsme nesmírně vděčni jeden za druhého. zrovna tento pozemek unikl bedlivému
z gymplu. Řekla mi, že uvěřila a jestli nechci Jsme vděčni za to, že Bůh je v tom s námi, hledání místních obyvatel a ležel v jedné
taky. Její svědectví vlastně ani nebylo svě- ale víme, že bez naší každodenní práce to malé realitní kanceláři zcela nepovšimnut
dectvím, protože ona sama toho o Bohu nejde. dlouhé měsíce, aby se objevil v pravý čas,
příliš nevěděla. A jak jsem později zjistila, Můj muž nesmírně toužil po rodině, po dě- víme jen my. Víme a děkujeme.
věděla toho mnohem méně než já, vždyť tech. A jedno ze zaslíbení, která od Boha V současné době využíváme náš dům oprav-
neměla tu babičku, která by jí o Bohu vyprá- ještě před manželstvím dostal, byl verš: du naplno. Manžel už mnoho let pracuje
věla, která rozsévala. „Dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol z domu a já jsem po dlouhém hledání do-
K protržení hráze stačilo malinké naťuknutí. stolu tvého“ (Ž 128, 3). Když teď sedíme spěla k rozhodnutí odejít ze školství a po-
Přišlo do mého nejistého, neukotveného s našimi třemi nádhernými dětmi u stolu máhat mu ve firmě. V současné době také
srdce a pomohlo mi nastartovat mou cestu a hodiny a hodiny povídáme, hrajeme, čte- učíme naši nejmladší dcerku doma. Jsme
za Bohem. Pomohlo mi udělat mé nejdůle- me... máme tento verš neustále na mysli. moc rádi, že mohu věnovat svůj pedagogic-
žitější životní rozhodnutí. Když teď vzpomí- A vysíláme k Bohu z hloubi duše slova díků. ký um vlastnímu dítěti. Domácí škola je pro
nám na kamarádčina slova, říkám si, že naše Nedokážu si představit nic krásnějšího. mě obrovskou, zcela novou pedagogickou
svědectví opravdu nemusí být dokonalá. Když jsme vstupovali do manželství, jedním zkušeností i školou. Kromě toho pracuji
Mým největším problémem nebylo uvěřit z našich hlavních přání a snů bylo, aby náš v dětské službě v církvi a teď nově vypomá-
v Boha. Víra pro mě byla něčím přirozeným dům byl oázou Božího království. Snad se hám i v Rádiu 7.
a touha poklonit se před svým Stvořitelem nám to i daří. Byla bych moc ráda, kdyby- Pozvání, podílet se na tomto nádherném
a Bohem bylo něčím, s čím jsem v hloubi duše chom toto obdarování i předsevzetí ještě projektu, jsem dostala před rokem a půl.
velmi souzněla. Zatížena nejistotou a poci- více naplňovali a rozvíjeli. Přála bych si, aby Zkoušela jsem načítat a postupně jsem se
tem vlastní nedostatečnosti jsem ale dlou- naše rodina mohla být útočištěm, místem dostala k moderování. Stále se učím a vím,
ho nedokázala uvěřit, že Bůh se mnou po- odpočinku a přijetím pro mnoho lidí. Náš že je přede mnou ještě dlouhá cesta a spou-
čítá, že mám své místo v církvi, Boží rodině, domeček se nachází na kopci, je to překrás- sta práce s trémou, hlasem, technikou i vlast-
a mám co dát. Bylo pro mě těžké přijmout, né místo, které jsme si vybrali. Je to vlastně ním projevem. Jsem tam ale moc ráda a při-
že i já mohu přinést „ovoce, které zůstane“. takové další úžasné svědectví o Božím pů- jímám tuto příležitost jako dar. Těším se na
On věděl, proč mi dal tento novoroční verš. sobení v našich životech. Bydleli jsme ve nové zkušenosti a s opravdu obrovským
Věděl, že to budu potřebovat. A postupně městě a toužili po životě na vesnici, blíž obdivem pozoruji stálé pracovníky v Rádiu,
mě s láskou ujišťoval o mé hodnotě pro Něj, přírodě. Jednou jsme se vraceli z výletu do jejich zápal, profesionalitu i vytrvalost. Jsem
pro lidi, pro církev. Započal proces, který ne- blízkého okolí a stáli na rohu pozemku, kde vděčná za tento nový kolektiv různorodých
končí, a já se po malých krůčcích posunuji lidiček, kteří vstoupili do mého života, radu-
kupředu. ji se z toho, že mohu být součástí tohoto
Největší pomocí na této cestě je můj muž. Božího díla. Abyste šli a ovoce nesli...
Jeho láska bez nároků a podmínek, jeho Když se ohlédnu zpátky na těch 30 let ži-
nadšení z mých ztřeštěných nápadů, jeho vota s Bohem, nemohu než děkovat za to,
podpora ve všem, co dělám, a jeho pravdivá že si mě vyvolil, že se mnou počítá a také...
zpětná vazba je pro mě tím nejlepším lékem. že to se mnou nikdy nevzdal.
Manželství s mým mužem nejlépe vystihuje Andrea Audová
9

Z historie





Neshody novokřtěnců v Mikulově




Před dvěma lety jsme si články i přednáškami na vyznání víry, důležitost stát se učedníkem a odejít do Ameriky, kde jejich potomci žijí
připomínali život, práci i mučednickou smrt a nést dál radostnou zprávu - evangelium. dodnes.
významného anabaptistického kazatele Bal- Ale jak to činit? Jak vystupovat před svým Ale co ty skupinky v Mikulově?
thasara Hubmaiera. Kromě jiného jsme vzpo- okolím? Každá doba a každá skupina lidí ve Protože křtěnci byli v této době pronásledo-
mínali i na příkladný život anabaptistů na Mo- své době má své problémy, své otázky. váni prakticky ve všech zemích, neustával
ravě. Vzpomínali jsme na to, že moravští páni V době anabaptistů a především těch v Miku- proud uprchlíků směřujících na Moravu. Při-
chránili anabaptisty před útoky krále Ferdi- lově to byly otázky následující: Násilí nebo cházeli z Tyrol, z jižního Německa, z Bavor-
nanda I., který nejen Hubmaiera, ale i ostatní pacifismus? Společný majetek nebo každý ska, z Würtenbergu, z Hessenska a dokonce
jeho následovníky nenáviděl a pronásledoval. svůj vlastní? Stály proti sobě názory Balthasa- i ze Švýcarska. To ovšem dále narušovalo je-
Moravští páni viděli v anabaptistech pracovi- ra Hubmaiera a Hanse Huta. jich jednotu.
té, poctivé a spravedlivé lidi, na které je možné Kdo byl Hans Hut? A tak se v Mikulově konala dvě shromáždění,
se spolehnout v osobním i služebním životě. Hans Hut pocházel z německého městečka jedna pod vedením Jakuba Wiedemanna
V jejich duchovním životě pro ně byla důle- Bibra. Původně byl podomním knihkupcem a jiná pod vedení nejprve Hubmaiera a poz-
žitá svoboda svědomí, která měla vždy – ať a cestujícím evangelistou. Ke křtěnectví se ději Filipa Järega. To se ovšem pánům z Lich-
v baptistickém nebo už v anabaptistickém dostal již jako luterán. S nimi se ovšem roz- tenštejna nelíbilo, a proto vyzvali „Stäblers“,
prostředí – své místo a svůj význam. cházel v názoru právě na křest dětí. Vystupo- aby odešli z Mikulova a našli si jiné místo.
Znovu bych chtěla citovat slova kazatele Kar- val sice na obranu Lutherova učení, pochy- Když neuposlechli, nechali je Lichtenštejnové
la Čermáka: „V čem spočívá duchovní svobo- boval ovšem o správnosti křtu dětí. Když ne- dokonce vyvést na hranice svého území
da? Pravá duchovní svoboda není nepořá- nechal pokřtít své právě narozené dítě, začal ozbrojeným doprovodem.
dek, ale harmonie vůle lidské s vůlí Boží. být pronásledován, musel prodat svůj maje- A jejich vůdce, Hanse Huta, dokonce vydali
Mohou člověka vysvoboditi morální rady, na- tek a opustit rodné město. V té době se set- do rukou Ferdinanda I., který jak Huta tak
uky a předpisy? Nikoli! Kristus je náš vysvo- kává s anabaptisty, je Hansem Denckem po- Hubmaiera nenáviděl. A svou nenávist do-
boditel. Život duchovní svobody jest život křtěn a zahajuje své misijní působení. vedl až do mučednické smrti obou význam-
pokoje, klidného svědomí a radostného srd- Od samého počátku své misijní činnosti zdů- ných kazatelů. Balthasara Hubmaiera nechal
ce“ (Rozsévač č. 8, rok 1951 – bratr kazatel razňuje eschatologické názory. upálit 10. března 1528 a Hans Huta zemřel
Karel Čermák, Argentina). Pokouší se určit datum druhého Kristova pří- 6. prosince předcházejícího roku při požáru
Proč se vracím k těmto slovům? chodu, a když jeho domněnky nevyjdou, vězení v Augsburgu, kde byl vyslýchán a mu-
Protože musím napsat, že ani ti anabaptisté, ihned stanovuje další datum. Jeho chiliasmus čen. Ferdinandova nenávist šla tak
kteří nám mohou být v mnohém vzorem ve – očekávání pozemské tisícileté říše Kristovy daleko, že odsoudil k upálení jeho
své víře a ve věrném následování Krista, nebyli – způsobil ovšem rozkol a zklamání mezi již mrtvé tělo.
vždy ve všem zcela jednotní. některými novokřtěnci. Jeho pacifistické uče- A jen pro doplnění – první novokř-
A jejich nejednotnost je stála mnoho bolestí, ní bylo v rozporu s učením Hubmaiera a jeho těnecká komunita „Stäblers“ byla
zklamání a určitě i slz. Tak jako každá nejed- stoupenců, kteří byli druhou stranou nazývá- poté založena na statcích pánů
notnost v každé církvi v každé době. ni „lidem meče“ (Schwertlers). Následovníci z Kounice – nejprve ve Slavkově,
Víme, že v červnu roku 1526, nedlouho před Hanse Huta byli nazývání „Stäblers“ – lidé potom v Hustopečích. Vůdcem
smrtí Ludvíka Jagellonského a nástupem hole, tedy té poutnické. Hubmaier zdůraz- těchto moravských křtěnců se stal
Habsburků na český trůn, přichází Balthasar ňoval, že vrchnosti patří meč proti těm, kteří Jakub Hutter. Po Hutterově smrti
Hubmaier do Mikulova, na panství Leonarda chtějí činit zlo. si skupinka přivlastnila jeho jméno
a Jana z Lichtenštejna. Druhou otázkou, která anabaptisty rozdělo- a od té doby se jí říkalo hutterité,
Do místa, kde již byla skupina věřících pokř- vala, byl pohled na majetek. I Balthasar Hub- i když Hutterova vůdčí role mezi
těných na vyznání víry, anabaptistů, kteří se maier i Hans Hut vycházeli z Nového zákona, moravskými křtěnci netrvala dlou-
sem uchýlili před pronásledováním ve svých oba četli stejná slova o životě v jeruzalém- ho. A přes veškerá nedorozumění
zemích, tedy v Německu, Rakousku a Švý- ském sboru, stejná slova o Ananiášovi a Zafi- a rozepře se ve „Velké kronice
carsku. A tak se Morava, především Mikulov, ře. Ale každý je jinak chápal a jinak je vyučo- hutteritů“ o Hubmaierovi píše, že...
stává díky toleranci pánů z Lichtenštejna val. Hubmaier tvrdil, že učení o společném „mu jsou hutterité zavázáni vděč-
a Hubmaierovu vedení nejvýznamnějším a nej- majetku není novozákonní. V jeruzalémském ností za jeho učení o křtu a večeři
vlivnějším střediskem novokřtěnců vlastně sboru nešlo o společný majetek, ale o dělení Páně“. A na závěr možná slova
v celé Evropě. Našli zde na určitou dobu úto- majetku mezi potřebné. Nejednalo se tedy Hubmaierovy písně: „Chval Boha,
čiště před pronásledováním ze stran panov- o odevzdání veškerého majetku církvi, ale lide křesťanský, vždy jednotně
níka a katolické církve. o soucit, praktický soucit, s potřebnými. Hans a mile, ať v plnosti je všude znám
Ale jaké byly vztahy mezi nimi? Hut přinesl na Moravu myšlenku společného v slovu svém i díle.“
Všichni měli za základ svého učení Písmo majetku a nekompromisně tuto myšlenku há- Slavomila Švehlová
svaté. Jeho studiem pochopili význam křtu jil. Jeho spolupracovník Jakub Wiedemann
vydal dokonce doktrínu o společném majet-
Bible pánů ku, ve které zdůrazňoval, že to je nezadatel-
z Lichtenštejna ným znamením pravé církve.
A jaký byl výsledek těchto neshod? Štěpení
názorů, které nastalo v Mikulově, mělo pak
dohru vlastně v celém hnutí novokřtěnců
u nás, a vlastně nejen u nás. Víme, že učení
novokřtěnců se šířilo dál. Víme, že přetrvalo
až do dnešních dnů.
Ano, museli opustit Moravu, odešli na Sloven-
sko, později do Transylvánie a do Ruska,
a ještě později museli opustit i tato místa
10

