Časopis Rozsievač 10/2020

október/říjen
2020
ročník 89

Časopis Bratskej jednoty baptistov pre šírenie Dobrej správy



Chci se jim podobat?



Jednu denne


Pozornosť



















































RODINA PODĽA BOŽIEHO SRDCA



Prečo nezabúdať na rodičov?


„Poslúchaj svojho otca, on ťa splodil, a nepohŕdaj svojou matkou, keď zostarla“ (Pr 23, 22).









Rozsievač_09_FINAL.indd 1 8/29/2020 9:53:47 PM

Reportáž a citáty





Najlepší boli ľudia




Možno to bolo koronavírusom, karanténou a niekoľkomesač-
ným nedostatkom medziľudských kontaktov a uvoľnením opat-
rení tesne pred termínom, možno
niečím iným. Fakt ale je, že na „ka-
zateľskú víkendovku” v polovici júna
2020 prišlo historicky najviac ľudí.
Kazateľov, misionárov a iných pracov-
níkov a ich rodiny neodradila ani zle
vyzerajúca predpoveď počasia, a tak
sa nás v Račkovej doline stretlo viac
ako 60 dospelých a 40 detí. To je
viac, ako je kapacita Chaty Komen-
ského, a tak sme museli využiť aj
pomoc neďalekej Chaty Orešnica.
Stretli sme sa v piatok 12. 6.
2020 podvečer a účastníkov
stretnutia privítal predseda
Rady BJB Benjamin Uhrin.
Prvý večer sme venovali hlav-
ne rozhovorom, hrám a od-
dychu.
V sobotu ráno nám Viktor
Repaský predstavil projekt
Digitálne stratégie a hovorili
sme o tom, ako môžu jed-
notlivé zbory tento projekt
využiť a kde mu naopak
môžu pomôcť. Keďže sa ukázalo, že predpoveď počasia nebola Počas karantény sa
presná, mali sme možnosť využiť niekoľko hodín na turistiku internetom šírili
a cykloturistiku v okolí. Rozdelili sme sa na niekoľko skupín pod- vety ako „Keď sa
ľa záujmu a kondície a navštívili sme Žiarsku chatu či Štrbské ple- raz znovu budeme
so. Poobede medzi nás prišiel MUDr. Michal Patarák, psychiater môcť objímať, bu-
z Banskej Bystrice, a hovoril o narcistických poruchách osobnos- deme sa objímať
ti. Večer sa účastníci rozdelili, mužom sa prihovoril Peter Málik inak“. Aj toto víken-
a ženám Danielka Šinková. Neskoro večer potom ešte diskusie dové stretnutie po-
chtiví vytrvalci pokračovali apologetickými debatami s Rišom tvrdilo, že nech sme
Nagypálom. akokoľvek presýtení
V nedeľu sme mali spoločné stretnutie aj za prítomnosti detí kontaktov s ľuďmi (čo sa pracovníkov v cirkvi týka možno ešte
(v sobotu pre ne pripravili sestry z Banskej Bystrice a Popradu viac ako iných ľudí), ak oň prídeme, chýba nám. Jedna z od-
program) a prihovoril sa im Dodo Michalec, ktorý potom pokra- povedí v dotazníku, ktorý sme posielali po stretnutí, to znovu
čoval príhovorom k dospelým. potvrdzuje: „Najlepší boli ľudia. Ďakujeme.”
Napriek tomu, že organizátori mali na prípravu málo času a pro- Víkendovka sa teda podarila nad očakávanie, ale sme si vedomí,
gram „šili horúcou ihlou”, podľa spätnej väzby účastníkov sa zdá, že bez Božej prítomnosti a pomoci by to bola prázdna forma,
že sme hovorili o témach, o ktorých hovorievame málo a potre- z ktorej môže byť len málo úžitku.
bujeme o nich hovoriť viac. Peter Azor

Citáty J. A. Komenského




„Bůh zajisté chce, aby mezi námi byla namísto násilí láska, namís- sladkým jedem, osidly našeho zla.
to hádek prostota víry, místo roztržek společná snášenlivost.“ Dokud to lidé nechápou, honí se za
stíny bez věcí, a rozplývají se oddáni
„Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaži- svým nicotnostem sami v nic.“
va. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat,
to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když mů- „Světlo má moc zahnat tmu, ne na-
žeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí.“ opak. Kdekoli totiž vzchází světlo, tam
tma brzy buď řídne, nebo mizí.
„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu A naopak tma nemá sil, aby odstranila světlo.“
koná, všech se týče.“
Zdroj internet:
„Majetek jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše https://citaty.net/autori/jan-amos-komensky/
2 2

Úvodník




Obsah Odpoveď na položenú otázku by mohla byť,
najmä v kresťanskom časopise, veľmi jedno-
duchá: Pretože to prikazuje Božie slovo na

Ctiť si otca a matku je aj jedným z prikázaní
Najlepší boli ľudia..............................................2 viacerých miestach Starého aj Nového zákona.
Citáty J. A. Komenského Desatora a je to dokonca prikázanie spojené so
Prečo nezabúdať na rodičov (predkov)?.....3 zasľúbením dobrého a dlhého života na zemi
Rodina podľa Božieho srdca..........................4 (Ef 6, 2 – 3). Keď už nič iné, tak tento prísľub
Proč nezapomínat na rodiče (předky)?........5 samotný je celkom dobrý dôvod, aby sme sa
Chci se jim podobat?.......................................7 týmto prikázaním riadili.
Pozornosť............................................................8 Témy v tomto ročníku a aj tému tohto čísla
Bůh jediný má právo soudit sme sa snažili vyjadriť civilnejším, menej nábo-
Ringomeč 2020................................................9 ženským jazykom. Preto sme použili slovíčko
Zachráněná se svou krásou „nezabúdať“. Len nezabúdať na rodičov, pred-
Nebe je tak blízko! (Rádio 7).......................10 kov nestačí. Je to len prvý krok. Prikázanie ho-
Bůh dokáže člověka úplně uzdravit............11 vorí o úcte, nielen nezabúdaní. Nezabudnúť
Dokonalí rodiče neexistují Ján Szőllős v dnešnom svete môže znamenať len to, že si
Společná řeč mezi vnuky a prarodiči občas v myšlienkach na rodičov spomeniem.
Jak se vyrovnat s vnitřním zranením z dětství? To, že nezabúdam na rodičov, môžem prejaviť
Naše hříchy si nás najdou..............................12 aj tým, že im raz za rok pošlem pohľadnicu
Boží úhel pohledu k sviatku, či napíšem SMS, alebo im raz za čas
Jak přijmout odpuštění? zavolám. To všetko je dobrý spôsob udržiavania kontaktu, nezabúdania a sú prípady,
Vryté do srdce..................................................13
Jednu denne keď je to jediný možný spôsob.
Moje vzpomínky na dobu totality...............14 Úcta k rodičom (predkom), ku ktorej nás vyzýva Božie slovo, je viac než nezabúdanie, je
Vzpomínání to udržiavanie vzťahu, vzťahu lásky a vzájomného puta.
Krátká svědectví... .........................................15 Úcta k rodičom vyplýva prirodzene z poriadku stvorenia, Boh nás cez našich rodičov
Slzy / Nikdy to nevzdávej stvoril. Úcta k rodičom vytvára základný poriadok v živote spoločnosti. Preto je to zák-
IR- Izrael............................................................16 ladom požehnania a preto úctu k rodičom Božie slovo zdôrazňuje na viacerých mies-
Pracuj šest dní a pak odpočívej tach.
Je jen jediná cesta / Neboj se Každý človek potrebuje mať identitu. Dôležitá súčasť našej identity je rodinná identita.
Správy zo sveta................................................17 Zasadzuje to môj individuálny život do histórie, do kontinuity toho, kto bol pred nami,
Existují náhody? vytvára predpoklad, že to budeme chcieť odovzdať ďalej. Priezvisko, ktoré je pridané
Predplatné časopisu Rozsievač 2021........18
Knižka, ktorú nezoženiete............................19 Prečo nezabúdať
Potřebuješ moudrost a moc? Obrať se
k Bohu
P. Kondač: A ešte vďaka...................................20 na rodičov (predkov)?
Nová kniha Darka Kraljika
Recenze, redakční oznamy a inzerce


rozsievač • rozsévač k menu, je prejavom tejto rodinnej kontinuity. Rodinný pôvod určoval kedysi aj posta-
Časopis Bratskej jednoty baptistov venie v spoločnosti. Pozitívne stránky našej rodinnej histórie nás môžu inšpirovať a tie
pre šírenie Dobrej správy negatívne nám môžu pomôcť
vyvarovať sa chýb, ktoré uro-
Predseda Redakčnej rady: Ján Szőllős
Šéfredaktorka: Marie Horáčková bili predkovia. To je základným prejavom
Redakčná rada: S. Baláž, D. Jersáková, M. Jersák, M. Kešjarová, Žiaľ, sú prípady, keď sa dieťa
R. Orvošová, L. Podobná, E. Pribulová úcty a lásky k rodičom aj dnes,
Grafická koncepcia časopisu: Ján Boggero radšej snaží zabudnúť na svo-
Jazyková a redakčná úprava: J. Cihová, M. Horáčková, jich rodičov. Tak ako v prípade
E. Pribulová postarať sa o nich v starobe...
Redakcia a administrácia: Bratská jednota baptistov, ostatných Božích prikázaní,
Rada v SR, Súľovská 2, 821 05 Bratislava, ani toto prikázanie (hoci sa to
tel./fax +421 902 815 188. E-mail: [email protected]
Vychádza 11-krát do roka. zdá na prvý pohľad také priro-
Cena výtlačku: Odberatelia v SR: predplatné 17,- € na rok dzené) sa nám ľuďom nedarí celkom dodržiavať. Už Pán Ježiš upozorňoval farizejov na
(cena jedného výtlačku 1,55 €) + poštovné, prvopredplatitelia
majú počas celého roka zľavu 50 % na predplatnom (nie na ich povinnosť postarať sa o rodičov a nevyhovárať sa, že tú čiastku obetovali pre chrám
poštovnom). Poštovné - zbory: 3,- € za kus a rok, jednotlivci: (Mt 15, 5 – 6). Aj apoštol Pavol napomína prvých kresťanov, že je prvoradou povinnos-
5,5 € za kus a rok.
Odberatelia v ČR: Předplatné 440,- Kč (cena jednoho výtisku ťou detí postarať sa o rodičov (Ef 6, 2 – 3). To je základným prejavom úcty a lásky k rodi-
40,- Kč) +poštovné, prvopředplatitelé mají během celého roku čom aj dnes, postarať sa o nich v starobe a vrátiť im ten „prvý groš“. Dnes, tak ako
slevu 50 % na předplatném (ne na poštovném). Poštovné -
sbory: 102,- Kč na kus a rok, jednotlivci: 40,- Kč + 252,- Kč v minulosti, to nie je jednoduché, vyžaduje to obeť. Nie vždy stačí priama nepretržitá
poštovné za kus a rok. fyzická starostlivosť alebo finančná podpora. Nie každý má možnosť prejaviť svoju úctu
Odber v zahraničí: predplatné 17,- €, aktuálne poštovné 29,- €.
SR: IBAN: SK35 0900 0000 0000 1148  9120, do poznámky k rodičom v ich starobe. Pre tých, ktorí túto možnosť majú, to môže byť náročné, keď
napísať meno odberateľa. Var. symbol: 888, ČR: Česká vidia, ako rodičom ubúdajú fyzické sily, alebo strácajú aj duševné schopnosti.
spořitelna Praha, č.ú. 63112309/0800, var. symbol 911 840
Platby zo zahraničia: Názov účtu: Rozsievač – časopis Aj pri vedomí a perspektíve večného života u veriacich rodičov je každá chvíľa, ktorú
Brat. jed. baptistov Súľovská 2, 82105 Bratislava, Slovenská s rodičmi môžeme stráviť ešte tu na tejto zemi, vzácna. Pri napĺňaní tohto prikázania sa
republika, číslo účtu: 0011489120, Kód banky: 0900 S.W.I.F.T.: môžeme dostať do náročných situácií. Verím, že keď Pán Boh dal prikázanie, tak nám
GIBASKBX Clearing: SLSP SC REUTERS: SVBR, SVBS, SVBT,
SVBU, IBAN SK 35 0900 0000 0000 1148 9120 dá aj všetko potrebné k tomu, aby sme ho v konkrétnych okolnostiach nášho života ve-
Objednávky: ČR: BJB, Výkonný výbor v ČR, Na Topolce 14, deli naplniť.
140 00 Praha 4; SR: Bratská jednota baptistov, Rada v SR,
Súľovská 2, 821 05 Bratislava Pán Ježiš sám nám aj v tomto dal príklad, keď vo chvíľach, keď umieral na kríži, nezabu-
Uzávierka obsahu čísla 10/2020: 4. 9. 2020 dol na svoju matku, ale zveril ju do opatery svojmu učeníkovi Jánovi. Spôsoby, ako ne-
Výroba: Bittner print s. r. o., Bratislava, náklad 1300 ks.
SSN 02316919 – MK SR 699/92 zabúdať na svojich rodičov (predkov) a prejaviť im úctu, môžu byť a sú rôzne. Buďme
Poznámka: Zveřejněné články nemusejí vyjadřovat názor redakce. vďační za svojich rodičov, buďme vďační, ak máme ešte možnosť nielen na nich neza-
Všechny články procházejí posouzením Redakční rady a ne všechny
jsou uveřejněné. búdať, ale im ešte počas ich života prejaviť úctu.
3

Boh a rodinné vzťahy







Rodina podľa Božieho srdca



Prečo nezabúdať na rodičov a predkov?






Minulosť sa skladá z udalostí, ktorých
neoddeliteľnou súčasťou sú ľudia.
Starozákonný text: Aj minulosť každého z nás je poznačená
„Poslúchaj svojho otca, on ťa splodil, životom a konaním našich predkov. Pre-
a nepohŕdaj svojou matkou, keď zostar- dovšetkým sú to rodičia. Ako deti sme ich
la“ (Pr 23, 22). obdivovali a boli sme na nich pyšní. Ako
tínedžeri sme ich zaznávali a v ich živote
Starozákonní text: a konaní sme videli veľa chýb. Vtedy v nás
„Poslouchej otce, on tě zplodil, a mat- rástlo predsavzatie, že nikdy nebudeme
kou nepohrdej, když zestárla“ (Př 23, ako oni. Výzva Nikdy nehovor nikdy! je
22). veľmi pravdivá. Pretože v dospelosti si
uvedomujeme, že povahou, konaním
a spôsobom života sa našim rodičom
v mnohom podobáme. Nech to bolo ako-
koľvek, Božie slovo jednoznačne vyzýva:
„Cti svojho otca a svoju matku – to je prvé prikázanie s prisľúbením, aby sa ti dobre
vodilo a dlho si žil na zemi“ (Ef 6, 2 – 3). Je to Božie prikázanie so zasľúbením, preto
nemáme zabúdať na svojich rodičov a máme si ich vážiť.
Veď predsa väčšina rodičov koná pri výchove svojich detí podľa svojho najlepšieho
vedomia a svedomia. Chcú im dať teplo domova, materiálne zabezpečenie, chcú zo
svojich detí vychovať čestných a bohabojných ľudí. Áno, ľudský príbeh – niekedy
Novozákonný text: slávny, niekedy čudný – vždy vedie k činom a volá k rozhodnutiam.
„Cti svojho otca a svoju matku – to je Rodičia, prarodičia a naši starší príbuzní... Čo o nich vieš? Zaujíma ťa, kde a ako žili,
prvé prikázanie s prisľúbením, aby sa ti čím sa zaoberali, aká bola ich viera a nasledovanie Krista?
dobre vodilo a dlho si žil na zemi“ (Ef Aké zápasy a boje prežívali, či už v otázke viery alebo existenčného prežitia? Roz-
6, 2 – 3). právaš svojim deťom o svojich predkoch, o ich životných borbách? Hospodin, náš
nebeský Otec, vyzýva príslušníkov svojho izraelského národa, aby nezabúdali na mi-
Novozákonní text: nulosť a aby ju pripomínali aj svojim deťom a ďalšiemu pokoleniu.
„Cti otce svého i matku svou – je přece Žalmista vyznáva: „Bože, na vlastné uši sme počuli, naši otcovia nám o tom rozpráva-
jediné přikázání, které má zaslíbení: aby li, čo si vykonal za ich čias, v dávnych časoch“ (Ž 44, 2).
se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ Alebo v ďalšom žalme: „Chcem hovoriť príslovia, vyrozprávať záhadné príbehy dáv-
na zemi“ (Ef 6, 2–3). nych čias, čo sme počuli a poznáme, o čom nám otcovia rozprávali. Nezatajíme ich de-
ťom, budúcemu pokoleniu rozpovieme slávne skutky Hospodina, jeho moc a divy, ktoré
urobil“ (Ž 78, 2 – 4).


Čo s tým dnes?










Ak cítiš ešte aj dnes zo strany rodičov nejakú krivdu, odpusť a začni dnes. Hovor svojim deťom o sebe a svojich rodičoch,
im a ďakuj za nich. Ďakuj za všetko, ako ťa viedli a čomu ťa rozprávaj sa s nimi, ako si žil, čo ste robievali, ako ste trávili
naučili. Ak ešte žijú, povedz im, že si ich vážiš a ďakuješ im za voľné chvíle. Ďakuj pred deťmi za svojich predkov, ktorí boli
všetko, čo si od nich prijal. Rodičovské srdce túži po blízkosti Bohu verní a posvietili ti na cestu viery. Povedz, ako si videl
svojho potomka, po záujme, po teplých slovách a vrúcnom kľačať svoju matku a otca a ako si počul v ich modlitebnom
objatí. Tak ako si ty kládol svoju detskú strapatú hlávku na zápase aj svoje meno. Hovor, ako ste sa spolu modlievali.
hruď matky či otca, tak rodič vďačne prijme teplé slovo záuj- Ukáž deťom prakticky, ako sa nezabúda na rodičov, tým, že
mu, objatie a prejav lásky svojho dospelého syna, dcéry alebo ich budeš pravidelne navštevovať alebo telefonovať im.
svojich vnúčat. Je dobre, ak deti vidia aj tvoju praktickú pomoc rodičom a ak
Možno ťa mrzí, že o svojich predkoch vieš veľmi málo. Ak ne- vidia, že aj napriek ich stareckej slabosti a možno aj senilnosti
žijú, nemáš sa koho opýtať na svoju minulosť. Priznaj svoje zly- si ich vážiš, miluješ a prejavuješ im úctu. Lebo: „Korunou star-
hania, nezáujem o minulosť svojho rodu aj pred svojimi deťmi cov sú ich vnuci a ozdobou synov (a dcér) ich otcovia“ (Pr 17, 6).
4 4

K tématu Rodina...





Proč nezapomínat na rodiče (předky)?




Vzpomínáte rádi na svoje dětství? Jsou vaše vzpomínky převážně mínají ani na biblické příběhy.
radostné a pozitivní, nebo na vás padne tíha a vybavíte si hlavně A přesně toto nejvíce ze všeho
situace, které vás zraňovaly? oceňuji na svém otci. Nejednou
Kdybyste měli někomu vyprávět o svých rodičích a jejich vlivu na byl večer po celodenní práci v do-
vás, jak by zněl váš příběh? Já se o to v článku, o který jsem byl lech a na poli tak unavený, že ne-
redakcí Rozsévače požádán, krátce pokusím. Hned v úvodu chci mohl pořádně stát na nohou. Ale
říct, že rodina je pro mě dar a dobré vztahy s otcem a matkou nikdy mě, svého malého synka,
pro mě měly vždy obrovskou cenu, kterou nelze vyvážit žádnou neodmítl, když jsem za ním přišel
finanční částkou. Nejednou jsem se během svého dětství a do- s tím, že chci, aby mi vyprávěl
spívání ptal sám sebe: „Proč jsem se narodil právě těmto rodi- o Josefovi, Davidovi, Mojžíšovi,
čům a ne jiným? Proč mám právě tohoto tátu a ne jiného?“ Samsonovi atd. Bylo jedno, že mi
A podobnou otázku si kladu i v této době: „Kdybych měl jiné to vyprávěl už minimálně stokrát.
rodiče, byl bych tam, kde jsem, a byl bych tím, kým jsem dnes? Nemohl jsem se těchto příběhů
Smýšlel bych tak, jak dnes smýšlím, a jednal bych tak, jak jed- v jeho podání nabažit. Pokaždé
nám?“ Zřejmě ne. Můj otec, který je již deset let u Pána, pro mě v nich bylo něco nového. A tím
znamenal všechno. I když jsem s ním ne vždy souhlasil, ne vždy v mém srdci vzbudil obrovskou
jsem ho poslouchal a ne vždy se mu podřizoval. Přesto, někde lásku k Bohu, k Bibli a později po
uvnitř mého srdce, jsem cítil, že jeho životní směr je i mým smě- mém obrácení i k církvi samotné.
rem. A až teprve dnes, s odstupem času, vidím velmi zřetelně, že Proto otázka, kterou si nejednou
cestu, po které jsem šel a jdu, mi prošlapal vlastně on. i v současné době kladu, zní:
A moje matka? Ta tomu dala tu správnou tečku tím, že za otcem „Kdyby mě táta vedl opačným směrem, kde bych dnes byl?
stála a ve službě ho podporovala. Možná bych pronásledoval církev jako Saul. Já ji ale miluji. Dneš-
Začnu ale od začátku. Narodil jsem se do rodiny služebníka Slo- ní svět je uspěchaný. Většina dospělých má nabitý program
va, který třikrát týdně, vedle svého zaměstnání, stál za kazatelnou a málo času na osobní život. Unavení po příchodu domů volíme
téměř dvousetčlenného baptistického sboru. často dětem za zábavu televizi a dětské pohádky.
Mně to ale nebavilo. Nejen z vyprávění rodičů, ale kam až moje Občas to jistě nevadí, ale každý rodič by si měl umět najít čas
paměť sahá, si vzpomínám, že jsem nerad chodil do shromáždě- pro své dítě a plně se mu věnovat. Čas lze trávit společně tak,
ní. Dokázal jsem jakž takž ustát úvodní část bohoslužby, v níž se aby to bylo zajímavé jak pro dítě, tak i pro vás. Pamatujte si, že
zpívalo a hrálo. Když ale otec povstal ke kázání, myslel jsem si, děti zapomenou, jaké hračky a dárky jste jim koupili, ale na spo-
že to „nepřežiju“. Nebylo proto divu, že jsem se jako malý kluk lečné zážitky nezapomenou nikdy.
opakovaně při příchodu na bohoslužbu chytil plotu před kos- 2. Rodičovská autorita
telem a nehodlal se dobrovolně pustit. Později jsem si vymýšlel Dítě má dva rodiče. Oba mají pro dítě specifickou roli. Jejich
všechno možné, jen abych v neděli nemusel do shromáždění. chování vůči dítěti je nezastupitelné, specifické a pro dítě život-
Ale byli to rodiče, kteří mi ukázali na Krista. Ne pouze slovem, ně důležité. Muž hraje velkou roli v soudržnosti rodiny. Dítě své
ale hlavně činem. V následujících hodnoty buduje podle vztahu, jaký
čtyřech hlavních myšlenkách bych vidí mezi mámou a tátou. Rodičov-
rád poukázal na pár hlavních bodů, ...Písmo nás vybízí jasně k tomu, ství je záležitost dvou lidí. Otec má
které se pro mě staly odrazovým abychom své rodiče milovali a ctili. odpovědnost za vedení rodiny.
můstkem do života. V rodinách, kde je otec hlavou rodi-
1. Rozvíjení vztahu A následně mysleli na to, jak dovršit ny, se objevuje méně problémů než
Jak jistě víte, děti rády napodobují svůj život a následovat je ve víře! tam, kde autorita otce chybí.
své rodiče. Chtějí mluvit jako oni Vedení rodiny je záležitostí obou
a chtějí jednat jako oni. Odborníci partnerů. Ve vztahu je sice vůdcem
tvrdí, že je to otec, podle kterého muž, ale je mírný a citlivý. Moudrý
si dcera hledá v budoucnu svého partnera. Stejně tak syn hledá muž je vnímavý k potřebám členů rodiny. Snaží se se svou ženou
svou partnerku podle toho, co poznal ve své matce. Navíc se i dětmi jednat poctivě. Takový vůdce dokáže respektovat osob-
ukázalo, že pevné pouto mezi dítětem a rodičem zvyšuje šance nost člověka a pod takovým vedením se rodina cítí bezpečně.
dítěte na to, že si v dospělosti bude schopno vytvořit funkční Pokud role vůdce není zřetelná, vznikají problémy v rodině.
a šťastný partnerský vztah. Proto moudrý rodič své děti nejlépe V nejedné rodině si rodiče vyměnili role a výsledky nebyly tako-
naučí starat se o druhé a respektovat je, když s nimi sám bude vé, jaké měly být.
zacházet s respektem a péčí. Děti potřebují cítit, že jsou svými Správní rodiče jsou pro své děti přirozenou autoritou. Podle
rodiči milovány. To posiluje jejich vztah k rodičům. A blízký vztah studie Kalifornské univerzity z roku 1960 existují 3 hlavní typy
k rodičům vede děti k tomu, aby si vážily rodinných hodnot, ane- výchovy: tolerantní, autoritářská a autoritativní. Rodiče šťastných
bo třeba k tomu, aby se dobře učily. a spokojených dětí prý patří obvykle mezi ty upřednostňující
Pravdou je, že jsem jak v dětství, tak v dospívání podobné rozví- druhý typ. Autoritářská výchova je charakteristická respektem,
jení vztahu nejednou vnímal jako omezování vlastní svobody. Ří- který děti vůči dospělým projevují, ale zároveň faktem, že dospě-
kal jsem si: „Proč mi do toho a onoho rodiče zasahují a to a ono lí své moci nezneužívají a dítě nijak „nedusí“.
vnucují?“ Ale dnes nemohu jinak, než na to všechno s vděčností Aby nás dítě respektovalo a věřilo nám, je důležité umět si při-
vzpomínat. Věnujte se proto svým dětem a rozvíjejte svůj vztah znat svoje vlastní chyby a nedostatky. Musíme také respektovat
s nimi. Sdílejte s nimi svoje myšlenky a naslouchejte těm jejich. myšlení dítěte a poslouchat, co říká. Musíme být upřímní a spra-
Najděte si čas a pravidelně se jim věnujte. Mnoho rodičů například vedliví. Ale to neznamená, že musíme být vždy dokonalí. Vzpo-
předčítá každý večer dětem pohádky. Věřící rodiče ale nezapo- mínám si velmi živě i v tomto směru na své rodiče. Táta, vedle
5

Proč nezapomínat...





třísměnné pracovní doby v rudných dolech, pracoval i jako sou- nosti a lhostejnosti, svůj význam pozbývají tradice národa. Pro-
kromý zemědělec na poli. Přitom vychovával s maminkou nás střednictvím dítěte si rodina plní své ambice, děti jsou přetěžo-
pět dětí, a jak jsem již zmínil, na jeho bedrech bylo kázání a du- vány, neustále organizovány. Snaha rodičů, aby byl jejich poto-
chovní starost o sbor. mek nejlepší za každou cenu, následně vede k tomu, že se dítě
Přes všechny své lidské chyby ale v mých očích neztratili autoritu. nedokáže ničeho vzdát, neumí dávat, jenom brát.
I když zpočátku šlo jen o tu tělesnou, později to přešlo i v tu du- 4. Osamostatňování
chovní. Do svých 14 let jsem si totiž myslel, že táta káže pouze I takový čas nastal v mém životě a já jsem velmi vděčný za to, jak
a jen těm ostatním ve sboru, ale přišel den, kdy jsem v tom káza- se k němu moji rodiče postavili. I když jsem se po návratu z po-
ném slově slyšel i své jméno. Ne, nevyslovil ho můj otec. K niče- vinné vojenské služby rozhodl odejít a následovat své tři souro-
mu mě netlačil. Ale vyslovil ho Duch Svatý, který mě usvědčil zence do země svých předků vzdálené 1200 km od rodného
z hříchu a já vykročil na novou cestu – cestu víry. domu, nebránili mi v tom. Naopak, propustili mě s modlitbou,
A od té doby se pro mě moji rodiče stali velkou duchovní auto- abych všude, kde budu, žil na Boží slávu. A i když po více než
ritou. Nejen za kazatelnou, ale všude mimo ni jsem ve svém otci osmi letech přišli za námi, dodnes jsem jim za jejich přístup vděč-
viděl člověka, který dal Bohu celé své srdce. Vzpomínám si, jak ný. V tomto čase osamostatňování jsem totiž prožil opravdové
jsme jednou jeli s povozem pozdě večer z pole kamenitou ces- povolání do Boží služby. A na tom základě mohu stát již dva-
tou i tam, kde bylo možné vyjet na zelenou louku a využít pod cátým rokem ve službě kazatele. V tomto čase mi byl otec i dál
rouškou tmy pohodlnější cestu jako mnozí další. Když jsem se velkou oporou ve službě i obrovským „motorem“ v povzbuzová-
ho ale zeptal, proč to neudělá, i když už jsme unavení a chceme ní v otázce výstavby nového sborového domu, do které jsme se
být doma co nejdříve, odpověděl mi: „Teď nám ďábel namlouvá, v Aši pustili a zdárně z Boží milosti před šesti lety dokončili.
abychom si to ulehčili. Ale co až přijdeme v neděli do sboru? I když se táta dokončení stavby nedožil, viděl pouze základy, byl
Mně za kazatelnou řekne: „Jak můžeš kázat lidem, kterým jsi uš- to on, bez něhož bych zřejmě odvahu k podpisu smlouvy tak
lapal pole? A co řekne tobě? Budeš moci s radostí ještě Bohu velkého projektu, na který v té době ještě nebyly peníze, nenašel.
zpívat a hrát?“ A takových výchovných případů z jeho strany by- Jeho slova: „Neboj se, začni a uvidíš. Bůh bude s Tebou,“– mi re-
lo nespočet. Dnes jsem za ně ve své službě velmi vděčný. Neji- zonují v uších dodnes.
nak moje matka. Velmi často do našeho českého vesnického Bylo by mnoho dalšího, co by mohlo zaznít, ale budu končit, vě-
sboru přicházela návštěva z různých rumunských sborů. Málo- řím pro mnohé čtenáře, důležitou myšlenkou. Možná někdo
kdy jsme to ale věděli dopředu. Telefony tehdy nebyly. Kdykoli z vás nemůže říct o svých rodičích totéž co já. Možná máte po-
ale maminka spatřila nějakého hosta, který vstoupil na začátku cit, že vám v něčem ublížili, že k vám nebyli spravedliví, a cítíte
shromáždění do modlitebny, věděla, že ho otec přivede na oběd. i po letech pocit křivdy.
Nemuseli se předem vůbec domlouvat. A já mohl být až do svých Předložím před vás dva důvody, proč jim odpustit:
20 let svědkem toho, jak dřív, než jsme došli s otcem z kostela 1. Naši rodiče byli kdysi také dětmi a byli vychováni rodiči, kteří
domů, stačila pro všechny připravit oběd a to vždy s láskou a po- také dělali chyby. Stejně jako my, mají své šrámy z dětství. Jsme
korou. Možná proto a právě proto mám po svém boku i já man- na tom podobně. I oni přebírali od rodičů nejrůznější postoje,
želku, která oplývá láskou k hostům. A to jsem se do ní zamiloval názory, systém hodnot a vzorce chování, které jim mnohdy v ži-
v době, kdy jsem ani v nejmenším netušil, že budu kazatelem votě moc neposloužily.
a půjdu po stopách svého táty. 2. Neutvářeli nás jen rodiče. Vliv rodičů se zdá být zásadní,
3. Poklidná atmosféra nicméně ne vše bylo v jejich režii. Naše dětství ovlivňovali i sou-
Správní rodiče se snaží nevystavovat děti stresu. Velmi živě si rozenci, jiní členové rodiny, školní systém s různými typy učitelů
vzpomínám, čím vším moji rodiče během mého dětství prochá- a v neposlední řadě přátelé, kamarádi a známí, se kterými jsme
zeli. Ať už po stránce zdravotní, hmotné, nebo duchovní. Otec byli v kontaktu. Kdo je schopen dohledat, jak to vlastně bylo?
nejednu noc probděl z důvodu velkých bolestí žaludku, jindy za- Pamatujeme si jen střípky, ale kdybychom to měli pravdivě celé
se kvůli obavám, že nepříznivé počasí přivede v niveč celoroční zrekonstruovat, možná by nás objevené souvislosti překvapily.
práce na poli. Opakovaně jsme kvůli různým nemocem a úrazům Byla by škoda vinit pouze a jen rodiče. A i kdyby, možná to jinak
přišli o koně, na kterých závisela veškerá práce na poli. A to v té neuměli. Možná neměli ani možnosti ani příležitosti jako my
nejnevhodnější části roku – o žni. Dále jsem si už od mala na otci dnes. Možná neměli tolik času, apod.
všímal i obrovské duchovní tíhy, která na něho doléhala z důvo- Proč tohle píši v závěru?
du péče o sbor. Většinu kázání si připravoval v noci, když jsme Vybavilo se mi, jak o svých rodičích mluvili a mluví mnozí z řad
my, děti, spaly. Někdy jsem se k ránu probudil a otec ještě seděl stárnoucích mužů a žen z mého sboru. Vždy s velkou láskou
nad přípravou kázání. A já věděl, že za chvíli půjde do práce. a úctou. Nebývají zahořklí, ani jsem je nikdy neslyšel říct o rodi-
Přesto, když jsem k němu přišel, mě vzal na klín a objal. Nevím, čích něco špatného.
jak tu dobu vnímali ostatní mojí sourozenci, ale já jsem přes Pamatují si je totiž jako velmi hodné lidi, ačkoli měli za sebou
všechny zmíněné i nezmíněné starosti prožil své dětství a mládí z dětství zkušenosti, které si my ani nedokážeme představit.
tak, jako kdyby žádné starosti kolem nebyly, protože je na mě Stejně tak, když někdy v médiích zaslechnu rozhovor se starším
rodiče nepřenášeli. Všeobecně je známo, že se nálada dokáže člověkem, který se zmiňuje o svých rodičích, vždy je tam stejná
mezi blízkými osobami rychle přenášet. Pokud se radujete, je přirozená úcta a láska k nim. Tatínek, maminka! Přemýšlím, proč
pravděpodobné, že kolem sebe budete šířit radost a celá rodina tomu tak je a napadá mě, se vší úctou k nám samým, jestli nejsme
bude spokojená. Stejný princip žel platí i pro negativní emoce. tak trochu rozmazlení a jestli bychom se neměli učit více a ra-
Pokud jste tedy ve stresu, dítě to vycítí a i jeho nálada se zhorší. dostněji odpouštět i našim rodičům.
Zdravé vztahy k dětem se odvíjejí od dobrého vztahu mezi rodi- Vždyť Písmo nás vybízí jasně k tomu, abychom své rodiče milo-
či. Láska je zdrojem jistoty, kterou dítě potřebuje. Pokud rodiče vali a ctili. A následně mysleli na to, jak dovršit svůj život a násle-
vypěstují v dětech dobré a zdravé sebevědomí, nemusí mít strach dovat je ve víře! (Žd 13, 7)
o jejich sociální cítění. Atmosféra, kterou rodiče doma vytvoří, To vše s vědomím, že ti, kteří jdou za námi (naše děti), budou už
má zásadní vliv na budoucnost dítěte. V současné době je výcho- brzy vyzváni, aby na tuto úvodní otázku též odpověděli.
va dětí složitější než v dřívějších dobách. Děti jsou ovlivněny Kéž by to i moje děti mohly udělat se stejnou radostí, jako to dě-
technikou, médii, většina rodin upřednostňuje materiální hodno- lám já.
ty před hodnotami morálními, ve společnosti přibývá bezohled- Alois Boháček

6 6

K tématu Rodina...