Historie a dnešek...





Vzpomínka na bratra Pavla Titěru




Již v předchozích číslech Rozsévače jsme čet- Období 2. světové války
li, že 25. ledna 2021 si připomeneme 100. Pozoruhodné bylo rovněž období 2. světové
výročí narození bratra kazatele Pavla Titěry. války. Vzhledem k tomu, že byl ročník „dva-
Životopisných dat a událostí ze života jme- cetjedna“, byl i on totálně nasazený. Boží mi-
novaného již bylo i v minulosti uvedeno dost, lostí bylo, že zůstal na území Protektorátu,
a tak bych rád uvedl jen ty méně známé sku- i když daleko od domova. Účastnil se však již
tečnosti o mém vzácném otci. aktivně pražského květnového povstání a po
Možná to bude předjímka toho, co bych rád osvobození Prahy odjel po veřejné výzvě spo-
ještě připravil alespoň ve formě drobné pub- lu se svou snoubenkou Evou pomáhat do
likace. Plně jsem si vědom nebezpečí neo- Terezína. Prožil tam mnohé dramatické chví-
podstatněné „glorifikace“, vždyť ani otec ne- le. Jako jediní se spolu s manželkou odvážili
byl dokonalý a sám přiznával zápas v tom či pomáhat v „jižních“ barácích, kde panoval
onom. Ale i právě proto jsem si ho velice vá- paratyfus. V Terezíně organizoval zásobová-
žil. Na druhé straně jsem si musel vždy odpo- ní, dopravu. Za svoji angažovanost při po-
vídat na otázku, proč tolik lidí doma i v za- moci v Terezíně dostal otec ocenění České
hraničí v něm vidělo mimořádnou osobnost. národní (revoluční) rady.
Pokusím se uvést jen několik oblastí jeho an- Tajemníkem MNV
gažované služby Bohu i lidem, a to jen „výč- Pozoruhodné pak bylo následující období.
tem“ faktů, ale vzhledem k omezenému pro- Málokdo chápal při uvádění otcova původ-
storu jen ve „zkratkách“. ního povolání údaj: Tajemník místního ná-
Armáda Spásy rodního výboru. Lidé se ptali: Jak se mohl
To podstatné, co je spojeno s jeho dětstvím z takového významného funkcionáře stát (Božím řízením) se pak stalo, že byl tatínek
či dospíváním, bylo jeho vydání se Kristu „farář“? Rodiče se rozhodli, na přelomu let v roce 1950 zavolán do kazatelské služby
u „lavice pokání“ v prostředí Armády spásy 1945–46 vzhledem k těžkým existenčním v Jednotě bratrské (ochranovské) v Holešově
(AS). To bylo naprosto zásadní v celém jeho podmínkám v Praze, odejít za dalším životem na Moravě. Se třemi malými dětmi se tam
životě, i když mu v té době bylo pouhých 12 do pohraničí. Žili na Vlčí hoře, vsi v širokém tatínek ujal služby, maminka se stala dokon-
let. Spolu s tím nejhlubším vztahem k Bohu sedle, asi čtyři kilometry na severozápad od ce školní zdravotní sestrou pro celé město
jej po celý život doprovázel Krásné Lípy. Otec sice začínal jako účetní a okolní vesnice. Byly to nádherné roky mé-
hluboký a vřelý vztah ke službě v textilní továrně, ale zanedlouho byl povo- ho dětství, začátku školní docházky.
Armády spásy u nás doma lán do služby tajemníka MNV, protože si zís- Pro tatínka však roky nesmírně těžké, neboť
i v zahraničí. Nesmírně aktivní kal mezi sousedy velkou důvěru. Při výkonu byl střežen StB na každém kroku. Přišla i celá
„armádníky“ měl ve svém blíz- této funkce řešil nejrůznorodější problémy. řada konfliktů, které však Pán Bůh nepustil ze
kém příbuzenstvu a s takovými Přesto v této době již začíná spolu s manžel- svých rukou. V Holešově se tatínek setkal ta-
osobnostmi, jakými byli bratr kou organizovat domácí shromáždění pro ké se skupinou baptistů, kteří patřili do kro-
Bureš, Korbel, Jedlička, Meč- všechny zájemce o Bibli, o víru. A lidé přichá- měřížského sboru. Došlo k úzkému duchov-
kovský, jej pojilo úzké přátelství. zeli v neděli i s dětmi. Jednoho dne překvapi- nímu sepětí. V letech 1954–55, kdy po zat-
Sám byl vojínem, hrával na trub- vě zavítal do domácího shromáždění vzácný čení a procesech s baptistickými kazateli
ku. Komplexní misijní a sociální host, učitel, kazatel, spisovatel, básník Karel v roce 1953 nastává veliká nouze v obsaze-
služba AS byla pro něho nato- Kolman. Jeho návštěva pak vlastně předurčila ní sborů, byl otec pozván ke službě v kromě-
lik zásadní, že dokonce ochotu celý další život rodičů. Jistě se to dělo pod řížském sboru. Došlo však k trapné scéně
vstoupit společně do služby Boží režií. Bratr Kolman ujistil otce o tom, že v úřadovně komunistického církevního ta-
AS položil ještě na podzim ro- jej Bůh povolává k rozhodně jiné službě – jemníka v Kroměříži, který s poukázáním na
„spravedlivé“ zatčení a věznění baptistických
ku 1945 jako podmínku uza- totiž kazatelské.
vření sňatku se sestrou Evou Počátky kazatelské služby kazatelů otcův nástup rezolutně odmítl se
Brůžkovou, dcerou pozdějšího A tak již v roce 1947 začíná otec působit ve slovy: „Vy jste se zbláznil! Copak nečtete
denní tisk?“ Jenže nad veškerou lidskou mocí
kazatele Církve bratrské Jindři- sboru Církve bratrské v Rakovníku jako diá-
cha Brůžka. Po zákazu činnosti kon. Tyto aktivity byly významně omezeny je ještě Boží moc. Nemožné se stalo skuteč-
ností. Zásluhou městského církevního tajem-
AS, který trval více než 40 let, nástupem komunistického režimu v roce níka v Brně, pana Adámka, byl otci udělen
přijal s obrovskou radostí její 1948, kdy byla nařízeným snížením počtu
obnovenou činnost po „same- sborů a přidělených kazatelů struktura církve souhlas k výkonu služby v samotném Brně.
Nastoupil zde v roce 1955 a zůstal zde dlou-
tové revoluci“. S velikou vděč- značně pozměněna. To se rovněž dotklo mé- hých 27 let – až do roku 1982.
ností pak přijal možnost setkání ho otce. Neuvěřitelnou shodou okolností Neustálý tlak ze strany StB
se světovým vedením AS, včet- Až do roku 1968 státní správa (StB) vždy
ně její generálky, sestry E. Bur- okamžitě vyškrtla otcovo jméno na kandi-
rows. Na své přání byl uložen do dátce pro volby do Rady či Ústřední rady
hrobu ve stejnokroji Armády spá- BJB. Otec měl rovněž přísný zákaz vycesto-
sy. V pozůstalosti zůstaly různé vat do zahraničí.
„artefakty“, třeba i busta zakla- Vzpomínám na mnohé situace, kterými jej
datele AS Williama Bootha. chtělo StB v 50. i 60. letech zkompromitovat
A také nezapomenu na rodin- a vyřadit z duchovní služby. Vzpomínám
né přísloví, které se tradovalo: také na kroky, kterými si otec rozhodně své
„Nottingham, to není jen postavení v očích StB neulehčil. Uvedu jen
Robin Hood, ale především jeden z nich. Byla to návštěva paní Hany
William Booth.“ Benešové, vdovy po prezidentu Edvardu

11 11

Vzpomínka na bratra...
Zamyšleníavujeme





Benešovi, ve vládní vile v Sezimově Ústí ve disertační práci na téma: „Zpověď v protes- Pavlem II. při jeho návštěvě Československa
druhé polovině 50. let. Dodneška si myslím, tantismu“ a byl jmenován doktorem teolo- v dubnu 1990. Zajímavá reportáž se docho-
že to byla naprosto ojedinělá návštěva du- gie. V této době také intenzivně pokračoval vala z návštěvy otce, kazatele Miloše Šolce
chovního na tomto místě v době totality. ve vedení a podpoře Dálkového teologické- staršího a dalších u kardinála Tomáška. Asi by
Otce jsme z tohoto kroku zrazovali, avšak ho semináře a dále snil o tom, že jednoho sem patřila řada dalších setkání s nejvyššími
marně. To, že ho paní Benešová přijala, bylo dne bude mít Bratrská jednota baptistů zno- představiteli církví doma i v zahraničí.
jen díky tomu, že navázal na postavu kazatele vu svůj vlastní teologický seminář. Ten první Odpočinek, relaxace – sport, humor
Františka Urbánka, svého duchovního otce, v Praze byl uzavřen státní mocí v roce 1950. Málokdo (kromě těch nejbližších či žijících
který pochovával prezidenta T. G. Masaryka Bylo však třeba trpělivě čekat celých 15 let, nablízku) by uvěřil tomu, jak tatínek miloval
i jeho syna J. Masaryka. Návštěva samozřej- až do roku 1991, kdy rodiče, Pavel a Eva Titě- sport. I když to nikdy nebylo profesionálně,
mě neunikla řadě „zahradníků“ kolem vily, rovi, směli stát u zrodu Biblické školy Bratr- jako amatér byl na slušné úrovni. Především
tedy maskovaných příslušníků StB. ské jednoty baptistů v Olomouci. I když již to byl hokej, fotbal, tenis, volejbal.
Pražské jaro však v roce 1968 odstartovalo tato škola ukončila svoji činnost, vidím všech- Nikdy nezapomenu na to, jak se ve svých 34
významný předěl v možnostech rozvoje ny současné projekty a možnosti vzdělávání letech nebál začlenit do hokejového utkání
duchovní služby nejen v brněnském sboru, našich kazatelů i laiků jako posloupnost otco- podstatně mladších na brněnském zimním
ale i v celé církvi. Otec inicioval mnoho zá- va úsilí. Hodně a hodně četl, zůstala po něm stadionu v Králově Poli. Byl jsem svědkem
sadních kroků v životě BJB: Rehabilitaci bratří velmi objemná knihovna. toho, jak mu po utkání složili poklonu s tvr-
vězněných v padesátých letech, obnovení To se plně projevovalo i v jeho kázáních. Ne- zením: „Vy jste to musel kdysi hrávat.“
vydávání celocírkevního časopisu Rozsévač jednou citoval světové autory, nejen v oblasti Ke sportu také vždycky vedl mládež v brněn-
(1969), obnovení vydávání každodenního teologie. To nic neměnilo na tom, že všech- ském sboru. Na pravidelná sobotní sportov-
čtení Písma – Slov života, založení Dálkové- na jeho kázání byla vždy zacílena evangeli- ní odpoledne dodnes mnozí starší vděčně
ho teologického semináře (1969), mnoho začně. vzpomínají.
dalšího – např. pozvání Dr. Martina Luthera Občanská angažovanost Otec vždy děkoval Pánu Bohu za dar humo-
Kinga k návštěvě Československa, kterou ten- Co mě vždy na otci fascinovalo, byla jeho ru. Až trochu později jsem pochopil, že to
to duchovní vůdce, nositel Nobelovy ceny společenská angažovanost. Nežil v žádné byl jeden z mála způsobů projevu „svobo-
míru, i písemně přislíbil. Toto období nadech- izolaci, naopak mu nesmírně záleželo na dy“ i v nejhlubší totalitě. Bylo moc dobře, že
nutí a nových možností bylo otcem využito tom, aby dobře rozuměl každodenní realitě k sobě našel v církvi kolegy se stejným po-
na maximum. Ale nemělo dlouhého trvání. života a mohl do ní také zasahovat. stojem. Některá setkání s bratrem kazatelem
V den prvního výročí okupace, 21. srpna Tahle aktivita však měla vždy misijní podtext. Milošem Šolcem starším, bratrem kazatelem
1969 se otec zúčastnil v Brně mohutné de- Mohl bych začít jeho setkáním s politiky, kte- Jiřím Šperlem, kazatelem Jankem Kriškou, ale
monstrace, která měla i své nevinné oběti. rých nebylo málo. Vícekrát se setkal s prezi- i dalšími z jiných denominací, jsou pro mě
Nezapomenutelný byl okamžik, kdy se po- denty, nejen s těmi domácími. nezapomenutelná. Vždy se jednalo o velmi
stavil mezi příslušníka Lidových milic s nabi- Přijetí na Pražském hradě prezidentem Vác- čistý, nejednou situační humor, který přítom-
tým samopalem a mladé demonstranty se lavem Havlem u příležitosti návštěvy astro- né rozesmával na dlouhé minuty.
slovy: „To jste táta?“ Dodnes žasnu nad Boží nauta Jamese Irwina v roce 1990 bylo již ví- Pro mě, o generaci mladšího, to bylo vždy
ochranou, nad tím, že to otec neodnesl. cekrát popsáno. Rozhovor s premiérem Vác- svědectvím o civilnosti, „normálnosti“, přiro-
Přesto ještě tentýž den skončil ve vazbě. lavem Klausem o morálním problému české zenosti, ale i upřímnosti křesťanské víry.
Po několika hodinách výslechu se nakonec společnosti byl rovněž pozoruhodný. K těm- Slovíčko závěrem
večer vrátil domů. Otci nepomohlo ani to, že to setkáním patřil také rozhovor s pražským Když jsem byl požádán o vzpomínku na ot-
podepsal dokument 2000 slov sepsaný Lud- primátorem o nuselském mostě a jeho za- ce, rychle jsme se domluvili na tom, že nemá
víkem Vaculíkem. Až po sametové revoluci bezpečením proti sebevražedným skokům. smysl opakovat to, co již bylo řečeno či na-
se s tímto spisovatelem a novinářem osobně Tento rozhovor zřejmě přispěl k tomu, že psáno.
setkal v Luhačovicích. Obsahem jejich roz- se tam brzo objevilo zábradlí, spíše zábrana, Že tedy zmíním v krátkých poznámkách ně-
hovoru byl i tento dokument. Za zmínku která je tam dodnes. co málo z toho, o čem se zatím nemluvilo,
stojí i to, že v 70. letech, v období normali- Známá jsou mnohá setkání s celebritami, protože ani dlouho nesmělo. Když jsem za-
zace, otci zřejmě vůbec nepomohlo, že byl zvláště v oblasti umění a sportu. Otec je kdy- čal psát, záhy jsem zjistil, že zřejmě bez té
v přátelském vztahu s Prof. Jiřím Hájkem, si obšírněji popisoval v časopisu BJB Zlín publikace – dá-li Bůh – to nepůjde.
během Pražského jara ministrem zahranič- Kompas. Vždyť i dnes platí pokyn Písma: „Mějte v pa-
ních věcí Československa, který v srpnu 1968 Patřilo sem setkání s panem Janem Werichem, měti ty, kteří vás vedli a kázali vám Slovo
protestoval v OSN proti sovětské invazi Karlem Gottem, Milanem Chladilem a další- Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život,
a za normalizace se stal mluvčím Charty 77. mi. Některá z nich pak přešla v osob- a následujte je ve víře“ (Žd 13, 7).
Stopy tohoto přátelství jsem objevil v tatín- ní zpověď těchto celebrit. V oblasti Jan Titěra
kově korespondenci. Na toto téma by se da- sportu to byl Emil Zátopek a další.
lo psát ještě hodně dlouho, ale to vše asi až Vždy se otec snažil do těchto roz-
v připravované publikaci. hovorů co nejrychleji vtěsnat evan-
Neustálá touha po vzdělání gelium.
Otec vyrůstal v těžkých rodinných pomě- Pokud šlo o církevní „celebrity“,
rech. Když jeho otec opustil rodinu, zůstal jistě by sem patřilo setkání s brat-
v ní jako jediný muž. A tak již v dorostovém rem Dr. Billy Grahamem ve Vídni
věku musel vydělávat, aby pomohl mamince v roce 1969, které mělo své po-
a třem sestrám přežít. Tahle skutečnost zna- kračování a vyvrcholení v roce
menala, že všechna jeho studia musela být 1982, kdy B. Graham přijel do
na dlouho odložena. Československa. Ve stejném
Až v roce 1956 otec maturoval, v roce 1969 roce 1969 se uskutečnilo také
úspěšně ukončil studium na Komenského dlouhé „posezení“ a rozhovor
evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. v pracovně Rogera Schutze,
Otec však pokračoval ve studiích dále, v roce zakladatele křesťanské ko-
1976 obhájil na Evangelické bohoslovecké munity v Taizé. Za zmínku
fakultě univerzity Komenského v Bratislavě stojí i pozdravení se s Janem
12 12

Naša cesta ...







Pred odchodom... Cesta do Izraela, príbeh 1.


Ešte nikdy som nebola v Izraeli. Dokonca si ako mladšia pamätám, bola som trochu zarazená jedným svojím „objavom“. Možno si to
že som sa tam ani nechystala, lebo sa mi zdalo nereálne sa tam do- vy uvedomujete, ale mne to skôr nedošlo: že Jeruzalem nepatril
stať. A potom prišla vlna „poďme všetci do Izraela“. Ani vtedy som medzi Ježišove obľúbené miesta.
to s našimi deťmi nevidela reálne. Áno, je to sväté mesto.
Držala som sa pravidla: „Ak to vieš zmeniť, tak to zmeň, ak to zme- Áno, aj v nebi bude „Nový Jeruzalem“. Napriek tomu si začínam uve-
niť nevieš, netráp sa,“ nuž som sa netrápila. domovať, že Ježiš sa naň „netešil“. Preňho to bolo miesto zrady, utr-
No keď raz môj muž spomenul, že ak by som predsa len veľmi chce- penia, potupenia a samoty. A nakoniec aj miesto popravy.
la ísť ten Izrael pozrieť, on by ma odprevadil, chytila som sa toho Viem však, že Jeruzalem a všetko, čo sa v ňom stalo, bolo nevyhnut-
a preložila cestu do Izraela zo škatuľky „nezmeniteľné“ na „zmeni- né. Bez neho by nikto
teľné“. Niežeby som nejako prispela k tomu, aby som sa tam dosta- z nás nemohol byť
la. Ale Pán Boh nám dal príležitosť, a tak sme sa prihlásili. Musím po- zachránený.
vedať, že bez pomoci mojich rodičov by sme to nezvládli. V konečnom dôsled-
Takže im patrí naše veľké ĎAKUJEM. Za ich ochotu, aj za to, že zat- ku je Jeruzalem mes-
vorili oči aj uši a nakoniec to s našimi deťmi zvládli. tom a miestom víťaz-
Odkedy sme vedeli, že ideme do Izraela, stále som si znova a znova stva. Tak, ako v ňom
pripomínala jednu vec: že Pán Boh nie je viazaný ani na miesto, ani Ježiš zomrel, v ňom
na čas. Napriek tomu verím, že ak budem Naňho očakávať, dá sa mi vstal z mŕtvych a po-
lepšie spoznať. razil večnú smrť, a pre-
A na to sa teším. Teším sa na to, že budem vidieť zem, ktorú Boh za- to sa naň môžem te-
sľúbil – a aj dal do vlastníctva – Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi. šiť.
Zem, ktorej vládli králi Dávid, Šalamún a mnohí iní. Zem, kvôli ktorej Naša cesta sa onedl-
Rút opustila svoju rodinu, aby sa pripojila ku svojej svokre Noémi ho začne.
a prišla do Betlehema, kde našla požehnanie a stala sa súčasťou Lýdia Podobná
Kristovho rodokmeňa.
Teším sa na Galilejské jazero, dnes známe ako Eliahu Bar David, mesiánsky žid,
Genezaretské, na Jordán aj na Mŕtve more. Na sprievodca Izraelom.
Sareptu, z ktorej pochádzala pohanská žena, Emília Plavčanová, sprievodkyňa
ktorá sa nedala odbiť a ktorej Ježiš uzdravil dcé- z cestovnej kancelárie Esther.
Jeruzalemská brána
ru. Keď som tak študovala, čo všetko budem Pohľad na Jeruzalem - panoráma
vidieť a čo je o týchto miestach napísané v Biblii, Naša skupina














































13

Zamyšlení...