Chci se jim podobat? ...poslední
fotografie
s maminkou
z r. 2014
Každý z nás měl nebo ještě má rodiče – Když si vzpomenu na neděle v mém dět-
maminku a tatínka. Jsou to právě rodiče, ství, vybaví se mi bohoslužby a návštěvy.
kdo nás nejvíce ovlivňují. Vyrůstala jsem v baptistickém sboru v Lo-
Ukazují, co je správné, a co není. vosicích. Chodit do shromáždění bylo pro
Milují, trestají, prostě vychovávají. mě samozřejmostí a chodila jsem tam moc
Naše rodina se skládala z tatínka, maminky, ráda. Ale nešlo jen o chození do křesťan-
tří sourozenců, ale také babiček, dědečků, ského sboru, sloužit v něm spolu s ostatní-
hodně tet a strejdů, bratranců a sestřenic. mi Pánu Bohu mě těšilo a naplňovalo.
Ale také desítek tetiček a strýčku z křesťan- Hodně návštěv chodilo k nám i my chodily
ského shromáždění, kam mě od malička na návštěvy. Ne vždycky jsem byla nadše-
rodiče vodili. Nikdy jsem se necítila sama. ná, když jsem musela jít s rodiči navštívit minka ptala, jestli se jako manželé spolu
Nechyběla mi nikdy rodičovská láska, nikdy staré bratry a sestry ze sboru, kteří pro ne- modlíme a společně čteme z Bible. Taky
jsem se nebála. Tedy, bála, trestu, když jsem moc nebo stáří už nemohli docházet na se mi nejdříve zdálo, že je to jen a jen naše
něco zlého provedla. bohoslužby. Mě i moji mladší sestru Olin- věc. A když jsme měli malé děti, tak do-
Mohla bych popsat mnoho příběhů o tom, ku rodiče brali s sebou proto, abychom jim tazy na společná ztišení a modlitby ještě
co pro mě rodiče udělali. zpívaly a přeříkaly básničky a verše z Bible, přibyly.
Ale chci vyprávět příběhy o tom, jak formo- které jsme se naučily v nedělní škole. Ještě Vzpomínám si na situaci, kdy jsme jednou
vali svým příkladem můj osobní vztah k Pá- i dnes, když zpíváme při shromáždění pí- přijeli na návštěvu k rodičům a při společ-
nu Ježíši. Víra v Pána Ježíše a Jeho následo- seň „Ó velký Bože“, se vidím, jak stojím se ném povídání jsme si postěžovali, že se
vání se promítaly do každodenního života. sestřičkou u postele nějaké nemocné ba- nám v našem sboru přestává líbit a že asi
A to i v době totality. bičky a zpíváme. (Jo, a dodnes znám všech- z něj odejdeme. Očekávali jsme, že nás
Narodila jsem se v roce 1966 a do základní ny sloky písně nazpaměť, a že jich tedy je. rodiče politují a budou plni pochopení pro
školy jsem chodila v sedmdesátých letech. Maminka hodně zavařovala. A my jsme naše rozhodnutí. Nic takového se nekona-
Kdo to pamatuje, tak ví, že křesťanské víře museli pomáhat. Zavařovala všechno, co lo. Oba dva, unisono, nás povzbuzovali
nebylo přáno. Ale to na vsi, kde jsme žili, se dalo. Měli jsme vždycky plnou spižírnu. k vytrvalosti ve službě Bohu bez ohledu na
mým rodičům vůbec nevadilo. Maminka Často jsme se ptali maminky: „Kdo to bu- okolnosti.
vydávala svědectví o Pánu Ježíši, i když šla de jíst?“ A její odpověď? „Však si to maji- V poslední době jsem z dálky vnímala du-
nakoupit do místního koloniálu. Když ji za- tele najde.“ Našlo. Na ty návštěvy rodiče chovní a sborový život mých rodičů. I když
stavily sousedky na chodníku a zeptaly se, nejeli s prázdnou, ale vždycky vezli s sebou byli v důchodu, tak s návštěvami nepolevili.
jak se má, mojí mamince se rozsvítily oči plné tašky zavařenin. Sice pořád chodili na návštěvy ke starým
a začala: „Díky Pánu Bohu, mám se dobře, Kdybych teď vyprávění skončila, mohli by- bratřím a sestrám ze sboru (sami byli v dů-
On se o nás stará...“ ste nabýt dojmu, že mi rodiče svým křes- chodu), ale začali v neděli na oběd zvát
A já? Často jsem se styděla za její vyprávě- ťanským životem ztrpčovali život, že jsem „sborové mládežníky“. Když jsem jednou
ní o Bohu. Když už jsem byla trochu starší, hodně věcí „musela“. po shromáždění slyšela, jak dva z nich se
tak jsem mamince říkala: „Prosím tě, odpo- Když mi bylo 14 let, tak jsem osobně sly- baví o tom, že jdou k Jirkovi a Olince na
vídej jen na to, na co se tě ptají. Ptali se tě, šela Boží volání. Přijala jsem milost odpuš- oběd (křestní jména mých rodičů), tak
jak se máš, a ne na Boha.“ Tohle jsem řekla tění hříchů a velikou radost ze spasení. Od jsem si uvědomila, že v tomto vztahu ne-
jen jednou, protože pak jsem dostala od té doby jsem se nestyděla za to, že znám jde jen o oběd, ale o přátelství. S úsměvem
maminky dloooouhé kázání na téma „Ne- Pána Ježíše, vyprávěla jsem o tom svým jsem vyslechla rozhovor, jak maminka na-
stydím se za evangelium Kristovo“. spolužákům, a to, že se mi posmívali, mi pomíná jednoho mládežníka, bubeníka, že
Já ani můj bratr i sestra jsme nesměli cho- nevadilo. Že jsem se nedostala na školu, jeho hraní bylo sice krásné, ale na její vkus
dit do „pionýra“ (v době komunismu to kterou jsem si vybrala, mě nejdříve mrzelo, moc hlasité. On jí na to odpověděl: „Olin-
byla organizace, která šířila myšlenky mar- ale teď vím, že Boží vedení v mém životě ko, já, když chválím Pána, tak se vší silou.“
xismu-leninismu mezi mládeží). Byli jsme bylo lepší. A na návštěvy k babičkám i dě- A maminka? „Honzo, a víš, že máš pravdu?
jediní na škole, kdo v této organizaci nebyl. dečkům chodím dodnes a moc ráda s nimi Když sloužit Bohu, tak naplno.“ A vrcho-
Pamatuji se, že byla maminka zavolaná do zpívám. lem vzájemné lásky maminky a jednoho
ředitelny, aby vysvětlila, proč nám brání být Když jsem se vdala, tak jsem si myslela, že z mládežníků byla prosba. Když maminka
v tak „super“ organizaci. Maminka byla už mě rodiče nebudou napomínat. Je prav- zemřela, přišel tento mladý bratr s pros-
upozorněna na to, že nám, svým dětem, dou, že se mě maminka i tatínek neptali, bou, aby mohl nést maminčinu rakev.
brání v získání rozhledu, a že se může stát, jestli dobře vařím, uklízím a starám se o do- Často vyprávím svým dětem i těm sboro-
že nebudeme přijati na dobré školy. mácnost a manžela. Ale často se mě ma- vým dětem z nedělní školy o životě mých
Jenže paní ředitelka si tímto řekla o svědec- rodičů. Časem se může zdát, že jsem si je
tví. Svědectví o tom, jak se Pán Bůh určitě zidealizovala, že na ty špatné situace jsem
o nás postará. A postaral. pozapomněla. Ne, nezapomněla, jen těch
Věděla jsem o Boží pomoci a ochraně. dobrých a hodných následování je daleko
O lásce Pána Ježíše mi rodiče vyprávěli od víc. V duchu i nahlas jsem se mamince
dětství. Každý večer jsme si společně četli omlouvala za to, že jsem jí kdysi, jako pu-
z Bible a modlili se. Že by mě to nějak moc berťačka řekla, že nikdy nechci být jako ona.
bavilo, tak to se říct nedá. Ale netroufala A když mi moje děti řeknou: „Mami, ty jsi
jsem si protestovat. Často jsem dělala, že celá babička,“ tak je to pro mě to nejlepší
spím, abych nemusela při modlitbě klečet. vyznamenání, jakého se mi může dostat.
Hranou únavu rychle rodiče odhalili s dovět- A odpověď na první větu tohoto článku
kem: „Když nejsi unavená při hraní si ven- zní: Ano, chci se jim podobat.
ku, tak tě nemůže unavit čas s Pánem Je-
žíšem.“ Ještě i teď to slyším. Jiřina Vimpelová, Žatec
7

Úvahy k téme...




Pozornosť




V živote sú niektoré témy príliš zdôrazňované a dookola opakova- očakávania, pretože ich slabé či silné stránky môžeme nachádzať
né. Sú však aj iné, ktoré sú v úzadí, obchádzané alebo zabudnuté, u seba aj v našich rodinách. 
i keď v sebe ukrývajú dôležité posolstvá. To najvýznamnejšie dedičstvo po našich rodičoch je duchovné
Myslím, že jednou z nich je aj otázka: „Prečo nezabúdať na rodičov dedičstvo viery. V ňom sú tie najvyššie pravdy a hodnoty života.
a predkov?“ Keď som obrátil svoju pozornosť týmto smerom, ako Teraz, keď už máme svoje vlastné rodiny, je na nás, aby sme vytrie-
prvé som si uvedomil Božie prikázanie: „Cti svojho otca a svoju mat- dili v  spomienkach to dobré, cenné, ako zrno od pliev, či zlato od
ku... !“ Ak chceme niekomu prejaviť úctu, v prvom rade to zna- jaloviny s tým vedomím, že „každý dobrý údel a každý dokonalý
mená venovať mu pozornosť so záujmom. Keďže naši rodičia sú dar pochádza zhora od Otca svetiel...“ (Jk 1, 17). Aj keď sú naše
už vo večnosti, tak som vybral niekoľko z fotografií mojich a man- telesné rodiny vzácnym Božím darom, predsa sú krehké a trvajú
želkiných rodičov a predkov a vytvoril som malý spomienkový kútik. len do času. Pán Ježiš však založil svoju Cirkev, ktorá je aj duchov-
Som vďačný Bohu, že sme mali oboch rodičov, ktorí nás vychovali, nou rodinou. I keď sa skladá z nedokonalých ľudí, predsa vytvára
s láskou sa o nás starali a viedli nás k Bohu. Pracovali, aby nás uživili tú najlepšiu rodinu, aká na tomto svete existuje. A čo viac, nie je
a pripravili do života. Chceme si pripomínať nielen ich pamiatku, ale len dočasná, ale bude trvať večne! Preto zamerajme svoju pozor-
aj ich životné príbehy a zápasy. Obzvlášť som vďačný Bohu za rodi- nosť týmto smerom a pomôžme túto pomerne zanedbanú oblasť
čov mojej manželky, ktorí dobre vychovali svoju dcéru. života posunúť z úzadia viac do popredia, ako si to iste aj zaslúži.
Je to pre mňa silný dôkaz, že dobrá výchova má neoceniteľnú hod- Pripomíname si, ako nás naši rodičia viedli do tejto vzácnej rodiny.
notu pre budúce generácie. Každý z nás sme rôznymi spôsobmi Pokračujme aj my v tomto nebeskom povolaní (Žd 3, 1), ako je to
ovplyvňovaní životom, prácou, kultúrou a zvykmi, aké si naši pred- vyjadrené aj v Žalme 78 3 – 7: „Čo sme počuli a poznáme, o čom
kovia vytvorili. Veď v životoch našich rodičov a predkov sú naše ko- nám otcovia rozprávali, nezatajíme ich deťom, budúcemu pokoleniu
rene – ako telesné, tak i duchovné. Z týchto koreňov viac-menej rozpovieme slávne skutky Hospodina, jeho moc a divy, ktoré uro-
vyplýva aj naša identita. Kto sme a aké je naše miesto v živote. Ich bil... a našim otcom prikázal, aby s nimi zoznamovali svoje deti, aby
slabosti alebo silné o ňom vedelo aj budúce pokolenie, deti, čo sa narodia. Tie budú
stránky vymedzujú o tom ďalej rozprávať svojim deťom, aby dôverovali Bohu, nezabú-
v našich životoch dali na jeho skutky a zachovávali jeho prikázania.“
isté hranice, ktoré Obrátiť svoju pozornosť správnym smerom môže každý. Nestojí
nám môžu pomôcť to ani cent, ani fyzickú námahu. Je to však veľmi účinný spôsob, ako
lepšie porozumieť dopĺňať v každodennom živote tie hodnoty, ktoré najviac chýbajú.
svojmu životu
a mať reálnejšie Ľubomír Počai

Bůh jediný má právo soudit



pustit na svobodu. Netrvat na pomstě, vy- Najděte si čas, kdy budete sám/sama
rovnání, odplatě. Nebýt soudcem. a v tichu. Vypovězte Bohu všechnu bolest,
Někdy slýcháme svědectví dospělých dětí, Odpustit znamená také být schopen pro- kterou v sobě máte, všechno to zlé, co jste
jak je rodiče kdysi v dětství zklamali nebo sit Pána Boha za rodiče, který nám ublížil, zažil/la od svého rodiče a odevzdejte Mu
zranili. Můžeme uvést příklad: Jsem dospě- aby mu také odpustil a přivedl ho k sobě. to. Proste Boha, aby vám dal milost oprav-
lá, ale stále nedovedu odpustit svému otci. Aby zakusil život s Bohem i Jeho lásku, dově vše pustit. Proste Boha, aby vás posi-
Roky mě trápí přikázání - Cti otce svého. a pak mohl milovat sám ty druhé. loval a proměňoval bolest v lásku.
Můj otec od nás odešel k jiné ženě. Zažili Pokud totiž nezakusíme, že jsme milováni, Nemusíte se vracet k minulosti
jsme scény, alkohol, násilí, výhružky. Vdala že někomu na nás záleží, že jsme pro něko- Nemusíte vše snášet a vydržet. Pokud vás
jsem se, mám rodinu. Vztah se zlepšil, ale ho vzácní a jedineční, velmi často sami ne- otec nebo matka stále svými postoji zraňu-
nikdy nepochopil, jak mi ublížil, chová se umíme mít rádi druhé. jí, hledejte způsob, jak jim alespoň něco
jakoby nic. Myslím, doufám a prosím za to, Nevíme, jak se k dotyčnému chovali jeho sdělit. Nemusíte se vracet k minulosti. Ale
abych mu odpustila, ale nedokážu zapo- rodiče, když se narodil, nevíme, jak byl při- všímejte si toho, co je teď. A o tom zkuste
menout. jat, kolik lásky (opravdové bezpodmínečné mluvit. Jinak berete otci nebo matce mož-
Vztahy s rodiči, to je něco velmi zvláštního lásky) zakusil, kde je ta jeho startovací čára. nost, aby viděl pravdu a měl šanci s tím ně-
a jedinečného. I Bohu tyto vztahy hodně Pravdu o každém z nás ví jen Bůh a ten jedi- co dělat.
leží na srdci, a proto jsou otec a matka sou- ný má právo soudit. V dospělosti odpovídáte za SVŮJ vlastní ži-
částí jednoho přikázání Desatera. Jako malí Co znamená chovat se k rodičům s úctou? vot i svou rodinu. A odpovědnost znamená
vnímáme rodiče jako neomylné, dokonalé, Neponižovat, nepomlouvat, nabídnout po- pravdivě odpovídat na to, co k nám každý
nejlepší. Až postupem času, jak rosteme moc, pokud potřebují, podle svých mož- den přichází.
a dospíváme, začínáme objevovat i jejich ností a schopností pomoci, když o pomoc
nedokonalosti, nedobré vlastnosti, zlozvy- požádají. Vidět v každém z nich jedinečnou Zdroj: vira.cz (redakčně upraveno)
ky. Zakoušíme, jak nás svým jednáním zra- lidskou bytost, chtěnou, stvořenou a milo-
ňují. Bolest nás může provázet, i když se vanou Bohem. A také zraněnou a potřebují-
snažíme poctivě odpustit. cí záchranu, spásu.
Odpustit neznamená zapomenout Neznamená to poslouchat je ve všem (když
Možná je důležité se zamyslet nad tím, co jsme dospělí) a vše dělat podle nich, ani to
je to vlastně odpuštění. Odpustit nezname- neznamená nechat si od nich vše líbit.
ná zapomenout. To asi ani nejde a někdy Vypovězte Bohu všechnu bolest, kterou
by to ani nebylo dobré. Odpustit znamená v sobě máte
8

Misia na Slovensku a...