Začíná být horko?




Je horko tam, kde jste? Tady v Izraeli, zatímco Pak nechal Bůh vát prudký vítr, vyvolal země- nost, obnovil svoje povolání na prorokově
píši, je horko, jaké v tomto ročním období třesení a oheň — ale sám „v ničem z toho“ životě a dal mu jasné pokyny, co má v první
(v říjnu) nebývá. Je to snad meteorologický nebyl. Byly to očividně prostředky určené fázi dělat. Elijáš vyšel z jeskyně sklíčenosti,
vzkaz od Pána, že „začíná být horko“? k tomu, aby upoutaly Elijášovu pozornost. izolace a nečinnosti. V síle Pánova pokojné-
Zjišťuji, že se sám k tomuto závěru přikláním. Neděje se nám nyní právě tohle? Vichry nási- ho hlasu, který uslyšel, postupoval kupředu
Koronavirová pandemie se vleče, alespoň ta- lí rvoucí z kořenů základy společnosti, země- se svěží neohrožeností a autoritou. Zasaho-
dy v Izraeli, nosíme roušky, abychom dodržo- třesení, která po celém světě ohrožují lidské val království a uvedl do pohybu mocnou
vali prevenci. zdraví, a požáry ničící to, co bývalo bezpeč- službu dalšího pokolení (Elíša).
V Kalifornii, státě, který býval mým domo- né. Jeho záměrem nicméně je nás těmito „Jediným způsobem, jak se dozvědět, „Kde
vem, pustoší děsivé požáry obrovské země- zvraty vyburcovat směrem k prudce a radi- v tom všem je moje místo“, je uslyšet Boží
dělské oblasti. A protesty proti policejní bru- kálně se zhoršujícímu světu. A poté k tomu, hlas, jímž důvěrně a osobně promlouvá do
talitě a rasismu se i nadále proměňují v násil- abychom slyšeli Jeho hlas – a to každý z nás, tvého života. To je naše odpověď na chaos
nosti, po nichž na ulicích amerických měst osobně a důvěrně. a nekontrolovatelné události kolem nás: Sly-
zůstávají další mrtví. Uslyšet šepot šet Jeho hlas. Pro každého z nás má Bůh po-
Nic z uvedených událostí se ani nedotklo ho- Jakmile si Bůh získal prorokovu pozornost, volání, úlohu, určení a úděl. Abych věděl, co
rečného napětí, jaké pokračuje zde v Izraeli: zašeptal k němu „hlas tichý, jemný”. to je, musím se Mu velice přiblížit a naslou-
Z podnětu Hamásu se suchá izraelská pole Zde jsem nucen udělat přestávku a něco vy- chat Mu s doširoka otevřeným srdcem.
zapalují ohnivými balóny. Široké vrstvy jsou znat – ne hřích, nýbrž tělesnou slabost. Můj Příprava příbytku
frustrovány naší „koaliční vládou“, o níž se sluch už není, co býval. Zmiňuji tuto záleži- „Mým trůnem je nebe a země podnoží mých
neustále cyklicky šíří zprávy o krizích, které tost, proto, že nyní se už musím jako nikdy nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví
hrozí rozpuštěním našeho parlamentu (Kne- předtím soustředěně zaposlouchat, když lidé Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl
setu), což by během pouhých 18 měsíců mluví. Tak rád bych slyšel, co říkají. A přesto spočinout?” (Sk 7, 49).
znamenalo čtvrté volby. mi něco tu a tam unikne. Mám-li takové od- Ejtan Šiškov
Musím přestat, jinak tuto stránku zaplním sa- hodlání slyšet své přátele a rodinu, o co více Zdroj: https://www.reviveisrael.org/
mými pochmurnými zprávami o stavu světa. bych měl chtít slyšet, co mi říká Pán! Sečteno 31. 10. 2020
Všechny tyto i jiné skutečnosti mne vedou a podtrženo: BOHU MUSÍM NASLOU-
k otázce: „Pane, co to děláš? Co tím říkáš? CHAT s plnou pozorností.
Kde je v tom všem moje místo? A zde je naše priorita – přitulit se k Pánu, ja-
Jako Elijáš v jeskyni (1 Kr 19, 9–18) ko když si Jan položil hlavu na Ježíšovu hruď
Věřím, že každého z nás uprostřed toho vše- (J 13, 25). A tím spíše v čase zmatku a úzkos-
ho volá Boží hlas. Slyšíme jej? Elijáš se před ti. Potřebuji spočívat na Pastýřově srdci: „Mé
špatnými zprávami ze svého světa ukryl v jes- ovce slyší můj hlas a já je vedu...“ (J 10, 3).
kyni. Po neuvěřitelném vítězství na hoře Kar- A to nemluvíme jen o přežití. Elijáš toho měl
mel přišly hrozby, které mu ukládaly o život, na práci víc. A my zrovna tak!
i vyčerpanost – tělesná, citová i duchovní. Obnova povolání a autority
Snadno mohu srovnat naši situaci s tou jeho. Jakmile si Všemohoucí získal Elijášovu pozor-

Boží přítomnost je tvá kotva odsouzeni ke zkáze: „Je s námi konec. Všech-
no je v háji.“
Ve své více než čtyřicetileté službě pastora
jsem se u mnoha lidí setkal s těmito třemi
„I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť
se mnou jsi ty” (Ž 23, 4). reakcemi. Zjistil jsem, že opravdovou zkouškou víry není to, jak vy-
soko skáčeš při chválení Boha, nýbrž to, jak přímo dokážeš jít roklí
Nikdo nemá život bez zádrhelů. Všichni se občas ocitneme v bouři.
Skutečným jádrem problému je, jak zareagujeme. Co se bude dít dál? šeré smrti.
Zdrtí tě ty nezdary? Přestaneš se o cokoli pokoušet a vzdáš to? Bez správné kotvy tebou bude bouře vždycky zmítat sem a tam bez
cíle. A jen správná kotva ti doopravdy pomůže. Jak to vyjadřuje jed-
Nedáme-li si pozor, dovedou nás ty problémy k neblahým rozhod-
nutím: no z nejslavnějších míst v Bibli? „I když půjdu roklí šeré smrti, nebu-
du se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty” (Ž 23, 4).
Odchýlíme se od cíle. V nitru slyšíme hlásek: „K čemu to zkoušet
dál?“ A přestaneme usilovat o to, k čemu nás Bůh jasně povolal. Boží přítomnost je tou největší kotvou v každé situaci.
Vzdáme se svých hodnot. Někdy – po těžkém utrpení – měníme Prožíváš beznaděj? Připomeň si, že Bůh tě neopustil. Kéž je ti ská-
lopevnou kotvou! Ať je tvá rokle sebetemnější, nejsi nikdy Bohu blíž
své priority a opouštíme to, co pro nás kdysi mělo velikou cenu.
Zoufáme si při pomyšlení na budoucnost. Malujeme si, že jsme než právě v takovém okamžiku.
Když tohle říkám lidem ve chvíli, kdy procházejí potížemi, často mi
odpovídají: „No, já Jeho přítomnost necítím.“ S tvými pocity to ale
opravdu nemá nic společného. Podle Bible Bůh v tom tvém nejtem-
nějším údolí JE! Taková je realita – ať v ni věříš nebo ne.
Bible nám říká: „Jsem si jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani moc-
nosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani
hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od
lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Ř 8, 38–39).
Ať procházíš čímkoli, právě tam je s tebou Bůh a Jeho láska.
Tato pravda ti poskytne stabilitu v každé bouři. Jak ti uprostřed zá-
drhelů pomáhá Boží přítomnost těmi těžkými chvílemi projít?
Rick Warren
14 14

Krst v Košiciach a svedectvá...






Bratia – Svedectvá bratov...
Miroslav Telepčák
a Tomáš Telepčák
Vyznal som aj tie najtajnejšie... (Dokončenie zo strany 2)
Úplne som sa izoloval. Hral som hry aj robiť, aby som neskončil naveky v pekle. Čítala mi z 1. listu Jána 9. verš:
v kostole počas nedeľných kázní. Dokonca „Ak vyznávame svoje hriechy, On je verný a spravodlivý, aby nám
to vyvrcholilo až do investovania peňazí do odpustil hriechy a očistil nás od všetkej neprávosti.“ 7. verš: „Ale ak
hier. Raz večer, keď mi rodičia opäť zobrali chodíme vo svetle, ako On je vo svetle, máme spoločenstvo medzi se-
mobil, som dostal obrovský záchvat hnevu. bou a krv Ježiša, Jeho Syna, nás očisťuje od každého hriechu.“
Tak veľmi to vo mne vrelo. Investoval som Povedala, že ak si nechám čokoľvek skryté, dávam diablovi znova zbraň
veľa času a peňazí na to, aby som si teraz do ruky, aby mal naďalej nado mnou moc. Jediná cesta pre mňa bolo
mohol vyzdvihnúť nejakú odmenu z hry. vyznať svoje hriechy a uveriť v Pána Ježiša. Začal som jej teda vyznávať
Ale všetky nasporené kredity som prehral všetky svoje hriechy. Úplne všetky. Išlo to zo mňa veľmi ťažko a poma-
a vôbec sa mi nič nedarilo a ešte aj rodičia mi zoberú mobil. Zatiaľ čo ly. Strašne som sa hanbil. Po niekoľkých hodinách vyšli na svetlo aj tie
som v hneve spracúval to, že asi tak skoro svoj mobil neuvidím, sa mo- najtajnejšie hriechy, s ktorými som sa veľmi dlho skrýval a bojoval. Ne-
ji rodičia za mňa celý čas modlili. Keď som ako-tak vychladol, prišla bolo to ľahké, ale po ich vyznaní som sa cítil neskutočne ľahký a slo-
ku mne do izby mamka a začala sa so mnou rozprávať, že či si uvedo- bodný. Do môjho života prišla radosť. Neviem ako, ale hneď som vedel,
mujem, že mám vážny problém. Mal som si sám odpovedať na otáz- čo mám robiť. Všetky moje hry, do ktorých som investoval čas a penia-
ky, či väčšinu času počas dňa trávim na mobile, či sa hnevám na toho, ze, aplikácie, neslušné obrázky a mnoho iných vecí som razom vyma-
kto mi berie mobil, a či ho zato aj nenávidím. Ak sú moje odpovede zal. Pán Boh ma úplne zmenil a zbavil ma závislosti.
„áno“, súrne potrebujem pomoc. Tieto otázky ma úplne vytáčali a čím Dnes vôbec nechápem, kedy som mal vôbec čas na hry. Zmenil sa môj
viac sa mamka pýtala, tým som bol sarkastickejší. Nakoniec sa ma opý- vzťah k rodičom a súrodencom. Začal som s nimi tráviť viac času.
tala, či si pamätám, ako som sa opil a ako som plakal a volal na Pána Prestal som od nich utekať a skrývať sa. Nemal som už prečo.
Ježiša, že ho veľmi potrebujem. Ja som jej odpovedal, že to bolo iba Začal som si čítať Bibliu. Stišovať sa sám, ale aj s rodičmi. Vážiť si veci,
z opilstva. Vtedy sa veľmi zarmútila, odišla a začala plakať. Toto ma ktoré som predtým bral ako samozrejmosť. Tešiť sa z maličkostí. Viem,
tak dojalo, že som išiel za ňou a začal sa ospravedlňovať, že som to že na tom nemám žiadnu zásluhu a že to bola len milosť a vypočuté
tak nemyslel. A vtedy, ako som tak stál na prahu dverí, tak mi napadla modlitby rodičov. Nerozumiem ešte všetkému, čo sa v Biblii píše, ale
myšlienka, že čo by so mnou bolo, ak by som teraz, v tejto situácii, porozumel som, že som sa stal Božím dieťaťom, že mám odpustené
zomrel. Toto ma úplne zasiahlo. Uvedomoval som si totiž viac ako pred- hriechy, a začal som mať v srdci lásku pre druhých.
tým, že by som bol navždy stratený. Opýtal som sa mamky, čo mám Miro Telepčák

Pýtal sa ma: „Kde si?“

Na začiatku by som sa rád predstavil. Volám Kázne ma neoslovovali a nechá-
sa Tomáš, mám osemnásť rokov a narodil pal som nikdy ich obsah.
som sa v Košiciach. Od malička som vyrastal Napriek tomu všetkému som si
v cirkevnom prostredí. Počúval som mnohé začal pravidelne čítať Bibliu pod-
biblické príbehy, niektorým som rozumel ľa všelijakých plánov.
a iným zasa nie. V detstve som chodieval na Zo začiatku som sa musel veľmi
besiedky, v neskoršom veku som navštevoval premáhať a často som odložil
mládeže. Často sme sa večer zvykli doma čítanie na ďalšie dni. Ale postu-
modlievať, alebo si čítať Bibliu. V tínedžerskom pom času, ako som tomu ve-
veku som už nemal taký záujem o spoločný noval pozornosť a čas, sa mi to
čas v rodine a ani som si popri povinnostiach zrazu nezdalo také neosobné,
nejako nehľadal čas na Božie slovo. Bol som ako som si myslel. Niekedy to Krst Tomáša Telepčáka v Košiciach
rozbehnutý vo vlastných povinnostiach a ko- bolo až príliš osobné, z čoho
níčkoch, takže som nemal záujem o čítanie som bol prekvapený. Začali sa ky hriechy a uznal Ježiša za
Biblie. Nezamýšľal som sa nad tým, prečo za mi prepájať texty a veci mi začali svojho osobného Spasiteľa.
mňa Ježiš zomrel. Aj keď som nečítal Bibliu dávať zmysel. Text z Prvej knihy Mojžišovej, Cez tento jednoduchý a zároveň taký ťažký
pravidelne, vždy som sa snažil aspoň dodr- 3. kapitoly, 9. verš ku mne prehovoril tak osob- krok mi mohlo byť odpustené a vyznané hrie-
žiavať nejaké morálne zásady. ne, že som prestal brať Slovo iba ako literu chy už nado mnou nemajú moc!
Myslel som si, že to mi stačí, aby som bol alebo ako niečo, čo musím čítať. To vôbec neznamená, že žijem bezhriešny ži-
aspoň dobrým človekom a nebol rodičom Je tam napísané: „Hospodin, Boh, zavolal na vot, ale Boh mi dáva víťaziť aj v mojich slabo-
úplne na hanbu. Síce som sa snažil dobre človeka a opýtal sa ho: „Kde si?“ On odpove- stiach, ktoré som Mu odovzdal.
správať a učiť, ale vedel som, že to je iba pre dal: „Počul som tvoj hlas v záhrade, zľakol Som jednoducho slobodný od hriechov.
dobrý pocit. Moje zásady by neboli dosta- som sa, pretože som nahý, tak som sa skryl.“ Odvtedy sa začala moja cesta spoznávania
točné na spasenie. Zápasil som s niektorými Okamžite som vedel, že to je otázka pre mňa, Boha, na ktorú som nastúpil.
vecami a permanentne som prehrával. a sám som si pre seba odpovedal, kde vlast- Chcem, aby Boh pracoval vo všetkých oblas-
Trápilo ma to. ne som a v čom sa nachádzam. tiach môjho života, aby som mohol byť Jeho
Vedel som, už že nechcem žiť s mojimi hrie- Vedel som okamžite, že nie som na ceste, na láskou menený na Jeho obraz. Uvedomujem
chmi, ale boli mocnejšie ako ja. Vždy som ktorej by ma chcel Boh mať. Toto bolo prvý- si, že poznávanie Božej vôle a chodenie
do nich padal a dokonca po každom páde krát, keď som mohol prežiť, že Boh je osobný v poslušnosti je celoživotný proces. Nekončí
ešte do horšieho hriechu. Jedna z najťažších a hovorí cez svoje Slovo. Niekoľko týždňov sa to odovzdaním svojho života Jemu.
vecí, nad ktorou som nedokázal zvíťaziť, bola potom som mohol na vlastné oči vidieť, ako Verím, že ma Boh povedie životom, všetkými
v mojom prípade pornografia. V mojom boji Pán pracoval aj na mojom bratovi, a mal som mojimi rozhodnutiami a životnými probléma-
s hriechom nič nepomáhalo. milosť si uvedomiť, že aj ja chcem a môžem mi, aby som mohol činiť Jeho vôľu a na konci
Chodenie na mládež mi prišlo skôr ako po- byť očistený od svojich hriechov. Cítil som ich vojsť do Jeho večného odpočinku.
vinnosť alebo ako lepšia možnosť, než be- ťarchu a vedel som, čo musím urobiť. Jeden
hať v noci po meste a po nejakých baroch. večer som v prítomnosti mamky vyznal všet- Tomáš Telepčák
15

Svědectví a výzva








S Ježíšem v kuchyni... (Recept první)

Tyto vzpomínky bych ráda věnovala tak vy- Nikde to není vidět a stále v kuchyni. Nech- není tak mnoho peněz a musíte co nejlev-
tíženým ženám v domácnosti. Je toho mno- těla jsem, aby kuchyň byla mojí nepřítelkyní, něji a dobře uvařit. Začala jsem poslouchat
ho každý den, co musí maminky stihnout vždyť jsem se snažila, aby bylo toto místo ten tichý hlas. Bylo to opravdu zvláštní, jak
udělat. I když jsou děti malé nebo než se v našem domě příjemné. Vždyť každý, kdo mi Pán radil. Cítila jsem, že v tom nejsem
nám ty větší vrátí ze školy. k nám přišel, skončil vždycky právě tady. sama. Vždy jsme se najedli a ještě jsem
Nejvíc času trávíme každá jistě v kuchyni. Moje modlitba byla: „Pane, ty jsi se mnou častokrát prožívala povzbuzení a potěšení
S velikou péčí se staráme o bříška našich mi- i tady a právě tady!“   při mé práci. 
láčků a ne jenom těch malých. Opírala jsem se o slovo z Bible, Matouš 28, Při jednom setkání sester nám vyprávěla
Také můj manžel se vždy těšil, co bude do- 20: „A hle, já jsem s vámi po všecky dny svoje svědectví jedna opravdu vytížená že-
ma dobrého. Častokrát jsem si říkala, že jsem až do skonání tohoto věku.“ na. Říkala nám o tom, jak ona žije se svým
tady v kuchyni sama. To znamená, že Pán Ježíš je se mnou, třeba- Pánem a jak to má v kuchyni. To víte, že
Musím spěchat, abych všechno stihla a moh- že je to tady, v kuchyni. Byla to pro mne ve- jsem zbystřila sluch. Moc mě to zajímalo.
la ještě jít dětem naproti do školy. liká radost, takovéto zjištění! Nemusím vám Velmi nás zaujala a úplně jsme se chtěly
Dokud byly malé, nechtěli jsme je nechat jít ani psát s jakou velkou radostí jsem šla do jakoby podívat do její kuchyně. Emotivně
samotné. Znamenalo to vzít s sebou i další nové práce. nám vyprávěla, jak vaří s Ježíšem! Ale to
děti a to třeba i s kočárkem. Však to znáte, Není nic lepšího, než když víte a můžete si já taky! Tak to funguje i jinde! Měla jsem
není to nic nového, každá maminka něčím plně uvědomit, že na všechnu tu práci nej- radost. Vyprávěla nám, že má všechny hrnce
takovým prochází.  ste samy a že vše je tolik užitečné a tak moc a nádoby posvěcené. Tomu jsem nerozu-
Jak to ale souvisí s tím, že jsem s Ježíšem potřebné. Projevilo se to i ve spokojených měla. Také jsem ráda, že mám v čem vařit.
v kuchyni? To se za chvilku dozvíte. dětech a manželovi. Bylo opravdu prozíravé, že mi moje babička
Mou inspirací bylo zamyšlení nad tím, jak Vždy se tak rád vracel domů. Věděl, že vše při svatbě dala peníze právě na soupravu
si i tyto chvíle práce zpříjemnit. Častokrát bude v pořádku, zajištěné a připravené. hrnců. Mnohokrát jsem si uvědomila, že vě-
jsme velmi unavené a je toho, jak se říká, na Také si toho začali všímat ostatní lidé. děla, co je potřebné. Ale až tak, mít tak výji-
nás moc. Jak z toho ven?  Často nám říkali: „Máte tak krásnou rodinu, mečné hrnce, to jsem nevěděla.
Jsme v kuchyni a vaříme. A ne jenom to! také bychom to tak chtěli mít.“ I naše děti Bylo to ale jistě Božím vedením, že jsem za-
Také u vaření stíháme spoustu další práce.  se mi zdály být klidnější a opravdu jsem vi- čala vařit daleko raději. 
Péče o děti, dohlížení, kojení nebo práce děla Boží moudrost a vedení v tom, co a jak Dana Jersáková
s prádlem. Jak to všechno stihnout a přitom a kdy dělat. 
si užívat tak vzácné chvilky s našimi dětmi? A tak jsem se každý den za-
Mou pomocí byla vždy modlitba. čala obracet v modlitbě
Jednou, když jsem toho měla už opravdu k Bohu. Někdy jsem tento
hodně a s tím také souvisela únava a jakoby čas hledala třeba i při klid-
nenaplnění po duchovní stránce, uvědomila ném kojení. 
jsem si, že vlastně dělám velmi důležitou prá- Často jsem si všimla, jakoby
ci, nebo chcete-li službu. Uvědomila jsem mi někdo jemně šeptal, co
si, že vše, co dělám, by nikdo jiný za mě udě- a jak mám dělat i vařit. S tím
lat nemohl! Ani manžel, který byl kazatelem, vařením to asi znáte všechny.
a já si říkala, jak on se má, že může pracovat Někdy se hned ráno trápíme,
v té duchovní oblasti a pomáhat lidem. co by to asi mělo být.
To je alespoň práce, která je užitečná a tolik Co dnes uvařit? Manžel mi
potřebná, ale já jsem zatím stále s dětmi radil, musíš mít plán, ale není
a dělám to stejné dokola. to tak snadné. Zvláště, když