Ringomeč 2020




Keď sme sa ráno zobudili, na oblohe svieti- Známe tváre, vzrušenie zo súťaže, sľúbená
lo mierne slniečko. Odľahlo nám. Celý týž- pizza a čas na rozhovory, to je hŕstka dôvo-
deň sme tŕpli pri hrozbách predpovedí, že dov, prečo sa na ihrisku v to ráno zišlo päť-
víkend bude daždivý. V to ráno nás čakal desiat mladých ľudí. Rišo vysvetlil všetkým,
veľký ringo zápas, takzvaný RINGOMEČ. kto a ako bude hrať, a ringomeč sa slávnost-
Mali sme si ringo zahrať ešte trikrát pred ne začal. Zahrali sme si však len zo tri hry
tou sobotou — chceli sme si to precvičiť, a na ihrisku sa objavili stopy
ale zakaždým sa to v poslednú chvíľu zruši- čerstvých kvapiek. Toho prístrešky na ukrytie seba
lo kvôli silnému dažďu. Telocvične sme ne- sme sa báli, ale zápas sa už a svojich vecí. Pod tými prí-
mali k dispozícii. Zápas, ktorý mal trvať päť začal. Možno je to prehán- streškami sa striedali v držaní
hodín, sa mal diať pod holým nebom. Do ka, možno o chvíľku presta- rohov celty, v sedení na su-
poslednej chvíle sme sa pýtali, či to máme ne pršať — pokračujeme! chej časti lavice, ale hlavne sa
zrušiť, alebo či budeme mať vieru. Záblesk Mraky, ktoré sa prihnali, tam vytvoril intímny priestor,
slnečných lúčov v to ráno nám akoby pove- nás však neopustili do akoby tajná skrýša na spo-
dal, choďte do toho! Tak sme išli. poslednej hry. Už sme sa znávanie sa. Bolo vidno malé
Ringo – čo to vlastne je? Poľský výmysel viac nepýtali, či prší, ale či skupinky ľudí, ktorí sa smejú,
z polovice minulého storočia, je atraktívny, prší trochu menej a ktorá rozprávajú alebo komentujú
zábavný a pritom jednoduchý. Tento šport mláka je plytšia. Začína to hru na ihrisku. Požičiavali si
sa trochu podobá volejbalu s podobným znieť ako smutný príbeh, medzi sebou dáždniky, bun-
terénom a pravidlami, až na to, že sa ringá ale nebolo to tak. Každého dy, mikiny.
nepodávajú medzi hráčmi toho istého tímu Boli sme v tom všetci spolu
a cez sieť sa podávajú dva naraz. a akékoľvek možné bariéry medzi nami
Ringo, totiž gumená obruč, sa ľahko chytá, zmizli. Dokonca aj medzi tímami. Niektorí
a preto to zvládne ktokoľvek, aj keď to nik- hráči nemohli pokračovať v zápase do kon-
dy predtým nehral. Cieľom tohto zápasu ca, a tak si tímy medzi sebou hráčov poži-
čiavali. Časový odhad bol celkom presný,
do pol tretej sa všetko odohralo.
Prvé tri tímy boli odmenené balíčkami dob-
rôt a ten prvý si so sebou bral putovný ví-
ťazný pohár. Keď bol čas sa rozlúčiť, dážď
prestal. Nikto to už neriešil, mokrí sme boli
všetci. Myslím si, že aj spokojní.
sa skúste opýtať, či to ten dážď pokazil, ale- Upratali sme po sebe a odchádzali každý
bo obohatil, vo väčšine prípadov vám pove- svojou cestou, veď niektorí prišli z Lučenca,
dia to druhé. Vznikla tam zrazu iná atmosfé- Banskej Bystrice či Popradu. Báli sme sa to-
ra. Striedajúce sa tímy sa podobali hrdinom, ho dažďa, ale jedno sme vedeli už na začiat-
ktorí idú smelo do boja (na dážď) moknúť, ku, že ak predsa len príde, bude ten deň
bolo pozvať nových ľudí z Revúcej. Celkom padať, a tak sa pokúsiť dostať o krok bližšie ešte výnimočnejší. A veru bol.
sa to podarilo, pretože tímov bolo nako- k finále. Zvyšok divákov využíval svoju krea-
niec trinásť a každý tím pozostával z trojice. tivitu a zo všetkého, čo vedeli nájsť, stavali Miriam Valentini

Zachráněná se svou krásou Jsem překvapená, kolik mají v sobě ještě energie. Copak nevědí, že
bude zima? Nehledí na to a stále nasazují na květ. Je to jejich úkol
od Toho, kdo je stvořil. Miluji růže. Kvetou v nádherných barvách
Mohu i pošmourný den prožívat radostně? Tak jsem se ptala, když a přitom ještě krásně voní. Plní svůj úkol, až do poslední chvíle!
jsem se dnes probudila. Byla tma a zataženo, venku fouká a začíná V jedné písni zpíváme, že Ježíš je tou „Růží“, kterou lidé hodí do pra-
pršet. Ne, že bych neměla ráda déšť. Vždycky jsem byla šťastná, když chu a šlapou po ní. Říkám si, kdo tohle dokáže? Vždyť to si vůbec
pršelo, ale přeci jenom deštík v létě a proti tomu srovnání s deštěm nezaslouží! Něco tak krásného rozšlapat? V knize Izaiáše v Bibli je
nyní, když je již pokročilý podzim, to srovnávat nejde. Ochladilo se zapsána píseň vykoupených, těch, kterým bylo odpuštěno, a jsou
a je velmi nevlídno! Nejlépe je doma u našich krbových kamen. zachráněni: „Ať se raduje poušť a suchopár, s jásotem ať kvete pus-
Protože má již brzy padat sníh, tak přemýšlím, co ještě venku udělat tina! Jak z růže květ ať rozkvete, ať rozezní se jásotem!“ Máme být
a jak připravit záhonky na zimu. I když se mi moc nechce jít ven, pře- jako květ růže! To znamená voňavá, krásně vybarvená, prostě taková,
máhám se a oblékám bundu. Není tam příjemně! I v rukavicích je mi aby každý, kdo nás potká, měl radost a potěšení! Moje poupátka se
zima, ale přeci jenom tady musím něco udělat. Na záhonku s růžemi o to snaží i dnes! I když je zima a tak nevlídno! Vypadá to, jako bych
je ještě tolik poupátek! „Tady nemůžete zů- je dnes před tou zimou zachránila, ještě vykve-
stat, stejně už nevykvetete!“ Začínám odstři- tou z posledních sil! Ale nejen to! Zanechaly
hávat poupátka, jedno po druhém. mi tady radost do tohoto pošmourného dne
K mému překvapení jich mám plnou náruč! a tu mohu rozdávat i dalším lidem v mém oko-
Není to spíš roští? I tak vypadají docela hezky. lí. Zase mám novou energii k tomu, abych ně-
Dám je do tepla a ony určitě rozkvetou! Nesu co udělala. Růže chtěly kvést až do konce!
si je domů, jako nějaký poklad. Tak velkou Jaká bude moje dnešní vůně? Ty jsi, Pane, ten
kytici jsem už dlouho od nikoho nedostala!  úžasný květ, „Sáronská růže“! Děkuji, že mne
I když jsem celá popíchaná, přesto se nad tak miluješ a z prachu pozvedáš.
těmi nepatrnými poupátky musím zamýšlet. Dana Jersáková
9 9

Svědectví pracovníka české redakce Rádia 7





Nebe je tak blízko!




Čím déle přemýšlím o svém obrácení a hle- dovala zpočátku s pomocí taháků, později Rádio 7 je společný projekt internetové-
dám ve svém životě stopy, které mě vedly díky modlitbám. Když jsem se hlásila na vy- ho a satelitního vysílání, za kterým stojí
k Bohu, přicházím na to, že mnoho věcí mi na sokou, už se za mě modlilo několik přátel česká a slovenská redakce TWR. V tomto
Něj ukazovalo odmalička. Ale pozor, nebyla a světe div se, přijímací zkoušky jsem uděla- seriálu představujeme skrze svědectví
jsem vychovávaná ve věřící rodině, dodnes si la. Pomalu se začaly smývat šrámy z mého pracovníky české redakce této stanice.
pamatuji tu velkou tmu před očima, která se srdce a já začala nabývat důvěru, že „když Více o jejím vysílání na www.radio7.cz
mi objevila ve chvíli, když jsem se maminky Bůh je s námi, kdo je proti nám?“ nebo:
ptala: „Co bude, až zemřu?“ „Už nebudeš „Všechno mohu v Kristu Ježíši.“ Třeba i já,
existovat a nebude ti to vadit, protože o tom která jsem ve škole nikdy nevynikala. Stálo
nebudeš vědět,“ odpověděla mi maminka. přede mnou velké rozhodnutí vystudovat
Ale tahle odpověď mě neuspokojila. Naopak, vysokou školu bez taháků, popř. se v ne-
vyvstávala z ní spousta otázek typu: Jak mo- děli věnovat svému příteli Ježíši, i když dru-
hu být v životě šťastná, když stejně dřív či hý den dělám zkoušku, na kterou se přece
později všechno skončí a zbude velké NIC? musím učit!
Jaký je smysl života, když upadne v zapo- Rozhodnutí pro Boha bylo zase to správ-
mnění? A to nemluvím o svírající tísni, která né. Nejen, že jsem vystudovala bez taháků
pocit smrti provázela. (navíc s nejlepšími známkami za mou stu-
Přesto jsem v dětství prožívala přirozenou dentskou historii). Pamatuji se například
lásku, důvěru, harmonii. Vše jsem ale ztratila jednu zkoušku z výtvarného umění, ve kte-
v době, kdy jsem uvěřila, že opravdovou lás- ré jsem dostala otázku na výtvarnou sku-
ku mi mohou dát lidé. Pod vlivem okolí jsem pinu malířů, o které jsem vůbec nic nevě-
si začala myslet, že jen lidé a okolnosti ovliv- děla. „Ale nebojte se, co budete říkat,
ňují můj život. Ale jednoho dne jsem se ob- Duch svatý vám v pravý čas napoví!“ Mys-
jevila na promítání filmu Ježíš. Na konci zaz- lím, že v Bibli jsou tyto verše použity pro
něla věta, že Ježíš opravdu žije a také modlit- křesťany obhajující evangelium, nicméně
ba, ve které bylo jasně řečeno, že je schopný Duch svatý mi napověděl, obhájil mě.
mi pomoci s jakoukoli situací. Hned v kině Začala mi na mysli vyvstávat jména uměl-
jsem se chytla „naděje, že život smrtí nekon- ců, věty, o kterých jsem nevěděla, co zna-
čí“ a že mohu mít „nového, neviditelného menají, připadala jsem si jako papoušek,
přítele“. Při odchodu jsem se na schodech který zopakoval, co se mu objevilo v mysli,
kina modlila: „Ježíši, pokud mě slyšíš, vstup a čekala jsem, kdy mě od zkoušky vyhodí lupráce s Rádiem 7 hlídali během směny děti
do mého života a změň ho!“ A od té doby s větou, co to plácám za nesmysly, ale po 10 – přebalovali plínky, houpali kočárky, pouště-
jdeme s Ježíšem spolu. A kdy jsem vědomě minutách a bez dalších otázek mě profesor li pohádky, ořezávali pastelky... díky!). Jednou
zažila, že On je fakt nejlepší přítel, jakého propustil se spokojeným výrazem a výbor- jsem takhle přišla po několikaměsíční pauze
můžu mít a svatý mocný král, kterému náleží ným hodnocením. a ještě před vysíláním jsem si zaskočila ke
má úcta? Tak třeba: Jedna z prvních věcí, se S Duchem svatým je to prostě dobrodružné kolegyňce na kafe. Mezi řečí se zmínila o vý-
kterou jsem chtěla pomoci, byla: Naučit se a to mě baví! Nejsou v tom lidské jistoty, člo- měně softweru a tedy programu, který pou-
zdravým jídelním návykům, kulantně řečeno. věk potřebuje mít dávku odvahy a ochoty za- ští písničky, vyhledává pořady, zkrátka vše, co
Pochopte, bylo mi 17, když jsem navázala smát se sám sobě. On musí růst, já se men- moderátor potřebuje, je nové! „Neboj, vše je
s Ježíšem vztah a do té doby dieta sem, die- šit, jak říká Pavel. velmi intuitivní!“, slyšela jsem v zádech, když
ta tam a v hlavě štíhlost = spokojenost. Která Už jako náctiletá jsem moc ráda poslouchala jsem mířila do studia s očekáváním, jestli
dívka to dnes v 17 nemá (a nejen v sedm- rádio (tenkrát ještě nevysílalo Rádio7), volala dnes nebude náhodou celou mou směnu
nácti)? Než jsem Ježíše poznala, stačila jsem jsem několikrát do vysílání o písničku a vy- střídat ticho s telefonáty o pomoc. Život
si rozhodit zažívání. První modlitba tedy by- hrála nejednu soutěž. s Duchem je dobrodružný, tak jdeme do to-
la: Ježíši, pomoz. A On odpověděl docela Rádio jsem brala jako přirozenou součást ho. Prosba o pomoc proběhla směrem „na-
rychle, ani ne do týdne. Zrovna mě přepadla mého života; písničky, u kterých jsem mohla horu“ (vysílací studio se nachází v nejvyšším
tíseň, co se mého těla a jídla týče a už už dělat, co mě baví a známé hlasy moderátorů patře budovy – směrem nahoru je už jen
jsem vše chtěla vyřešit „postaru“ (tedy ne rozšiřovaly můj život jedináčka. NEBE). A Bůh odpověděl. Kolegyňka, která
dvakrát dobře) a najednou můj neviditelný Jednou v neděli přišla k nám do církve Kate- vysílání poslouchala, na konci směny zhod-
přítel povídá: „Modlila ses, abych ti s jídlem řina Hodecová s výzvou: „Pojďte se zapojit notila, že vše znělo hladce a přirozeně.
pomohl, tady jsem, už se nemusíš trápit, po- do vysílání křesťanského Rádia 7!“ Víte, když člověk nějakou práci vykonává jen
můžu ti. Půjdeme spolu ruku v ruce.“ A tak Bylo to, jako když někdo v mém srdci brnkne „občas“ externě, zkušenosti nabývá déle,
jsme šli. Byla jsem dojatá k slzám, ani nevím, na tu správnou strunu. Dělat něco s Ježíšem ztrácí je a vlastně pořád začíná.
jestli víc z toho, že Ježíš opravdu existuje, ne- a ještě k tomu ke slávě nebeského tatínka! Ale jedno je stále stejné, pevné a neměnné.
bo z toho, co mi řekl. Trvalo to necelý rok, To bylo ONO!!!  Být na straně za mikrofo- Boží přítomnost, láska a Jeho povolání dá
kdy mi dodával sílu, lásku k sobě samé, posi- nem! Celá natěšená jsem se hned ozvala  schopnost určitou činnost vykonávat přes
loval mě a ujišťoval, že opravdu tohle jablko a myslím, že jsem se nahlásila na pohovor ja- všechna ALE. Při moderování si často připa-
mi neublíží, ani tento chleba se sýrem. ko první. Světe div se, oni mě vzali! dám jako na té zkoušce z výtvarného umění.
Za jeden z dalších zázraků ve svém životě Spolupráce s rádiem je jeden velký a mocný Mluvím, nekoktám, dokonce ani nemlčím,
považuji, že se mi podařilo vystudovat vyso- zázrak. Přála bych si popsat vám všechnu věty dávají smysl, dokonce i mě. A vysílání
kou školu. Na základce mi nesedlo vše, v čem Boží milost, kterou jsem zažila. Tak třeba: plyne jako řeka čisté vody. „Z vašeho nitra
se objevila čísla, takže na mém vysvědčení se S rádiem jsem vždy spolupracovala externě, vytrysknou proudy živé vody.“
objevil pěkný zástup čtyřek z matiky, fyziky tzn., když studium dovolilo, přišla jsem.  Mám ještě jednu perličku z vysílání. Když
a chemie a v mém srdci velký šrám a pocit Když mé děti „dovolily“, přišla jsem (někdy moderuji, nechávám své přezůvky před stu-
méněcennosti a marnosti. Ať děláš, co děláš, i s nimi – tímto děkuji všem spolupracovní- diem. Jednoho dne, když jsem vstoupila do
stejně na to nemáš. Střední školu jsem vystu- kům, kteří mi v mé šestnáctileté historii spo- studia, zaslechla jsem hlas Nebeského tatín-
10