Zaměř se na to, co přetrvá do věčnosti


„Toto krátké a lehké soužení působí pře- „A tak zůstává víra, naděje, láska – ale k neviditelnému. Tvoje problémy do věč-
nesmírnou váhu věčné slávy nám, kteří největší z té trojice je láska“ (1 K 13, 13). nosti nepřetrvají. Ani pandemie koronaviru
nehledíme k viditelnému, nýbrž k nevidi- Na zdi kanceláře mám plaketu s vyrytým ani hospodářská nejistota. V Božím veške-
telnému. Viditelné je dočasné, neviditelné hebrejským písmem. Lidé se mě pořád ptají, renstvu jsou však věci, které nemůžeš vidět
však věčné“ (2 K 4, 17–18). co ta hebrejština znamená. Odpovídám a které do věčnosti přetrvají. Přetrvá víra,
Pokud mají lidé naději, mohou si poradit prostě: „Že i tohle pomine.“ Rád se na ten naděje i láska. A pokud skládáš svou důvěru
s nesmírnými frustracemi, dlouhým čekáním text dívám, když prožívám nějakou těžkou v Ježíši, budeš přebývat s Bohem na věčnos-
i utrpením. Při ztrátě naděje se však lidé dobu. Připomíná mi, že jakákoliv moje sou- ti už navždy. Slož v Ježíši svou naději!
vzdávají. Ježíš přináší jedinou naději, která je časná situace je jen dočasná. Žádný pro- „K tomu směřujte, a ne k pozemským vě-
věčná. A je to naděje, která nikdy nezklame. blém není ve tvém životě navždy. Pomine! cem“ (Kol 3, 2). Přestaňte se vléci s očima
K pochopení naděje, tkvící v Ježíši, však po- A dokonce ani žádný chronický, celoživotní k zemi, nenechte se vstřebávat tím, co je
třebuješ správný úhel pohledu. Znamená to problém si neponeseš s sebou na věčnost. přímo před vámi. Vzhlédněte a bděle sle-
nehledět jen na to, co se děje teď. Nezamě- Pavel nám to připomíná ve 2. listu Korint- dujte dění kolem Krista – právě tam probí-
řuj se jen na to dočasné, nýbrž na to, co ským 4, 18: „Viditelné je dočasné, nevidi- há to důležité! Vizte věci z Jeho perspekti-
přetrvá do věčnosti. Věnuj například více telné však věčné.“ Proto upíráme svou mysl vy. Tvoje naděje v Kristu se stane nadějí,
pozornosti Božímu slovu než zprávám na která došla naplnění. Jak můžeš pomáhat
svém chytrém telefonu. Potíže netrvají jiným, aby si zachovali naději v Kristu?
věčně, naděje v Bohu však ano. Bible říká:  Rick Warren
16

...vďaka za všetko Bohu





Nenávisť Tomáš Komrska
Začal plniť presne stanovené pravidlá a to ho
natoľko uspokojovalo, že sa v ňom prebudila
(*1964)
túžba písať. Začal opisovať – zachytávať mini-
príbehy všedného dňa, ktoré sa dejú v jeho Bratislava Zápisky z trolejbusu II
trolejbuse, ale aj mimo neho. Pred dvomi Ako sa budia trolejbusy? Ako sa vyhnúť
rokmi vyšla jeho prvá knižka Zápisky z trolej-
Pri Dunaji sa od základov rekonštruuje elek- cestovaniu v preplnenom spoji mestskej
busu, ale pretože príbehy sa dejú ďalej,
dnes držíte v ruke jej pokračovanie.
tričková trať, čo má za následok náhradnú hromadnej dopravy? Načo sú šoférovi
autobusovú prepravu. Podieľame sa na nej Tomáš Komrska
Najstarší syn Tomáš sa rozhodol žiť a pracovať
na farme a otec Tomáš mu chodí pomáhať.
aj my vodiči trolejbusov, pretože kvôli stav- mandle či sirup proti kašľu? Dá sa naučiť
A tak syn Tomáš šéfuje, otec Tomáš je robot-
be nemôžu premávať ani trolejbusy jednej cúvať s trolejbusom? A čo si taký šofér
níkom a všetci sú spokojní. Práca na farme
z našich liniek. zabezpečuje otcovi Tomášovi pravidelný trolejbusu vlastne myslí?
pohyb, ktorý pri sedavom zamestnaní vodičovi
Jazdiť s autobusom má pre mňa ako vodiča Tomáš Komrska (1964) má s manželkou Oľgou
chýba. Ale nielen to. Pri všetkých profesiách,
ktoré sa na farme objavujú, sa rozpomína na
trolejbusu nové výzvy. Autobus má predsa Vstúpte do sveta mestskej hromadnej troch dospelých synov Tomáša, Dávida a Šimona.
Už na základnej škole zatúžil byť správcom istej
svoje remeselnícke, ako aj stavebné skúsenosti
len iné prevádzkové vlastnosti, ale aj iné mu- budovy v Bratislave, čo sa mu aj splnilo. Na tejto
a môže ich zužitkovať.
chy. Okrem toho musíme začínať a končiť dopravy z druhej strany barikády. pozícii pracoval vyše dvadsať rokov a medzitým
sa mu rozrástla rodina. Po revolúcii v roku
Všetko je inak, ako si v mladosti predstavoval,
v inej vozovni, kde platia iné pravidlá ako 1989 si však pribral prácu v stavebníctve.
ale aj vďaka návšteve pekla, ako nazýva
obdobie hlbokých depresií, môže dnes žiť
v našej vozovni. Technickí pracovníci v diel- život? Prečo si neujasníme pravidlá najmä Založil stavebnú firmu, a to ho nakoniec
priviedlo na samé dno duševného zdravia.
plnohodnotný život, prinášať radosť iným
ni nás, vodičov trolejbusov, nemajú radi. Do v nových situáciách? Ako neskôr sám povedal, zistil, že sa oveľa
a aj v období neistoty s dôverou v Boha
lepšie cíti v zamestnaní, kde sú jasne dané
vstupovať do každého nového dňa.
istej miery im rozumiem, s niektorými ich Po polnoci som došiel po službe domov, pravidlá, ktoré má plniť, ako v povolaní,
požiadavkami a názormi však nesúhlasím. zobral dve knižky s príbehmi z trolejbusu v ktorom musí pravidlá tvoriť. A tak po
Veď posúďte sami.
niekoľkoročných útrapách začal od nuly
Sobota 12. 9. 2020 a išiel naspäť za vozmajstrom s takým neis- ako pomocný robotník, neskôr bol
ISBN 978-80-8156-202-0
Mám pred sebou poslednú službu v tomto tým pocitom – má to zmysel? montážnikom dverí a dalo by sa povedať,
že čírou náhodou vhupol do dopravného
turnuse a čakajú ma štyri dni voľna u syna Pretože bola horúca noc, pracovníci dielne, podniku a stal sa vodičom trolejbusu.
na farme, pretože naši farmári, odrezaní od piati chlapi aj s vozmajstrom, prestávkovali
sveta, vyjadrili túžbu odísť na dovolenku na na stoličkách vonku pred dielňou.
sídlisko v Bratislave – zažiť ruch mesta, ľudí, „Pán Novák,“ oslovil som vozmajstra, „viem, 30/10/2020 15:11
ZAPISKY Z TROLEJBUSU II_Obalka_FIN.indd 1
detské ihrisko, park, pizzu… že to máte s nami vodičmi trolejbusu ťažké, Být schopen přetnout
Služba sa začala pokojne, končiaci kolega prijmite prosím túto knižku ako potešenie.“
mi odovzdal autobus so slovami: „Všetko „Ja nič nečítam ani čítať nebudem, nechcem řetěz nenávisti
hrá, čau.“ Spokojný som vyrazil do premáv- ju a ty si prečítaj príručku k autobusu!“
ky. Pred konečnou však voz začal haprovať Po meste má dopravný podnik asi šesť ta-
– nedali sa radiť rýchlosti. Nuž som ľudí vy- kýchto dielni, a práve pracovníci tejto dielne To mi připomíná slova Martina Luthera
sadil na predposlednej zastávke a vyskúšal sú neslávne známi svojím arogantným a ag- Kinga, když i uprostřed nejtěžšího proná-
osvedčený liečebný zákrok – voz reštarto- resívnym prístupom k vodičom. Zrejme na sledování a ponižování zdůrazňoval, že je
vať. Zväčša sa veci dajú do poriadku. Lenže to majú nejaký dôvod – to sa s tým nedá nič třeba se rozhodnout pro bratrskou lásku:
voz sa už nedal naštartovať – baterky boli robiť? „Člověk, který tě nejvíc nenávidí, má v sobě
slabé. Cez dispečerov privolaný pracovník Prebodávaný siedmimi nenávistnými pármi něco dobrého; a také národ, který nejvíc
pojazdnej dielne ma namiesto pozdravu očí som sa cítil ako nahý v tŕní. nenávidí, má v sobě něco dobrého; také
zvozil pod čiernu zem: „Čo si to za šoféra, „Dve knižky vám tu nechám, majú dobrú rasa, která nejvíc nenávidí, má v sobě něco
že nevidíš kontrolku dobíjania? Kvôli spros- hrúbku, keby sa vám kýval stôl, na podlože- dobrého.
tostiam nejazdíte, a keď je skutočný prob- nie nohy je akurát. Dovi.“ A když se ti podaří podívat se do tváře kaž-
lém, tak to neriešite!“ – myslel tým nás vo- Sklamaný a rozčarovaný som sa vybral roz- dého člověka a uvidíš velmi hluboko v jeho
dičov trolejbusov. „Ale žiadna kontrolka ne- ľahlým tmavým nádvorím domov. nitru „Boží obraz“, začni ho navzdory vše-
svietila.“„No isto!“ Nasrdený pripol káble „Hej, Tomáš, počkaj!“ mu milovat.
dobíjania a zavelil: „Tu buď, nech do toho Jeden z tých chlapov sa s jednou knižkou Nezáleží na tom, co dělá, ty tam vidíš Boží
nikto nekopne!“ a odišiel k môjmu volantu. rozbehol za mnou: „Podpíš mi ju. Čítal som obraz.
Naštartoval. O chvíľu prišiel a miernym hla- kdesi o tebe a keď budeš slávny, nech viem Jiný způsob, jakým miluješ svého nepřítele,
som hovorí: „Musím sa ti ospravedlniť, nao- knižku dobre predať.“ je tento: když máš příležitost svého nepří-
zaj kontrolka nesvieti.“ Dali sme sa už v priateľskej atmosfére do re- tele porazit, je to chvíle, ve které se musíš
Veľmi som toto ospravedlnenie ocenil – to- či o problémoch, ktoré oni v súvislosti s vo- rozhodnout to neudělat.
to sa medzi ľuďmi veľmi nenosí. Dohodli sme dičmi vnímajú a niektoré sú skutočne opod- Když se pozvedneš na úroveň lásky, její ve-
sa, ako sa dopravím do vozovne – a zmizol. statnené. liké krásy a moci, pak jediná věc, kterou se
Vo vozovni ma čakala ďalšia hubová poliev- Nemohol som dlho zaspať – dá sa s tým snaž porazit, jsou zlé systémy.
ka. Až keď sa pracovník presvedčil, že kon- niečo robiť? Napadlo mi vypracovať „desa- Lidi, kteří se chytili do pasti toho systému,
trolka naozaj nesvieti, vychladol. toro“ pre vodiča trolejbusu, ktorý má aktu- miluj, ale snaž se porazit ten systém.
Dostal som voz, už na prvý pohľad horší ako álne službu na autobuse, z ktorého by bolo Nenávist za nenávist posiluje jen existenci
ten, čo som vrátil. Už pri jazde na trať sa za- zrejmé, čo má v akej situácii vodič robiť a čo nenávisti a zla ve světě.
čalo zasekávať riadenie – čo je v zákrute už v jeho kompetencii nie je. Jestliže já udeřím tebe a ty mě a jestliže ti
veľmi nebezpečné a na linke po niekoľkých A prizvať ku spolupráci práve spomenutého tvoji ránu vrátím a ty mi vrátíš mou ránu,
zastávkach sa prestali otvárať dvere. Tento- jedovitého vozmajstra – bude ochotný zro- a tak dál, je zřejmé, že to pokračuje done-
raz ma poslal dispečer rovno do dielne. zumiteľne naformulovať príčinu svojho hne- konečna. Prostě to nikdy neskončí.
Už som sa „tešil“ na uvítanie v dielni. vu? Někde musí mít někdo trochu rozumu, a to
Nesklamali. Tentoraz som sa dozvedel, pre- Neviem. je silná osobnost.
čo som si neskontroloval, či mám v motore Ale za pokus to stojí. Silnou osobností je člověk, který žije s Bo-
všetky klinové remene – čo je vecou dielne, Si myslím. Tk hem v těsné blízkosti a tak je schopen pře-
my máme zakázané v priestore motora čo- tnout řetěz nenávisti, řetěz zla.
koľvek robiť. Ďalšie príbehy nájdete aj v pokračovaní knihy Někdo musí mít dost víry a mravnosti, aby
S tretím, tentoraz priam luxusným autobu- Zápisky z trolejbusu 2, br. Tomáša Komrsku, ho přetnul a uvedl do samotné struktury
som som službu dokončil. s ilustráciami p. Jana Heraleckého, světa silný a mocný základ lásky.“
Rozmýšľam: Prečo si navzájom strpčujeme (Porta libri, 2020), www.porta.sk T.B.
17 17

Úvahy





Dvě vzpomínky Tu som ja, pošli mňa



Stalo se to asi před třiceti lety. Jeden bratr, bý- V živote, teda v mladosti, som si nemyslel, že sa zo mňa stane kresťan, nie ešte to, že sa roz-
valý alkoholik, kterého Pán Ježíš vysvobodil hodnem pre kazateľskú službu.
z jeho otroctví, k nám přivedl asi třicetiletého Ako malý som nebol najhoršie, ale ani najlepšie dieťa. S rodičmi sme chodili do zboru (naj-
muže, aby nás s ním seznámil. Ten mladík byl prv v Srbsku, skade pochádza otec, neskôr na Slovensku), a tak nejako som veril všetkému,
v plném invalidním důchodu. Stal se otrokem čo sa tam hovorilo, o čom sa kázalo a spievalo. Dokonca som sa ako malý v zbore aj mod-
pervitinu. Podle odborníků beznadějný pří- lieval. Niektorí starší po skončení bohoslužieb hovorili, že zo mňa bude kazateľ. Bolo to pro-
pad, kterého už čekala jen smrt. rocké slovo? Neviem. Možno.
Na první pohled troska. Posadil se, nemluvil, Ako dieťa z kresťanskej rodiny som chodil do besiedky, na dorast a mládež. Počas puberty
zdálo se, že téměř nic nevnímal. Když odchá- ma to tam už ale nelákalo ako predtým, chcel som si žiť svoj život. S rodičmi sme sa tiež čas-
zel, musel ho náš věřící bratr upozornit, že se tejšie hádali a pri jednej hádke s otcom som si v duchu povedal: „Nikdy nebudem kresťa-
má obout a najít si čepici. Za týden jsme se nom!“ To som však nevedel, že pred Bohom nikdy nemôžem hovoriť „Nikdy“. Neskôr som
setkali znovu. Byl to již jiný člověk. Vnímavý, začal chodiť na chaty, kde som sa s „priateľmi“ opíjal a užíval ľahšie drogy. Vďaka Bohu, ne-
docela bystrý a „normální“. Co se stalo? Uvě- bolo to dlhé obdobie.
řil v Pána Ježíše Krista. Nejednalo se jen o ně- Po niekoľkých rokoch Boh zavolal moje meno a stal som sa znovuzrodeným kresťanom (ako
jaký převlek. Ten bratr mu pomohl vysvléci to- k tomu došlo a ako to prebehlo, nie je teraz dôležité). Predtým som začal študovať vysokú
ho „starého člověka“. Ale než oblékl toho no- školu, ktorú som po pol roku zanechal, ale vedel som, že ďalej chcem ísť študovať teológiu.
vého, byl očištěn krví Pána Ježíše Krista – byl Vôbec som tam nešiel so zámerom, že by som sa chcel stať kazateľom (ale Božie cesty sú
dokonale umyt. Znovuzrodil se – narodil se iné, ako naše). Išiel som tam hlavne kvôli túžbe po znalostiach, informáciách a chcel som zis-
„shůry“. Zmíněný bratr se mu ovšem věnoval tiť, kde a ako Boh chce, aby som slúžil.
dál ještě řadu měsíců. I když onen bývalý nar- Po troch rokoch bakalárskeho štúdia som stále nevedel, čo so mnou bude, tak som sa pri-
koman se stal novým člověkem, lékaři mu ne- hlásil na magisterské štúdium. Až počas štvrtého ročníka som prežil povolanie do kazateľ-
chtěli dovolit ani pokus o zaměstnání. Nevěři- skej služby, no satan začal hneď útočiť. Satan až tak neútočí na „vlažných“ kresťanov, skôr
li tomu, že by změna ještě byla možná. Nako-
nec souhlas k pokusu o zaměstnání přece jen na tých, ktorí sa Bohu odovzdávajú plne do služby. Postupne ma ťahal dole, k hriechom
dostal, a to jako pomocník onoho bratra při „starého človeka“. Okrem toho sme ako rodina zažili smrť mojej starkej, otec stratil prácu,
geologickém výzkumu. Později získal zaměst- z toho dôvodu som začal brigádovať, aby som rodine aj ja finančne pomohol. To všetko
nání v kanceláři, protože měl dokončenou spolu viedlo k tomu, že ma zo školy vylúčili.
střední školu s maturitou. V hriechu som stále pokračoval, a dokonca som mal myšlienky, že sa odsťahujem, nájdem si
Připomenu ještě jednu zkušenost: Vracel jsem nejakú prácu, nikto ma tam nebude poznať a budem si žiť tak ako predtým, kým som nepo-
se večer z biblické hodiny, která se konala na znal Boha, a možno aj horšie. Rozposielal som životopisy do firiem, zatiaľ som brigádoval
jedné stanici našeho sboru. V menším sále na stavbách u strýka, ale všetci mi hovorili, aby som sa vrátil na školu a dokončil ju: „Budeš to
modlitebny se svítilo. Proč? Chvilku jsem po- potom ľutovať, Timo, že si to vzdal tak blízko pred koncom.“ „Stačí už len jeden krok.“ „Si tak blíz-
slouchal za dveřmi, pak jsem vstoupil dovnitř ko.“ Odmietal som tieto rady, no Boh na mňa stále myslel a často ma aj volal do pokánia.
a uviděl jsem skupinku několika mladých mu- Počas tohto obdobia som spoznal svoju súčasnú manželku, ktorá ma tiež povzbudzovala,
žů. Modlili se za jednoho z nich. aby som vyznal Bohu hriechy a vrátil sa do školy.
Stále neměl jistotu spasení, i když vyznával V podstate som mal absolvovať len piaty ročník a dokončiť prenášané predmety zo štvrté-
všechny hříchy, na které si vzpomněl. A tak ho ho. Bola to pre mňa veľká výzva, nielen zvládnuť nedokončené predmety, ale najviac som
nutili k tomu, aby vzpomínal, zda ještě něco mal strach z diplomovej práce. Nikdy som takú veľkú prácu nepísal. Nikdy som sa totiž ne-
neprovedl v dětství nebo něco nechtě neza- považoval za človeka, ktorý rád píše.
tajil. Přerušil jsem je, ať toho nechají. Takhle Nakoniec po všetkých povzbudeniach, radách a modlitbách som učinil pokánie a znova si
nikdo spasení nedosáhne. Spasení je jen Boží podal prihlášku na školu. Bojoval som s tým, či vôbec zvládnem to všetko, čo ma čaká, a mo-
nezasloužená milost. Ano, je potřeba složit ja modlitba znela zhruba takto: „Pane, vraciam sa na školu s tým, že neviem, či ju dokon-
svůj hřích u Pána Ježíše Krista – hřích jako ce- čím, alebo nie. Urobím, čo je v mojich silách, zvyšok je na tebe. Ak chceš, aby som ti slú-
lek, prosit o milost a přijmout ji, uvěřit v Ježíše žil ako kazateľ, tak mi dáš múdrosť a silu, aby som školu dokončil. Ak nie, aj tak ti bu-
Krista jako svého Spasitele. dem slúžiť svojím životom inak.“ Toto bol krok viery a neskôr som videl aj odpovede na
Milost si nezasloužíme tím, že budeme Pánu moju modlitbu. Pán mi dal múdrosť. Prenášané predmety som dokončil, nakoniec aj diplo-
Bohu vyjmenovávat jednotlivé dílčí hříšné movú prácu som napísal nad odporúčaný rozsah a bola ohodnotená známkou A.
skutky, na které si vzpomeneme. Po škole som teda nastúpil na kazateľskú prax, oženil som sa, no stále nevieme, kde ako ka-
Celí jsme hříšní. Ten muž odešel do zaměst- zateľ budem slúžiť. Nakoniec aj toto je môj (náš) krok viery, že Boh sa predsa len nejako po-
nání na noční směnu. Při práci, bez pokusu stará. Či budeme slúžiť tu alebo tam, na tom až tak nezáleží. Viem, že Boh zabezpečí aj naše
vydobýt si spasení, přijal milost od Spasitele potreby a aj to, aby som niekde ako kazateľ nastúpil.
a radoval se z toho. Hned dopoledne po té Tak ako Izaiáš, aj ja hovorím: „Tu som ja, pošli mňa!“
noční směně jsem se to dověděl a mohl jsem Timotej Pap
se radovat.
Spaseni jsme jen a jen Boží milostí. Ne skrze
naše skutky, ani skrze vypočítávání našich hří-
chů. Je potřeba odložit toho „starého člově-
ka“ jako celek a stát se v Kristu „novým člově-
kem“, jemuž jsou odpuštěny všechny hříchy
beze zbytku. Díky Pánu Bohu za tuto mož-
nost, kterou nám dal v Pánu Ježíši Kristu. Není
jiné cesty ke spasení. A zhřešíme-li po obrá-
cení, máme u Otce Přímluvce, Ježíše Krista
spravedlivého.
V tom případě máme k Němu co nejdřív při-
jít se svým hříchem, konkrétně jej vyznat a přij-
mout odpuštění.
D. St.
18