Úvahy k téme
Informácie





ka: „Zuj se, neboť tato půda je svatá.“ A tak
se od té doby vyzouvám přede dveřmi. V ži- Dokonalí rodiče neexistují
votě nejde o to, aby to v mém srdci „vypadalo
hladce a přirozeně“, ale aby to tak skutečně
bylo. I dobří rodiče mohou ranit. tě byli „dostatečně dobří“. Dokonalí rodiče
Vše napomáhá k dobrému těm, kteří Boha Když o tom, čím nás rodiče zraňovali, mlu- však neexistují. Moje dnešní problémy jsou
milují. Není to díky lidem a okolnostem, ale víme nahlas, je třeba odsoudit konkrétní důsledkem toho, že mě v dětství rodiče do-
díky Bohu, který je pořád se mnou. statečně nepodporovali, nenaslouchali mi,
„Svou důvěru vložte na Něj, neboť mu na vás chování, ale neodsuzovat člověka. Vůbec nechápali mě, nedávali mi najevo svou lásku.
záleží.“ A tak vkládám. nejde o to rodiče zavrhnout, jde o pravdu. Jak se zranění, která jsme v dětství utrpěli,
Někdy s bázní a chvěním, někdy si připadám Jde o to uznat, že nás rodiče zraňovali, a svá projevují v dospělosti? Například tím, že
jako v úplné tmě a někdy mám pocit, že Ne- zranění jasně pojmenovat. Často nám dělá nám dělá potíže navázat trvalý vztah, nedo-
be je tak blízko! velké potíže vůbec si přiznat, že nás rodiče kážeme věřit ve vlastní štěstí, neumíme dru-
Renáta Žemličková v dětství něčím ranili. Lidé obvykle říkají:
„Stydím se za sebe, nemám právo říkat o ro- hému člověku říct: „Mám tě rád,“ navazuje-
dičích něco špatného. Mají mě rádi a dělali, me vztahy, které jsou od samého počátku
Bůh dokáže co mohli. I oni si nesli svá zranění.“ To je sice odsouzeny k zániku, odmítáme lásku a jaké-
koliv projevy citu, více či méně vědomě kaž-
pravda, ale pokud se chceme vymanit z de-
člověka struktivních vzorců chování, které jsou dů- dý rodící se vztah sabotujeme, setrváváme
ve vztahu, kde vládne násilí, chováme se ja-
sledkem „špatného zacházení“, jemuž jsme
ko bernardýni, jejichž úkolem je všechny
mohli být v dětství vystaveni, musíme své rá-
úplně uzdravit ny pojmenovat a musíme připustit, že nám okolo stále zachraňovat. „Podle toho jsme
poznali, co je láska, že On (Ježíš) za nás
je zasadili opravdu naši rodiče.
Rodiče jsou pro nás zkrátka rodiče a vždyc- položil život“ (1 J 3, 16).
Navzdory své minulosti mohu žít jinak. ky jimi zůstanou. Určitě dělali, co mohli, urči- Zdroj: vira.cz
Někteří lidé si také myslí, že jsou přímo před-
určeni k tomu, rodičovské chování zopako- Společná řeč mezi vnuky a prarodiči
vat, a vůbec nemají odvahu zkusit to jinak
a lépe. Bolest byla někdy tak silná, že je pro Mám tři vnuky, se kterými se vídávám poměrně často. Syn mi vždycky říká, že na rozdíl od něj mají
takového člověka nemožné riskovat a něko- jeho děti možnost poznat prarodiče, ale myslím, že trochu přehání. Někdy nevím, o čem s kluky mlu-
ho si znovu pustit k tělu.  vit, a také nerozumím jejich řeči. Když si začnou povídat o mobilech, počítačích apod., jsem v kon-
Představu o manželství mají děti rozvede- cích. Co bych mohl pro lepší porozumění udělat? 
ných rodičů někdy pokřivenou natolik, že Pokud mají vnuci možnost navštěvovat svého dědečka a trávit čas společně a v dobré shodě,
„když manželství vypadá takhle,“ tak to ra- je to skvělá příležitost k harmonickému propojení tří generací. A protože tak mohou prarodi-
ději žádný vztah mít nebudu. Nejdřív ze če sdílet se svými potomky vzpomínky a zkušenosti z časového rozmezí někdy až tří čtvrtin
všeho je nutné dodat si odvahy a prožitým století, ba i delšího období, neodejde s nimi ani všechno, co pro ně samotné bylo objevným
bolestem i zasazeným ranám konečně věno- dobrodružstvím. V jejich vyprávění mají šanci ožít situace, zážitky a poznatky, které zažívali ve
vat pozornost. vzdálených dobách mládí. Vnoučata tomuto vyprávění ráda naslouchají, pokud jsou ovšem
Když se člověk rozhodne, že se svou minu- svými prarodiči také brána vážně, a to i ve svých zájmech a zálibách!
lostí nenechá spoutat, odvahu bude určitě Současný svět zahlcený informacemi by se zanedlouho stal nepřehlednou džunglí, nebýt tzv.
potřebovat. Vyléčit stará zranění, odpustit nových technologií. Patří k nim i mobily. Právě generace seniorů má velkou šanci využít přiro-
rodičům a neopakovat jejich chyby, to všech- zených vlastností dětí i mladých lidí. Když poprosíte vnuky, aby vás naučili zacházet s mobi-
no je možné. Už mnohokrát jsem se setkala lem, zeptáte se například, jak funguje počítač, co všechno si lze přečíst na internetu a jak po-
s tím, že Bůh člověka dokáže úplně uzdra- sílat elektronickou poštu, určitě budou rádi, že mohou prarodiče také poučit, a obvykle zač-
vit. Je jen třeba vydat se na cestu odpuštění nou ochotně komunikovat. Odtud už je jen krok k tomu, abychom je mohli navigovat (ne
a uzdravení. „Napsal jsem vám, děti, že mentorovat) k hodnotným tématům poznání a sami zjistili, že jsme duševně mladí a dokáže-
jste poznali Otce. Napsal jsem vám, otco- me technické vymoženosti zvládat jako pomůcku k předávání dobrých poselství. Z takových
vé, že jste poznali toho, který je od počát- setkání pak odcházejí obě strany obohacené. Řada prarodičů se o rozšiřování svých výchov-
ku“ (1 J 14a). ných a komunikačních možností snaží. Vzpomínám např. na jednu starší sestru, která se pře-
Élisabeth Contentová nesla přes nekonečné týdny na nemocničním lůžku právě díky tomu, že se naučila posílat
mobilem textové zprávy a „povídat“ si tak se svými vnučkami. Hledáním společné řeči s po-
tomky můžeme přispět k jejich správné životní
volbě, jak nás nabádá apoštol Pavel ve svém
listu Kolosanům: „Svlečte ze sebe starého člo-
věka i s jeho skutky a oblečte nového, který
dochází pravého poznání, když se obnovuje
podle obrazu svého Stvořitele“ (Kol 3, 9).
S. K.
Jak se vyrovnat s vnitřním zraněním z dětství?


Pokud se chceme z těchto obtíží vymanit, chceme dospět, musíme ji podstoupit. Do-
musíme si ze všeho nejdřív položit otázku, spět totiž znamená opustit rodiče a uvědo-
proč se vlastně chováme tak, jak se chová- mit si svá traumata, znamená to opustit svět
me, proč stále udržujeme nesprávný směr, dětství, kdy jsme si rodiče idealizovali, a na- své věčné slávě v Kristu, po krátkém utr-
proč jsme se dostali do slepé uličky, kde vázat s nimi pravdivější, spravedlivější a rov- pení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na
naše svoboda a zodpovědnost trpí. nější vztah: vztah dvou dospělých lidí. „A pevný základ“ (1 Pt 5, 10).
Tato práce na sobě je bolestná, ale pokud Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke Zdroj: vira.cz
11

Zamyšlení
Zamyšleníavujeme




Naše hříchy si nás najdou



V roce 1945 osvobodily americké jednotky Může to být něco tak jednoduchého jako til a očistil nás od každé nepravosti. David,
pod vedením George S. Pattona Jr. koncent- osobní problémy, které přijdou a odejdou poté, co byl konfrontován prorokem Náta-
rační tábor v Buchenwaldu, kde bylo 21 000 a my nikdy necítíme nutkání je řešit. Ať už je nem, se modlil takto: „Smiluj se nade mnou,
vězňů. O několik dní později museli obyva- to hněv, zahořklost, hádky, pýcha, žádostivost. Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké
telé blízkého Weimaru pochodovat 8 km do Ať už je to cokoliv, pokud to tam zůstane slitování zahlaď moje nevěrnosti, moji ne-
tohoto tábora, aby viděli a byli svědky zvěr- a nijak s tím nejednáme, tak se to nakonec pravost smyj ze mne dokonale, očisť mě
stev, které se odehrály doslova kousek za je- začne rozvíjet do něčeho velmi destruktivní- od mého hříchu! Doznávám se ke svým ne-
jich zahradami. Poté, co viděli ten masakr, je- ho. Pokud se to navíc budeme snažit zakrý- věrnostem, svůj hřích mám před sebou stá-
den za druhým říkali: „Nevěděl jsem o tom.“ vat a schovávat před ostatními, stejně jako le. Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal
Když se na to podíváme zpětně, je těžké nacisté, kteří vraždili a páchali zvěrstva, když jsem, co je zlé ve tvých očích. Zbav mě hří-
uvěřit tomu, že tito lidé, kteří bydleli jen 8 km se pokoušeli zakrýt stopy, pravda nakonec chu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě,
od tohoto tábora vraždění, nevěděli, co se vyjde najevo. Naše skryté hříchy, ty věci, které budu bělejší nad sníh. Dej, ať slyším veselí
děje. Jak si vysvětlovali, že měsíce a roky před jsou hluboko v nás – když se díváme na dru- a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal. Od-
osvobozením tohoto tábora mizeli během hou stranu a předstíráme, že problém neexis- vrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všech-
noci jejich židovští sousedé? Je pravděpo- tuje, jak říká Písmo, naše hříchy si nás najdou ny moje nepravosti. Stvoř mi, Bože, čisté
dobnější, že pro většinu z nich bylo snazší se (v českém překladu „se nám vymstí“– Nume- srdce, obnov v mém nitru pevného ducha“
dívat na druhou stranu a chovat se tak, jako- ri 32, 23). (Ž 51, 3–6, 9–12).
že o ničem neví. Protože vědět o tom, ucho- Nechci, aby se něco takového dělo. Nikdo Mojí modlitbou dnes je, aby každý z nás uz-
pit a uznat to, by znamenalo přiznání se k ur- z nás nechce donutit Stvořitele, aby musel nal ty věci, které víme, že musíme překonat,
čité odpovědnosti za to, co se dělo. odhalovat věci, které jsme zkoušeli zakrývat. věci, které jsme se snažili zakrývat, věci, od
Pokusím se to převést na osobní rovinu. Oko- Co tedy máme dělat? Písmo říká: „Říkáme- nichž jsme se odvrátili a dívali se na druhou
lo nás se dějí věci, na povrchu snad ne tak -li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe stranu a předstírali, že nejsou. Uznejme je
ukrutné, jako vidíme v koncentračních tábo- a pravda v nás není. Jestliže vyznáváme své před naším Stvořitelem a modleme se: „Otče,
rech v nacistickém Německu, ale jsou to věci, hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám očisť nás od všech nečistot a veškeré naší
které mohou být stejně nebezpečné pro nás hříchy odpouští a očišťuje nás od každé ne- nespravedlnosti. Ať jsme čisti v Tvých očích.“
a pro ostatní. Jsme tak zaneprázdnění našimi pravosti“ (1 J 1, 8–9).
životy, že je snadnější zaujmout postoj „Já Někdy je na tom nejtěžší přiznat si, že máme Bill Cloud, Shoreshim Ministries
jsem prostě nevěděl. Sejde z očí, sejde z my- problém. Pokud si přiznáme, že máme pro- www.billcloud.com
sli.“ Pokud tyto věci sejdou z naší mysli a nik- blém, pokud Mu jej vyznáme, pak je On pod-
dy je neřešíme, tak v ní zůstanou a hnijí. le Písma věrný a spravedlivý, aby nám odpus-

Boží úhel pohledu



„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše govat, ale zjistil jsi, že ne? Chyběla ti per-
cesty nejsou cesty moje, je výrok Hos- spektiva. Kniha Přísloví 14, 12 praví: „Někdy
podinův“ (Iz 55, 8). se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec při-
  vede k smrti.“
Představ si, že míříš autem na vrchol hory. Získáš-li perspektivu, pak opustíš vlastní způ-
Silnice je samá serpentina a zatáčka, a tys sob uvažování a naučíš se myslet Božím
způsobem. Žalm 103, 7 říká: „Dal poznat
uvízl za nějakým neuvěřitelně pomalým vo- své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skut- Jak přijmout
zem. „Jen kdybych viděl za roh,“ myslíš si,
„pak bych mohl to auto předjet.“ Vtom pro- ky.” Izraelský lid viděl, co Bůh učinil – ote- odpuštění? 
letí kolem vrtulník a pilot ti sešle rádiem zprá- vření cesty Rudým mořem, manu, zázraky
vu: „Já vidím dvě míle dopředu. Je to v po- s vodou a mnoho dalšího.
řádku, můžete předjet.“ Mojžíšovi však dal Bůh porozumět onomu Odpuštění má dvě strany: Dávat odpuštění
V čem spočívá rozdíl mezi tebou v autě a pi- „proč“ za tím, co učinil. Předal Mojžíšovi (odpouštět) a přijímat odpuštění (od dru-
lotem ve vrtulníku? V úhlu pohledu. svůj úhel pohledu. Jak ho můžeš získat ty? hých, kterým jsme ublížili). Ačkoliv se na pr-
Ten pilot dohlédl mnohem dále než ty. Pro- Studiem Božího slova. vní pohled zdá těžším odpouštět, často je
to ti mohl pomoci radou k dalšímu kroku. R. Warren těžší přijmout odpuštění od druhých, to
Takové je i tvé srovnání s Bohem. Pokud jde znamená nechat si odpustit. 
o tvůj život, vidí Bůh mnohem dále než ty. Co říká Boží slovo o strachu? A to je možná důvod, proč nejsme schop-
Svůj úhel pohledu ti chce předat. A činí to ni odpouštět: Protože sami od druhých
prostřednictvím Bible. Poslechněme si je: „Neboj se, já jsem tě vy- mnohdy neumíme odpuštění přijmout. 
Boží perspektiva ti pomůže porozumět cel- koupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi Proč je přijetí odpuštění tak obtížné?
kovému obrazu – důvodům, které se tají za můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, Velmi těžko se totiž říká: „Bez tvého odpuš-
jeho konáním a za tím, co se děje ve světě. půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půj- tění jsem stále vázán k tomu, co se mezi ná-
Bez úhlu, jímž se na tvůj život dívá Bůh, mů- deš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepo- mi stalo. A jenom ty mě můžeš osvobodit.“
že být tvůj život neustálou frustrací. Celé pálí“ (Iz 43, 1 až 2). Bůh ti říká, aby ses ne- Musíme si nejen přiznat, že jsme někomu
dny se budeš mořit nezodpověditelnými bál, protože je s tebou. ublížili, ale také s pokorou uznat svou závis-
otázkami: Proč se mi to děje? Proč se jiným Neboj se, protože Bůh kráčí s tebou: „Hos- lost na druhých.
lidem děje tamto? Jaký má tohle účel? Jaký podin, který jde před tebou, bude s tebou, Jedině tehdy, když umíme přijmout odpuš-
význam má život? Odpovědi na tyto otázky nevzdá se tě a neopustí tě. tění, umíme je také dát. „Láska nezná strach.
najdeš v Božím úhlu pohledu. Pokusil ses Neboj se a nebuď ustrašený“ (Dt 31, 8). Dokonalá láska strach zahání“ (1 J 4, 18).
někdy o něco v domněnce, že to bude fun- mh A. N.
12

Svědectví





Vryté do srdce



Možná se vám také někdy stalo, že za vámi přišly vaše děti a chtěly ly, co bude. Oči
koupit „Památníček“. Knížečka s krásnou zdobenou vazbou, ale jsou otevřené dokořán.
v ní úplně prázdné listy. Téměř každý se s ní někdy setkal. Vešly jsme do ob-
U dětí ve škole přijde taková vlna asi ve třetí až páté třídě. Najednou chodu a tam stály
se jakoby vyrojí velké množství Památníků a každý chce od někoho obrovské regály,
něco na památku nakreslit. Děti se různě předhánějí v tom, kolik uči- kolem kterých se
telů jim tam napíše nějakou myšlenku do života nebo nějaký citát mohlo chodit. Bylo
moudrého člověka. Pokud mají opravdu veliké štěstí, tak jim tam do- tam mnoho věcí, ale babička si nevzala košíček a nešla s námi okolo
konce něco nakreslí. regálů, oslovila hned jednu prodavačku a řekla: „Prosím vás, mohla
Také jsem kreslila do mnoha památníčků. Nebyla jsem přesvědčená byste mi ukázat nějaký „Památník?“ „Co? Já budu mít asi...? Babička
o tom, že mne mají moji spolužáci tak rádi, ale prostě věděli, že jim mi ho koupí? Všichni už ho mají, tak to musím být já!“ A opravdu,
nakreslím docela hezký obrázek. Památníky kolovaly všude kolem babička mi koupila krásný, světle zelený Památník. Jůů, to byla pro
mě, ale já ho neměla. Docela mi chybělo, že se také nemohu zařadit mne veliká radost. Bylo mi jedenáct let. Hned jsem říkala sestřenicím,
mezi ostatní děti. Chtěla jsem se na něčem tak hezkém také podílet. aby mi něco nakreslily, ale moc jsem neuspěla. Nevím, možná se jim
Ale co s tím dělat? zrovna nechtělo.
Také moje sestřenice z České Třebové ho měly a ukazovaly mi u ba- Nakonec mi řekly, abych si tam nakreslila sama, že ony to tak hezky
bičky sbírku krásných kreseb. „Ty nemáš Památník?“ Ne, neměla jsem. neumí a potom se mi podepíší. Kreslení byla moje veliká záliba.
„To já mám ještě sbírku krásných ubrousků,“ dodala sestřenice. „Po- Nebrala jsem to nějak špatně, měla jsem Památník a tak jsem mohla
dívej se, ten mám od...“ a říkala mi, kde a odkud pocházejí. Některé kreslit. Bylo ale zvláštní, že jsem si kreslila sama pro sebe do svého
jsem nikdy neviděla. Byly tak krásně srovnané a hezky barevné i s ob- památníku! Sestřenice byly nadšené, obrázky se jim líbily a rády mi
rázky. Měla jich plnou krabici! Jenom jsem se dívala a mlčela. Když tam dopsaly přání. Když jsem neměla nikoho po ruce, kdo by mi tam
jsme přišly do kuchyně, kde seděla babička, sestřenice jí říká: „Babi, chtěl napsat, tak jsem poprosila babičku, jestli mi tam také něco na-
Dana nemá vůbec žádný Památník.“ Babička se mne zeptala, jestli píše. „Nakresli si obrázek, já ti tam napíšu!“ Pustila jsem se do kresle-
bych ho také chtěla. „Moc bych si ho přála,“ říkám, „ale, však víš, babi, ní. A protože babička měla zrovna ve váze drobné karafiáty, nakres-
naši stále něco opravují.“ Tím jsem chtěla naznačit, že na takové věci, lila jsem je. „Babi! Dívej, já jsem nakreslila tvoji kytičku!“ Babička mě-
které jsou „nepodstatné“, nejsou peníze. Odpoledne chtěla jít ba- la radost a hned sedla k psaní. Byla po těžkém úrazu nákladním au-
bička na hřbitov. Často nás tam vodila, když jsme u ní byly na návště- tem a tak se jí moc dobře nepsalo. Třesoucí se rukou napsala: „Buď
vě. Daly jsme čerstvou vodu květinám a zalily záhon. Zapálily svíčku pracovitá, Poctivá a čestná. A dobrá k lidem. To je přání tvé babič-
a po chvilce jsme šly zase domů. Cesta rovně vedla přímo na námě- ky.“ Přesně tak, i s tím velkým písmenem „P“ u „poctivosti“.
stí s obchody, to jsem měla ráda. Vždycky bylo na co se dívat. Babička napsala to nejdůležitější do mého života.
Výkladní skříně, to jsem doma na vesnici neměla. Dokonce tam byly Častokrát jsem nad tím musela přemýšlet a opravdu se mi tato slova
u domů takové malé obloukové stříšky. Co to je? Babička mi řekla, vryla do srdce! Moje babička již 40 let nežije, ale její slova ke mně
že to je „podloubí“. Zdálo se mi to moc praktické, lidé pod ním při stále mluví. A musím říci, že ne jenom slova, ale i její písně. Nejraději
dešti nezmokli. Babička ale říká: „Dnes vám chci ukázat Nové ná- měla píseň: „Ty se mnou buď, já toužím den co den“. Je tolik věcí,
městí“. Tak se to jmenovalo. Byly jsme moc zvědavé, co to bude. které je třeba si pro svůj život pamatovat!
Prošly jsme ještě kousek dál a tam se před námi otevřel velký prostor Také Ježíše se lidé ptali, co mají dělat, jak žít svůj život, aby to bylo
do tvaru obdélníku správně. A On jim řekl také to nejdůležitější: „Miluj Hospodina, Bo-
a všude chodníky ha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.
a mnoho obchodů. To je největší a první přikázání.
Babička si to namířila Druhé je mu podobné: „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Mt
Jak přijmout přímo k „Papírnictví“. 22, 37–39). Dana Jersáková
Šly jsme za ní a čeka-
odpuštění?  múna a prijmime ich ako lekcie pre život. 23, 22; 3, 30; 12, 20; 15, 1; 15, 17).