Kniha, svedectvo a informácie







Recenzia Alexander Flek: Parabible, Praha: Biblion 2019

Ján 3,1 – 17 podľa parabiblie – Dr. Novotný jako jeden z nich. Vydal se všem napospas jako
Boží Syn, aby všichni mohli být spaseni. Každý,
Mezi faráři byl jistý Novotný, doktor teologie. Ježíšovy činy a jeho kdo mu tu lásku uvěří, může začít znovu: s ním
učení mu už dlouho nedávaly spát. Jednou v noci se tedy odhodlal navěky. Bůh se přece nestal člověkem, aby lidi
Ježíše tajně navštívit. Ani Ježíš tu noc nespal. Pozval ho dál, sedli si zatratil, ale aby je získal zpátky.
u kafe v kuchyni a farář Novotný spustil: ,,Kolego, je nám jasné, že jsi
kazatel, jaký se rodí jednou za sto let. Nikdo z nás, s veškerým naším Sľubný projekt, ktorého cieľom je priniesť Bib-
vzděláním, postavením a kontakty, nedokáže to, co ty. Kamkoli přij- liu bližšie k ľuďom, ako veriacim, tak neveria-
deš, jako by přišel kousek nebe...” ,,Něco ti řeknu,” přerušil ho Ježíš. cim, zrozumiteľným jazykom pre človeka 21.
,,Jediná možnost, jak zakusit nebe, je začít znovu.” storočia. Alexander Flek v úvode vysvetľuje, čo
,,Cože? Jak může člověk začít znovu, když už má tolik za sebou?” ho k napísaniu parabiblie viedlo, menuje rôzne druhy už existujúcich
opáčil ThDr. Novotný, Th.D. ,,Mám se snad vrátit na fakultu a studo- parabiblií a vysvetľuje, prečo to nie je vtip, hoci sú parafrázy písané
vat znovu od prváku?” ,,Nedělám si legraci,” Ježíš na to. ,,Kdo se na- s humorom. Opisuje aj svoj pohľad kazateľa na reakciu dnešných ľu-
rodí mámě a tátovi, patří do jejich rodiny. Kdo se nenarodí v duchov- dí pri počúvaní kázní: ,,Málokdo se zasměje. Málokdo se dojme, nadchne
ním smyslu, nemůže patřit Bohu. Lidé mají děti tělesně; Bůh je má nebo naštve. Málokdo je zasažen, pohnut nebo otřesen natolik, aby (tak
duchovně. Co je na tom divného? Proto jsem ti řekl: Musíte začít jako původní adresáti stejných textů) od základu změnil své další životní
znovu. Jako když otevřeš okno a vydýchanou ložnici naplní čerstvý směřování. Současní poslucháči nebo čtenáři neřeknou Wow!, ale Hm... “
ranní vzduch. Nevidíš ho, ale cítíš tu životodárnou změnu. Ak vás kniha povzbudí, pomôže vám lepšie
Tak je to s každým, kdo se nadechne Ducha a začne znovu.” alebo úplne pochopiť staré texty, ktoré už
,,Nechápu, o čem mluvíš, “ povzdechl farář Novotný. ,,Jak viete naspamäť, alebo vás nahnevá či zne-
to, že to nechápeš? Vždyť jsi doktor teologie!” žasl Ježíš. chutí, vyzerá to tak, že budete na dobrej
,,Poslouchej, já a moji přátelé mluvíme o tom, co prožíváme ceste, pretože sa vás dotkne. Viem si pred-
ve vztahu s Bohem – pro vás to ale není dost důvěryhodné. staviť, tak ako autor, že kniha nesadne kaž-
Když nevěříte mému svědectví o tom, co se děje teď a tady, dému. Posúďte sami. Zároveň je to ideálny
jak mi uvěříte ohledně věčnosti? Nikdo na světě neví, jak to darček pre vášho neveriaceho kamaráta.
vypadá v nebi; jedině ten, který odtud sestoupil – Boží Syn. Vrelo odporúčam. Ráchel Orvošová
Mojžíš kdysi na poušti pověsil na kůl bronzového hada
a každý, kdo uvěřil a vzhlédl k němu, byl uzdraven z uštknutí
a přežil. Stejně tak bude pověšen Boží Syn a každý, kdo v něj
uvěří, sleze hrobníkovi z lopaty a bude žít s Bohem navěky!
Bůh se totiž zamiloval do lidí. Nemohl z nich spustit oči od
chvíle, kdy je stvořil. Když ho pak opustili, vydal se za nimi


Vyměnili mi šaty

Chtěl jsem poznat Ježíše, slyšel jsem o Něm, když jsem byl vězněn. Ale i když jsem se modlil,
stále jsem necítil žádný Boží dotyk. Nic, co by nasvědčovalo, že On je ve mně. Nemohl jsem Pane Bože,
činit pokání, něco mi bránilo. Zjistil jsem, že nedokážu v srdci odpustit těm, kteří mi ublížili. neprosím Ťa o zdravie ani o bolesť, o život,
To byla moje překážka. Neodpuštění. Modlil jsem se, ale nebyl jsem schopen učinit pokání. ani o smrť – ale aby si naložil s mojou bo-
Až jsem poznal, že musím v srdci odpustit, aby se ty pomyslné „dveře“ otevřely. Dřív nebylo lesťou i zdravím, s mojím životom a smrťou
možné úplně prožít ten krásný vztah s Ježíšem. ku svojej sláve. Len Ty vieš, čo je pre mňa
Zavřel jsem se nakonec do koupelny, kde jsem mohl být sám, abych se tam o samotě modlil. správne, Ty si zvrchovaný Pán – konaj so
Tam se mi Pán v mysli zjevil, a když viděl, že chci odpustit – ještě jsem to ani neřekl – a už mnou podľa svojej vôle. Pridaj mi, alebo
jsem cítil, že On vešel plně do mého srdce. Celé moje srdce zalila obrovská radost. uber, len pripodobni moju vôľu k svojej.
Vyšel jsem z koupelny a zářil jsem úsměvem. Ale kamarádi se na mě dívali a říkali, co sis to vzal? Viem len jedno, Pane, že je dobré Ťa nasle-
Jakou to máš novou drogu? Co se pořád usmíváš? Říkám: Nic nemám. Šli tedy do koupelny dovať a zlé Ťa urážať. Neviem, či je pre mňa
a čichali, hledali, ale nic nenašli. Nakonec mě poslali na psychiatrii. Čemu se tak hloupě smě- najužitočnejšie zdravie, či choroba, bohat-
jete, ptala se mě paní doktorka. Z čeho to máte? Paní doktorko, já jsem nic nevzal, žádnou stvo, či chudoba, alebo iné veci na svete.
drogu. Uvěřil jsem v Ježíše Krista, ale ona mě chtěla zavřít do klece v blázinci v Bohunicích. Rozpoznať to – to je nad schopnosti ľudí
Nakonec jsem se vrátil zpět do vězení, kde jsme s kamarádem vyřezávali různé věci ze dřeva. aj anjelov, je to skryté medzi tajomstvami
Udělali z nás řezbáře. Smál jsem se, ten kamarád byl moje první „oběť“. Tvojej Prozreteľnosti, ktorej sa klaniam, ale
Ve vězení mi řekli, že mě nepustí na podmínku. Tu žádost jsem si podal a panu předsedovi nesnažím sa ju pochopiť.
jsem řekl: Už nejsem ten Matěj, který škodil, byl dokonce majitelem dvou kasín. Jsem nový B. P.
člověk. Tak mi vyměnili šaty a pustili mě na svobodu. Dnes mohu vyznávat: Jdu do nebe, jsem
ochotný Ježíše následovat kamkoliv a všem říkám: Není většího štěstí, než odpouštět. Inzerát
Matěj K.
Nabízím ubytování v rodinném domě pro 6–8
osob, v podhůří Jeseníků v obci Vikýřovice, na
Témata/témy časopisu Rozsévač/Rozsievač 2021: Biblický šatník /oblečenie (kresťana)
vlakové trase Olomouc - Kouty nad Desnou.
Číslo 02 2021 – Vyzleč svoju samospravodlivosť – obleč si Kristovu spravodlivosť Blízko do hor (lyže v zimě, turistika i cyklo v létě).
(verše: Iz 61, 10, Gal 3, 27 a Mt 22, 11) Možnost parkování na pozemku.
Číslo 03 2021 – Vyzleč hnev - obleč si srdečné milosrdenstvo (verše: Kol 3, 8 –10...a 12) Více informací na tel.: + 420 608 451 995,
Číslo 04 2021 – Vyzleč vášnivosť - obleč si krotkosť Uzávierka 5. 1. 2021
Číslo 05 2021 – Vyzleč zlosť - obleč si trpezlivosť Uzávierka 5. 2. 2021 e-mail: vera.jersakova@centrum.cz
Číslo 05 2021 – Vyzleč rúhanie sa - obleč si pokoru Uzávierka 5. 3. 2021 Věra Jersáková 
19

LABYRINT SVETA

Pavel Kondač

Koľko je prúdov na svete šírom!

Záľaha kréd a zástupy lídrov.


Ledva ich vládzem do hlavy vtesnať,

námaha márna v tom sa mi vyznať...



Odrazu povstal stúpenec -izmu,

nadšene dvíha zástavu „pravdy“.

Hotový zomrieť aj keby dneska,

za nový metál majetok dal by!



Ťažko porátať húf podvodníkov.

A len sa pozri na fanatika,

ten skoro denne číha na obeť,

preliatou krvou blýska mu dýka.
*

Nie, to ja nechcem, ani ma nehne,

aby som vrahom nadšene tlieskal.

Ten, čo zabíja dietky nevinné,

hoc v mene Božom – nejde to predsa!



Do cieľa vedie jediná cesta,

inej tu nieto bezpečnej napred:

zažiari slávne Kristova láska.

(Nenávisť k peklu uvrhne naspäť!)



Tou Jeho cestou kráčam do kopca,

s námahou, ale ma odmena vábi:

víta ma Pán môj, a už aj vidím

ten jeho úsmev milý a známy!



Za fotografie publikované v tomto čísle pekne ďakujeme. Ich autormi sú: Marie Horáčková, Vladimír Malý, Milan Uhrin, Ján Kováčik, Maroš Kohút, Toma Magda, Peter
Orvoš, Pavel Makovini, Daniel Plett, Danny Jones. Foto: © saquizeta / Adobe Stock a archív redakcie.
Grafické riešenie obálky Lýdia Bodnárová.
20




Rozsievač_01_021_press.indd 2 16. 11. 2020 14:34:22