Reč: „Vľúdna odpoveď odvracia zlosť, uráž- Práca: „Lenivá ruka spôsobuje chudobu,
livé slovo vzbudzuje hnev. Jazyk múdrych kým ruka usilovných obohacuje.“ – „Kto
obľubuje poznanie, ale ústa bláznov chrlia obrába svoju pôdu, nasýti sa chlebom, kto
hlúposti.“ – „Kto má veľa rečí, nie je bez sa však zháňa za zbytočnosťami, stratil ro-
prehrešku, no ten, čo ovláda svoje pery, je
zum.“ – „Hospodinovo požehnanie obo-
Jednu denne rozumný.“ – „Kto bezohľadne rozpráva, hacuje a neprináša nijaké trápenie“ (Pr 10,
akoby bodal mečom, lež jazyk múdrych pri-
4; Pr 12, 11; Pr 10, 22).
náša uzdravenie.“ – „Falošného svedka trest Majetok: „Kto sa zľutuje nad biednym, po-
Už desaťročia poznám odporúčanie jedné- neminie a ten, čo rozširuje lži, zahynie“ žičiava Hospodinovi, ktorý mu odplatí jeho
ho brata kazateľa, ktorý upozornil svojich (15,1 – 2; 10, 19; 12, 18; 19, 9). dobročinnosť.“ – „Jeden rozhadzuje a ešte
poslucháčov na Knihu prísloví. Vzťahy: „Syn môj, dodržiavaj prikázania svoj- mu pribúda, kým druhý šetrí viac ako treba
Vraj je užitočné prečítať si každý deň z tejto ho otca a neopúšťaj poučenie svojej matky!“ a zakúša núdzu“ (19, 17; 11, 24).
knihy jednu kapitolu. Keďže Kniha prísloví – „Poslúchaj svojho otca, on ťa splodil, a ne- Dôvera: „Kto dôveruje vo svoje bohatstvo,
má 31 kapitol, tak každodenné čítanie vyjde pohŕdaj svojou matkou, keď zostarla.“ – sám padne, kým spravodliví budú pučať ako
práve na celý mesiac. „Nehádaj sa bezdôvodne s človekom, ak ti lístie.“ – „Kto sa spolieha na seba, je hlu-
Niekoľko rokov som toto odporúčanie prak- neurobil nič zlé.“ – „V srdci tých, čo snujú pák, kto však kráča podľa múdrosti, bude
tizovala. zlo, je podvod, kým v tých, čo šíria pokoj, je zachránený.“ – „Šťastie nájde ten, kto uva-
Myšlienky, upozornenia a výzvy po prečítaní radosť.“ – „Vľúdna odpoveď odvracia zlosť, žuje o čine, blažený je ten, čo sa spolieha
rezonovali vo mne a boli výzvou v mojom urážlivé slovo vzbudzuje hnev.“ – „Lepší je na Hospodina“ (11, 28; 28, 26; 16, 20).
živote a vo vzťahu k blížnym. Skúsme sa pokrm zo zeleniny tam, kde je láska, ako
pozrieť na niektoré z myšlienok kráľa Šala- vykŕmený vôl tam, kde je nenávisť“ (6, 20; Elena Pribulová

13 13

Vzpomínky





Moje vzpomínky na dobu totality nuální práci ve zdravotně nebezpečném pro-
středí. Konečně v roce 1968 obdržel souhlas
ke službě kazatele a sloužil ještě několik let
Starší generace ještě znala mého otce, Viléma 1955. Bylo mi tehdy 10 let. Tatínek ovšem už ve Vikýřovicích, v Praze 3 a nakonec i v Che-
Pospíšila, kazatele BJB. Pán Bůh si ho odvolal předtím věděl, co ho čeká. Při tzv. předběž- bu. Na závěr chci vydat svědectví, že můj tatí-
na věčnost v létě 1980, tedy právě před čty- ných výsleších se ho tehdejší Státní bezpeč- nek bral tu dobu jako dobu zkoušek a nových
řiceti lety. Nebudu zde líčit jeho celý život. nost snažila výhružkami a sliby získat pro tzv. zkušeností. Nikdy jsem ho neslyšel nějak že-
Zmíním jen několik „střípků“ z jeho bohaté- „spolupráci“, což tehdy znamenalo donášení hrat, ale vždy jen chválit Boha, že nás zacho-
ho života. Vilém se narodil na Volyni věřícím zpráv o bratřích a sestrách ve sboru. To otec val. Ve vězení se spřátelil s mnoha katolickými
rodičům, kteří pocházeli z rodů pobělohor- nekompromisně odmítal. Nakonec mu tedy kněžími, kteří statečně přijímali stejný úděl
ských exulantů. Když ve svých sedmnácti le- bylo sděleno, že za svojí tvrdohlavost draze ještě s mnohem vyššími tresty. Tatínek vyšel
tech uvěřil, stal se hned horlivým svědkem zaplatí. To se stalo a otec byl v inscenovaném z vězení sice s podlomeným zdravím, ale du-
Pána Ježíše Krista. Jeho mateřský sbor v Miro- procesu odsouzen na tři a půl roku těžkého chovně velice posílen! Se značnou nadsázkou
tíně brzy rozpoznal jeho obdarování a vyslal vězení ve Valdicích, dále ke konfiskaci třetiny říkal: „Nepřeji nikomu nic zlého, ale každý ka-
jej ke studiu do Polska na tamním baptistic- majetku a ke ztrátě občanských práv. Žádné zatel by měl strávit alespoň jeden rok v kri-
kém semináři. Pak se oženil s dcerou známé- odvolání nebo dovolání svědků tehdy nepři- minále. Byla by to velice dobrá škola a zkuše-
ho kazatele Viléma Volanského a nastoupil padalo v úvahu. Bylo to těžké období, můj nost.“ Na závěr chci podat osobní svědectví,
jako kazatel do polského města Tarnóva. bratr byl v té době na vojně, maminka byla že právě v této těžké době na mně působilo
Tam se narodil můj bratr Miloslav a já. Hned dost nemocná. Nesla vše velmi statečně – o to důrazněji Boží slovo a já jsem mohl svě-
po válce se otevřela možnost přistěhovat se i když jsem ji viděl někdy plakávat. Často si řit plně svůj život do rukou svého Pána a Spa-
do milované vlasti, do ČSR. Skoro všichni Če- četla z Bible a i mně četla hlavně z knihy Zje- sitele. Právě v době věznění tatínka jsem mohl
ši toho využili. Tak se i naše rodina ocitla ve vení. Vůbec nebylo snadné přečkat toto ob- být na vyznání víry pokřtěn ve Vikýřovicích ve
Vikýřovicích, kde byl otec vzápětí zvolen kaza- dobí. Pamatuji se na návštěvy ve vězení, kam svých dvanácti letech. Nechci zde už rozvá-
telem. Po komunistickém puči v únoru 1948 jsem s maminkou jezdíval každé tři měsíce dět svůj životní příběh. Všechny neblahé zá-
tatínek rychle rozpoznal, že nás bude čekat zprvu jen na půl hodiny. Bylo to kruté, nesmě- žitky překrývala vysoce Boží milost. I když mi
doba tvrdých zkoušek. Ve svém mládí totiž li jsme si s tatínkem ani podat ruce a jakákoliv nebylo zprvu dopřáno studovat na žádné
prožil doslova běsnění bolševiků na Ukrajině. konverzace byla často přerušována řvaním střední škole ani na konzervatoři, s odůvod-
Tehdy bylo v bývalém Sovětském svazu mno- dohlížejícího strážníka: „O tom se nedovolu- něním: „Nedoporučujeme, otec byl trestán“,
ho kazatelů i dalších věřících lidí pozavíráno je mluvit, jinak bude návštěva okamžitě pře- mohl jsem se alespoň vyučit prodavačem že-
a internováno v různých pracovních táborech rušena!“ Tatínek býval velmi bledý, vyhublý, lezářského zboží. Později jsem (už jako „děl-
na mnoho let a to často bez řádných soudů. ale snažil se maminku utěšovat tím, že se má ník“) mohl studovat dál. Jsem vděčen Pánu
Tatínek věděl, že sověti budou i zde uplatňo- dobře. Nic jiného se ovšem nesmělo říci. Bohu za Jeho předivné vedení a posilu v ka-
vat svůj mocný vliv. To se potvrdilo a zane- O sboru, o církvi nebo o kazatelích nesměla ždé době. Jsem vděčen i za to, že i já jsem
dlouho i mnozí naši kazatelé – jak víme – by- padnout sebemenší zmínka. Když se otec po mohl po řadu let sloužit jako kazatel evange-
li i zde v naší zemi obviněni z protistátní čin- třech letech vrátil z vězení, byl zdravotně ne- lia Kristova a tak sloužit lidem k víře. Samému
nosti a odsouzeni v inscenovaných procesech blaze poznamenán, neboť celý předchozí rok Bohu za vše sláva!
často k mnohaletým trestům vězení. Byl mezi strávil na tzv. samotce v rámci zpřísněného Jan Pospíšil
nimi i můj dědeček Vilém Volanský, tehdy ka- režimu. Byla tam veliká zima a jen betonová
zatel v Liberci. Posledním v řadě byl i můj otec. postel. Když se vrátil domů, nesměl několik
Samozřejmě si velmi živě pamatuji, když mi let vstoupit na kazatelnu. Nenechal si však
mého tatínka zatýkali a konali v našem domě upřít hlasitou modlitbu ve shromáždění. Po
důkladnou prohlídku. Bylo to na jaře roku dobu deseti let vykonával velice těžkou ma-
Vzpomínání pojmenovat, natož jíst. Bratři tomu dali jmé-
no „Kejda“. Při připravování večeře nechaly
sestry bratry zpívat křesťanské písně a pak
Stanislav Švec patřil k lidem, kteří celým jim předložily nekřesťanské jídlo. Bratři se
srdcem milují Boha i lidi... dohadovali a ptali navzájem, která z man-
želek to vařila. Jeden za druhým jsme říkali, viděl prvně v životě. Bylo to úžasné svědec-
Bratr kazatel Stanislav Švec byl pro mne vý- že to nebyla naše manželka, jen Stáňa při tví cizího člověka o rodině Šveců. Stáňa nás
raznou osobností. Byl o jednu generaci star- dotazu odpověděl: „Možná... ano.“ My jsme často navštěvoval, a když jsem s ním potře-
ší a já jsem si ho velice vážil. Mimo jiné klad- všichni ocenili tu úžasnou pokoru – vzít to boval osobně hovořit, ať o věcech duchov-
né vlastnosti křesťana vynikal úžasnou po- na sebe. ních nebo praktických, nikdy mi neřekl, že
korou a skromností. Při rekonstrukci a pří- Ještě jedna vzpomínka. Při další rekonstruk- nemá čas. Byl také člověkem, který mi jako
stavbě vinohradské modlitebny se střídaly ci modlitebny jsme měli možnost získat ur- první řekl, že budu kazatelem. Já jsem tomu
sbory po týdnu na brigádách. čitý finanční příspěvek od Úřadu Praha 3. nevěřil. Měl jsem velmi rád svou práci na
Při práci bratislavské skupiny bylo přítomno Byl jsem pověřen, abych tam zašel. Odtud stavbě. On to věděl a cítil, že mi to má sdě-
několik známých osobností. Mezi nimi bratr mě poslali do kanceláře architektů na Prahu lit. Později jsem si na tento rozhovor vzpo-
kazatel Janko Kriška, jeho švagr Palko Hlu- 6 – Dejvice, aby vypracovali posudek. Když mněl. Stáňa patřil k lidem, kteří celým srd-
bocký, jiní milí bratři a také Stáňa Švec. Bylo jsem tam přišel, tak mě přivítal jeden archi- cem milují Boha i lidi. Svou pokorou, skrom-
nás asi třicet. Vařily nám manželky těchto tekt, uvařil mi kávu a zeptal se, jestli jsem ností a moudrostí získal mnoho prostředků
bratří, výborné kuchařky. Celý týden jsme se baptista a jestli znám baptisty. Řekl jsem, že pro naši Jednotu. Jedna z jeho památných
měli moc dobře. Jeden den jsme měli na jsem baptista a znám baptisty, ale ne všech- vět, když jsme chtěli peníze na varhany, byla:
oběd „knedlo, vepřo, zelo“. Od oběda zby- ny. Zeptal se mě: „Znáte Švecovy?“ Mohl „Dejte radši tam, kde je hlad.“
lo hodně knedlíků a tak se sestry rozhodly jsem říct, že ano. On mi řekl, že chodil s je- Bratr kazatel Stanislav Švec byl pro mne ve-
dát je na večeři. Knedlíky nakrájely, daly do jich dcerou do školy a několikrát byl v jejich likým příkladem. Díky Pánu Bohu, že jsem
vysokého hrnce a zalily asi kopou vajec. rodině a dosud nepoznal rodinu, kde by by- směl část života žít vedle něho.
Ovšem, tak vysoká vrstva knedlíků se nepro- ly krásnější vztahy. Byla to rodina, kterou si
pekla a stalo se z toho něco, co se nedá zamiloval. To mi řekl člověk, kterého jsem Praha 30. 6. 2020, kazatel Vladimír Hejl
14

Povzbudenie a svedectvo





Potřebuji se sdílet Slzy


Co jsem prožil, je pro mě tvrdá realita.
V tom, co jsme prožili, je každá pravda sub- Ach, ty tmavá, bezútešná temnota.
jektivní. To, co jsem prožil a jak jsem to pro- Obchádzaš dookola, kradneš a nešetríš ani malé
žil, je pro mě prostě realita. Moji sourozenci deti.
nebo moji rodiče to možná vnímají jinak, Dievčatko držiace sa tuho nemocničných mreží,
ale já jsem to prožíval právě takto a je nut- čo zúfalo chcelo len svoju mamu.
né, abych svou pravdu mohl konečně vyslo- Využil si nič netušiacu sestričku z Kramárov, po-
vit a abych byl vyslechnut. Možná to všech- šepkal si jej do ucha boľavé a nepravdivé lži.
no bylo ve skutečnosti jinak, možná že jsem To ona, vo vedomí dobra, na pár rokov zabila malú detskú dušu slovami, ktoré sa pochmúrne
si něco jen špatně vyložil, ale moje vnitřní niesli v povetrí tej nemocničnej izby: „Prestaň plakať, inak maminka už nikdy nepríde.”
realita a moje pravda je to, jak jsem kon- Tvoj smiech, ten tvoj otrasný škrekot nad ohavným, pomyselným víťazstvom, sa niesol v ten
krétní situace, ve kterých jsem určitě všemu teplý deň až do uší neba.
dokonale nerozuměl, doopravdy prožíval. Kráľ svetla zaplakal nad bolesťou dievčatka, nebo sa zatiahlo a Jeho láska začala neúprosný
Zdroj: vira.cz boj o túto oklamanú a okradnutú detskú dušu.
Klamár.
Hledáte vnitřní pokoj? Zobral si mi roky objatí s mojou mamou, roky slobody s mojimi priateľmi, neskôr si ma obral
o moju čistotu, keď som sa stratená túlala svetom, zúfalo túžiaca nájsť lásku.
Obral si ma o prejavy lásky k môjmu mužovi a mojim deťom...
Nedívej se dopředu ani dozadu, ale k širému Smrť, kde je tvoj osteň, kde tvoje víťazstvo?
nebi. Celá budoucnost před námi jakoby to- Bože, mohol si urobiť viac ako to, že si verne chránil a sprevádzal tú okradnutú, blúdiacu det-
ne v temnotě. Existuje však drahocennější skú dušu?
jistota, než jakou nám může poskytnout ce- Nikdy si neprestal milovať dievčatko, čo nevedelo plakať, šepkal si jej do jej tmy: Nech sa vráti
lý svět! Pokud se totiž snažíme následovat a vezme späť, čo si vybojoval raz a navždy!
Ježíše, provede nás přes veškeré pozemské V nebi sa ozvali fanfáry nad návratom Tvojej zatúlanej ovečky. Starostlivo si ošetroval jej rany,
utrpení a temnoty ke nekonečné slávě. tešil sa z každučkej slzy, ktorá roztápala rokmi zatrpknuté a tvrdé srdce.
Odevzdejte se proto cele do Boží vůle a ne- To Tvoje bolo zlomené každým jej pádom, a keď si videl, že inak sa nedá, obetoval si z lásky
dívejte se dopředu ani dozadu, ale k širému k nej svojho syna.
nebi, kde je Bůh. Pak shůry sestoupí až do Dievčatko, je dokonané, už zahoď starú masku klamstiev a ŽI! Slobodne dýchaj a ver, že tma
vašich duší veliká něha, klid a pokoj. bola porazená, už je všetko v poriadku.
„Nedělejte si starosti o zítřek... každý den Raduj sa aj plač, lebo temnota už dávno stratila svoju moc.
má dost vlastního trápení“ (Mt 6, 34). Viera Kolárovská
Odevzdejte se Jemu, a váš vnitřní pokoj se
obnoví. Jestliže se totiž dnes snažíte milo- Nikdy to nevzdávej
vat, pak vám zítra Bůh dá vykonat s radostí
to, co si přeje, abyste zítra vykonali.
J. M. Dostali jste se někdy v životě do bodu, kdy Boží povolání (Fil 3, 14). Vytrvalost je kvalita,
jste měli pocit, že to vzdáváte? Ať už to byla kterou musíme mít, máme-li zvítězit. Jako
Zažít lásku jakákoliv situace – profesní, vztahová nebo připomínka tohoto principu slouží obraz,
ve svém nitru finanční, zdá se, že situace je beznadějná který visí na zdi v mé kanceláři. Je na něm
zobrazeno obležení Alama a v dolní části je
a nikdo se o mě nezajímá. Co se týče mé
služby, zažil jsem tento pocit nesčetněkrát. napsáno: „Nikdy se nevzdávej.“
Lásku, kterou každý hledáme, můžeme za- Chtěl jsem ji ukončit minimálně stokrát, jen Bez ohledu na to, jaký můžete mít názor na
koušet v hloubi své duše. Je to Bůh. Bůh je abych slyšel, jak mi moje žena říká: „Když tu konkrétní událost, byli to muži, kteří byli
Láska s velkým L. V konkrétních zkušenos- s tím přestaneš, bude ti mizerně.“ A měla ochotni zemřít za to, čemu věřili. Jedním
tech lidské lásky se snažíme dotknout pra- pravdu. Protože, kdybych s tím skončil, vzdal z těch mužů byl laik ve službě z Kentucky,
mene lásky, který vyvěrá ze dna naší duše. bych se svému nepříteli a popřel to, co chce který zemřel po boku lidí, jako byl David
Když se dotýkám tohoto pramene lásky, Bůh dělat v mém životě a skrze něj. Rozu- Crockett. Jmenoval se Daniel William Cloud.
pak se nemusím nutit k tomu, abych milo- míme tomu, že vytrvalost je ctnost, která se Před svou smrtí napsal své rodině dopis,
vala. Láska ze mě může proudit, tryskat: nezískává snadno. v němž stojí toto: I když to nedokážeme,
Láska k lidem, ke stvoření, ke zvířatům. Rozumíme také tomu, že pokud se jí bude- smrt ve jménu svobody a lidskosti není dů-
Prožíváme zkušenost lidské lásky i zkuše- me držet, chopíme se jí, získáme ji – pak vodem k tomu, abychom se třásli hrůzou.
nost jejího nedostatku. To nás přivádí k to- s ní přichází i velká odměna. Ježíš se tímto Pokud jsou takovíto lidé vzorem vytrvalosti,
muto vnitřnímu prameni lásky. Je třeba při- zabýval u sboru ve Filadelfii. odevzdanosti a odvahy, i když bojovali a umí-
znat si potřebu lidské blízkosti, prožívat ji, „Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, rali kvůli získání kousku půdy v Texasu, o co
a zároveň se cítit bezpečně v hloubi své zachovám tě i já v hodině zkoušky, která víc bychom se měli my, jako následovníci Je-
duše. přijde na celý svět a prověří obyvatele ze- žíše Krista, zavázat k tomu, že vytrváme kvůli
Andraea Larsonová mě. Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby vůli našeho Mistra a Stvořitele?
tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. Kdo Jak jsem řekl, vytrvalost je ctnost, která se zí-
zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě své- skává obtížně, ale která za to stojí.
ho Boha a chrám již neopustí; napíšu na Nikdy bychom se neměli podřídit ničemu,
něj jméno svého Boha a jméno jeho měs- co by popíralo to, co On chce dělat v našich
ta, nového Jeruzaléma, který sestupuje životech. Jediná věc, které bychom se měli
z nebe od mého Boha, i jméno své nové“ podřídit, je Jeho (Boží) vůle.
(Zj 3, 10–12).
Jako Boží lid tedy máme příkaz vytrvat, běžet Bill Cloud, Shoreshim Ministries
k cíli, abychom získali nebeskou cenu, jíž je www.billcloud.com
15

Zamyšlení





IR-Izrael




Som si istý, že fotografia č.1 sa nikomu ne- tomu vidíme farebný svet s miliónmi odtie-
páči a neskôr vysvetlím prečo. Už niekoľko ňov. Je to úžasné dielo nášho Stvoriteľa.
rokov sme s manželkou uvažovali o ceste Viem, že Izrael je dokonale zmapovaný
do Izraela. Tento rok sa splnila naša túžba mnohými profesionálnymi fotografmi, ale
a tesne pred pandémiou sme sa stihli vrátiť stále ma ovládala myšlienka uvidieť niečo
domov. Pred cestou som si naštudoval in- viac. Tak som si do výbavy pribalil jeden
formácie o histórii a súčasnosti tejto pozo- špeciálny infračervený filter (IR). Tento filter
ruhodnej krajiny. Pri návštevách miest, po je takmer čierny a prepúšťa len časť spektra,
ktorých chodil Pán Ježiš (presná poloha nie je ktoré nie je viditeľné ľudským okom. Foto-
dôležitá), som zažíval niečo podobné, ako grafia zhotovená IR filtrom mi síce nepo-
keď pozorujeme, ako sa večer rozsvecujú skytla žiadne informácie o minulosti ani
postupne svetlá veľkého mesta. Tak sa mi o budúcnosti Izraela, ale pre mňa to bol
postupne vynárali v mysli príbehy z Biblie. fascinujúci, netradičný pohľad na to, že ob-
Už samotný pocit stáť na miestach, kde sa raz sa dá vnímať aj ináč, ako dokáže vnímať
začali dejiny Izraela a kde sa aj skončia, je ľudské oko. A to bol hlavný dôvod už pred
zážitok na celý život. Musel som v duchu cestou k môjmu premýšľaniu nad tým, čo
presahuje rámec nášho ľudského chápa-
konštatovať ako kráľovná zo Sáby – dote- nia. Pred Bohom nie je skrytá minulosť ani Je jen jediná cesta
raz som len počul a čítal, ale teraz vidím na
vlastné oči. Informácie o Izraeli sa rôznia budúcnosť sveta, ale pre nás je dôležitá na-
podľa pohľadu politikov a historikov, ale ša budúcnosť. Aj Jób kládol otázku Bohu: Či Ježíš řekl: „Ať se vaše srdce nechvěje a ne-
najpresnejší pohľad na históriu a budúcnosť ty máš azda oči nejakého tela? Či ty vidíš děsí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě
Izraela nám podáva neskreslene Biblia. ako smrteľný človek? (Jób 10, 4) mého Otce je mnoho příbytků. Odcházím,
Ja som si však kládol otázku, ako to všetko My sa zatiaľ stotožňujeme s tým, čo pove- abych vám připravil místo. Cestu, kam já
vidí Boh, ktorý si Izrael vyvolil ako svoje dal ap. Pavol: lebo teraz vidíme v zrkadle, jdu, znáte. Já jsem cesta, pravda a život. Nik-
vlastníctvo. Dlho som premýšľal, či by sa da- v záhade, ale potom tvárou v tvár, teraz poz- do nepřichází k Otci než skrze mne“ (J 14,
lo zachytiť objektívom aparátu niečo, čo je návame z čiastky, ale potom poznáme do- 1–6). Kráčejme po této cestě s jistotou.
skryté pred zrakmi ľudí. Boh, ktorý stvoril konale. Četba Božího slova pozvedá naši duši, aby
svetlo, vidí aj to, čo je skryté nášmu zraku, (Aby bolo možné fotografiu zhotovenú IR fil- nás nepřemáhalo zoufalství. Na druhé stra-
vnímaniu a poznaniu. Svetlo je elektromag- trom vnímať naším okom, je nutná softvérová ně v nás vyvolává respekt, aby námi nezmí-
netické vlnenie dopadajúce na našu zem úprava, najlepšie do ČB tonality č. 2. Na fotke tala vichřice pýchy. Jak obtížné by bylo, jít
a má rôznu vlnovú dĺžku. Len časť tohto č. 3 je pohorie Hermon v reálnych farbách.) po pravé a přímé cestě, která nás – obrazně
spektra vidíme ľudským okom a aj napriek V. Malý řečeno – vede mezi zoufalstvím po levici
a falešným sebevědomím po pravici, nebýt
Krista a Jeho slova. Slovy: „Já jsem ta cesta,
Pracuj šest dní a pak odpočívej pravda i život“ napovídá: Kudy chceš jít? Já
jsem cesta. Čekám na Tebe. Kráčejme pro-
„Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí to s jistotou po této cestě a mějme se na
Hospodina, tvého Boha“ (Ex 20, 9–10). pozoru před léčkami, které nás ohrožují.
L. D.
Odpočinek a zotavení jsou tak důležité, že je Bůh zařadil do „velké desítky“ spolu s necizo-
ložením, nevražděním a nekradením.
Třeba řekneš: „No jistě, nikdy nikoho nezabíjím, nikdy se nedopouštím nevěry.“ Ale věnuješ Neboj se
každý týden jeden den odpočinku?
Kniha Exodus 20, 9–10 praví: „Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sed- Jdi svou cestou a neznepokojuj se. V kaž-
mý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha.“ Slovem „šabat“ se rozumí den odpočin- dém okamžiku života tě zachrání úplnější
ku. Bůh neustanovil šabat pro své dobro, nýbrž pro naše: „Sobota je učiněna pro člověka, a rozsáhlejší odevzdanost. To už se člověk
a ne člověk pro sobotu“ (Mk 2, 27). Kdo je ten, kdo utrpí, když ignoruji Boží zákony? Bůh to na sebe ani nerozčiluje, ani se nesnaží proti
není. Nezáleží na tom, který den v týdnu si ustanovíš jako svůj šabat – den odpočinku. čemukoliv obrnit: Otevírá okna i dveře své
Pokud si ty, který podnikáš, jsi osobou samostatně výdělečně činnou nebo pracuješ z domova, duše, aby Bůh mohl přijít, kdy bude chtít
nevyhradíš určitý den jako šabat, pak si nikdy neuděláš přestávku. Stanovíš si rozvrh pro všech- a jak bude chtít. Jdi proto svou cestou a nez-
no ostatní, a právě tak je třeba, aby sis jej udělal i pro šabat. nepokojuj se, cesta jde rovně a ty jen stoupej
Co bys měl o šabatu dělat? vzhůru. A je na Bohu, aby ji před tebou dle
Tělesně odpočívat. Za Francouzské revoluce své svrchované vůle, jíž je láska, každodenně
zrušili neděli jako den odpočinku, avšak poz- otevíral, zvláště když se všecko zatemňuje.
ději ji obnovili, protože zdraví národa zkola- Neboj se! Pokud si představuješ, co by se
bovalo. Třeba si myslíš: „Jenže já mám při od- mohlo stát zítra či pozítří, bude to působit
počívání pocit viny.“ No a vidíš, Ježíš takový zle. Chraň se jít dál než od rána do večera
pocit neměl. Ze šabatu učinil to nejdůležitější. a od večera do rána. Budeš-li každou tako-
Dobít si emoční baterii..  vou cestu konat s Ježíšem, není možné, aby
Jak? Poklidem, samotou nebo zotavením, kte- tě nedovedl do přístavu, do skutečného Přís-
ré tě omladí. tavu. Ponoř se do Ježíšova pokoje; tak, jako
Obnovit zaměření svého ducha na cíl.  to činil On, o samotě, v noci, na hoře. A když
Uctívání – ve skupině i o samotě s Bohem – se do něho takto ponoříš, bude to působit
dodá tvému životu perspektivu. jako ten nejblahodárnější lék.
Rick Warren K. H.
16 16

Správy a zamyšlení...





Správy zo sveta




Začiatkom júla pripravila Konferencia cirkví, vrátane pravoslávnych, katolíckych, skupiny, naopak, prispel k tomu, aby skupi-
Európskych cirkví 7. letnú školu evanjelických a iných protestantských cirkví. na ako celok pracovala aktívnejšie.“
o ľudských právach www.gustav-adolf-werk.de de.lutheranworld.org
Konferencia európskych cirkví pripravila na
začiatku júla 7. letnú školu o ľudských prá- V Nemecku ocenili tri firmy za ich Cirkev pomáha rodinám v izolovaných
vach formou online webináru na tému: dedinách v Guatemale
„Výzvy v oblasti ľudských práv v období aktivity zamerané na spoločné Napriek tropickým búrkam, zosunom pôdy
COVID-19“. Spoluorganizátorom bola dobro a iných prekážkam sa Augustínskej luterán-
Evanjelická cirkev v Nemecku s podporou Za spoločenský a ekologický prínos ocenili skej cirkvi v Guatemale podarilo priviezť po-
gréckej pravoslávnej arcidiecézy Thyateira tri spoločnosti z Bádenska-Württemberska. traviny a hygienické prostriedky do odľah-
vo Veľkej Británii. Na webových seminároch Ocenenie LEA udeľuje Charita, Diakonia lých dedín. Dediny si samy predpísali troj-
diskutovali o výzvach, ktorým čelia členské a Ministerstvo hospodárstva Bádenska- mesačnú karanténu a zákaz vychádzania,
cirkvi v súvislosti so slobodou náboženské- -Württemberska. Prvou je pekáreň, ktorá aby zabránili nákaze koronavírusom. Au-
ho vyznania alebo viery a inými základnými umožnila mladej žene vzdelanie v náprav- gustínska luteránska cirkev v Guatemale je
právami v čase pandémie. Účastníci prešli aj nom zariadení a okrem toho poskytla po- jednou z nových členských cirkví Svetového
školením o hlásení trestných činov z nená- traviny a zariadenie pre ľudí bez domova. luteránskeho zväzu (LWB) a má 18 cirkev-
visti prostredníctvom Organizácie pre bez- Ďalšou firmou je Strenger Holding so síd- ných zborov v troch regiónoch Guatemaly.
pečnosť a spoluprácu. Webináre obsahovali lom v Ludwigsburgu, ktorá pred desiatimi Väčšina z nich sa nachádza v odľahlých ob-
množstvo prípadových štúdií a správ z kon- rokmi postavila dom prijatia pre ľudí bez lastiach krajiny. Cirkevní predstavitelia teraz
krétnych krajín. Účastníci boli laickí pracov- domova a medzitým aj druhý, v spolupráci navštívili tieto cirkevné zbory počas dva-
níci, ale aj ordinovaní, taktiež teológovia, s Charitou v Stuttgarte. Ďalšia ocenená násťdňovej misie a zaopatrili ich potravina-
vedci, praktizujúci členovia zborov, členovia firma pripravila spolu s rehoľou Paulínok mi. Projekt je jednou zo 48 iniciatív, ktoré
iných náboženských komunít a tiež mladí vzdelávací projekt, ako naučiť mladých ľudí získali finančné prostriedky z núdzového
ľudia a študenti. Letná škola o ľudských prá- odstraňovať predsudky a vnímať začlenenie fondu pomoci od Svetového luteránskeho
vach sa koná každý rok od roku 2013 s cie- inak obdarených ako príležitosť. Do súťaže zväzu. S takouto finančnou pomocou si
ľom zvýšiť informovanosť a tiež osobné, sa prihlásilo 222 firiem. Ide o najväčšiu ce- mohla cirkev zapožičať dve nákladné autá,
profesionálne a odborné znalosti jej účast- lonárodnú súťaž pre stredne veľké spoloč- kúpiť takmer 32 tisíc kilogramov potravín
níkov. nosti, ktoré sú orientované na spoločné a hygienických prostriedkov a priviezť ich
www.ceceurope.org dobro. do 362 rodín. Ústredie cirkvi sa nachádza
www.elk-wue.de v meste Guatemala. Samotná cesta, pri dob-
Nový preklad Biblie na Ukrajine je rom počasí a bez prekážok, môže trvať do
označený ako ekumenický COVID-19 znamenal pre Dánsku severných regiónov až osem hodín.
a nadkonfesijný cirkev väčšie digitálne nasadenie Počas tejto záchrannej akcie zúrila v celej
„Aká radostná správa pre všetkých kresťa- Aj v Dánsku viedol dočasný zákaz konania krajine tropická búrka, cesty boli nepriechod-
nov na Ukrajine,“ povedal Pawlo Schwarz, služieb Božích a zhromaždení k vytváraniu né a to viedlo k oneskoreniu rozdelenia hu-
biskup Nemeckej Evanjelicko-luteránskej nových sociálnych sietí a pracovných metód. manitárnej pomoci. V rámci predpísaných
cirkvi v Ukrajine. „Držíme v rukách dlho oča- Prvé výsledky zhrnula a zverejnila medzicir- preventívnych opatrení nemal personál do
kávaný nový preklad celej Biblie do dnešné- kevná rada Evanjelicko-luteránskej cirkvi jednotlivých dedín povolený prístup.
ho ukrajinského jazyka.“ Ukrajinská biblická v Dánsku. Rada vyzvala cirkvi, aby „prehod-
spoločnosť predstavila oficiálne tento nový notili pracovné metódy a spôsoby komuni- de.lutheranworld.org
preklad na začiatku roka. Je to výsledok dl- kácie so svojimi partnermi v čase po pandé- Pripravila Jana Nunvářová
hého procesu, ktorý sa začal už v roku 1992 mii“. Nariadenie zavrieť kostoly bolo jedno-
a zahŕňa preklad kanonických kníh Starej značné, ale pre digitálne služby Božie nee-
a Novej zmluvy z hebrejského a starogréc- xistovalo žiadne usmernenie. Preto vznikli Existují náhody?
keho jazyka do súčasnej ukrajinčiny. „Jazyky v Dánsku zaujímavé online experimenty
sa neustále menia,“ dodal biskup. „Nové a nové formáty: blogposty, priame prenosy
preklady Svätého písma sú preto z času na podujatí, virtuálne zasadnutia a vynikajúce Bůh sám vstoupil do pomíjivosti naší existen-
čas potrebné, aby Božie slovo zostalo pre nedeľné školy. V štúdii sa okrem iného píše, ce a stal se člověkem. Přišel k nám, a proto
ľudí aj v našej modernej spoločnosti jasné že zákaz konania služieb Božích podporil i my můžeme přijít k Němu. Náš život je jed-
a zrozumiteľné.“ Nemecká Evanjelicko- digitálne presmerovanie. Miestne cirkevné ním velkým hledáním Boha. Jakmile se vydá-
-luteránska cirkev v Ukrajine má už dobré zbory a cirkevné organizácie museli zvlád- me na cestu, On k nám sám přijde, půjde
skúsenosti s novým prekladom Biblie na nuť výzvy, aby sa rýchlo nastavili na nové s námi a převezme vedení naší výpravy.
biblických hodinách a pri osobnom štúdiu metódy spolupráce. Jedným z príkladov Někteří z nás nevědí, kam jejich cesta vede.
Biblie. Teraz sa oficiálne rozhodlo o jej bola ekumenická pracovná skupina, ktorá Sedí v uhánějícím vlaku, ale netuší, kam je ve-
používaní na službách Božích, pre biblické si naplánovala osem online-stretnutí s dob- ze. Naopak ti, kteří se učí rozpoznávat Boha,
citáty na internetovej stránke cirkvi a na so- rými výsledkami: „Prestavenie na digitálny ví, že jsou na cestě k Němu, že jejím cílem je
ciálnych sieťach. Preklad Biblie je výsledkom formát nenarušil interakciu a prácu v rámci právě On. Boží vůdcovská role v našem pu-
kolektívnej práce, a preto môže byť právom tování je většinou skryta za náhodnými udá-
označený ako „ekumenický a nadkonfesijný lostmi, ale víra nás učí rozlišovat ve všem Je-
produkt“. Ukrajinská biblická spoločnosť ho láskyplnou péči. Hledáme-li Ho poctivě,
bola založená v roku 1991, dva mesiace ve všem Ho nalezneme a všechno nás pove-
pred tým, ako krajina vyhlásila svoju samo- de k Němu blíž. V trvalém hledání Boha naj-
statnosť od Sovietskeho zväzu. Dnes je deme nejhlubší pokoj a klid.
v biblickej spoločnosti zoskupených 20 M. D.
17

Z redakce a úvaha





Predplatné časopisu Rozsievač 2021



Milí predplatitelia, ďakujeme za váš záujem Předplatné Česko
o časopis a veríme, že nám zachováte pria- Milí bratři, milé sestry, děkujeme za váš zá-
zeň aj naďalej. Sme za vás veľmi vďační. jem o časopis. Věříme, že nám i nadále za-
chováte přízeň. Jsme za vás velmi vděčni.
Chceli by sme vám oznámiť, že od roku 2021 Právě je čas na objednávky časopisu na další
sa menia predplatné podmienky. Predplatné rok. Prosím, zašlete na adresu kanceláře VV
BJB [email protected] počet vámi poža-
je potrebné uhradiť prevodom na účet, neča- dovaných výtisků časopisu Rozsévač pro váš Potřebuješ
kajte na platobný šek.
Predplatné na rok 2021 je potrebné zaplatiť V případě, že se neozvete, budeme pro vás moudrost a moc?
sbor na rok 2021.
do konca roka 2020. Urobte tak, prosím, aj
keď ste dlhoročný predplatiteľ, zbor alebo počítat se stejným počtem jako na rok 2020. Obrať se k Bohu
jednotlivec. Ak ste však nový predplatiteľ, po- Předplatné pro sbory:
kojne nás kontaktuje aj neskôr. Předplatné činí 484 Kč (cena jednoho výtis-
ku 44 Kč + poštovné). „Moudrost, ta je u Boha, i bohatýrská sí-
Predplatné Slovensko Poštovné činí 102 Kč na kus a rok. la, u něho je rozvaha i rozum“ (Jb 12, 13).
Predplatné pre jednotlivcov: Celkem Rozsévač na rok 2021: 586 Kč  
1. Kontaktujte nás prosím emailom: rozsie- Předplatné na rok 2021 je třeba uhradit do Bible nám vypráví příběh Joba, muže, který
[email protected] a napíšte nám, koľko kusov konce roku 2020. Časopis vám začne chodit miloval Boha a sloužil Mu. Během jediného
časopisu si chcete predplatiť. Uveďte adresu po zaregistrované platbě. Kancelář VV pošle dne však přišel téměř o všechno – o bohat-
a kontakt na vás: mail alebo telefónne číslo. do sborů výzvu k objednávce dříve než loni. ství, o zdraví i o děti.
2. V platbe uveďte svoje meno, ktoré sa zho- Předplatné pro jednotlivce: Jobův příběh nám ukazuje, jak můžeme
duje s menom objednávateľa. Vaši objednávku Rozsévače na rok 2021 chválit, i když jsme zraněni.
3. Časopis vám začne chodiť po zaregistro- prosím zašlete na adresu kanceláře VV BJB Dokonce i v nejhorších dobách můžeme
vanej platbe. [email protected]. Časopis můžete ob- Boha velebit a vzývat jako moudrého a sil-
Platbu za vás môže uhradiť aj niekto z vašej jednat také telefonicky na č. tel.: ného.
rodiny, len je potrebné, aby do správy pre pri- 739 487 281 nebo na č. tel.: 734 596 635. Brzy poté, co Job všechno tohle ztratil, jej
jímateľa napísal slovo Rozsievač a vaše meno. Předplatné je potřeba uhradit převodem na vidíme sedět na zemi, v mukách a v těles-
Ak by ste mali s niečím problém (napríklad, účet: 63112309/0800, var. symbol: 911 840, ném utrpení, které mu způsobila nemoc.
že nemáte mailovú adresu, alebo ste nedo- nečekejte na složenku. Platbu za vás může Objevili se tři Jobovi přátelé a nakonec mu
patrením nezaplatili včas), prosím zavolajte uhradit i někdo z vaší rodiny, jen je třeba, aby začali radit. Mnohé z těch rad nebyly příliš
na tel. číslo 0911 813 824 a my vám vyjdeme do zprávy pro příjemce napsal slovo Rozsé- užitečné, avšak jeden přítel, Elífaz, mu řekl:
v ústrety. vač a vaše jméno. Časopis vám začne chodit „Spíše bych se dotazoval Boha, svoji zále-
Ak by ste chceli časopis odoberať, ale nemô- po zaregistrované platbě. Výhodnější pro žitost předložil bych Bohu, který dělá věci
žete si to dovoliť, kontaktujte nás, prosím, vás je nechat si Rozsévač posílat do sboru. veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy“ 
tiež, a my sa vám pokúsime vyjsť v ústrety. Rozsévač vychází 11x do roka. (Jb 5, 8).
Nechceme, aby boli peniaze prekážkou. Cena výtisku a číslo účtu: Elífaz Jobovi říká, ať se dovolává Boží po-
Predplatné pre zbory: Odběratelé v ČR: Předplatné 484,- Kč (cena moci. Co znamená to „dovolávat se“? Ape-
1. Kontaktujte nás prosím mailom: rozsievac jednoho výtisku 44,- Kč) + poštovné, lovat, obracet se k někomu většímu než ty,
@baptist.sk a napíšte nám, o koľko kusov Poštovné jednotlivci: 252,- Kč za kus a rok. dožadovat se zvláštního činu, moci nebo
predplatného máte záujem. Uveďte adresu Celkem: 736 Kč. výsady.
zboru a meno osoby, ktorá objednávku vy- Číslo účtu ČR: Česká spořitelna Praha, č.ú. To byla dobrá rada. Jsi-li zmaten, na pochy-
bavuje, a kontaktné údaje na ňu. 63112309/0800, var. symbol: 911 840. bách a zraněn, neodvracej se od Boha. Na-
2. Uhraďte predplatné na bankový účet BJB opak se k němu obrať, protože On je  jedi-
v SR vedený v Slovenskej sporiteľni. Ako va- Kdybyste chtěli časopis odebírat, ale nemů- ný, kdo má moc ti dát skutečnou útěchu.
riabilný symbol použite číslo vášho zboru žete si to dovolit, kontaktujte nás, prosím Jednou, když Ježíš mluvil k zástupu, říkal
podľa platného číselníka. a my se vám pokusíme vyjít vstříc. Nechce- jim, co budou muset ve svém životě změ-
3. Časopis vám začne chodiť po zaregistro- me, aby byly peníze překážkou. nit, pokud Ho chtějí následovat. Oni však
vanej platbe. Časopis balí a do Česka odváží distribuční o žádné požadavky týkající se jejich života
Časopis balí distribučná firma a rozposiela firma v Bratislavě a u nás jej rozesílá Česká nestáli, a tak se začali rozcházet.
Slovenská pošta. Ak by nebolo čokoľvek pošta. Pokud by cokoliv nebylo v pořádku Podle Jana 6, 67–68 se Ježíš obrátil k učed-
v poriadku (napr. vám neprišiel časopis, alebo (např. vám nepřišel časopis nebo vám přišlo níkům s otázkou: „I vy chcete odejít?“ Je-
vám prišlo menej kusov), kontaktujte nás mai- méně kusů), kontaktujte mne mailem: den z mužů, Petr, odvětil: „Pane, ke komu
lom alebo na telefónne číslo a my sa to pokú- [email protected] nebo telefo- bychom šli? Ty máš slova věčného života.“
sime napraviť. nicky na číslo tel.: 734 596 635. Pokusíme se Kam půjdeš, odvracíš-li se v bolesti od Bo-
Rozsievač vychádza 11x do roka. to napravit. ha? Nikdo jiný ti nemůže pomoci tak, jako
Cena výtlačku a číslo účtu: Děkujeme. On. Neodvracej se tedy od Něj, nýbrž do-
Odberatelia v SR: Predplatné 18,- € na rok Kontaktní osoba pro Česko: volávej se Jeho síly a moudrosti.
(cena jedného výtlačku 1,64 €) + poštovné, Marie Horáčková, tel.č.: 734 596 635, mail: Bible říká: „Moudrost, ta je u Boha, i bo-
Poštovné zbory: 3,- € za kus a rok, [email protected] hatýrská síla, u něho je rozvaha i rozum“
jednotlivci: 5,50 € za kus a rok. (Jb 12, 13).
Číslo účtu SR: IBAN: SK35 0900 0000 0000 Následování Ježíše tě neosvobodí od život-
1148 9120, do poznámky napísať meno ních problémů. Znamená ale, že Boží mou-
odberateľa. Variabilný symbol: 888. drost a síla budou pro tebe dosažitelné.
Kontaktná osoba pre Slovensko: Obrať se k Němu a On ti ukáže, co máš dě-
Ráchel Orvošová, tel. č. 0911 813 824, email: lat, a zmocní tě k tomu.
[email protected] Rick Warren
18

Informácie a recenzie





Knižka, ktorú nezoženiete




Daniel Pastirčák: Azael a Gabriel, Vydavateľstvo: Nota Bene. 2019

Knižka, ktorú nezoženiete v kníhkupectve. vednosť: Vytvoriť ich z biedneho prachu a vlo-
Je to v poradí druhá knižka od D. Pastirčáka, žiť do nich takú veľkú túžbu. Keď dáme dokopy
ktorú napísal v spolupráci s občianskym to, čo sme zatiaľ videli, nemožno sa vyhnúť
združením Proti prúdu, ktoré vydáva časo- mienke, že Jahveho nápad im nerobí dobre.
pis Nota Bene. Predávali a možno ju ešte Od rána do večera sa namáhajú, vždy na nie-
predávajú predajcovia tohto pouličného ča- čo čakajú. Sú z toho celí nešťastní.”
sopisu. Prípadne sa dá požičať v knižnici. Rozhodne sa tento problém vyriešiť a vy-
Príbeh je o dvoch anjeloch, ktorí navštívia myslí guľky, ktoré keď človek použije, hneď
Zem. Anjel Gabriel ľuďom na zemi rozumie. bude mať to, po čom túži. Prišiel na to, ako
Rozumie ich piesňam, poézii a kedysi dávno urobiť človeka šťastným. Nakoniec to však
priniesol Márii bielu ľaliu. Je clivý a jemný, so nefunguje celkom tak, ako si predstavoval.
zvláštnym pochopením chaosu a zdanlivo Upratať chaos, ktorý Azael na zemi svojím
nezmyselného života, plného utrpenia. experimentom vytvoril, mu pomáha skúse-
Pociťuje ,,zvláštnu náklonnosť k tomu čudné- nejší a múdrejší Gabriel. Pragmatické, ma-
mu tvorovi, čo nohami chodí po zemi, no hlavu tematické sa tu stretáva s princípom hudby.
dvíha k nebu“. Azael je nováčik, ktorý navští- Duša Gabriela a Azaela sa líšia tak, ,,ako sa
vil zem prvýkrát. Keď konečne uvidí človeka, líši matematická rovnica od veršov básne“. pre človeka ako najlepšie, nakoniec najlep-
neskrýva sklamanie a opýta sa: ,,Na toto je Práve Gabriel, ako starší a skúsenejší, zastu- ším nemusí byť: ,,Túžba v človeku potrebuje
Jahve taký hrdý?” Všíma si, že na Zemi to nie puje princíp hudby. Už na začiatku príbehu rozpor i jeho prekonanie. Potrebuje čas, aby
je dobre. Ľudia sa trápia. Začne spochyb- sa snažil Azaelovi vysvetliť, že aby dozrela do radosti. Čin potrebuje námahu, aby
ňovať, či to Boh vymyslel dobre. Vidí veľkú človeku porozumel, nemôže ho len skúmať naň človek mohol byť hrdý.” Možno je v čaka-
priepasť medzi ľudskou túžbou a jej napl- a pozorovať: ,,Ak im chceš rozumieť, musíš sa ní a utrpení človeka väčšia nádej, ako sa na
nením, život plný čakania, utrpenia, námahy, naučiť ich hry, a hlavne, zahrať si s nimi ich prvý pohľad môže zdať. Možno táto roz-
odriekania. ,,Nezdá sa ti, Gabriel, že to Jahve pesničky. Tam je všetko; ich radosť, smútok, ná- právka nakoniec hovorí o nádeji, ktorú stále
nedomyslel? Že ten jeho nápad s ľuďmi je trochu dej i zúfalstvo.” možno nájsť.
naivný? Chce, aby boli ako on. Taká nezodpo- A tiež mu vysvetlil, že možno to, čo sa zdá Ráchel Orvošová


Nová kniha Darka Kraljika



MY MÁME MYSEĽ KRISTOVU PARADOXNÉ MYSLENIE V NOVEJ ZMLUVE
Drahí čitatelia Rozsievača,
dávame vám do pozornosti novú knihu od kazateľa Darka Kraljika s názvom: My máme
myseľ Kristovu. Kniha je v skutočnosti rigorózna práca autora, v ktorej na jednotlivých
biblických textoch poukazuje na biblické, a teda Božie myslenie, na Božiu pravdu, ktorá
je skrytá pod svojím opakom, a teda v paradoxe.
Ide o Božie myslenie, ktoré prevyšuje ľudský rozum, a preto sa sekularizovanému človeku
javí ako bláznovstvo, niečo nenormálne, niečo, čo poburuje myslenie človeka, ale práve
v tomto koncepte paradoxného myslenia je zjavená Božia múdrosť (1 K 1, 18).
Knihu je možné zakúpiť si na: www.teofania.sk
Recenze knihy



V červnovém čísle (6/2020) časopisu Rozsévač vyšla re-
cenze knihy Staniša, které autorka je známá spisovatelka
a křesťanská pracovnice Kristína Royová.
Rádi bychom doplnili, že recenze byla vydána se svolením
časopisu Život víry.
Cena českého vydání je 169 Kč a lze je zakoupit v naklada-
telství KMS.  Kontakt: http://knihykmspraha.cz Inzerát
Nabízím ubytování v rodinném domě pro 6–8
osob, v podhůří Jeseníků v obci Vikýřovice, na
Témata/témy časopisu Rozsévač/Rozsievač 2021: Biblický šatník /oblečenie (kresťana) vlakové trase Olomouc - Kouty nad Desnou.
Blízko do hor (lyže v zimě, turistika i cyklo v létě).
Číslo 01 2021 – Vyzleč seba (svoj hriešny charakter) – obleč Krista (Jeho charakter) Možnost parkování na pozemku.
(verše: Mt 11, 29 a Rim 13, 14) Uzávierka 5. 10. 2020 Více informací na tel.: + 420 608 451 995,
Číslo 02 2021 – Vyzleč svoju samospravodlivosť – obleč Kristovu spravodlivosť e-mail: [email protected]
(verše: Iz 61, 10, Gal 3, 27 a Mt 22, 11) Uzávierka 5. 11. 2020
Číslo 03 2021 – Vyzleč hnev - obleč si srdečné milosrdenstvo (verše: Kol 3, 8 –10...a 12) Uzávierka 5. 12. 2020 Věra Jersáková 
19

A EŠTE VĎAKA
Pavel Kondač



Na konci žitia, v tichý podvečer

otváram srdce. Zalietam v mysli

do dávnych chvíľ, do svojho detstva
vyspievať vďaku za všetky podnety.

Srdce i ústa chvália Ťa, Bože.

Dojatý cítim premnoho príčin
zaspievať žalmy, srdca výkvety.




Nikdy, ó nikdy neodplatím sa
za všetky dary Tvojej dobroty,

čo som dostával, i moja rodinka

od nášho bratstva: vzácne hodnoty.

Dneska mi hlavu sneh pokrýva,
spadol som do jamy trápnej hluchoty,

no nemusím opustený nariekať,

ktosi ma nežne hladká – si to Ty!



Možno za pár dní či hodín

odhodím svoju pútnu palicu

(a veru ju rád zahodím!),
ukončím svoju púť tŕnistú.

Keď sa mi oči u Teba otvoria,

uvidím vlasť už dávno túženú.
Spočiniem v Tvojom večnom mieri,

kam túžby ma odmala ženú.



A nadovšetko ma teší, Pane,

že v tom vysokom, slávnom nebi

čakáš ma Ty.




Za fotografie publikované v tomto čísle pekne ďakujeme. Ich autormi sú: Marie Horáčková, Vladimír Malý, Milan Uhrin, Ján Kováčik, Maroš
Kohút, Toma Magda, Peter Orvoš, Pavel Makovini. Foto: © aletia2011, © firewings / Adobe Stock a archív redakcie.
Grafické riešenie obálky Lýdia Bodnárová.
20




Rozsievač_09_FINAL.indd 2 8/29/2020 9:53:49 PM